OBJEDNATEL : OBEC HERÁLEC Herálec 257, Herálec u Havlíčkova Brodu

OBJEDNATEL : OBEC HERÁLEC Herálec 257, 582 55 Herálec u Havlíčkova Brodu ZPRACOVATEL : Ing.arch. Ladislav Brožek J.Faimonové 12, 628 00 Brno adresa kanceláře: Atelier nad viaduktem Ondráčkova 101, 628 00 Brno tel/fax 543 245 340 e-mail: infobrozek@archbrno.cz PROJEKTANT: Projekce zahradní, krajinná a GIS s.r.o. Mathonova 60, 613 00 Brno Ing. Yvona Lacinová, č.aut. ČKA 1292 Brno, březen 2011

Obsah: - ÚVOD str. 4 - Koncepce návrhu - Kostra ekologické stability (ES) - POPIS ÚSES str. 6 - Nadregionální a regionální ÚSES - Lokální systém ekologické stability (L-ÚSES) - POPIS SKLADEBNÝCH ČÁSTÍ (PRVKŮ) ÚSES str. 7 - Přehled prvků ÚSES - Interakční prvky - ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ str. 17 2

ÚVOD - Návrh místního ÚSES je podkladem pro stanovení potřeby a omezení možností změn využití území v zájmu ochrany přírody a krajiny a v souladu s posláním ÚP stanoví podmínky trvalé udržitelnosti užívání přírodních zdrojů a vytváří podmínky pro uchování kvality života všech živých organismů včetně lidí a má vytvořit podmínky pro další existenci a vývoj společenstev schopných plně využívat dané podmínky a vztahy. - Je zpracován podle zákona č. 114/92 v platném znění a podle platných metodických pokynů a potřeb ÚP. Vychází z výsledků předchozí etapy prací průzkumů a rozborů využití území a z vyhodnocení platných a závazných podkladů. Využity byly následující podklady: - Generel ÚSES v k.ú. Dobrohostov, Chválkov, Koječín (RNDr.Petr Obst, 2004) - Generel ÚSES v k.ú.herálec (Zahradní a krajinářská tvorba, s.r.o. Brno, 1996) - Generel MÚSES v k.ú. Dubí, Kamenice u Herálce, Mikulášov, Pavlov u Herálce, Zdislavice u Herálce (Löw & spol., s.r.o. Brno, 2001) - ÚTP NR a R ÚSES ČR (Bínová, Culek 1996) - územní plán obce Čejov - územní plán Humpolec místní část Krasoňov (Ing.arch. Maryška, 2002) - územní plán Humpolec místní část Rozkoš, Vilémov, Plačkov (Ing.arch. Maryška, 2002) - Zásady územního rozvoje kraje Vysočina výkres 1.4 veřejně prospěšné stavby a opatření (2008) - vlastní terénní šetření. Koncepce návrhu - Tento návrh upřesňuje vymezení ploch biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, které by měly umožnit zachování obnovy společenstev odpovídajících daným přírodním podmínkám. V maximální míře začleňuje do systému prvky stávající kostry ekologické stability (ES). - Návaznost na prvky ÚSES na k.ú. sousedních obcí je dána respektováním platných podkladů (generelů a ÚTP). - Prioritou ÚSES je zvýšení ekologické stability území. ÚSES může příznivě ovlivnit stav zemědělsky a lesnicky využívaného území, vodních ploch i vodního režimu povrchových i podzemních vod. Prostorové a funkční uspořádání prvků ÚSES se do určité míry přizpůsobuje potřebám protierozní ochrany, přístupnosti pozemků i jejich uspořádání tak, aby nebyla narušena prvořadá ekologická funkce ÚSES. - Pokud jsou pro biokoridory a biocentra využity prvky kostry ES jejichž stav, výměra a kvalita vyhovují nebo mohou být do takového stavu uvedeny, pak se změna využití dotčených pozemků nenavrhuje. Případná změna je možná jen se souhlasem dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny. Omezení funkčnosti v ÚSES není bez kompenzace (bez odpovídající náhrady) možné. Omezení hospodářské využitelnosti a omezení možností zásahů do porostů, do vodního režimu a do půdy je dáno zákonem. - Pokud bude třeba doplnit chybějící části biokoridorů, biocenter a hlavně interakční prvky (aleje, meze, protierozní zatravnění nebo osázení dřevinnými porosty, zalesnění), bude třeba záměr ÚP upřesnit při realizaci komplexních pozemkových úprav (KPÚ) a teprve při nich bude provedena nezbytná změna druhu a převod (směna, výkup) pozemků. Tyto pozemky by měly být přednostně v majetku obce proto, aby bylo možno zajistit jejich úpravu a osázení, dopěstování a následnou údržbu. 3

Kostra ekologické stability (ES) - Je tvořena všemi EVSK (ekologicky významnými krajinnými segmenty) v území. Mimo části lesů s vyhovující druhovou, prostorovou a věkovou skladbou to jsou funkční břehové a doprovodné porosty vodních ploch a toků a trvalé travní porosty v nivách, krajinná zeleň (aleje podél silnic a polních cest, remízky, dřevinné porosty na mezích a kamenicích, trvalé travní a bylinné porosty na loukách, pastvinách a na ostatních jinak nevyužívaných plochách). V zastavěném území lze za součást kostry ES považovat především vysokokmenné zatravněné sady a zahrady, zámecké parky a plochy veřejné zeleně na návsích. - Do kostry ES nejsou zahrnuty části území s nepůvodními, plevelnými a nitrofilními (ruderálními) porosty na hospodářsky využívané lesní a zemědělské půdě a plochy s porosty nepůvodních, invazních rostlin. - Na lesní půdě určuje ekologickou stabilitu území podíl původních, převážně listnatých dřevin v porostech se skladbou odpovídající STG (SLT). Vzhledem k tomu, že lesní porosty jsou považovány za VKP ze zákona, nebyly lesní plochy podrobněji řešeny a byly pouze převzaty trasy vymezených biocenter a biokoridorů. - Do kostry ES v nivách toků jsou započteny břehové a doprovodné porosty toků, mezofilní a vlhké nivní louky. Jsou zároveň VKP ze zákona. Pokud nebyly vymezeny jako součást biokoridorů a biocenter, plní v ÚSES roli interakčních prvků. - V řešeném území jsou na všech větších tocích rybníky nebo jejich soustavy. K nejvýznamnějším patří.kaskáda rybníků na pravostranných přítocích Perlového potoka (rybníky Dubský, Zdislavský, Kachlička, Kamenický, Rybárna a Boňkovský) Jejich litorální pásma jsou bohatě rozvinuta, v břehových porostech jsou často mohutné a cenné dřeviny (duby letní, olše, vrby, jasany, javory). Tyto plochy jsou velmi cenné pro společenstva obojživelníků, ptáků a vodních živočichů. - V zastavěném a zastavitelném území lze za součást kostry ES považovat především staré sady a zahrady s vysokokmennými ovocnými stromy s pestrými lučními porosty, plochy extenzivně využívané zeleně na okrajích ploch s jiným využitím (pro zemědělskou výrobu, sklady, hřiště). Za součást kostry ES lze považovat i některé plochy veřejné a vyhrazené zeleně, v nichž převažují domácí druhy dřevin. Výrazným fenoménem řešeného území jsou návesní rybníčky nebo jejich soustava, které tvoří kostru ekologické stability v intravilánech všech řešených sídel.. - Největší a nejvýznamnější plochou zeleně v intravilánu je v zájmovém území zámecký park v Herálci. Jedná se o přírodně krajinářský park, ze kterého je uváděno 28 druhů jehličnatých a 67 druhů listnatých dřevin. Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků (zákon č. 114/1992 Sb.) V řešeném území se nachází 1 maloplošné chráněné území a 2 registrované VKP : PP Sochorov (k.ú.koječín), Zámecký park v Herálci (k.ú.herálec) a Lom u Pavlova (k.ú. Pavlov u Herálce) Památné stromy Klenová alej u Koječína (k.ú.koječín) 4

Dále se v zájmovém území nachází 5 evidovaných lokalit ochrany přírody. Jedná se o lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle 48 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Okrouhlík (k.ú.kamenice u Herálce) Vlhká vstavačová louka s výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Vstavač u dálnice - Kamenice (k.ú.kamenice u Herálce) Vlhká louka s výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), zábělníku bahenního (Comarum palustre), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica) a violky bahenní (Viola palustris). Významná ornitologická lokalita (linduška luční, bramborníček hnědý). U vodojemu (k.ú.dubí) Zanesený rybník a podmáčené louky s výskytem vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), zábělníku bahenního (Comarum palustre) a violky bahenní (Viola palustris). Vachta u Kamenice (k.ú.dubí) Rašelinná louka zarůstající olšovým náletem. Z významných druhů výskyt zábělníku bahenního (Comarum palustre) a kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica). Populace vachty v zániku. Význam i z hlediska ornitologického. Slavníč (k.ú.herálec) Bývalý rybník, zarostlý rákosem a vrbami. Na části výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), zábělníku bahenního (Comarum palustre), suchopýru (Eriophorum sp.) a violky bahenní (Viola palustris). Významná ornitologická lokalita (linduška luční, bramborníček hnědý). Ornitologicky cenná lokalita (bramborníček hnědý, pěvuška modrá, pěnice pokřovní, pěnice hnědokřídlá). POPIS ÚSES Nadregionální a regionální ÚSES Do zájmového území zasahuje regionální ÚSES pouze na jeho okrajích. Do lesního komplexu na severovýchodním okraji řešeného území zasahuje část vymezeného regionálního biocentra Hradiště. Regionální biokoridor č.440, který je z tohoto biocentra trasován směrem jihozápadním prochází po JV hranici katastru Herálce a je veden nivou Nohavického potoka. Další větev regionálního ÚSES (regionální biokoridor č.438) prochází západně od řešeného území katastry Čejov, Vilémov a Plačkov a Krasoňov. Do řešeného území zasahuje tento biokoridor pouze na západním okraji katastru Kamenice, kde je na něm ve stávajícím lesním komplexu vymezeno vložené lokální biocentrum Obora. Lokální systém ekologické stability (L-ÚSES) Společenstva lesů na půdách s normálním a mírně sníženým množstvím dostupné vody na různých půdách a rozdílně sklonitých, osluněných a provětrávaných stanovištích by měly representovat struktury ÚSES s lokálními biokoridory a biocentry vymezenými jako funkční nebo po přestavbě funkční tam, kde lze využít stávající prvky kostry ES především části lesů, drobné polní lesíky na svazích a menší porosty na mezích. Jen malé části ÚSES jsou navržené k doplnění na plochách polí nebo kulturních luk. Společenstva údolních niv a sníženin na hlubokých, živinami dobře zásobených půdách s vyšší hladinou vody v půdě reprezentuje lokální ÚSES využívající stávající prvky kostry ES břehové a doprovodné porosty u toků a vodních ploch (rybníků) a trvalé travní porosty na nivních loukách, krajinnou zeleň na okrajích lesních porostů zasahujících do nivy. Obě tyto struktury se stýkají v kontaktních biocentrech nebo jsou zahrnuty v kombinovaných společenstvech, kdy je využit tvar reliéfu a podél toků jsou vedena 5

společenstva údolních niv a na svazích lesní společenstva normálních až omezených hydrických řad. Celkem je v zájmovém území vymezeno 15 lokálních biocenter a 17 lokálních biokoridorů. POPIS SKLADEBNÝCH ČÁSTÍ (PRVKŮ) ÚSES Poloha a výměry prvků ÚSES budou určeny jednoznačně a přesně teprve po stabilizaci majetkoprávních vztahů, po dokončení KPÚ. Pozemkovými úpravami má být dosaženo toho, aby potřebné pozemky byly převedeny do vlastnictví obce. Minimální výměra lokálních biocenter je podle metodiky 3 ha a v některých případech, kdy se jednalo o stávající přírodě blízká společenstva byla zvětšena. Minimální délka lokálních biokoridorů je podle metodiky 2 km a nemůže být překročena. Plochy vyčleněné pro plnění funkcí ÚSES (biocentra, biokoridory, IP) jsou předmětem ochrany ve veřejném zájmu podle zákona č. 114/92 v platném znění.(dále jen zákona). Vlastníci a uživatelé dotčených pozemků jsou povinni chránit části ÚSES které jsou na těchto pozemcích vymezeny (podle 4 zákona). Dodatečně do ploch určených k plnění funkcí ÚSES nesmí být umísťovány žádné další stavby a zařízení ani vedení inženýrských sítí. Také do nich nemají zasahovat ochranná pásma staveb a inženýrských sítí omezující možnost výsadby, normální růst a zachování porostů. Sousedící pozemky nemohou být užívány tak, aby vzniklo riziko poškození organismů, půdy, vzduchu a vody a aby byly nad únosnou míru ztěžovány podmínky pro život a vývoj společenstev a jednotlivých organismů v daném prvku ÚSES (zastínění stavbami, hluk, znečištění, nežádoucí zásahy do vodního režimu,.). Využití vodních ploch a toků pro intenzivní chov ryb a vodní drůbeže je nežádoucí. Výjimečně je možné (po odborném posouzení stavu a rizik poškození přírody a krajiny) připustit tento chov na oddělené části umělých vodních nádrží a rybníků. Pokud je součástí prvku ÚSES pozemek s trvalým travním nebo dřevinným porostem (louky, krajinná zeleň, les), nesmí být stav a skladba porostů měněna plošnou likvidací porostů (rozoráním, holosečí,..) ani zaváděním nepůvodních kultivarů rostlin a živočichů. Přípustné a žádoucí jsou pěstební zásahy směřující ke zvyšování druhové pestrosti ve prospěch původních druhů dle STG, rozrůznění věkové skladby a prostorové členitosti porostů. 6

Přehled prvků ÚSES Biocentra HRADIŠTĚ (dle ÚTP RBC 725) Herálec, Koječín, Dobrohostov, Chválov, Radňov, Úsobí reprezentativní heterogenní biocentrum regionálního významu STG 3 AB 3, 4 AB 2,3,4,5, 4 B 2, 3, 4, 4 BC 4-5 lesní, (+ nivní, luční, vodní) typ cílového společenstva lesní porosty s přírodě blízkou skladbou s enklávami luk a vodních ploch vymezená výměra 250,9 ha v lesních porostech maloplošně hospodařit, zvyšovat podíl dřevin přirozené druhové skladby, enklávy luk nenechat zarůst ani zalesnit KOJEČÍNSKÉ RYBNÍKY Koječín, Věž kombinované lokální biocentrum STG 3B5, 3BC4-5, 4 B 5, 4 BC 5, 4 B 4, 4 AB 2,3 lesní, luční, vodní typ cílového společenstva břehové a doprovodné porosty v nivě toku, rybník, vlhké louky a drobné lesíky vymezená výměra 16,4 ha, v řešeném území 9,8 ha břehové porosty ponechat samovolnému vývoji louky v nivě nehnojit, ale extenzivně obhospodařovat v lesních porostech hospodařit výběrným způsobem UTOPENÁ Koječín, Herálec kombinované biocentrum lokální STG 4 A 3, 4 AB 3, 4 B 5, 4 BC 4-5 lesní, luční,vodní typ cílového společenstva břehové a doprovodné porosty, v nivě toku louky, na svazích lesní porosty vymezená výměra 11,3 ha v lese na svahu hospodařit výběrným způsobem v porostech zvýšit podíl dřevin přirozené druhové skladby doprovodné porosty toku ponechat samovolnému vývoji, jen sanitární výběr louky v nivě nehnojit, ale nadále extenzivně udržovat MERUNKA Koječín, Herálec, Věž kombinované biocentrum lokální STG 4 A 3, 4 AB 3, 4 B 5, 4 BC 4-5 lesní, nivní,vodní typ cílového společenstva břehové a doprovodné porosty v nivě toku, lesní porosty na svazích cílová minimální výměra 4 ha; v řešeném území 2,8 ha v lesním porostu zvýšit podíl dřevin přirozené druhové skladby doprovodné porosty v nivě potoka ponechat samovolnému vývoji nivní louku nehnojit, ale nadále udržovat kosením STG typ cílového společenstva cílová minimální výměra BOŇKOVSKÝ RYBNÍK Herálec, Boňkov kombinované biocentrum lokální 4 BC4-5 vodní, nivní lesní rybník s břehovými a doprovodnými porosty autochtonních dřevin 6,32 ha v porostech lemujících rybník zachovat stávající pestrou druhovou skladbu ponechat krásné staré duby letní na hrázi v rybníce nezavádět intenzivní chov ryb 7

KAMENICKÝ RYBNÍK Kamenice u Herálce kombinované biocentrum lokální STG 4-5 BC 4-5 vodní, nivní lesní typ cílového společenstva rybník s břehovými a doprovodnými porosty autochtonních dřevin cílová minimální výměra 5,9 ha zachovat stávající využití při zásazích do břehových porostů preferovat olši lepkavou, vrby a jasan z porostů postupně odstraňovat osiku a břízu STG typ cílového společenstva cílová minimální výměra SLAVNÍČ Herálec, Slavníč kombinované biocentrum lokální 3-4 AB2-3, 3-4 B3, 4 BC4-5 lesní, nivní, luční vlhké louky se skupinami dřevin v nivě, na svazích lesní porost 1,3 +5,65 ha v lesním porostu na svahu postupně změnit druhovou skladbu smrk a modřín nahradit autochtoními dřevinami dle STG část LBC na svahu JZ expozice zalesnit travnaté porosty v nivě extenzivně udržovat zachovat evidovanou lokalitu ochrany přírody Slavníč NA POTOCE Herálec, Skorkov kombinované biocentrum lokální, v trase regionálního biokoridoru RK 440 STG 3-4 BC 4-5 lesní, nivní,vodní typ cílového společenstva břehový a doprovodný porost v nivě toku cílová minimální výměra 3 ha revitalizovat napřímené koryto Nohavického potoka vysázet břehové a doprovodné porosty dřevin dle STG POD NOHAVICKÝM MLÝNEM Herálec, Úsobí kombinované biocentrum lokální, v trase regionálního biokoridoru RK 440 STG 3-4 BC 4-5, 4 AB 3 lesní, nivní, vodní typ cílového společenstva břehový a doprovodný porost v nivě toku cílová minimální výměra 4,94 ha rozšířit a doplnit břehové a doprovodné porosty Nohavického potoka svah pod tratí osázet dřevinami dle STG PANSKÝ LES Zdislavice u Herálce reprezentativní lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 438 STG 5 B 3, 5 AB 3, 5 BC 4 lesní typ cílového společenstva lesní porost druhově i věkově rozrůzněný cílová minimální výměra 5,75 ha do porostu s převahou smrku vnést dřeviny přirozené druhové skladby nejvíce zvýšit zastoupení buku, v příměsi zavést i jedli a javor klen KACHLIČKA Zdislavice u Herálce kombinované lokální biocentrum 8

STG 3-4 BC 5, 5 AB 4, 5 BC 4 vodní, mokřadní a dřevinná typ cílového společenstva mokřadní část rybníka, břehové porosty dřevin cílová minimální výměra 9,2 ha zachovat stávající stav mokřadních a dřevinných společenstev v lesním okraji zvýšit podíl listnatých dřevin DUBSKÝ RYBNÍK Dubí kombinované lokální biocentrum STG 5 BC 4 vodní, mokřadní a dřevinná typ cílového společenstva rybník s pobřežní vegetací a věkově diferencovaným břehovým porostem cílová minimální výměra 6,72 ha zachovat současné využití při zásazích v porostech podporovat hlavně olše a vrby PŘEDNÍ VRCH Mikulášov reprezentativní biocentrum lokální STG 5 A 3, 5 AB 3-4 lesní typ cílového společenstva lesní porost, druhově i věkově rozrůzněný cílová minimální výměra 5 ha hospodařit podrostním způsobem využívat přirozeného zmlazení smrku, ponechávat výstavky listnatých dřevin z druhové skladby vyloučit modřín, zvýšit zastoupení buku a jedle TEMNÍK Pavlov u Herálce reprezentativní lokální biocentrum v trase nadregionálního biokoridoru STG 5 AB 3-4, 5 A 3 lesní typ cílového společenstva lesní porost, druhově i věkově rozrůzněný cílová minimální výměra 5 ha pokračovat v obnově porostu využívat přirozeného zmlazení smrku, ponechávat výstavky listnatých dřevin z druhové skladby vyloučit modřín, zvýšit zastoupení buku a jedle V OBCI Pavlov u Herálce kombinované lokální biocentrum STG 5 BC 4, 5 A 3, 5 AB 3 vodní, mokřadní, dřevinná typ cílového společenstva rybník s pobřežní vegetací a věkově diferencovaným břehovým porostem cílová minimální výměra 3 ha zachovat současné využití OBORA Kamenice u Herálce reprezentativní lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru STG 5 AB 3, 5 B 3 lesní typ cílového společenstva hospodářský les s převahou jehličnatých dřevin cílová minimální výměra 3 ha do porostu s převahou smrku vnést dřeviny přirozené druhové skladby nejvíce zvýšit zastoupení buku, v příměsi zavést i jedli a javor klen 9

Biokoridory RK 440 regionální biokoridor (k doplnění) STG 3-4 BC 4-5 typ cílového společenstva vodní, mokřadní, dřevinná 40 m 0,7 + 0,2 km revitalizovat napřímený Nohavický potok nivu zatravnit a osázet dřevinami dle STG RK 438 regionální biokoridor (k doplnění) STG 5 AB3, 5 B 3 typ cílového společenstva lesní 40 m 0,4 km + 0,5 km hospodářský les, nutno upravit druhovou skladu dle STG hospodářské využití podmíněně přípustné; bariéru tvoří těleso dálnice BK 1 (mezi BC Panský les a BC Kachlička) modální jednoduchý lokální biokoridor (k postupné obnově) STG 5 BC 4 typ cílového společenstva lesní 15 m 400 m v hospodářském lese upravit druhovou skladu dle STG redukce geograficky nepůvodních dřevin BK 2 (mezi BC Kachlička a BC Dubský rybník) STG 5 BC 4, 4 AB 3 4 B 3,4 typ cílového společenstva lesní, luční, 15 m lesní porosty, 20 m luční společenstva 2 km v lesním okraji v hospodářském lese upravit druhovou skladu dle STG vlhké louky je možné extenzivně využívat, nehnojit doplnit břehový porost, tok ponechat přirozené revitalizaci BK 3 (mezi BC Dubský rybník a RBC Čerňák) kombinovaný kontrastní lokální biokoridor (k postupné obnově) STG 5 BC 4, 4 BC 5, 5 AB 3, 4, 5 B 4 typ cílového společenstva lesní, luční 15 m lesní porosty, 20 m luční společenstva 1,6 km v lesních porostech, upravit druhovou skladu dle STG v plochách mimo les zachovat současný stav postupně doplnit břehový porost, tok ponechat přirození revitalizaci BK 4 (mezi RBC Čerňák a BC Přední vrch) STG 5 AB 3, 5 AB 4 typ cílového společenstva lesní, luční 15 m lesní porosty, 20 m luční společenstva 1,3 km na lukách zachovat extenzivní hospodaření postupně doplňovat břehový porost 10

BK 5 (mezi BC Přední vrch a BC Temník) modální jednoduchý lokální biokoridor (k postupné obnově) STG 5 AB 4, 5 A 3 typ cílového společenstva lesní 15 m 1,3 km v hospodářském lese upravit druhovou skladu dle STG ponechat výstavky buku, využít jeho přirozeného zmlazení BK 6 ( mezi BC Temník a BC V obci) kombinovaný lokální biokoridor (k doplnění a postupné obnově) STG 5 BC 4, 5 AB 3, 4 typ cílového společenstva lesní, luční 15 m lesní porosty, 20 m luční společenstvo 1,5 km v lesní části upravit druhovou skladu dle STG vyloučit geograficky nepůvodní dřeviny (douglasku, modřín) v břehovém porostu podporovat olši a vrby v luční části lze extenzivně hospodařit BK 7 (mezi BC V obci a hranicí řešeného území) stg 4-5 BC 4 typ cílového společenstva dřevinná - břehové a doprovodné porosty toku 20 m 0,3 km stávající břehové porosty ponechat samovolnému vývoji ladem ležící pozemky v nivě osázet dřevinami dle STG BK 8 (mezi BC Slavníč a BC Kamenický rybník) STG 4-5 AB 4 typ cílového společenstva luční, dřevinná (krajinná zeleň) 20 m 2 km v lučních částech hospodařit pouze extenzivně v břehových porostech podporovat olši a vrby nebránit přirozené revitalizaci toku v trase koridoru vysadit skupiny dřevin nově vysazené porosty užívat jako krajinnou zeleň nepřipustit zástavbu pod areálem zemědělského.střediska v Kamenici BK 9 (mezi BC Kamenický rybník a BC Boňkovský rybník) STG 5 BC 4 typ cílového společenstva dřevinná (krajinná zeleň), luční 20 m 1,5 km dřevinné linie ponechat samovolnému vývoji vlhké louky extenzivně udržovat kosením BK 10 (mezi BC Boňkovský rybník a BC Merunka) STG 4-5 BC 4 typ cílového společenstva dřevinná (břehové a doprovodné porosty), luční 20 m 11

1,5 km na loukách extenzivně hospodařit kolem toku vysadit břehové a doprovodné porosty nově založený porost užívat jako krajinnou zeleň BK 11 (mezi BC Koječínské rybníky a hranicí řešeného území) STG 4 BC 5, 4 B 5 typ cílového společenstva dřevinná (břehové a doprovodné porosty), luční 20 m 0,9 km břehové porosty a mokřadní společenstva ponechat samovolnému vývoji v lesních porostech na svazích hospodařit výběrným způsobem dosazovat dřevinami dle STG nebránit přirozené obnově břehových porostů BK 12 (mezi BC Koječínské rybníky a hranicí řešeného území) STG 3-4 B 4-5, 3-4 BC 5 typ cílového společenstva dřevinná (břehové a doprovodné porosty), luční 20 m 0,5 km revitalizovat napřímenou vodoteč vysadit břehové porosty BK 13 (mezi BC Utopená a BC Koječínské rybníky) STG 4 BC 5, 4 B 5, 4 A 3, 4 AB 3 typ cílového společenstva lesní, luční, dřevinná (břehové porosty) 25 m 0,6 km v lesních porostech na svazích upravit druhovou skladu dle STG koryto a podmáčené louky ponechat samovolnému vývoji kulturní louky v nivě nehnojit, obhospodařovat jen extenzivně BK 14 ( mezi BC Utopená a RBC Hradisko) STG 4 A 3, 4 AB 3,4,5, 4 B 4, 5 typ cílového společenstva lesní, dřevinná, luční 25 m 1,3 km v lesní části upravit druhovou skladu dle STG porosty kolem rybníčků ponechat samovolnému vývoji v nefunkční části obnovit zatrubněnou vodoteč a vysadit břehové porosty BK 15 ( mezi BC Kachlička a hranicí řešeného území) STG 5 AB 3, 5 BC 5 typ cílového společenstva lesní, dřevinná, 20 m 0,6 km v lesní části upravit druhovou skladu dle STG porosty kolem rybníka ponechat samovolnému vývoji 12

BK 16 (mezi BC Na potoce a hranicí řešeného území) kombinovaný lokální biokoridor (k založení) STG 4 BC 4-5 typ cílového společenstva vodní, mokřadní, dřevinná, 20 m 0,5 km revitalizovat napřímený Nohavický potok nivu zatravnit a osázet dřevinami dle STG BK 17 (mezi BC Panský les a hranicí řešeného území) modální jednoduchý lokální biokoridor (k postupné obnově) STG 5 AB 4, 5 A 3 typ cílového společenstva lesní 15 m 0,9 km v hospodářském lese upravit druhovou skladu dle STG ponechat výstavky buku, využít jeho přirozeného zmlazení INTERAKČNÍ PRVKY A. Stávající Liniové interakční prvky Liniové interakční prvky jsou především aleje a doprovodné porosty komunikací Většina silnic v řešeném území je dosud lemována alejemi dřevin. Nejvýznamnější je aleje mohutných javorů klenů, lip a jírovců lemují silnice z Herálce do Boňkova, Zdislavic, Kamenice a Slavníče. U některých silnic a polních cest jsou dochovány jedno a dvouřadé aleje stárnoucích ovocných stromů, u dalších jsou zbytky alejí nebo porosty tvořené nálety ostatních dřevin (především břízy, osiky, vrby, olše, jasany, javory a keře). Plošné interakční prvky Jde o stávající nelesní dřevinné porosty a cenné skupiny dřevin nezačleněné do ÚSES jako biokoridory a součást biocenter. Jsou to skupiny stromů a keřové porosty na mezích, skalky, remízky a lesíky v k.ú. mimo souvislé plochy lesů. Drobné plošné IP Tyto prvky tvoří většinou kompaktní porosty na mezích a kamenicích s malým podílem bylinného porostu. Navazují na okraje větších ploch lesů nebo člení jednotlivé plochy polí. B. Navržené Navrhnout nové aleje je v současnosti možné pouze podél stávajících polních cest nebo silnic. Další liniové výsadby je možné realizovat až v rámci KPÚ v návrhu společných zařízení, kdy musí být na tyto nové výsadby také vyčleněny pozemky. U státních silnic by měly být dosazeny přednostně okrasné dřeviny dle platných technických pokynů Ministerstva dopravy a spojů (TP 99) ve skladbě odpovídající STG a míře ohrožení zplodinami provozu a znečištěním posypovými látkami. Jejich údržba obnova je věcí správy a údržby silnic (SÚS). U hlavních polních cest je vhodné pro zachování měřítka krajiny vysazovat také aleje vzrůstných stromů (javor, lípa, jasan). Součástí výsadeb by měly být i domácí ovocné dřeviny (nejlépe krajové odrůdy). 13

Přehled navrhovaných interakčních prvků IP 1 Zdislavice u Herálce nezpevněná polní cesta mezi osadou Splav a hranicí katastru. 300 m nad cestu vysadit jednostrannou linii vysokokmenných ovocných stromů (např. třešní) IP 2 IP 3 Zdislavice u Herálce polní cesta od rybníčku nad osadou Splav k hranici katastru 350 m nad cestu vysadit jednořadou linii jasanů Zdislavice u Herálce, Herálec hranice katastru na vrcholovém hřbetu je současně hranicí kultur 500 m v KPÚ vyčlenit parcelu pro výsadbu linie vzrůstných dřevin (např. javor klen) IP 4 Zdislavice u Herálce v mapách hranice parcel, ve skutečnosti vyježděná polní cesta 700 m vyčlenit alespoň 5 m širokou parcelu pro alej javoru klenu;výsadba naváže nastávající dřevinné struktury v k.ú.herálec IP 5 IP 6 IP 7 IP 8 IP 9 IP 10 Herálec nezpevněná polní cesta od Boňkovského rybníka kolem Satrapy do Herálce tři úseky délky 250, 60 a 250 m vysadit nesouvislou jednostrannou lipovou alej Herálec cesta od lesa ke hranici s k.ú. Boňkov lemovaná ojedinělými stromy (borovice, bříza, třešeň) 600 m doplnit stávající linii buď ovocnými dřevinami nebo jasany Koječín, Herálec nezpevněná polní cesta od Koječínských rybníků na hranici k.ú. Věž 400 m podél cesty vysadit jednostrannou linii javorů, jasanů nebo lip Koječín polní cesta od obce ke Koječínským rybníkům s travnatou mezí s linií starých jabloní 200 m dosadit chybějící úsek vysokokmennými jabloněmi, stávající stromy ošetřovat Koječín stávající mez vedoucí po vrstevnici porostlá smrkem, břízou a jabloněmi 200 m doplnit výsadby v chybějící části např. břízou, jeřábem ptačím Koječín bývalá cesta, dnes nesouvislé zbytky výsadeb 100 m dosadit chybějící část druhy, které rostou v okolí (jeřáb, bříza, borovice lesní, javor klen) 14

IP 11 IP 12 IP 13 IP 14 IP 15 IP 16 IP 17 IP 18 IP 19 Koječín polní cesta k lesu JV od obce 100 m dosadit chybějící úsek doprovodné dřevinné linie např jasany Herálec nezpevněná polní cesta mezi tratí a okrajem lesa 600 m nad cestu vysadit jednostrannou linii vzrůstných stromů (např. lípa, javor klen, jasan) Herálec bývalá cesta, dnes začleněno v rozlehlém honu pod vrcholem Čihadlo 750 m v KPÚ vyčlenit parcelu šíře cca 5m, do ní vysadit linii vzrůstných stromů (javor klen, lípa) Kamenice u Herálce cesta mezi obcí a odpočívadlem u dálnice s ojedinělými dřevinami 700 m alespoň jednostranně doplnit stávající dřeviny např. výsadbou jasanů Mikulášov polní cesta od JV okraje obce k lesu 250 m vysadit jednostrannou alej javoru klenu Mikulášov zbytky travnaté meze s ojedinělými keři JZ od obce 500 m vysadit vysokokmenné ovocné stromy (např. třešně) Pavlov u Herálce polní cesta z JZ okraje obce k lesu s nesouvislým porostem dřevin 450 m stávající porost zpestřit jednotlivými výsadbami ovocných stromů Pavlov u Herálce hranice parcel, v současnosti rozhraní zatravněných pozemků a orné půdy 400 m na okraj trvalého travního porostu vysadit i nesouvislou linii lip nebo jasanů Pavlov u Herálce vyježděná cesta od JV okraje obce k rybníku 200 m vysadit jednostrannou alej vysokokmenných ovocných stromů 15

ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ: V mapě byly vymezeny plochy s prioritou ochrany krajiny. Jedná se o svažité plochy nebo plochy významné z hlediska vodního režimu území, dnes naštěstí již většinou zatravněné, na kterých by měl být travní porost trvale zachován a doplňován soliterními nebo skupinovými výsadbami dřevin. Nivy části niv, které byly v minulosti zorněny, měly by být znovu zatravněny a pravidelně alespoň 2x ročně koseny nebo by měly být paseny. Tyto travní porosty by neměly být vzhledem k nebezpečí eutrofizace přilehlých toků a vodních ploch hnojeny. Břehové a doprovodné porosty toků a rybníků zachovat, v porostech provádět obnovu pouze jednotlivým výběrem, nedopustit jednorázovou obnovu tzn. smýcení a výsadbu nového, stejnověkého porostu. Do trvalých travních porostů je žádoucí vysazovat solitery nebo skupiny dřevin. Kromě zvýšení ekologické stability a estetiky území jsou tyto výsadby důležité na pastvinách, protože dřeviny poskytují dobytku stín. Při oplocování pastevních areálů je důležité zachovat prostupnost krajiny. Typickým prvkem pro krajinu řešeného území jsou aleje podél silnic. Všechny aleje by měly být v maximální míře zachovány a nejvýznamnější z nich vyhlášeny za chráněné. Po dožití je třeba tyto výsadby obnovovat. Stávající solitery (stromy u drobných sakrálních staveb, jednotlivé stromy v polích) by měly být vyhlášeny jako památné stromy a mělo by být respektováno jejich ochranné pásmo. Pro ochranu stromu je nutno počítat alespoň s plochou, která odpovídá průmětu koruny. Rekreační zóna u rybníků Zdislavský a Kachlička U Zdislavského rybníka je osada Splav, ve které převažují rekreační objekty. Pro zachování krajinného rázu lokality je žádoucí nerozšiřovat tuto zástavbu především SV směrem ke Kachličce. Z hlediska ekologické stability území je nutné jižní lem Zdislavkého rybníka ponechat přirozené sukcesi a nepřipustit umělou výsadbu okrasných dřevin. 16