Strategie pro řešení mimořádných situací v lesích Daniel Szórád generální ředitel
Expertní rady evropských akademií - Extrémní klimatické události v Evropě (duben 2018) Nová data ukazují, že extrémní klimatické jevy jsou v posledních 36 letech stále častější. Počet povodní a dalších hydrologických jevů od roku 1980 se globálně zvýšil čtyřnásobně, v porovnání s rokem 2004 pak dvojnásobně. Další extrémní klimatické jevy, jako jsou např. extrémní teploty a sucha, se kterými jsou spojeny lesní požáry, se od roku 1980 vyskytly dvakrát častěji. Výskyt meteorologických jevů, např. bouří, se od roku 1980 také zdvojnásobil. Nedávná data ukazují výrazné oslabení proudění Golfského proudu a Atlantické jižní cirkulace, které je důsledkem zvýšeného přítoku sladké vody následkem srážek v severních oblastech a táním Grónského Ledovce, což má závažné důsledky pro klima severozápadní Evropy (prokázána přímá spojitost s výskytem extrémních zim na jihu Evropy a východě USA). Data potvrzují zvýšený výskyt extrémních klimatických jevů, evropské akademické vědecké rady upozorňují na nutnost spuštění dalších adaptačních opatření na klimatické změny. 2
Trendy různých typů přírodních katastrof 3
Vnímá klimatickou změnu česká společnost? 4
Jak vnímají lesníci klimatickou změnu? 1 Zvyšování průměrných a extrémních teplot, špatná distribuce srážek či deficit 2 Vyšší frekvence kalamitních situací 3 Rozpad smrkových porostů
Konkrétní projevy klimatické změny v lesních porostech 1. Smrk jako nejcitlivější dřevina klimatických změn usychá v oblastech s výrazným srážkovým deficitem (!!bez rozdílu věku od mlazin až po staré porosty!!) 2. Stoupla četnost výskytu hmyzích škůdců a hub (lýkožrout smrkový a severský, václavka smrková, Chalara fraxinea, kloubnatka smrková). 3. Změna fenofáze některých stromů zejména BK (počátek rašení listů je až o 3 týdny dříve než před 20 lety). 4. Ztráty na zalesnění, vyšší podíl opakovaných výsadeb. 5. Zrychlil se vývoj škůdců (nejsou výjimkou 3 generace kůrovců/rok) a jejich aktivita. 6. Dynamika produkčních schopností jednotlivých druhů dřevin se mění. Nárůst je zřetelnější u listnáčů než u jehličnanů a mění se konkurenční poměry mezi jednotlivými druhy. 7. Stoupl podíl nahodilých těžeb, se vznikem rozvolněných porostů až velkoplošných holin nad 1 ha. 8. Změnila se biodiverzita přicházejí. v lesních porostech některé druhy vypadávají jiné 9. Zvýšilo se riziko náchylnosti porostů, ale i jednotlivých stromů vůči větru a sněhu. 10. Změnilo se mikroklima uvnitř porostů, změnil se vodní režim v půdě a na jejím povrchu (dlouhá bezdešťová období ve vegetační době, prudké přívalové deště bez schopnosti vsaku). 6
V ČR očekáváme i takovýto scénář významných změn Změny vegetační stupňovitosti jako indikátory vhodné druhové dřevinné skladby souvisí se změnami klimatu. Existují vzájemně se lišící prognózy, např.: 1990 2030 Zdroj: BUČEK Antonín, VLČKOVÁ Veronika Podle této prognózy: předpoklad navýšení podílu 1 a 2 LVS dubového a bukodubového téměř na ½ území ČR do roku 2030
KRIZOVÉ SITUACE V LESÍCH Krizová situace je dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (IZS), definována jako mimořádná událost definovaná jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních opatření. Mezi hlavní příčiny krize vyvolané vnějšími vlivy lze zařadit zejména: Mimořádný stav vyvolaný klimatickými vlivy (zejména suchem či extrémy v distribuci srážek), mimořádný stav vyvolaný biotickými škůdci (zejména kalamitními dle vyhlášky č. 101/96 Sb.), mimořádný stav vyvolaný abiotickými činiteli včetně povodní a záplav, ostatní případy (jako např. únik chemických látek do ovzduší či vody; právní rozhodnutí; narušení smluvních vztahů; válečný stav apod.). Podnik se snaží krizovým či mimořádným situacím předcházet preventivními opatřeními, nicméně některé jsou nevyhnutelné a pak se na ně snažíme účinně reagovat. Základní výzva posledních let = klimatická změna a s ní spojené chřadnutí lesních porostů v některých regionech. 8
ROZSAH POSTIŽENÍ U OJ LČR 9
CÍLE PODNIKU STRAN ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍ Zpomalení rozpadu smrkových porostů a prodloužení jejich životnosti včasným zpracováváním napadené hmoty. Podnik k tomuto využívá řady obchodních kanálů (specifikováno v materiálu dále) a současně přijal opatření pro zvýšení objemu zpracování ve vlastní režii. Preventivní opatření včetně průběžné redukce kůrovců odchytem do odchytových zařízení snížení rychlosti gradace. Optimalizace postupů v ochraně lesa (kategorizace revírů s dopady do metodiky použití obranných opatření); testování a využití dalších doplňkových opatření k zabránění šíření podkorního hmyzu (mokré sklady, náhradní sklady, mechanizované odkornění, insekticidní sítě atd.). Průběžný monitoring situace na trhu se sortimenty surového dříví. V nutných případech přijetí opatření stran omezení mýtních úmyslných těžeb. Organizační opatření pro účelnější zpracování kůrovcových těžeb jako je revize výměr revírů, personální pokrytí potřeb Lesů ČR spojených s ochranou lesa (prostřednictvím sezónních i trvalých zaměstnanců). Druhová, prostorová i věková diferenciaci nově zakládaných porostů. Zajištění dostatečného množství semenné suroviny a reprodukčního materiálu vhodných lesních dřevin. Postupná obnova kalamitních holin s využitím dostupné přirozené obnovy, včetně pionýrských a přípravných dřevin. Provedení opatření v hospodářské úpravě lesa (úprav rámcových směrnic hospodaření, úprava obmýtí, úprava cílové druhové skladby atd.). Komunikace v postižených oblastech se všemi vlastníky lesa, samosprávami, státní správou i správci dopravní infrastruktury. Osvětová činnost mezi vlastním lesním personálem, ostatními vlastníky lesa i veřejností. Spolupráce na hledání vhodných opatření na strategické úrovni, které jdou nad rámec kompetencí podniku (např. výzva adresovaná prezidentem Agrární komory Vládě ČR). Spolupráce v oblasti výzkumu prostřednictvím vlastní grantové služby i podpory externích projektů. 10
Sucho 2015 11
VÝVOJ KALAMITNÍHO ZÁKLADU x OBRANNÁ OPATŘENÍ kategorie dle výše kalamitního r. 2019 r. 2019 r. 2019 základu v r. 2018 r. 2015 r. 2016 r. 2017 r. 2018 optimistická standardní pesimistická standard (< 10 tis. m3 / 42 OJ) x 637% -45% 62% -37% -12% 32% zvýšený stav (< 20 tis. m3 / 14 OJ) x 504% -43% 117% -63% -12% 32% rizikový stav (< 50 tis. m3 / 13 OJ) x 323% -30% 108% -23% -12% 32% kalamitní (> 50 tis. m3 / 7 OJ) x 235% 70% 25% -22% -12% 26% celkem x 311% 14% 47% -28% -12% 28% rok položené lapáky ks otrávené lapáky ks stojící lapáky ks lapače ks insekticidní sítě ks 2014 169 310 345 33 002 26 864 2015 120 478 239 28 455 22 732 2016 258 093 12 970 44 244 41 502 2017 278 267 9 912 55 045 36 613 661 2018 250 000 25 000 60 000 45 000 1 900 12
OPATŘENÍ OBCHOD, SMLUVNÍ VZTAHY 1. Regulace smrkových a borových úmyslných těžeb 2. Úprava velikosti a struktury soutěžních jednotek 3. Optimalizace projektovaných těžebních úkolů 4. Využití alternativních obchodních kanálů 5. Příprava náhradních skládek dříví 6. Příprava tzv. mokrých skladů dříví 7. Logistika odvozu dřeva (kooperace s ČD Cargo a SŽDC) 8. Podpora zvyšování spotřeby dřeva v ČR (lesnicko-dřevařský fond, podpora investic) 13
OPATŘENÍ ORGANIZAČNĚ x PERSONÁLNÍ 1. Optimalizace organizační struktury, revize výměr revírů, posílení personálu v ochraně lesa. 2. Pracovní podmínky x motivace (např. zřízení kalamitního fondu) 3. Výrobní kapacity (stipendijní program podpora učilišť; požadavek na zahraniční pracovníky) 4. Koordinace postupu prací kalamitní štáby 5. Zpracování kalamity ve vlastní režii LZ Konopiště v rámci LS Město Albrechtice 100 tis. m 3 LZ Boubín v rámci LS Bruntál 100 tis. m 3 LZ Kladská v rámci LS Rožnov 60 tis. m 3 LZ Židlochovice v rámci LS Jeseník 40 tis. m 3 6. Důslednost při výkonu odborné správy 14
OPATŘENÍ OCHRANA LESA 1. Maximalizace objemů zpracování nahodilých těžeb 2. Kategorizace revírů optimalizace použití obranných opatření kalamitní x ohrožený x běžný 3. Monitoring kalamitní základ počty a druhy obranných opatření rok položené lapáky ks otrávené lapáky ks stojící lapáky ks 4. Asanace napadeného dříví lapače ks 5. Likvidace těžebních zbytků čistota lesa insekticidní sítě ks 2014 169 310 345 33 002 26 864 2015 120 478 239 28 455 22 732 2016 258 093 12 970 44 244 41 502 2017 278 267 9 912 55 045 36 613 661 2018 250 000 25 000 60 000 45 000 1 900 15
ZPRACOVÁNÍ NAHODILÝCH TĚŽEB Porovnání zpracování měsíců XI.-III. za roky 2015/16-17/18 750 000 700 000 650 000 600 000 550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 11 12 1 2 3 11 12 1 2 3 11 12 1 2 3 2015 2015 2016 2016 2016 2016 2016 2017 2017 2017 2017 2017 2018 2018 2018 Živelná Kůrovec Ostatní (souše) 16
KATEGORIZACE REVÍRŮ 17
OBNOVA KALAMITNÍCH PLOCH Zajištění dostatečného množství semenné suroviny využitím interních zdrojů selektovaného reprodukčního materiálu, zdrojů identifikovaného reprodukčního materiálu a semenných sadů; motivací personálu ke sběru reprodukční suroviny a provozem vlastního Semenářského závodu v Týništi nad Orlicí. Zpracování pětiletých výhledů potřeb sadebního materiálu, který je veřejně dostupný na webu podniku a slouží pěstitelům sadebního materiálu k orientaci stran jejich požadovaných druhů a množství. Rozvoj vlastních školkařských kapacit pro pěstování sadebního materiálu s cílem zvýšení soběstačnosti. LČR testují alternativu tzv. smluvního pěstování sadebního materiálu, kdy si prostřednictvím veřejných soutěží kupují tuto službu. Umožnění rozvoje externích školkařských kapacit nalezením vhodné formy zcizení pozemků státu (směnou případně prodejem) ve prospěch podnikatelů tak, aby produkce byla realizována na vlastních plochách. LČR usilují o přijetí mimořádného (legislativní) opatření typu umožnění přenosu reprodukčního materiálu dřevin v rámci ČR mezi oblastí karpatskou a hercynskou, popř. vytipování a umožnění přenosu reprodukčního materiálu vhodných příhraničních proveniencí dřevin mezi ČR a sousedními státy (např. Vogtlandská BO). Podnik podporuje úpravu legislativy k obchodu s reprodukčním materiálem a aplikace ERMA 2 tak, aby umožnily získání aktuálního přehledu o celkových množstvích rozpěstovaného a výsadby schopného sadebního materiálu v rámci ČR (bez ohledu na druh vlastnictví) pro řešení případných krizových situací s nedostatkem nebo přebytkem sadebního materiálu v některých regionech ČR. Management myslivosti snížení škod zvěří na lesní porosty / kultury. Vnášení cílových dřevin v předstihu např. podsadby JD, BK, JV. Podpora biodiverzity, tvořivých sil přírody, využití všech dřevin snaha o pestrou směs min. 4 hlavních dřevin. Využití všech legislativních možností a výjimek (velikost holé seče, domýcení porostních zbytků, prodloužení doby zalesnění, prodloužení doby zajištění, využití pomocných dřevin apod.). 18
OBNOVA LESA LS\ rok vz. (ha) 2013 2014 2015 2016 2017 M. Albrechtice 229 153 168 327 811 Bruntál 119 184 236 880 412 Vítkov 92 311 257 295 422 Šternberk 118 127 185 327 282 Cílovou dřevinnou skladbu jako zásadní opatření pro podporu biodiverzity je nutné diferencovat s ohledem na přírodní podmínky (stanoviště, nadmořskou výšku apod.), porostní typ a zejména stupeň poškození a rozpadu smrku. Nejvhodnější je ji přibližovat přirozené dřevinné skladbě a zastoupení smrku snižovat s ohledem na přírodní podmínky. V nejnižších lesních vegetačních stupních (1. 4. LVS) z ní zcela vyloučit smrk. Vhodné je zvýšit zastoupení co nejširšího spektra stanovištně vhodných dřevin a dřevin melioračních a zpevňujících, maximální podpora sukcesních dřevin (BR, OS, JR, OL, HB) a také využití pomocných dřevin (BR, OS, OL, HB, JIV, JR). Limitujícím faktorem v obnovovaných kulturách bude následně zvyšující se stav spárkaté zvěře, která bude v rozsáhlých odrůstajících plochách nacházet klidové zóny a může výrazně snižovat biologickou rozrůzněnost a také stabilitu vznikajících porostů. Následná opatření v pěstební činnosti musí reflektovat na potřeby snižování stavů spárkaté zvěře. Cílem podniku je snižovat škody na lesních porostech působených spárkatou zvěří a tomu bude nutné podřídit dikci či povahu nájemních smluv či opatření v režijních honitbách, které budou vzhledem k tomuto cíli v daných lokalitách preferovány. 19
Zalesnění v Moravskoslezském kraji 2017/2018 20
PODÍLY DŘEVIN V OBNOVĚ POROSTŮ 21
OPATŘENÍ - OSTATNÍ 1. Součinnost všech dotčených ministerstev na řešení situace (výzva Vládě ČR) 2. Zadržování vody v krajině (zlepšování mikroklimatu cca. 400 tis. Kč/rok) 3. Větrolamy (obnoveno 60 ha za 24 mil. Kč; realizováno dalších 16 ha za 12,5 mil. Kč) 4. LHP 5. Věda a výzkum (obnovena grantová služba LČR) 6. Komunikace 22
SITUACE NA TRHU OBCHOD DŘÍVÍM 2 500,- Vývoj prodejních cen lesních závodů - skutečnost 2017 x predikce 2018 (Kč/m3) 500,- 2 300,- 2 100,- 1 900,- 1 700,- 1 500,- 1 300,- 1 100,- 900,- 700,- I.Q. 2017 II.Q. 2017 III.Q. 2017 IV.Q. 2017 I.Q. 2018 II.Q. 2018 III.Q. 2018 IV.Q. 2018 SM III A,B,C SM III KH,D SM vláknina 23
EKONOMICKÉ DOPADY CHŘADNUTÍ POROSTŮ ekonomický položka dopad (tis. Kč / rok) Pokles tržeb v důsledku přetlaku dřeva 1 200 000 Pokles tržeb v důsledku snížení kvality dřeva 789 000 Obranná opatření - lapáky, lapače, feromony, insekticidní sítě 190 000 Vynucené skládkování dřeva 21 500 Organizační a personální opatření 45 000 Zvýšené náklady pěstební činnosti 275 000 Podpora výzkumných úkolů - grantová služba - kůrovec 6 000 ( 3 projekty GS) Zvýšené náklady na komunikaci 3 000 Náklady na projekty obnovy lesa 10 000 ( 2 projekty NAZV QJ, 3 projekty GS pěstební činnost) EKONOMICKÝ DOPAD KŮROVCOVÉ KALAMITY CELKEM 2 539 500 24
POŽADAVKY NA SOUČINNOST NA ÚROVNI VLÁDY Definovat a schválit jasné parametry, za kterých je možné vyhlásit v kůrovcové kalamitě stav nouze. Do zákonů č. 240/2000Sb. o krizovém řízení, kde je v 2, odst. b) popsána krizová situace jako mimořádná událost a zákona č.239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, kde je popsán postup řízení krizové situace začlenit kalamitní situace v lesním hospodářství. Upravit vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatření k ochraně lesa a č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů. Dokončit novou verzi vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů a vyhlášky č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování. Tyto legislativní podklady mají bezprostřední vliv na přípravu obnov kalamitních ploch, využití všech dřevin pro obnovu, využití přípravných dřevin, úpravu obmýtí, úpravu dřevinné skladby atd. Rozšířit možnost čerpání finančních prostředků z Fondu dopravní infrastruktury na opravy a údržbu místních komunikací a infrastruktury, poškozených nadměrným zatížením při přepravě a zpracování kůrovcového dřeva. Zjednodušit pravidla pro udělování pracovních víz ekonomickým migrantům z přijatelných zemí s intervalem nejméně 1 rok (potřeba pro lesnicko dřevařský sektor v r. 2018 činí 2 tis. pracovníků ideálně z Ukrajiny a Srbska). Koordinovat období výluk drah tak, aby tyto byly směřovány mimo období hlavní kůrovcové sezóny ŽSD. Nepřipustit vytváření bezzásahových území a ponechávání pro kůrovce atraktivního dříví v porostu bez asanace. Pro boj s kůrovcem je důležitá pravidelná kontrola a čistota lesa. Umožnit na obnovovaných kalamitních plochách zkrácení obmýtí některých dřevin (včetně smrku) a prodloužit zákonnou lhůtu pro zajištění kultur lesních dřevin. Neomezovat (prostřednictvím kontrol v LPIS) příjem dotací zemědělcům za umožnění přístupu do lesních porostů a dočasné skládkování dříví. 25
POŽADAVKY NA SOUČINNOST NA ÚROVNI VLÁDY Pro usnadnění a zrychlení odvozu kůrovcového dříví zajistit pro speciální odvozní soupravy na dříví paušální bezplatnou dočasnou výjimku na max. hmotnost 56 tun (bez omezení zatížení jednotlivých náprav) a paušální dočasnou výjimku ze zákazu pohybu těchto souprav po silnicích I. třídy v pátek 17.00-21.00 hod. a v sobotu 7.00-13.00 hod. Pro usnadnění a zrychlení nakládky kůrovcového dříví u silnic zajistit dočasné zrychlení a prioritní vyřízení zvláštního užívání komunikací. Připravit s ČD Cargo krizový plán odvozu kůrovcového dříví po železnici (aktivace možných nakládacích míst s vlečkami, prioritní přidělování vagónů, podpora investic do nových vagónů). Zřídit finanční podporu prvotního odvozu kůrovcového dříví na schválené krátkodobé asanační mezisklady (mimo les, záchytné lapače) jako alternativního způsobu asanace napadené dřevní hmoty. Zřídit finanční podporu pro dlouhodobější uskladnění kůrovcového dříví na mokrých skladech. Připravit pro případ extrémně nepříznivého vývoje situace (sucho, souběh živelní kalamity apod.) krizový scénář spočívající ve vyhlášení výjimečného krizového stavu (např. dle zákona č. 240/2000Sb.) umožňujícího krizová opatření (mimořádná bezodkladná opatření nepodléhající zákonu č. 137/2006 Sb.). Zřídit finanční podporu pro inovativní způsoby boje s kůrovci jako jsou insekticidní sítě a podpora chemické asanace ohroženého dříví. Zřídit dočasnou finanční podporu štěpkování nadbytečné smrkové vlákniny na energetickou štěpku. Zajistit důslednou kontrolu Státní správou lesů stran účinné realizace obranných opatření v ochraně lesa proti hmyzím škůdcům u všech vlastníků lesa dotčených zvýšeným rizikem vzniku škod. Cíleně podpořit osvětu kůrovcové problematiky veřejnosti. 26
DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Daniel. Szórád, Ph.D. generální ředitel Lesy České republiky, s.p. M: +420 724 072 242 E: daniel.szorad@lesycr.cz