VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Možnosti využití strukturálních fondů Evropské unie pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Poličsko Bakalářská práce Autor: Michaela Novotná Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012 1

Anotace NOVOTNÁ Michaela: Možnosti využití strukturálních fondů EU pro rozvoj mikroregionu Poličsko. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Bakalářské práce se zabývá zhodnocením mikroregionu Poličsko z hlediska cestovního ruchu, na jehož základě vytváří projektovou žádost o finanční podporu ze strukturálních fondů Evropské unie, která bude založena na reálné potřebě zdokonalení poskytovaných služeb v oblasti Poličska. Klíčová slova: cestovní ruch, strukturální fondy, Evropská unie, operační program, mikroregion. Annotation NOVOTNA Michaela: The options for using the European Structural Funds for tourism development in micro-region Policsko. College of polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2012. The thesis deals with micro-region Policsko from tourism point of view, on the basis of exploration it creats project for financial support from Structural funds of European Union which will be based on the real needs to improve provided services in Policsko micro-region. Keys: tourism, Structural Funds, European Union, Operational Programmes, microregion. 4

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odbornou pomoc při vedení bakalářské práce, dále paní Naděždě Šauerové za poskytnuté materiály a všem příbuzným a známým za podporu a ochotu mi vždy pomoci. 5

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 19. 4. 2012... Podpis 6

OBSAH ÚVOD A CÍL PRÁCE... 9 TEORETICKÁ ČÁST... 10 1 Regionální politika EU... 10 1.2 Strukturální a regionální politika... 10 1.2.1 Cíle regionální politiky... 10 1.2.2 Nástroje regionální politiky... 11 1.3 Strukturální fondy... 11 1.4 Strategické dokumenty regionální politiky EU v České republice... 12 1.5 Strategické obecné zásady společenství... 13 1.6 Operační programy... 13 2 Možnosti financování cestovního ruchu ze strukturálních fondů... 15 3 Postup tvorby a schvalování dotací... 17 3.1 Tvorba dotací... 17 3.2 Hodnocení žádostí... 18 4 Mikroregion Poličsko... 19 4.1 Potenciál cestovního ruchu... 20 4.1.1 Potenciál mikroregionu Poličsko... 20 4.2 Předpoklady cestovního ruchu v mikroregionu Poličsko... 23 4.2.1 Kulturně-historické a přírodní předpoklady CR... 23 4.2.2 Infrastruktura cestovního ruchu v mikroregionu Poličsko... 25 PRAKTICKÁ ČÁST... 31 5 Zhodnocení mikroregionu... 31 5.1 Analýza SWOT... 31 5.2 Zpracování projektové žádosti... 36 5.2.1 Doporučení... 36 5.2.2 Cíl žádosti... 36 7

5.2.3 Projektová žádost... 38 6..ZÁVĚR... 72 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 74 Knižní zdroje... 74 Internetové zdroje... 75 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK... 79 8

ÚVOD A CÍL PRÁCE Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Poličsko, kde hlavním cílem je na základě zhodnocení jednotlivých služeb a předpokladů cestovního ruchu v dané lokalitě, odhalit nedostatky a příležitosti pro zvýšení atraktivnosti mikroregionu. Teoretická část poskytuje základní informace o regionální politice Evropské unie, kdy v logické návaznosti popisuje problematiku a stanovení cílů jednotlivých cyklů politiky soudržnosti, popisuje její nástroje realizace a v konečné fázi otevírá pohled do problematiky jednotlivých operačních programů, které je možné využívat pro podporu a financování cestovního ruchu na našem území. Vzhledem ke stanovené problematice mikroregionu Poličsko se detailněji zabývá regionálním operačním programem Severovýchod. V závěrečné části týkající se regionální politiky je zmiňován postup tvorby a schvalování dotací pro komplexnost pohledu na jednotlivé postupy, kroky a funkce dané problematiky. Druhá část teoretického bloku bakalářské práce zkoumá mikroregion Poličsko z hlediska cestovního ruchu, kde je zhodnocen potenciál oblasti, jeho předpoklady a infrastruktura služeb cestovního ruchu. Na základě výsledků zhodnocení mikroregionu následuje část praktická, obsahující zpracování analýzy SWOT založené na teoretickém shrnutí faktů. Z analýzy vyplývají doporučení a příležitosti pro atraktivnost mikroregionu z hlediska cestovního ruchu, díky jejichž výsledku je zpracována projektová žádost o finanční podporu z ROP II Severovýchod, která svým obsahem odpovídá žádosti reálné a pro případ budoucího zájmu, předložení a schválení žádosti, by bylo možné tyto aktivity realizovat. Práce poukazuje na nevyužité možnosti zlepšení veřejných služeb, poskytování služeb soukromých a s tím spojené zvyšovaní zaměstnanosti, kvality života v regionu a jeho aktivnější zapojení do cestovního ruchu. Odpovídá na současnou problematiku, hodnotí lokalitu a informuje o mnohdy nevyužitých možnostech financování podnikatelských zájmů z prostředků Evropské unie. 9

TEORETICKÁ ČÁST 1 Regionální politika EU 1.2 Strukturální a regionální politika Jednou ze základních a významných politik je politika regionální, která je také nazývána jako politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS). Mezi jednotlivými regiony EU existují značné rozdíly v rozvoji a životní úrovni obyvatel. Specifickými znevýhodněnými oblastmi mohou být ostrovní, horské nebo řídce osídlené regiony, naproti tomu jsou oblasti, které mají vysokou životní a hospodářskou úroveň, zejména hustě obydlená místa, která jsou centry jednotlivých zemí. Úkolem politiky hospodářské a sociální soudržnosti je nepoměry mezi regiony vyrovnávat a zajistit jejich hospodářský a sociální růst. [1] 1.2.1 Cíle regionální politiky Pro jednotlivé cykly regionální politiky byly vytvořeny cíle, které napomáhaly a napomáhají v daném období k dosažení růstu ekonomiky a zamezení problémů pro dané časové období. V pátém časovém období pro roky 2007 2013 byly vytyčeny tyto tři základní cíle: Konvergence Cíl konvergence se snaží o podporu růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech, tedy v regionech, jejichž HDP na osobu je nižší než 75 % průměru EU.(1) Na tento cíl je alokována většina prostředků unijní regionální politiky. Z regionů České republiky mají na tuto podporu nárok všechny oblasti kromě hlavního města Prahy. (2) Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Je zaměřen na posílení konkurenceschopnosti a atraktivnosti regionů, které nepatří mezi nejvíce znevýhodněné regiony na něž se vztahuje cíl "konvergence", tedy těch, jejichž HDP na osobu je vyšší než 75% průměru EU. 10

V ČR pod tento cíl spadá hlavní město Praha. V těchto případech není tak důležitá naléhavá finanční pomoc a peněžních prostředků je vyčleněno pro jednotlivé oblasti méně než je tomu v případě cíle Konvergence. [2] Evropská územní spolupráce Jedná se o podporu ve formě přeshraničních a meziregionálních programů, kdy je tato spolupráce konkrétně zaměřena na specifické problémy území rozdělených národními hranicemi. V České republice jsou podporovány skrz územní spolupráci veškeré regiony. (1) 1.2.2 Nástroje regionální politiky Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti, která má za cíl omezit rozdíly v podmínkách pro rozvoj mezi jednotlivými regiony a různými členskými státy a tím podpořit hospodářskou a sociální soudržnost. [3] Právě prostřednictvím těchto fondů se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování rozdílů jednotlivých regionů a členských států. [4] V období let 2007-2013 jsou k dispozici následující tři nástroje: Strukturální fondy - Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) - Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti (FS) 1.3 Strukturální fondy Strukturální fondy jsou nástrojem politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) k dosahování ekonomické a sociální soudržnosti (koheze) Evropské unie. [4] Prostředky z těchto fondů jsou směřovány na pomoc méně rozvinutým regionům a dále regionům potýkajícím se strukturálními problémy. Finanční podpora také plyne na adaptaci a modernizaci politik, systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanosti. [3] 11

Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF v současné době financuje především veřejné a soukromé projekty soustředěné na rozvoj regionů, hospodářské změny, konkurenceschopnost a územní spolupráci v rámci EU. [5] Do této podpory spadají investiční projekty na podporu vytváření infrastruktury, investic do tvorby pracovních míst, podpora podnikání, podpora projektů místního rozvoje a ochrana životního prostředí. (3) Evropský sociální fond (ESF) V současné době je Evropský sociální fond hlavním nástrojem sociální politiky a politiky zaměstnanosti EU. (4) V období let 2007 2013 se zaměřuje na čtyři klíčové oblasti, kterými je zvýšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků, lepší přístup k zaměstnání a účast na trhu práce, posílení sociálního začlenění potlačováním diskriminace a usnadněním přístupu znevýhodněných osob na trh práce, podpora partnerství pro reformy v oblastech zaměstnanosti a začlenění. (5) Fond se tedy zaměřuje na podporu neinvestičních projektů, jakými jsou zejména rekvalifikace nezaměstnaných, programy pro osoby se zdravotním postižením, projekty pro děti, mládež, etnické menšiny a další. [6] Fond soudržnosti Neboli Kohezní fond podporuje snižování ekonomických a sociálních nerovností v EU. Prostředky z kohezního fondu se vztahují na členské státy s FDP nižším než 90% průměru společenství. Hlavní podpora se soustřeďuje na projekty na ochranu životního prostředí, transevropské dopravní sítě, projekty energetické politiky a využívání obnovitelných zdrojů energie. (1) 1.4 Strategické dokumenty regionální politiky EU v České republice Aby se Česká republika mohla zapojit do strukturální politiky, bylo nutností vypracovat řadu strategických a programových dokumentů, které musí být v souladu s dokumenty používanými v EU. 12

1.5 Strategické obecné zásady společenství Tento dokument pro regionální politiku EU vytyčuje hlavní zásady a priority politiky hospodářské a sociální soudržnosti pro období let 2007-2013. [7] Národní rozvojový plán 2007 2013 Stanovuje jednotlivá pravidla a strategie čerpání finančních prostředků regionální pomoci. Popisuje postupy realizací projektů, jejich rozbor, pravidla uskutečnění a koordinaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. [8] Národní strategický referenční rámec Je oficiální dokument, který popisuje strategii rozvoje České republiky v programovém období 2007 až 2013. Představuje základ pro čerpání finanční pomoci ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie ve výši 26,69 miliard eur. [9] 1.6 Operační programy Operační programy slouží jako zprostředkující mezistupeň mezi evropskými fondy ERDF, ESF, FS a konkrétním příjemcem, který chce čerpat finanční prostředky v rámci regionální politiky EU. [3] Operační programy se vyskytují ve dvou variantách, za prvé jsou to tematické operační programy, které se zabývají tématikou určitého sektoru, např. doprava, životní prostředí aj. Za druhé jsou to regionální operační programy, kdy je vždy jeden region jednou jednotkou NUTS II. Schválení těchto programů rozhoduje Evropská komise a jedná se o nejvýznamnější dokumenty regionální politiky EU. (1) 13

Pro období let 2007 2013 Česká republika vyjednala 26 operačních programů. Osm tematických operačních programů [10]: Podnikání a inovace Výzkum, vývoj, inovace Rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost Vzdělávání Regionální operační programy jsou [10]: Životní prostředí Doprava Integrovaný OP Technická pomoc ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS IISeverozápad ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Severovýchod OP Praha konkurencesch. ROP NUTS II Jihozápad OP Praha Adaptabilita ROP NUTS II Jihovýchod Ostatní operační programy umožňují přeshraniční, meziregionání a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti. [3] Obrázek 1: Regionální operační programy a jejich grafické znázornění podle [11] 13

2 Možnosti financování cestovního ruchu ze strukturálních fondů OP Podnikání a inovace Do konce programovacího období je globálním cílem tohoto programu zesílit konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb na úroveň předních průmyslových zemí Evropy.(1) OP podporuje (1): Aktivitu malých a středních podniků Inovační činnost v průmyslu Zavádění inovací, technologií, výrobků služeb Zvyšovaní účinnosti užití energií v průmyslu Povzbuzuje spolupráci sektoru průmyslu versus využití obnovitelných zdrojů energie Zefektivňuje využití lidského potenciálu v průmyslu Zkvalitňuje podnikatelskou infrastrukturu Rozvíjí podnikatelské služby pro podnikání Napomáhá rozvoji informačních služeb pro podnikání Integrovaný OP Doplňuje operační a regionální operační programy a je pojímán jako program komplexních koncentrovaných intervencí nadregionálního a národního rozměru pro řešení kolektivních problémů na území České republiky. [12] Cílem je modernizace a zefektivnění činnosti a procesů v oblasti veřejné správy, veřejných služeb a řízení územního rozvoje, které jsou důležité pro rozvoj celého území ČR. Přeshraniční spolupráce Program je zaměřen na inovace, životního prostředí, dostupnost a rozvoj měst, konkurenceschopnost a sociální a environmentální udržitelnost. Operační programy 15

vznikly na základě společních aktivit české strany a ostatních sousedících států, které chtějí společně realizovat spolupráci v příhraničních oblastech. (1) Česká republika Rakousko Česká republika Polsko Česká republika Bavorsko Česká republika Sasko Česká republika Slovenská republika Regionální operační programy ROP řeší jednotlivé problémy v rámci regionů České republiky. V každém regionu se snaží najít jeho potenciál a přispět k jeho rozvoji. V programovém období 2007-2013 máme sedm regionálních programů ČR NUTS II. Tyto programy jsou spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj. (1) ROP NUTS II Severovýchod [13] Regionální operační program NUTS II Severovýchod je stanoven pro region soudržnosti Severovýchod stávající z Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje. Cílem ROP Severovýchod, je stejně jako u ostatních ROP, vylepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu zahrnující modernizaci prostředků veřejné dopravy. Dále se zaměřuje na podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a objektů a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově, především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. ROP SV je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Řídícím orgánem ROP SV je Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. ROP SV obsahuje 5 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. 16

Obrázek 2: ROP NUTS II Severovýchod podle [14] 3 Postup tvorby a schvalování dotací 3.1 Tvorba dotací Dle (1) je základem pro podání projektové žádosti vyhlášení tzv. výzvy. Tyto výzvy jsou uveřejňovány v různých časových intervalech a informují žadatele o možnosti předložení projektových návrhů. Vyhlašovatelem je v tomto případě řídící orgán příslušného programu. Obsahem výzev je číslo výzvy, název programu, priority a příslušné oblasti podpory, místo předložení projektové žádosti, den, datum a hodinu nejpozdějšího předložení, odkaz, kde lze najít podrobnější informace a také výčet přípustných typů žadatelů. Aktuální stav otevřených výzev lze nalézt na příslušných webových stránkách jednotlivých krajů, ministerstev, stránkách zabývajících se strukturálními fondy a v regionálním a celostátním tisku. Projektovou žádostí o finanční podporu označujeme formulář, který je nutno vyplnit v příslušném termínu. Tato žádost musí být vyplněna pravdivě, přesně, úplně a řádně. Musí být napsána v českém jazyce, podepsána oprávněnou osobou a musí být doplněna příslušnými přílohami. Obsahem žádosti jsou údaje o uživateli, informace o projektu, specifikace nákladů projektu, informace o financování projektu, specifikace uznatelných nákladů projektu dle rozpočtu, harmonogram realizace projektu a soulad projektu s horizontálními prioritami EU, kterými jsou: životní prostředí, rozvoj informační gramotnosti a vliv rovné příležitosti. Žádosti se předkládají v tištěné podobě nebo pomocí elektronických formulářů, vše v závislosti na konkrétním OP. Nejpoužívanějším softwarovým nástrojem pro tvorbu 17

jednotlivých žádostí je v dnešní době program BENEFIT7, který je volně dostupný na internetu. Žádost musí být kompletně vyplněná a je nutno si udělat její kopii pro případné selhání softwaru nebo lidského faktoru. Součástí žádosti jsou přílohy, které se liší v závislosti na dané oblasti podpory a typu žadatele. K projektové žádosti jsou připojovány v elektronické nebo tištěné podobě. 3.2 Hodnocení žádostí Dle [15] jsou projekty hodnoceny odborníky na danou problematiku ve třech etapách, kdy jsou zkoumány formální náležitosti, posouzení přijatelnosti a nakonec věcná hodnocení projektu. Hodnotitelé jednotlivé projekty bodují dle daných kritérií, poté je řadí od projektů nejkvalitnějších po projekty méně kvalitní. Na základě pořadí jsou potom vybráni úspěšní žadatelé navržení do seznamu projektů doporučených k financování, kteří stejně jako jejich náhradníci obdrží dopis kde je jim tato věc sdělena. Neúspěšní žadatelé jsou taktéž informování dopisem, kde je jim sděleno, proč jejich projekt nebyl vybrán k financování. Pokud s odůvodněním žadatel nesouhlasí, může využít odvolací dobu. V případě úspěšné žádosti o dotaci následuje realizace projektových aktivit, kdy na sebe musí jednotlivé kroky úspěšně časově i věcně navazovat. V průběhu projektového cyklu je součástí monitoring. Nutností je informování o úspěšném pokroku v rámci projektu, kdy konečný příjemce předkládá vypracované zprávy poskytovateli podpory v tištěné a elektronické podobě. 18

4 Mikroregion Poličsko Mikroregion Poličsko je dobrovolný svazek 21 obci ve východním okraji Pardubického kraje ležící na pomezí Čech a Moravy. Mikroregion se rozkládá na více než 28 000 hektarech území České vrchoviny. Část území leží v chráněné krajinné oblastí Žďárské Vrchy, která tvoří severní, nejhornatější díl Českomoravské vrchoviny. Typický ráz Žďárských vrchů tvoří vrcholové hřbety pokryté lesy a úzká dlouhá údolí. Vzhledem k poloze ovlivňuje Poličsko vlhké a chladné podnebí, které patří se svojí průměrnou roční teplotou 5 stupňů Celsia k nejchladnějším místům samotné Českomoravské vrchoviny. (6) K vytvoření mikroregionu došlo po společné dohodě jednotlivých obcí v roce 1999. Počet obyvatel se pohybuje okolo 20 000 tisíc a v posledních letech dochází spíše k trendu migrace obyvatel z tohoto mikroregionu. V 19. století žilo v mikroregionu přibližně dvakrát více obyvatel, než je tomu dnes. Za současnou migrací stojí zejména trend života ve městě, vyšší nezaměstnanost v regionu a upouštění od tradičních hospodářských aktivit typických pro Poličku a okolí. Centrem oblasti je město Polička s více než devíti tisíci obyvateli. [16] Svazek obci hájí ekonomické, sociální, ekologické a jiné zájmy obcí a obyvatel regionu. Funguje jako společný koordinátor akcí, plánů a cílů. Mikroregion je průmyslově téměř nedotčen vzhledem k přírodním a klimatickým podmínkám, které od pradávna umožňovali pouze těžbu dřeva, písku a kamene. [17] Z hlediska návštěvnosti mikroregionu převládají čeští turisté, přibližně z 90 %, zbytek tvoří návštěvníci z Německa, Rakouska, Nizozemí a Slovenska. Pardubický kraj, i přes svojí bohatou přírodní a kulturní nabídku, patří k nejméně navštěvovaným oblastem cestovního ruchu České republiky. [18] 19

Obce mikroregionu [17] Borová Březiny Bystré Hartmanice Jedlová Kamenec Korouhev Květná Nedvězí Oldřiš Polička Pomezí Pustá Kamenice Pustá Rybná Rohozná Sádek Široký Důl Stašov Svojanov Telecí Trpín 4.1 Potenciál cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu jakožto složitý systém přírodního prostředí, kulturně historických hodnot a projevů aktuálních činností lidské společnosti, vytváří souhrnné podmínky a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Pro zjednodušení a zkoumání problematiky je nutné jednotlivé předpoklady rozčlenit na měřitelné segmenty. Segmenty jsou následně podle intenzity zařazeny dle stupně potenciálu. Jejich významnost je poté vyjádřena na bodovací stupnici. [19] 4.1.1 Potenciál mikroregionu Poličsko Dle zprávy o Aktualizaci potenciálu cestovního ruchu v České republice, vydané r. 2010 Ústavem územního rozvoje, mikroregion Poličsko disponuje následujícím potenciálem CR. [19] 20

Atraktivity cestovního ruchu Obrázek 3: Potenciál cestovního ruchu Poličsko k 1. 4. 2010 podle [19] Nejvýznamnější atraktivity cestovního ruchu v mikroregionu tvoří historické městské soubory Polička a Bystré s hodnotou potenciálu 60 bodů. Město Polička, kromě historického centra města, návštěvníkům nabízí k vidění soubor středověkého opevnění a možnost návštěvy světničky Bohuslava Martinů ve věži kostela Svatého Jakuba, přidanou hodnostou této atraktivity je 50 bodů. Následuje hrad Svojanov, který jakožto významná kulturní památka, disponuje vysokou atraktivitou srovnatelnou s městskými a vesnickými muzei (Městské muzeum Polička, Městské muzeum Bystré, Muzeum kuriozit Lezník). Přírodní památkou mikroregionu jsou Rybenské Perničky, historickým vesnickým souborem poté lidová architektura v Telecím. 21

Tabulka 1: Potenciál cestovního ruchu na Poličsku k 1.4. 2010 [19] Atraktivity CR A B C Body Přírodní pozoruhodnosti 1 20 Historické městské soubory 2 60 Historické vesnické soubory 1 20 Hrady, tvrze, zříceniny 1 40 Muzea, galerie 1 2 45 Jiné atraktivity CR 1 50 Turistická informační centra 2 30 Úhrn 265 Plochy a linie Téměř v celé části mikroregionu, spadající jižně od silnice první třídy, najdeme zastoupenu rekreační a turistickou krajinu II, která je charakteristická jako velice členitá, vrchovinná s množstvím lesů, luk a vyhlídkových bodů. Intenzita stupně podpory cestovního ruchu je vysoká, cca 50 74 %. dostupnost, kterou zajišťuje silnice první třídy a železnice třídy druhé. Tabulka 2: Plochy a linie na Poličsku k 1. 4. 2010 [19] Významná je pro region Plochy a linie A B C D E Body Rekreační a turistická krajina II x Silnice I. třídy Železnice II. třídy x x Úhrn 280 Zhodnocení potenciálu Z celkového přehledu potenciálu cestovního ruchu jednotlivých oblastí vychází, že mikroregion Poličsko zaujímá nižší až střední bodové ohodnocení (545 bodů). Na druhou stranu sousední oblast Litomyšl a okolí s památkou UNESCO disponuje nižší hodnotou potenciálu. Cestovní ruch má tedy v oblasti svůj podstatný význam a možné zvýšení atraktivity tkví v budování a rozvoji atraktivit spjatých s místem, které se však ještě ve velké míře nedostaly do podvědomí turistů a výletníků, např. pivovarnictví či vojenské památky. 22

4.2 Předpoklady cestovního ruchu v mikroregionu Poličsko Mikroregion i přesto, že patří k chladnějším oblastem České republiky, má vhodné klimatické i terénní podmínky pro turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku, agroturistiku, běžecké a sjezdové lyžování. Významnou součástí cestovního ruchu je výskyt přírodního koupání a možnosti sportovního a rekreačního rybaření. [17] 4.2.1 Kulturně-historické a přírodní předpoklady CR Turistickými centry mikroregionu s nadregionálním významem jsou Polička a Svojanov. Polička je královským věnným městem 13. století a disponuje mnoha historickými skvosty. Historické jádro města je památkovou zónou a centrum navíc láká turisty a návštěvníky díky významnému rodáku Bohuslavu Martinovi. [17] Svojanov je městysem, pod který spadá hrad Svojanov, původně gotický hrad po renesanční přestavbě ze 13. století ležící na Trstenické stezce, která byla ve středověku spojnicí mezi Čechy a Moravou. Je druhou nejnavštěvovanější památkou mikroregionu.(7) Ostatní obce se mohou chlubit lidovou a drobnou dobovou architekturou, sakrálními památkami, téměř neposkvrněnou přírodou a čistým ovzduším. Tabulka 3: Kulturně-historické a přírodní atraktivity mikroregionu Poličsko Obec Borová Březiny Bystré Hartmanice Jedlová Kulturně historické a přírodní atraktivity Kostel sv. Markéty, Evangelický kostel, Katolický kostel sv. Kateřiny, bývalý lom Štamberk, pomníček U výbuchů. (8) Pomník obětem 1. světové války, kaple svatého Rocha, Smírčí kříž, Luňáčkova lípa, lidová architektura [20] Kostel svatého Jana Křtitele, zámek Bystré, radnice, socha Panny Marie Sedmibolestné, socha svatého Prokopa, socha svatého Šebestiána, pomník obětem 2. světové války, sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého na mostě, fara, bývalá církevní škola s reliéfem Panny Marie, vápenka u bývalé střelnice Svazarm, Brtounova chalupa, městská galerie, minimuzeum [21] Kaplička sv. Jana Nepomuckého, hrob hraběnky Arnoštky z Langetu, lidová architektura [22] Kostel Navštívení Panny Marie, krucifix u silnici 23

Kamenec Korouhev Květná Nedvězí Oldřiš Polička Pomezí Pustá Kamenice Pustá Rybná Rohozná Sádek Široký Důl Stašov Svojanov Telecí Trpín k Poličce, socha Ecce Homo, fara, poutní kaple Panny Marie Sněžné, galerie [23] Lidová architektura Kostel sv. Petra a Pavla, kostnice, zvonice, kamenná socha sv. Jana Nepomuckého, Šindlerův dům, lidová architektura [24] Architektura německého dvorcového typu, kostel sv. Vavřince, boží muka [25] Kostel svatého Prokopa, meteorologická stanice, lidová architektura [26] U Třech buků, U Zbořených mostů, lidová architektura [27] Městské hradby v Poličce, barokní radnice, kostel sv. Jakuba, historické centrum, morový sloup, barokní kašny, světnička a muzeum rodáka Bohuslava Martinů, Měšťanský pivovar Polička, Rodný dům těsnopisce Hynka Jakuba Hegera, Hřbitovní kostel sv. Michala [28] Kostel sv. Jiří, kostnice, fara, kaple v dolní části obce, rychta, přestavěná na obecní úřad, usedlost s letním kinem, lidová architektura, galerie [29] Kostel sv. Anny, lípa malolistá 300 let, lidová architektura [30] Rybenské perničky, kostel sv. Bartoloměje, baptistický kostel, evangelický kostel, evangelická fara z hrázděného zdiva, přírodní rezervace Damašek, expozice starých zemědělských strojů, lidová architektura [31] Gotický kostel sv. Erazima, pomník obětem druhé světové války [32] Kostel Nejsvětější Trojice, barokní sloup - boží muka, kaplička sv. Jana Nepomuckého, pozůstatky starého evangelického hřbitova, bývalá rychta a krčma, lidová architektura [33] Gotický kostel sv. Jana Křtitele, Vopařilova jedle, lidová architektura [34] Kostel Nanebevzetí Panny Marie, železný kříž s kamenným podstavcem při silnici mezi Stašovem a Rohoznou, lidová architektura [35] Hrad Svojanov, pozdně barokní kostel svatého Petra a Pavla, lidová architektura (8) Kostel sv. Maří Magdalény, Lukasova "zpívající" lípa, Pajkrův dub v Telecím, lidová architektura [36] Kostel sv. Václava, barokní zvonice, významné poutní místo sv. Magdaleny, turistická rozhledna u Rovečného [37] 24

Mezi hlavní atraktivity v okolí, které již neleží v mikroregionu, ale významně jeho rozvoj a cestovní ruch ovlivňují jsou Litomyšl, kdy historické jádro města bylo zapsáno na list Světového dědictví UNESCO. Rokokový zámek Nové Hrady láká mnoho nejen domácích turistů ke své návštěvě. Jedná se o rozlehlý areál s parkem a muzeem. Téměř na pomezi mikroregionu turisté mohou navštívit Toulovcovy maštale, přírodní památkovou rezervaci, která disponuje pískovcovými skalami a borovými lesy. [17] 4.2.2 Infrastruktura cestovního ruchu v mikroregionu Poličsko Ubytovací zařízení mikroregionu Poličsko V oblasti je velké množství chat a chalup. Jedenáct obci disponuje ubytovacími zařízeními ať už se jedná o penziony, hotely či ubytování v soukromí. Velkým nedostatkem je zastoupení velkokapacitního ubytování mikroregionu. Hotely a penziony můžeme najít v Poličce, Bystrém a Svojanově. Největší kapacitu a možností ubytování je Hotel Bystré, který nabízí 50 lůžek. Mezi obcemi Bystré a Svojanov se nachází hotel Otakar, který ubytuje 50 nocležníků plus nabízí dalších 60 lůžek v přilehlých chatkách. Nedaleko obce Telecí se nachází původní turistická chata s možností ubytování přímo v hotelu či přilehlých bungalovech. Kapacita ubytování je necelých 60 míst. V Poličce nabízí nejvyšší ubytovací kapacitu hotel Poličan se svými 36 lůžky a hotel Opus, který nabízí hostům ke dnešnímu dni k využití 35 lůžek. V centru města se také nachází čtyři penziony, které pojmou přibližně po 15 hostí. Možnost campingu a ubytování v apartmánech nabízí také obec Borová. [17] Atraktivitou posledních let se staly pobyty, které nabízí účastníkům wellness balíčky a jednotlivé služby pro regeneraci těla. V Poličce, až na Penzion 555, žádné z ubytovacích zařízení nenabízí wellness služby. V Penzionu 555, je možno hostům za příplatek nabídnout využití infrasauny. Dvě ubytovací zařízení v Bystrém wellness služby nabízí, jsou jím Hotel Bystré a penzion Kubíčkovi. V centru Poličky je také možné navštívit solné jeskyně. Celková úroveň ubytovacích služeb je spíše podprůměrná až průměrná. Ve většině případů velkokapacitních ubytovacích zařízení se jedná o nerekonstruované ubytovací jednotky, často bez vlastního sociálního zařízení na pokoji. Vyšší standard ubytovacích služeb nabízí penziony v Poličce, hotel a penzion v Bystrém, hotel Opus a nové apartmány v Campingu Borová. 25

Dalším problémem je bezbariérový přístup a možnost konání menších konferenci, firemních soustředění a školení. Hotely a penziony nenabízí prostory s vhodnou technikou a zařízením pro speciální požadavky hostů. Stravovací zařízení v mikroregionu Poličsko Pouze tři obce z 21 nemohou turistům poskytnout žádné občerstvení a stravovací služby. Sedm obcí disponuje teplou kuchyni. Za nedostatek lze považovat, že turisté nemají možnost se při svých výletech do okolí stravovat v každé větší obci. Polička nabízí přes dvacet stravovacích zařízení. Nevýhodou je, že město nedisponuje dostatečným množstvím kvalitních kaváren a cukráren, kdy se situace zlepšuje, avšak kapacita těchto zařízení je velmi nízká a otvírací doba často nevhodná.[17] Z restauračních zařízení chybí restaurace nekuřácké. Žádní poskytovatelé stravovacích služeb nenabízí pravidelně místní speciality, typickou českou kuchyni či kuchyni světovou. Ve většině případů se restaurace zaměřují na minutkovou kuchyni. Moravská vína, jako typický český produkt nabízí vinotéky, absencí je možnost návštěvy pivnice s výběrem více druhů tohoto nápoje. Úroveň služeb je v Poličce, Bystrém, Svojanově a Borové na dobré úrovni. Místa nabízejí teplou kuchyni a možnost pořádání různých akci a oslav. Ostatní obce nabízejí pouze jednoduché občerstvení s omezenou možností stravovacích služeb. Informační centra Informační služby pro turisty poskytují informační centra v Poličce, Bystrém a nově také Svojanově. Pracovníci v místních IC ovládají vždy český, anglický a německý jazyk. Otevírací doba je příhodná a funguje i o víkendech. Doprava Region protíná železniční trať č. 261 Svitavy - Žďárec u Skutče, která je od prosince roku 2011 omezena, kdy z obce Pustá Kamenice do cílové stanice Ždárec u Skutče bude fungovat náhradní autobusová doprava. Toto řešení není moc šťastné pro turismus v mikroregionu, zejména pro cyklisty vznikne problém s přepravou jejich jízdních kol. Částečnou kompenzací má být provozování několika málo vlakových spojů o 26

víkendech. Větší dopravní koridory pro mezinárodní a státní dopravu se nachází ve Svitavách a Pardubicích. [38] Mikroregionem prochází státní silnice první třídy I/34 Svitavy Polička - Hlinsko, která je v dobrém stavu. Silnice II. a II. třídy jsou podle výzkumu ve stavu špatném a nevyhovujícím. V Poličce byla zavedena městská hromadná doprava obsluhovaná mikrobusy. Za nevyhovující lze podotknout špatné načasování a prodlevy mezi jednotlivými spoji a nemožnost přepravy většího počtu obyvatel, bezbariérový přístup či přepravu jízdních kol. [17] Pro turisty se zásadním stává autobusové spojení Polička - Svojanov, kdy o víkendu není možno se bez vlastního dopravního prostředku na Hrad Svojanov dopravit. Dle průzkumu turistických možností v Poličce byla většina turistů nespokojena s možností veřejné dopravy do Poličky. [17] Na okraji města Polička se nachází sportovní letiště, které je zřídka využíváno k vyhlídkovým letům, je také oblíbeným místem pro snowkiting a jiné adrenalinové sporty. Sjezdové lyžování Pro milovníky sjezdového lyžování nabízí mikroregion středně dlouhé trasy pro sjezdové lyžování. Na okraji Poličky v oblasti Liboháj leží sjezdovka s umělým zasněžováním. Další bez umělého zasněžování najdeme v Hamrech u Bystrého, na Březinách, v Pusté rybné a Telecím. Běžecké trasy Oblast mikroregionu protíná mnoho běžeckých tras, které jsou kvalitně udržovány. Pro snadnou orientaci byl vydán dokument běžeckých tras s mapami, chybí pouze informační tabule při běžeckých trasách. Tyto trasy najdeme v Poličce, Sádku, Kamenci, Oldříši, Borové, Pusté kamenici, Pusté Rybné a na Březinách. [17] 27

Naučné stezky V Poličce a okolí se nachází pět naučných stezek: Borovská poznávací stezka, Naučná stezka Polička a okolí, stezka Putování po městských lesích Poličky, turistická stezka Kolem kostela ve Svojanově a v obci Květná naučná stezka Lesní skalka. Plánované je vybudování naučné stezky v Poličce okolo hradeb. V mikroregionu by také mohly vzniknout stezky, které by informovaly turisty například o dobách světových válek, kdy by byl podporován stále oblíbenější vojenský turismus. [39] Cyklistické trasy Oblast mikroregionu protíná mnoho cyklotras, není proto divu, že jedním z nejdůležitějších příjmů z cestovního ruchu plyne právě z návštěvy milovníků cyklistiky. Cyklotrasu můžeme najít v téměř každé vsi, možným zlepšením by bylo vybudování jedné cyklostezky, která by propojovala celý region v jeho nejhlavnějších atraktivitách a zajímavostech. [40] Hipostezky Stále více oblíbená se v mikroregionu stává hipoturistika, mikroregion disponuje hipostezkou Pustá Rybná Kamenec Polička Stašov Rohozná - Starý Svojanov. Nevýhodou je absence hipofarmy, jakožto významného přispěvatele k rozvoji a udržení cestovního ruchu v krajině. [41] Agroturistika Agroturistika není v mikroregionu příliš častá. Rozšíření služeb tohoto typu by bylo velmi přínosné pro celé Poličsko, které leží v překrásné přírodě s významnou hospodářskou tradicí. Sportovní zařízení Pro sportovně založené návštěvníky regionu je připraveno mnoho sportovních využití pro jejich volné chvíle. V Poličce nechybí krytý plavecký bazén, sauna, zimní a letní stadion, dvě sportovní haly, tenisové kurty, horolezecká stěna, minigolfy, přírodní a městské koupaliště. Pro rybáře je zde velké množství lovných rybníků a tři přehrady nedaleko města Poličky. Adrenalinovým nadšencům se nabízí v okolí Poličky možnost paintballu. 28

Kultura V Poličce se pravidelně každoročně koná festival vážné hudby na počest rodáka Bohuslava Martinů, Martinů fest. Mezi další patří Colour meeting, filmový festival Jeden svět, festival Polička 555, Polička Jazz a Poličské Rockoupání. Na hradě Svojanově se v sezoně koná Hudební festival a Svojanovské bigbítové šermování. Životní prostředí Oblast se může chlubit téměř nedotčeným životním prostředím. Část mikroregionu leží v CHKO Žďárské vrchy. Přírodními rezervacemi jsou Damašek a Čtyři palice. Přírodním parkem je údolí řeky Křetinky. (7) Propagace a podpora mikroregionu Samotné zřízení mikroregionu podporuje jeho vlastní propagaci, další možností je podpora přicházející z Pardubického kraje. Evropská unie propaguje část regionu v projektu Českomoravské pomezí, což je turistická oblast, která leží ve východním cípu Východních Čech. Území vymezené starobylými městy Svitavy, Litomyšl, Polička, Moravská Třebová a Vysoké Mýto. [42] 29

Tabulka 4: Přehled služeb v mikroregionu Poličsko Obec Počet obyvatel Ubytovací zařízení Stravovací zařízení, občerstvení Cyklostezka číslo Ostatní Borová 930 1 4 4021, 4022 Běžecká trasa, naučná stezka Březiny 151 0 0 4022 Běžecká trasa, sjezdovka Bystré 1668 3 5 4019, 104 Sjezdovka, IC Hartmanice 266 1 1 Jedlová 984 2 4 4019 Kamenec 545 0 1 4022, 4025 Běžecká trasa, hipotrasa Korouhev 757 0 1 4022, 4023 Květná 315 0 1 4023 Naučná stezka Nedvězí 212 0 1 Oldřiš 666 0 1 4022 Běžecká trasa Polička 9128 15 32 4022, 4019, 4025 Pomezí 1118 0 1 4022, 4023 Pustá Kamenice Běžecká trasa, sjezdovka, hipotrasa, naučné stezky, IC 307 0 1 4180 Běžecká trasa Pustá Rybná 167 0 1 4105, 4022 Běžecká trasa, sjezdovka, hipotrasa Rohozná 678 0 1 Hipotrasa Sádek 475 0 1 4022 Běžecká trasa Široký Důl 364 0 1 4019, 4110 Stašov 245 0 1 4104 Hipotrasa, Jezdecký ranč Svojanov 404 3 3 Telecí 399 1 1 4104. 4027,4019 Trpín 437 0 1 5085 Hipotrasa, IC Sjezdovka, jezdecký ranč 30

PRAKTICKÁ ČÁST 5 Zhodnocení mikroregionu Praktická část bakalářské práce se zabývá vypracováním analýzy SWOT na základě shrnutí jednotlivých informací ohledně mikroregionu v teoretické části práce. SWOT analýza je v tomto případě vodítkem a pomůckou při přípravě projektu, která efektivně napomáhá v počáteční fázi projektové přípravy. 5.1 Analýza SWOT SWOT analýza hodnotí silné (Strenghts), slabé (Weaknesses) stránky společnosti, hrozby (Threats) a příležitosti (Opportunities) spojené s podnikatelským záměrem ve vztahu ke konkurenci a vnějšímu prostředí. Je důležitým průvodcem pro dlouhodobé plánování a ukazatelem dosažení vhodné strategie relizace projektu. (9) Silné stránky Vysoký kulturní potenciál Výhodná poloha regionu uprostřed ČR Atraktivity nadregionálního významu Kvalita životního prostředí a jeho nedotčenost Vysoká kvalita vzduchu Vysoký rekreační potenciál Přírodní toky a plochy Hustá síť cyklotras Výborné značení turistických stezek Kvalitní běžecké lyžování, značení tras a jejich úprava Sjezdového lyžování střední a lehké úrovně Možnost občerstvení téměř ve všech obcích mikroregionu Množství ubytovacích zařízení Dostatečný počet naučných stezek MHD Polička Konaní významných kulturních a sportovních akcí Nadnárodní spolupráce: Bystré (Kultura Evropského venkova), Polička (mezinárodní asociace Kruhu přátel hrazených měst) 31

Národní spolupráce: mikroregion Poličsko, České pomezí, obec Borová (Borovské hry) Slabé stránky Pouhé dvě památky nadregionálního významu Množství atraktivnějších památek v nedalekém okolí Chybějící vodní plocha pro rekreaci Špatná dopravní dostupnost, nedostatek spojů, neexistence večerních spojů mezi obcemi, nenávaznost spojů Špatná kvalita silnic II. a III. třídy, značná vzdálenost mimo významné dopravní tahy Špatné spojení mezi Poličkou a Svojanovem Rušení železniční trati Nízká kvalita stravovacích služeb Nedostačující ubytovací kapacity Nízká kvalita služeb ubytovacích zařízení Velké množství ubytovacích zařízení s nízkým počtem ubytovacích kapacit Neexistence agroturistiky, hipotras Téměř bez možnosti využití služeb wellnes, kongresové turistiky, podnikových pobytů Nízká jazyková vybavenost obyvatel a vzdělání v cestovním ruchu Absence světové kuchyně, propagace domácí kuchyně a lokálních produktů Nemožnost provádění adrenalinových sportů Sjezdové lyžování bez umělého zasněžování Absence cyklostezek Absence vyhlídek, rozhleden Nedostatek rozhleden Nedostatečná propagace Malé množství investic do produktů, služeb a doprovodných aktivit cestovního ruchu Nízké procento zahraničních návštěvníků Vícejazyčné brožury, webové stránky, menu v restauracích 32

Příležitosti Zvýšení zájmu o rekreaci v regionu Rozšíření povědomí o památkách nadnárodního regionu Propagace lidové architektury jako zachovalé ukázky tradičního vesnického života minulých století Budování velkokapacitních ubytovacích zařízení, statků a penzionů s doprovodnými službami a bezbariérovým přístupem Propagace území pomocí sdělovacích prostředků Rozšíření volnočasových aktivit Příliv vzdělaných obyvatel v cestovním ruchu s jazykovou vybaveností Zlepšení dopravní infrastruktury Investice do ekoturistiky, agroturistiky, hipoturistiky Produkce a nabídka tradičních výrobků Provoz moderního stravovacího zařízení a pivnice Podpora pivovarnictví Množství ploch vhodných pro vybudování golfového hřiště Rozšíření relaxačních služeb Rekonstrukce koupališť Zavedení historických jízd vlakem na nefunkční železniční trati Provozování cyklobusů Provoz půjčoven kol, lyžařského vybavení a servis s tím spojený Zbudování farmy pro hipoturistiku Hrozby Rušení a omezování dopravních spojení Migrace obyvatelstva Omezování provozu stravovacích zařízení, kulturních a sportovních akcí Špatná ekonomická situace podnikatelů v cestovním ruchu Odchod kvalifikovaných osob z regionu Neochota propagace a rozvoje cestovního ruchu v obcích s nízkou kvalitou poskytovaných služeb Omezení provozních dob obchodů, informačních center, pošt a jiných služeb Nárůst kriminality 33

Zhoršování stavu významných kulturních památek Degradace životního prostředí Celkový růst cen Stárnutí populace, nedostatečné množství pracovních sil Nezainteresovanost zahraničních a tuzemských návštěvníků k mikroregionu Ze SWOT analýzy vyplývá, že potenciál cestovního ruchu je velice významný pro rozvoj a zaměstnanost mikroregionu. Lokalita se přímo vybízí k rekreační činnosti spojené s tradičním venkovským životem, kdy řešením je rozvoj agroturistiky, ekoturistiky a aktivní dovolené. Významnými lákadly je turistika, cykloturistika a lyžování. Milovníci jízdy na kole by zajisté ocenili vybudování cyklostezek, zvýšení počtu odpočívadel na trasách a celkové zvýšení bezpečnosti komunikací. U sjezdového lyžování je možností prodloužení sezony pořízením umělého zasněžování, možné je vybudování snowparku a dětského vleku pro začátečníky. Běžecké lyžování je stejně jako pěší turistika na výborné úrovni, nechybí kvalitní značení ani úprava tras. Tuto činnost je třeba podporovat zejména aktivní propagací v médiích, pořádáním akci, soutěží pro děti a podobně. Základním motivem je turistům a výletníkům ve sféře služeb poskytnout komfort srovnatelný s ostatními Evropskými státy, který by atraktivitu mikroregionu ještě více podporoval. Nezbytností se stávají rekonstrukce ubytovacích zařízení, zbudování venkovských penzionů, farem a stavba velkokapacitního ubytovacího prostoru s podporou firemních akcí s doprovodnou technikou. S aktivní dovolenou je spojována relaxace a možnost využití wellness a ostatních moderních doplňkových služeb, které se v mikroregionu téměř nenachází. Poskytovatelům stravovacích služeb se nabízí možnost podpory a propagace lokálních produktů a jejich využití v tradiční české kuchyni či naopak poskytování služeb a produktů kuchyní cizokrajných. Polička jako královské věnné město měla od středověku varné právo a Poličské pivo je v okolí vyhlášené. Možností podpory kraje je uspořádání vícedenních pivních slavností s kulturním doprovodem a večerní zábavou. Absencí je také česká pivnice s možností ochutnávky tradičních nápojů a čajovna, která se v centru v minulosti nacházela, avšak byla zrušena. Ve spojitosti s aktivní dovolenou je třeba také zajistit u jednotlivých zařízení možnost úschovy a opravy cyklistických kol. 34

Obtížným řešením je dopravní situace v mikroregionu, kdy jednotlivé spoje na sebe nenavazují a překonat vzdálenost desítek kilometrů mnohdy trvá i několik hodin. Pro turisty, kteří nepřicestovali automobilem je pohyb po mikroregionu a jednotlivých památkách skutečným problémem. V lednu 2012 byla částečně zrušena trať Pustá Kamenice Žďárec u Skutče, kdy bylo velmi narušeno aktivní a pohodlné železniční spojení s Pardubicemi. Náhradou je systém autobusových linek, které však operují pouze mezi jednotlivými obcemi a širší kontakt neumožňují. Částečnou kompenzací je zachování některých víkendových železničních spojů, které umožňují převoz cyklistických kol a bezbariérový přístup. Železniční spojení Polička Svitavy nadále zůstává a umožňuje pohodlné cestování a spojení pro železniční koridor vedoucí z Prahy do Brna. V současné době, od počátku roku 2012, spadá mikroregion pod Integrovaný dopravní systém Pardubického kraje, který se snaží posílit provázanost a dostupnost jednotlivých spojení, kdy byla posílena četnost linek avšak při cestování na delší vzdálenosti je mnohdy nutnost mnoha přestupů v okrajových obcích s nedostatečnou časovou rezervou. Nutností je zvyšování kvalifikace zaměstnanců v cestovním ruchu o jazykové znalosti, znalosti psychologie zákazníků, propagaci produktu cestovního ruchu, šetrnosti k životnímu prostředí a informovanosti ohledně možných využití dotačních titulů a veřejných financí. V lokalitě chybí, až na paintball, možnost využívání adrenalinových a moderních sportů. Nabízí se možnost vybudování lanových center, bobové dráhy, motokár, půjčovny čtyřkolek, in-line stezky apod. Součástí poznávání mikroregionu je také vybudování rozhledny či vyhlídky. Propagace regionu by měla oslovovat aktivní turisty, rodiny s dětmi, starší generace, ale také mladé lidi se zájmem o aktivní dovolenou. Mikroregion by mohl být propagován jako místo s významnými kulturně-historickými památkami, s možností aktivně strávené dovolené v jednom z nedotčených krajů s tradičními hodnotami českého venkova. 35

5.2 Zpracování projektové žádosti Na základě provedení analýzy místních atraktivit a kvality služeb cestovního ruchu v mikroregionu Poličsko byla vypracována fiktivní žádost k předložení do operačního programu ROP NUTS II Severovýchod. Tato žádost je postavena na reálné potřebě zkvalitnění poskytovaných služeb v mikroregionu a zvýšení oblíbenosti oblasti. Projektová žádost je vytvořena ve formuláři webové žádosti v programu Benefit7, z důvodu fiktivnosti a nemožnosti vyplnění relevantních záložek žádosti je pracovní verzí. Veškeré ostatní náležitosti obsahuje. 5.2.1 Doporučení Vypracování a zhodnocení jednotlivých vnějších a vnitřních činitelů v mikroregionu odhalilo nedostatky a možná zlepšení v mnoha aspektech poskytování služeb a zatraktivnění dané lokality z hlediska cestovního ruchu. Za jedny z prioritních žádostí lze považovat vylepšení situace ve stravovacích a ubytovacích službách, vybudování cyklostezky propojující hlavní atraktivity, propagace mikroregionu pro aktivní část obyvatelstva a vzdělávání zaměstnanců cestovního ruchu. 5.2.2 Cíl žádosti Cílem fiktivní žádosti je vylepšení ubytovacích a stravovacích služeb v mikroregionu Poličsko, kdy bude provedena rekonstrukce stávající turistické chaty nedaleko obce Borová. Důraz bude kladen na tradiční venkovskovský styl a život spojený s agroturistikou a možností využití základních relaxačních služeb. Penzion bude nadále lákadlem pro milovníky aktivního životního stylu v tradičním venkovském prostředí. Rekonstrukce se bude týkat zejména zateplení turistické chaty a jejího možného celoročního využití. Dojte ke zvýšení standardu ubytovacích služeb, kdy každá ubytovací jednotka bude mít vlastní sociální zařízení, jednotlivé pokoje budou zbudovány v tradičním stylu a společné místnosti budou zútulněny. Přízemí a první patro poskytne ubytování osobám s omezenou možností pohybu, součástí budovy se stane menší wellness koutek, kde bude hostům k dispozici sauna a vířivka. Součástí budovy bude místnost pro opravu a úschovu kol a jejich půjčovna. Restaurace v objektu nově vybavena a jejím cílem bude do budoucna propagace lokálních produktů od místních výrobců. 36

Turistická chata bude více dbát na využívání obnovitelných zdrojů energie a stane se více soběstačná. Budova se stane šetrnou pro životní prostředí. Obrázek 4: Turistická chata Lucký Vrch [43] 37

5.2.3 Projektová žádost 38

6.ZÁVĚR V teoretické části bakalářské práce byly popsány možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie a jak tyto finance nejlépe získat. Postup a jednotlivé kroky jak docílit úspěšného přijetí projektu. Dále byl zhodnocen mikroregion Poličsko z hlediska cestovního ruchu, kdy byl zkoumán jeho potenciál a předpoklady. Z analýzy SWOT, která je součástí praktické části, lze vyčíst, že problematickou částí pro rozvoj cestovního ruchu je kvalita poskytovaných služeb a nízká aktivita a zapojení účastníků cestovního ruchu a jejich vzdělávání. Ubytovací a stravovací služby v mnoha případech poskytují stejný standard služeb jako před mnoha lety, chybí inovátorství, rekonstrukce a sledování současného a budoucího vývoje a trendu. Cestovní ruch je v oblasti orientován na klasické formy cestovního ruchu, kdy chybí modernější pojetí venkovského cestovního ruchu, pro který je mikroregion stvořený. Agroturistika je zde pojmem zcela zanedbaným a hospodářství a zemědělství je nadále považováno za zdroj obživy zemědělců a farmářů, kde jeho možnosti propojení s cestovním ruchem zůstává v pozadí. I přes značný počet cykloturistů a turistů jsou budovány zejména nízkokapacitní ubytovací jednotky ve městech, které mnohdy neumožňují účastníkům ani úschovu kol a nejsou určeny pro typy, které preferují pobyt v přírodě. Ve městě Polička byly v minulých letech pomocí strukturálních fondů financovány dva projekty na zřízení penzionů, kdy v dnešní době tyto penziony neevidují téměř žádnou návštěvnost. Velkokapacitní ubytovací jednotky mají snahu alespoň o částečnou rekonstrukci, avšak vzhledem k finanční náročnosti se jedná o dlouhodobý proces. Druhou nejvíce zanedbanou službou a její poskytování je doprava, kdy se s tímto problémem mikroregion potýká již mnoho let, částečným důvodem je nízká hustota zalidnění, množství obcí a vytvoření přijatelného plánu dopravy tak, aby vyhovoval nejen občanům, ale také turistům. Zásadní infrastrukturou je silnice první třídy, která je v dobrém stavu a umožňuje pohodlné cestování a spojení s největšími okresními a krajskými městy. Železnice, která byla vybudována před 110 lety a byla nedílnou součástí mobility obyvatel, byla na počátku roku 2012 po náročné rekonstrukci a automatizaci omezena a nahrazena autobusovými linkami, kdy nejen došlo k výraznému plýtvání financemi, ale také zrušení trasy, která byla využívána v zimních měsících při 72