MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM



Podobné dokumenty
1. Sportuješ méně nežli vrstevníci? souhlasí nesouhlasí

Krizový plán (součást Školního programu proti šikanování č.j. SSZS/00467/2013)

ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ 2018/2019

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ A JAZYKOVÁ ŠKOLA S PRÁVEM STÁTNÍ JAZYKOVÉ ZKOUŠKY KOLÍN, HEVEROVA 191, KOLÍN IV, PREVENCE ŠIKANY

Cíl programu - vytvoření bezpečného, respektujícího a spolupracujícího prostředí ve škole

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

Příloha č.2 ke Školní preventivní strategii PREVENCE A ŘEŠENÍ ŠIKANY. na ZŠ Edvarda Beneše v Opavě

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ pro rodiče a žáky

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Základní a mateřská škola Horní Suchá, příspěvková organizace, Těrlická 969, Horní Suchá

Základní škola Prachatice, Vodňanská 287

Vážení rodiče, Charakteristika šikanování

Prevence a řešení šikany ve škole

Co by měly děti vědět o drogách v určitém věku?

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANĚ

Preventivní program ve školním roce

Program proti šikanování

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Jablonec nad Nisou- Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, Jablonec nad Nisou

Program proti šikanování ve škole

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ NA ŠKOLE PRO ŠKOLNÍ ROK

Program proti šikanování ve škole

Program proti šikanování

Program proti šikanování

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANĚ

P R O G R A M P R O T I Š I K A N O V Á N Í

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

P R O G R A M P R O T I Š I K A N O V Á N Í

Postup při vyšetřování šikanování

Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole. Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny:

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice

Nový metodický pokyn MŠMT Č.j. MSMT / Zpracoval: Mgr. Oberhel Jaroslav Základní škola a mateřská škola Hrubý Jeseník, okres Nymburk

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od

PREVENCE ŠIKANY. A. Hadwigerová, ředitelka školy. Pedagogická rada projednala dne

Základní škola Klatovy, Čapkova 126 Preventivní program

4) Šikana z hlediska zákona: Nezletilému je možné nařídit ústavní výchovu stanovený dohled 5) Prevence šikany Každý pedagog a celé vedení školy

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ VE ŠKOLE

Program proti šikaně ve škole

Krizový plán při výskytu šikany, kyberšikany SLŠ Žlutice, příspěvková organizace

Příl. 2. Program prevence proti šikanování

Školní preventivní strategie (dlouhodobý preventivní program)

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

Program proti šikanování

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana

Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice

Krizový plán - prevence šikany na naší škole

Školní preventivní strategie

Základní škola Sv. Čecha, Choceň Sv. Čecha 1686, Choceň. Program proti šikanování (je součástí minimálního preventivního programu)

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY TRMICE

Program proti šikanování

Program proti šikaně (součást MPP ZŠ a MŠ Nerudova 9, České Budějovice) školní rok

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016

Školní strategie prevence šikany Školní rok 2014/2015 Prevence šikany

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

M A S A R Y K O V A O B C H O D N Í A K A D E M I E R A K O V N Í K, P R A Ž S K Á 1222

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) Metodik prevence sociálně patologických jevů

Dotazníky B-3 a B-4 představení metody a vyhodnocování

Základní škola a Mateřská škola Nemojany, okres Vyškov příspěvková organizace, Nemojany 113,68303, p. Luleč. Směrnice ředitele základní školy

Šikana krizový plán Program minimální prevence ve výskytu šikany ve škole

MINIMÁLNÍ PROGRAM PREVENCE na školní rok 2015/2016. Vymezení základních dlouhodobých cílů a záměrů programu primární prevence ZŠ Velká Dlážka

Základní škola Habrovany, okres Vyškov, příspěvková organizace Habrovany 189, Rousínov

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

Základní škola Pouzdřany, okres Břeclav, příspěvková organizace Stepní 279, Pouzdřany IČO:

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Manuál pro řešení nežádoucích jevů

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta

Základní škola při Dětské psychiatrické nemocnici, Opařany 160 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Minimální preventivní program pro školní rok 2013/2014

Základní škola a Mateřská škola Milíkov, příspěvková organizace Milíkov 104, Milíkov PROTI ŠIKANOVÁNÍ 2012/2013. Mgr.

ŠKOLNÍ PROGRAM PRO PREVENCI A ŘEŠENÍ ŠIKANY (DOKUMENT PRO ŠKOLNÍ VEŘEJNOST)

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM školní rok 2018/2019

Školní preventivní strategie

Název: ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM. školní rok

PROGRAM PROTI ŠIKANĚ

Minimální preventivní program

I. Úvod. II. Sociálně patologické jevy

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2016/2017

Školní preventivní strategie

Primární prevence na škole

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky

Školní preventivní strategie

Základní informace o dotazníku pro dospívající

Minimální preventivní program

Program proti šikanování ve škole

Směrnice ředitele školy PREVENCE ŠIKANY

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s.

Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové

Kvantitativní hodnocení MPP školní rok: 2008/2009

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

Transkript:

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM V oblasti sociálně patologických jevů 2013 2014 Střední odborná škola Nové Město na Moravě Mgr. Helena Švárová 1

I. ÚVOD V současnosti přibývá dětí a dospívajících, kteří mají zkušenosti s návykovými látkami, stále častěji se setkáváme s projevy agrese a nebo lhostejností vůči ní. Na ucelený systém primární drogové prevence zahájený na nižších stupních škol navazuje program na středních školách. Spoluprací školy, rodičů a dalších subjektů je možno výskyt sociálně patologických jevů alespoň výrazně omezit. Velice těžké je dávat dospívajícím dobré rady, daleko účinnější je náš osobní příklad. Jak se podařilo naplnit cíle programu a jak efektivní byly jednotlivé aktivity ukáže roční vyhodnocení. Minimální preventivní program vychází z Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010-28, které do prevence sociálně patologických jevů zařazuje konzumaci drog včetně alkoholu a kouření, kriminalitu, virtuální drogy a gambling, záškoláctví, šikanování a jiné násilí, rasismus, xenofobii, intoleranci, antisemitismus a z Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení 24246/2008-6 Při jeho tvorbě je brán zřetel na Strategii prevence rizikových projevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2009-2012. Charakteristika školy Střední odborná škola Nové Město na Moravě sdružuje studijní obory, učební obory s maturitou a učňovské obory. Pro šk. rok 2014-15 plánujeme otevřít nový učební obor Ošetřovatel/ka. V současnosti máme 14 tříd + 3 třídy dálkového studia, 440 žáků a pedagogický sbor čítající 23 učitelů teoretické výuky, 13 učitelů odborného výcviku a 4 vychovatelky. Projekty, informace www.sos-nmor.cz Dokumenty pro oblast prevence: Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010-28 Metodický pokyn 20 006/2007-51 k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Přehled základních metodických pokynů resortu školství, mládeže a tělovýchovy a) vymezuje škály sociálně patologických jevů b) definuje minimální preventivní program (MPP) c) stanovuje kompetence jednotlivých institucí v systému primární prevence(tzn. jakou úlohu má v této oblasti MŠMT, odbor školství, krajský školský koordinátor, okresní metodik, ředitel školského nebo poradenského zařízení, ředitel výchovného nebo diagnostického ústavu) d) vymezuje kritéria pro výběr programu (to je v případě, že si škola pro realizaci programu MPP vybírá subjekt mimo školu) Věstník MŠ sešit 11/2007 2

Metodický pokyn 28275/2000-22 k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. a) charakterizuje šikanování b) vymezuje projevy šikany c) jak minimalizovat rizika spojená se vznikem a rozvinutím šikanování d) metody řešení šikanování e) jaká výchovná opatření uplatnit f) spolupráce školy s rodiči žáků při podezření na šikanování g) spolupráce školy se specializovanými i ostatními institucemi (v přílohách I,II,III a IV jsou příklady znaků šikany, jak by měl vypadat informační leták pro žáky a mládež, doporučená literatura,...) Věstník MŠ sešit 1/2001 Metodický pokyn 14423/1999-22 k projevům rasismu, xenofobie a intolerance. a) úkoly vyplývající se zabezpečení prevence proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance b) postup škol při uplatňování efektivní prevence v těchto oblastech c) doporučená literatura d) doporučená periodika Věstník MŠ sešit 5/1999 Metodický pokyn 10194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví. a) prevence záškoláctví - kdo eviduje školní docházku b) způsob omlouvání nepřítomnosti, řešení neomluvené absence, postup zúčastněných subjektů Věstník MŠ sešit 3/2002 Metodický pokyn 25884/2003-24 spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané. a) vymezení věkových kategorií, terminologie a trestně právních předpisů b) vstup policie ČR do škol c) předvolání a předvedení ve školách a škol.zařízení d) postup při předvolání, předvedení nebo zajištění žáka e) kdy je policie oprávněna požadovat vysvětlení žáka f) zabezpečení žáka při výslechu (co škola může, musí a nesmí) g) postup v případě neomluvené absence žáka Věstník MŠ sešit 11/2003 3

II. VYTYČENÍ SOCIÁLNĚ NEGATIVNÍCH JEVU Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti naší školy zaměřuje své aktivity hlavně v následujících oblastech: 1) drogové závislosti,alkoholismus a kouření, 2) záškoláctví, 3) šikanování, vandalismus a další formy násilného chování. I. CÍL MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU Program vychází s cíle stanoveného v Minimálním preventivním programu pro školy a školská zařízení v oblasti zneužívání návykových látek Škola bez drog. Cílem primární prevence je zvýšení odolnosti dětí a mládeže vůči sociálně patologickým jevům. Cílem našeho programu je zahájení dlouhodobého komplexního primárního programu, do kterého je zahrnuto vše důležité, co je v současné době škole k dispozici, co je dostupné a vše, co již bylo s úspěchem vyzkoušeno. Cílem je i motivace učitelů k aktivnímu zapojení se do realizace programu ve svých hodinách, ke spolupráci s kolegy a k vzájemné informovanosti o chování žáků. Hlavní cíle programu 1) Krátkodobé cíle: a) zajištění finančních prostředků pro zlepšení vybavenosti školy, b) důsledné prosazování represivních opatření týkajících se kuřáků ( nepořádek), c) podpora činnosti studentské rady a vlastních aktivit studentů, d) pořádání odborných a metodických seminářů pro učitele. 2) Střednědobé cíle: a) informovanost žáků o problematice v oblasti nežádoucích jevů a zařazování informací do výuky jednotlivých předmětů, b) rozšíření volnočasových aktivit organizovaných školou, c) vytváření pozitivního klimatu ve vztahu mezi učiteli a žáky, mezi žáky a mezi pracovníky školy (soutěže, hry, představení, sportovní utkání). 3) Dlouhodobé cíle: a) zvýšit odolnost žáků vůči sociálně patologickým jevům, b) zvyšování sociální kompetence žáků rozvoj sociálních dovedností, posilování odpovědnosti za své chování, c) posilování komunikačních dovedností, řešení konfliktů, d) vytváření pozitivního sociálního klimatu, e) aktivní zapojení učitelů do realizace programu. Cílové skupiny 1) Žáci věková skupina 15 19 let Znalosti: a) drogy a jejich účinky, znalost školních předpisů týkajících se drog a dalších 4

sociálně patologických jevů, kde získat radu a pomoc, telef. čísla, poskytnutí pomoci, b) nebezpečí obchodování s drogami, zákonné normy vzhledem k drogám, rozvoj zdraví. Dovednosti: a) techniky odolávání nátlaku vrstevníků, posilování vlastního sebehodnocení, b) naslouchání druhým, sdělování svých pocitů, efektivní komunikace, řešení problémů, ventilace problémů vhodnými způsoby (sport, tanec), vztahy a rodičovství. Postoje: a) zodpovědnost vůči sobě i svému okolí, ochota vyhledávat pomoc, b) rozvoj sebepoznání a vnímání hodnot, tolerantní přístup k druhým, pozitivní seberealizace. 2) Pedagogové mezipředmětové propojení, aktivní účast učitelů, třídních učitelů při analýze, vzdělávání. 3) Rodiče informování, spolupráce, přednáškové akce. IV. KOORDINACE PREVENTIVNÍCH AKTIVIT 1) Vypracování Minimálního preventivního programu a jeho realizace: Mgr. Helena Švárová, školní metodik prevence. 2) Spolupracující subjekty PPP Žďár nad Sázavou, Sdružení Nové Město na Moravě o.s - EZOP, nezisková organizace, ředitel školy, pedagogové. 3) Adaptační kurzy pro 1. ročníky vypracování projektu. 4) Přednáškové akce. V. VLASTNÍ PROGRAM 1.Cíle Posilování pozitivního sociálního klimatu ve škole Posilování správného sebehodnocení, zvládání stresů, řešení problémů bez pomoci návykových látek Podpořit protidrogové postoje a normy 2.Úvodní schůzka Červen vedení školy za přítomnosti školního metodika prevence informuje rodiče nastupujících 1. ročníků o preventivním programu na naší škole, o jeho cílech a aktivitách. 5

Rodiče ostatních žáků jsou informováni třídním učitelem na rodičovských schůzkách. Vypracovaný MPP je předkládán radě školy (vedení, zástupce rodičů, zástupce studentů, zástupce kraje). Pedagogičtí pracovníci jsou informováni na pedagogických radách. 3. Analýza současného stavu 1) Pravidelné informace o problémech na pedagogických radách nebo kontaktem třídního učitele s výchovným poradcem a metodikem prevence. 2) Cenné informace se získají při týdenním adaptačním kurzu 1. ročníků na počátku školního roku. 3) Anonymní dotazníkové šetření (příloha č.1), sociometrie pro měření vlivu ve třídě (příloha č. 2), dotazník D 3 k problematice šikany k vyhodnocení do PPP (příloha č. 3). 4) Záznamy o počtu přestupků řešených v souvislosti s návykovými látkami, případy záškoláctví, šikany. 5) Konzultace problematiky s rodiči na třídních schůzkách, při zahájení školního roku. 6) Mapování sociálně patologických jevů v regionu informace z odborných publikací, spolupráce s místní policií. Ze získaných informací vyplývá: - zvýšený výskyt absence a s ní spojené záškoláctví, vše se odráží ve špatném prospěchu žáků, - snížená sociální zdatnost u jedinců, kteří se stávají terčem útoků ojedinělé případy šikany, - masivní užívání tabákových výrobků, častá konzumace alkoholu, výskyt experimentování s marihuanou, výjimečně s jinými nelegálními látkami, - aktivity pro pedagogy školení, semináře, přednášky, - aktivity pro žáky sledování a vyhodnocení jejich efektivity, - zmapování subjektů pracujících s dětmi a mládeží ve volném čase, kulturní a sportovní střediska, nabídka mimoškolních aktivit. 4. Tradice školy a školní prostředí - podíl žáků na výzdobě školy, třídy, - vedení ke spoluzodpovědnosti, realizace vlastních nápadů. - studentská rada 5. Vzdělávání pedagogů - výběr z nabídek účast, zhodnocení. 6

6. Metodické, učební materiály a další pomůcky - CD, interaktivní tabule - literatura 7. Metody práce - výklad (informace) - samostatné práce (slohové práce, referáty, aktuální informace z tisku, TV, soutěže) - přednášky, besedy (s učitelem, pozvaným odborníkem), diskuze - sociální hry 8. Jednorázové, příležitostné aktivity - žáci 4. ročníků navštěvují každoročně MŠ a Centrum Zdislava s mikulášským programem - pořádání soutěží (např. jazykové, sportovní) - návštěva přednášek, promítacích akcí, kde se prezentuje zdravý životní styl - každoroční účast na charitativních sbírkách Projekt Šance, Fond Sidus, Tříkrálová sbírka 9. Další aktivity školy - zavedená schránka důvěry byla zrušena nesplňovala účel, lepší variantou je kontakt s výchovnou poradkyní (metodikem prevence) přes internet, osobně - stanovení konzultačních hodin s metodikem prevence, výchovným poradcem - existence knihovničky s odbornou literaturou, beletrií, propagačními materiály - účast školy v mezinárodních projektech 10. Volnočasové aktivity ve škole - sportovní hry - aerobik 11. Řešení přestupků Stanovení pravidel týkajících se návykových látek Školní řád vymezuje chování ve vztahu k návykovým látkám. Studenti mohou svoje podněty, stížnosti či dotazy směřovat přímo k vedení školy studentské rady. 12. Samostatné primárně preventivní projekty školy 7

Devět kroků při řešení počáteční šikany - rozhovor s informátory a oběťmi - nalezení vhodných svědků - individuální, příp. konfrontační rozhovory se svědky - ochrana oběti - rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi (poslední krok ve vyšetřování!) - výchovná komise - rozhovor s rodiči oběti - práce se třídou Pokročilá šikana s neobvyklou formou výbuch skupinového násilí vůči oběti, tzv. třídního lynčování, vyžaduje následující postup: 1. Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti. 2. Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování. 3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. 4. Pokračující pomoc a podpora oběti. 5. Nahlášení policii. 6. Vlastní vyšetřování. Opatření v případě šikany: -napomenutí třídního učitele, důtka ředitele, podmínečné vyloučení na střední škole -snížení známky z chování -převedení do jiné třídy, pracovní skupiny -doporučit rodičům oběti i agresora návštěvu v poradenském či jiném zařízení -doporučit rodičům dobrovolně umístit dítě do pobytového zařízení SVP, diagnostická ústav -podání návrhu orgánu sociálně právní ochrany mládeže k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy -vyrozumět polici, pokud došlo k závažnějšímu případu šikanování, příp. se s policií domluvit, zda došlo k naplnění podstaty trestného činu. Příklady nepřímých a přímých znaků šikanování 1. Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.: Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. Zašpiněný nebo poškozený oděv. 8

Stále postrádá nějaké své věci. Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy. Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!) 2. Přímé znaky šikanování mohou být např.: Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo "legrací" zranitelný. Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem. Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil. Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje. Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich. Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí. Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout. 1. Rodiče žáků se doporučuje upozornit zejména na to, aby si všímali těchto možných příznaků šikanování: Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi. Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by se telefonovalo apod. Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem. Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu. Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem. Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!" Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně. Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objeví výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí. Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na), případně doma krade peníze. Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí. Dítě je neobvykle, nečekaně agresívní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům. Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.) Dítě se vyhýbá docházce do školy. 9

Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku. Informační leták pro žáky ZŠ a pro studenty SŠ Nikdo nemá právo druhému ubližovat! Spolužáci se k tobě chovají nepřátelsky, ubližují ti a ty nevíš, jak dál. Víš o někom, kdo je šikanován, a je ti ho líto. PŘEKONEJ STRACH A ZAJDI ZA UČITELEM, KTERÉMU DŮVĚŘUJEŠ (ŠKOLNÍM METODIKEM PREVENCE, ŠKOLNÍM PSYCHOLOGEM, VÝCHOVNÝM PORADCEM). Co je to šikanování? Za šikanování se považuje to, když jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně ubližuje druhým. Znamená to, že ti někdo, komu se nemůžeš ubránit, dělá, co ti je nepříjemné, co tě ponižuje, nebo to prostě bolí. Strká do tebe, nadává ti, schovává ti věci. Ale může ti znepříjemňovat život i jinak. Pomlouvá tě, intrikuje proti tobě, navádí spolužáky, aby s tebou nemluvili a nevšímali si tě. Později se otravování života stupňuje a zdokonaluje. Nastupuje fyzické násilí (bití, krádeže a poškozování věcí). Šikanování je vážná věc a v řadě případů bývá trestným činem. Proč bývá člověk šikanován? Není to proto, že by byl špatný, nebo proto, že by si to nějak zasloužil. Chyba není v něm, ale ve špatných vztazích mezi některými spolužáky. Převládá v nich bezohlednost a násilí. Jak se můžeš bránit? Když se ptali jednoho zoufalého žáka, proč o svém trápení neřekl rodičům, odpověděl: Já nevím, když přijdu domů, tak se na to snažím nemyslet. A doufám, že už to bude lepší. Myslet si, že to bude lepší, je omyl. Nikomu nic neříct, je strkání hlavy do písku, které situaci jenom zhoršuje. Nevzdávej to a udělej následující: Obrať se na učitele, kterému důvěřuješ. Může ti skutečně pomoci, bude ti věřit a neprozradí tě. Svěř se svým rodičům. V případě, že nenajdeš odvahu říct to ani svým rodičům, zavolej na pražskou Linku bezpečí, telefon 800 155 555 nebo 116 111. Bezplatně můžeš telefonovat z celé republiky. Nepotřebuješ k tomu peníze ani telefonní kartu. Tito lidé ti budou věřit, protože nejsi sám, komu se něco podobného děje. 10

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ČLOVĚK MEZI LIDMI V oblasti ovlivňování pozitivního sociálního klimatu SOŠ Nové Město na Moravě Na Bělisku 295 Nové Město na Moravě 592 31 Realizátor: SOŠ Nové Město na Moravě, Garant: Mgr. Helena Švárová 11

POPIS PROJEKTU 1) Úvod Realizátor projektu: Mgr. Helena Švárová, aprobace učitelství sociálních a zdravovědných předmětů pro SŠ, 11 let ve funkci školního metodika prevence v oblasti sociálně patologických jevů. 2) Popis současného stavu Analýza současného stavu forma dotazníků, které sledují sociálně patologické jevy (návykové látky příloha č.1, šikana, mezilidské vztahy), sociometrie třídních kolektivů (cílené i preventivní příloha č. 2). Dostupnost materiálů CD, knihy, časopisy mohou využívat žáci, učitelé, další zaměstnanci, rodiče. Aktuální zařazování přednášek pro žáky a seminářů pro pedagogy. Konzultační hodiny s metodikem prevence pro žáky a rodiče. 3) Zdůvodnění projektu Při vytváření nových třídních kolektivů je důležité monitorování klimatu, odhalování rizik ze strany sociálně patologických jevů. V kolektivech se objevuje malá schopnost spolupráce, tolerance a odolnosti vůči zátěži, nerozvíjí se efektivní komunikace a určitá míra zodpovědnosti jedince. Projekt je zaměřen na pozorování, hodnocení a následné řešení problémů. 4) Konkrétní popis cílových skupin Žáci prvních ročníků ve věku 15-16 let, s vybranou skupinou se bude pokračovat v dalších letech v oblasti drogové prevence. Pedagogové třídní učitelé rozvíjí optimální sociální klima v průběhu celého studia, hodnotí efektivitu programu - odborní učitelé aktivní zapojení do neformální komunikace se žáky a ke spolupráci s kolegy. Rodiče nepřímé ovlivnění přes žáky informovanost, sociální dovednosti. 5) Cíle projektu Hlavní cíl: Vytvářet a posilovat příznivé sociální klima ve školních kolektivech Dílčí cíle: Zvýšit odolnost žáků vůči sociálně patologickým jevům Posilovat žádoucí vlastnosti ve vztahu k sobě samému, k druhým lidem, k prostředí Posílit zodpovědnost jedince ke svému zdraví, společnosti Docílit zdravého sebevědomí a dovednosti řešit problémy bez návykových látek 6) Způsob realizace a podrobnější časový harmonogram Projekt bude realizován prostřednictvím adaptačního kurzu a následného programu. Druhý a třetí týden v září je plánován 2,5 denní pobyt žáků nastupujících 1. ročníků v Petrovicích. Žáci i rodiče budou o kurzu informováni na červnové schůzce nastupujících ročníků. 1.TEŽ 9. září (pondělí) Čas Činnost Zajišťuj e 7:30 Sraz u školy, vybírání podepsaných formulářů a zbývajících peněz Odvoz batohů šk. autem M. Materiál, pomůcky 12

Sedláče k 8:00? Třída turistický přesun do Petrovic Karel Odjezd osobním autem převoz svačiny, příprava ubytování Hela + Bohunk a 9:00? Příchod vyplňování dotazníku, ubytování B + H + K 9:45 Svačina 10:00? Nástup - seznámení s pravidly, rozdělení do K + H družstev + B 10:15 Seznamovací hry Já jsem a kdo jsi B + H ty? Kresba beze slov (dominance x submise) Pantomima povolání, příběh (komunikační šum) 12:30 Oběd 13:30-16:30 Odjezd do Bystřice lanové centrum - pěšky přesun Bratrušín M. Sedl. K + H + B 17:30- Paintbal 18:30 18:30 Odjezd do Petrovic M. Sedláče k 19:00 Večeře 20:00 Soutěživé hry Sbírání karet (družstva) aktivita) Hade, kde jsi? Bramborová trefa Elektrika Příběh (zklidňující Lékárna, foťák, baterka, seznam žáků + všechny pomůcky Dotazníky Barevná kolečka Papíry, tužky Svačiny Karty, šátky, záznamové karty pro družstva 22:00 Večerka 13

1.TEŽ 10. září (úterý) Čas Činnost Zajišťuje Materiál, pomůcky 7:30 Snídaně 8:00?- 8:45 Azimut Karel ½ třídy buzoly Drogy, šikana - dotazníky Hela + Bohunka 9:00? Výměna skupin B + H + K 9:45 Svačina 10:00? 3minutový test (vnímání a držení se instrukcí) Lék na AIDS (postoje, předsudky,domluva ve skupině) Stavba dopravního prostředku (rozvoj kreativity, spolupráce) 12:30 Oběd 14:00 Sportovní hry ponorky, kámen, šátek (pro družstva) Výkřiky ve tmě (dvojice) H + B K + H + B 18:00 Večeře 20:00 Večerní hra Energit nebo Transfúze K + H + B 22:00 Večerka ½ třídy Dotazníky, CD Testy, tabulky, krabičky, lepidla, papíry. šátky Barevná kolečka, papírové koule 1.TEŽ a 1. MES 11. září (středa) Čas Činnost Zajišťuje Materiál, pomůcky 7:30 Snídaně pak úklid pokojů B + H 9:00? Příchod 1. MES K 9:45 Svačina 10:00? Společná hra Borodino (vytrvalost, překonávání překážek) Odjezd 1. TEŽ a ubytování 1.MES 12:30 Oběd 14:00 Seznamovací hry Já jsem a kdo jsi ty? Kresba beze slov (dominance x submise) Pantomima povolání, příběh (komunikační šum) K + H + B H + B Šátky Dotazníky Tužky, papíry 14

Rozdělení do družstev 18:00 Večeře 20:00 Soutěživé hry Sbírání karet (družstva) Hade, kde jsi? Bramborová trefa Elektrika Příběh (zklidňující aktivita) 22:00 Večerka K + H + B Karty, šátky, záznamové karty pro družstva 1.O 16. září (pondělí) Čas Činnost Zajišťuje Materiál, pomůcky 7:30 Sraz u školy, vybírání podepsaných formulářů a zbývajících peněz Odvoz batohů šk. autem K 8:00? Třída turistický přesun do Petrovic H + B 9:00? Příchod vyplňování dotazníku, ubytování B + H + K 9:45 Svačina 10:00? Nástup - seznámení s pravidly, rozdělení K + H + do družstev B 10:15 Seznamovací hry Já jsem a kdo jsi B + H ty? Soutěživé hry Sbírání karet (družstva) Hade, kde jsi? Bramborová trefa Hod na koš 12:30 Oběd 13:30-15:30 Azimut Drogy, šikana dotazníky K + H + B 15:40 Svačina 16:00 3minutový test (vnímání a držení se instrukcí) Lék na AIDS (postoje, předsudky,domluva ve skupině) Pantomima povolání, příběh (komunikační šum) Stavba dopravního prostředku (rozvoj kreativity, spolupráce) H + B + K Dotazníky Barevná kolečka Tělocvična Karty, šátky, záznamové karty pro družstva ½ třídy Buzoly ½ třídy Dotazníky ½ třídy ½ třídy 18:00 Večeře 19:00 Messnerovy vrcholky Různé předměty 15

Kimova hra (tělocvična tma) 22:00 Večerka (hmat) Během celého roku se do výuky v jednotlivých předmětech zařazuje a sleduje projektová tématika. V říjnu až prosinci nastupují se svým programem primární prevence lektoři z EZOPU (příloha č. 4). Pro učební obory jsme vybrali téma ke komunikaci, kooperaci, respektování ostatních a studijní obor má téma k vyjasnění vztahů vůči normám a pravidlům. 7) Způsob zjišťování efektivity programu Hodnocení ze strany žáků vyplnění anketního lístku (příloha č. 5) Hodnocení stanovených kritérií míra spolupráce, aktivity, tolerance, komunikativnosti, výskyt nežádoucího chování průběžně zaznamenávají učitelé u skupin i jednotlivců. Sociogramy zaznamenávající důvěru žáků k jednotlivým osobám hodnocení pozice učitele. Zprávy o plnění programu předkládané vedení školy. 16

Příloha č. 1 Dotazník sociálně patologické jevy Věk: Pohlaví: 1) Setkali jste se (vůči vaší osobě) s některým projevem agrese? a) fyzická agrese napadení, nepříjemný tělesný kontakt b) slovní agrese, zastrašování c) ničení věcí, manipulace s věcmi, krádeže d) psychický nátlak násilné a manipulativní příkazy Kdy to bylo? Kde? (ve třídě, na WC, po cestě ze školy ) 2) Byli jste svědkem agresivního chování (šikany)? 3) Odvážili byste se vyjádřit podporu oběti? 4) Co navrhujete jako preventivní opatření? Skríningový dotazník pro dospívající, identifikující rizikové oblasti (Volně podle R. E. Tartera adaptovali Nešpor, Csémy a Műllerová, 1995) 18. verze) Dotazník vyplněn anonymně: ano ne Pokud ne, uveď své jméno a příjmení: Počet dovršených let věku: Pohlaví: mužské ženské Odpověz, prosím na všechny následující otázky. Zakřížkuj souhlasí nebo nesouhlasí. I když to nebude úplně přesné, odpověz podle toho, jestli je pravdivá odpověď podle tvého názoru blíže souhlasu nebo nesouhlasu. Odpovědi se týkají období posledních 12 měsíců, pokud není uvedeno jinak. 1. Oblast 1. Sportuješ méně nežli vrstevníci? souhlasí nesouhlasí 2. Odcházíš večer před dny, kdy je škola nebo jiné povinnosti, z domova bez dovolení? souhlasí nesouhlasí 3. Díváš se obvykle více než 2 hodiny na televizi? souhlasí nesouhlasí 4. Nebyli rodiče na večírcích, kterých ses v poslední souhlasí nesouhlasí době účastnil (účastnila)? 5. Cvičíš méně než většina vrstevníků, které znáš? souhlasí nesouhlasí 6. Trávíš volný čas většinou tím, že se jen tak touláš s přáteli? souhlasí nesouhlasí 7. Nudíš se většinou? souhlasí nesouhlasí 17

8. Trávíš většinu volného času sám (sama)? souhlasí nesouhlasí 9. Bereš alkohol nebo drogy jako způsob odpočinku? souhlasí nesouhlasí 10. Máš ve srovnání s většinou vrstevníků méně koníčků a zájmů mimo domov? souhlasí nesouhlasí 11. Jsi nespokojen (nespokojená) s tím, jak trávíš volný čas? souhlasí nesouhlasí 12. Unavíš se rychle při námaze? souhlasí nesouhlasí 2. Oblast 1. Často prosazuješ své názory za každou cenu, souhlasí nesouhlasí třeba i nevhodně? 2. Často zdůrazňuješ, že jsi lepší než druzí? souhlasí nesouhlasí 3. Trápíš někdy zvířata nebo si na nich vyléváš zlost? souhlasí nesouhlasí 4. Často křičíš? souhlasí nesouhlasí 5. Stojíš často za svým názorem, i když tušíš, že není správný? souhlasí nesouhlasí 6. Často kleješ nebo mluvíš sprostě? souhlasí nesouhlasí 7. Podezíráš často druhé, že ti chtějí ublížit? souhlasí nesouhlasí 8. Úmyslně a často druhé zlobíš a děláš jim schválnosti? souhlasí nesouhlasí 9. Míváš špatnou náladu? souhlasí nesouhlasí 10. Působí ti výraznější obtíže jednání zejména s cizími lidmi? souhlasí nesouhlasí 11. Vyhrožuješ druhým násilím? souhlasí nesouhlasí 12. Mluvíš hlasitěji nežli většina tvých vrstevníků? souhlasí nesouhlasí 13. Snadno se dáš vyvést z rovnováhy? souhlasí nesouhlasí 14. Děláš často věci a neuvažuješ před tím o jejich následcích? souhlasí nesouhlasí 15.Děláš často riskantní nebo nebezpečné věci? souhlasí nesouhlasí 16.Využíváš druhé lidi, když k tomu máš příležitost? souhlasí nesouhlasí 17. Často se rozčiluješ? souhlasí nesouhlasí 18.Trávíš většinu volného času o samotě? souhlasí nesouhlasí 19. Utekl (utekla) jsi z domova nebo nějakého zařízení na více než 48 hodin? souhlasí nesouhlasí 20. Hodně ti vadí, když tě někdo kritizuje? souhlasí nesouhlasí 3. Oblast 1. Chodíš na pravidelné lékařské kontroly kvůli nějaké nemoci? souhlasí nesouhlasí 2. Stal se ti nějaký úraz nebo nehoda, jejímiž následky trpíš? souhlasí nesouhlasí 3. Trpíš nespavostí nebo naopak spíš nadměrně? souhlasí nesouhlasí 4. Přibral (přibrala) nebo jsi zhubl (zhubla) v poslední době o víc než 5 kg? souhlasí nesouhlasí 5. Máš méně energie než si myslíš, že bys měl (měla) mít? souhlasí nesouhlasí 6. Míváš dýchací potíže nebo kašel? souhlasí nesouhlasí 7. Máš nějaké problémy, týkající se sexu nebo pohlavních orgánů? souhlasí nesouhlasí 8. Měl (měla) jsi někdy sexuální kontakty s někým, kdo bere drogy? souhlasí nesouhlasí 9. Míváš bolesti břicha nebo nevolnosti? souhlasí nesouhlasí 10. Měl (měla) jsi během posledních 12 měsíců žloutenku? souhlasí nesouhlasí 11. Trpíš nějakými jinými dlouhodobějšími bolestivými problémy? souhlasí nesouhlasí 12. Trpíš nějakým tělesným onemocněním, které tě ve srovnání s vrstevníky nějak omezuje nebo znevýhodňuje? souhlasí nesouhlasí 2 4. Oblast 1. Poškodil (poškodila) jsi někdy majetek někoho jiného? souhlasí nesouhlasí 2. Kradl (kradla) jsi opakovaně? souhlasí nesouhlasí 3. Pereš nebo hádáš se častěji než tví vrstevníci? souhlasí nesouhlasí 4. Trpíš často nedostatkem energie? souhlasí nesouhlasí 5. Nedokážeš v klidu sedět a jsi neklidný (neklidná)? souhlasí nesouhlasí 6. Snadno cítíš zklamání? souhlasí nesouhlasí 7. Obtížně se soustřeďuješ? souhlasí nesouhlasí 8. Často se cítíš hodně smutný (smutná)? souhlasí nesouhlasí 9. Okusuješ si nehty? souhlasí nesouhlasí 10. Máš neklidný spánek? souhlasí nesouhlasí 11. Jsi nervózní? souhlasí nesouhlasí 12. Dostaneš snadno strach? souhlasí nesouhlasí 13. Děláš si hodně starostí? souhlasí nesouhlasí 14. Je pro tebe obtížné pustit věci z hlavy? souhlasí nesouhlasí 18

15. Máš pocit, že se na tebe lidé dívají? souhlasí nesouhlasí 16. Slýcháš věci, které jiní lidé neslyší, slyšel (slyšela) jsi někdy hlasy? souhlasí nesouhlasí 17. Myslíš, že máš nějaké zvláštní síly, které druzí lidé nemají? souhlasí nesouhlasí 18. Míváš mezi lidmi strach? souhlasí nesouhlasí 19. Je ti často do pláče? souhlasí nesouhlasí 20. Míváš často tolik energie, že nevíš, co s ní udělat? souhlasí nesouhlasí 5. Oblast 1. Jsi mezi vrstevníky málo oblíbený (oblíbená)? souhlasí nesouhlasí 2. Jsi většinou nespokojený (nespokojená) s tím, jak se zapojuješ do toho, co dělají kamarádi nebo kamarádky? souhlasí nesouhlasí 3. Je pro tebe těžké nacházet ve skupině neznámých lidí přátele? souhlasí nesouhlasí 4. Využívají tě druzí ke svým zájmům? souhlasí nesouhlasí 5. Bojíš se hájit vlastní zájmy? souhlasí nesouhlasí 6. Je pro tebe hodně těžké požádat druhé o pomoc? souhlasí nesouhlasí 7. Vrstevníci tě snadno ovlivňují? souhlasí nesouhlasí 8. Baví tě spíše společnost starších dětí nebo dospívajících nežli společnost vrstevníků? souhlasí nesouhlasí 3 9. Děláš si často starosti, jak to, co děláš bude působit na druhé? souhlasí nesouhlasí 10. Dělá ti těžkosti hájit svůj názor? souhlasí nesouhlasí 11. Dělá ti těžkosti odmítat druhým? souhlasí nesouhlasí 12. Cítíš se příjemně, když tě někdo chválí? souhlasí nesouhlasí 13. Vnímají tě druzí jako málo přátelského (přátelskou)? souhlasí nesouhlasí 14. Když mluvíš s druhými, vyhýbáš se často pohledu na ně? souhlasí nesouhlasí 6. Oblast Pokud jsi nebyl (nebyla) poslední rok s rodinou ve styku a nemáš o ní zprávy, odpovídej za předchozí období. Jestliže není možné ani to, tuto oblast vynechej. 1. Stalo se, že někdo z rodiny (matka, otec, bratr nebo sestra) si vzal marihuanu, kokain, heroin nebo pervitin? souhlasí nesouhlasí 2. Stalo se, že by se někdo z rodiny opil takovým způsobem, že by z toho měl problémy v rodině, v práci nebo s přáteli? souhlasí nesouhlasí 3. Byl někdo z blízké rodiny během tvého života uvězněn? souhlasí nesouhlasí 4. Často se s rodiči nebo pěstouny hádáš a při tom na sebe křičíte? souhlasí nesouhlasí 5. Bývá rodina zřídka pohromadě? souhlasí nesouhlasí 6. Rodiče nebo pěstouni neví, co se ti líbí a co ne? souhlasí nesouhlasí 7. Neexistují v tvé rodině jasná pravidla, co můžeš a co ne? souhlasí nesouhlasí 8. Nevědí rodiče nebo pěstouni, co si doopravdy myslíš o věcech, které jsou pro tebe důležité? souhlasí nesouhlasí 9. Hádají se rodiče nebo pěstouni často? souhlasí nesouhlasí 10. Nevědí často rodiče nebo pěstouni, kde jsi a co děláš? souhlasí nesouhlasí 11. Bývají rodiče nebo pěstouni většinou mimo domov? souhlasí nesouhlasí 12. Máš pocit, že se o tebe rodiče nebo pěstouni nestarají? souhlasí nesouhlasí 13. Jsi nespokojen (nespokojená) s uspořádáním svého života? souhlasí nesouhlasí 14. Necítíš se doba bezpečně? souhlasí nesouhlasí 15. Bijí tě doma často? souhlasí nesouhlasí 16. Stalo se, že tě někdo z blízké rodiny sexuálně obtěžoval? souhlasí nesouhlasí 17. Trpí nebo trpěl někdo z rodičů nebo pěstounů vážnou duševní chorobou? souhlasí nesouhlas 4 7. Oblast Pokud jsi nebyl (nebyla) poslední rok ve škole, odpovídej za předchozí období. 1. Školu nemáš rád (ráda)? souhlasí nesouhlasí 2. Těžko se ve škole nebo při učení soustřeďuješ? souhlasí nesouhlasí 3. Máš podprůměrné známky? souhlasí nesouhlasí 4. Chodíš za školu častěji nežli dva dny v měsíci? souhlasí nesouhlasí 5. Máš často zmeškané hodiny? souhlasí nesouhlasí 6. Uvažoval (uvažovala) jsi vážně o tom, že ze školy odejdeš? souhlasí nesouhlasí 7. Stává se často, že nenapíšeš úkoly? souhlasí nesouhlasí 8. Jsi ve škole často ospalý (ospalá)? souhlasí nesouhlasí 19

9. Přicházíš často na hodiny pozdě? souhlasí nesouhlasí 10. Změnil jsi své přátele ve škole ve srovnání s předchozím rokem? souhlasí nesouhlasí 11. Cítíš se ve škole podrážděný a rozrušený? souhlasí nesouhlasí 12. Nudíš se ve škole? souhlasí nesouhlasí 13. Zhoršil se tvůj školní prospěch? souhlasí nesouhlasí 14. Cítíš se ve škole fyzicky ohrožován (ohrožována)? souhlasí nesouhlasí 15. Propadl (propadla) jsi někdy v životě? souhlasí nesouhlasí 16. Cítíš se během mimoškolních aktivit nebo v zájmových kroužcích nevítaný (nevítaná)? souhlasí nesouhlasí 17. Vynechal (vynechala) jsi někdy školu nebo jsi přišel (přišla) pozdě kvůli alkoholu nebo drogám? souhlasí nesouhlasí 18. Měl (měla) jsi někdy ve škole problémy kvůli alkoholu nebo drogám? souhlasí nesouhlasí 19. Stalo se, že alkohol nebo droga ti zabránily napsat úlohu nebo se připravit do školy? souhlasí nesouhlasí 20. Stalo se někdy v životě, že tě z nějaké školy vyloučili? souhlasí nesouhlasí 8. Oblast Jestliže jsi nikdy žádnou placenou práci ani brigádu nedělala (nedělala), tuto oblast vynechej. 1. Měl (měla) jsi nějakou placenou práci (i brigádu) a propustili tě z ní předčasně? souhlasí nesouhlasí 2. Přestal (přestala) jsi do nějaké práce nebo na brigádu prostě chodit? souhlasí nesouhlasí 3. Při hledání práce nebo brigády potřebuješ pomoc druhých? souhlasí nesouhlasí 4. Chodil (chodila) jsi často do práce nebo na brigádu pozdě nebo jsi vynechával (vynechávala)? souhlasí nesouhlasí 5 5. Bylo pro tebe těžké dokončovat pracovní úkoly? souhlasí nesouhlasí 6. Vydělal (vydělala) jsi někdy peníze nezákonným způsobem? souhlasí nesouhlasí 7. Vzal (vzala) sis někdy v práci alkohol nebo drogy? souhlasí nesouhlasí 8. Propustili tě někdy z práce kvůli alkoholu nebo drogám? souhlasí nesouhlasí 9. Měl (měla) jsi problémy vycházet s nadřízenými? souhlasí nesouhlasí 10. Chodil (chodila) jsi někdy do práce proto, abys měl (měla) peníze na alkohol nebo na drogy? souhlasí nesouhlasí 11. Měl (měla) jsi v práci konflikty nebo problémy se spoluzaměstnanci? souhlasí nesouhlasí 12. Ještě nevíš, jaké práci my ses chtěl (chtěla) v budoucnu věnovat? souhlasí nesouhlasí 9. Oblast 1. Pije některý z tvých přátel pravidelně alkohol nebo bere drogy? souhlasí nesouhlasí 2. Dává nebo prodává některý z přátel drogy vrstevníkům? souhlasí nesouhlasí 3. Švindluje někdo z přátel při písemkách ve škole nebo nějak podvádí? souhlasí nesouhlasí 4. Nemají rodiče tvoje kamarády rádi? souhlasí nesouhlasí 5. Měl někdo z tvých přátel problémy se zákonem? souhlasí nesouhlasí 6. Je většina tvých přátel starších než ty? souhlasí nesouhlasí 7. Chodí tvoji přátelé často za školu nebo žádnou školu nenavštěvují a ani nechodí do práce? souhlasí nesouhlasí 8. Nebaví přátele večírky, kde se nepodává alkohol nebo kde nejsou drogy? souhlasí nesouhlasí 9. Přinesli přátelé na nějaký večírek během posledních 12 měsíců alkohol nebo drogy? souhlasí nesouhlasí 10. Ukradli přátelé něco v obchodě nebo úmyslně poškodili cizí majetek během posledních 12 měsíců? souhlasí nesouhlasí 11. Patříš do party, která se zabývá něčím nezákonným? souhlasí nesouhlasí 12. Trápí tě v současnosti nějaký problém, který máš s přítelem nebo přítelkyní? souhlasí nesouhlasí 13. Nemáš žádného přítele nebo přítelkyni, kterému by ses mohl (mohla) svěřit? souhlasí nesouhlasí 14. Máš v porovnání s vrstevníky málo přátel? souhlasí nesouhlasí 10. Oblast (A) 1. Cítil (cítila) jsi někdy silnou touhu nebo přání po alkoholu, jiných drogách nebo hazardní hře? souhlasí nesouhlasí 6 20