Imobilizace reziduálního znečištění. Sklárny Bohemia, a.s. Poděbrady

Podobné dokumenty
Dokončovací sanační práce na lokalitě Všejany les KOZÍ HŘBETY

Nové poznatky z monitoringu podzemních reaktivních stěn

Sanace kontaminovaného území Plzeň Libušín kombinací několika sanačních metod

SANACE KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ PLZEŇ- LIBUŠÍN. 4. kontrolní den

Aktualizovaná analýza rizik po provedené sanaci Plzeň - Libušín KD

NOVÉ POSTUPY A TECHNIKY ODSTRAŇOVÁNÍ ROPNÝCH LÁTEK Z PODZEMNÍ VODY. Kvapil, Nosek, Šťastná, Stejskal, Pešková, Ottis AQUATEST a.s.

SANACE KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ PLZEŇ- LIBUŠÍN. 3. kontrolní den

TECHNICKÉ ASPEKTY SANACE LOKALITY S VERTIKÁLNÍ STRATIFIKACÍ CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ V HORNINOVÉM PROSTŘEDÍ.

SANACE KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ PLZEŇ- LIBUŠÍN. 7. kontrolní den

POUŽITÍ PERMEABILILNÍCH REAKTIVNÍCH BARIÉR PRO SANACI CHLOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ IN-SITU Miroslav Černík, Romana Šuráňová Petr Kvapil, Jaroslav Nosek

Lokalita Kozí hřbety oblast Nádrž

Pilotní aplikace Fentonova činidla v prostředí se směsnou kontaminací. Pavel Hrabák, Hana Koppová, Andrej Kapinus, Miroslav Černík, Eva Kakosová

Aktualizace. analýzy rizika kontaminovaného území pro lokalitu Dolu chemické těžby DIAMO, s.p.

Odbourávání manganistanu draselného v horninovém prostředí

Koncepční model hydrogeochemických procesů v důlních odvalech

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika

GEOCHEMICKÉ INTERAKCE VE ZVODNI PŘI APLIKACI REDUKTIVNÍCH TECHNOLOGIÍ. Jaroslav HRABAL

SANAČNÍ TECHNOLOGIE XV Pardubice RNDr. Ladislav Sýkora.

SANACE KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ PLZEŇ- LIBUŠÍN. 2. kontrolní den

SANACE AREÁLU BÝVALÉHO PODNIKU STROJOBAL KOUŘIM - MOLITOROV

PŘIROZENÁ GRAVITAČNÍ SEPARACE KONTAMINANTŮ VE ZVODNI A VLIV ZPŮSOBU VZORKOVÁNÍ NA INTERPRETACI VÝSLEDKŮ

Projekt monitoringu. investor :

Vývoj a testování biodegradačních metod sanace znečištění výbušninami

Sekundární kontaminace turonské zvodně vlivem chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem

Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o.

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

AQUATEST a.s. - sanace

VALIDACE GEOCHEMICKÝCH MODELŮ POROVNÁNÍM VÝSLEDKŮ TEORETICKÝCH VÝPOČTŮ S VÝSLEDKY MINERALOGICKÝCH A CHEMICKÝCH ZKOUŠEK.

SANACE KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ PLZEŇ- LIBUŠÍN. 6. kontrolní den

PODZEMNÍ VODA. J. Pruška MH 9. přednáška 1

PROJEKT MĚSTO PEČKY ODSTRANĚNÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK PRO OBYVATELE MĚSTA

Studium interakcí zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu metodou kolonových experimentů na strukturně zachovalé hornině

VYUŽITÍ SYSTÉMU EXPERT PRO ZPRACOVÁNÍ A INTERPRETACI HYDROGEOLOGICKÝCH DAT. RNDr.František Pastuszek VODNÍ ZDROJE, a.s.

Poptávka služeb Zajištění hydrodynamických zkoušek na vrtu SM-2 v lokalitě Ševarlije Doboj, Bosna a Hercegovina Technické zadání vč. přílohy I.

Aplikace technologie bioreduktivní dehalogenace

Sanace následků hydrochemické těžby uranu v severočeské křídě

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ)

SANACE CHLOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ REDUKTIVNÍMI TECHNOLOGIEMI VE ŠPATNĚ PROPUSTNÝCH HORNINÁCH

1H 1s. 8O 1s 2s 2p H O H

II. Chemické názvosloví

Zkušenosti s hodnocením rizik v rámci řešení starých ekologických zátěží

Modelování procesů přirozené atenuace ropných látek na lokalitě Hněvice

VY_52_INOVACE_08_II.1.7_SOLI SOLI. PROCVIČOVÁNÍ a) PRACOVNÍ LIST

UNIPETROL RPA s.r.o. LITVÍNOV

Antropogenní faktory

Modelování proudění podzemní vody a transportu amoniaku v oblasti popelových skládek závodu Chemopetrol Litvínov a.s.

Poskytnutí dodatečných informací k zadávacím podmínkám III.

SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019

*Variabilita prostředí

Sanace skládky průmyslového odpadu v k.ú. Nový Rychnov Monitorovaná přirozená atenuace zbytkového znečištění podzemních vod

Oxidační číslo je rovno náboji, který by atom získal po p idělení všech vazebných elektronových párů atomům s větší elektronegativitou.

OPTIMALIZACE CHEMICKY PODPOROVANÝCH METOD IN SITU REDUKTIVNÍ DEHALOGENACE CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ.

Obsah 1. ÚVOD ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 2

Aktualizace analýzy rizik pro lokalitu Černý Vůl v oblasti havarijního úniku motorové nafty. Realizační projekt

Elektrokinetická dekontaminace půd znečištěných kobaltem

ENVIRONMENTÁLNA ZÁŤAŽ ZNEČISTENÁ CHRÓMOM PRÍKLAD IN SITU

Využitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model

Chemické výpočty 11. Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky

Problematika dusičnanů v Káraném: Detektivka o mnoha dějstvích

Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram

BIOLOGICKÁ REDUKTIVNÍ DECHLORACE CHLOROVANÝCH ETHENŮ S VYUŽITÍM ROSTLINNÉHO OLEJE JAKO ORGANICKÉHO SUBSTRÁTU PILOTNÍ OVĚŘENÍ

Vliv nedokonalých průmyslových technologií na stav životního prostředí v Albánii

Posouzení použitelnosti metody in situ solidifikace/stabilizace při řešení ekologické zátěže lokalit Lojane Mine v Makedonii a Izmit v Turecku

Ing. Jiří Charvát, Ing. Pavel Kolář Z 13 NOVÉ SMĚRY A PERSPEKTIVY SANACE HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ PO CHEMICKÉ TĚŽBĚ URANU NA LOŽISKU STRÁŽ

OVĚŘOVÁNÍ VLASTNOSTÍ A INTERAKCÍ HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ V OBLASTI NEOVLIVNĚNÉ TĚŽBOU URANU

edb žný hydrogeologický pr zkum Hodov ... z provedené erpací zkoušky na vrtu

Analýza rizik (04) Hodnocení rizik v geologickém prostředí

Zkušenosti ze sanací ve Švédsku a Nizozemí. Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize

Problematika variability prostředí. RNDr. JIŘÍ SLOUKA, Ph.D.

Návrh na sanáciu lokality znečistenej chrómom

Současnost a budoucnost sanace následků po chemické těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem

CARBORUNDUM ELECTRITE a. s. : sanace 25 ha průmyslových areálů

GEOCHEMICKÁ REAKTIVNÍ BARIÉRA PERSPEKTIVNÍ PRVEK IN - SITU SANAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Metoda integrálních čerpacích testů - IPT

HYDROXIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Průběh a výsledky odstraňování rizik ohrožujících kvalitu podzemí vody v CHOPAV kvartéru řeky Moravy.

OCHRANA PODZEMNÍCH VOD IX.

GEOCHEMICKÁ REAKTIVNÍ BARIÉRA PERSPEKTIVNÍ PRVEK IN - SITU SANAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

- 1 - PŘÍPADOVÁ STUDIE APLIKACE NZVI V HOŘICÍCH V PODKRKONOŠÍ. Lenka LACINOVÁ a, Jaroslav HRABAL b, Miroslav ČERNÍK c

lního profilu kontaminace

Kyselina fosforečná Suroviny: Výroba: termický způsob extrakční způsob

Mgr. Vendula Ambrožová, RNDr. Jaroslav Hrabal MEGA a.s. Ing. Jaroslav Nosek Ph.D. TUL Sanační technologie, Tábor

Projekt ochranného sanačního čerpání

Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě

Elektrogeochemie, progresivní metoda sanace starých ekologických zátěží

CHO cvičení, FSv, ČVUT v Praze

4. CHEMICKÉ ROVNICE. A. Vyčíslování chemických rovnic

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

Rizika vyplývající ze starých ekologických zátěží. Zbyněk Vencelides

HODNOCENÍ PŘIROZENÉ ATENUACE. Horoměřice, 30. března 2011 Petr Kozubek, Enacon s.r.o.

Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK

ÚVOD DO PROBLEMATIKY STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŢÍ. RNDr. Pavla Kačabová Ministerstvo životního prostředí odbor ekologických škod

Složení a vlastnosti přírodních vod

Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití

GEOoffice, s.r.o., kontaktní

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

1) BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY:

STANOVENÍ CHLORIDŮ. Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra

Staré ekologické zátěže

Transkript:

Imobilizace reziduálního znečištění Sklárny Bohemia, a.s. Poděbrady Pavel Špaček, Petr Kment

Geologická stavba: 1) Recent - heterogenní navážky (2 m) 2) Kvartér holocenní hlinitopísčité náplavy (1 m), pleistocenní písky (3 m) 3) Mezozoikum turonské slínovce (90 m) cenomanské pískovce (10 m) 4) Krystalinikum 1) 2) 3)

Hydrogeologické poměry: Kvartérní kolektor - průlinová propustnost - hl. p.v. 2,5 m p.t. Turonský kolektor puklinová propustnost (relativní izolátor) Cenomanský kolektor zřídelní struktura studené uhličité kyselky

Hydrogeologické poměry: Směr proudění podzemní vody v kvartérním kolektoru.

Historie výroby olovnatého skla: První sklárny vybudovali v Poděbradech v roce 1876 bratři Augustin a Jan Gerhardtové. V roce 1927 byla zahájena výroba olovnatého křišťálu. Technologie chemického leštění skla pomocí směsi kyseliny sírové a fluorovodíkové je provozována od roku 1934.

Stará ekologická zátěž: Leštění skleněných odlitků se provádí směsí kyseliny sírové (60%) a fluorovodíkové (5%). Odpadním produktem těchto procesů jsou kyselé odpadní vody. Působením směsi kyseliny sírové a fluorovodíkové docházelo k rozpouštění karbonátu a k rychlému vysrážení CaSO4, při kterém většinou nedošlo k minerální krystalizaci.

Stará ekologická zátěž: Kyselina dále atakovala zrna křemene a mobilizovaný SiO2 se srážel v podobě sklovité hmoty spolu se sulfátovou základní hmotou. Součástí základní hmoty jsou dále fluoridové soli - fluorit (CaF2), fluorid křemičitý (SiF4), dále kyselina hexafluorokřemičitá a její soli hexafluorokřemičitany, vznikající podle reakcí: SiO2 + 4HF > SiF4 + 2H2O SiF4 + 2HF > H2SiF6 3SiF4 + 2H2O > SiO2 + 2H2SiF6

Sanace nesaturované zóny: V roce 1997 proběhla na lokalitě v rámci sanace staré ekologické zátěže sanace nesaturované zóny.

Sanace nesaturované zóny: Likvidace nebezpečného odpadu proběhla na zabezpečené skládce. Celkem bylo z okolí starého kyselinového kanálu a kanalizace odtěženo 1050 t kontaminovaného materiálu. Obsahy fluoridů v těžených zeminách se pohybovaly v průměru okolo 2000 mg.kg-1 suš., maximální hodnoty překročily 47000 mg.kg-1 suš.

Důsledky kontaminace nesaturované zóny: Výskyt pískovců zkomplikoval zakládání haly nové leštírny.

Důsledky kontaminace nesaturované zóny: Zabezpečení stavební jámy larsenovými stěnami pod hladinou podzemní vody nemohlo být provedeno do potřebné hloubky.

Důsledky kontaminace nesaturované zóny: Výsledkem byla změna projektu a zvýšení úrovně + 0 nové stavby.

Sanace saturované zóny: V průběhu let 1997 2006 bylo střídavě čerpáno 14 sanačních vrtů a studní.

Sanace saturované zóny: Celkem bylo odčerpáno 145 tis. m3 podzemní vody. Koncentrace fluoridů na počátku sanačního čerpání dosahovaly až 1000 mg.l-1 při ph okolo 1.

Sanace saturované zóny: Koncentrace fluoridů na počátku sanačního čerpání dosahovaly až 1000 mg.l-1 při ph okolo 1.

Sanace saturované zóny: Za cca 8 let bylo z podzemní vody vytěženo téměř 17 t fluoridů. Odhad 1995 Odhad 2006 Odtěženo 2006 Zbývá 2006 3,24 t 22,53 t 17,12 t 5,4 t Měsíční výtěžnost fluoridů 1997-2006 600 500 kg/měsíc 400 300 200 100 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Analýza rizika: AAR 2000 identifikovala jediný rizikový kontaminant na lokalitě fluoridy rozpuštěné v podzemní vodě. Vývoj deformující kostní fluorózy může u lidí vyvolat požívání 20 mg a více fluoridů na osobu a den po dobu dvaceti let. US EPA odvodila bezpečnou dávku 0,12 mg.kg-1.den-1. Při pití vody ze studní s výskytem koncentrace fluoridů > 5,8 mg.l-1 by uživatelům hrozil vývoj deformující kostní fluorózy.

Imobilizace reziduálního znečištění: V rámci aktualizace AR 2005 byly procesy chování fluoridů v saturované zóně řešeny geochemickým modelováním. Použitým programem byl speciační model PHREEQC-2. Modelování bylo zaměřeno na výpočet saturačních indexů (SI). Při SI < 0 probíhá rozpouštění, při SI > 0 srážení. Pro SI = 0 je podzemní voda s minerální fází v rovnováze. V praxi se však za rovnovážný považuje stav, kdy -0,5 < SI < 0,5. Pro dosažení rovnováhy podzemní vody s fluoritem je dlouhodobě třeba docílit snížení koncentrace fluoridů v podzemní vodě. Hypotetická koncentrace fluoridů pro rovnovážný stav se pohybuje okolo 5 mg.l-1.

Dle geochemického modelu lokality dochází v současnosti ke srážení těchto fází: fluorit CaF2 = Ca2+ + 2 F- goethit FeOOH + 3 H+ = Fe3+ + 2 H2O hematit Fe2O3 + 6 H+ = 2 Fe3+ + 3 H2O

Imobilizace reziduálního znečištění: Ke snížení koncentrací F- dochází vysrážením fluoritu. Pokud podzemní voda obsahuje Fe, sráží se Ca2+ a F- ve fluorit a Fe ve formě oxidů a hydroxidů. Pokud Fe chybí, začínají se srážet také karbonáty. Je proto třeba dotovat zvodeň roztokem obsahujícím vápník a železo. Z chemického hlediska dochází k reakci, kdy chlorid vápenatý reaguje s disociovanou kyselinou fluorovodíkovou (tedy s fluoridovými anionty) podle následující reakce, při níž se uvolňuje chlorovodík. CaCl2 + 2HF CaF2 + 2HCl

Imobilizace reziduálního znečištění: Po prvotním vysrážení fluoritu bude následné rozpouštění, resp. uvolňování F- do podzemní vody probíhat výrazněji pomaleji. Koncentrace fluoridů se po vysrážení budou pohybovat okolo rovnovážného stavu fluoritu, tj. maximálně okolo 5 mg.l-1.

Imobilizace reziduálního znečištění: V květnu 2007 proběhly na lokalitě terénní práce sestávající z vyhloubení 8 injektážích vrtů. Vrty byly specielně vystrojeny pro tlakovou injektáž (HDPE 63 mm).

Imobilizace reziduálního znečištění: Pro přípravu injektážní směsi byl použit roztok chloridu vápenatého CaCl2 (20%) a chloridu železitého FeCl3 (20%). Při opakovaném pokusu byly koncentrace sníženy na 5%.

Imobilizace reziduálního znečištění: Při injektážní zkoušce (SI-1 a SI-7) bylo injektováno cca 500 l směsi. Při zkouškách byl sledován hydraulický i chemický dosah injektáže do vzdálenosti cca 10 m od vrtu.

Imobilizace reziduálního znečištění: Po prvních zkouškách (vrty SI-1 a SI-7) byl kromě nárůstu injektovaných látek (Fe, Ca, Cl-) sledován výrazný pokles fluoridů a ph a nárůst obsahu Si.

Datum 25.9.2007 18.9.2007 11.9.2007 4.9.2007 70 60000 60 50000 50 40 30000 30 20 20000 10 10000 0 0 Vodivost ph 28.8.2007 21.8.2007 14.8.2007 7.8.2007 F- (mg/l) 31.7.2007 24.7.2007 17.7.2007 10.7.2007 3.7.2007 26.6.2007 19.6.2007 12.6.2007 5.6.2007 29.5.2007 22.5.2007 15.5.2007 Fluoridy/ph Injektážní zkouška SI-7 vodivost (ms/m) 40000

Injektážní zkouška SI-7 Si Cl Ca Fe 20.3.1900 10000 9000 8000 29.2.1900 5000 9.2.1900 4000 3000 20.1.1900 2000 1000 Datum 31.7.2007 24.7.2007 17.7.2007 10.7.2007 3.7.2007 26.6.2007 19.6.2007 12.6.2007 5.6.2007 29.5.2007 0 22.5.2007 0.1.1900 15.5.2007 Si 6000 Ca / Cl / Fe 7000

Imobilizace reziduálního znečištění: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), 39 Závadné látky (7) Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z ustanovení odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito g) v rámci schválených sanačních technologií.

Imobilizace reziduálního znečištění: Poloprovozní injektáž na 8 vrtech proběhla ve dnech 8. 17. 10. 2007.

Imobilizace reziduálního znečištění Děkuji za pozornost. Poděkování realizačnímu týmu vedenému Petrem Smolou a Rudolfem Kovalem.

Přídavek: