ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY. 1. část: TRENDY, POJMY, PRINCIPY. Ing. Vladimír Dobeš, M.Sc. ENVIROS, s. r. o. Tel.

Podobné dokumenty
Zkušenosti z projektů USV. Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016

Regionální seminář Finančně výhodná ekologie její nástroje a efekty

Čistší produkce. a její podpora v České republice

Environmentální manažerské účetnictví - EMA

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Vstupní hodnocení možností využití dobrovolných nástrojů v podnicích

12. Moderní trendy v odpadovém hospodářství

Česká politika. Alena Marková

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice

Ekodesignový projekt. Centrum inovací a rozvoje (CIR) Centre for Innovation and Development

MATERIÁLOVÉ A ENERGETICKÉ TOKY v procesech výroby / služby

Výběr z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných programem OMEGA

Zpráva místopředsedy NS MAS Jiřího Krista

Prioritní výzkumné cíle

Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Několik námětů pro práci RVUR a jejích výborů. aneb odstraňme zaostávání

Páteřní infrastruktura

Evropské fondy : Příprava Dohody o partnerství a její možné důsledky pro ochranu životního prostředí.

Dobrá praxe v provozu zdravotnických zařízení

MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Informace a zkušenosti z projektu OP RLZ výsledky, spolupráce s městy a veřejnou správou. Jiří Vavřínek CENIA

Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+)

Trvale udržitelný rozvoj. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Smart City a MPO. FOR ENERGY listopadu Ing. Martin Voříšek

Cíle Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 4. veřejné soutěže programu EPSILON

Územní energetická koncepce Pardubického kraje. Ludmila Navrátilová, předsedkyně výkonné rady ETIK 03/2016

Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - LEDEN Zlínský kraj ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE NÁVRH ŘEŠENÍ EH ZK

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.

Kohezní politika EU - příprava období

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

kam směřuje zelený závazek EU?

Strategie odpadového hospodářství EU a ČR

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl

Energetická účinnost z pohledu MPO

Ondřej Pašek. Evropské fondy: Návrhy nevládních organizací

Vybrané strategie a role regionů

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

SEA DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ

Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému využívání odpadů

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Metoda DPSIR

Podpora komunitních obnovitelných zdrojů v připravovaných operačních programech

Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Environmentální management

ČR Metodická doporučení pro kvalitní strategické plánování a řízení a pro komunikaci s veřejností

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Cíle Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Povolání Analýza příčiny nedodržování emisních limitů s ohledem na znalost dané technologie. 12

Programy podpory pro inovativní

Environmentální management

Návrh na posílení podpory dobrovolných nástrojů v České republice Zkrácená verze závěrečné zprávy projektu

Vstup a úkoly pro 1. kapitolu VYMEZENÍ POJMÚ. CÍLE VÝROBNÍ LOGISTIKY.

Nové programovací období co nás čeká

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

Operační program životní prostředí

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Fondy EU programové období Projektový management ve sportu Seminář ke 2. přednášce Mgr. Pavel Mrnuštík

Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy

Projekt Partnerství pro udržitelnou spotřebu a výrobu a metodika vstupního hodnocení možností inovací USV v podnicích

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný

Přehled a analýza nástrojů USV v zahraničí a v ČR S využitím modelu vytvořeného v rámci výzkumu

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Možnosti snižování energetické náročnosti

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí

FOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ. verze 2

Př. Analýza životního cyklu (LCA) pneumatiky Pirelli. SPŠ na Proseku 6-1 Ing. Lukáš Procházka

2/3.8 ČISTŠÍ PRODUKCE A JEJÍ ZABEZPEČOVÁNÍ V PRAXI

Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů

SYSTÉM ENVIRONMENTÁLNÍHO EKONOMICKÉHO ÚČETNICTVÍ V ČR

Systémy řízení EMS/QMS/SMS

Racionalizace provozu slévárny a strojírenské výroby s využitím metodiky čistší produkce

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

IX. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ ZLÍNSKÉHO KRAJE

Školení QMS pro zaměstnance společnosti ČSAD Tišnov, spol. s r.o.

Udržitelná spotřeba a výroba v obcích

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou,

kohezní politiky s ohledem na Operační ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje

Vliv evaluací ESF MPSV na systémové změny

Oběhové hospodářství

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

DOTAČNÍ TITULY PRO VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky

Strategie udržitelného rozvoje obce Křižánky VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE

Do kapitoly Základní principy politiky životního prostředí doplnit princip Oběhové hospodářství

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.

Národní program čistší produkce

Transkript:

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 1. část: TRENDY, POJMY, PRINCIPY 8. 10. 2007 Ing. Vladimír Dobeš, M.Sc. ENVIROS, s. r. o. Tel.: 603 178 642 office@empress.cz

CÍLE Proč realizujeme hodnocení možností inovací udržitelné spotřeby a výroby v podnicích?

Projekt PARTNERSTVÍ PRO UDRŽITELNOU VÝROBU A SLUŽBY se zaměřuje na koncepty a postupy udržitelné spotřeby a výroby (USV) a na jejich využití v pražských podnicích s cílem zvýšit hodnotu podniku

USV napomáhá naplňovat základní strategie podniku: Udržet se na trhu Snižovat náklady Předejít konkurenci Vytvořit nový trh

Podstatou Vstupního hodnocení možností inovací USV je nalezení eko-efektivních (ekonomicky i environmentálně efektivních) opatření USV, která naplní tyto strategie a tím zvýší hodnotu podniku (zlepší jeho konkurenceschopnost)

Kurz i pilotní aplikace v podnicích se zaměř ěří: - na identifikaci potenciálu eko-efektivních projektů USV - na jejich přípravu

Jak docílit toho, aby bylo udržitelné podnikání udržitelné Aktivity podniku v oblasti udržitelné spotřeby a výroby nemohou vést k dlouhodobému snižování jeho hodnoty Naopak: Podnik musí získat zaváděním postupů udržitelné spotřeby a výroby konkurenční výhodu

TRENDY Proč realizujeme hodnocení možností inovací USV právě teď?

Trendy v oblasti problémů životního prostředí Využívání přírodních zdrojů v Evropě odpovídalo kapacitě jejích ekosystémů v roce 1961 V roce 2001 již byla tato kapacita dvojnásobně překračována Tento negativní trend se dále zhoršuje

Další trendy v Evropě v období 1961-2001 EU 15 zvýšila produktivitu práce o 270 % Produktivitu využívání materiálů o 90% Účinnost využívání energií pouze o 60%

Růst produktivity přírodních zdrojů je ve srovnání s růstem produktivity práce tradičně pomalejší Na počátku 90 let v USA: - 93% využívaných zdrojů se nepřeměnilo v konečný produkt - 80% výrobků bylo výrobků na jedno použití - 99% materiálového obsahu výrobků se stalo odpadem během 6ti týdnů Je to způsobeno mj. relativně nízkou cenou přírodních zdrojů ve srovnání například s cenou práce, řízení procesů anebo automatizace

Zažíváme růst cen materiálů a energií Hospodářský růst v Číně a dalších zemích způsobuje růst cen surovin v celém světě V ČR začaly průmyslové ceny významněji růst v roce 2004 Tyto změny urychlují přechod k postupům udržitelného rozvoje (udržitelné spotřeby a výroby) Prvním krokem je přechod k preventivní strategii ochrany životního prostředí, který již probíhá

Environmentální politika a legislativa Trendy v EU Od místních problémů ke globálním (změna klimatu) Od nápravy k prevenci a od složek životního prostředí k procesům (IPPC) Od procesů k výrobkům a k životnímu cyklu (Integrovaná výrobková politika (IPP)) Od odpovědnosti veřejného sektoru ke sdílené odpovědnosti (společenská odpovědnost)

Reakce na uvedené trendy: U S V držitelná potřeba ýroba

Vývoj strategií ochrany životního prostředí Zdroj: Hans Schnitzer

POJMY a PRINCIPY Jak chápat základní pojmy a přístupy používané v USV?

DEFINICE 1 Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který naplňuje potřeby současné generace aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. (Strategie udržitelného rozvoje ČR, úřad vlády ČR, 2005 (podle klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987)).

Uspokojování POTŘEB dnes i v budoucnosti SMYSLU a SEBEREALIZACE U Z N Á N Í 3 oblasti udržitelného rozvoje: SOCIÁLNÍ EKONOMICKÁ ENVIRONMENTÁLNÍ LÁSKY a SOUNÁLEŽITOSTI B E Z P E Č Í a J I S T O T Y F Y Z I O L O G I C K É Pyramida potřeb podle Maslowa

Lze říci, že podstatou udržitelného rozvoje je: zlepšování kvality života v rámci limitů Země.

Limity Země dobře ilustruje: Hodnocení ekosystémů k miléniu Hodnocení ekosystémů k miléniu Millenium Assessment (MA) probíhalo na podnět OSN v letech 2001 2005: poskytuje aktuální přehled environmentálních problémů a nastiňuje i možnosti řešení těchto problémů. Hodnocení MA řídil výbor složený ze zástupců nejrůznějších zájmových skupin včetně průmyslu. Zprávu Hodnocení ekosystémů k miléniu (MA) vydalo v českém překladu Centrum pro otázky životního prostředí při UK http://cozp.cuni.cz/ http://www.maweb.org/en/index.aspx

Zpráva MA hodnotí kvalitu ekosystémových služeb Na kvalitě ekosystémových služeb závisí kvalita našeho života Člověk využívá všech služeb ekosystémů rychle rostoucí měrou: přibližně 60 % ekosystémových služeb (15 z 24 hodnocených) bylo ve zprávě MA označeno za znehodnocované nebo využívané neudržitelným způsobem. Zdroj: COZP

Jsou patrné i pozitivní trendy V celosvětovém měřítku se začala přeměna ekosystémů zpomalovat zejména díky pomalejšímu rozšiřování obhospodařovaných systémů a v některých oblastech (především v mírném pásu) se ekosystémy navracejí do stavu podobnému situaci před jejich přeměnou. Stupeň přeměny ekosystémů přesto stále zůstává vysoký a u některých ekosystémů a regionů dokonce vzrůstá. Zdroj: COZP

Reakce průmyslu na MA Strategická perspektiva průmyslu záleží na porozumění a zohlednění komplexních zájmů rozšiřujícího se okruhu zájmových skupin. Tento proces je dlouhodobý. I etická motivace potřebných změn může vést k předejití konkurence a konkurenční výhodě. Důležitými nástroji jsou partnerství a dobrovolné závazky s externí verifikací, transparentní reporting. Průmysl se musí angažovat při tvorbě veřejné politiky. Zdroj: http://www.maweb.org

DEFINICE 2 Udržitelná spotřeba a výroba je používání služeb a výrobků, které uspokojují základní potřeby společnosti a zlepšují kvalitu života, zároveň však minimalizují spotřebu přírodních zdrojů, používání toxických látek, produkci odpadů a škodlivin v průběhu celého životního cyklu služby nebo výrobků tak, aby nebylo ohroženo uspokojování potřeb budoucích generací. (Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby České republiky, Planeta 4/2005, Ministerstvo životního prostředí)

PODSTATA USV USV umožňuje praktické uchopení konceptu udržitelného rozvoje protože řeší jeho základní konflikt: Člověk chce věci, které moderní společnost nabízí a zároveň nechce negativní vlivy na kvalitu svého života generované moderní společností při zajišťování těchto výrobků a služeb (znečištění, nedostatek prostoru, negativní zdravotní a sociální jevy apod.).

Udržitelná spotřeba a výroba pomáhářešit konflikt mezi žádoucími a nežádoucími efekty ekonomických aktivit z pohledu celého životního cyklu Ekonomická aktivita Přírodní zdroje (materiálové a energetické toky) Nežádoucí efekty (znečištění,...) PRODUKT Žádoucí efekty konflikt

Životní cyklus a USV Systém spotřeby a výroby VÝROBA TRH SPOTŘEBA Vytváře ní pozitivní ch dopadů: TĚŽBA MATERIÁLY VÝROBA PRODEJ UŽITÍ KONEC ŽC Vytváření pozitivních dopadů

Životní cyklus Systém spotřeby a výroby VÝROBA TRH SPOTŘEBA Dopady v životním cyklu ovlivní: TĚŽBA MATERIÁLY VÝROBA PRODEJ UŽITÍ KONEC ŽC Možné příčiny negativních dopadů

Základní přístupy pro dosažení USV: I. účinnější využívání vstupů - materiálů a energií (někdy nazývané dematerializace ve smyslu dosažení stejného efektu s menšími materiálovými a energetickými vstupy). zvyšování efektivnosti systému spotřeby a výroby) efektivnější spotřeba II. náhrada (materiálů, energií, procesů, výrobků, služeb ale i požadavků) lepšími alternativami.

2 základní přístupy USV: I. NÁHRADA II. DEMATERIALIZACE

2 základní přístupy USV lze uplatnit ve všech fázích životního cyklu: I. NÁHRADA II. DEMATERIALIZACE Životní cyklus DESIGN MATERIÁLY VÝROBA PRODEJ UŽITÍ KONEC ŽC

PŘÍKLAD: T e c h n i k y U S V n a ú r o v n i p r o c e s ů Předcházení vzniku znečištění a odpadů Zhodnocení vzniklých odpadů Opatření u zdroje Recyklace na místě Vytvoření vedlejšího prodejného produktu Externí recyklace Změna procesu Změna výrobku ČISTŠÍ PRODUKCE Dobré hospodaření Náhrada surovin a pomocných látek Změna technol. vyšší efektivita a nižší investiční náročnost Zdroj: Čistší produkce, metodická příručka pro podniky, České centrum čistší produkce, 1998

PŘÍKLADY Jak vypadá praktické zavádění postupů USV v podnicích?

Příklad: čistší produkce prevence znečištění u zdroje

PŘÍPADOVÁ STUDIE: Podnik s povrchovými úpravami kovů Opatřeníčistší produkce jsou nejen investičního ale i organizačního charakteru 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Chemikalie Voda Kal Pred CP Techn. Dobre hosp. Techn. + DH Efekty opatřeníčistší produkce (investičních Techn. a neinvestičních dobre hosp ). Spotřeba chemikálií a vody a produkce kalu jsou uvedeny v %. Zdroj: případová studie Českého centra čistší produkce, 1998

Náklady na procesu Jaký je poměr nákladů na produkci odpadu v procesu a na zacházení se vzniklým odpadem? Náklady na zacházení s odpadem

1 Podle výsledků prvních 50ti projektů čistší produkce realizovaných v 90 tých letech to bylo:

CELKOVÉ NÁKLADY NA ODPADY Náklady na skládkování Náklady na přepravu Cena ztracených surovin Celkové náklady 0% 20% 40% 60% 80% 100%

Srovnání dvou způsobů lakování v Senkeyově diagramu VSTUPY lak + ředidlo 2 4 5 7 VÝSTUP 1 kg lakového filmu 1 - Ředidlo na proplach a čištění 2 - Zbytek laku v nádržce pistole 3 - Kal laku (prostřik) 4 - Rozprach pevných částic (prostřik) 5 - Ředidlo do ovzduší (z naneseného laku) 6 - Ředidlo do ovzduší (prostřik) 7 Úkapy 1 3 6 Starý způsob lakování Nový způsob lakování

Podniky často nevyužívají ekonomicky efektivní potenciál prevence vzniku odpadu a znečištění. Zbytečně si tak zvyšují výrobní náklady a pod tlakem legislativy investují do neproduktivních nápravných opatření, která jsou často zbytečně předimenzována. Tento paradox je vysvětlován především existujícím přístupem lidí (proces je vnímán jako již dostatečně optimalizovaný), nedostatkem informací o možnostech úspor, přirozenou rezistencí ke změně a konkurujícími si prioritami při omezených lidských zdrojích. Rozpoznání paradoxu čistší produkce vedlo například k mezinárodní podpoře šíření environmentálního manažerského účetnictví (EMA). EMA se zaměřuje na zviditelnění ztrát spojených s nízkou účinností využívání materiálových a energetických toků a dalších environmentálních nákladů a jejich přiřazení k procesům, kde tyto náklady vznikají.

Důležité závěry Dopady na životní prostředí jsou spojeny s materiálovými a energetickými toky Dva základní přístupy pro snižování těchto dopadů jsou dematerializace a náhrada Tyto přístupy lze v praxi uplatnit pomocí konkrétních technik a nástrojů Motivace podniků pro používání těchto technik vycházejí z potřeby naplňovat strategie organizace Hodnocení možností USV se zaměřuje na identifikaci a přípravu inovačních projektů