Produkce a zpracování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR) na vybraném území ČR

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta v Lednici Produkce a zpracování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR) na vybraném území ČR Bakalářská práce Zpracovala Tereza Šteflíčková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jarmila Neugebauerová, Ph. D. Lednice 2007

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma,,produkce a zpracování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR) na vybraném území ČR vypracovala samostatně a použila jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne 11. 7. 2007 Podpis: 4

Poděkování Děkuji především vedoucí bakalářské práce Ing. Neugebauerové, Ph. D. za odbornou pomoc, dále také panu Mikulkovi a paní Svobodové z nákupny ve Strážnici za vždy ochotné jednání a pomoc při získávání informací. 5

OBSAH: 1. ÚVOD... 8 2. CÍL PRÁCE.......10 3. LITERÁRNÍ ČÁST...11 3.1 MEZINÁRODNÍ SPOLEČNOSTI V SEKTORU LAKR.. 11 3.2 TRADICE PĚSTOVÁNÍ LAKR V ČR.... 11 3.3 PRODUKCE LAKR V ČR....14 3.3.1 Pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR......14 3.3.2 Sběr léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR.... 18 3.3.3 Zpracování a využití LAKR v ČR.... 18 3.3.4 Stav pěstování LAKR v jednotlivých krajích.....21 3.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR... 25 3.4.1 Koření.....25 3.4.2 Léčivé rostliny....25 3.4.3 Rostlinné šťávy a výtažky...... 26 3.5. OSIVO A SADBA LAKR..27 3.6. EKOLOGICKÁ PRODUKCE......28 3.7 PRODUKCE NA VYBRANÉM ÚZEMÍ ČR...30 3.7.1 LEROS s.r.o., nákupna léčivých rostlin Strážnice...31 3.7.2 Sběrové druhy..... 34 3.7.3 Pěstované druhy..47 4. ZÁVĚR...53 5. SOUHRN A RESUME..55 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.....56 7. PŘÍLOHY.. 58 6

Seznam tabulek a grafů: Tab. 1: Vývoj ploch produkce léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR 14 Tab. 2: Přehled o pěstování kmínu, ostropestřece, námele a makoviny v ČR 18 Tab. 3: Kořeninové rostliny. 23 Tab. 4: Léčivé rostliny.....24 Tab. 5 : Ekologicky pěstované plodiny...29 Tab. 6: Sběrové druhy.33 Tab. 7: Pěstované druhy.. 34 Tab. 8: Srovnání vykoupeného množství u sběrových druhů v roce 1996 s roky 2006 a 2007......35 Tab. 9: LAKR, u kterých je vykupovanou částí nať (herba)...36 Tab. 10: LAKR, u kterých je vykupovanou částí list (folium)..40 Tab. 11: LAKR, u kterých je vykupovanou částí kořen (radix).....42 Tab. 12: LAKR, u kterých je vykupovanou částí plod (fructus)....43 Tab. 13: LAKR, u kterých je vykupovanou částí květ (flos)..44 Tab. 14: Srovnání vykoupeného množství u pěstovaných druhů v roce 1996 s roky 2006 a 2007...47 Tab. 15: LAKR, u kterých je vykupovanou částí nať (herba).....49 Tab. 16: LAKR, u kterých je vykupovanou částí list (folium)....49 Tab. 17: LAKR, u kterých je vykupovanou částí kořen (radix)..50 Tab. 18: LAKR, u kterých je vykupovanou částí květ (flos)...51 Tab. 19: Počty dodavatelů u vybraných druhů....52 Tab. 20: Předpokládané pěstební plochy u vybraných druhů..52 Graf 1: Vývoj pěstování léčivých rostlin v ČR.....15 Graf 2: Vývoj pěstování kořeninových a aromatických rostlin v ČR.15 7

1. ÚVOD Za kořeninové rostliny se považují ty, které se vyznačují osobitou vůní nebo chutí a používají se jejich části (list, nať, květ, plod apod.) čerstvé nebo častěji suché, eventuálně po další úpravě (mletí) k ochucování a aromatické úpravě pokrmů. Obvykle se používají v malém množství. Za léčivé rostliny se považují takové, jejichž čerstvé, sušené (drogy), případně jinak stabilizované části obsahují látky v přiměřeném množství lidskému zdraví prospěšné. Aromatické rostliny jsou takové, které se vyznačují typickou vůní. Slouží k získávání vonných látek. Těmito látkami jsou především silice a kumariny. Využití silic je především v parfumerii a kosmetice, potravinářství (látky vonné a chuťové) a farmacii (korigencia). Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny jsou ve světovém měřítku stále středem zájmu, a to především v oblastech konečného využití LAKR. Pěstování LAKR musí tento trend následovat. Ve světovém i evropském měřítku tak pěstování nabývá na významu a to v současné době ani ne tak z objemového hlediska, jako především z pohledu rostoucích nároků na kvalitu produktu. Proto hlavním světovým trendem posledních let je zavedení správné pěstitelské praxe včetně posklizňové úpravy a skladování v konvenčním i ekologickém zemědělství. Dle údajů ČSÚ tuzemská produkce LAKR zaznamenává po boomu od vstupu ČR do EU pokles pěstebních ploch. Tato recese je způsobena nestabilní, pro české zemědělství charakteristickou situací ve vztahu pěstitel odběratel, která je především právě pro LAKR limitující. V souladu s EU i světem nabývá v tuzemském prostředí na vážnosti otázka kvality a předmětem zájmu pěstitelů i spotřebitelů se stále více stává ekologická produkce LAKR. Nezanedbatelnou součástí tuzemského sektoru LAKR je také tzv. hobby pěstování. LAKR byly v roce 2006 v ČR pěstovány pouze na 5 858 ha, což je oproti roku 2004, kdy ČSÚ zaznamenal největší zájem o pěstování LAKR, pokles o více než 50%. Důvodem tak velkého rozdílu však také může být od roku 2004 odlišný přístup pěstitelů ke statistickému vykazování ploch LAKR v souvislosti s evidencí půdy pro účely získání přímých plateb. V roce 2006 bylo dle šetření ČSÚ sklizeno 4 727 t LAKR, 8

s ohledem na příznivý vývoj klimatologických podmínek je tak rok 2006 rokem s nejvyšším průměrným výnosem za posledních 5 let (0,8 t/ha). Nejvýznamnějšími velkoplošně pěstovanými komoditami zůstávají stále mák, kmín, ostropestřec a námel, i přes výkyvy v produkci v období 2004 2006. Z přehledů zahraničního obchodu ČR, včetně vnitrounijního, u skupiny LAKR (tj. koření, léčivé rostliny, rostlinné šťávy a výtažky) vyplývá, že tyto skupiny vykazují v letech 2004 a 2005 trend meziročního mírného nárůstu jak u dovozů, tak i vývozů, rok 2006 přinesl naopak pokles. Celková bilance v dlouhodobém časovém horizontu dosahuje stále záporných hodnot. Významnými exportními komoditami zůstávají i v roce 2006 kmín a makovina. Léčivé rostliny jsou v letech 2003 2006 nejvíce pěstovány v Pardubickém kraji, kořeninové rostliny jsou v těchto letech nejvíce pěstovány na Vysočině. Tato bakalářská práce se zabývá produkcí LAKR v České republice se zaměřením na nákupnu LAKR ve Strážnici. 9

2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je: shromáždění údajů týkajících se produkce LAKR v ČR vývoj a současný stav nákupu ve Strážnici šetření mezi pěstiteli, vyhodnocení dotazníků a vyjádření závěrů významných pro praxi 10

3. LITERÁRNÍ ČÁST 3.1 MEZINÁRODNÍ SPOLEČNOSTI V SEKTORU LAKR Česká republika je členem Association of Medicinal and Aromatical Plants of Southeast European Countries AMAPSEEC (Asociace jihovýchodních evropských zemí pro léčivé, aromatické a kořeninové rostliny). Tato asociace sdružuje přední odborníky a společnosti oblasti léčivých rostlin, jejím úkolem je zachování, podpora výzkumu, pěstování, obchodu, zpracování a propagace LAKR v oblasti jižní a východní Evropy. Hlavní centrum je při Institutu pro výzkum léčivých rostlin v Bělehradě. V roce 2008 bude pořadatelem konference Česká republika Mendelova zemědělská univerzita v Brně, ve spolupráci s MZe, ČZU v Praze a sdružením PELERO CZ o.s. Další mezinárodní společností je Society for Medicinal Plant Research GA (Společnost pro výzkum léčivých rostlin), která byla založena v roce 1954 v Cambergu/Taunusu v Německu. Její činnost je vědecká a výzkumná. Cílem společnosti je v prvé řadě podpora vědy a výzkumu. V současné době má společnost přes 850 členů z více než 59 zemí, také z ČR. Další organizace a sdružení jsou převážně z oblastí, které jsou s léčivými rostlinami velmi silně propojeny a to fytofarmacie nebo fytomedicíny. Jako nejvýznamnější je třeba uvést European Scientific Cooperative on Phytotherapy ESCOP, The European Society of Ethnofarmacology E.S.E. a další (Branžovský, Buchtová, Přibylová, 2007). 3.2 TRADICE PĚSTOVÁNÍ LAKR V ČR Tradice pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v České republice souvisí s rozvojem klášterů na našem území. Významným krokem bylo v roce cca 800 nařízení Karla Velikého, které s týkalo povinného pěstování asi 70 druhů léčivých rostlin na statcích tehdejší franské říše. Bylináře nebo tzv. herbáře z té doby dokumentují bohatost sortimentu užívaných LAKR. Tento trend se zachoval až do poloviny 19. století. 11

Pokusy s větším pěstováním je možné datovat až do druhé poloviny 19. století s rozvojem velkodrogerií nebo vznikem samostatných zpracovatelských podniků. Hamburští velkodrogisté se začali pokoušet o vývoz u nás produkovaných drog do USA pro tamní farmaceutický průmysl. Začal se rozšiřovat zájem o u nás pěstované léčivé rostliny pro zpracování v německém farmaceutickém průmyslu. V roce 1885 založil lékárník HELL v Opavě továrnu na Galenické přípravky. Tato továrna byla v tu dobu zásobována drogami domácí provenience. Rozvoj pěstování ovlivnila mezinárodní lékárnická výstava v Praze v roce 1896. Koncem 19. stol. se rozvinul výkup pěstovaných léčivých rostlin ve východních Čechách. Jeho iniciátorem byl drogista Starý z Vysokého Mýta. Celkem se v této oblasti pěstovalo 34 druhů. Významným krokem při pěstování LAKR bylo v roce 1910 založení pokusné zemědělské stanice ve Zbuzanech u Prahy. Na tomto pracovišti vzniklo samostatné oddělení pro výzkum LAKR, které vedl Doc. Emanuel Senft. V roce 1922 byla zřízena Ústřední komise pro sběr léčivých rostlin.významnými propagátory oboru byli Sevald Krkoška, Ing. Dr.Jan Apl a Doc. RNDr. Jan Macků. Cíle tohoto období mezi dvěma válkami můžeme shrnou do tří bodů. Rozšířit sortiment pěstovaných druhů na orné půdě o LAKR, zajistit tak ekonomičnost rostlinné produkce jako jednu z možností řešení zemědělské krize. Využívat odpadové suroviny k izolaci obsahových látek. Sem patří začátky výkupu makoviny jako suroviny k izolaci opiových alkaloidů. Podpora pěstování LAKR pro izolaci účinných látek. Příkladem je pěstování aromatických rostlin pro domácí výrobu silic, ale také pěstování náprstníku pro izolaci kardioaktivních glykosidů. V roce 1952 vznikl podnik Léčivé rostliny Zbraslav nad Vltavou. a byl začleněn do VHJ SPOFA. Dovoz a vývoz byl realizován prostřednictvím Chemapolu. Výzkumem léčivých rostlin se zabýval Výzkumný ústav léčivých rostlin, který byl v roce 1960 reorganizován na Výzkumný ústav přírodních léčiv, který se později stal součástí Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii. Výzkum pozitivně zasáhl do tvorby pěstitelských metodik, jejich ochraně proti chorobám a škůdcům, ale i posklizňové úpravy a skladování. Podílel se na zavádění nových druhů do pěstování. Při akademii zemědělských věd pracovala odborná komise pro LAKR, která byla později zrušena a její úkoly převzala komise zahradnická. Významným datem v rozvoji 12

pěstování LAKR bylo v roce 1969 oddělení slovenských nákupen LAKR a vznik odštěpného závodu Liečivé rastliny v Malackách. Od roku 1980 se datuje převzetí zemědělské výroby námele tehdejším podnikem GALENA OPAVA k čemuž se přidalo později také pěstování ostropestřece mariánského. Výkupem makoviny se zabývaly Zemědělské nákupny a zásobovací podniky. Ve východních Čechách vzniklo Ochranné sdružení pěstitelů námele a léčivých rostlin, které mělo sídlo původně v Hradci Králové a později v Lipolticích. V roce 1989 se osamostatnil podnik Léčivé rostliny od SPOFY. Některé zemědělské podniky, které pěstovaly léčivé rostliny se začaly specializovat na výrobu extraktů a silic. Úspěšně pokračovalo šlechtění LAKR. Významnými šlechtiteli byli kromě již výše jmenovaných Doc. Krkoška, Ing. Chládek a především Dr. Písařík. V padesátých letech začal být vedoucí osobností v oblasti pěstování a šlechtění léčivých rostlin Dr. Starý. Nejvíce odrůd bylo vyšlechtěno v Libochovicích a je spojeno se jménem Václav Traxl. Na Moravě se věnoval šlechtění také Ing. Blažek. Výzkum léčivých rostlink se začal soustřeďovat na zemědělské vysoké školy a farmaceutické fakulty. V Bratislavě na farmaceutické fakultě to byla především Doc. Felková, v Hradci Králové Doc. Sovová a na VŠZ v Brně Doc. Vrzalová. O propagaci léčivých rostlin se zasloužilo Středisko Léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zde především pan Dvořák a Ing. Musil. Pokračovateli těchto osobností jsou Ing. Dušek z pracoviště genových zdrojů VÚRV Praha v Olomouci, dále Ing. Spicová, která je autorkou odrůd náprstníku vlnatého a ostropestřece mariánského. V současné době se šlechtění věnují pan Grbavčic ze SEVA FLORA Valtice a Ing. Mikulášková z Agrogenu Troubsko. Výzkum je v současné době soustředěn na zemědělských univerzitách v Brně a v Praze. Na zahradnické fakultě v Lednici je udržován genofond některých druhů LAKR. V současné době se univerzitní pracoviště podílí na projektech NAZV Využití stávajících odrůd kmínu kořenného (Carum carvi L.) a nových metod v jeho šlechtění pro zvýšení kvalitativních a kvantitativních parametrů. Snahy o další výzkum v oblasti léčivých rostlin jsou na všech zainteresovaných pracovištích. Univerzitní pracoviště v oblasti výzkumu LAKR spolupracují také s univerzitami v Evropě (spolupráce s SAC Glasgow). Většina pracovišť, která se zabývají výzkumem a šlechtěním LAKR jsou členy mezinárodních organizací např. Asociace léčivých rostlin zemí střední a jihovýchodní Evropy se sídlem v Bělehradě. Po vstupu do EU se v ČR obnovily snahy o funkčnost sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých rostlin (Kocourková, 2005). 13

3.3 PRODUKCE LAKR V ČR 3.3.1 Pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR Po výrazném nárůstu ploch pěstování LAKR v letech 2003 a 2004 dochází v posledních letech k opačné situaci odklonu od pěstování léčivých i kořeninových a aromatických rostlin. Hlavním důvodem takto výrazného kolísání je především stále se měnící situace v odbytu LAKR v tuzemském prostředí. Dle statistik ČSÚ poklesly sklizňové plochy LAKR v roce 2005 o 28,9 % oproti roku 2004 na celkových 8 355 ha a tento trend pokračoval i v roce 2006, kdy ČSÚ zaznamenal další téměř 30 % pokles ploch LAKR na konečných 5 858 ha. S ohledem na vývoj klimatických podmínek v letech 2004 a 2005 nebyl propad produkce úměrný úbytku pěstebních ploch. Léčivé rostliny se v roce 2006 pěstovaly na 2 429 ha s výnosem 0,81 t/ha, přitom ještě v roce 2005 zaujímaly pěstební plochy léčivých rostlin 3 211 ha (pokles ploch o 24,4 %). Obdobný trend vykazuje i pěstování kořeninových a aromatických rostlin, které byly v roce 2005 pěstovány na 5 144 ha a v roce 2006 už jen na 3 429 ha (pokles o 33,3 %). Tab. 1: Vývoj ploch produkce léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR Rok Sklizňová plocha (ha) Léčivé rostliny Produkce (t) Výnos (t/ha) Kořeninové a aromatické rostliny Sklizňová Produkce Výnos plocha (t) (t/ha) (ha) 1996 5 306 3 636 0,69 10 483 7 314 0,70 1997 6 127 3 570 0,58 7 018 5 663 0,81 1998 6 362 5 282 0,83 3 315 2 039 0,62 1999 950 578 0,61 2 557 1 565 0,61 2000 2 201 2 118 0,96 4 8118 2 440 0,51 2001 1 500 974 0,65 4 871 3 292 0,68 2002 2 841 2 086 0,73 5 118 3 709 0,72 2003 5 162 3 003 0,58 6 259 4 286 0,68 2004 5 595 5 257 0,94 6 153 2 546 0,40 2005 3 211 2 596 0,84 5 144 3 245 0,63 2006 2 429 1 963 0,81 3 429 2 764 0,81 Poznámka: ve skupině léčivých rostlin není započítána makovina 14

Pro větší názornost jsou informace z tabulky převedeny do grafů 1 a 2. Graf 1: Vývoj pěstování léčivých rostlin v ČR Graf 2: Vývoj pěstování kořeninových a aromatických rostlin v ČR Údaje, které udává ČSÚ, jsou globální a je nutné je tak i posuzovat. ČSÚ sleduje léčivé, kořeninové a aromatické rostliny bez rozlišení druhů. Sdružení PELERO CZ o.s., ve spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně, Českou 15

zemědělskou univerzitou a tuzemskými odběrateli LAKR, proto připravuje v nejbližším období podrobné šetření pěstování a zpracování LAKR. Kmín, ostropestřec mariánský a námel patří v ČR stále mezi nejdůležitější pěstované druhy LAKR. Významné postavení je podloženo na jedné straně rozsahem pěstování, na druhé návaznosti na odběratele a zpracování. Kmín kořenný je stále významnou komoditou českého zemědělství a následně také důležitou položkou zahraničního obchodu s kořením. S ohledem na dlouholetou tradici pěstování, šlechtění a výzkumu má kmín v ČR stále specifické postavení a patří mezi rozhodující kořeninové rostliny. Faktorem omezujícím jeho pěstování v tuzemském prostředí je především ekonomická situace pěstitelů ve vztahu k uspokojení stále větších nároků na kvalitu produkce, tj. na odpovídající technologie pěstování i posklizňové úpravy. Pěstování kmínu po silných letech 2001 2003 zaznamenává recesivní období, charakteristické každoročním poklesem pěstebních ploch kmínu až na 1 620 ha v roce 2006. Tento pokles je odpovědí na nestabilní prostředí odbytu kmínu a je určující pro cenový vývoj kmínu na tuzemském trhu, který zaznamenal, jak lze vidět v níže uvedeném přehledu, výrazný pokles v letech 2005 i 2006. Sdružení ČESKÝ KMÍN podalo v roce 2004 žádost o udělení ochranné známky Evropské unie chráněné označení původu pro produkt Český kmín; tato žádost je vyhodnocována EK. Vzhledem k tomu, že tato komodita není zařazena ve statistickém sledování ČSÚ jako samostatná plodina, ale pouze jako součást souhrnných dat skupiny kořeninové rostliny, údaje o rozsahu pěstování a produkci kmínu kořenného jsou výsledkem každoročního monitoringu zpracovávaného sdružením ČESKÝ KMÍN, které se zabývá pěstováním a odbytem kmínu v ČR. Kmín, i přes výrazný pokles v posledních letech, stále patří v rámci LAKR k nejvýznamnějším českým exportním položkám, které dosahují dlouhodobě kladné bilance zahraničního obchodu, z objemového i z finančního hlediska. Výjimkou byl pouze rok 2005, kdy nabyla bilance ve finančním vyjádření záporné hodnoty. Dovoz kmínu zaznamenává v posledním pětiletí poměrně významný nárůst, a to především v letech 2004 a 2005. V roce 2006 situace stagnovala, dovoz opět mírně poklesl na 395 t (o 21,3 % méně oproti roku 2005). Nejvíce kmínu bylo dovezeno ze 16

zemí EU, přičemž dominantní pozici zaujalo od roku 2005 Polsko, které tak odsunulo tradiční Rakousko. Vývoz kmínu po svém vrcholu v roce 2003, kdy bylo z ČR vyvezeno 2 037 t, klesl v následujících letech až na nejnižší úroveň 702 t v roce 2005. Až v roce 2006 zaznamenal vývoz kmínu mírný nárůst na 913 t (tj. 30,2% meziroční nárůst). V posledních letech patří mezi hlavní země určení pro český kmín tradičně Slovensko, kam v posledních dvou letech směřovalo přes 50 % vyváženého kmínu, dále Německo, Nizozemsko, Ukrajina a Maďarsko. Plocha pěstování ostropestřece mariánského (Silybum marianum L.) v posledních letech výrazně kolísá (v rozmezí 500 3 000 ha). Je většinou pěstován pro farmaceutické zpracování, čímž je dán i požadavek na vysokou kvalitu produktu. Pěstování námele (vřeckaté stádium houby paličkovice nachové Claviceps purpurea L.) má v ČR velmi dlouhou tradici. Námel se v současné době aplikuje nástřikem houbových spor postřikovačem do žita v určité růstové fázi, žito po sklizni námele je využitelné jen technicky. Makovina (tj. prázdná makovice a 10 cm stonku pod makovicí bez minerálních příměsí a prachu, určená pro farmaceutické účely) se v ČR dle hlášení pěstitelů máku Generálnímu ředitelství cel (dle 43 odst. 5 písm. b) a c) zákona č. 167/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v ČR v roce 2006 použila pro farmaceutické účely z 21 608 ha, což činí 37,6 % z celkové pěstební plochy máku v témže roce (57 455 ha). Pěstování máku obecně zaznamenává v posledních třech letech zvýšený zájem pěstitelů. Nejpěstovanější odrůdou máku v ČR je odrůda Opál, dále pak Major a Maraton. Další druhy LAKR se v ČR pěstují už jen v rozsahu jednotek až desítek hektarů. Mezi významnější a v ČR pěstované druhy patří heřmánek pravý (Matricaria recutita L.), máta (Mentha x piperita), meduňka lékařská (Melissa officinalis L.), fenykl obecný (Phoeniculum vulgare, var. vulgare), koriandr, kopr (semeno), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.), tymián obecný (Thymus vulgare L.), jehlice trnitá (Ononis spinosa L.), lopuch větší (Arctium lappa L.), proskurník lékařský (Althaea officinalis L.), kozlík lékařský (Valeriana officinalis L.) a andělika lékařská (Archangelica officinalis Moench.). 17

Tab. 2: Přehled o pěstování kmínu, ostropestřece, námele a makoviny v ČR Následující informace byly získány ze Situační a výhledové zprávy 2007 Kmín Ostropestřec Námel Makovina Roky Plocha (ha) Výnos (t/ha) Plocha (ha) Výnos (t/ha) Plocha (ha) Výnos (t/ha) Plocha (ha) 2001 2 500 1,10 1 500 0,62 1 500 1,00 2002 2 700 0,91 2 500 0,80 1 500 0,92 průměrně 2003 2 500 0,95 2 500 0,62 1 500 0,83 16 000 2004 2 100 0,50 2 500 0,70 1 500 1,00 Výnos (t/ha) průměrně 0,35 2005 1 850 0,95 0 0 1 500 0,97 16 935 0,28 2006 1 620 1,05 800 0,65 1 500 0,79 21 608 0,22 3.3.2 Sběr léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR ČR má tradici nejen v pěstování, ale i ve sběru LAKR. Ten nastupuje jako jediná možnost v případech, kdy daný druh především léčivé rostliny nelze z ekologických nebo ekonomických důvodů a vzhledem ke značným specifickým nárokům pěstovat v monokultuře. Objem nakoupených sběrových drog je určen výší výkupních cen českých nákupců, která v posledních letech stagnuje, a tak sběr LAKR v ČR zůstává aktivní především v místech tradice. Problematické je také hledisko kvality drogy i odborné znalosti ke správnému určení sbírané rostliny. Přesto zůstává sběr LAKR u mnoha významných druhů jediným ohroženým způsobem získání poptávané drogy. V ČR patří mezi nejvíce sbírané rostliny tradičně šípek, list břízy bělokoré, nať třezalky tečkované a kopřivy dvoudomé, květ lípy srdčité a černého bezu, nať řepíku lékařského a přesličky rolní, list maliníku a ostružiníku a mnoho dalších celkem okolo 70 nakupovaných druhů především léčivých rostlin. ZPRACOVÁNÍ 3.3.3 Zpracování a využití LAKR v ČR Zpracováním LAKR se dle údajů sdružení PELERO zabývá v ČR 44 organizací. Zpracovatelé a nákupní organizace nejsou sdruženy. Získaní dat o zpracování LAKR v ČR je velmi problematické, sdílení informací závisí jen na spolupráci jednotlivých zpracovatelů. 18

Jen malý podíl LAKR je určen pro spotřebu v čerstvém stavu. Největší podíl je zpracován, zpravidla usušením, a určen na trh nebo k dalšímu zpracování ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu nebo pro výrobu extraktů. Technologie zpracování LAKR se odlišují dle : části rostliny, která je předmětem zpracování (např. odlišné technologie sušení pro kořen, nať apod.), konečného užití produktu LAKR. LAKR jsou v ČR nejčastěji zpracovávány: pro farmaceutické účely, a to v surovém či zpracovaném stavu pro fytofarmacii, humánní i veterinární medicínu, pro potravinářské účely, a to v surovém či zpracovaném stavu pro produkci koření, bylinných čajů, potravinových doplňků, bylinných likérů apod., ostatní využití extrakce látek pro průmyslové využití (výroba kosmetiky apod.). Problémové okruhy z hlediska zpracovatele ekonomika nákupu LAKR versus kvalita V poslední době bohužel klesá kvalita zejména dovážených léčivých rostlin. Ačkoliv klimatické podmínky v zemích původu hlavně siličných rostlin jsou optimální pro dané druhy, kvalitu zhoršují zásahy pěstitelů špatný způsob sklizně, nevyhovující posklizňová úprava a skladování. Dochází tedy ke zhoršení mikrobiální čistoty, ke kontaminacím anorganickými příměsemi. Pro zpracovatele je však stále zajímavá nákupní cena těchto surovin. problém odrůd LAKR Stěžejním problémem pro zpracovatele jsou odrůdy LAKR. V minulosti, kdy platil zákon o osivu a sadbě pěstovaných rostlin, byly některé vybrané LAKR součástí tzv. druhového seznamu zákona a vztahovaly se na ně požadavky zákona na stupně množitelského materiálu pro výrobu osiva, uznávání porostů, registrace odrůd, kvality osiva (pravost odrůdy, čistota, klíčivost). Dnes platí nový zákon č.219/2003 Sb. o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů. Z druhového seznamu zákona zmizely zcela odrůdy LAKR, pouze kmín kořenný je uveden jako olejnina. Semenářské firmy tedy mohou uvádět na trh osivo LAKR 19

v kategorii obchodní osivo, vznikají tak i směsi osiv. U těchto kategorií ÚKZÚZ nevyžaduje provádění zkoušek kvality osiva včetně zkoušek pravosti odrůd. Výsledkem je množství neidentifikovatelných osiv na našem trhu, které kupují zahrádkáři (hobby pěstitelé, kteří produkci nabízejí nákupnám), i větší podniky. Poslední dobou některé společnosti dovážejí atraktivní ornamentální odrůdy LAKR (zejména z Nizozemí), které jsou lákavé svým habitem a jsou nabízené jako léčivé v našich nákupnách. Jedná se zejména o druhy rodů Origanum, Thymus, Mentha, Melissa. Obsah požadovaných látek samozřejmě neodpovídá požadavkům platného lékopisu. minoritní indikace Při pěstování LAKR na velkých plochách se používají prostředky na ochranu rostlin. Jejich použití by se mělo řídit Metodikou na ochranu rostlin a mělo by se používat pouze registrovaných prostředků pro dané plodiny. Protože těchto prostředků je registrovaných málo (pouze do heřmánku, fenyklu, kmínu, ostropestřece), lze využít tzv. minoritních indikací. Toto použití upravuje vyhláška č. 91/2002 Sb. o prostředcích na ochranu rostlin. Touto úpravou předpisu vyšla pěstitelům LAKR vstříc Státní rostlinolékařská správa. Minoritní indikace se provádí na základě podobnosti použití prostředku v plodině např. stejné čeledi, použití (zelenina, ovoce, LAKR natě, kořeny, plody). ochrana pěstitele při pěstování rizikových plodin dle Zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů ve znění Zákona č. 228/2005 Sb. Mimo jiné se týká i pěstování máku, konopí, koky a vývozu a dovozu makoviny. Pro pěstitele platí ohlašovací povinnost. Zákon do seznamu psychotropních a návykových látek nezařazuje námel. Pěstitel námele, jehož plocha se stabilně v posledních letech pohybuje kolem 1 500 ha, není nijak právně chráněn v případě zneužití v toxikomanii. Má pouze smlouvu s odběratelem výzkum v oblasti LAKR Limitujícím faktorem pro výzkum a vývoj nových přípravků jsou finanční prostředky. Společnost LEROS se snaží zapojovat do výzkumných projektů týkajících se pěstování LAKR. Vyvstává zde otázka, nakolik jsou maloobjemové plodiny moderní a zda bude mít stát zájem podporovat výzkum v této oblasti. Pokud se jedná o klasickou farmaceutickou výrobu chemických preparátů i přípravků na přírodní bázi, jejich výrobci jsou natolik solventní, že jsou schopni řešit výzkum z vlastních prostředků. Co se však týče suroviny LAKR zemědělského původu, ta by mohla být vypěstována 20

v domácích podmínkách a mohla by tak podpořit využití domácích zdrojů. Pěstitelé si tak zaslouží pozornost státu např. formou dotací nebo grantů nejen na MZe, ale i průmyslu a obchodu, místního rozvoje nebo životního prostředí. Nutnost zajištění kvalitních domácích surovin stoupá s požadavky na české výrobky viz. ocenění KLASA, BIOpotraviny atd. Tyto požadavky s sebou nesou potřebu zavedení systému jakosti do podniků ISO 9001, HACCP, zavedení výroby BIOpotravin atd. Tyto systémy zavést a udržovat je nákladné a vyžaduje úsilí celé společnosti. Cenový vývoj LAKR v ČR Výkupní ceny (ceny zemědělských výrobců) jsou výrazně ovlivňovány především poptávkou na trhu a kvalitou i množstvím domácí produkce. Závisí rovněž i na objemech dovozů LAKR. Výkupní ceny jednotlivých druhů LAKR v posledních letech více méně stagnují. 3.3.4 Stav pěstování LAKR v jednotlivých krajích Následující informace jsou aktuální vždy k 31. 5. V průběhu let 2003 2006 se pěstební plochy kořeninových rostlin snížily v krajích: Karlovarský, Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký (pokles po 3 stabilních letech), Praha, Středočeský, Ústecký, Vysočina a po předchozím tříletém nárůstu snížení i ve Zlínském kraji. Vyrovnané pěstební plochy jsou v krajích: Jihočeský, Jihomoravský, Pardubický, Plzeňský. U léčivých rostlin došlo ke snížení v krajích: Jihočeský, Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Pardubický, Středočeský, Ústecký, Vysočina. Ke zvýšení osevní plochy došlo jen v kraji Moravskoslezském (po propadu v roce 2005) a Středočeském. Stabilní osevní plochy jsou v posledních dvou letech v kraji Plzeňském. Nepěstovaly se v kraji Karlovarském a Praze. Nejvíce se kořeninové rostliny pěstovaly v kraji Vysočina, Olomouckém a Pardubickém, léčivé rostliny v kraji Pardubickém a Moravskoslezském. Z hlediska sklizně došlo ke zvýšení kořeninových rostlin v kraji Pardubickém, Plzeňském, Středočeském. Sklizeň poklesla v krajích Jihočeský, Jihomoravský, Karlovarský, Liberecký, Moravskoslezský, Ústecký. Vyrovnaná sklizeň je v krajích Královéhradecký, Olomoucký, Vysočina, Zlínský. V Praze se kvůli žádným nebo malým osevním plochám nic nesklidilo. U léčivých rostlin došlo k nárůstu sklizně v kraji Moravskoslezském, Středočeském. Sklizeň poklesla v krajích Jihočeský, 21

Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Pardubický (po třech rostoucích letech pokles na méně než polovinu), Ústecký, Vysočina, Zlínský. Vyrovnaná sklizeň je v kraji Plzeňském. Z důvodu malých nebo žádných osevních ploch se nic nesklidilo v krajích Karlovarském a Praze. Z hlediska výnosu kořeninových rostlin došlo k nárůstu ve všech krajích. U léčivých rostlin došlo k poklesu výnosu v krajích Jihočeský, Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Ústecký, Vysočina, Zlínský. Nárůst nastal v krajích Moravskoslezský, Středočeský a Praha. Žádný výnos byl v kraji Karlovarském. Podrobněji viz tabulky č. 3 a č. 4. 22

23 2006 0,69 0,89 0,73 0,83 0,69 0,80 0,98 0,81 0,74 1,00 0,65 0,97 0,72 0,93 2005 0,54 0,85 0,54 0,71 0,56 0,48 0,78 0,56 0,55 0,77 0,70 0,50 0,78 2004 0,31 0,51 0,31 0,44 0,35 0,38 0,46 0,34 0,29 0,42 0,41 0,40 0,31 0,68 Výnos (t/ha) 2003 0,72 0,77 0,80 0,63 0,71 0,63 0,68 0,68 0,71 0,64 0,60 0,69 0,78 2006 159 250 0 244 58 36 386 337 165 0 146 67 560 356 2005 234 441 27 274 84 41 444 288 123 129 11 716 433 2004 113 201 28 282 54 90 298 163 66 0 103 46 548 340 Sklizeň (t) 2003 303 265 57 346 156 144 449 384 76 515 144 1 052 227 2006 229 280 1 295 84 45 394 416 222 0 226 69 783 385 2005 433 520 50 384 150 85 569 512 223 218 15 1 431 554 2004 366 391 91 639 154 240 646 481 226 1 548 120 1 751 499 Osevní plocha (ha) 2003 422 345 71 551 219 229 664 566 343 1 800 235 1 522 291 Tab. 3.: Kořeninové rostliny Kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

24 2006 0,82 0,58 0,86 0,82 1,00 0,97 0,73 0,84 0,67 1,02 0,90 0,94 0,69 2005 1,00 1,51 3,22 1,50 0,91 2,22 1,12 0,90 0,98 1,62 1,14 1,28 2004 1,00 0,90 0,89 0,90 0,90 0,90 1,00 1,00 X 0,92 0,89 0,99 0,86 Výnos (t/ha) 2003 0,42 0,54 0,49 0,64 0,55 0,58 0,62 0,59 X 0,55 0,60 0,61 0,55 2006 2 111 127 1 499 15 787 215 0 64 6 58 78 2005 8 663 801 3 255 408 1 661 241 51 21 108 201 2004 12 705 334 9 919 385 1 557 658 511 42 161 372 Sklizeň (t) 2003 11 242 115 3 470 215 1 258 244 17 18 183 238 2006 2 191 148 1 501 15 1 072 256 0 62 6 62 113 2005 8 439 249 2 280 184 1 486 267 31 13 95 157 2004 12 780 375 10 1 016 427 1 563 657 112 47 162 434 Osevní plocha (ha) 2003 26 447 235 5 854 371 2 037 396 31 30 298 432 Tab.4: Léčivé rostliny Kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

3.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR 3.4.1 Koření Dovoz koření do ČR zaznamenal v roce 2004 výrazný nárůst. V tomto roce bylo do ČR poprvé dovezeno více než 5 tis. t, což představuje navýšení o více než jednu čtvrtinu oproti roku 2003. V dalších letech trend pokračoval, ale již ne tak výrazně. V roce 2006 bylo dovezeno 5,8 tis. t koření, tj. už pouze o 1,4 % více než v roce 2005. Nejvýznamnějšími do ČR dováženými položkami jsou tradičně paprika (41,4 % objemu dovozu v roce 2006) a pepř (18,9 %), dále pak směsi koření, zázvor a skořice. Stálé jsou nejvýznamnější země původu dováženého koření, tj. Španělsko, Vietnam, Polsko a Rakousko. V roce 2006 bylo ze Španělska dovezeno 23,7 % objemu koření, tj. téměř 1,4 t. Nejvíce se dováží paprika mletá a nemletá, pepř drcený a nedrcený, kmín a koření ostatní drcené i nedrcené. Více viz příloha tab. 21. Získané informace pochází z celní statistiky. Vývoz koření z ČR v dlouhodobém horizontu stále mírně klesá. V letech 2004 a 2005 výrazně poklesl objem vyvezeného koření, hlavním důvodem byl klesající trend vývozu hlavní exportní položky kmínu. V roce 2005 bylo z ČR vyvezeno o 35,3 % méně koření než v roce 2004, v roce 2006 došlo k opačné situaci vývoz z ČR dosáhl 1,9 tis. t, tj. o 29,9 % více než v roce 2005. Nejvýznamnější exportní položku představoval kmín (47,3% v roce 2006), dále pak paprika a pepř, svou pozici si drží i koriandr. Vývoz koření z ČR směřuje především na Slovensko (47,2 % vývozu v roce 2006), do Německa, Polska a Nizozemska. V největším množství se vyváží kmín, paprika mletá a nemletá a pepř drcený a nedrcený. Více viz příloha tab. 22. Informace získány z celní statistiky. 3.4.2 Léčivé rostliny Dovoz léčivých rostlin po letech růstu (2003 2005) poklesl v roce 2006 oproti roku 2005 o 41,5 % na téměř 2,4 tis. t léčivých rostlin a částí rostlin. Od roku 2005 se nejvíce léčivých rostlin do ČR dováží z Polska (20,5 % v roce 2006), které překonalo tradičně nejsilnější Slovensko, dále pak Německo, Kanadu a Bulharsko. 25

Nejvíce se dováží části rostlin ostatní a kořeny lékořice. Více viz příloha tab. 23. Informace získány z celní statistiky. Objem vývozu léčivých rostlin a částí rostliny z ČR kolísá v posledních letech okolo 4,5 tis. t. V roce 2006 poklesl meziročně o 15,2 % a dosáhl objemu 3,5 tis. t. Nejvýznamnější exportní položkou je stále makovina (86 % v roce 2006), která směřuje z více než 98 % na Slovensko. Na Slovensko v roce 2006 směřovalo 87,5 % vývozu ostatních LAKR, dalšími tradičními zeměmi určení českých léčivých rostlin jsou stále Německo, Polsko a Rakousko. Nejvíce se vyváží maková sláma (makovina) a části rostlin ostatní. Více viz příloha tab. 24. Informace získány z celní statistiky. 3.4.3 Rostlinné šťávy a výtažky Dovoz rostlinných šťáv a výtažků do ČR v letech 2004 a 2005 vykazoval mírný meziroční nárůst, v roce 2006 naopak objem dovezených šťáv a výtažků poklesl na 2,6 tis. t (tj. meziroční pokles o 22,3 %). Významnou dovozní položkou jsou tradičně slizy a zahušťovadla z ostatních rostlin. Mezi hlavní dovozce rostlinných šťáv a výtažků do ČR v roce 2006 patřily Mexiko a Německo, dále Indie a Nizozemsko. Nejvíce se dováží slizy, zahušťovadla ze semen guarových i upravené, slizy, zahušťovadla z rostlin ostat. a látky pektinové, pektináty a pektany v suchém stavu. Více v tabulce č. 25 v příloze. Informace získány z celní statistiky. Vývoz rostlinných šťáv a výtažků z ČR v letech 2004 a 2005 vzrostl (v roce 2004 nárůst o 46,6 % oproti roku 2003), naopak v roce 2006 poklesl na 2,8 tis. t (tj. meziroční pokles o 9,8 %). Nejvýznamnější položkou vývozu v této skupině jsou pektinové látky v suchém stavu. Rostlinné šťávy a výtažky v roce 2006 směřovaly do Polska (13 %) a Francie, dále pak do Německa a Ruska.. Nejvíce se vyváží látky pektinové, pektináty a pektany v suchém stavu a směsi rostl. výtažků k přípravě nápojů nebo potravin. přípravků. Více v tabulce č. 26 v příloze. Informace získány z celní statistiky. Informace o dovozu a vývozu léčivých rostlin, koření a šťáv jsou pro větší názornost zaneseny do grafů č. 3 a č. 4 v příloze. 26

3.5 OSIVO A SADBA LAKR Pěstování ovlivňuje osivo a sadba, které jsou základem úspěšného pěstitelského výsledku. Osivo a sadba zemědělských rostlin podléhají zákonu č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby. Součástí druhového seznamu uvedeného zákona není skupina LAKR, mimo kmín a fenykl, které jsou zařazeny ve skupině olejnin resp. zelenin. Neexistuje žádná závazná norma, která by na producentovi osiv vyžadovala deklaraci obsahu účinných látek u daného druhu (tj. u rostlin vypěstovaných z nabízeného osiva). Tyto parametry však vyžaduje farmaceutické využití LAKR podle Českého lékopisu. Proto v současné době, díky sílícímu tlaku nadnárodních evropských a tuzemských farmaceutických institucí, stoupají požadavky na kvalitu. Cestou k tomu je mimo jiné zavedení správné pěstitelské praxe; dodržování zásad správné pěstitelské praxe je podmínkou některých podpůrných programů. (Branšovský, Buchtová, Přibylová, 2007) 27

3.6. EKOLOGICKÁ PRODUKCE V souladu s celosvětovým vývojem je nutné zdůraznit také stále významnější trend ekologické zemědělství a to i v souvislosti s produkcí LAKR. Ekologické zemědělství představuje v současnosti rychle rostoucí sektor zemědělství většiny zemí světa, a to především vlivem zvyšující se informovanosti zákazníků v oblasti bezpečnosti potravin a růstu zájmu o okolní životní prostředí. V posledních letech výrazně roste jeho podíl na struktuře farem a na využití zemědělského půdního fondu. V roce 2005 zaujímala ekologicky obhospodařovaná půda ve světě cca 26,46 mil ha. V EU zaujímala ekologická produkce v roce 2002 cca 3,36 % celkové zemědělsky využívané plochy (UAA Utilized Agriculture Area), přesto je to jedna z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí zemědělství. V období let 1993 1998 zaznamenávalo ekologické zemědělství v EU meziroční nárůst o 25 %, od roku 1998 je pak tento nárůst odhadován na 30 %. V současnosti je objem ekologické produkce v některých členských státech stabilizovaný. Největší část (51,9 %) certifikované ekologické produkce EU představují trvalé travní porosty a produkce krmných plodin, dále pak následuje produkce plodin na orné půdě (20,9 %) a produkce zahradnická (12,2 % ), v rámci nichž převažuje ekologická produkce ovoce. Zbylá část (15,1 %) zahrnuje produkci ostatních plodin. Mezi země v EU s největší plochou ekologického zemědělství patří Itálie, Německo, Velká Británie, Španělsko a Rakousko. V ČR v roce 2006 hospodařilo dle ČSÚ v ekologickém systému zemědělství 963 subjektů na výměře téměř 281,5 tis. ha, což představuje 6,6 % zemědělského půdního fondu ČR. Dle ČSÚ byly ekologickým způsobem v roce 2005 v ČR léčivé rostliny pěstovány na 3,4 ha, kořeninové a aromatické rostliny na 99,6 ha (z toho kmín na 30,0 ha). Ekologické zemědělství bylo v ČR podporováno v rámci agroenvironmentálních opatření HRDP Mze ČR, od roku 2007 je podpora poskytována v rámci Programu rozvoje venkova EAFRD, a to formou dotací na hektar na základě nařízení vlády č. 79/2007 Sb. Finanční podpora je diferencována v závislosti na druhu obhospodařované kultury, v roce 2007 nařízení stanovuje sazbu na 155 EUR/ha orné půdy, 71 EUR/ha trvalých travních porostů, 849 EUR/ha vinice, ovocného sadu nebo chmelnice a 564 EUR/ha orné půdy, na které je pěstována zelenina nebo speciální byliny, mezi které pro účely této dotace patří (Branšovský, Buchtová, Přibylová, 2007): 28

Tab. 5: Ekologicky pěstované plodiny Český název andělika lékařská bazalka pravá bedrník anýz benedikt lékařský (čubet) brutnák lékařský divizna velkokvětá dobromysl obecná fenykl obecný heřmánek pravý heřmánek římský jablečník obecný Latinský název Archangelica officinalis Hoffm. (syn.: Angelica archangelica L.) Ocimum basilicum L. Pimpinella anisum L Cnicus benedictus L. Borago officinalis Verbascum densiflorum Bertol. (syn.: Verbascum thapsiforme Schrader) Český název kopřiva dvoudomá kozlík lékařský lékořice lysá levandule lékařská libeček lékařský lopuch větší Latinský název Urtica dioica L. Valeriana officinalis L. Glycyrrhiza glabra L Lavandula angustifolia Miller Levisticum officinale Koch Arctium lappa L Český název pískavice řecké seno rozchodnice růžová rozmarýn lékařský rulík zlomocný řebříček chlumní řepík lékařský Origanum vulgare lopuch větší Arctium lappa L řepík vonný Foeniculum vulgare Matricaria recutita L. (syn.: Chamomilla recutita (L.) Rauschert) Chamaemelum nobile (L.) All. Marrubium vulgare L. jehlice rolní Ononis arvensis L. jestřabina lékařská jitrocel kopinatý Galega officinalis L. Plantago lanceolata L. majoránka zahradní máta peprná máta kadeřavá mateřídoušk a obecná meduňka lékařská měsíček lékařský náprstník vlnatý Origanum majorana L. (syn.: Majorana hortensis Moench) Mentha x piperita L. Mentha spicata var. crispa Thymus serpyllum L. Melissa officinalis L. Calendula officinalis L. Digitalis lanata Ehrh. kmín kořenný Carum carvi L. oman pravý Inula helenium L. konopice bledožlutá kopr vonný Galeopsis segetum Necker Anethum graveolens L. ostropestřec mariánský pelyněk kozalec (estragon) Silybum marianum (L.) Gaertn. Artemisia dracunculus L. saturejka zahradní sléz maurský šalvěj lékařská terčovka nachová topolovka růžová třezalka tečkovaná třezalka skvrnitá x třezalka tečkovaná tymián obecný včelník moldavský yzop lékařský Latinský název Trigonella foenumgraecum L. Rhodiola rosea L. Rosmarinus officinalis Atropa belladonna L. Achillea collina Becker ex Reichb. Agrimonia eupatoria L. Agrimonia procera Wallr Satureja hortensis L. Malva mauritiana L Salvia officinalis L. Echinacea purpurea L. Alcea rosea L. (syn.: Althaea rosea (L.) Cav.) Hypericum perforatum L. Hypericum maculatum Crantz x H. perforatum L Thymus vulgaris L. Dracocephalum moldavica L. Hyssopus officinalis L. 29

3.7 PRODUKCE NA VYBRANÉM ÚZEMÍ ČR Hlavním cílem této bakalářské práce je sledování produkce a zpracování LAKR na vybraném území ČR. Vybrala jsem si nákupnu ve Strážnici, která patří pod společnost LEROS s.r.o., Praha 5 Zbraslav. Ve Strážnici se vykupují pěstované i sběrové druhy z oblastí Kroměřížska, Zlínska, Hodonínska, Břeclavska, Znojemska, Brněnska, Žďárska a Třebíčska. LEROS s.r.o. Firma LEROS byla založena v roce 1995. Svým výrobním programem navázala na 40ti letou tradici státního podniku Léčivé rostliny Zbraslav, jehož počátky se datují do roku 1954. Společnost LEROS získává své nezastupitelné místo u spotřebitele především z důvodů: dodržování přísné kontroly v průběhu celého výrobního procesu, zachování tradiční receptury, kterou obohacuje o nejmodernější poznatky a výzkumy z oblasti farmacie, medicíny a bylinné léčby, nepoužívání chemických ani konzervačních přísad a aroma v bylinných výrobcích výroby potravinářských čajů za stejných podmínek jako farmacie. K tomu, aby si své postavení společnost udržela, neustále pečuje o kvalitu svých výrobků a snaží se doplňovat svůj stávající sortiment vývojem nových směsí. Pro spotřebitele se tak stává nepostradatelným partnerem nejen v péči o zdraví. Společnost LEROS založila svou pověst na prvotřídní kvalitě svých výrobků. Pro výrobu čajů využívá hlavně vlastní suroviny, které pečlivě sleduje a kontroluje. Léčivé rostliny pro výrobu farmaceutických čajových směsí si hlídá již od jejich zasetí až po finální zpracování. Sběr takto vypěstovaných bylin se provádí v optimální době tak, aby si uchovaly maximum účinných látek. Přísné kontrole podléhá i sušení a uskladnění bylin. Výroba bylinných čajů a čajových směsí probíhá v provozu certifikovaném Státním ústavem pro kontrolu léčiv, je pečlivě testována v průběhu celého procesu ve vlastních laboratořích. Bylinné produkty jsou 30

zpracovávány bez chemických a konzervačních přísad, pod vedením zkušených farmaceutů. Nosným výrobním sortimentem jsou farmaceutické čajové směsi LEROS, které lze indikovat při různých diagnózách ve všech hlavních lékařských oborech. Farmaceutické speciality a bylinné čaje prošly schválením ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv a na Ministerstvu zdravotnictví ČR, mají tedy řádnou registraci a certifikaci jako léčiva. Společnost LEROS rozšířila pole své působnosti a vstoupila i do oblasti potravin a doplňků stravy. Produkuje tak širokou paletu bylinných, ovocných, černých i zelených čajů. Tyto čaje se také vyznačují vysokou kvalitou, zvláště díky důkladné kontrole v průběhu celé výroby, která je obdobná jako u farmaceutických specialit. Velmi oblíbené jsou například produkty řady Leros baby a produkty prémiové řady Millenium čaj nového tisíciletí. Při výrobě ovocných čajů řady Millenium je použita moderní technologie spočívající v separaci vůní do mikrokapslí. Aroma se z těchto kapslí uvolňuje až po přelití čajového sáčku vařící vodou. Výrobky řady Millenium byly oceněny na Mezinárodním potravinářském veletrhu v Brně Salima 2000. Čaje pro zdraví a vitalitu Millenium Vital uvedla společnost LEROS již v roce 2003. Čaje jsou vhodné především pro obnovu síly při únavě, vyčerpání, po sportovním výkonu i při velké pracovní zátěži. Snižují riziko civilizačních chorob. V roce 2004 společnost uvedla novou produktovou řadu LEROS Natur. Výrobky této řady jsou čistě bylinné, bez umělých, chemických a konzervačních látek, umělých aroma a jiných nepopulárních látek. Novinkou jsou bylinné čaje Čaj pro těhotné v řadě Leros Baby a Zažívání v řadě Leros Natur. V oblasti potravin se na pultech objevila novinka v podobě ovocného čaje Millenium Jablko, skořice. O kvalitě produktů společnosti LEROS hovoří i certifikace a jejich vývoz nejen do Evropy, ale i do USA. 3.7.1: LEROS s.r.o., Praha 5 Zbraslav, nákupna léčivých rostlin Strážnice Strážnická nákupna vykupuje léčivé, aromatické a kořeninové rostliny sbírané i pěstované. Vykupovanými částmi jsou nať (herba), list (folium), kořen (radix), plod (fructus), květ (flos), oplodí (pericarpus), kůra (cortex). Nať se vykupuje u těchto sběrových druhů: borůvka černá, dobromysl obecná, hluchavka bílá (nať + květ), jmelí bílé, kokoška pastuší tobolka, komonice lékařská, 31

konopice bledožlutá, kontryhel obecný, kopřiva dvoudomá, kuklík městský, lomikámen zrnatý, maceška trojbarevná, mařinka vonná, mateřídouška obecná, mochna husí, pelyněk pravý, přeslička rolní, rdesno ptačí, řebříček obecný, řepík lékařský, srdečník obecný, světlík lékařský, třezalka tečkovaná, tužebník jilmový, vrbovka malokvětá, vřes obecný (nať + květ), zlatobýl celík, zeměžluč hořká. List se vykupuje u těchto sběrových druhů: borůvka černá, bříza bělokorá, hloh obecný (list + květ), jahodník obecný, jetel hořký (vachta), jitrocel kopinatý, kopřiva dvoudomá, maliník obecný, ostružiník křovitý, pampeliška lékařská, plicník lékařský, podběl lékařský, rybíz černý. Kořen se vykupuje u těchto sběrových druhů: kostival lékařský, krvavec toten, kuklík městský, mochna nátržník, pampeliška lékařská, puškvorec obecný. Plod se vykupuje u těchto sběrových druhů: bez černý, borůvka černá, hloh obecný, jeřáb obecný, rybíz černý, růže šípková (šípky). Květ se vykupuje u těchto sběrových druhů: bez černý, divizna velkokvětá, hloh obecný (i list s květem), hluchavka bílá (i nať s květem), chrpa polní, jetel luční červený, jetel plazivý bílý, lípa málo i velkolistá, mák vlčí, pivoňka lékařská, podběl lékařský, prvosenka jarní, řebříček obecný, sedmikráska chudobka, trnka obecná, trnovník akát, vřes obecný (i nať + květ). Oplodí se vykupuje u těchto sběrových druhů: citronová kůra, pomerančová kůra. Kůra se vykupuje u těchto sběrových druhů: dub letní, vrba bílá. Vykupovanými částmi u pěstovaných druhů jsou nať (herba), list (folium), kořen (radix), květ (flos), lusk (legumen). Nať se vykupuje u těchto druhů: jablečník obecný, jestřabina lékařská, máta peprná, meduňka lékařská, šalvěj lékařská, tymián obecný, yzop lékařský. List se vykupuje u těchto druhů: jitrocel kopinatý, proskurník lékařský, sléz maurský. Kořen se vykupuje u těchto druhů: andělika lékařská, jehlice trnitá, kozlík lékařský, lopuch větší, proskurník lékařský (kořen neloupaný). Květ se vykupuje u těchto druhů: divizna velkokvětá, heřmánek lékařský (I. třída), heřmánek římský, levandule lékařská, měsíček lékařský (květ + kalich), sléz maurský, topolovka růžová. Lusk se vykupuje u fazolové lusky (lusk bez semen). 32

Aktuální nákupní seznam léčivých rostlin (platný od 1.4.2008 do 31.3.2009) Tab. 6: Sběrové druhy Název Sběrová Kč/kg Název Sběrová Kč/kg část část Bez černý Květ 120, Maliník obecný List 25, Bez černý Plod 65, Mařinka vonná Nať 80, Borůvka černá Plod 230, Mateřídouška Nať 90, obecná Borůvka černá Nať 50, Mochna husí Nať 70, Bříza bělokorá List 35, Mochna nátržník Kořen 100, Citrónová kůra Oplodí 55, Ostružiník křovitý List 45, Divizna velkokvětá Květ 300, Pampeliška lékařská List 50, Dobromysl obecná Nať 50, Pampeliška lékařská Kořen 60, Dub letní Kůra 25, Pivoňka lékařská Květ 120, Hloh obecný Květ 250, Plicník lékařský List 65, Hloh obecný List 50, Podběl lékařský Květ 105, s květem Hloh obecný Plod 30, Podběl lékařský List 60, Hluchavka bílá Květ 700, Pomerančová kůra Oplodí 18, Hluchavka bílá Nať s květ. 55, Prvosenka jarní Květ 160, Chrpa polní Květ 100, Přeslička rolní Nať 40, Jahodník obecný List 45, Puškvorec obecný Kořen 100, Jeřáb obecný Plod 30, Rdesno ptačí Nať 30, Jetel luční červený Květ 75, Rybíz černý List 70, Jetel plazivý bílý Květ 40, Rybíz černý Plod 100, Jetel hořký (vachta) List 180, Růže šípková (šípky) Plod 30, Jmelí bílé Nať 25, Řebříček obecný Květ 35, Jitrocel kopinatý List 50, Řebříček obecný Nať 30, Kokoška pastuší Nať 25, Řepík lékařský Nať 40, tobolka Komonice lékařská Nať 20, Sedmikráska Květ 150, chudobka Konopice bledožlutá Nať 45, Srdečník obecný Nať 30, Kontryhel obecný Nať 85, Světlík lékařský Nať 90, Kopřiva dvoudomá Nať 40, Trnka obecná Květ 145, Kostival lékařský Kořen 55, Trnovník akát Květ 50, Krvavec toten Kořen 80, Třezalka tečkovaná Nať 40, Kuklík městský Kořen 120, Tužebník jilmový Nať 45, Kuklík městský Nať 90, Vrba bílá Kůra 15, Lípa málo a Květ 200, Vrbovka malokvětá Nať 60, velkolistá Lomikámen zrnatý Nať 180, Vřes obecný Nať + květ 45, Maceška Nať 50, Vřes obecný Květ 60, trojbarevná Mák vlčí Květ 160, Zeměžluč hořká Nať 100, 33

Tab. 7: Pěstované druhy Název Sběrová část Kč/kg Název Sběrová část Kč/kg Andělika lékařská Kořen 65, Máta peprná Nať 50, Divizna Meduňka Květ 300, velkokvětá lékařská Nať 55, Fazolové lusky Lusk bez Měsíček Květ + 30, semen lékařský kalich 90, Heřmánek lékař. Proskurník Kořen Květ 170, I. třída lékařský nelou. 60, Heřmánek římský Květ 260, Proskurník lékařský List 50, Jablečník obecný Nať 30, Sléz maurský Květ 250, Jehlice trnitá Kořen 55, Sléz maurský List 50, Jestřabina lékařská nať 40, Šalvěj lékařská Nať 35, Jitrocel kopinatý List 50, Topolovka růžová Květ 100, Kozlík lékařský Kořen 55, Tymián obecný Nať 55, Levandule lékařská Květ 140, Yzop lékařský Nať 35, Lopuch větší Kořen 55, 3.7.2 Sběrové druhy Nať se nejvíc vykupuje u jmelí bílého, kopřivy dvoudomé, rdesna ptačího, zlatobýlu celíku, dobromysli obecné, řepíku lékařského a vrbovky malokvěté. List se nejvíc vykupuje u kopřivy dvoudomé, břízy bělokoré, jitrocelu kopinatého a pampelišky lékařské. Kořen se nejvíc vykupuje u kostivalu lékařského a pampelišky lékařské. Plod se nejvíc vykupuje u růže šípkové (šípky) a hlohu obecného. Květ se nejvíc vykupuje u bezu černého, lípy malolisté a divizny velkokvěté. Podrobněji viz tabulky č. 9 13. Jmenované LAKR jsou v tabulkách zvýrazněny. Více jsou vykupovány části rostlin I. jakostní třídy. U těchto druhů LAKR bylo srovnáno vykoupené množství v letech 2006 a 2007 s rokem 1996. Výsledný nárůst nebo pokles oproti roku 1996 je v tabulce č. 8 udán procenticky. V závorkách je uvedeno vykoupené množství. 34

Tab. 8: Srovnání vykoupeného množství u sběrových druhů v roce 1996 s roky 2006 a 2007 Druh Vykupovaná část 1996 (%) 2006 (%) 2007 (%) Dobromysl obecná nať 100 (496,30) +117 (1 078,26) +33 (658,60) Jmelí bílé nať 100 (11 080,30) 65 (3 827,50) 54 (4 955) Kopřiva dvoudomá nať 100 (2 792,59) +24 (3 457) +16 (3 226,55) Rdesno ptačí nať 100 (2 791,20) +95 (5 434,15) +28 (3 531,70) Řepík lékařský nať 100 (839,42) 55 (378,58) 75 (207,56) Vrbovka malokvětá nať 100 (125,10) +809 (1 136,94) +135 (293,50) Zlatobýl celík nať * * * Bříza bělokorá list 100 (719,33) 18 (589,35) 24 (543,25) Jitrocel kopinatý list 100 (10 280) 98 (227,15) 99 (230) Kopřiva dvoudomá list 100 (1 696,92) 40 (1 016,55) +90 (3,00) Pampeliška lékařská list 100 (224,04) +85 (413,55) +153 (3 436,41) Kostival lékařský kořen 100 (116,10) +126 (262,05) +162 (304,45) Pampeliška lékařská kořen 100 (99,79) 80 (19,28) 81 (18,95) Hloh obecný plod 100 (179,66) +195(529,80) +254 (635,60) Růže šípková (šípky) plod 100 (4 072,35) +236 (13 670,3) +340 (17 920,3) Bez černý květ * * * Divizna velkokvětá květ 100 (195,71) +6 (206,70) +27 (248,03) Lípa malolistá květ 100 (468,16) +3 (484,36) +5 (493,94) Vysvětlivky: * v roce 1996 se nevykupoval, proto není srovnání 35

Tab. 9: LAKR, u kterých je vykupovanou částí nať (herba) Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 Vykoupené množství v kg za rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Artemisia absinthium IA pelyněk pravý 0,80 1,37 0,30 15,50 99,48 28,20 Agrimonia eupatoria IA řepík lékařský 839,42 635,86 1 284,81 421,65 783,10 487,60 419,58 412,42 434,37 464,05 378,58 207,56 Agrimonia eupatoria IIA řepík lékařský 17,80 Alchemilla IA kontryhel obecný 200,09 231,66 279,15 488,70 254,61 171,90 180,20 106,63 122,43 115,28 79,20 28,34 Alchemilla IIA kontryhel obecný 15,50 36 Allium ursinum (syrové) česnek medvědí 9 287,50 18 117 11 582 11 947 Potentilla anserina IA mochna husí 34,65 70,85 157,31 263,38 348,25 19,95 66,15 60,55 17,53 57,85 35,41 14,89 Asperula odorata IA mařinka vonná 50,11 203,34 166,21 213,80 144,70 102,30 31,20 18,55 21,34 34,4 67,70 18,95 Asperula odorata IIA mařinka vonná 2,90 Capsella bursa pastoris IA kokoška pastuší tobolka 138,50 129,40 57,27 174,30 470,08 157,20 6,10 466,18 Cnicus benedictus (syrové) IA benedikt lékařský 5 170,00 Centaurium erythrea IA zeměžluč hořká 29,30 10,30 21,95 12,40 102,58 2,00 34,80 Vysvětlivky: IA, IIA, IIIA jakostní třídy

pokračování tab. 9 Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 2000 Vykoupené množství v kg za rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Cichorium intybus IA čekanka obecná 840,40 586,52 1 389,29 942,45 280,00 Calluna vulgaris IA vřes obecný 12,00 26,00 22,30 Epilobium parviflorum IA Epilobium parviflorum IIA vrbovka malokvět á vrbovka malokvětá 125,10 30,40 80,20 29,75 103,40 33,70 20,10 87,70 444,80 336,35 593,95 3 371,20 1 136,94 293,50 37 Equisetum arvense IA Equisetum arvense IIA přeslička rolní přeslička rolní 190,88 12,30 285,35 584,62 6,90 1 018,79 25,60 2 230,49 8,70 1 541,92 1,00 1 172,26 31,50 1 802,55 1 236,95 995,20 1 121,30 466,18 Euphrasia officinalis IA světlík lékařský 3,20 0,45 2,30 35,35 71,35 68,30 1,90 18,95 19,95 8,50 2,67 Filipendula ulmaria IA tužebník jilmový 0,50 3,20 3,70 46,20 75,50 86,40 13,82 41,80 Filipendula ulmaria IIA tužebník jilmový 71,70 Galeopsis segetum IA konopice běložlutá 32,20 45,10 30,80 3,80 15,00 57,10 12,00 Hypericum perforatum IA třezalka tečkovaná 290,69 354,42 1 014,27 1 413,35 2 807,07 1 992,76 136,45 269,85 530,60 733,07 918,56 437,09 Hypericum perforatum IIA třezalka tečkovaná 62,75 54,80 243,85 310,55 141,70 146,10 82,930 5,70

pokračování tab. 9 Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 Vykoupené množství v kg za rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Lamium album IA hluchavka bílá 60,89 116,90 178,30 218,85 354,67 171,35 Leonurus cardiaca IA srdečník obecný 0,20 1,75 3,50 5,50 9,10 8,70 Melilotus officinalis IA komonice lékařská 151,10 101,70 91,10 42,70 177,30 259,70 92,10 32,60 Achillea millefolium IA řebříček obecný 608,48 997,90 3 059,76 1 742,03 2 548,95 984,10 926,00 710,22 2 434,81 1 067,38 509,84 744,31 38 Achillea millefolium IIA řebříček obecný 81,50 4,70 Vaccinium myrtillus IA borůvka černá 198,50 1,93 0,45 Origanum vulgare IA dobromysl obecná 496,30 460,70 838,95 297,60 716,00 274,50 530,20 246,11 520,20 612,30 1 078,26 658,60 Origanum vulgare IIA dobromysl obecná 1,40 13,00

pokračování tab. 9 Vykoupené množství v kg za rok Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Polygonum aviculare IA rdesno ptačí 2 791,20 1 614,53 10 418,3 9 320,40 3 096,60 1 785,60 3 055,35 10 760,00 3 991,20 3 214,80 5 434,15 3 531,70 Polygonum aviculare IIA rdesno ptačí 2,20 7,80 113,00 Thymus serpyllum IA mateřídouška obecná 26,45 19,89 32,82 14,67 7,25 13,77 8,47 3,69 13,43 16,77 7,54 7,24 Solidago virgaurea IA zlatobýl celík 17,00 155,70 143,00 468,10 1 206,80 1 286,90 1 968,70 1 116,70 39 Urtica dioica IA kopřiva dvoudomá 2 792,59 2 445,74 6 715,91 4 684,40 3 617,78 2 054,55 841,95 1 398,38 1 574,30 3 433,35 3 457,00 3 226,55 Urtica dioica IIA kopřiva dvoudomá 82,00 14,00 Viola trikolor IA maceška trojbarevná 7,25 14,16 9,70 23,50 10,10 338,50 243,50 249,70 84,10 88,32 12,62 1,60 Viscum album (syrové) jmelí bílé 11 080,30 2 356,50 1 680,00 3 894,10 5 949,10 4 204,00 1 602,90 5 716,80 4 856,50 3 827,50 4 955,00 Viscum album IA jmelí bílé 257,00 2 562,40 505,80 347,40 211,00 517,90 1 135,10 1 324,10 548,40 1 002,00 415,00 628,20 Viscum album IIA jmelí bílé 253,00 50,00

Tab. 10: LAKR, u kterých je vykupovanou částí list (folium) Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 Vykoupené množství v kg za rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Betula pendula IA bříza bělokorá 719,33 1 117,73 1 623,23 1 919,26 1 511,76 1 606,55 1 336,63 1 058,20 1 164,83 1 325,72 589,35 543,25 Betula pendula IIA bříza bělokorá 4,70 Crataegus laevigata IA hloh obecný 156,00 248,82 181,15 316,90 182,26 203,33 136,15 60,00 104,27 120,82 48,87 87,49 Cratagus laevigata IIA hloh obecný 30,60 126,80 94,70 27,80 11,40 Tussilago farfara IA podběl lékařský 79,980 167,70 312,80 162,10 269,50 158,81 191,00 99,20 112,40 141,50 72,00 78,62 40 Tussilago farfara IIA Fragaria vesca IA podběl lékařský jahodník obecný 26,70 625,70 5,50 661,10 15,54 584,50 2,90 389,50 119,00 63,25 51,32 33,30 38,06 36,26 26,70 16,22 Fragaria vesca IIA Vaccinium myrtillus IA Plantago lanceolata (syrové) Plantago lanceolata IA Plantago lanceolata IIA Pulmonaria officinalis IA jahodník obecný borůvko černá jitrocel kopinatý jitrocel kopinatý jitrocel kopinatý plicník lékařský 10 280 1 385,07 1,05 0,90 9 930,00 1 072,37 5,00 3 840,00 343,90 3 170,00 25,40 1,40 0,25 4 020,00 231,80 121,30 2 700,00 902,10 195,40 2 000,00 326,70 176,60 1 876,15 84,30 0,12 960,00 429,10 85,65 0,08 1 500,00 40,40 61,35 227,15 49,70 40,52 44,10

pokračování tab. 10 Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 Vykoupené množství v kg za rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Ribes nigra IA rybíz černý 98,27 127,40 110,60 92,70 75,60 44,10 33,29 28,43 19,99 19,91 14,87 33,40 Rubus fruticosus IA ostružiník křovitý 593,40 572,40 631,50 363 616,60 306,20 162,30 97 109,70 248,50 150,25 40,77 Rubus fruticosus IIA ostružiník křovitý 3,40 1 452,65 Rubus fruticosus IA BIO ostružiník křovitý 162,20 41 Rubus idaeus IA Tanacetum vulgare IA maliník obecný vratič obecný 277,55 72,70 134,70 79,71 38,20 Taraxacum officinale IA pampeliška lékařská 224,04 490,90 710,86 541,22 584,15 382,19 367,03 397,14 392,53 323,13 413,59 3436,41 Taraxacum officinale IIA Pampeliška lékařská 30,90 37,50 11,50 17,15 12,40 4,00 54,04 13,50 Urtica dioica IA kopřiva dvoudomá 1 696,92 1 561,01 1 445,50 2 003,82 800,46 837,50 534,75 534,06 671,92 723,60 1 016,55 3,00 Urtica dioica IIA kopřiva dvoudomá 4,30 12,90 Urtica dioica IA BIO kopřiva dvoudomá 303,70 147,50

Tab. 11: LAKR, u kterých je vykupovanou částí kořen (radix) Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 Vykoupené množství v kg za rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Acorus calamus IA puškvorec obecný 0,30 Geum urbanum IA kuklík městský 9,10 1,52 Inula helenium IA oman pravý 270,70 Sanquisorba officinalis IIA krvavec toten 5,00 42 Symphytyum officinale IA kostival lékařský 116,10 51,40 78,00 15,10 40,10 8,14 75,90 250,00 145,1 262,05 304,45 Taraxacum officinale IA pampeliška lékařská 99,79 163,89 182,05 65,07 71,37 82,37 14,81 8,23 22,90 21,61 19,28 18,95 Taraxacum officinale IIA pampeliška lékařská 3,45

Tab. 12: LAKR, u kterých je vykupovanou částí plod (fructus) Vykoupené množství v kg za rok Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Pimpinella anisum IA anýz vonný 600,00 Crataegus laevigata IA hloh obecný 179,66 154,52 139,70 166,22 250,00 154,89 234,26 475,61 627,14 501,52 529,80 635,60 Crataegus laevigata IIA hloh obecný 9,60 148,00 Rosa canina (syrové) růže šípková (šípky) 4 072,35 24 076 31 237 11 869,10 6 205,80 26 860 11 379,30 6 643,90 28 204 20 682 13 670,30 17 920,30 43 Rosa canina IA Rosa canina IIA růže šípková (šípky) růže šípková (šípky) 3 541,23 770,80 6 819,72 222,10 9 700,06 126,05 8 858,10 2,30 4 679,50 12,00 5 850,33 5,50 7 280,35 347,30 2 507,44 4 973,15 5 360,35 5 672,83 4 399,87 Rosa canina (syrové) BIO růže šípková (šípky) 6 050,80 Rosa canina růže šípková (šípky) 342,50 Vaccinium myrtillus IA borůvka černá 13,00 Sambucus nigra IA bez černý 224,50 117,50 156,90 517,00 571,00 183,00 247,30 742,10 685,90 117,00 133,62 235,87 Sambucus nigra IIA bez černý 10,60 63,20 18,60 Sorbus aucuparia IA jeřáb obecný 9,80 11,60 21,70 4,90 46,40

Tab. 13: LAKR, u kterých je vykupovanou částí květ (flos) Vykoupené množství v kg za rok Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Bellis perennis IA sedmikráska chudobka 3,50 0,40 9,33 0,43 4,88 6,96 13,82 35,46 Calluna vulgaris IA vřes obecný 7,50 21,55 10,72 0,10 Crataegus laevigata IA hloh obecný 19,18 8,80 20,07 3,70 4,92 13,82 4,58 8,46 13,56 13,46 13,47 17,61 Crataegus laevigata IIA hloh obecný 0,95 5,90 0,55 1,55 0,30 Centaurea cyanus IA chrpa polní 1,28 0,28 0,04 0,45 4,00 2,40 0,16 1,14 44 Tussilago farfara IA podběl obecný 23,03 66,59 59,65 58,35 52,68 32,46 24,61 19,67 20,49 13,05 21,05 29,49 Tussilago farfara IIA podběl obecný 1,04 1,10 3,80 1,50 0,35 Laminum album IA hluchavka bílá 169,40 258,30 295,20 137,80 59,21 69,24 93,13 115,20 201,80 139,70 162,44 79,05 Laminum album IIA hluchavka bílá 4,22 1,04 1,27 2,11 0,25 0,40 0,35 0,02 Achillea millefolium IA řebříček obecný 6,65 2,34 139,20 55,69 50,17 49,01 44,76 87,93 217,40 85,67 87,76 164,55 Paeonia officinalis IA pivoňka lékařská 37,37 31,90 29,47 10,72 3,74 9,28 5,18 6,24 8,54 5,71 9,65 4,94 Paeonia officinalis IIA pivoňka lékařská 5,19 5,10 4,70 11,54 7,78 8,26 3,53 0,53 Primula veris IA prvosenka jarní 122,10 141,30 142,80 224,00 78,61 75,27 49,81 22,62 41,75 65,06 95,99 38,55 Primula veris IIA prvosenka jarní 3,00

pokračování tab. 13 Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 Vykoupené množství v kg za rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Robinia pseudacacia IA trnovník akát 53,50 19,00 5,90 22,10 21,90 26,06 43,91 18,86 Sambucus nigra IA bez černý 4 680,40 12 826 16 184 7 355,80 5 050,80 3 668,40 6 859,75 8 881,80 16 266 5 112,50 5 124,10 Sambucus nigra IIA bez černý 1 017,43 1 671,81 1 159,16 2 794,91 2 600,93 2 160,52 1 929,93 1 757,22 1 398,91 2 135,19 1 629,39 1 783,12 45 Sambucus nigra IIIA bez černý 96,20 184,00 76,74 305,00 60,60 22,00 115,00 Sambucus nigra IIIA bez černý 33,50 1,35 Primus spinosa IA trnka obecná 1,91 5,32 Tanacetum vulgare IA vratič obecný 19,95 72,25 0,60 Tilia cordata IA lípa malolistá 468,16 271,53 488,20 340,13 786,33 1 053,97 333,00 1 093,46 997,76 206,36 484,36 493,94

pokračování tab. 13 Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 Vykoupené množství v kg za rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Tilia cordata IA BIO Lípa malolistá 33,20 15,80 Tilia cordata IIA Lípa malolistá 162,26 74,17 72,55 68,24 60,20 177,05 48,07 30,70 1,75 Tilia cordata IIIA Lípa malolistá 15,75 3,80 0,80 Trifolium repens IA Jetel plazivý bílý 4,25 0,47 0,11 1,75 0,45 0,21 46 Trifolium pratense IA Jetel luční červený 5,10 2,47 3,60 14,24 7,31 9,86 4,35 Verbascum densiflorum IA Divizna velkokvětá 195,71 193,10 280,02 99,46 155,75 130,70 120,35 164,11 304,36 216,27 206,70 248,03 Verbascum densiflorum IIA Divizna velkokvětá 21,15 28,27 32,44 21,54 20,09 14,88 4,64 1,28 0,33 0,50 Verbascum densiflorum IIIA Divizna velkokvětá 0,27

3.7.3 Pěstované druhy Nať se nejvíc vykupuje u máty peprné, meduňky lékařské, jestřabiny lékařské, yzopu lékařského a tymiánu obecného. List se nejvíc vykupuje u jitrocelu kopinatého a slézu maurského. Kořen se nejvíc vykupuje u proskurníku lékařského. Květ se nejvíc vykupuje heřmánku lékařského. Podrobněji v tabulkách č.15 18. Jmenované LAKR jsou v tabulkách zvýrazněny. U těchto druhů LAKR bylo srovnáno vykoupené množství v letech 2006 a 2007 s rokem 1996. Výsledný nárůst nebo pokles oproti roku 1996 je v tabulce č. udán procenticky. Tab. 14: Srovnání vykoupeného množství u pěstovaných druhů v roce 1996 s roky 2006 a 2007 Druh Vykupovaná část 1996 (%) 2006 (%) 2007 (%) Jestřabina lékařská nať 100 (4 373,50) 32 (2977,20) +8 (4737) Máta peprná nať 100 (11 305,10) +42 (16 083,60) +124 (25 369,6) Meduňka lékařská nať 100 (3 026,29) 24 (2 294,98) 18 (2 469,40) Tymián obecný nať 100 (696,10) +140 (1 673) +30 (908,46) Yzop lékařský nať 100 (676,35) 75 (165,95) 31 (468,65) Jitrocel kopinatý list * * * Sléz maurský list 100 (78,87) +16 (91,90) +109 (244,02) Proskurník lékařský kořen neloupaný 100 (3 895,60) 81 (725,70) 95 (199,75) Heřmánek lékařský květ 100 (1 284,14) 72 (356,27) * Vysvětlivky: * nevykupoval se 47

Tab. 15: LAKR, u kterých je vykupovanou částí nať (herba) Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 Vykoupené množství v kg za rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Galega officinalis IA jestřabina lékařská 4 373,50 150,40 397,20 712,10 1 745,10 2 745,10 2 895,80 2 003,30 2 652,10 2 977,20 4 737,00 Hyssopus officinalis IA yzop lékařský 676,35 13,83 577,23 1 922,45 1 242,70 2 031,80 537,785 176,55 333,00 221,94 165,95 468,65 Marrubium vulgare IA jablečník obecný 381,20 104,60 375,60 474, 80 991,60 2 835,30 2 124,20 1 220,00 1 943,50 2 089,20 317,70 88,70 Marrubium vulgare IIA jablečník obecný 105,90 48 Melissa officinalis IA meduňka lékařská 3 026,29 1 772,28 2 622,89 2 471,43 7 287,76 6 183,27 5 644,55 1 933,30 1 739,94 1 984,75 2 294,98 2 469,40 Melissa officinalis IIA meduňka lékařská 710,30 855,60 442,85 31,50 442,30 1 106,90 468,70 Mentha x piperita IA máta peprná 11 305,10 11 156,88 18 143,88 15 826,87 21 039,80 21 403,71 25 658,68 10 745,25 8 136,05 15939,94 16 083,60 25 369,60 Menta x piperita IIA máta peprná 555,60 791,30 176,75 30,70 649,50 981,80 21,60 Thymus vulgaris IA tymián obecný 696,10 163,89 5,77 7,50 222,20 950,70 888,55 482,20 874,40 1 582,95 1 673,00 908,46 Salvia officinalis IA šalvěj lékařská 554,09 717,69 1 058,87 1 264,50 2 707,85 1 877,05 2 512,10 2 853,28 1 922,80 749,35 46,40 224,14

Tab. 16: LAKR, u kterých je vykupovanou částí list (folium) Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 Vykoupené množství v kg za rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Malva sylvestris IA sléz maurský 78,87 56,65 116,40 61,81 93,59 68,00 77,91 92,20 111,40 62,20 91,90 244,02 Malva sylvestris IIA sléz maurský 0,50 Plantago lanceolata (syrové) jitrocel kopinatý 10 280 9 930 3 840 3 170 4 020 2 700 2 000 960 1 500 49 Plantago lanceolata IA jitrocel kopinatý 1 385,07 1 072,37 343,90 25,40 231,80 902,10 326,70 1 876,15 429,10 40,40 40,52 Plantago lanceolata IIA jitrocel kopinatý 1,05 5,00 1,40

Tab. 17: LAKR, u kterých je vykupovanou částí kořen (radix) Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 Vykoupené množství v kg za rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Althaea officinalis IA proskurník lékařský 3 895,60 4 788 2 709,50 1 614 1 268 952,40 2 045,20 1 594,30 1 475,60 1 106 725,70 199,75 Althaea officinalis IA (neloupaný) Angelica archangelica IA proskurník lékařský andělika lékařská 661,60 897,80 206,30 120,30 192,90 377,50 15 92,10 279,70 50 Arctium lappa IA lopuch větší 960 922,90 1 645,10 59,10 654,70 42,50 137,10 327,60 37,70 9,10 3,40 Arctium lappa IIA lopuch větší 21,90 300 Ononis spinosa IA jehlice trnitá Valeriana officinalis kozlík lékařský 179 336 282,85 217,75 541,20 215,60 155 15

Tab. 18: LAKR, u kterých je vykupovanou částí květ (flos) Vykoupené množství v kg za rok Latinský název Český název 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Malvae arboreae IA Topolovka růžová 21,50 23,79 23,85 17,57 20,60 107,50 68,95 12,65 11,44 3,79 Lavandula angustifolia Levandule lékařská 0,03 0,09 0,01 0,22 0,14 Matricaria recutita (prosev) Heřmánek lékařský 721,40 10,15 14,90 1,18 51 Matricaria recutita IA Heřmánek lékařský 1 284,14 642,80 688,52 138 48,50 61,55 202,80 68,50 20,61 24,50 356,27 Matricaria recutita IIA Heřmánek lékařský 1 594,05 24,30 21,40 86,30 32,40 10,50 3,40 0,08 Matricaria recutita IIIA Heřmánek lékařský 20,85 2,80 1,48 3 Matricaria recutita (výsevky) Heřmánek lékařský 0,80

V následující tabulce jsou počty dodavatelů u vybraných druhů. Tyto druhy byly vybrány kvůli největšímu vykoupenému množství v letech 2006 a 2007 a největšímu počtu dodavatelů. Z tabulky je patrné, že počty dodavatelů jsou u těchto druhů vesměs vyrovnané nebo se zvýšily. Nejvíce je dodáván měsíček lékařský (Calendula officinalis). Tab. 19: Počty dodavatelů u vybraných druhů Jestřabina lékařská (Galega officinalis) Máta peprná (Mentha x piperita) Meduňka lékařská (Melissa officinalis) Měsíček lékařský (Calendula oficinalis) Proskurník lékařský (Althea officinalis) 2006 14 65 107 127 11 83 2007 16 86 122 124 12 68 Růže šípková šípky (Rosa canina) syrové Na základě sledování vykoupeného objemu drog rodů jestřabina lékařská (Galega officinalis), máta peprná (Menta x piperita), meduňka lékařská (Melissa officinalis), měsíček lékařský (Calendula oficinalis) a proskurník lékařský (Althea officinalis) v nákupně ve Strážnici lze usuzovat, že v dané oblasti byly pěstovány vybrané druhy v roce 2006 na výměře: 1,48 ha jestřabina lékařská, 4,02 ha máta peprná, 0,15 ha meduňka lékařská, 0,19 ha měsíček lékařský a 0,14 ha proskurník lékařský. V roce 2007 byly pěstovány na plochách: 2,37 ha jestřabina lékařská, 6,35 ha máta peprná, 0,16 ha meduňka lékařská, 0,14 ha měsíček lékařský a 0,01 ha proskurník lékařský. Tyto informace jsou přehledně zpracovány v tabulce č. 20. Tyto hodnoty jsou pouze přibližné, vypočítané z vykoupeného množství a průměrného výnosu. Tudíž nejsou směrodatné. Tab. 20: Předpokládané pěstební plochy u vybraných druhů Jestřabina lékařská (Galega officinalis) (ha) Máta peprná (Mentha piperita) (ha) Meduňka lékařská (Melissa officinalis) (ha) Měsíček lékařský (Calendula oficinalis) (ha) 2006 1,48 4,02 0,15 0,19 0,14 2007 2,37 6,35 0,16 0,14 0,01 Proskurník lékařský (Althea officinalis) (ha) 52

4. ZÁVĚR Dle údajů ČSÚ tuzemská produkce LAKR zaznamenává po boomu od vstupu ČR do EU pokles pěstebních ploch. Tato recese je způsobena nestabilní, pro české zemědělství charakteristickou situací ve vztahu pěstitel odběratel, která je především právě pro LAKR limitující. V souladu s EU i světem nabývá v tuzemském prostředí na vážnosti otázka kvality a předmětem zájmu pěstitelů i spotřebitelů se stále více stává ekologická produkce LAKR. Nezanedbatelnou součástí tuzemského sektoru LAKR je také tzv. hobby pěstování. LAKR byly v roce 2006 v ČR pěstovány pouze na 5 858 ha, což je oproti roku 2004, kdy ČSÚ zaznamenal největší zájem o pěstování LAKR v období 1996 2007, pokles o více než 50 %. Důvodem tak velkého rozdílu však také může být od roku 2004 odlišný přístup pěstitelů ke statistickému vykazování ploch LAKR v souvislosti s evidencí půdy pro účely získání přímých plateb. V roce 2006 bylo dle šetření ČSÚ sklizeno 4 727 t LAKR, s ohledem na příznivý vývoj klimatologických podmínek je tak rok 2006 rokem s nejvyšším průměrným výnosem za posledních 5 let (0,8 t/ha). Údaje, které udává ČSÚ, jsou globální a je nutné je tak i posuzovat. ČSÚ sleduje léčivé, kořeninové a aromatické rostliny často bez rozlišení druhů. Sdružení PELERO CZ o.s., ve spolupráci s Mendlovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně, Českou zemědělskou univerzitou a tuzemskými odběrateli LAKR, proto připravuje v nejbližším období podrobné šetření pěstování a zpracování LAKR. Úkolem této bakalářské práce bylo zaměřit se na LEROS s.r.o., Praha 5 Zbraslav, nákupnu léčivých rostlin Strážnice a zjistit množství vykupovaných léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Ze šetření vyplynulo, že nejvíce pěstovanými rostlinami v letech 1996 2007, u kterých je vykupována nať, jsou máta peprná, meduňka lékařská, jestřabina lékařská, yzop lékařský a tymián obecný. List se nejvíce vykupuje u jitrocele kopinatého a slézu maurského. Kořen se nejvíc vykupuje u proskurníku lékařského. Květ se nejvíce vykupuje u heřmánku lékařského. Nejvíce sbíranými rostlinami, u kterých je vykupována nať, jsou jmelí bílé, kopřiva dvoudomá, rdesno ptačí, zlatobýl celík, dobromysl obecná, řepík lékařský a vrbovka malokvětá. List se nejvíce vykupuje u kopřivy dvoudomé, břízy bělokoré, jitrocelu kopinatého a pampelišky lékařské. Kořen se nejvíc vykupuje u kostivalu lékařského a pampelišky lékařské. Plod se nejvíc vykupuje u růže šípkové (šípky) 53

a hlohu obecného. Květ je nejvíc vykupován u bezu černého, lípy malolisté a divizny velkokvěté. Na základě sledování vykoupeného objemu drog rodů máta peprná (Mentha x piperita), meduňka lékařská (Melissa officinalis) a měsíček lékařský (Calendula oficinalis) v nákupně ve Strážnici lze usuzovat, že v dané oblasti byly pěstovány vybrané druhy v roce 2006 na výměře: 4,02 ha máta peprná, 0,15 ha meduňka lékařská, 0,19 ha měsíček lékařský. V roce 2007 byly pěstovány na plochách: 6,35 ha máta peprná, 0,16 ha meduňka lékařská a 0,14 ha měsíček lékařský. Tyto hodnoty jsou pouze přibližné, vypočítané z vykoupeného množství a průměrného výnosu. Tudíž nejsou směrodatné. Společnost LEROS s.r.o. se snaží zapojovat do výzkumných projektů týkajících se pěstování LAKR. Vyvstává zde otázka, nakolik jsou maloobjemové plodiny moderní a zda bude mít stát zájem podporovat výzkum v této oblasti. Pokud se jedná o klasickou farmaceutickou výrobu chemických preparátů i přípravků na přírodní bázi, jejich výrobci jsou natolik solventní, že jsou schopni řešit výzkum z vlastních prostředků. Co se však týče suroviny LAKR zemědělského původu, ta by mohla být vypěstována v domácích podmínkách a mohla by tak podpořit využití domácích zdrojů. Pěstitelé si tak zaslouží pozornost státu např. formou dotací nebo grantů nejen na MZe, ale i průmyslu a obchodu, místního rozvoje nebo životního prostředí. Nutnost zajištění kvalitních domácích surovin stoupá s požadavky na české výrobky viz. ocenění KLASA, BIOpotraviny atd. Tyto požadavky s sebou nesou potřebu zavedení systému jakosti do podniků ISO 9001, HACCP, zavedení výroby BIOpotravin atd. Tyto systémy zavést a udržovat je nákladné a vyžaduje úsilí celé společnosti. 54

5. SOUHRN V této bakalářské práci je řešena problematika produkce a zpracování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Hlavním úkolem je shromáždit souhrnné informace týkající se produkce LAKR v České republice se zaměřením na vývoj a současný stav v LEROS s.r.o., Praha 5 Zbraslav, nákupně léčivých rostlin Strážnice. Z pěstovaných druhů se v letech 2006 a 2007 nejvíce vykupovala jestřabina lékařská (Galega officinalis), máta peprná (Menta x piperita), meduňka lékařská(melissa officinalis), proskurník lékařský (Althaea officinalis). Ze sběrových druhů se v letech 2006 a 2007 nejvíce vykupoval řebříček obecný (Achillea millefolium), rdesno ptačí (Polygonum aviculare), zlatobýl celík (Solidago virgaurea), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), jmelí bílé (Viscum album), růže šípková (šípky) (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra). Nejvíce vykupovanou částí LAKR je nať a květ, nejvíce se zpracovávají drogy v sušeném stavu. RESUME This bachelor s work deals with guestions of production and processing of medicinal, aromatic plants and spicy. The main drift is a collection of summary informations applying to production of medicinal, aromatic plants and spicy in the Czech Republic with a view to development and present condition in purchase in LEROS s.r.o., Praha 5 Zbraslav, firm Strážnice. From grown kinds in years 2006 and 2007 mostly salable is Galega officinalis, Menta x piperita, Melissa officinalis, Althaea officinalis. From waste kinds mostly purchase is Achillea millefolium, Polygonum aviculare, Solidago virgaurea, Urtica dioica, Viscum album, Rosa canina, Sambucus nigra in years 2006 and 2007. Mostly salable part of medicinal, aromatic plants and spicy is herb and blow, mostly process needle in dried condition. 55

6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. DRAŠNAROVÁ, Z. BUCHTOVÁ, I. Situační a výhledová zpráva LAKR Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny 2004. MZe ČR, Praha, ISBN 8070843179 2. DRAŠNAROVÁ, Z. BUCHTOVÁ, I. Situační a výhledová zpráva LAKR Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny 2007. MZe ČR, Praha, ISBN 9788070846056 3. FELKLOVÁ, M. KOCOURKOVÁ, B. Pěstování léčivých rostlin (pro farmaceuty). 1. vyd. Brno: VFU, 2003. 100 s. ISBN 8073054582 4. KOCOURKOVÁ, B. Tradice pěstování LAKR v ČR. XI. Odborný seminář s mezinárodní účastí, Aktuální otázky pěstování, zpracování a využití léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Brno, 2005, str. 7 10 5. KŘIKAVA, J. Speciální rostliny : Pěstování kořeninových, léčivých a aromatických rostlin. 1. vyd. Brno: VŠZ, 1993. 133 s. ISBN 8071570842 6. NEUGEBAUEROVÁ, J. Pěstování léčivých a kořeninových rostlin. 1. vyd. Brno: MZLU, 2006. 122 s. ISBN 8071579971 7. RŮŽIČKOVÁ, G. PALAS, J. Možnosti zpracování LAKR v ČR. XI. Odborný seminář s mezinárodní účastí, Aktuální otázky pěstování, zpracování a využití léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Brno, 2005, str. 34 41 8. VALÍČEK, P. Léčivé rostliny a omamné drogy. 1.vyd. Brno:MZLU, 2003. 96 str. ISBN 8071577251 9. SVOBODOVÁ, M. Statistiky nákupu 1996 2007, tištěný text, nepublikováno. 56

Internetové zdroje 1. LEROS s.r.o. /Společnost LEROS/. [cit. 20080629], posl. aktualizace 11.7.2008. Dostupné z WWW: <http://www.leros.cz/společnostleros/> 2. LEROS s.r.o. /čaje/. [cit. 20080629], posl. aktualizace 11.7.2008. Dostupné z WWW: < http://www.leros.cz/caje/> 3. Český statistický úřad /krajské ročenky/. [cit. 20080608], posl. aktualizace 4.1.2008. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/krajske_rocenky> 4. DRAŠNAROVÁ, Z. BUCHTOVÁ, I. /Situační a výhledová zpráva LAKR Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny 2004/. [cit. 20070418] Dostupné z WWW: < http://www.mze.cz/attachments/svz_lakr11_04.pdf > 5. DRAŠNAROVÁ, Z. BUCHTOVÁ, I. Situační a výhledová zpráva LAKR Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny 2007/. [cit. 20070625] Dostupné z WWW: <http://81.0.228.70/attachments/lakr_2007.pdf> 57

7. PŘÍLOHY SEZNAM TABULEK Tab. 21: Vývoj dovozů koření do ČR (t) Tab. 22: Vývoj vývozu koření z ČR (t) Tab. 23: Vývoj dovozů léčivých rostlin a částí rostlin do ČR (t) Tab. 24: Vývoj vývozů léčivých rostlin a částí rostlin z ČR (t) Tab. 25: Vývoj dovozů rostlinných šťáv a výtažků z ČR (t) Tab. 26: Vývoj vývozů rostlinných šťáv a výtažků z ČR (t) SEZNAM GRAFŮ Graf 3: Vývoj dovozů LAKR do ČR Graf 4: Vývoj vývozu LAKR z ČR SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Millenium Jablko, skořice Obr. 2: Millenium Black Cherry/Almond Obr. 3: Millenium Blood Orange Obr. 4: Millenium Hruška/Karamel Obr. 5: Panda Fruit Třešňový koktejl Obr. 6: Panda Fruit koktejl z černého rybízu Obr. 7: LEROS Baby Čaj pro kojící matky Obr. 8: LEROS Baby Dětský čaj Kašel, průdušky Obr. 9: LEROS Natur Zažívání Obr. 10: LEROS Diabetan pro nemocné cukrovkou 58

Následující informace jsou získány z celní statistiky. Tab. 21: Vývoj dovozů koření do ČR (t) Druh 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Pepř drcený a nedrcený 737,7 868,1 810,4 800,4 918,7 1 025,1 1 148,4 1 102,2 Paprika mletá a nemletá 1 975,0 1 944,6 2 001,2 2 023,1 2 159,2 2 521,3 2 529,6 2 413,7 Vanilka 0,6 0,6 1,4 0,5 0,6 0,5 0,5 1,5 Skořice drcená a nedrc. 224,5 223,9 245,6 239,0 276,7 227,6 224,7 290,3 Hřebíček 51,4 77,3 18,0 63,4 32,2 45,0 44,2 52,3 Muškátové oříšky 29,7 31,9 39,8 49,1 33,6 38,7 40,9 35,9 Muškátový květ 17,2 18,6 24,4 19,3 11,7 25,1 17,6 16,3 Amomy a kardamomy 3,2 4,7 5,6 4,4 5,6 5,2 6,5 14,4 Anýz nebo badyán 27,4 12,8 20,1 28,9 19,4 31,3 29,5 35,6 Koriandr 61,3 101,2 261,4 147,6 131,8 195,2 110,3 200,52 Kmín 249,4 188,3 159,0 155,3 134,4 443,3 502,7 395,5 Fenykl 55,9 48,8 62,8 59,7 70,4 77,2 75,7 75,2 Zázvor 79,3 91,5 102,5 131,3 148,2 215,6 229,0 296,3 Šafrán drcený a nedr. 0,1 0,7 0,1 0,2 0,2 1,2 52,1 4,1 Kurkuma 31,0 45,1 50,6 48,8 46,1 61,3 92,1 43,6 Tymián 32,7 59,4 61,5 71,7 30,6 70,4 38,4 162,4 Bobkový list 53,9 47,9 49,5 47,9 34,6 31,9 53,1 49,5 Kari 25,9 24,8 21,4 18,1 21,6 24,2 29,0 46,2 Semena pískavice 2,1 5,9 8,8 9,6 7,5 12,5 13,2 11,3 Směsi koření drcené i 754,1 260,5 227,0 172,3 141,4 153,2 284,9 242,9 nedrcené Koření ost. drcené i nedrcené 369,1 126,5 130,5 103,6 109,4 234,1 282,4 343,5 Celkem 4 781,7 4 183,2 4 301,9 4 194,3 4 333,9 5 439,9 5 754,8 5 833,2 59

Tab. 22: Vývoj vývozu koření z ČR (t) Druh 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Pepř drcený a nedrcený 123,7 146,3 99,1 80,6 128,1 241,8 117,6 196,1 Paprika mletá a nemletá 120,4 142,5 119,4 102,3 188,6 248,4 487,7 528,5 Vanilka 0,2 2,2 0,1 0 0 12,4 1,1 0,8 Skořice drcená a nedrc. 12,4 25,4 21,3 14,3 23,4 21,9 27,5 55,2 Hřebíček 5,0 15,1 4,4 3,8 4,3 4,4 5,4 4 Muškátové oříšky 2,5 6,7 1,7 1,3 4 0,9 1,6 1,8 Muškátový květ 0,5 3 1,3 0,3 0,3 0,3 0,1 0,4 Amomy a kardamomy 0,3 0 0,1 0,1 0,3 0 2,5 4,1 Anýz nebo badyán 6 1,3 1,4 1,7 1,4 3,2 4 3 Koriandr 158,7 242,6 301,8 128,3 191,5 48,7 40,7 133,2 Kmín 1 286,1 894 1 334,2 1 404,8 2 036,7 1 638,6 701,5 913,2 Fenykl 71,9 65,5 57 6,5 17,4 27,1 20,3 8,9 Zázvor 7,8 6,3 4,2 5,6 8,9 7,5 12,4 10 Šafrán drcený a nedr. 0,1 0 0 0 0 0,1 0 0 Kurkuma 2,5 2 2,8 0,6 0,4 0,1 0,2 0,3 Tymián 2,6 2,1 4,4 4,6 9 10,9 5,6 5,5 Bobkový list 5,4 13,7 9,1 5,3 4 6,4 6,6 6,5 Kari 11,5 13,5 7,2 5,4 5,5 8,4 10,9 9,7 Semena pískavice 0 0,6 0 0,3 0 0,2 0 0 Směsi koření drcené i nedrcené 173,2 206,7 339,1 503,5 268,2 34,4 9,7 17,9 Koření ost. drcené i nedrcené 45 30 64,8 24,5 6,2 42,5 70,8 81,1 Celkem 2 035,8 1 819,5 2 373,3 2 293,6 2 989,2 2 358,1 1 526,2 1 980,5 60

Tab. 23: Vývoj dovozů léčivých rostlin a částí rostlin do ČR (t) Druh 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Kořeny lékořice 11 14,2 14,8 12,2 7,1 12,2 8,2 8,7 Kořeny ginsengu 1,1 1 1,3 1,5 1,8 1,2 2,1 2,3 (ženšenu) Listy koky 0 0 0 0 0 0,5 Maková sláma (makovina) 1,7 2,9 0,9 0,8 0,3 0,2 0,1 64,9 Tonková semena 0 0 0 0 0 0 0 0 Konopí 0 0 0 0,4 0 Části rostlin ostatní 1 560,5 1 632,1 2 234,7 1 641,2 2 751,8 3 043,3 4 030,2 2 289,3 Celkem 1 599,6 1 702,9 2 312,9 1 750,8 2 844,9 3 056,9 4 041,1 2 365,2 Tab. 24: Vývoj vývozů léčivých rostlin a částí rostlin z ČR (t) Druh 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Kořeny lékořice 0,4 0,1 8,8 3,5 2,9 0,1 0,1 3,2 Kořeny ginsengu 0 0 0 0 0 0,1 0,1 0 (ženšenu) Listy koky 0 0 0 0 0 Maková sláma (makovina) 4 504,8 4 526,7 4 140 4 286,1 5 143,3 14 961,7* 3 427,7 3 013,9 Tonková semena 0 0 0 0 0 0 0 Konopí 0 0 0 3 0 Části rostlin ostatní 507,2 490 772,7 567,4 753 834,7 684,5 468,5 celkem 5 015,5 5 018 4 926,7 4 880,6 5 913,3 15 796,5** 4 112,4 3 485,5 poznámka : * extrémní hodnota údaje o vývozu makoviny z ČR je pravděpodobně způsobena statistickou chybou ** rok 2004 zahrnuje pravděpodobně statistickou chybu u údaje vývozu makoviny z ČR 61

Tab. 25: Vývoj dovozů rostlinných šťáv a výtažků z ČR (t) Druh 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Šťávy a výtažky z opia i upravené 0 0 0 0 0 0 0,9 0 Šťávy, výtažky z lékořice i 6,4 13,8 12,2 12,8 9,2 7,1 8,2 16,8 upravené Šťávy, výtažky z chmele i 132,6 22,4 14,1 8 12,9 94,7 439 51,4 upravené Výtažky z vanilky i upravené 0 0,4 0,4 0 0 0,1 0 0,5 Směsi rostlin. výtažků k přípravě nápojů nebo 62,1 16,4 30,7 23,9 14,3 29,6 potravin. přípravků Šťávy, výtažky rostlinné, léčivé i *23,7 *30,9 29,3 32,9 40,7 32,4 upravené Šťávy, výtažky rostlinné, ostatní i 19,9 30,3 18,9 31,3 55,2 155,9 208,4 226,5 upravené Látky pektinové, pektináty a pektany v suchém 229,9 402,3 212,4 284,8 551,4 585,7 660,5 611,3 stavu Látky pektinové, pektináty a pektany ostatní ne 0,3 8,3 0,4 0,7 0 5,8 0,7 0,2 v suchém stavu Agaragar i upravený 110 142,4 94,7 28,5 24,5 18,9 13,5 15,1 Slizy, zahušťovadla ze svatojánského 74,1 62,3 86,3 129,1 223,7 105,1 177,2 138,4 chleba nebo z jeho semen i upravené Slizy, zahušťovadla ze semen guarových i 487,9 563,8 516 579,8 609,8 814,6 869,7 756,9 upravené Slizy, zahušťovadla z rostlin ost. 370,4 341,3 379,2 626,7 584,8 731,4 967,1 780,7 Celkem 1 517,3 1 634,6 1 394,3 1 757,8 2 126,5 2 581,3 3 345,2 2 597,8 Poznámka: * zahrnuje výtažky a šťávy z hořkoně, aloe, jasanu zimnáře a ost. rostlinné výtažky léčivé 62

Tab. 26: Vývoj vývozů rostlinných šťáv a výtažků z ČR (t) Druh 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Šťávy a výtažky z opia i upravené 0 0 0 0 0 0 Šťávy, výtažky z lékořice i 0 0,5 0 0,1 0,5 upravené Šťávy, výtažky z chmele i upravené 6,6 0,1 0,2 0,2 0 4,8 20 10 Výtažky z vanilky i upravené 0,1 0,1 0 0 0 0 0,2 Směsi rostlin. výtažků k přípravě nápojů nebo 124,3 212,9 108,2 139 258,7 277 potravin. přípravků Šťávy, výtažky rostlinné, léčivé i *29,5 *32,4 76,8 71,2 64,4 54 upravené Šťávy, výtažky rostlinné, ostatní i 34,4 39,8 5 3,3 7,4 9 278,1 344,7 upravené Látky pektinové, pektináty a pektany 821,5 843,2 1 208,4 1 663,7 1 550,1 2 413,7 2 724,9 2 122,2 v suchém stavu Látky pektinové, pektináty a pektany ostatní ne v suchém 48 34 53 12 0 0,6 stavu Agaragar i upravený 1,3 0,1 4,5 10,5 0,5 2,4 1,7 0,4 Slizy, zahušťovadla ze svatojánského chleba nebo z jeho 0,2 0 0,2 2,1 5,6 5,2 27,5 22,1 semen i upravené Slizy, zahušťovadla ze semen guarových 4,1 2,6 62,3 47 55,1 91,1 57,1 41,3 i upravené Slizy, zahušťovadla z rostlin ost. 7,5 10,6 9,4 9,1 10,4 5,2 36,8 295,9 Celkem 1 034,4 1 145,9 1 480,4 1 947,5 1 952,7 2 862,4 3 146,1 2 837,4 Poznámka: * zahrnuje výtažky a šťávy z hořkoně, aloe, jasanu zimnáře a ostatní rostlinné výtažky léčivé 63

Graf 3: Vývoj dovozů LAKR do ČR Graf 4: Vývoj vývozu LAKR z ČR 64

Ovocné čaje Obr. 1: Millenium Jablko, skořice Obr. 2: Millenium Black Cherry/Almond Obr. 3: Millenium Blood Orange Obr. 4: Millenium Hruška/Karamel Obr. 5: Panda Fruit Třešňový koktejl Obr. 6: Panda Fruit koktejl z černého rybízu 65