VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Co ženy ovlivňuje při výběru porodnice

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Obor Porodní asistentka Co ženy ovlivňuje při výběru porodnice Bakalářská práce Autor: Bc. Jana Kučerová Vedoucí práce: Mgr. Lenka Görnerová Jihlava 2014

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, co ovlivňuje ženy při výběru porodnice. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována jednotlivým faktorům, které mohou ženy nejčastěji ovlivňovat při výběru porodnického zařízení, závěr této části je věnován porodnickým zařízením, která se nachází v kraji Vysočina. Praktická část je zaměřena na zpracování údajů, které byly získány dotazníkovým šetřením. Toto šetření bylo prováděno pomocí anonymního dotazníku, který se zabýval danou problematikou. Výsledky tohoto výzkumu jsou zpracovány a vyhodnoceny pomocí grafů nebo tabulek. Klíčová slova Porod, porodní plán, kojení, bolest, analgezie. Anotation This thesis deals with the question of what influences women in the selection of maternity hospital. The work is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part is devoted to the various factors that may affect women most often when choosing maternity care, the conclusion is dedicated obstetric facility, which is located in the region Vysočina. The practical part is focused on the processing of datas, which were obtained by questionnaire survey. This investigation was carried out using an anonymous questionnaire, which dealt with the topic. The results of this research are processed and evaluated using graphs or tables. Key words Childbirth, birth plan, breastfeeding, pain, analgesia.

Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala vedoucí práce Mgr. Lence Görnerové za její cenné rady, vstřícnost a čas, který mi věnovala při vypracování této práce. Můj dík také patří všem ženám, které se účastnily mého dotazníkového šetření, a tím mi poskytly cenné informace, které byly nezbytné k vypracování této práce. Dále děkuji své rodině za trpělivost a podporu během mého studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. dubna 2014 Podpis

Obsah 1 Úvod... 8 1.1 Cíl výzkumu... 9 1.2 Hypotézy... 9 2 Teoretická část... 10 2.1 Výběr porodnice... 10 2.2 Porodní plán... 10 2.3 Doprovod u porodu... 12 2.3.1 Otec u porodu... 12 2.3.2 Dula u porodu... 13 2.4 Bolest u porodu... 14 2.4.1 Nefarmakologické metody tišení bolesti... 15 2.4.2 Farmakologické metody tišení bolesti... 18 2.5 Alternativní způsoby vedení porodu... 22 2.6 Ambulantní porod... 23 2.7 Programovaný porod... 24 2.8 Porodnice přátelská dětem Baby-Friendly Hospital... 24 2.9 Systém rooming-in... 25 2.10 Obvyklá doba hospitalizace po porodu... 26 2.11 Co nabízejí porodnice v kraji Vysočina... 26 2.11.1 Nemocnice Jihlava... 26 2.11.2 Nemocnice Havlíčkův Brod... 29 2.11.3 Nemocnice Pelhřimov... 29 2.11.4 Nemocnice Třebíč... 30 2.11.5 Nemocnice Nové Město na Moravě... 30 3 Praktická část... 31 3.1 Metodika výzkumné práce... 31

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 31 3.3 Průběh výzkumu... 31 3.4 Zpracování získaných dat... 31 3.5 Analýza hypotéz... 55 3.6 Diskuze... 59 4 Závěr... 62 Seznam použité literatury... 64 Seznam grafů...67 Seznam tabulek 68 Seznam příloh..68

1 Úvod Porod se může stát nezapomenutelnou a nenahraditelnou zkušeností na cestě životem. (Doležalová, 2004, str. 8) Na začátku minulého století probíhala většina porodů v domácnostech rodiček, kdy rodičce pomáhala tzv. porodní bába, mnohdy tyto porody končily nešťastně nejen pro rodící ženu, ale i pro dítě. Porody byly zdlouhavé a rodičky bývaly porodem vyčerpané. Pocházela-li rodička z bohaté rodiny, býval k porodu volán praktický lékař. Odborníci na porody bývali jenom ve velkých městech (Trča, 2004). Porody se začaly masivně přesunovat do porodnic v polovině minulého století. Přesuny porodů do porodnic probíhaly postupně, nejdříve v Čechách, o něco později i na Moravě. V šedesátých letech se už téměř všechny porody odehrávaly v porodnicích (Doležalová, 2006). V současnosti se těhotná žena s blížícím se porodem stále častěji zamýšlí nad otázkou výběru porodnického zařízení. Výběr porodnice obvykle závisí na mnoha faktorech, které mohou být subjektivní, ale i objektivní. Každá žena má své priority, podle kterých se rozhoduje, jaké zařízení si k narození svého potomka vybere. V dnešní době se porodnická zařízení snaží rychle přizpůsobovat žádostem a potřebám společnosti, přizpůsobují se požadavkům matky a snaží se akceptovat jejich přání a požadavky, pokud je to možné. Většina porodnických zařízení se snaží uplatňovat individuální přístup, upouští od rutinních praktik a postupů. V současné době vlivem humanizace porodnictví, některá porodnická zařízení vytváří tzv. home rooms, nebo-li domácí pokoje v rámci porodního sálu, kdy je cílem vytvořit v prostorách porodního sálu rodinné, civilní, intimní prostředí v němž rodící žena i se svým doprovodem stráví celý porod. Tyto pokoje napodobují domácí prostředí, ale v případě vzniku jakékoli patologie je možný okamžitý transfer na operační sál. Domácí pokoje mohou sloužit pro mnohé ženy jako kompromis mezi domácími porody a porody v nemocničním zařízení. Dnešní ženy mají díky dostupným informacím, zejména z médií, dostatek indícií k tomu, aby si mohly samy zvolit, v jakém porodnickém zařízení přivedou své dítě na svět. Mají možnost navštívit jednotlivá zařízení, prohlédnout si prostředí porodních sálů i oddělení šestinedělí a pak se rozhodnout, kam půjdou rodit. 8

1.1 Cíl výzkumu Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké procento žen se zabývá otázkou výběru porodnického zařízení, a zjistit, jaké faktory ovlivňují ženy při výběru porodnice. 1.2 Hypotézy 1. Domnívám se, že více než 85 % dotazovaných žen se zabývalo otázkou výběru porodnice. 2. Domnívám se, že více než 60 % dotazovaných žen řešilo otázku výběru porodnice se svým partnerem. 3. Domnívám se, že více než 70 % žen, které již alespoň jednou rodily, bylo při výběru porodnice ovlivněno zkušenostmi z předchozího porodu či porodů. 4. Domnívám se, že u více než 50 % žen byl výběr porodnice ovlivněn osobní prohlídkou porodnického zařízení (kontakt s personálem zařízení, prostředí). 5. Domnívám se, že méně než 30 % dotazovaných žen bylo při výběru porodnice ovlivněno velikostí porodnického zařízení. 6. Domnívám se, že méně než 10 % žen bylo ve svém rozhodování ovlivněno zpoplatněním některých nabízených služeb v porodnici. 7. Domnívám se, že ženy při výběru porodnice ovlivňuje mnoho faktorů, ale mezi faktory, které jsou pro ženy prioritní při výběru porodnice, na prvním místě figuruje přítomnost blízké osoby u porodu. 9

2 Teoretická část 2.1 Výběr porodnice Výběr porodnice, ve které bude žena rodit, obvykle závisí na mnoha faktorech. Lidé mohou mít na různé věci odlišné názory, a proto volba nemusí být hned od počátku jednoznačná. Výběr porodnice je nejčastěji ovlivněn místem bydliště, vlastní zkušeností, zkušenostmi či názory příbuzných a známých, doporučením lékaře anebo úplně jiným pro nastávající maminku velmi důležitým individuálním momentem (Chmel, 2005). Porodnice se v České republice dělí do tří skupin. Kromě běžných porodnic existuje ještě speciální síť perinatologických a intermediálních center. Perinatologická centra koncentrují závažné komplikace ze strany matky i plodu a koncentrují také předčasné porody do 34. týdne gravidity. Jsou speciálně a přístrojově vybavena, mají vlastní novorozenecké jednotky intenzivní péče a jsou schopna vyřešit i nejzávažnější komplikace. Intermediální centra koncentrují méně závažné komplikace a předčasné porody po 34. týdnu. I jejich vybavení a zajištění převyšuje běžné porodnice. Běžné porodnice by se měly starat o těhotné s nekomplikovaným těhotenstvím nebo s málo závažnými komplikacemi a s malým rizikem porodu ohroženého plodu (Čepický, 2006). Porodnická zařízení se rychle přizpůsobují žádostem a potřebám společnosti, zkvalitňují psychosociální prostředí. Porodnice nabízejí kvalitní předporodní přípravy, individuálně přistupují ke každé rodičce (většina porodnic uplatňuje pravidlo, že o jednu rodící ženu pečuje vždy jedna porodní asistentka), příjemné klima porodních sálů (porodní pokoje), vřelé a empatické chování veškerého personálu. V dnešní době si žena může svobodně vybrat porodnici, kde chce porodit své dítě (Pařízek, 2005). 2.2 Porodní plán Porodní plán je písemný seznam požadavků matky, které by chtěla dodržet během porodu. Je prostředníkem mezi matkou a personálem porodnic. Měl by být vypracován tak, aby v případě porodních nepravidelností, které často žena na svém těle nemusí ani 10

pociťovat, nebyl dogmatem, jehož úzkostlivé dodržování by mohlo ohrozit zdraví rodičky nebo jejího dítěte (Pařízek, 2005). Různé ženy mohou mít různé preference, ale snad všechny ženy chtějí přivést miminko na svět na bezpečném místě, každá však vnímá jiné místo jako bezpečné. Mnohé si představují pod pojmem bezpečí při porodu špičkově vybavenou porodnici, vlastního lékaře, moderní techniku a léky a na druhém pólu jsou ženy, které vidí bezpečí porodu zcela jinak: žádné cizí osoby, klid, soukromí a hlavně, aby do porodu nikdo nezasahoval, aby ji nikdo nikam nehonil, aby mohla prožít porod takový, jaký přijde, aby ji nikdo nerušil apod. Většina nastávajících maminek se pohybuje někde mezi těmito dvěma opačnými póly, a přesně pro tyto ženy má sepsání porodního přání velký význam. Mezi nejčastější výroky, které ženy zařazují do svých porodních plánů, patří: přeji si, aby můj doprovod byl stále se mnou, byla bych ráda, aby mě porodní asistentka i lékař srozumitelně informovali o tom, jak porod postupuje a jaký mají návrh na jeho vedení, chci se spolupodílet na rozhodování o tom, co se se mnou bude během porodu dít dále, pokud existuje více než jedno řešení dané situace, ráda bych znala všechny možnosti, pokud to nebude nezbytně nutné, rády bych prožila porod bez lékových zásahů, pokud bude nezbytně nutné léky podat, chtěla bych být srozumitelně informována o důvodu nutnosti léky podat, přeji si mít možnost volného pohybu až do konce porodu, to znamená až do porodu placenty, nepřeji si, aby bylo miminko ihned po porodu kamkoli ode mne odneseno, přeji si, abychom, pokud to bude možné, nebyli v první půlhodině po porodu rušeni. Různé ženy budou formulovat svá porodní přání různě, ale je důležité, aby žena svá přání vyjadřovala jasně a stručně (Štromerová, 2010). Pokud se přání nebo představy ženy vymykají běžným zvyklostem, je rozumné konzultovat její představy předem buď přímo v porodnici nebo s jejím porodníkem, který by měl znát možnosti a zvyklosti pracoviště, kde jeho těhotné klientky rodí. 11

Nemůže-li porodnice vyhovět, je možno najít porodnici jinou, pro kterou je přání ženy splnitelné (Čepický, 2006). 2.3 Doprovod u porodu Doprovodem u porodu rozumíme osobu, která při porodu pečuje o rodící ženu tím, že jí zejména během první doby porodní poskytuje všestrannou oporu. Jak potvrdily četné výzkumy, nepřetržitá přítomnost blízké a na svůj úkol připravené osoby během porodu příznivě ovlivňuje celkový průběh porodu a ulehčuje práci zdravotníků (Labusová, 2004). Období bezprostředně před porodem, v průběhu porodu a včasném šestinedělí je charakterizováno závislostí těhotné a nedělky na blízkých osobách, a to zejména na otci očekávaného dítěte. Spolupráci mezi matkou a otcem v tomto období usnadňuje přirozená pomoc ze strany otce. Jedná se zejména o podporu v oblasti psychické, ve vytvoření pocitu bezpečí, který těhotná potřebuje (Slezáková, 2011). Dnešní doba přeje přirozenějším způsobům porodu a trendem je tzv. humanizace porodnictví a porodu jako takového. Jednoznačně se tedy preferuje přítomnost otce nebo jiné blízké osoby u porodu (Mikulandová, 2007). 2.3.1 Otec u porodu Postupně, jak se většina porodů přesouvala do porodnic, kde péči o ženu přebíraly porodní báby, byli otcové vytěsněni z porodního děje. S rozvojem humanizačních metod v porodnictví začíná být v 70. letech role otce jako průvodce a ochránce ženy za porodu opět přehodnocena a porodní sály jsou pro otce zpřístupněny. První porody za přítomnosti partnera u porodu proběhly v České republice v osmdesátých letech minulého století. V současné době je otcova přítomnost v průběhu porodu hodnocena jako důležité přispění k tomu, aby se rodička úspěšně vyrovnala s neobvyklou, nově vzniklou situací (Roztočil, 2008). Přítomnost partnera přispívá v průběhu porodu k tomu, aby se rodička lépe vyrovnala s cizím prostředím a s nově vzniklou neobvyklou situací. Aby byl efekt přítomnosti otce 12

u porodu maximální, měl by muž realisticky posoudit své schopnosti a absolvovat předporodní kurz, aby se seznámil s celým průběhem porodu. Partner by rozhodně neměl být nikým přemlouván, aby byl přítomen u porodu, pokud sám nechce, neboť pak jeho přítomnost u porodu není smysluplná, ale spíše kontraproduktivní. Je-li však společný porod oboustranným přáním rodičů, pak může otec dítěte naopak poskytnout unikátní podporu, kterou nemůže personál porodního sálu přes velkou zkušenost a dokonalou kvalifikaci adekvátně nahradit (Chmel, 2005). U většiny žen přispívá přítomnost otce ke klidu a rozvaze při řešení stresových situací v průběhu porodu, napomáhá ke zvládání strachu z neznámého a při úzkostných a panických reakcích, které se mohou během porodu objevit, rodička se obvykle lépe ovládá a kvalitněji spolupracuje s porodníkem a porodní asistentkou, urychluje porod a přispívá k lepšímu zvládání bolesti (Roztočil, 2008). Muž dostává během porodu jedinečnou příležitost poznat, čím žena na samém začátku mateřství prochází a jakého obrovského výkonu je schopna. Taková zkušenost ve valné většině případů posiluje partnerův obdiv a úctu k ženě i k její mateřské roli. Muž, který bezprostředně zažije narození svého dítěte, prožívá nesmírný citový zážitek směřující k vytvoření silného citového pouta. Obecně se otcové, kteří byli přítomni při narození, ochotněji a dříve zapojují do péče o dítě (Labusová, 2004). 2.3.2 Dula u porodu Dula je název, který se dnes používá pro speciálně vyškolenou ženu, jež poskytuje především psychickou a někdy i fyzickou oporu těhotné ženě. Dula neposkytuje zdravotnické služby, nenahrazuje práci porodních asistentek ani lékařů, nezasahuje do jejich kompetencí, ale spolupracuje s nimi. Dula dále také provádí doporučení týkající se životosprávy v těhotenství, spolupracuje na přípravě porodního plánu, tvoří doprovod během porodu, provádí masáže, pomoc při volbě polohy a nefarmakologických úlevových prostředků během porodu. Měla by podporovat matku při zahájení kojení, předává zkušenosti s péčí o dítě a někdy zajišťuje i drobnou pomoc v domácnosti (Pařízek, 2005). 13

2.4 Bolest u porodu Porodní bolest je jedinou bolestivou reakcí člověka, která nevzniká z důvodu nemoci. Jedná se o účelnou reakci, která připravuje těhotnou ženu na očekávaný porod. Prožitky porodních bolestí jsou velmi individuální. Roli sehrává celá řada aspektů. Závisí na fyzické dispozici a psychické pohodě rodící ženy, význam mají sociální a kulturní vlivy (Pařízek, 2005). Žena by se měla snažit k bolesti přistupovat pozitivně, měla by každou bolest vnímat, jako další krůček, který jí přibližuje k porodu (Stoppardová, 2007). Porodní bolest je dvojího charakteru. V první době porodní jde o bolest viscerální vyvolanou děložními kontrakcemi a dilatací dolního děložního segmentu, která se promítá do Headových zón v podbřišku a v kříži. Ve druhé době porodní se připojuje bolest somatická, která je vyvolána traumatizací pochvy a perinea (Roztočil, 2008). Počátky moderní porodnické analgezie položil edinburgský porodník Janes Young Simpson, který zavedl přes velký odpor skotské puritánské společnosti používání chloroformu na tlumení porodních bolestí. To bylo v polovině 19. století, od té doby udělala porodnická analgezie obrovský pokrok (Roztočil, 2008). V současné době je známo hodně metod na zmírnění porodních bolestí. Metody porodnické analgezie se od sebe navzájem odlišují podle své účinnosti, délky analgetického působení a technické náročnosti. Pro použití metod porodnické analgezie dnes platí tyto základní podmínky: žádná metoda nesmí ovlivnit zdraví matky ani dítěte, neměla by ovlivnit činnost dělohy, a přitom by měla být dostatečně analgeticky účinná. Analgetické metody rozdělujeme na nefarmakologické a farmakologické. Mezi nefarmakologické metody patří: psychologické metody (předporodní příprava, hypnóza, audioanalgezie), akupunktura, akupresura, elektroanalgezie (TENS transkutánní elektrická nervová stimulace), hydroanalgezie (porod ve vodě, porod do vody), relaxační masáže, alternativní polohy. Farmakologické metody dělíme na celkovou a místní analgezii: 14

celková analgezie (inhalační analgezie, intravenózní analgezie, fytoterapie, aromaterapie), místní analgezie (infiltrační analgezie, pudendální analgezie, paracervikální analgezie, epidurální analgezie, subarachnoidální analgezie, kombinovaná subarachnoidální a epidurální analgezie). Ke každé rodičce je třeba přistupovat individuálně (Pařízek, 2005). 2.4.1 Nefarmakologické metody tišení bolesti Psychoprofylaxe začíná již během prenatální péče tím, že se těhotné ženě, jejímu partnerovi a je-li to třeba i její rodině poskytují uklidňující informace. Empatická podpora před porodem i během něj může snížit potřebu farmakologického tišení bolesti a tím i zlepší prožívání porodu (Strategické dokumenty, 2002). Doktor Dick Read, který se zabýval otázkou odstraňování bolesti při porodu, dospěl k závěru, že bezbolestně rodívají většinou ty ženy, které očekávají porod v naprostém klidu, nemají strach a s velikou radostí očekávají příchod dítěte. Postupem času dospěl k přesvědčení, že příčinou vnímání bolesti během porodu bývá úzkost a strach z porodu jako z něčeho neznámého (Trča, 2004). Podstatou předporodní přípravy je vytvořit u ženy reflexy, které jsou vázány na porodní proces, jež ale nevedou k bolestivým prožitkům, nýbrž k aktivnímu soustředění na jiné podněty, zejména dýchání a svalovou relaxaci (Pařízek, 2005). Hypnóza je metoda založena na kombinaci silné sugesce a distrakce, izolace od nepříjemného zážitku a koncentrace na jiný, vnesený, podstatně příjemnější zážitek. Hypnóza je časově náročná metoda a vedle senzitivní ženy vyžaduje tato metoda zvláště zkušeného odborníka hypnotizéra. Tato metoda je z hlediska individuální sugestibility účinná asi jen u 25 % rodiček (Pařízek, 2005). Audioanalgezie zmírňuje nebo potlačuje pocit bolesti změnou aktivity v mozkové kůře. Podstatou je dráždění sluchového centra během kontrakcí přístrojově vytvořeným šumem (použití sluchátek), což je směs všech slyšitelných frekvencí o stejné intenzitě. Metoda vyžaduje potřebné přístrojové vybavení. Jinou možností je použití relaxační hudby, kterou si žena většinou obstará ještě před porodem (Pařízek, 2005). 15

Tagore Taz ve svém článku Proč hudba při porodu v časopise Midwife uvádí, že hudba je stará a mocná terapie pro lidské tělo i duši. Je prokázáno, že hudba uvolňuje, uklidňuje a inspiruje ženy během těhotenství, porodu i v době po porodu. Akupunktura se využívá v Číně a v zemích jihovýchodní Asie více než 5000 let. Princip spočívá v ovlivňování energie čchi, která protéká dvanácti kanály nebo drahami spojenými s vnitřními orgány. Účinek akupunktury bývá vysvětlován jak uvolňováním vlastních endorfinů a enkefalinů v organismu tak i přímým ovlivněním přenosu bolesti. Někteří odborníci zdůrazňují neúčinnost akupunktury na mírnění porodních bolestí u žen bílé rasy, její analgetická účinnost u bílé rasy je okolo 5 % (Pařízek, 2005). Tato metoda nestačí pokrýt celé spektrum porodních bolestí. Její praktické použití je velmi omezené a musí se kombinovat s ostatními metodami, nejvíce použitelná je na začátku první doby porodní (Chmel, 2005). Elektroanalgezie (transkutánní elektrická nervová stimulace TENS) využívá elektrické impulsy k zabránění přenosu bolesti a jejímu následnému vnímání. V porodnictví se používají elektrody, které jsou v oblasti beder přichyceny náplastí v místech, kde aferentní nervy vstupují do míchy. Výhoda je v tom, že rodička si intenzitu reguluje sama v souladě s kontrakcemi. Při elektrické stimulaci rodička pociťuje v místě přiložení elektrod příjemné brnění na kůži. Bolesti se výrazně zmírní při otevření branky do 5 cm, při větší dilataci je TENS neúčinná. Její aplikace je tedy výhodná zejména na začátku porodu na tlumení křížových porodních bolestí (Eliášová, 2008). Hydroanalgezie se zabývá tlumením bolesti pomocí účinku vody. Teplá voda navozuje příjemné pocity a uvolnění, díky kterému dochází ke zvýšenému vyplavování endogenních opioidů a současně se sníží produkce katecholaminů. Pobytem ve vodě se snižuje porodní bolest a tím i použití léků. Hydroanalgezie zahrnuje relaxační koupel, porod do vody a intradermální injekce sterilní vodou (Eliášová, 2008). Relaxační koupel rodička využívá vanu s vodou, ale samotný porod probíhá mimo vodu. Tato metoda se využívá pouze u fyziologicky probíhajících porodů. Výhodami jsou příjemný pocit rodičky, nadlehčování těla ve vodě, somatická, psychická relaxace a navození analgezie. Mezi kontraindikace patří diabetes mellitus, placenta praevia, 16

všechny krvácivé stavy, kardiopatie, hepatitidy, HIV pozitivita matky a preeklampsie (Eliášová, 2008). Porod do vody rodička vstupuje do vody na začátku porodu, když sama uzná za vhodné a ve vodě i rodí. Touto metodou se dosahuje zvýšené relaxace porodních cest, analgezie, a tím i zkrácení první a druhé doby porodní. Tato metoda je náročnější na zabezpečení náležitých hygienických opatření a problematické bývá i intrauterinní sledování stavu plodu. Rizika používání této metody jsou rizika infekce pro matku i plod, embolie vodou u matky, hypoxie plodu a aspirace vody novorozencem. Také je obtížný přechod z vany na porodní sál při výskytu komplikací v druhé a třetí době porodní. Na druhé straně má porod do vody nenásilný průběh, který umožňuje dostatečné roztažení vaginálního svalstva, čímž se snižuje počet episiotomií (Eliášová, 2008). Intradermální obstřiky vody tato metoda spočívá v injekčním podání sterilní vody do oblasti kříže. Aplikace čisté vody je velmi bolestivá, účinek nastupuje zhruba za 30 sekund a trvá průměrně 70 minut, obstřiky lze během porodu několikrát opakovat. Intradermální vpichy účinně tlumí bolesti zad, ale bolesti v podbřišku po dobu kontrakce ovlivňují jen minimálně (Eliášová, 2008). Masáž je způsob, jak si ulevit od nepohodlí, a je velmi uklidňující. Je zejména vhodná při bolestech v zádech. Při masáži lze použít éterické oleje (Stoppardová, 2007). Pozorování přírodních národů v odlehlých končinách naší planety nedotčených vlivy naší civilizace prokázala, že většina žen těchto národů rodí ve vertikální poloze (vestoje, vkleče, ve dřepu či vsedě). V současném porodnictví se běžně používá horizontální poloha na zádech, která byla zavedena do praxe v 16. 17. století. Poloha je výhodná pro prevenci a ošetření rozsáhlých porodních poranění. Proti poloze na zádech je namítáno, že není přirozená, protože není využívána zemská gravitace jako porodní síla a že plod musí být vypuzován horizontálním směrem a zčásti vzhůru, což prodlužuje vypuzovací dobu, je to pro rodičku vyčerpávající a více bolestivé. Využití gravitační síly u porodu je tradičně udávaný omyl. Koeficient tření mezi plodem a porodními cestami je tak výrazný, že zemská gravitace nehraje žádnou roli. Zkušenosti mnoha porodnic, kde ženy rodí ve druhé době porodní ve vertikálních polohách, ukazují na vyšší nárůst porodních poranění konečníku. Rozumným kompromisem se jeví to, aby rodička v první době porodní byla ve vertikální poloze 17

nebo v poloze vleže na boku a druhá doba porodní probíhala vleže na boku nebo v polosedě. Odstraní se nepříznivé vlivy polohy na zádech, a přitom oblast rodidel zůstává viditelná a přístupná jak vyšetření, tak prevenci velkých porodních poranění ženy. Při volbě porodní polohy v druhé době porodní platí snad více než jindy individuální přístup ke každé ženě. Za porodu si žena instinktivně nachází pro ni nejméně bolestivou a nejpohodlnější polohu (Pařízek, 2005). 2.4.2 Farmakologické metody tišení bolesti Volba metody porodnické analgezie je individuální a záleží na psychickém a fyzickém stavu rodičky, jejím přání, na stavu fetoplacentární jednotky, na stádiu porodu, spektru dostupných analgetik a na zkušenostech porodníka a anesteziologa (Čech, 2006). Analgetika se užívají v dávkách, které bolest úplně nevyřadí, pouze ji ztlumí. Nevýhodou těchto látek je, že může docházet k útlumu dechu matky i plodu. Často se vyskytuje hypotenze, nauzea a zvracení. Aplikace intramuskulárně je méně vhodná, protože maximální útlum dechového centra je za 2-3 hodiny po aplikaci. Dává se přednost intravenóznímu podání menších dávek, asi třetinových v porovnání s běžnými dávkami, které se aplikují intramuskulárně. Podává se morfin, petidin, fentanil a jeho deriváty alfentanil, sufentanil, remifentanil a dále agonisté antagonisté nalbufin, buprenorfin a pentazocin, samostatně podávaný tramadol je u porodu méně účinný (Roztočil, 2008). Ze sedativ se nejčastěji užívá prometazin, méně často benzodiazepiny. Tyto léky se často kombinují s analgetiky pro svoji schopnost snížit anxiozitu, nauzeu, event. zvracení. Při užití analgetik je nutné pečlivě sledovat vitální funkce matky, aby nedošlo k útlumu dechu. (Roztočil, 2008) Použití inhalačních anestetik v nízkých koncentracích vede k rychle nastupující analgezii při porodu. V současné době je užívána směs kyslíku a oxidu dusného (Entonox), v poměru 1:1, zejména ve skandinávských zemích. Přívod plynů je buď z anesteziologického přístroje nebo maskou z centrálního přívodu plynů nastavením průtokoměrů v žádaném poměru. Nástup i odeznění účinku je rychlé, látka se nekumuluje a maxima účinku se dosahuje za 4-5 sekund. Užívá se tzv. PCA (pacientem kontrolovaná analgezie), samoobslužný způsob podání. V první době porodní je nutno zahájit inhalaci již v přípravné fázi kontrakce, ve druhé době porodní je naopak inhalace 18

vhodná mezi kontrakcemi, protože v době kontrakcí pacientka tlačí a je apnoická (Čech, 2006). Výhodou je jednoduchost a bezpečnost metody s minimálním ovlivněním plodu a matky. Nevýhodou všech inhalačních anestetik je kontaminace ovzduší porodních sálů s negativními důsledky pro personál (Roztočil, 2008). Bylinné extrakty je možné používat vdechováním, pak hovoříme o aromaterapii, nebo formou olejových roztoků, které se vtírají do kůže, pak hovoříme o fytoterapii. Používají se extrakty například z levandule, hřebíčku, šalvěje. Směsi olejů obsahující například jasmín, šalvěj muškátovou, kadidlo rozpuštěné v mandlovém oleji. I bylinné extrakty však mohou při nesprávném použití uškodit matce nebo jejímu dítěti. Je třeba dávat pozor a vždy požadovat doklad o způsobilosti použití bylinného preparátu u těhotné ženy. Výhody této metody jsou jednoduché podání, aplikace samotnou rodičkou či doprovodem. Nevýhodou je nízká analgetická účinnost (Pařízek, 2005). Epidurální analgezie je nejrozšířenější metoda v ovlivňování bolesti při porodu v anglicky mluvících zemích. U nás se postupně zavádí od začátku 90. let minulého století. Epidurální analgezie se stále vyvíjí, díky rozvoji farmakologického průmyslu se stále vyvíjí nová lokální anestetika, která by co nejméně ovlivňovala průběh fyziologického porodu a byla bez nežádoucích účinků na matku i plod (Roztočil, 2008). Epidurální analgezie je přechodné přerušení nervových vzruchů podáním anestetika do prostoru v oblasti lumbální páteře (Roztočil, 2008). Felicity Reynolds napsal, že epidurální analgezie je anděl i ďábel. Anděl, neboť představuje spolehlivý a bezpečný prostředek pro tlumení porodních bolestí. Ďábel, protože v rukou nezkušeného může způsobit řadu komplikací (Pařízek, 2005). Podmínky pro podání epidurální analgezie jsou erudovaný anesteziolog, porodník, porodní asistentky, kontinuální sledování matky i plodu, možnost statimového vyšetření koagulace, vybavený porodní sál v nemocničním zařízení, nástup pravidelné kontrakční činnosti (Roztočil, 2008). Indikaci k epidurální analgezii určuje porodník ve spolupráci s anesteziologem. Indikace k epidurální analgezii jsou ze strany matky i ze strany plodu. Ze strany matky se jedná o vyčerpanou, úzkostnou rodičku, kardiovaskulární onemocnění matky, oční choroby matky, plicní onemocnění matky, hepatopatie, diabetes mellitus, alkoholismus 19

či narkomanie. Ze strany plodu se jedná o předčasný porod plodu, poloha plodu koncem pánevním, chronická insuficience placenty, vícečetné těhotenství. Mezi jiné porodnické indikace k epidurální analgezii patří indukovaný porod prostaglandiny, dystokické kontrakce, protrahovaný porod, stav po operaci děložního hrdla, porod, u kterého lze očekávat operační ukončení, ukončení těhotenství ve druhém či třetím trimestru, u porodu mrtvého plodu (Roztočil, 2008). Kontraindikace epidurální analgezie jsou infekce v místě vpichu, porucha srážlivosti u rodičky, alergie na místní anestetikum, onemocnění CNS, hypovolemie matky, odmítnutí ze strany rodičky, porodník nebo anesteziolog, který není dostatečně obeznámen s metodou a odmítá ji (Roztočil, 2008). Tato metoda má asi 90 % účinnost a porodní bolesti odstraňuje téměř úplně. Je vhodná až od určité fáze porodu, podána předčasně může porod zbrzdit (Čepický, 2006). S touto metodou mohou být spojena i některá malá negativa, v důsledku přechodného poklesu krevního tlaku po aplikaci analgetik či anestetik do páteřního kanálu může nastávající maminka pociťovat závratě a nutkání na zvracení a po porodu se může objevit nepříjemná bolest hlavy (Chmel, 2005). Subarachnoidální (spinální) analgezie je obdobná metoda jako je epidurální analgezie, ale provádí se zde punkce subarachnoidálního prostoru. Nástup účinku této analgezie je téměř okamžitý, její hlavní nevýhodou je vznik hypotenze a častější výskyt postpukční bolesti hlavy. Postpunkční bolest hlavy má charakteristické vlastnosti, kterými se odlišuje od jiných typů bolesti hlavy v poporodním období, a rozvíjí se nejčastěji s odstupem několika dní po punkci pleny, potíže mají největší intenzitu v průměru 4 dny, pak bolest zpravidla spontánně, avšak pomalu odezní, žena pociťuje úlevu vleže (Koudelková, 2013). Bolesti hlavy lze předejít užitím co nejtenčí jehly, dostatečnou hydratací a malými dávkami efedrinu intravenózně. Výhodou oproti epidurální analgezii je účinnost téměř 100 %, okamžitý nástup účinku a menší riziko toxicity pro CNS a myokard (Roztočil, 2008). Paracervikální blok je jednoduchá metoda, která nevyžaduje přítomnost anesteziologa. Při postupujícím porodu a při brance 4 6 cm lze bolestivé podněty blokovat injekcí 20

5 ml místního anestetika po obou stranách hrdla děložního u čísel 4 a 8. Pokud je branka zašlá, nelze již tuto metodu užít (Roztočil, 2008). Pudendální blok je způsob analgezie, který se užívá na konci druhé doby porodní při spontánním porodu. Provádí se 10 20 minut předtím, než je třeba analgezie perinea. Aplikuje se místní anestetikum po obou stranách pánevního dna. Hlavní nevýhodou je, že nezmírní bolesti vyvolané děložními stahy. Kombinace pudendálního bloku a inhalační analgezie je vhodná pro porod poševní cestou u vysoce rizikových rodiček. Nedochází totiž k ovlivnění hemodynamiky, ani dýchání matky i plodu (Roztočil, 2008). Místní infiltrace perinea je technika dostačující pro rodičku po porodu k bezbolestnému ošetření hráze. Pro místní anestezii se používá nejčastěji 10 20 ml 1% mezokainu (Roztočil, 2008). Metody paracervikálního bloku, pudendálního bloku a místní infiltrace perinea patří do rukou zkušeného porodníka (Roztočil, 2008). Celková anestezie se provádí na porodním sále pro ukončení porodu císařským řezem, k manuálnímu vybavení placenty, dále při rozsáhlém poranění perinea a čípku. Rozvahy, kdy užít celkovou anestezii nebo jiné metody, záleží na aktuální porodnické situaci, zkušenosti anesteziologa, porodníka, preferenci matky a vybavení pracoviště (Roztočil, 2008). K císařskému řezu lze použít následující typy anestezie celkovou, regionální, místní infiltrační (Roztočil, 2008). Výhody celkové anestezie rychlá, pravděpodobnost selhání je malá, dovoluje zajištění dýchacích cest a dostatečnou ventilaci, umožňuje dobře ovládat hemodynamiku, zajišťuje rychlé zvládnutí křečí (Roztočil, 2008). Nevýhody celkové anestezie existuje riziko selhání pokusů o intubaci, riziko zatečení kyselého obsahu žaludku do dýchacích cest, deprese CNS plodu, alergie na léky a děložní hypotonie (Roztočil, 2008). Indikace celkové anestezie jakýkoliv císařský řez, kde je kontraindikována regionální anestezie. Pacientka vyžaduje celkovou anestezii, hypovolemie, větší krevní ztráta, eklamptické křeče, bezvědomí, časově naléhavá indikace k operaci (Roztočil, 2008). 21

Kontraindikace celkové anestezie nesnadná až nemožná intubace, komplikující onemocnění jako je myastenia gravis, maligní hypertermie, abnormální reakce na předchozí anestezii (Roztočil, 2008). Výhody regionální anestezie předchází riziku selhání pokusů o intubaci a aspiraci žaludečního obsahu, snižuje krevní ztrátu, udržuje správný děložní tonus, předchází pooperační bolesti, dovoluje časné kojení a vznik vazby matka plod (bonding) (Roztočil, 2008). Nevýhody regionální anestezie je možné selhání metody, blokáda může být neúplná nebo naopak velmi vysoká, postpunkční bolest hlavy, toxicita lokálních anestetik. Při srovnatelných podmínkách se jeví regionální anestezie jako bezpečnější metoda oproti celkové anestezii z hlediska matky a plodu (Roztočil, 2008). Indikace regionální anestezie jakýkoliv císařský řez, kde není kontraindikace k regionální anestezii. Tam, kde je předpoklad obtížné intubace, pacientky s preeklampsií, onemocněním plic a dýchacích cest, hepatopatie, pacientka závislá na drogách, alkoholu, myastenia gravis, přání rodičky (Roztočil, 2008). Kontraindikace regionální anestezie pacientka ji odmítá, poruchy hemokoagulace, hemoragická diatéza, sepse, septikemie, zánětlivé ložisko v místě vpichu a alergie na lokální anestetika, odmítnutí ze strany operatéra (Roztočil, 2008). 2.5 Alternativní způsoby vedení porodu V posledních desetiletích se na našich porodních sálech vedou porody, při nichž rodička nemusí ležet na lůžku, může se procházet po porodním sále, zaujmout v druhé době porodní takovou pozici, jež jí nejvíce vyhovuje, použít různé pomůcky k tišení vnímání bolesti. Mezi alternativně vedené porody patří zejména porod mimo lůžko a porod do vody (Štromerová, 2010). Porod do vody uvedl do praxe známý francouzský porodník Michel Odent v roce 1983. Ačkoli voda není primárním prostředím pro porod miminka, některým ženám přináší pobyt ve vodě během porodu nesmírnou úlevu. Využívá-li rodička vodní lázeň pouze v první době porodní, jedná se o hydroanalgezii. Pokud rodička zůstává v lázni i na druhou dobu porodní, pak hovoříme o porodu do vody. Během pobytu ženy ve vodě, je nutné sledovat několik faktorů, které ovlivňují bezpečnost pobytu ve vodě 22

v průběhu porodu. Porod do vody je bezpečný, pokud jsou dodrženy zásady bezpečnosti a související pravidla. Bezpečnostní kritéria pro porod ve vodě: rodící se miminko by mělo být donošené, jedná se o jeden plod v poloze podélné hlavičkou, erudovaný personál, přítomnost neonatologa a neonatologické sestry u porodu, ozvy plodu v průběhu porodu jsou fyziologické, krevní tlak rodičky je fyziologický, žena musí být v celkově dobré kondici a dobře pohyblivá, teplota vody je 37 37,5 C, jakmile se jednou dostane obličej dítěte nad hladinu vody, nesmí se znovu ponořit (Štromerová, 2010). Kontraindikace porodu do vody: patologicky probíhající těhotenství, jiná poloha plodu než podélná hlavičkou, vícečetná gravidita, známky hypoxie plodu (zkalená plodová voda, patologické CTG), infekce rodičky lokální i celkové, podání analgetik včetně epidurální analgezie (Roztočil, 2008). Vypuzovací fáze porodu prožívaná ve vodě se výrazně neliší z hlediska pozorovatele od vypuzovací fáze porodu prožívané na suchu. Z hlediska rodící ženy bývá rozdíl značný, protože se žena dokáže daleko lépe uvolnit, cítí menší tlaky, bolest a napětí hráze, která se ve vodě lépe roztáhne. Pokud však nastanou komplikace během porodu, či porod nepostupuje, je nutné požádat rodičku, aby lázeň opustila. Různí odborníci mají názory různé, ale na jednom se shodnou: je třeba posuzovat každý porod individuálně (Štromerová, 2010). 2.6 Ambulantní porod Jedná se o jakýsi kompromis mezi přáním rodičky dodržet nejpřísnější bezpečnostní požadavky při porodu, avšak brzy po něm pobývat v důvěrně známém prostředí. Žena porodí v porodnici pod dohledem lékařů, ale záhy (nejčastěji do 24 hodin) odchází, 23

takže veškerá poporodní péče je jí i novorozenci poskytována doma v podobě návštěv dětské sestry, lékaře neonatologa, porodní asistentky či gynekologa (Labusová, 2004). 2.7 Programovaný porod Programovaný porod je umělé vyvolání děložní činnosti za účelem ukončení zcela fyziologické gravidity mezi 39. a 41. týdnem těhotenství v ranních hodinách tak, aby porod proběhl v pracovní době, tj. za ideálních podmínek pro matku i plod a jejich rodinu. Podmínky k provedení programovanému porodu: klientka musí dát podnět nebo vyslovit souhlas s provedením programovaného porodu, fyziologický průběh těhotenství dle anamnézy pacientky a zdravotnické dokumentace, těhotenství musí být donošené, s jedním plodem v poloze podélné hlavičkou, připravenost organismu ženy na porod (zralost porodních cest, cervix skóre více než 5 bodů), nepřítomnost známek hypoxie plodu reaktivní non stress test, normokardie plodu, nejsou přítomny kontraindikace k vaginálnímu vedení porodu (placenta praevia, kefalopelvický nepoměr, aj.), není známa alergie na indukční preparáty. Klady programovaného porodu jsou povahy medicínské, sociální a ekonomické (Roztočil, 2008). 2.8 Porodnice přátelská dětem Baby-Friendly Hospital Nejvhodnější výživou pro novorozence a malé kojence je kojení vlastní matkou. Výlučné kojení (dítě nedostává kromě mateřského mléka žádný jiný nápoj či stravu) doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) do ukončeného šestého měsíce života a pokračování kojení s postupným zaváděním vhodného příkrmu do dvou let života dítěte i déle (Gregora, 2003). 24

Výzkumy, které opakovaně přinášejí důkazy o významu kojení pro zdraví a vývoj dítěte a zdraví matky, utvrzují v přesvědčení, že stojí za to věnovat úsilí a trpělivost podložené odbornými znalostmi a zkušenostmi kojící matce, která má obtíže s kojením. U nás tuto pomoc poskytují lékaři, porodní asistentky a zdravotní sestry v porodnicích, které získaly mezinárodní ocenění WHO a UNICEF Baby-Friendly Hospital, tedy nemocnice přátelsky nakloněná dítěti, ale také matce a kojení. Zdravotníci z těchto zařízení často suplují následnou péči o kojení po propuštění z porodnice (Schneidrová, 2002). Celosvětová iniciativa Baby-Friendly Hospital usiluje o nemocnice přátelsky nakloněné dětem, matce a kojení zavedením 10 kroků k úspěšnému kojení do praxe. Tyto kroky jsou následující: písemně zpracovaná strategie přístupu ke kojení, školit veškerý zdravotnický personál v dovednostech nezbytných k provádění této strategie, informovat všechny těhotné ženy o výhodách a způsobech kojení, umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu, ukázat matkám, jak kojit a jak udržovat laktaci i v případě, kdy by byly od svých dětí odděleny, nedávat novorozencům jinou výživu než mateřské mléko, pokud to není nezbytně nutné, rooming-in (umožnit matkám a dětem, aby zůstaly spolu 24 hodin denně), kojit podle potřeby dítěte, u dětí nepodporovat používání dudlíků a šidítek, podporovat vytváření sítě následné péče o kojení prostřednictvím laktačních poradců a odkazovat na ně matky při propuštění z nemocnice (Roztočil, 2008). 2.9 Systém rooming-in Dnes je v porodnicích naprosto běžný systém rooming-in. To znamená, že maminky mají po celou dobu hospitalizace miminko u sebe. Jestliže však zdravotní stav matky nebo dítěte vyžaduje zvláštní péči (např. po císařském řezu), zůstává dítě na novorozeneckém oddělení, ale jen na nejnutnější dobu. Pokud se však žena cítí 25

po porodu vyčerpaná a potřebuje si odpočinout, jsou k dispozici novorozenecké sestry, které se o dítě postarají po dobu odpočinku matky (Mikulandová, 2007). 2.10 Obvyklá doba hospitalizace po porodu Délka pobytu na oddělení šestinedělí závisí vždy na stavu maminky i dítěte. Limitujícím faktorem je především dítě, které by nemělo být propuštěno dříve než 72 hodin po porodu. Obvykle se z porodnice propouští nejdříve čtvrtý den po porodu, pokud nenastanou nějaké komplikace. Výjimku tvoří porodnice, které umožňují ambulantní porody (Čepický, 2006). 2.11 Co nabízejí porodnice v kraji Vysočina V kraji Vysočina se nachází celkem pět porodnic, které jsou relativně blízko u sebe. Uprostřed regionu se nachází porodnice v krajském městě Jihlava a od ní v okruhu do 30 kilometrů se nachází další tři porodnická zařízení v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově a Třebíči, porodnice v Novém Městě na Moravě je vzdálena od krajského města necelých 50 kilometrů. Z dostupných informací na portálech jednotlivých zařízení byly zjištěny následující údaje. 2.11.1 Nemocnice Jihlava Jihlavská porodnice nabízí nastávajícím maminkám předporodní kurzy, které jsou buď jednorázové nebo dlouhodobé kurzy předporodní přípravy. Jednorázový kurz přináší ženám praktické informace o porodu, součástí tohoto kurzu je i prohlídka domácích porodních pokojů (home rooms), operačního sálu a oddělení šestinedělí, kurz je veden porodní asistentkou a cena kurzu je 500 Kč. Dlouhodobý kurz je rozdělen do 4 lekcí, každá lekce je zaměřena na určité stádium těhotenství, jedna z lekcí je věnována péči o dítě a kojení, kterou vedou sestry pracující na novorozeneckém oddělení s pediatrem. Součástí kurzu je také prohlídka porodnického zařízení. Cena jedné lekce je 150 Kč, pokud se účastní lekce pouze nastávající maminka, pokud je přítomen i partner, tak cena jedné lekce je 250 Kč. Dále v Jihlavě nabízí cvičení pro těhotné ženy a kurzy plavání pro těhotné. Prohlídka jihlavské porodnice je možná i individuálně po předchozí telefonické domluvě. 26

V porodnici jsou dodržovány všechny doporučené postupy stanovené Českou gynekologickou a porodnickou společností a Českou neonatologickou společností a využívány veškeré nové metody porodu, včetně těch alternativních. Patří mezi ně: - respektování porodního plánu klientky, - indukce porodu, nebo programovaný porod, - tlumení porodních bolesti epidurální analgezií a dalšími metodikami porodnické analgezie, - relaxace na míči, porodnická hydroterapie: relaxace ve sprše, ve vaně, - porod ve vertikální poloze ve stoji, v dřepu, vsedě, v kleče, porod do vody, - porod v přítomnosti otce, rodinných příslušníků nebo duly, a to i u císařských řezů, - aromaterapie pomocí vonných esencí. Nemocnice Jihlava získala v roce 2003 titul Baby-Friendly Hospital. Jde o ocenění přístupu pracoviště ke kojení novorozenců. Jihlavská nemocnice je první nemocnicí v ČR, která se rozhodla dodržovat Desatero přirozeného porodu v porodnici (Nemocnice Jihlava, 2014). Přirozený porod je fyziologický, spontánní porod, jehož průběh si aktivně určuje sama rodička, vedený porodní asistentkou, při zachování co nejintimnější atmosféry a nejpřirozenějšího prostředí, respektující individuální názory matky, bez neopodstatněných rutinních lékařských zásahů a medikace (například za účelem urychlení průběhu porodu), bez farmakologických prostředků na tišení bolesti, podle přání za přítomnosti otce, duly, případně dalších rodinných příslušníků. Desatero přirozeného porodu v porodnici (Desatero PPP): 1. Dialog usilovat o dialog s rodičkou, vstřícnou komunikaci a empatické jednání veškerého personálu. 2. Individuální přístup - zohledňovat individuální přání a potřeby rodičky i novorozence po celou dobu pobytu v porodnici. 27

3. Informovanost - informovat pravdivě, srozumitelně, bez zastrašování a včas o všech úkonech v rámci poskytované péče. 4. Respekt - respektovat intimitu a soukromí ženy, vyvarovat se familiárnosti v přístupu k ženě. 5. Odbornost - sledovat a uplatňovat nejnovější odborná doporučení. 6. Souhlas - provádět veškeré lékařské zásahy a medikaci pouze v opodstatněných případech a vždy na základě informovaného souhlasu rodičky. 7. Bez poplatků - nezpoplatňovat přítomnost blízké osoby u porodu a umožnit, aby ženu mohlo doprovázet více osob najednou. 8. Svoboda - volbu polohy ponechat ve všech dobách porodních na rozhodnutí rodičky. 9. Stop ošklivé separaci - podporovat raný kontakt kůže na kůži a samopřisátí. Zajistit nepřetržitou blízkost matky a dítěte po porodu i na oddělení šestinedělí. Vyšetřovat fyziologického novorozence na těle matky nebo v její těsné blízkosti. 10. Kojení - v maximální možné míře podporovat kojení, zajistit vlídnou a praktickou pomoc, naslouchat potřebám a požadavkům matky (Nemocnice Jihlava, 2014). Povinností zařízení pro získání certifikátu PPP bude zlepšovat ukazatele u těchto výkonů: epiziotomie každý rok pokles počtu epiziotomií minimálně o 10 % nebo dosažení hranice 30 % z celkového počtu porodů, epidurální analgezie porod s epidurální analgezií pod 5 % z celkového počtu fyziologických porodů (nevztahuje se na porody císařským řezem), oxytocin každý rok pokles podání oxytocinu minimálně o 10 % nebo dosažení hranice 30 % z celkového počtu podání, císařský řez každoročně pokles počtu císařských řezů oproti předchozímu roku, fyziologický porod vedený porodní asistentkou každý rok nárůst počtu porodů vedených porodní asistentkou minimálně o 10 % nebo dosažení hranice 60 % (Nemocnice Jihlava, 2014). Od února 2012 mohou ženy v jihlavské porodnici rodit v jednom ze čtyř domácích porodních pokojů, které svým vybavením a estetickým laděním připomínají domácí 28

prostředí a maximálně umocňují jedinečný zážitek z porodu za současného zachování všech bezpečnostních kautel moderního porodnictví. Probíhá zde porod od I. do III. doby porodní (Nemocnice Jihlava, 2014). Lze využít pro pobyt v porodnici nadstandardní pokoj na oddělení šestinedělí, cena tohoto pokoje je 550 Kč za jeden den hospitalizace, na oddělení je k dispozici celkem 5 takovýchto pokojů. Porodnice nabízí možnost odběru pupečníkové krve, zapůjčení monitoru dechu pro novorozence za cenu 900 Kč za 6 měsíců, zapůjčení digitální kojenecké váhy za 300 Kč za každý započatý měsíc. Kromě výše uvedených služeb jsou ostatní nabízené služby v jihlavské porodnici zdarma včetně přítomnosti otce u porodu či epidurální analgezie, k dispozici je také 24 hodin denně telefonní linka pro maminky, které mají problémy s kojením. Návštěvy na porodnickém oddělení jsou po domluvě s personálem možné neomezeně (Nemocnice Jihlava, 2014). 2.11.2 Nemocnice Havlíčkův Brod Porodnické oddělení v Havlíčkově Brodě pořádá pro budoucí maminky předporodní kurzy za cenu 250 Kč, jejichž součástí je prohlídka porodních sálů. Dále je možné si prohlídnou prostředí porodních sálů a oddělení šestinedělí po telefonické domluvě individuálně. Přítomnost blízké osoby u porodu je zdarma, oblečení k porodu pro tuto osobu je za poplatek 100 Kč. Vedle přirozených metod zmírnění bolesti při porodu nabízí v Havlíčkově Brodě aplikaci epidurální analgezie na přání rodičky za poplatek 1 600 Kč nebo aplikaci inhalačního analgetika na přání rodičky za 700 Kč. Již v roce 1998 získala porodnice v Havlíčkově Brodě titul Baby-Friendly Hospital, zvláštní péči zde věnují kojení a jeho propagaci, v nemocnici funguje poradna pro kojící matky. Také v tomto zařízení mají maminky po porodu možnost pobytu na nadstandardním pokoji za cenu 400 Kč za jeden den hospitalizace a možnost pobytu rodinného příslušníka za příplatek 400 Kč za den, návštěvy jsou možné po domluvě s personálem oddělení možné kdykoli (Nemocnice Havlíčkův Brod, 2014). 2.11.3 Nemocnice Pelhřimov Porodnice v Pelhřimově nabízí pro nastávající maminky kurzy předporodní přípravy, které jsou zdarma a také cvičení pro těhotné pod vedením fyzioterapeutů. Zařízení nabízí možnost individuální prohlídky porodních sálu po předchozí telefonické 29

domluvě. Přítomnost blízké osoby u porodu, která absolvovala předporodní kurz stojí 300 Kč, bez absolvování předporodního kurzu 500 Kč. Epidurální analgezie během porodu je bez poplatku. Pobyt na nadstandardním pokoji na oddělení šestinedělí je 200 Kč za noc. Návštěvy rodiček jsou po domluvě s personálem možné kdykoli. Porodnice v Pelhřimově získala titul Baby-Friendly Hospital v roce 2006. Dále toto zařízení nabízí zapůjčení monitoru dechu pro novorozence za 900 Kč na 6 měsíců. Obvyklá délka pobytu po spontánním fyziologickém porodu bývá 3-5 dnů, po císařském řezu 6 dní. Porodnice také zprostředkovává odběr pupečníkové krve, dále také nabízí nepřetržitou pomoc s kojením po telefonu (Nemocnice Pelhřimov, 2014). 2.11.4 Nemocnice Třebíč Porodnice v Třebíči nabízí předporodní kurzy pro nastávající maminky v ceně 200 Kč, dále nabízí cvičení pro těhotné za 40 Kč za hodinu, nebo zvýhodněnou cenu 350 Kč za 10 lekcí. Další kurz v nabídce tohoto zařízení je kurz kojení v ceně 250 Kč včetně prohlídky porodního sálu a oddělení šestinedělí. Možnost prohlédnout si prostředí porodních sálů mají maminky buď prostřednictvím předporodních kurzů či individuálně po telefonické domluvě. Na porodním sále mají v Třebíči 3 porodní pokoje, kde je maminka po celou dobu porodu. Přítomnost blízké osoby u porodu je možná (maximálně 2 osoby) za poplatek 500 Kč za osobu. Na oddělení šestinedělí je možný pobyt na nadstandardním pokoji za 600 Kč na den s možností přespání rodinného příslušníka za 1000 Kč na den včetně stravy, bez stravy za 850 Kč. Návštěvní hodiny na oddělení jsou po domluvě s personálem neomezené. Třebíčská porodnice nabízí odběr pupečníkové krve. Nemocnice vlastní certifikát Baby-Friendly Hospital. Maminky, které mají problémy s kojením, mají k dispozici horkou linku kojení 24 hodin denně (Nemocnice Třebíč, 2014). 2.11.5 Nemocnice Nové Město na Moravě Z dostupných informací porodnice v Novém Městě na Moravě nabízí předporodní kurzy pro nastávající maminky, dále cvičení pro těhotné v ceně 70 Kč za hodinu. Přítomnost blízké osoby u porodu je zdarma. Inhalační anestezie je nabízena za poplatek 1 500 Kč, pobyt na nadstandardním pokoji za cenu 500 Kč na den. Návštěvy na porodnickém oddělení jsou po domluvě s personálem neomezeně (Nemocnice Nové Město na Moravě, 2014). 30

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce K vypracování praktické části práce byl použit kvantitativní výzkum, který byl prováděn pomocí dotazníku. Dotazník byl anonymní a obsahoval celkem 21 otázek. Otázky v dotazníku byly uzavřené i otevřené a byly voleny tak, abych pomocí nich byla schopna potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy a abych zjistila, jaké faktory ovlivňují ženy při výběru porodnice. K hypotéze č. 1 se vztahuje otázka číslo 4, hypotéze č. 2 odpovídá otázka číslo 5, na hypotézu č. 3 odpovídá otázka číslo 7, k hypotéze č. 4 náleží otázka číslo 12, k hypotéze č. 5 se vztahuje otázka číslo 13, hypotézu č. 6 lze vyvrátit nebo potvrdit otázkou číslo 16 a k hypotéze č. 7 se vztahují otázky číslo 17 a 21. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky vyplňovaly ženy po porodu. Celkem bylo distribuováno 50 dotazníku v tištěné podobě a návratnost byla 40 dotazníků. Některé dotazníky byly distribuovány ženám na oddělení šestinedělí gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Jihlava a část dotazníků vyplnily klientky Gravid centra v Jihlavě. Zbytek dotazníků (66 dotazníků) vyplnily respondentky přes internet. Do dotazníkového šetření se zapojilo celkem 106 žen po porodu. 3.3 Průběh výzkumu Dotazníkové šetření probíhalo v období od března do poloviny dubna 2014 a zúčastnilo se ho celkem 106 respondentek. Všechny dotazníky byly využity při hodnocení výzkumu. 3.4 Zpracování získaných dat Ke zpracování získaných dat byly použity technologie Microsoft Office Excel a Word 2007. 31

Otázka číslo 1: Jaký je Váš věk? Věk respondentek 13% 9% 37% do 25 let 26-30 let 31-35 let 36 a více let 41% Graf 1: Věk respondentek Z celkového počtu 106 (100 %) dotázaných žen bylo 10 žen (9 %) ve věku do 25 let, 39 (37 %) respondentek ve věku 26 30 let, 43 (41 %) žen ve věku 31 35 let, 14 (13 %) dotázaných bylo ve věku 36 let a starší. 32

Otázka číslo 2: Jaké je vaše nejvyšší ukončené vzdělání? Nejvyšší ukončené vzdělání respondentek 8% 11% 45% základní střední odborné bez maturity střední odborné s maturitou vyšší odborné vysokoškolské 35% 1% Graf 2: Nejvyšší ukončené vzdělání respondentek Z celkového počtu 106 (100 %) dotázaných žen bylo 8 (8 %) žen se základním vzděláním, 12 (11 %) dotázaných se středním odborným vzděláním bez maturity, 37 (35 %) žen bylo s maturitou, 1 respondentka měla nejvyšší ukončené vzdělání vyšší odborné a celkem 48 (45 %) dotázaných žen mělo vysokoškolské vzdělání. 33

Otázka číslo 3: Kolikrát jste již rodila? Kolikrát respondentka rodila 9% 42% jednou dvakrát více než dvakrát 49% Graf 3: Kolikrát respondentka rodila Z celkového počtu 106 (100 %) dotázaných žen rodilo poprvé 44 (42 %) respondentek, 52 (49 %) žen rodilo podruhé a 10 (9 %) dotázaných rodilo již minimálně třikrát. 34

Otázka číslo 4: Zabývala jste se otázkou týkající se výběru porodnického zařízení? Kolik žen se zabývalo otázkou výběru porodnického zařízení 6% 26% určitě ano pouze okrajově vůbec 68% Graf 4: Kolik žen se zabývalo otázkou výběru porodnického zařízení Ze 106 (100 %) respondentek se 72 (68 %) žen zabývalo otázkou výběru porodnického zařízení, 28 (26 %) dotázaných se zabývalo touto otázkou pouze okrajově a zbývajících 6 (6 %) rodiček se touto otázkou nezabývalo vůbec. 35

Otázka číslo 5: Pokud jste se zabývala otázkou výběru porodnického zařízení, podílel se na výběru zařízení i Váš partner? Podíl partnera na výběru porodnického zařízení 13% společně 36% 51% pouze okrajově, rozhodnutí bylo na ženě partner se vůbec nepodílel Graf 5: Podíl partnera na výběru porodnického zařízení Z celkového počtu 106 (100 %) respondentek řešilo otázku výběru porodnice s partnerem 54 (51 %) žen, 38 (36 %) dotázaných řešilo tuto otázku s partnerem pouze okrajově a rozhodnutí bylo pouze na ženě a 14 (13 %) dotázaných žen tuto otázku s partnerem vůbec neřešilo. 36

Otázka číslo 6: Porodnici jste si vybrala, protože je nejblíže Vašemu bydlišti? Závislost výběru porodnice na vzdálenosti od místa bydliště 20% 33% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 30% 17% Graf 6: Závislost výběru porodnice na vzdálenosti od místa bydliště Z celkového počtu 106 (100 %) žen, které se zabývaly výběrem porodnického zařízení, si porodnické zařízení zvolilo celkem 21 (20 %) žen z důvodu, že bylo nejblíže bydlišti rodičky, 32 (30 %) respondentek bylo spíše ovlivněno při výběru porodnického zařízení vzdáleností od porodnice, 18 (17 %) žen spíše nebylo ovlivněno vzdáleností svého bydliště od porodnického zařízení a 35 (33 %) žen nebylo vůbec ovlivněno vzdáleností porodnického zařízení od svého bydliště. 37

Otázka číslo 7: Výběr porodnice byl ovlivněn Vašimi zkušenostmi z předchozího porodu či porodů? Ovlivnění výběru porodnického zařízení zkušenostmi z předchozího porodu či porodů 27% 44% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 6% 23% Graf 7: Ovlivnění výběru porodnického zařízení zkušenostmi z předchozího porodu či porodů Z celkového počtu 106 (100 %) odpovědí celkem 29 (27 %) dotázaných odpovědělo, že jejich výběr porodnického zařízení byl určitě ovlivněn zkušenostmi z předchozího porodu či porodů, 24 (23 %) žen bylo při výběru porodnice spíše ovlivněno předchozími zkušenostmi, 6 (6 %) respondentek spíše nebylo ovlivněno předchozími zkušenostmi a 47 (44 %) dotázaných žen určitě nebylo ovlivněno předchozími zkušenostmi, v těchto 47 odpovědích jsou zahrnuty odpovědi 44 respondentek, které rodily poprvé, tudíž žádnou předchozí zkušenost neměly a tak nemohly být touto zkušeností ovlivněny. 38

Otázka číslo 8: Porodnici jste si vybrala na základě doporučení svého gynekologa či porodní asistentky? Ovlivnění výběru porodnice na základě doporučení obvodního gynekologa či porodní asistentky 2% 19% 55% 24% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Graf 8: Ovlivnění výběru porodnice na základě doporučení obvodního gynekologa či porodní asistentky Z celkové počtu 106 (100 %) odpovědí pouze 2 (2 %) rodičky byly určitě ovlivněny při výběru porodnice svým gynekologem či porodní asistentkou, 20 (19 %) žen uvedlo, že byly spíše ovlivněny doporučením svého gynekologa nebo porodní asistentky, 26 (24 %) respondentek spíše nebylo ovlivněno doporučením svého lékaře nebo porodní asistentky a 58 (55 %) rodiček určitě nebylo ovlivněno při výběru porodnice svým lékařem či asistentkou. 39

Otázka číslo 9: Ovlivnilo Váš výběr porodnice doporučení Vašich známých, kteří mají již nějaké zkušenosti s výběrem porodnice? Ovlivnění výběru porodnice doporučením známých 21% 19% 19% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 41% Graf 9: Ovlivnění výběru porodnice doporučením známých Ze získaných odpovědí vyplývá, že celkem 20 (19 %) respondentek bylo ovlivněno při výběru zařízení doporučením svých známých, 44 (41 %) dotázaných sdělilo, že byly spíše ovlivněny zkušenostmi svých známých, 20 (19 %) žen na tento dotaz odpovědělo, že spíše nebyly ovlivněny svými známými a pouze 22 (21 %) rodiček uvedlo, že nebyly vůbec ovlivněny zkušenostmi svých známých. 40

Otázka číslo 10: Bylo vaše rozhodnutí týkající se výběru porodnice ovlivněno informacemi, které jste získala v médiích (TV, rozhlas, denní tisk, Internet )? Ovlivnění výběru porodnice informacemi z médií 28% 12% 29% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 31% Graf 10: Ovlivnění výběru porodnice informacemi z médií 13 (12 %) žen z celkového počtu 106 (100 %) dotázaných odpovědělo, že určitě byly ovlivněny při výběru porodnice informacemi z médií, dalších 31 (29 %) respondentek bylo spíše ovlivněno informacemi v médiích, 33 (31 %) odpovědí znělo, že spíše nebyly ovlivněny informacemi v médiích a 29 (28 %) rodiček uvedlo, že vůbec nebyly ovlivněny informacemi v médiích. 41

Otázka číslo 11: Pokud jste v otázce číslo 10 odpověděla kladně, napište zde, prosím, která média Vás ovlivnila při výběru porodnice (například TV, rozhlas, denní tisk, Internet hodnocení porodnic, doporučení jiných žen v různých diskusích a podobně). Tabulka 1: Jaké internetové zdroje ovlivnily respondentky při výběru porodnického zařízení Internetové zdroje Počet žen, který byl ovlivněn při výběru porodnického zařízení médii Hodnocení porodnic na Internetu 40 Diskuse na diskusních fórech na Internetu 38 Webové stránky porodnických zařízení 33 Na tuto otázku odpovědělo celkem 43 (41 %) respondentek z celkového počtu 106 (100 %) žen, které odevzdaly dotazník. Všech 43 žen bylo ovlivněno při výběru porodnického zařízení Internetem, z toho 40 respondentek bylo ovlivněno hodnocením porodnic na Internetu, 38 rodiček uvedlo, že bylo ovlivněno diskusemi na diskusních fórech na Internetu a 33 žen se nechalo ovlivnit webovými stránkami jednotlivých porodnických zařízení. Některé ženy uvedly všechny 3 zdroje, některé jenom dva nebo pouze jeden výše uvedený zdroj. 42

Otázka číslo 12: Měla na Váš výběr porodnice vliv osobní prohlídka porodního sálu a oddělení šestinedělí? Vliv osobní prohlídky porodnického zařízení na výběr porodnice 23% 24% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 23% 30% Graf 11: Vliv osobní prohlídky porodnického zařízení na výběr porodnice Na výše uvedenou otázku z celkového počtu 106 odpovědí (100 %), odpovědělo 26 (24 %) rodiček, že při výběru porodnice byly ovlivněny osobní prohlídkou daného porodnického zařízení, neboť prostředí, ve kterém chtějí přivést své dítě na svět, je pro ně velmi důležité. Dalších 32 (30 %) respondentek uvedlo, že prohlídka porodního sálu a oddělení je částečně ovlivnila při výběru porodnice, 24 (23 %) žen odpovědělo, že spíše nebyly ovlivněny prohlídkou porodnického zařízení a zbylých 24 (23 %) respondentek určitě nebylo ovlivněno prohlídkou daného zařízení. 43

Otázka číslo 13: Byla jste při výběru porodnice ovlivněna velikostí porodnického zařízení a počtem odvedených porodů za rok? Vliv velikosti porodnického zařízení na výběr porodnice 31% 17% 26% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 26% Graf 12: Vliv velikosti porodnického zařízení na výběr porodnice Ze 106 (100 %) dotazovaných žen odpovědělo pouze 18 (17 %) respondentek, že velikost porodnického zařízení určitě mělo vliv na výběr porodnice, dalších 28 (26 %) dotázaných uvedlo, že velikost zařízení měla částečný vliv na výběr porodnického zařízení, 27 (26 %) rodiček zvolilo možnost, že velikost porodnického zařízení spíše neměla vliv na jejich výběr a zbylých 33 (31 %) na tento dotaz odpovědělo, že je velikost porodnického zařízení při jejich výběru vůbec neovlivnila. 44

Otázka číslo 14: Byl Váš výběr ovlivněn obvyklou délkou hospitalizace po porodu? Vliv obvyklé délky hospitalizace po porodu na výběr porodnice 3% 7% 49% 41% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Graf 13: Vliv obvyklé délky hospitalizace po porodu na výběr porodnice Na tuto otázku odpovědělo všech 106 (100 %) dotázaných, pouze 3 (3 %) ženy uvedly, že délka hospitalizace je určitě ovlivnila při výběru zařízení, 7 (7 %) respondentek odpovědělo, že je obvyklá délka hospitalizace po porodu spíše ovlivnila při výběru porodnice, dalších 44 (41 %) rodiček spíše nebylo ovlivněno obvyklou délkou hospitalizace a zbylých 52 (49 %) dotázaných obvyklá délka hospitalizace vůbec neovlivnila při výběru porodnického zařízení. 45

Otázka číslo 15: Porodnici jste si vybrala na základě nabídky služeb, které nabízí? Vliv nabídky služeb na výběr porodnického zařízení 9% 21% 25% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne 45% Graf 14: Vliv nabídky služeb na výběr porodnického zařízení Na tuto otázku z celkového počtu 106 (100 %) respondentek 22 (21 %) žen odpovědělo, že nabídka služeb daného zařízení je určitě ovlivnila při výběru porodnice, dalších 48 (45 %) dotázaných uvedlo, že nabízené služby zařízení je spíše ovlivnily při jejich rozhodování, 26 (25 %) rodiček spíše nebylo ovlivněno nabízenými službami při své volbě porodnice a zbylých 10 (9 %) vůbec nebylo ovlivněno nabízenými službami. 46

Otázka číslo 16: Ovlivnilo Vaše rozhodování zpoplatnění některých nabízených služeb a výše těchto poplatků? Vliv zpoplatnění některých nabízených služeb na výběr porodnického zařízení 3% 5% 53% 39% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Graf 15: Vliv zpoplatnění některých nabízených služeb na výběr porodnického zařízení Ze všech 106 (100 %) získaných odpovědí na tuto otázku, pouze 3 (3 %) ženy odpovědělo, že zpoplatnění některých nabízených služeb je určitě ovlivnilo při výběru porodnice, neboť finanční stránka je pro ně důležitá, 6 (5 %) respondentek uvedlo, že zpoplatnění některých nabízených služeb je spíše ovlivnilo při jejich výběru, dalších 41 (39 %) dotázaných zvolilo odpověď, že spíše nebyly ovlivněny zpoplatněním některých služeb a zbylých 56 (53 %) rodiček nebylo vůbec ovlivněno zpoplatněním nabízených služeb. 47

Otázka číslo 17: Jaké služby při výběru porodnice byly pro Vás prioritní? V této otázce měly respondentky oznámkovat uvedené služby známkami od 1 do 5 podle toho, jak jsou pro ně důležité, 1 nejdůležitější, 5 tato služba je pro respondentku nepodstatná. Tabulka 2 Jaká je priorita nabízených služeb porodnických zařízení pro respondentky Hodnocené služby Počet žen, které oznámkovaly jednotlivé služby dle důležitosti 1 2 3 4 5 Předporodní kurzy či cvičení pro těhotné 2 4 26 42 32 Přítomnost blízké osoby u porodu (partner, dula, ) 67 18 12 7 2 Akceptace porodního plánu 20 19 15 18 34 Podpora přirozeného porodu 39 29 15 12 11 Možnost ambulantního porodu 3 6 12 18 67 Možnost programovaného porodu 4 7 15 29 51 Nabízené možnosti porodnické analgezie v průběhu porodu 12 12 46 12 24 Možnost využití alternativních pomůcek při porodu 57 23 5 7 14 Využití aromaterapie 11 12 33 29 21 Možnost mít vlastní hudbu při porodu 19 21 20 21 25 Možnost volby alternativní polohy při porodu plodu 66 20 17 0 3 Možnost porodu do vody 18 16 46 16 10 Možnost odběru pupečníkové krve 12 9 52 14 19 Vedení porodu porodní asistentkou 49 22 13 12 10 Možnost nadstandardního pokoje 39 20 30 8 9 Laktační poradce k dispozici 69 18 0 9 10 Získání titulu Baby-Friendly Hospital 44 22 13 9 18 Plný rooming-in 71 12 20 2 1 Podpora bondingu 83 12 11 0 0 48

Novorozenecký box 49 23 18 8 8 Porodnice poskytující intermediální péči 33 15 35 15 8 Možnost individuálních návštěv 64 12 11 10 9 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvíce respondentek 83 z celkového počtu 106 ohodnotilo známkou 1 podporu bondingu, na druhém místě se umístil plný rooming-in, který získal celkem 71 ohodnocení známkou 1, jako třetí se umístila podpora laktačního poradce, tuto službu známkou 1 označilo 69 respondentek, čtvrtou příčku obsadila přítomnost blízké osoby u porodu, která známku 1 získala celkem 67 krát a páté místo získaly alternativní polohy při porodu, které dostaly známku 1 od dotazovaných žen celkem v 66 případech. Známkou 5 (nepodstatná služba) byla nejčastěji ohodnocena možnost ambulantního porodu, a to v 67 případech, druhé místo obsadila možnost programovaného porodu, která získal celkem 51 hlasů, třetí v pořadí skončila akceptace porodního sálu se 34 hlasy, na čtvrté příčce se umístily předporodní kurzy s cvičením pro těhotné s ohodnocením známkou 5 v celkem 32 případech a páté místo patří možnosti vlastní hudby během porodu, která získala ohodnocení známkou 5 celkem 25 krát. 49

Otázka číslo 18: Překvapilo Vás něco mile během pobytu v porodnici? Byly respondentky něčím mile překvapeny pobytem v porodnici 42% 58% ano ne Graf 16: Byly respondentky něčím mile překvapeny pobytem v porodnici Na tuto otázku odpovědělo kladně celkem 62 (58 %) respondentek z celkového počtu 106 (100 %) odpovídajících žen. Nejčastěji byly ženy mile překvapeny vstřícností personálu a to v 51 případech, dále uvedly v 6 případech, že je mile překvapila akceptace porodního plánu a v 5 případech byly respondentky mile překvapeny stravováním. Ve 44 (42 %) případech dotázané ženy odpověděly, že nebyly mile překvapeny při pobytu v porodnici. 50

Otázka číslo 19: Překvapilo Vás něco nemile během pobytu v porodnici? Byly ženy něčím nemile překvapeny při pobytu v porodnici 20% ano ne 80% Graf 17: Byly ženy něčím nemile překvapeny při pobytu v porodnici Na tuto otázku odpovědělo záporně celkem 85 (80 %) respondentek z celkového počtu 106 (100 %) dotázaných žen, zbylých 21 (20 %) rodiček bylo během pobytu v porodnici nemile překvapeno zejména stravováním v 15 případech, dále 3 z dotazovaných žen byly nemile překvapeny nedostatkem prádla a oblečení pro miminka, 2 ženy byly nemile překvapeny tím, že neměly své miminko ihned po porodu u sebe a 1 žena uvedla, že jí nemile překvapilo čekání na umístění na nadstandardní pokoj. 51

Otázka číslo 20: Byla jste se svým výběrem porodnice spokojena? Spokojenost s výběrem porodnice 6% 2% 46% 46% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Graf 18: Spokojenost s výběrem porodnice Z celkového počtu 106 (100 %) respondentů jich 49 (46 %) odpovědělo na tuto otázku, že byly spokojeny se svým výběrem porodnice a že předčil jejich očekávání, dalších 49 (46 %) žen bylo se svým výběrem spíše spokojeno, spíše nespokojeno bylo celkem 6 (6 %) dotázaných a nespokojeny s výběrem byly pouze 2 (2 %) ženy, které uvedly, že si příště zvolí jiné porodnické zařízení. 52