Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Vývoj ekonomických teorií METODICKÝ LIST Předmět Vývoj ekonomických teorií Typ studia KS Semestr 3. Způsob zakončení ústní zkouška Přednášející Název tematického celku: Vývoj ekonomických teorií 4. blok Cíl : Tento tématický celek doplňuje poznatky ze základů ekonomie (mikroekonomie a makroekonomie). Zabývá se historickými souvislostmi vývoje ekonomie - podmínkami vzniku jednotlivých teoretických škol, jejich návazností a přínosem. Rozebírá klíčové osobnosti a jejich hlavní díla. Tento tématický celek je rozložen do následujících dílčích témat: 12. Ekonomie strany nabídky 13. Teorie veřejné volby 14. Nová klasika a nové keynesiánství 15. České ekonomické myšlení ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 12. Ekonomie strany nabídky 5.3. Polovina 70. let 80. léta 20. stol., součást třetí etapy neoklasické ekonomie. Reakce na zaostávání růstu v USA, na vysoké daně. Proti keynesiánství a výlučné peněžní orientaci monetarismu. Odklon od poptávkově orientované (keynesiánské a monetaristické) ekonomie. USA (A. Laffer, P. C. Roberts, M. Weidenbaum, M. Feldstein, L. Klein). Motivace (ekonomické podněty): - vysoké daňové zatížení důchodů (mezd, úroků, zisků) demotivuje, - vysoké daně vedou k daňovým únikům a k přechodu z oficiální ekonomiky k podzemní ekonomice, - snížení zdanění vede ke zvýšení nabídky práce, k vyšším úsporám a investicím.
Rozpočtové dopady: - Lafferova křivka, zakázaná zóna, - taxflace, - krátkodobý aritmetický efekt (nižší výběr daní), - dlouhodobý ekonomický efekt (vyšší výběr daní, nižší úniky, nižší sociální výdaje při nižší nezaměstnanosti). Aplikace: - USA prezident Reagan (1981-89). 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) 1. Ekonomické podněty strany nabídky 2. Rozpočtové dopady ekonomie strany nabídky 1. Jaké jsou hlavní rysy ekonomie strany nabídky 2. V čem spočívá přínos Lafferovy křivky -------------------------------------------------------------------------------------------------------- 13. Teorie veřejné volby 5.5., s. 14. Od 50. let 20. stol. USA. Jak se rozhodují politické subjekty (strany, voliči, vlády...) sledují svůj zájem, což může být zároveň i ve prospěch společnosti (analogie firmy). Ekonomická analýza politiky. J. Buchanan + G. Tullock: Kalkulace souhlasu (1962), M. Olson: Logika kolektivní akce (1965), W. Niskanen: Byrokracie a reprezentativní vláda (1971) aj. Koncepce racionální ignorance voličů: - nezájem voličů o politické programy, - preference krátkodobých efektů (efekt krátkozrakosti voliče), - dobývání voličských hlasů rozpočtovými výdaji. Koncepce politického hospodářského cyklu: - poptávková expanze před volbami, - protiinflační poptávková restrikce po volbách, - a to bez ohledu na politickou orientaci strany.
Koncepce státní byrokracie: - sledování vlastních zájmů, - maximalizace rozpočtu úřadu, - řešení: privatizace těchto činností. Koncepce parciálních zájmů: - prosazení dílčích zájmů s obecnými náklady, - ignorance díky nízkým nákladům jednotlivce, - důsledek: přerozdělování ve prospěch organizovaných skupin. Koncepce logrollingu ( jánabráchismus ): - zákony v tzv. balíku, - opozice nehlasuje proti jednotlivým částem balíku, - vzájemné odhlasování. Koncepce dobývání renty: - renta je výsledkem privilegia, - získání privilegia je spojeno s náklady, - výše těchto nákladů; jejich alternativní využití. Koncepce středového (mediánového) voliče: - odlišné politické programy = získání jen krajních voličů, - sbližování programů a přibírání voličů, - volič nemá skutečnou volbu. 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) 1. Ekonomická analýza politiky 2. Dílčí koncepce teorie veřejné volby 1. Jaká jsou východiska teorie veřejné volby 2. Jaké jsou dílčí koncepce teorie veřejné volby ------------------------------------------------------------------------------------------------------ 14. Nová klasika a nové keynesiánství 5.4, dále s. 11, 55, 76 (nové keynesiánství), s. 12 (Barrova Ricardova hypotéza). Nová klasická makroekonomie (= monetarismus II = škola racionálních očekávání) Součást třetí etapy vývoje neoklasické ekonomie. Od začátku 70. let 20. stol., USA.
R. Lucas ( Modely hospodářského cyklu 1987), R. Barro, T. Sargent aj. Dodržet principy klasické ekonomie (volné trhy flexibilní mzdy a ceny), zároveň objasnit cyklické výkyvy produkce a zaměstnanosti. Zdokonalení monetarismu. Racionální tvorba očekávání: 1 - využívání všech informací, - většinou správná rozhodnutí, - obousměrné chyby se vykompenzují, - chyby se neopakují. Neanticipovaná opatření hospodářské (měnové) politiky vedou k racionálnímu, avšak chybnému rozhodnutí, a to pod vlivem mylné interpretace vývoje cenových relací (ilustrace: ostrůvková ekonomika ). Důsledek: kolísá zaměstnanost a produkce. Známá opatření s předvídanými důsledky: mění se pouze nominální, nikoliv reálné veličiny ( neúčinnost politiky, bezbolestná protiinflační politika). Hospodářská politika by měla mít jednoduchá a stabilní pravidla. Phillipsova křivka: nová interpretace (skutečná a zdánlivá křivka). Barrova Ricardova hypotéza: neúčinnost fiskální politiky. Nová keynesiánská ekonomie 1) Syntéza: neokeynesiánství (rigidita cen a mezd) + přirozená míra nezaměstnanosti (Friedman) + racionální očekávání (Lucas). - od poloviny 70. let, USA. S. Fischer, H. Taylor, - snaha nahradit novou klasickou makroekonomii (nerealistická v pružných mzdách a cenách a v neúčinnosti politiky), - bez keynesiánského závěru o regulaci poptávky. 2) Rigidita mezd a cen (= doplnění keynesiánské ekonomie mikroekonomickými základy). A. Okun (70. léta) implicitní mzdové a cenové kontrakty. Od začátku 80. let, USA: - efektivnostní mzdy (G. Akerlof, J. Yellenová) - menu cost (G. N. Mankiw, Malé menu cost a velké hosp. cykly 1991), - překrývání mzdových dohod, hystereze na trzích práce (insiders outsiders), cenové kontrakty, koordinační selhání při změně cen aj. (D. Romer, R. Gordon, L. Summers aj.). Dále: J. Stiglitz ( ekonomie informací nepříznivý výběr, morální hazard; teorie transformace, globalizace) aj. 1 V kontrastu k adaptivnímu způsobu tvorby očekávání (M. Friedman).
3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) 1. Škola racionálních očekávání 2. Syntéza neokeynesiánství, monetarismu a racionálních očekávání 3. Rigidita cen a mezd 1. Co je obsahem učení R. Lucase 2. Jaké jsou hlavní poznatky syntézy neokeynesiánství, monetarismu a racionálních očekávání 3. V čem spočívá vysvětlení rigidity cen a mezd --------------------------------------------------------------------------------------------------------- 15. České ekonomické myšlení 6. Rakousko (Rakousko Uhersko): Kamerální (později politické) vědy podle J. Sonnenfelse, 1765 (až do 1848); J. I. Butschek rozparcelování půdy k pronájmu drobným zemědělcům. Ohlasy klasické ekonomie: - W. G. Kopetz (první pol. 19. stol.) je doplňkem kameralistiky (kontrast: protekcionismus vs. volný obchod), - F. L. Rieger ( O statcích a pracích nehmotných... 1850). Utopický socialismus: B. Bolzano ( O nejlepším státě 1831). F. L. Chleborad první soustavný výklad národního hospodářství (1869) kompilace klasické anglické ekonomie a německé historické školy. J. Kaizl: Národní hospodářství (1883) ucelený výklad teorie neoklasického zaměření. Liberalismus s prvky ochrany slabých výrobců a pracovníků. Kardinalistická verze užitku. A. Bráf: vytvoření konkurenceschopného českého průmyslu - svůj k svému - nákup českých výrobků (= svépomocný protekcionismus jako náhrada chybějícího oficiálního protekcionismu). Československo: A. Rašín - deflační politika. 2 K. Engliš ( Finanční věda 1929): 2 Dále: Můj finanční plán (1920) odluka čs. Měny; obhajoba zlatého standardu.
- teleologický přístup (účelový pohled na ekonomii), - liberální zaměření, - proti deflaci, stabilizace vnitřní i vnější kupní síly koruny, proti keynesiánské expanzi, - hospodářské soustavy: individualistická, solidaristická. J. Macek ( Sociální ekonomika 1945): - keynesiánské zaměření (úvěrová expanze, deficitní veřejné finance) odpůrce Rašína i Engliše, - družstevní socialismus. Poválečné Československo - O. Šik ( Třetí cesta 1972): 3 - kritika společenského vlastnictví, rozvoj trhu za socialismu ( tržní socialismus ), - ekonomická reforma 1963-68, - třetí cesta mezi kapitalismem a socialismem (spojení plánu a trhu). 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) 1. Kameralistika a klasika v českých zemích 2. Albín Bráf 3. Karel Engliš a Josef Macek 4. Třetí cesta 1. Jaká jsou specifika českého kamerálního učení 2. Co je obsahem učení A. Bráfa 3. Jaké jsou hlavní poznatky učení K. Engliše a J. Macka 4. V čem spočívá teorie třetí cesty O. Šika ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou dále seznámit v těchto publikacích (doporučená literatura): Pressman, S.: Encyklopedie nejvýznamnějších ekonomů. Barrister a Principal, Brno 2005. Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Karolinum, Praha 2000. Volejníková, J.: Moderní kompendium ekonomických teorií. Profess Consulting. Praha 2005. 3 Dále: J. Goldman ( Hospodářský růst v ČSSR, 1967, s K. Koubou): - makroekonomické teorie (východiska: Kalecki, Keynes), - nabídkové omezení socialistické ekonomiky, - teorie investičního cyklu v socialistické ekonomice, spojená s teorií růstu.