EUROBAROMETR 66 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM

Standard Eurobarometer European Commission EUROBAROMETR 66 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM 2006 NÁRODNÍ ZPRÁVA Standard Eurobarometer 66 / Autumn 2006 TNS Opinion & Social ČESKÁ REPUBLIKA Tento výzkum byl zadán a koordinován Generálním ředitelstvím pro komunikaci. Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice. Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v něm obsažené reprezentují výhradně pohled autora.

Obsah OBSAH... OBSAH...2 SHRNUTÍ...3 ÚVOD...8. NÁZOROVÉ KLIMA V ČESKÉ REPUBLICE...9. Spokojenost s životní situací a očekávání do budoucnosti... 9.2 Důvěra v instituce....3 Podpora členství v EU... 2.4 Problémy, kterým čelí Česká republika... 4.5 Globální úloha EU... 6 2. EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST...7 2. Hodnocení národní a evropské ekonomiky... 7 2.2 Hodnocení zaměstnanosti v ČR... 9 2.3 Výhody a nevýhody členství v EU... 20 2.4 Jednotný trh EU, konkurenceschopnost a globalizace... 22 2.5 Výkonnost evropské ekonomiky... 24 3. EVROPSKÁ POLITICKÁ UNIE...25 3. Směřování k evropské politické unii... 25 3.2 Evropské kompetence a evropské perspektivy... 26 3.3 Hlavní priority Evropské unie... 28 3.4 Názory na Evropskou ústavu... 30 4. ROZŠIŘOVÁNÍ EU...33 4. Názory na přijetí různých států do EU... 33 4.2 Názory na rozšíření EU o Turecko... 35 5. HODNOTY EVROPSKÝCH OBČANŮ...39 5. Zapojení občanů do záležitostí EU...39 5.2 Hodnoty a hodnotová orientace občanů... 4 5.3 Hodnotová identifikace občanů s EU... 43 5.4 Je EU hodnotově homogenní?... 44 ZÁVĚR...45 TECHNICKÉ SPECIFIKACE...47 DOTAZNÍK...49 2

Shrnutí Názory na život v České republice Česká veřejnost je se svojí životní situací převážně spokojena, součet odpovědí velmi spokojen a spíše spokojen se v České republice pohybuje kolem 80 % stejně jako v průměru za celou Evropskou unii. Nejspokojenější jsou obyvatelé Švédska, Dánska, Nizozemska, Finska a Lucemburska. Výrazně se liší mínění Maďarů, kde je přesně polovina spokojena a polovina ne. Ve výhledu na následujících 2 měsíců je česká populace dlouhodobě o poznání pesimističtější než odpovídá průměru EU 25. Ve zlepšení podmínek svého života obecně věří 32 % Čechů (na jaře 2005 to bylo 32 %, na podzim loňského roku 27 %, na jaře 2006 29 %). Průměr v EU 25 je znatelně vyšší (aktuálně 34 %). Více než polovina Čechů (53 %) si myslí, že se jejich životní podmínky nezmění, 4 % čeká zhoršení, % neví. Jinak je tomu s očekávaným vývojem ekonomické situace ve vlastní zemi. Zlepšení v tomto směru očekává stejně jako letos na jaře 26 % Čechů (na jaře 2005 to bylo 24 % a na podzim 2005 22 %). Průměr EU 25 je pouze 20 %. Český optimismus také předstihl očekávání, jaká ukazuje průměr za 0 nových členských zemí EU. Důvěra v instituce Zatímco v průměru EU 25 důvěřuje soudům a právnímu systému ve své zemi téměř polovina a národním vládám i parlamentům přibližně třetina občanů, v České republice důvěřuje soudům i právnímu systému jen o něco více než třetina, vládě čtvrtina a Poslanecké sněmovně Parlamentu jen asi pětina veřejnosti. Ještě hůře jsou na tom politické strany, kterým důvěřuje pouhých 4 % Čechů. U všech českých národních institucí s výjimkou soudů a právního systému důvěra oproti jaru 2006 poněkud poklesla. Nadnárodní instituce požívají v ČR podstatně větší důvěry než instituce národní. Organizaci spojených národů důvěřují dvě třetiny občanů ČR, Evropské unii jen nepatrně méně. V obou případech jde o podstatně vyšší úroveň důvěry než odpovídá průměru EU 25. Podpora členství v EU Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, po určitou dobu pozvolna klesalo. Tento trend se však zastavil: v celé Evropské unii názor, že členství jejich země v EU je dobrá věc, zastává většina občanů v průměru EU 25 celkem 53 %, v České republice 5 %, to je o sedm procentních bodů více než na podzim 2005. Na špici žebříčku pozitivního hodnocení členství své země v Evropské unii stojí dlouhodobě Irové, Lucemburčané, Nizozemci, Belgičané a Španělé, z nových členských zemí pak Litevci, Poláci a Slováci. Posilování pocitu, že členství v EU je dobrá věc, zjevně souvisí s nárůstem zastoupení názoru, že Česká republika má ze vstupu do Evropské unie prospěch a výhody. Za poslední rok zastánců tohoto názoru o jedenáct procentních bodů přibylo (nárůst z 55 % na podzim 2005 na 62 % na jaře 2006 a dále na 66 % na podzim 2006). Opačný názor zastává čtvrtina české veřejnosti (27 %), 7 % neví. Nejčastějšími nositeli názoru, že z členství v EU má jejich země prospěch a výhody, jsou Irové, z nových členských zemí pak občané Litvy. Skeptičtí jsou především obyvatelé Velké Británie, Švédska a Rakouska, z nových členských zemí pak obyvatelé Maďarska. 3

Problémy, kterým čelí Česká republika K nejožehavějším tématům patří nezaměstnanost. Procento občanů, kteří ji řadí mezi dva nejvýznamnější problémy, pokleslo v průměru EU 25 v roce 2005 z jarních 50 % na 44 %, na jaře 2006 narostlo na 49 % a nyní znovu pokleslo na 40 %. V České republice znamenal rok 2005 pokles těchto obav o osm procentních bodů na úroveň 40 % a letos dále až na hladinu 34 %, což je o 20 procentních bodů méně Čechů než na podzim 2004. V souvislosti s diskuzí o českém zdravotnictví a spory o způsoby financování zdravotní péče se v roce 2005 na první příčku českého žebříčku vyhouply problémy zdravotnictví. Nyní už zdravotnictví vnímá jako jeden z nejdůležitějších problémů už jen 33 % Čechů. Největší problémy v ČR - časový vývoj 60% 54% 50% 40% 49% 43% 48% 45% 42% 40% 40% 3% 3% 33% 32% 33% 34% 33% 30% 20% 26% 20% 7% 26% 24% 22% 9% 23% 23% 0% 0% jaro 2004 podzim 2004 jaro 2005 podzim 2005 jaro 2006 podzim 2006 Zdravotnictví Nezaměstnanost Kriminalita Ekonomická situace Globální úloha EU Češi hodnotí globální úlohu Evropské unie převážně pozitivně lépe než by odpovídalo průměru EU 25. Projevuje se to ve všech sledovaných oblastech, nejmarkantněji v otázce role EU při zabezpečení míru ve světě: 79 % občanů ČR ji považuje za pozitivní, jen 4 % za negativní. V bedlivě sledované oblasti boje proti terorizmu v ČR pozitivních odpovědí o sedm procentních bodů ubylo (aktuálně 75 %). V dalších oblastech byly zaznamenány malé názorové posuny, z toho jediný pozitivní, a to v oblasti boje proti chudobě (65 %). Hodnocení ekonomiky a zaměstnanosti Situaci národní ekonomiky hodnotí 47 % Čechů jako dobrou a 52 % jako špatnou. Oproti jaru 2005 jde o pozitivní posun o 0 procentních bodů stejně jako v průměru EU 25. V Evropské unii převažuje názor, že členství v EU má pozitivní vliv na národní hospodářství (56 %). Česká veřejnost hodnotí tento vliv nadprůměrně pozitivně (63 %). Přehlédnout však nelze ani skeptickou část veřejnosti, která v ČR tvoří třetinu podobně jako v celé EU. Stav evropské ekonomiky hodnotila počátkem roku 2005 česká veřejnost příznivěji než stav ekonomiky národní. Stejně tomu bylo i v průměru EU 25. Od té doby se hodnocení dále zlepšilo v průměru EU 25 o 8 procentních bodů, v ČR o 2 procentních bodů. V současné době si tři čtvrtiny občanů České republiky myslí, že situace evropské ekonomiky je dobrá. Zaměstnanost v ČR hodnotila počátkem roku 2005 česká veřejnost velmi kriticky podle 85 % Čechů byla v této oblasti situace špatná, to je ve srovnání s průměrem EU 25 o 8 procentních bodů více. Za rok a půl pozitivních názorů v ČR i v celé EU přibylo, negativní hodnocení situace zaměstnanosti však přes pokles míry nezaměstnanosti na 7,4 % i nadále převažuje sdílí ho 76 % české veřejnosti, v průměru EU 25 pak 70 % občanů. 4

Jednotný trh EU, konkurenceschopnost a globalizace Podle 69 % občanů ČR má jednotný trh EU pozitivní vliv. Od podzimu 2005 těchto názorů přibylo o 7 procentních bodů. Převažuje mínění, že díky jednotnému trhu je mezinárodní konkurenceschopnost českých společností lepší než před 0-ti lety. Názory Čechů i veřejnosti 0-ti nových členských zemí jsou pozitivnější než v průměru EU 25. Konkurenceschopnost "národních" společností díky společnému trhu ve srovnání se situací před 0-ti lety ČR EU 25 NČZ 0 60% 57% 57% 50% 40% 43% 30% 20% 0% 20% 2% 24% 7% 7% 6% 6% 3% 0% 0% lepší stejná horší neví, bez odpovědi Globalizaci považují Češi spíše za dobrou příležitost pro české firmy díky otevírání trhů (50 %) než za hrozbu pro zaměstnanost a firmy v ČR (35 %). Ještě na jaře 2005 tomu tak nebylo. K pozitivnímu posunu došlo i v průměru EU 25. Občané ČR patří spolu s Estonci, Slováky, Nizozemci, Švédy a především Dány spíše k optimistům. Hrozbu v globalizaci spatřují hlavně Francouzi, Lucemburčané a Kypřané. Pro zlepšení výkonnosti evropské ekonomiky doporučují občané především zlepšení vzdělávání a profesního školení (v ČR 59 %). Na druhé příčce pořadí jsou investice do výzkumu a vývoje ty jsou v ČR uváděny častěji (53 %) než odpovídá průměru EU 25 (47 %). Třetí se v ČR umístily investice do dopravní infrastruktury, na celoevropském žebříčku zaujímá třetí místo usnadnění procedury založení nové firmy. Evropské kompetence a evropské perspektivy Podpora dalšího vývoje EU směrem k politické unii je rozšířenější než odpovídá zastoupení názorů, že členství konkrétní země respondenta je dobrá věc. Jen 5 % Čechů soudí, že členství ČR v Evropské unii je dobrá věc, ale 69 % podporuje vývoj směrem k politické unii. Znamená to nárůst o šest procentních bodů proti podzimu 2005 a dokonce o 0 oproti závěru roku 2004. V ČR směřování EU k politické unii podporují především mladí ve věku 5 24 let, studenti, pravicově orientovaní a lidé pracující v manažerských funkcích. Evropská veřejnost by ráda řadu oblastí života společnosti svěřila do kompetence Evropské unie. Největší podporu rozhodování na evropské úrovni vidíme v silových oblastech: v boji proti terorizmu a zločinu, v obraně a zahraniční politice. K nim se pojí vědecký a technologický výzkum a ochrana životního prostředí ve všech těchto směrech by v ČR i v průměru EU 25 preferovaly rozhodování na evropské úrovni zhruba dvě třetiny veřejnosti. Také v oblasti imigrace, ochrany spotřebitele, podpory regionům s ekonomickými problémy a energetiky většina Čechů a s výjimkou ochrany spotřebitele i většina všech občanů EU preferuje rozhodování na evropské úrovni. Převaha nositelů těchto názorů však již není tak markantní. V otázce hospodářské soutěže, která ještě před rokem do této skupiny také náležela, došlo za uplynulý rok v České republice k poklesu podpory rozhodování na evropské úrovni o 5 procentních bodů. 5

V oblasti zdravotnictví a sociální péče, v důchodech a především daních jasně dominují názory, že kompetence mají zůstat na národní úrovni. Veřejné mínění v České republice se v tomto směru od průměru EU 25 příliš neliší. Zájem o předání kompetencí v silových oblastech na evropskou úroveň potvrzuje i velmi vysoký souhlas s výrokem, že Evropská unie by měla mít společnou obrannou, bezpečnostní a zahraniční politiku. Bezmála dvě třetiny občanů EU 25 podporují také perspektivu evropské měnové unie s jedinou společnou měnou eurem a jsou pro ústavu Evropské unie (zde jsou ovšem Češi o poznání zdrženlivější). Hlavní priority EU Za hlavní priority EU evropská veřejnost považuje úkoly v sociální oblasti: boj proti bídě a sociálnímu vyloučení a boj proti nezaměstnanosti. Následují priority bezpečnostního typu včetně bezpečnosti ekologické: udržování míru a bezpečnosti v Evropě, ochrana životního prostředí a boj proti terorizmu. Méně častý důraz je kladen na jiný typ bezpečnosti: boj proti organizovanému zločinu, případně organizovanému zločinu a obchodu s drogami. V České republice přibylo názorů, že k významným úkolům EU patří úspěšné zavedení eura. Souvisí to pravděpodobně se skutečností, že v ČR se začalo znovu více hovořit o termínu zavedení eura. V době konání této vlny Eurobarometru se ovšem ještě nemohl projevit vliv rozhodnutí centrálních orgánů České republiky, v jehož důsledku bude nahrazení koruny eurem oproti původnímu očekávání odloženo. Stejně jako v minulosti vybrala necelá pětina evropské veřejnosti jako jednu ze tří priorit Evropské unie její přibližování se evropským občanům a větší informování o EU, její politice a institucích. Toto zjištění znovu potvrzuje, že Plán D (demokracie, dialog a diskuze), vyhlášený předsedou Evropské komise panem Barrosou při jeho návštěvě v Praze na sklonku listopadu 2005, nebyl evropskou veřejností očekáván s nějakou velkou netrpělivostí. V České republice je tato úloha dlouhodobě vnímána jako významná priorita Evropské unie ještě méně často (4 %). Reforma institucí EU a způsobu jejich fungování, přijetí nových členských zemí nebo prosazování politického a diplomatického významu EU ve světě se opakovaně umísťují v samém závěru českého i evropského žebříčku. V zemích, které dosud Evropskou ústavu neratifikovaly, zjišťoval Eurobarometr souhlas veřejnosti s tímto dokumentem. V České republice občanů, kteří souhlasí s Evropskou ústavou, za posledního půl roku o 8 procentních bodů přibylo, souhlas převažuje nad nesouhlasem v poměru 5:3. Podobný poměr zjistil Eurobarometr i v průměru za všechny státy, které dosud Evropskou ústavu neratifikovaly. Ve srovnání s podzimem 2005 přibylo v České republice o 7 procentních bodů občanů, kteří si myslí, že Evropská ústava je nezbytná k tomu, aby evropské instituce dobře fungovaly (55 %). Česká veřejnost se tak přiblížila průměru EU 25 (6 %). Rozšiřování EU Pro budoucí rozšiřování Evropské unie o další země jsou dvě třetiny Čechů (o 7 procentních bodů více než před půl rokem), ale jen necelá polovina občanů EU. Názory na to, které země by měly být do Evropské unie přijaty, se velmi liší. Češi by uvítali především rozšíření EU o západoevropské země: Švýcarsko, Norsko a Island. Následuje Chorvatsko s tříčtvrtinovou a Bulharsko s dvoutřetinovou podporou. Ve všech těchto případech jsou oproti podzimu 2005 zjištěné hodnoty o několik procentních bodů vyšší. Černá Hora se stala dalším státem mimo západní Evropu, jehož přijetí do EU má v ČR většinovou podporu. U Srbska, Makedonie i Bosny a Hercegoviny jsou tábory českých příznivců a odpůrců přijetí těchto zemí do EU vyrovnané, pohybují se nad hranicí 40 %. V případě Rumunska přibylo záporných stanovisek, v případě Ukrajiny naopak zastánců jejího přijetí do EU. Nejmenší podporu má rozšíření EU o Turecko a Albánii. 6

V období, kdy probíhalo dotazování pro Eurobarometr 66., očekávala evropská veřejnost zásadní stanoviska evropských institucí k tomu, jakého pokroku v přibližování k evropským standardům Turecko dosáhlo. Zastoupení souhlasných názorů od jara 2005 do podzimu 2005 pokleslo v průměru EU 25 o dva procentní body a od té doby o další 3 procentní body. Dlouhodobě tedy podpora tureckého členství klesá. Převažují názory, že pokud bude Turecko chtít přistoupit k EU v horizontu 0-ti let, bude muset systematicky respektovat lidská práva (v průměru EU 25 je to 85 %) a výrazně zlepšit stav své ekonomiky (77 %). V České republice je zastoupení takových názorů ještě vyšší. Tři čtvrtiny Čechů, o procentních bodů víc než odpovídá průměru EU 25, se obává, že přistoupením Turecka k Evropské unii by se riskoval nárůst imigrace. Jen třetina věří, že přistoupení Turecka k EU by posílilo bezpečnost v tomto regionu, a pouhá čtvrtina (v ČR necelá) tomu, že by přispělo k omlazení stárnoucí evropské populace. Kontroverzním tématem je zjevně příslušnost Turecka k Evropě. Částečnou teritoriální příslušnost k Evropě odmítá uznat třetina občanů (v ČR 33 %, v průměru EU 25 o procentní bod méně). Historickou příslušnost Turecka k Evropě pociťují v České republice shodně s průměrem EU 25 dva občané z pěti. Zatímco v Maďarsku považují tureckou historii za součást té evropské téměř tři čtvrtiny a ve Švédsku, Polsku a Chorvatsku přibližně dvě třetiny, v Řecku je to jen 7 % a na Kypru dokonce pouhých 8 %. V Turecku samém si většina občanů myslí, že z historického hlediska Turecko částečně do Evropy patří. Zapojení občanů do záležitostí EU Třetina občanů ČR (34 %) podle vlastního názoru rozumí tomu, jak Evropská unie funguje. Za poslední rok v tomto směru nedošlo k žádné změně. Ani realizace Plánu D, ani komunikační strategie vlády ČR v tomto směru tedy zatím žádnou podstatnou změnu nepřinesly. Průměr EU 25 činí 43 % a je tak o 2 procentní body vyšší než na podzim 2005. Čeští občané mají jen zřídka pocit, že by jejich hlas měl v Evropské unii váhu: na jaře 2005 to bylo 9 %, na podzim 2006 pak 7 %. V průměru EU 25 tak smýšlí 34 % občanů. ČR patří spolu s Velkou Británií, Itálií, Estonskem a Lotyšskem k zemím, kde je pocit, že by hlas občanů měl v Evropské unii váhu, nejméně častý. Ještě méně občanů se cítí velmi intenzivně zapojeno do Evropských událostí: v České republice jen jeden ze sedmi, v průměru EU 25 jeden z pěti. Hodnoty a hodnotová orientace občanů Velká většina evropských občanů je pro menší toleranci a přísnější postih kriminality, zvláště silně jsou tyto názory zastoupeny v nových členských zemích. ČR se ovšem poněkud vymyká, ve srovnání s průměrem EU 25 je zde takový postoj zastoupen o 5 procentních bodů méně často (70 %). V dalších, svojí podstatou liberálních, hodnotách volné soutěži jako záruce ekonomické prosperity a odporu proti zasahování státu do života lidí jsou rozdíly daleko menší, souhlasí s nimi zhruba dvě třetiny českých i evropských občanů. Mír, respekt k lidskému životu, právo v širokém smyslu slova, tolerance a demokracie patří k hlavním hodnotám evropských občanů. Evropská unie je některými těmito hodnotami charakterizována, jiné jako například respekt k lidskému životu však podle názorů občanů reprezentuje méně. Značný rozdíl byl zjištěn v souvislosti s osobní svobodou. Ta v České republice patří mezi tři prioritní hodnoty více než třetiny občanů, v průměru EU 25 ale jen necelé čtvrtiny a v průměru 0-ti nových členských zemí dokonce necelé pětiny. Evropskou unii ovšem tato hodnota charakterizuje v očích daleko menší skupiny občanů. Zatímco na osobní svobodu klade česká veřejnost nadprůměrný důraz, v otázce rovnosti je tomu naopak. Čechů, kteří ji řadí mezi své prioritní hodnoty, je o 8 procentních bodů méně než odpovídá průměru EU 25. Sedm procentních bodů činí rozdíl mezi zastoupením Čechů, podle nichž rovnost charakterizuje Evropskou unii, a odpovídající hodnotou zjištěnou jako průměr EU 25. 7

Úvod Eurobarometr průběžně shromažďuje názory o evropských záležitostech v členských a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních zpráv. Sběr dat pro průzkum Eurobarometru 66. probíhal v období od 7. září do 0. října 2006 v 25 členských zemích Evropské unie, 2 přistupujících zemích (Bulharsku a Rumunsku), 2 kandidátských zemích (Chorvatsku a Turecku) a v oblastech Kyperské republiky, které nejsou pod vládní kontrolou. Průzkum prováděl TNS Opinion & Social, konsorcium složené z Taylor Nelson Sofres a EOS Gallup Europe. V České republice průzkum probíhal od 7. do 26. září 2006 mezi 09 respondenty. Tato zpráva předkládá výsledky průzkumu Eurobarometru, který proběhl více než 2 roky po rozšíření Evropské unie o deset nových členských států včetně České republiky. Téma tohoto rozšíření už v této době nepoutalo zdaleka takovou pozornost jako dříve ani v České republice, ani v ostatních členských zemích. Pozornost Evropské unie se pod předsednictvím Finska soustřeďovala na problémy spojené s budoucností EU včetně otázek rozšiřování, na zlepšení právní úpravy, průhlednost a také na finanční perspektivu 2007 203. S tím se pojilo konečné rozhodnutí o termínu vstupu Bulharska a Rumunska do EU a diskuze o vztazích EU s Tureckem. V České republice se však pozornost orientovala především na vnitropolitické otázky. Po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu vznikla patová situace a nedařilo se sestavit vládu schopnou získat v Poslanecké sněmovně důvěru. Chystané podzimní komunální a senátní volby tak nabývaly charakteru referenda o povolebním chování jednotlivých politických aktérů. Problematika budoucnosti Evropské unie a role České republiky v ní z českého politického prostoru téměř úplně vymizela. Absence veřejné diskuze o evropských záležitostech však v České republice nebyla doprovázena ochlazením ve vztahu k Evropské unii jako takové. Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, po určitou dobu pozvolna klesalo. Tento negativní trend se však zastavil: názor, že členství České republiky v EU je dobrá věc, zastávalo 5 % Čechů o sedm procentních bodů více než na podzim 2005. Více než dvě třetiny občanů České republiky dlouhodobě podporují vývoj směrem k evropské politické unii. Znamená to nárůst o šest procentních bodů oproti podzimu 2005 a o 0 procentních bodů oproti závěru roku 2004. V situaci vnitropolitické nestability narostl význam, který Češi přikládají Evropské unii. Názory české veřejnosti jsou v této zprávě porovnávány nejčastěji s průměrem v 25 členských zemích Evropské unie (EU 25), v některých případech ale i s průměrnou hodnotou v nových členských zemích (NČZ 0), průměrnou hodnotou starých členských zemí Evropské unie (EU 5) a také s míněním v jednotlivých členských, přistupujících a kandidátských zemích. Pro tvorbu evropských grafů a pro tvorbu ostatních statistických výstupů byly použity různé způsoby zaokrouhlování. V důsledku toho se mohou zobrazované hodnoty v součtu lišit o jednotku (jeden procentní bod). 8

. Názorové klima v České republice. Spokojenost s životní situací a očekávání do budoucnosti Z průzkumu Eurobarometr opakovaně vyplývá, že česká veřejnost je se svojí životní situací převážně spokojena. Ke spokojenější části obyvatel České republiky dlouhodobě patří mladší a vzdělanější lidé, podnikatelé a lidé s kladným přístupem k Evropské unii. Součet odpovědí velmi spokojen a spíše spokojen se v České republice pohybuje kolem 80 % stejně jako v průměru za celou Evropskou unii. Nejspokojenější jsou obyvatelé Švédska, Dánska, Nizozemska, Finska a Lucemburska. Výrazně se liší mínění Maďarů, kde je přesně polovina spokojena a polovina ne. Intenzita pocitu spokojenosti Čechů s vlastní životní situací však za průměrem EU 25 poněkud zaostává. Těsně po vstupu do EU podíl velmi spokojených Čechů vzrostl z 8 % na 3 % a na této úrovni se víceméně udržel hodnota naměřená na jaře 2006 byla 2 %, aktuální je znovu 3 %. Průměr Evropské unie je ovšem dlouhodobě nad hladinou 20 %. 9

Jste celkově se svou životní situací spokojen? velmi spíše spíše spokojen spokojen nespokojen Podzim ČR 2005 Jaro 2006 Podzim 2006 Podzim EU25 2005 Jaro 2006 Podzim 2006 zcela nespokojen neví, bez odpovědi 3 % 68 % 6 % 3 % 0 % 2 % 69 % 6 % 2 % 0 % 3 % 69 % 5 % 2 % 0 % 2 % 59 % 6 % 4 % 0 % 2 % 60 % 5 % 4 % 0 % 22 % 60 % 4 % 4 % 0 % Ve výhledu na následujících 2 měsíců je Česká populace dlouhodobě o poznání pesimističtější než odpovídá průměru Evropské unie. Jedinou oblastí, kde jsou Češi optimističtější než odpovídá průměru Evropské unie, je vývoj ekonomické situace ve vlastní zemi. Očekávání české veřejnosti v této oblasti je nyní pozitivnější než v loňském roce. Zlepšení v tomto směru očekává stejně jako letos na jaře 26 % Čechů (na jaře 2005 to bylo 24 % a na podzim 2005 22 %). Průměr EU 25 je pouze 20 %. Český optimismus také předstihl očekávání, jaká ukazuje průměr za deset nových členských zemí EU ten činí 20 % - o 4 procentní body méně než před půl rokem. Obecné hodnocení vyhlídek české ekonomiky se ale málo promítá do názorů na finanční perspektivu vlastní domácnosti. Podíl lidí, kteří předpokládají v tomto směru zlepšení, se již dva roky pohybuje mírně nad úrovní 20 %, v současné době činí 22 %. Česká republika tak za průměrem Evropské unie, který se opakovaně pohybuje kolem 25 % očekávaného zlepšení, poněkud zaostává. Eurobarometr opakovaně potvrzuje, že v oblasti zaměstnanosti hodnotí Češi vyhlídky na dalších 2 měsíců rozporuplně. Zlepšení možností zaměstnání ve své zemi očekává 23 % občanů Evropské unie, což představuje nárůst o další procentní bod oproti jaru 2006 a celkem už čtyři procentní body oproti jaru 2005. V České republice optimistický názor zastává 22 %, což je o 2 procentní body více než na jaře 2006. Podíl Čechů, kteří očekávají v této oblasti zhoršení, ovšem po jarním poklesu opět výrazně narostl (na podzim 2005 činil 36 %, poté byl zaznamenán pokles na 22 %, v současné době však je skeptických názorů 28 %). Pokud však jde o jejich vlastní situaci týkající se zaměstnání, převažují v České republice lidé očekávající zlepšení nad těmi, kteří se obávají zhoršení, v poměru 8 % : %. Ten je zhruba stejný jako na jaře 2006 (na podzim 2005 činil 4 % : 0 %, na jaře 2006 pak 5 % : 8 %). Průměr Evropské unie vyjadřuje ještě daleko více optimismu, poměr pozitivních a negativních očekávání je zde podobně jako vloni i letos na jaře 23 % : 9 %. Většina si ovšem i v této oblasti stabilně myslí, že se nic nezmění (v ČR jde o 59 %, v průměru EU 25 o 60 %). Ve zlepšení podmínek svého života obecně věří 32 % Čechů (na jaře 2005 to bylo 32 %, na podzim loňského roku 27 %, na jaře 2006 29 %). Průměr v EU 25 je i zde znatelně vyšší (stabilně kolem 35 %, aktuálně 34 %). Optimističtější však nejsou v průměru obyvatelé deseti nových členských zemí (3 %). Více než polovina Čechů (55 %) si myslí, že se jejich životní podmínky nezmění, 4 % čeká zhoršení, % neví. 0

.2 Důvěra v instituce Podobně jako řada jiných výzkumů potvrzuje Eurobarometr opakovaně nízkou důvěru Čechů v ústavní instituce ve srovnání s průměrem Evropské unie. V situaci povolebního patu se důvěra v české ústavní instituce dokonce ještě snížila. Zatímco v průměru EU 25 důvěřuje soudům a právnímu systému téměř polovina a národním vládám i parlamentům přibližně třetina občanů, v České republice důvěřuje soudům i právnímu systému jen o něco více než třetina, vládě čtvrtina a Poslanecké sněmovně Parlamentu jen asi pětina veřejnosti. Ještě hůře jsou na tom politické strany, kterým důvěřuje pouhých 4 % Čechů. I v mnoha jiných zemích je ovšem důvěra vůči politickým stranám velmi nízká. U všech českých národních institucí s výjimkou soudů a právního systému důvěra oproti jaru 2006 poněkud poklesla. Nejvíce se to projevilo u vlády ČR (důvěra v ni postupně rostla z 23 % na jaře 2005 přes 26 % z podzimu 2005 na 34 % před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu, pak ovšem klesla na 27 %). U samotné Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR důvěra narostla před volbami ze 6 % na 22 %, v situaci povolebního patu však opět klesla na 9 %. Důvěřujete následujícím institucím? Spíše důvěřuje Spíše nedůvěřuje Neví, bez odpovědi Organizaci spojených národů ČR jaro 2006 65 % 2 % 3 % ČR podzim 2006 66 % 23 % % EU 25 jaro 2006 54 % 32 % 4 % EU 25 podzim 2006 5 % 34 % 5 % Evropské unii ČR jaro 2006 60 % 29 % 0 % ČR podzim 2006 62 % 30 % 9 % EU 25 jaro 2006 48 % 39 % 3 % EU 25 podzim 2006 45 % 40 % 3 % Soudům, právnímu systému v zemi ČR jaro 2006 35 % 6 % 4 % ČR podzim 2006 37 % 59 % 4 % EU 25 jaro 2006 48 % 47 % 6 % EU 25 podzim 2006 46 % 48 % 6 % Vládě ČR (příslušné země) ČR jaro 2006 34 % 63 % 3 % ČR podzim 2006 27 % 69 % 4 % EU 25 jaro 2006 35 % 59 % 7 % EU 25 podzim 2006 30 % 62 % 8 % Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ČR jaro 2006 22 % 75 % 3 % ČR podzim 2006 9 % 77 % 4 % EU 25 jaro 2006 38 % 54 % 8 % EU 25 podzim 2006 33 % 58 % 9 % Politickým stranám ČR jaro 2006 5 % 82 % 3 % ČR podzim 2006 4 % 82 % 3 % EU 25 jaro 2006 22 % 72 % 6 % EU 25 podzim 2006 7 % 76 % 7 % Nadnárodní instituce požívají v ČR dlouhodobě podstatně větší důvěru než instituce národní. Organizaci spojených národů důvěřují dvě třetiny občanů ČR, Evropské unii jen nepatrně méně. V obou případech jde o podstatně vyšší úroveň důvěry než odpovídá průměru EU 25.

.3 Podpora členství v EU Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, po určitou dobu pozvolna klesalo jak v průměru celé EU 25, tak v České republice. Tento negativní trend se však zastavil: v celé Evropské unii názor, že členství jejich země v EU je dobrá věc, zastává většina občanů v průměru EU 25 celkem 53 %, v České republice 5 % o sedm procentních bodů více než na podzim 2005. Na špici žebříčku pozitivního hodnocení členství své země v Evropské unii stojí dlouhodobě Irové, Lucemburčané, Nizozemci, Belgičané a Španělé z nových členských zemí pak Litevci, Poláci a Slováci. Názor, že členství jejich země v Evropské unii je špatná věc, zastává v průměru EU 25 celkem 6 % (výrazně více je to ovšem ve Finsku, Rakousku, Švédsku a především ve Velké Británii). V České republice tento názor zastává jen 0 % podobně tomu bylo už ve dvou předchozích Eurobarometrech. Jak na evropské, tak na české národní úrovni je stále velmi mnoho lidí, kteří zastávají neutrální názor, že členství v EU není ani dobrá, ani špatná věc. Tento názor se rozšířil především v nových členských zemích, zejména v Lotyšsku. V průměru EU 25 zastoupení názoru, že členství dané země v EU není ani dobrá, ani špatná věc, klesá postupně z 30 % na podzim 2005 přes jarních 28 % na současných 27 %. V České republice se po výkyvu z 39 % na jaře 2005 na 44 % na podzim 2005 na jaře 2006 prakticky vrátilo na původní úroveň 38 % a od té doby se nezměnilo. Posilování pocitu, že členství v EU je dobrá věc, zjevně souvisí s nárůstem zastoupení názoru, že Česká republika má ze vstupu do Evropské unie prospěch a výhody. I v minulosti byla většina českých občanů přesvědčena, že tomu tak je, zastánců tohoto názoru ovšem za poslední rok o jedenáct procentních bodů přibylo (nárůst z 55 % na podzim 2005 na 62 % na 2

jaře 2006 a dále na 66 % na podzim 2006). Opačný názor zastává přibližně čtvrtina české veřejnosti (27 %), 7 % neví. Názory české veřejnosti jsou ve srovnání s průměrem EU 25 už o plných dvanáct procentních bodů optimističtější. V průměru deseti nových členských zemí EU je celkem 67 % přesvědčeno, že členství jejich země v Evropské unii přináší prospěch a výhody. Nejčastějšími nositeli názoru, že z členství v EU má jejich země prospěch a výhody, jsou Irové, z nových členských zemí pak občané Litvy. Skeptičtí jsou především obyvatelé Velké Británie, Švédska a Rakouska, z nových členských zemí pak obyvatelé Maďarska. 3

.4 Problémy, kterým čelí Česká republika Podobně jako v ostatních zemích Evropské unie patří dlouhodobě i v České republice k nejožehavějším tématům nezaměstnanost. Procento občanů, kteří ji řadí mezi dva nejvýznamnější problémy, pokleslo v průměru EU 25 v roce 2005 z jarních 50 % na 44 %, na jaře 2006 opět narostlo na 49 % a nyní znovu pokleslo na 40 %. V České republice znamenal rok 2005 pokles těchto obav dokonce o osm procentních bodů na úroveň 40 % a letos dále až na 34 %. Pozitivním zjištěním Eurobarometru tak je fakt, že nezaměstnanost vnímá jako problém o 20 procentních bodů méně Čechů než tomu bylo na podzim 2004. V souvislosti s bouřlivou politickou diskuzí o českém zdravotnictví, v jejímž rámci se projevují spory o způsoby financování zdravotní péče i o vlastnické vztahy vůči jejím poskytovatelům (zejména nemocnicím), se v druhé polovině roku 2005 na první příčku českého žebříčku vyhouply problémy zdravotnictví. V současné době už vnímá zdravotnictví jako jeden z nejdůležitějších problémů jen 33 % Čechů stále je to však dvojnásobek úrovně platné v EU 25. Rozdíly mezi tím, jak problémy zdravotnictví vnímá průměrný Čech a průměrný Evropan, se ovšem znatelně zmenšily. V českém žebříčku se zdravotnictví posunulo na druhou příčku. Největší problémy v ČR - časový vývoj 60% 54% 50% 40% 49% 43% 48% 45% 42% 40% 40% 3% 3% 33% 32% 33% 34% 33% 30% 20% 26% 20% 7% 26% 24% 22% 9% 23% 23% 0% 0% jaro 2004 podzim 2004 jaro 2005 podzim 2005 jaro 2006 podzim 2006 Zdravotnictví Nezaměstnanost Kriminalita Ekonomická situace Poznámka: V grafu jsou jako údaj na jaře 2006 použity hodnoty zjištěné ve formě spontánních odpovědí. Několik let se česká populace lišila od průměru Evropské unie tím, že přikládala větší závažnost problematice kriminality a o poznání menší otázkám ekonomické situace. První z uvedených rozdílů se setřel již na jaře letošního roku, ekonomické problémy už v současné době řadí mezi nejdůležitější více Čechů než odpovídá průměru EU 25 V některých dalších oblastech zůstávají rozdíly mezi veřejným míněním v České republice a názory v evropském průměru dosti patrné. V ČR se stabilizovalo mínění o naléhavosti problematiky penzí, které jsou vnímány jako klíčový problém téměř dvakrát častěji, než odpovídá průměru EU 25. Poměrně významný je i rozdíl ve vnímání imigrace a terorizmu: zatímco v EU je mezi dva hlavní problémy řadí jeden z pěti, respektive sedmi občanů, v České republice je to jeden z dvaceti. 4

Jaké jsou dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelí Česká republika (vaše země)? Výběr z karty ČR EU25 Jaro 2006 Podzim 2006 Jaro 2006 Podzim 2006 Nezaměstnanost 40 % 34 % 49 % 40 % Zdravotnictví 45 % 33 % 8 % 6 % Kriminalita 23 % 27 % 24 % 23 % Ekonomická situace 8 % 26 % 23 % 23 % Důchody, penze 9 % 9 % 0 % 0 % Rostoucí ceny, inflace 3 % 6 % 3 % 6 % Daně 6 % 9 % 7 % 7 % Bydlení 8 % 6 % 6 % 5 % Přistěhovalectví 3 % 5 % 4 % 2 % Vzdělávací systém 3 % 5 % 7 % 7 % Terorizmus % 5 % 0 % 5 % Ochrana životního prostředí 4 % 3 % 3 % 4 % Obrana, zahraniční vztahy % % % 2 % Jiné 4 % 4 % 2 % % Neví % 0 % % % Nepřehlédnutelný nárůst byl zaznamenán ve vnímání terorizmu. V průměru EU ho jako jeden ze dvou hlavních problémů uvedlo 5 % respondentů, v ČR frekvence takových odpovědí narostla z % na 5 %. 5

.5 Globální úloha EU Česká veřejnost hodnotí globální úlohu Evropské unie převážně pozitivně, navíc příznivěji než odpovídá průměru EU 25. Projevuje se to ve všech sledovaných oblastech, nejmarkantněji pak v otázce role EU při zabezpečení míru ve světě. Osm z deseti občanů ČR ji považuje za pozitivní, jen jeden z 25 za negativní (4 %). Jakou globální roli hraje EU? Podíl odpovědí pozitivní ČR EU 25 Podzim 2005 Podzim 2006 Podzim 2005 Podzim 2006 Mír ve světě 8 % 79 % 63 % 60 % Boj proti terorizmu 82 % 75 % 6 % 59 % Ochrana životního prostředí 79 % 75 % 6 % 60 % Růst světového hospodářství 69 % 67 % 49 % 53 % Boj proti chudobě ve světě 63 % 65 % 49 % 49 % Ve srovnání se situací před rokem se ovšem hodnocení úlohy EU nezlepšilo. V bedlivě sledované oblasti boje proti terorizmu v ČR pozitivních odpovědí o sedm procentních bodů ubylo. V dalších oblastech byly zaznamenány malé názorové posuny, z toho jediný pozitivní, a to v oblasti boje proti chudobě. Celkově hodnotí globální úlohu EU pozitivněji lidé s vyšším vzděláním, z hlediska věku pak zejména mladší a střední generace. 6

2. Ekonomika a zaměstnanost 2. Hodnocení národní a evropské ekonomiky Počátkem roku 2005 hodnotila česká veřejnost stav národní ekonomiky výrazně negativně. Téměř dvě třetiny občanů ČR v té době považovaly českou ekonomiku za špatnou, jen o málo více než třetina za dobrou. Češi byli v té době o poznání skeptičtější než odpovídalo průměru EU 25. Nyní je skepticismus méně frekventovaný, i když ani v ČR, ani v průměru EU 25 zatím pozitivní hodnocení národní ekonomiky nepřevažují. Jak hodnotíte současnou situaci národní ekonomiky? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, bez odpovědi Česká republika Jaro 2 % 35 % 50 % 3 % % 2005 Podzim 3 % 44 % 40 % 2 % % 2006 EU 25 Jaro 3 % 33 % 45 % 6 % 3 % 2005 Podzim 2006 4 % 42 % 40 % 0 % 3 % Mezi názory občanů různých zemí na jejich národní ekonomiku existují velmi výrazné rozdíly. Dánové, Irové, Nizozemci a Finové hodnotí svoji národní ekonomiku jednoznačně pozitivně, Řekové a především pak Portugalci a Maďaři jednoznačně negativně. 7

Stejné časové srovnání se nabízí v otázce evropské ekonomiky. Počátkem roku 2005 hodnotila česká veřejnost stav evropské ekonomiky podstatně příznivěji než stav ekonomiky české. Stejně tomu bylo i v průměru EU 25. Za půldruhého roku se hodnocení stavu evropské ekonomiky dále zlepšilo v průměru EU 25 o 8 procentních bodů, v České republice dokonce o 2 procentních bodů. V současné době už si tři čtvrtiny občanů České republiky myslí, že situace evropské ekonomiky je dobrá. Jak hodnotíte současnou situaci evropské ekonomiky? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, bez odpovědi Česká republika Jaro 5 % 57 % 25 % 2 % % 2005 Podzim 8 % 66 % 6 % 2 % 8 % 2006 EU 25 Jaro 4 % 46 % 32 % 4 % 4 % 2005 Podzim 2006 4 % 54 % 24 % 4 % 5 % Rozdíly mezi názory občanů různých zemí na evropskou ekonomiku jsou ovšem naprosto jiné než rozdíly v hodnocení jejich národní ekonomiky. Na čele tohoto žebříčku jsou především občané nových členských zemí Polska, Slovinska, Estonska, Litvy a Lotyšska. K nim se řadí Dánové a Finové. Podobné názory sdílejí příslušníci kyperské turecké komunity, Rumuni a Bulhaři. Velmi negativně stav evropské ekonomiky hodnotí Italové a Francouzi. 8

2.2 Hodnocení zaměstnanosti v ČR Zaměstnanost v České republice hodnotila počátkem roku 2005 česká veřejnost velmi kriticky podle 85 % Čechů byla v této oblasti situace špatná. Ve srovnání s průměrem EU 25 bylo české hodnocení o 8 procentních bodů kritičtější. Za rok a půl pozitivních názorů v ČR i v celé EU přibylo, negativní hodnocení situace zaměstnanosti však i nadále výrazně převažuje přes pokles míry nezaměstnanosti na 7,4 % ho sdílí 77 % české veřejnosti, v průměru EU 25 pak 70 % občanů. Jak hodnotíte současnou situaci zaměstnanosti v České republice? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, bez odpovědi Česká republika Jaro % 3 % 5 % 34 % 0 % 2005 Podzim % 22 % 52 % 24 % 0 % 2006 EU 25 Jaro 2 % 8 % 42 % 35 % 2 % 2005 Podzim 2006 3 % 24 % 46 % 24 % 3 % Jen tři členské země EU se mohou pyšnit tím, že přes 80 % jejich občanů považuje situaci zaměstnanosti za dobrou: Dánsko, Irsko a Nizozemsko. Český skepticismus není v dané oblasti zdaleka nejsilnější, podstatně menší spokojenost se situací zaměstnanosti zaznamenal Eurobarometr v Řecku, Francii, Polsku, na Slovensku, v Portugalsku, Maďarsku a především v Německu, přistupujícím Bulharsku, Rumunsku i kandidátském Chorvatsku. 9

2.3 Výhody a nevýhody členství v EU V Evropské unii jako celku převažuje názor, že členství má pozitivní vliv na národní hospodářství. Česká veřejnost hodnotí tento vliv nadprůměrně pozitivně ( % odpovědí velmi dobrý vliv a dalších 52 % spíše dobrý vliv ), v průměru EU 25 činí 0 % odpovědí velmi dobrý vliv a 46 % odpovědí spíše dobrý vliv. Přehlédnout však nelze ani skeptickou část veřejnosti, která v ČR tvoří třetinu podobně jako v celé EU. Při podrobnějším pohledu se ovšem projeví rozdíly, které v žádném případě nelze vysvětlit délkou členství jednotlivých zemí v EU. V Irsku považuje vliv členství v EU za pozitivní pro hospodářství země téměř 90 % občanů, v Estonsku, Dánsku a Polsku kolem 80 %. Ve Francii, Maďarsku a Portugalsku jsou naměřené hodnoty poloviční. Mínění o vlivu členství České republiky na naši ekonomiku jsou podstatně závislé na věku. Mezi mladými lidmi do 24 let je o pozitivním vlivu přesvědčeno 78 %, s přibývajícím věkem nositelů těchto názorů ubývá a v kategorii 55 a více let už jde jen o 54 % - stále ovšem jasnou většinu. Ještě silnějším diferenciačním znakem je deklarovaná politická orientace: mezi pravicově orientovanými považuje vliv členství v EU na české hospodářství za pozitivní 73 %, mezi středově orientovanými 66 % a mezi levicově orientovanými pouze 44 %. Vůbec nejméně pozitivních hodnocení v tomto směru Eurobarometr zjistil mezi lidmi, kteří Evropské unii nevěří (30 %) a mezi nezaměstnanými (38 %). 20

Na podzim 2005 Eurobarometr zjistil, že v otázce vlivu členství v EU na zaměstnanost v ČR jsou názory víceméně vyrovnány: 48 % Čechů si myslelo, že má dobrý vliv, 44 % bylo opačného názoru. V průměru EU 25 byla názorová situace ještě méně příznivá. Za uplynulý rok ovšem v ČR pozitivní hodnocení výrazně převážila, 58 % občanů České republiky si myslí, že členství v EU má na zaměstnanost v zemi dobrý vliv. Toto zjištění je mimořádně významné ve světle skutečnosti, že česká (a ostatně obecně evropská) veřejnost hodnotí situaci zaměstnanosti převážně jako špatnou (viz kapitola 2.2). Jaký vliv má členství v EU na zaměstnanost v naší zemi? velmi dobrý vliv spíše dobrý vliv spíše špatný vliv velmi špatný vliv neví, bez odpovědi Česká republika Podzim 5 % 43 % 33 % % 8 % 2005 Podzim 7 % 5 % 3 % 6 % 5 % 2006 EU 25 Podzim 5 % 3 % 40 % 4 % % 2005 Podzim 2006 5 % 33 % 40 % % 0 % 2

2.4 Jednotný trh EU, konkurenceschopnost a globalizace Podle více než dvou třetin občanů České republiky (69 %) má jednotný trh EU pozitivní vliv. Za rok od podzimu 2005 těchto názorů přibylo o 7 procentních bodů. Vývoj má stejný směr jako v průměru EU 25, ale posun je více než dvojnásobný. Jaký vliv má jednotný trh EU? velmi pozitivní vliv Česká republika EU 25 Podzim 2005 Podzim 2006 Podzim 2005 Podzim 2006 spíše pozitivní vliv spíše negativní vliv velmi negativní vliv ani pozitivní, ani negativní neví, bez odpovědi 0 % 52 % 8 % 3 % % 7 % 3 % 56 % 5 % 3 % 9 % 4 % 0 % 48 % 4 % 4 % 2 % 2 % % 50 % 4 % 4 % 0 % % Uvedené zjištění podporuje i převažující mínění, že díky jednotnému trhu je mezinárodní konkurenceschopnost českých společností v současnosti lepší než před 0-ti lety, kdy členství v EU bylo ještě vzdálenou budoucností. Konkurenceschopnost "národních" společností díky společnému trhu ve srovnání se situací před 0-ti lety ČR EU 25 NČZ 0 60% 57% 57% 50% 40% 43% 30% 20% 0% 20% 2% 24% 7% 7% 6% 6% 3% 0% 0% lepší stejná horší neví, bez odpovědi Názory české veřejnosti, ale i veřejnosti 0-ti nových členských zemí, jsou daleko pozitivnější než odpovídá průměru EU 25. I zde se pravděpodobně promítají zkušenosti s pozitivním dopadem vstupu nových členských zemí do Evropské unie. 22

Globalizaci už v současné době považují Češi spíše za dobrou příležitost pro české firmy díky otevírání trhů než za hrozbu pro zaměstnanost a firmy v ČR. Ještě na jaře 2005 tomu tak ovšem nebylo. K pozitivnímu posunu došlo i v průměru EU 25, zde ovšem vývoj vedl teprve k vyrovnání obou názorových táborů. Jak hodnotíte vliv globalizace na národní ekonomiku? Globalizace představuje dobrou příležitost pro české firmy díky otevírání trhů Globalizace představuje hrozbu pro zaměstnanost a firmy v ČR neví, bez odpovědi Česká republika Jaro 43 % 45 % % 2005 Podzim 50 % 35 % 6 % 2006 EU 25 Jaro 37 % 47 % 6 % 2005 Podzim 2006 40 % 4 % 9 % V mezinárodním srovnání názorů na tuto otázku patří občané České republiky spolu s Estonci, Slováky, Nizozemci, Švédy a především Dány spíše k optimistům. Hrozbu v globalizaci spatřují hlavně Francouzi, Lucemburčané a Kypřané. 23

2.5 Výkonnost evropské ekonomiky Pro zlepšení výkonnosti evropské ekonomiky doporučují občané především zlepšení vzdělávání a profesního školení. V České republice tomu není jinak, i když zastoupení tohoto názoru je o 6 procentních bodů nižší. Na druhé příčce pořadí jsou investice do výzkumu a vývoje ty jsou naopak v České republice uváděny o 6 procentních bodů častěji než odpovídá průměru EU 25. Na dalších příčkách pomyslného českého žebříčku se umístily investice do dopravní infrastruktury, jakou představují dálnice, železnice atd., s frekvencí daleko vyšší než odpovídá průměru EU 25. V celoevropském žebříčku zaujímá třetí místo usnadnění procedury založení nové firmy uváděno je o procentních bodů častěji než v ČR. Více než třetina české i evropské veřejnosti řadí mezi prioritní opatření pro zlepšení výkonnosti evropské ekonomiky efektivnější využívání energie. V tomto směru se česká veřejnost od průměru EU 25 příliš neliší. Relativně malé rozdíly jsou i v otázce zvýšení povoleného počtu pracovních hodin v zaměstnání ani česká, ani evropská veřejnost v něm významný potenciál zlepšení výkonnosti evropské ekonomiky nespatřuje. Která opatření občané upřednostňují pro zlepšení výkonnosti evropské ekonomiky? (až 3 možné odpovědi) ČR EU 25 Jaro 2006 Podzim 2006 Jaro 2006 Podzim 2006 Zlepšení vzdělávání a profesního školení 56% 59% 62 % 65 % Investice do výzkumu a vývoje 54% 53% 47% 47% Investice do dopravní infrastruktury 43% 45% 23% 27% jakou představují dálnice, železnice, atd. Efektivnější využívání energie 32% 39% 32% 36% Usnadnění procedury založení nové firmy 33% 32% 43% 43% Zvýšení povoleného počtu pracovních hodin v zaměstnání 6 % 6 % 0 % 0 % 24

3. Evropská politická unie 3. Směřování k evropské politické unii Podpora dalšího vývoje EU směrem k politické unii je rozšířenější než odpovídá zastoupení názorů, že členství konkrétní země respondenta v EU je dobrá věc. V České republice je rozdíl skutečně značný: jen 5 % Čechů soudí, že členství ČR v Evropské unii je dobrá věc (viz kapitola.), ale více než dvě třetiny (69 %) podporují vývoj směrem k politické unii. Znamená to nárůst o šest procentních bodů oproti podzimu 2005. Současná úroveň podpory tohoto záměru je dokonce o 0 procentních bodů vyšší než v závěru roku 2004. Směřování EU k politické unii podporují v ČR především mladí ve věku 5 24 let (79 %), studenti (83 %), pravicově orientovaní (80 %) a lidé pracující v manažerských funkcích (86 %). Odpůrce najdeme především v nejstarší věkové kategorii 55 a více let (3 %), mezi levicově orientovanými (38 %), dělníky (29 %), důchodci (30 %) a nezaměstnanými (37 %). Podporou směřování k Evropské politické unii patří Česká republika spolu s řadou dalších nových členských zemí na horní příčky pomyslného žebříčku, který vedou Slovensko a Slovinsko (na stejné úrovni jsou také názory v Rumunsku a Bulharsku). Ze zemí EU 5 má směřování k politické unii dvoutřetinovou podporu jen v Řecku a Španělsku. Naopak ve Finsku a Velké Británii je podpora tohoto směru vývoje EU jen zhruba třetinová. 25

3.2 Evropské kompetence a evropské perspektivy Česká i Evropská veřejnost by ráda řadu oblastí života společnosti svěřila do kompetence Evropské unie a česká veřejnost v tomto směru není výjimkou. Největší podporu rozhodování na evropské úrovni vidíme v silových oblastech: v boji proti terorizmu a zločinu, v obraně a zahraniční politice. K nim se pojí vědecký a technologický výzkum a ochrana životního prostředí ve všech těchto směrech by v ČR preferovaly rozhodování na evropské úrovni dvě třetiny veřejnosti nebo i více. V průměru EU 25 má ovšem tříčtvrtinovou podporu rozhodování na evropské úrovni jen boj proti terorizmu. Také v oblasti imigrace, ochrany spotřebitele, podpory regionům s ekonomickými problémy a energetiky většina Čechů, a s výjimkou ochrany spotřebitele i většina všech občanů EU, preferuje rozhodování na evropské úrovni, převaha nositelů těchto názorů však již není tak markantní. V otázce hospodářské soutěže, která ještě před rokem do této skupiny také náležela, došlo za uplynulý rok v České republice k poklesu podpory rozhodování na evropské úrovni o 5 procentních bodů. Další skupinu představují boj proti nezaměstnanosti a vzdělávání. V České republice by rozhodování o těchto oblastech ráda viděla na evropské úrovni téměř polovina občanů, v průměru EU 25 jen asi třetina. Opačné poměry panují ve vztahu k zemědělství a rybolovu: rozhodování na evropské úrovni preferuje jen třetina Čechů a téměř polovina občanů EU 25. Ve zbývajících oblastech - zdravotnictví a sociální péči, důchodech a především daních jasně dominují názory, že kompetence mají zůstat na národní úrovni. Veřejné mínění v České republice se v tomto směru od průměru EU 25 příliš neliší. Podpora rozhodování na úrovni EU ČR EU25 Podzim 2005 Podzim 2006 Podzim 2005 Podzim 2006 Boj proti terorizmu 88 % 89 % 78 % 79 % Vědecký a technologický výzkum 79 % 76 % 69 % 70 % Boj proti zločinu 75 % 75 % 59 % 59 % Obrana a zahraniční politika 75 % 74 % 63 % 64 % Ochrana životního prostředí 69 % 67 % 66 % 64 % Imigrace (tzn. stěhování cizinců do ČR) 56 % 6 % 57 % 57 % Ochrana spotřebitele 5 % 55 % 48 % 46 % Podpora regionům 50 % 53 % 57 % 57 % s ekonomickými problémy Energetika 48 % 5 % 59 % 60 % Hospodářská soutěž 52 % 47 % 56 % 54 % Boj proti nezaměstnanosti 4 % 46 % 39 % 38 % Vzdělávání 44 % 44 % 29 % 29 % Zemědělství a rybolov 48 % 37 % 5 % 49 % Zdravotnictví a sociální péče 32 % 33 % 29 % 29 % Důchody 26 % 28 % 22 % 23 % Daně 23 % 27 % 25 % 27 % Zájem o předání kompetencí v silových oblastech na evropskou úroveň potvrzuje i velmi vysoký souhlas s výrokem, že Evropská unie by měla mít společnou obrannou, bezpečnostní a zahraniční politiku. Bezmála dvě třetiny občanů EU 25 podporují také perspektivu evropské měnové unie s jedinou společnou měnou eurem a jsou pro ústavu Evropské unie (zde jsou ovšem Češi o poznání zdrženlivější). 26

Jinak je tomu ovšem v dalších dvou sledovaných oblastech. V otázce budoucího rozšiřování Evropské unie o další země v příštích letech jsou pro dvě třetiny Čechů (o 7 procentních bodů více než před půl rokem), ale jen necelá polovina občanů EU. Pokud se jedná o ideu dvojrychlostní Evropy, souhlas vyjadřují v průměru EU 25 pouze dva lidé z pěti. Ještě na jaře 2006 tomu bylo v ČR podobně, od té doby však mezi českou veřejností podpora dvojrychlostní Evropy o 6 procentních bodů vzrostla. Souhlas s vybranými potenciálními perspektivami EU ČR EU25 Jaro 2006 Podzim 2006 Jaro 2006 Podzim 2006 Společná obranná a bezpečnostní 87 % 86 % 75 % 75 % politika členských zemí Evropské unie Jedna společná zahraniční politika 68 % 68 % 67 % 68 % členských států Evropské unie vůči ostatním zemím Budoucí rozšiřování Evropské unie 58 % 65 % 45 % 46 % o další země v příštích letech Evropská měnová unie s jedinou 57 % 60 % 59 % 60 % společnou měnou, eurem Ústava Evropské unie 52 % 56 % 6 % 63 % Rychlost budování Evropy je v jedné skupině zemí vyšší než v ostatních zemích 40 % 56 % 38 % 40 % Češi spolu s Estonci podporují ideu dvojrychlostní Evropy vůbec nejčastěji. Na opačném názorovém pólu najdeme Brity a především pak Finy. 27

3.3 Hlavní priority Evropské unie Respondenti Eurobarometru posuzovali opakovaně priority Evropské unie jako celku. Je možno konstatovat, že názory občanů České republiky se od průměru celé EU 25 liší jen málo a vývojové trendy, které Eurobarometr zaznamenal, se víceméně shodují. Na prvních příčkách se opakovaně s velkým náskokem umísťují úkoly v sociální oblasti: boj proti bídě a sociálnímu vyloučení, který je nyní v České republice zmiňován o 5 procentních bodů častěji, a boj proti nezaměstnanosti, zmiňovaný v ČR naopak o 6 procentních bodů méně často patrně díky poklesu míry nezaměstnanosti na 7,4 %. Následuje skupina priorit bezpečnostního typu, do níž patří i bezpečnost ekologická: udržování míru a bezpečnosti v Evropě, ochrana životního prostředí a boj proti terorizmu. Je příznačné, že důraz na poslední z těchto položek jak v České republice, tak v průměru EU 25 výrazně kolísá. Méně častý důraz je kladen na jiný typ bezpečnosti: boj proti organizovanému zločinu, případně organizovanému zločinu a obchodu s drogami. V České republice zaznamenal Eurobarometr na jaře 2006 vzestup zastoupení názorů, že k významným úkolům Evropské unie patří úspěšné zavedení eura. Souvisí to pravděpodobně se skutečností, že v předvolebním období se v rámci ekonomických témat začalo znovu více hovořit o termínu zavedení eura v České republice. V době konání této vlny Eurobarometru se ještě nemohl projevit vliv rozhodnutí centrálních orgánů České republiky, v jehož důsledku bude nahrazení koruny eurem oproti původnímu očekávání odloženo. Stejně jako v minulosti vybrala necelá pětina evropské veřejnosti jako jednu ze tří priorit Evropské unie její přibližování se evropským občanům a větší informování o EU, její politice a institucích. Toto zjištění znovu potvrzuje, že Plán D (demokracie, dialog a diskuze), vyhlášený předsedou Evropské komise panem Barrosou při jeho návštěvě v Praze na sklonku listopadu 2005, není evropskou veřejností očekáván s nějakou velkou netrpělivostí. V České republice je tato úloha dlouhodobě vnímána jako významná priorita Evropské unie ještě méně často. To potvrzuje i opakované umístění takových úkolů, jako je reforma institucí EU a způsobu jejich fungování, přijetí nových členských zemí (respektive příprava na další rozšíření EU) nebo prosazování politického a diplomatického významu EU ve světě, na samém závěru českého i evropského žebříčku. Pozornost zaslouží skupina priorit, která zahrnuje ochranu rozmanitých práv. Záruky práv jednotlivce a respektování demokratických principů v Evropě řadí k prioritám Evropské unie přibližně jeden ze sedmi evropských i českých občanů, ochranu spotřebitele a zajištění kvality potravinářských i nepotravinářských výrobků jeden z devíti. Jedinou oblastí, v níž se názorová situace v České republice od průměru Evropské unie podstatně liší, je boj proti ilegálnímu přistěhovalectví. Česká veřejnost, která má s tímto problémem zatím daleko méně zkušeností než občané západoevropských zemí, řadí tento úkol mezi priority Evropské unie (s výjimkou jara 2006) zhruba s poloviční frekvencí, než by odpovídalo průměru EU 25. V průměru deseti nových členských zemí narostlo zastoupení názoru, že k prioritám Evropské unie patří boj proti ilegálnímu přistěhovalectví, ze 4 % koncem roku 2005 na 7 % na jaře 2006, avšak opět pokleslo na 5 % na podzim 2006. V tomto směru se tedy česká veřejnost od občanů ostatních nových členských zemí příliš neliší. 28

Jaké jsou tři nejdůležitější priority Evropské unie? ČR EU 25 Podzim 2006 Jaro 2005 Podzim 2005 Jaro 2006 Podzim 2005 Jaro 2006 Jaro 2005 Boj proti bídě a sociálnímu vyloučení 47 % 43 % 40 % 45 % 44 % 44 % 43 % 43 % Boj proti nezaměstnanosti 47 % 45 % 42 % 36 % 47 % 43 % 43 % 40 % Udržování míru a bezpečnosti v Evropě 29 % 28 % 28 % 3 % 3 % 28 % 27 % 29 % Ochrana životního prostředí 25 % 26 % 27 % 27 % 9 % 20 % 9 % 22 % Boj proti terorizmu 5 % 24 % 8 % 27 % 9 % 23 % 8 % 27 % Úspěšné zavedení jednotné evropské měny eura 6 % 2 % 7 % 6 % 0 % 8 % 0 % % Boj proti organizovanému zločinu 2 - - - 6 % - - - 2 % Boj proti organizovanému zločinu Podzim 2006 - - 4 % 3 % - - 2 % 2 % a obchodu s drogami Záruka práv jednotlivce a respektování demokratických principů v Evropě 6 % 3 % 3 % 5 % 4 % 2 % 2 % 2 % Přibližování se evropským občanům a větší informování o EU, její politice a institucích 9 % 8 % 5 % 4 % 9 % 7 % 9 % 8 % Ochrana spotřebitele a zajištění kvality (ostatních) výrobků 3 8 % 0 % 8 % % 8 % 8 % 7 % % Boj proti ilegálnímu přistěhovalectví 7 % 7 % 0 % 9 % 5 % 5 % 5 % 9 % Reforma institucí EU a způsobu jejich fungování 5 % 6 % 7 % 7 % 5 % 5 % 6 % 6 % Příprava dalšího rozšíření EU 4 - - - 4 % - - - 2 % Přijetí nových členských zemí 7 % 5 % 6 % 3 % 4 % 4 % 5 % 2 % Prosazování politického a diplomatického významu 6 % 3 % 6 % 3 % 5 % 4 % 6 % 5 % EU ve světě Jiné 0 % 0 % % 0 % % % % % Žádná z těchto možností 0 % 0 % % - % % % - Neví, bez odpovědi % % 2 % % 2 % 3 % 3 % 2 % 2 Polovině dotázaných byla položena otázka v tomto znění, druhé polovině ve znění následujícího řádku tabulky. 3 Do jara 2006 byly samostatně sledovány názory na oblast zajištění kvality potravinářských výrobků. Proto se v této položce vyskytovalo slovo ostatních. Ukázalo se však, že pohled občanů na kvalitu potravinářských a ostatních výrobků se zásadně neliší. 4 Polovině dotázaných byla položena otázka v tomto znění, druhé polovině ve znění následujícího řádku tabulky. 29

3.4 Názory na Evropskou ústavu V zemích, které dosud Evropskou ústavu neratifikovaly, zjišťoval Eurobarometr souhlas veřejnosti s tímto dokumentem. V ČR občanů, kteří souhlasí s Evropskou ústavou, za posledního půl roku o 8 procentních bodů přibylo, souhlas převažuje nad nesouhlasem v poměru 5:3. Podobný poměr zjistil Eurobarometr i v průměru za všechny státy, které dosud Evropskou ústavu neratifikovaly. Analogické hodnoty získáme také v případě, že průměr spočteme jen za nové členské země, které dosud Evropskou ústavu neratifikovaly. Souhlas s Evrospkou ústavou v zemích, které ji zatím neratifikovaly ČR EU 25 NČZ 0 60% 50% 50% 53% 52% 40% 30% 30% 28% 32% 20% 20% 9% 8% 0% 0% souhlasí nesouhlasí neví, bez odpovědi Pro evropskou ústavu jsou především Češi ve věku 25 39 let (54 %), studenti (54 %), středově orientovaní (56 %), lidé pracující v manažerských pozicích (67 %) a pochopitelně ti, kteří důvěřují Evropské unii (65 %). Ve všech členských, přistupujících i kandidátských státech pak respondenti odpovídali na otázku, jaká by Evropská unie byla, kdyby všechny členské státy přijaly Evropskou ústavu. Dvě třetiny české i evropské veřejnosti souhlasí s tím, že EU by se stala silnějším světovým hráčem. Většina se shoduje v tom, že EU by pak byla efektivnější, ekonomicky konkurenceschopnější, transparentnější, demokratičtější a více sociálně zaměřená. Ve všech sledovaných atributech došlo od jara 2005 k pozitivnímu posunu, nejvýrazněji se změna projevila v mínění České veřejnosti o přínosu přijetí Evropské ústavy k sociálně zaměřené Evropské unii posun činí plných 3 procentních bodů. Souhlasíte s tím, že Evropská unie by byla, kdyby všechny státy přijaly Evropskou ústavu? ČR EU25 Jaro 2006 Podzim 2006 Jaro 2006 Podzim 2006 Silnější ve světě (EU bude mít silnější pozici ve světě) 6 % 66 % 68 % 68 % Efektivnější 53 % 60 % 62 % 64 % Ekonomicky konkurenceschopnější 54 % 59 % 62 % 64 % Transparentnější 5 % 56 % 56 % 58 % Demokratičtější 50 % 56 % 62 % 65 % Více sociálně zaměřenou 40 % 53 % 54 % 57 % 30

Mínění o tom, zda by přijetí Evropské ústavy přispělo k více sociálně zaměřené Evropské unii, není v jednotlivých státech ani zdaleka stejně frekventované. Na Kypru, v Itálii, Belgii a Litvě ho sdílí přes 70 % populace, ve Velké Británii, Rakousku a Dánsku jen asi čtyři občané z deseti. Většinově je tento názor zastoupen i v obou státech, které o přijetí do EU zatím jednají Turecku a Chorvatsku. Také v otázce ostatních dopadů přijetí Evropské ústavy všemi státy EU existují jisté rozdíly, ale i mezi relativně nejskeptičtějšími Brity panuje většinový názor, že postavení EU ve světě by se přijetím Evropské ústavy posílilo. 3

Ve srovnání s podzimem 2005 přibylo v České republice o 7 procentních bodů občanů, kteří si myslí, že Evropská ústava je nezbytná k tomu, aby evropské instituce dobře fungovaly. Toto mínění se tak stalo v ČR většinovým a česká veřejnost se přiblížila průměru EU 25. Je Evropská ústava nezbytná k tomu, aby Evropské instituce dobře fungovaly? Je nezbytná Není nezbytná neví, bez odpovědi Česká republika Podzim 48 % 43 % 0 % 2005 Podzim 55 % 36 % 9 % 2006 EU 25 Podzim 60 % 25 % 5 % 2005 Podzim 2006 6 % 24 % 6 % Názor, že pro dobré fungování evropských institucí je Evropská ústava nezbytná, sdílejí v České republice především lidé ve věku 25 34 let (59 %), lidé hlásící se k pravici (60 %), manažeři (6 %) a osoby samostatně výdělečně činné (58 %). V Evropské unii jako celku převažuje názor, že lidé nemají výhody z práv občanů EU (52 %). V desítce nových členských států je tomu jinak: převažuje názor, že lidé z práv občanů EU výhody mají (52 % : 39 %). V ČR je převaha pozitivních názorů mírnější (49 % : 45 %). V pěti státech se zastoupení názoru, že lidé mají prospěch z práv občana EU, blíží dvěma třetinám: na Kypru, na Maltě, v Portugalsku, Polsku a Litvě. Z Francouzů, Švédů, Dánů a Maďarů podobně smýšlí jen přibližně čtvrtina, z Němců dokonce jen necelá pětina. 32

4. Rozšiřování EU 4. Názory na přijetí různých států do EU Podíl občanů, kteří řadí budoucí rozšíření EU, resp. přijetí nových členských států, mezi priority Evropské unie, se počítá pouze v jednotkách procent (viz kapitola 3.3). Neznamená to ovšem, že by občané byli zásadně proti jakémukoli dalšímu rozšiřování. Názory na to, které země by měly být do Evropské unie přijaty, se ovšem stejně jako v minulosti velmi liší. Česká veřejnost by uvítala především rozšíření Evropské unie o západoevropské země, které členství v EU v minulosti odmítly: Švýcarsko, Norsko a Island. Následuje Chorvatsko s tříčtvrtinovou a Bulharsko s dvoutřetinovou podporou. Ve všech těchto případech jsou oproti podzimu 2005 zjištěné hodnoty o několik procentních bodů vyšší. Podpora rozšíření EU o jednotlivé země - názory v ČR pro proti neví Švýcarsko 2005 Švýcarsko 2006 Norsko 2005 Norsko 2006 Island 2005 Island 2006 Chorvatsko 2005 Chorvatsko 2006 Bulharsko 2005 Bulharsko 2006 Srbsko a Černá Hora 2005 Černá Hora 2006 Srbsko 2006 Makedonie 2005 Makedonie 2006 Bosna a Hercegovina 2005 Bosna a Hercegovina 2006 Rumunsko 2005 Rumunsko 2006 Ukrajina 2005 Ukrajina 2006 Turecko 2005 Turecko 2006 Albánie 2005 Albánie 2006 88% 90% 86% 89% 79% 80% 76% 80% 63% 65% 45% 54% 45% 45% 49% 43% 43% 42% 4% 40% 47% 30% 30% 26% 29% 6% 6% 7% 3% 6% 7% 8% 3% 2% 9% 4% 5% 7% 7% 6% 3% 28% 8% 3% 5% 43% % 39% 8% 49% 6% 42% 3% 43% 7% 44% 2% 49% 8% 48% 0% 52% 6% 49% % 48% 5% 57% 3% 63% 8% 63% % 63% 8% 0% 0% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 00% 33

Po rozdělení Srbska a Černé Hory na dva státy se právě Černá Hora stala dalším státem mimo západní Evropu, jehož přijetí do EU má mezi českou veřejností většinovou podporu. U tří dalších států vzniklých na teritoriu bývalé Jugoslávie Srbska, Makedonie i Bosny a Hercegoviny jsou tábory českých příznivců a odpůrců přijetí těchto zemí do EU v zásadě vyrovnané a pohybují se nad hranicí 40 %. V případě Rumunska zaznamenal Eurobarometr nárůst záporných stanovisek, v případě Ukrajiny naopak příliv zastánců jejího přijetí do EU. Nejmenší podporu má dlouhodobě rozšíření EU o Turecko a Albánii. V mezinárodním srovnání se ukazuje, že Česká republika není v názorech na rozšiřování Evropské unie o jednotlivé země ani typickým představitelem skupiny deseti nových členských zemí, ani názorově blízká 5-ti starým členským zemím EU. Pokud jde o potenciální členství tří západoevropských států (Švýcarska, Norska a Islandu) a Chorvatska, je česká veřejnost pro o 2 až 4 procentní body častěji, než odpovídá průměru 0-ti nových členských zemí, a o 2 až 4 procentních bodů častěji, než odpovídá průměru 5-ti starých členských zemí EU. V případě dalších balkánských zemí (Bulharska, Černé Hory, Srbska, Makedonie, Bosny a Hercegoviny i Rumunska) a také Ukrajiny a Turecka je česká veřejnost pro jejich přijetí do EU méně často než odpovídá průměru 0-ti nových členských zemí, ale více než veřejnost v 5-ti starých členských zemích. V názorech na rozšíření EU o Albánii jsou Češi v daném srovnání nejméně pro., Měly by se tyto země stát členy EU? ČR EU 25 EU 5 NČZ 0 Švýcarsko 90 % 78 % 77 % 87 % Norsko 89 % 78 % 76 % 86 % Island 80 % 69 % 67 % 78 % Chorvatsko 80 % 50 % 46 % 74 % Bulharsko 65 % 46 % 42 % 68 % Černá Hora 54 % 40 % 37 % 57 % Srbsko 45 % 37 % 34 % 52 % Makedonie 49 % 40 % 37 % 56 % Bosna a Hercegovina 43 % 39 % 36 % 54 % Rumunsko 4 % 4 % 38 % 55 % Ukrajina 47 % 4 % 37 % 62 % Turecko 30 % 28 % 26 % 37 % Albánie 29 % 32 % 30 % 45 % 34

4.2 Názory na rozšíření EU o Turecko Snad nejdiskutovanější otázkou budoucího rozšiřování EU je vstup Turecka. V období, kdy probíhalo dotazování pro Eurobarometr 66., očekávala evropská veřejnost zásadní stanoviska evropských institucí k tomu, jakého pokroku v přibližování k evropským standardům Turecko dosáhlo. Zastoupení souhlasných názorů se vstupem Turecka do EU od jara 2005 do podzimu 2005 pokleslo v průměru EU 25 o dva procentní body a od té doby o další 3 procentní body. Dlouhodobě tedy podpora tureckého členství klesá. 35

V žádné členské zemi Evropské unie není názor, že Turecko by mělo být přijato za člena EU, většinový. Relativně nejvíce příznivců vstupu Turecka do EU je ve Švédsku a Slovinsku. Ve většině členských zemí převažuje mínění proti. Ze starých členských zemí jde zejména o Rakousko, Německo a Lucembursko, z nových členských zemích má členství Turecka v EU nejméně příznivců na Kypru. Ve všech přistupujících a kandidátských zemích převažují hlasy pro, i když v Bulharsku nejde o absolutní většinu. V samotném Turecku zaznamenal Eurobarometr 68 % hlasů pro rozšíření EU o tuto zemi, což je ovšem v rozporu s některými průzkumy organizovanými tureckými výzkumnými agenturami. V České republice je budoucí členství Turecka v EU podporováno spíše nejmladšími lidmi (5 24 let: 39 %), pravicově orientovanými občany (3 %) a lidmi v manažerských pozicích (37 %). Naopak odpůrce má turecké přistoupení zejména mezi levicově orientovanými (7 %) a mezi obyvateli velkých měst (7 %). V celé Evropské unii jasně převažují názory, že pokud bude Turecko chtít přistoupit k Evropské unii v horizontu 0-ti let, bude muset systematicky respektovat lidská práva a výrazně zlepšit stav své ekonomiky. V České republice zastoupení takových názorů za poslední rok vzrostlo o 3, respektive 4 procentní body a odstup od průměru EU 25 se tím ještě zvětšil. Souhlas s vybranými názory na Turecko a jeho členství v EU ČR EU25 Podzim 2005 Podzim 2006 Podzim 2005 Podzim 2006 Pokud bude Turecko chtít přistoupit k Evropské unii v horizontu 0-ti let, 89 % 92 % 83 % 85 % bude muset systematicky respektovat lidská práva Pokud bude Turecko chtít přistoupit k Evropské unii v horizontu 0-ti let, 80 % 84 % 76 % 77 % bude muset výrazně zlepšit stav své ekonomiky Přistoupením Turecka k Evropské unii by se riskoval nárůst imigrace 73 % 77 % 63 % 66 % do rozvinutějších zemí Evropské unie Kulturní rozdíly mezi Tureckem a členskými státy Evropské unie jsou 60 % 69 % 55 % 6 % příliš významné než aby mohlo dojít ke vstupu Turecka do Evropské unie Z geografického hlediska Turecko částečně patří do Evropy 6 % 59 % 54 % 56 % Z historického hlediska Turecko částečně patří do Evropy 4 % 40 % 40 % 40 % Přistoupení Turecka k Evropské unii by posílilo bezpečnost v tomto regionu 33 % 33 % 35 % 33 % Přistoupení Turecka k Evropské unii by přispělo k omlazení stárnoucí evropské populace 2 % 22 % 29 % 29 % Tři čtvrtiny Čechů, o procentních bodů více než odpovídá průměru EU 25, se obává, že přistoupením Turecka k Evropské unii by se riskoval nárůst imigrace. V tomto faktoru lze spatřovat jeden z důvodů nízké podpory přijetí Turecka do EU. Jen třetina při tom věří, že přistoupení Turecka k Evropské unii by posílilo bezpečnost v tomto regionu a pouhá čtvrtina (v ČR necelá) tomu, že by přispělo k omlazení stárnoucí evropské populace. 36

Podrobnější rozbor si zaslouží převažující obava evropské veřejnosti z otevření imigračních dveří. Překvapující a možná ne zcela logické se mohou jevit názory více než 80 % Kypřanů a Řeků, že přistoupením Turecka k Evropské unii by se riskoval nárůst imigrace do rozvinutějších zemí Evropské unie je totiž krajně nepravděpodobné, že přistěhovalci by mířili právě do těchto dvou zemí. Patrně se však jedná o jev související s tím, že v obou zmiňovaných zemích výrazně převažuje nechuť přijmout Turecko za člena EU. To stejně rozšířené obavy Rakušanů a Finů i jen o poznání méně rozšířené obavy Němců mohou být spojeny s přímou obavou z imigrace do jejich zemí. Jedinou zemí, kde obava z imigračního rizika po přistoupení Turecka k EU nepřevažuje, je Lucembursko. Poměrně nízké procento souhlasu s touto tezí zaznamenal Eurobarometr také v Rumunsku. Názory panující v České republice by bylo možné hodnotit spíše podobnou optikou jako řecké a kyperské veřejné mínění, tedy jako výraz obecnějších postojů k obyvatelům Balkánu nebo možná středního Východu. S tím, že přistoupením Turecka k Evropské unii by se riskoval nárůst imigrace do rozvinutějších zemí Evropské unie, v České republice souhlasí především obyvatelé velkých měst (82 %), odpůrci Evropské ústavy (8 %), lidé, kteří jsou proti dalšímu rozšiřování EU (83 %) 37

Kontroverzním tématem je zjevně příslušnost Turecka k Evropě geografická a především historická. Částečnou teritoriální příslušnost k Evropě, která je nesporným faktem, odmítá uznat třetina občanů (v ČR 33 %, v průměru EU 25 jen o procentní bod méně). Historickou příslušnost Turecka k Evropě pociťují v České republice shodně s průměrem EU 25 dva občané z pěti. Mezi míněním v jednotlivých zemích jsou propastné rozdíly. Zatímco v Maďarsku považují tureckou historii za součást té evropské téměř tři čtvrtiny občanů a ve Švédsku, Polsku a Chorvatsku přibližně dvě třetiny, v Řecku je to jen 7 % a na Kypru dokonce pouhých 8 %. V Turecku samém si většina občanů myslí, že z historického hlediska Turecko částečně do Evropy patří. 38

5. Hodnoty evropských občanů 5. Zapojení občanů do záležitostí EU Jen třetina občanů ČR (34 %) podle vlastního názoru rozumí tomu, jak Evropská unie funguje, a za poslední rok v tomto směru nedošlo k žádné změně. Ani realizace Plánu D, ani komunikační strategie vlády ČR v tomto směru tedy zatím žádnou podstatnou změnu nepřinesly. Průměr EU 25 činí 43 % a je tak o 2 procentní body vyšší než na podzim 2005. Eurobarometr již potřetí potvrdil, že Čeští občané mají jen zřídka pocit, že by jejich hlas měl v Evropské unii váhu. I když Čechů, kteří mají pocit, že jejich hlas má v Evropské unii váhu, o 7 procentních bodů přibylo, stále jde jen o čtvrtinu populace (na jaře 2005 to bylo 9 %, na podzim 2005 pak 7 %). I v průměru EU 25 je podíl takových názorů nízký, smýšlí tak 34 % občanů Evropské unie. Česká republika patří společně s Velkou Británií, Itálií, Estonskem a Lotyšskem k členským zemím, kde je nositelů pocitu, že by jejich hlas měl v Evropské unii váhu, vůbec nejméně. Existují ale země, kde si většina obyvatel myslí, že jejich hlas v Evropské unii váhu má: Lucembursko, Nizozemsko, Belgie, Francie a Dánsko. Ještě méně občanů se cítí velmi intenzivně zapojeno do evropských událostí: v České republice jen jeden ze sedmi, v průměru EU 25 jeden z pěti. Výsledky ukazují, že v tomto směru má před sebou Evropská unie ještě řadu úkolů: pocitu intenzivního zapojení v Evropské unii totiž ubylo. 39

Souhlas s vybranými tezemi o zapojení občanů do záležitostí EU ČR EU25 Podzim 2005 Podzim 2006 Podzim 2005 Podzim 2006 Rozumím tomu, jak Evropská unie funguje 34 % 34 % 4 % 43 % Můj hlas má v Evropské unii váhu 7 % 24 % 34 % 34 % Cítím se velmi intenzivně zapojený(á) do evropských událostí 6 % 4 % 26 % 9 % Ještě nižší pocit intenzivního zapojení do evropských událostí než v České republice zaznamenal Eurobarometr v Litvě, Velké Británii, na Slovensku, ve Finsku a na Kypru, z dosud nečlenských zemí pak v Rumunsku. 40

5.2 Hodnoty a hodnotová orientace občanů Hodnotové orientace evropské veřejnosti pokud je to možné na základě výsledků Eurobarometru posoudit nejsou konzistentní. Mísí se v nich liberální i konzervativní, levicové i pravicové postoje. Velká většina evropských občanů je pro menší toleranci a přísnější postih kriminality, zvláště silně jsou tyto názory zastoupeny v nových členských zemích. Česká republika se ovšem poněkud vymyká, ve srovnání s průměrem EU 25 je zde takový postoj zastoupen o 5 procentních bodů méně často. To v dalších, svojí podstatou liberálních, hodnotách volné soutěži jako záruce ekonomické prosperity a odporu proti zasahování státu do života lidí jsou rozdíly daleko menší, souhlasí s nimi zhruba dvě třetiny občanů. Souhlas s vybranými hodnotovými výroky ČR EU25 NČZ 0 V dnešní době je příliš velká tolerance. 70 % 85 % 89 % Zločinci by měli být trestáni přísněji. Volná hospodářská soutěž je nejlepší zárukou 68 % 64 % 7 % ekonomické prosperity. Stát příliš zasahuje do našeho života. 64 % 62 % 58 % Větší důraz by měl být kladen na volný čas než na práci. 58 % 48 % 52 % Potřebujeme více rovnosti a spravedlnosti, 57 % 64 % 68 % i když to znamená méně svobody jednotlivce. Sňatky homosexuálů by měly být povoleny v celé Evropě. 52 % 44 % 23 % Konzumace marihuany pro osobní potřebu by 32 % 26 % 5 % měla být legalizována v celé Evropě. Náboženství zaujímá v naší společnosti příliš důležité místo. 27 % 46 % 46 % Adopce dětí by měly být povoleny 24 % 32 % % pro homosexuální páry v celé Evropě. Imigranti jsou velkým přínosem pro Českou republiku (pro zemi respondenta). 7 % 40 % 26 % Větší důraz na volný čas než na práci klade v nových členských zemích EU většina občanů, v České republice dokonce 58 %. V průměru EU 25 jde ovšem jen o 48 %. Současně ovšem Češi o poznání méně akceptují zajištění rovnosti a spravedlnosti za cenu omezení svobody jednotlivce a jsou tolerantnější vůči konzumaci marihuany. Zajímavé jsou poznatky o postojích české veřejnosti ke svazkům homosexuálů. Zatímco v průměru EU 25 jsou sňatky homosexuálů akceptovány o 2 procentních bodů častěji než adopce dětí homosexuálními páry, v České republice činí rozdíl plných 28 procentních bodů. Je to dáno na jedné straně velmi vysokým procentem Čechů, kteří si myslí, že sňatky homosexuálů by měly být povoleny v celé Evropě (52 %), na druhé straně relativně nízkou podporou českého veřejného mínění vůči povolení adopce dětí pro homosexuální páry v celé Evropě (24 %). V průměru 0-ti nových členských zemí je souhlas s adopcí dětí homosexuálními páry ještě daleko nižší ( %). Ve výrazně sekulární české společnosti jsou ve srovnání s průměrem EU 25 i průměrem 0- ti nových členských zemí výrazně méně zastoupeny názory, že náboženství zaujímá v naší společnosti příliš důležité místo. Současně Češi také výrazně méně akceptují názor, že imigranti jsou velkým přínosem pro jejich zemi. 4

Při detailnějším pohledu je patrné, že spolu s Čechy si také Lotyši, Finové a především Estonci jen velmi málo myslí, že v jejich zemích hraje náboženství příliš velkou úlohu. Na druhé straně v Itálii tak smýšlí téměř dvě třetiny občanů, na Maltě tři čtvrtiny a na Kypru dokonce více než čtyři lidé z pěti. 42

5.3 Hodnotová identifikace občanů s EU Mír, respekt k lidskému životu, právo v širokém smyslu slova, tolerance a demokracie patří k hlavním hodnotám evropských občanů. Evropská unie je některými těmito hodnotami charakterizována, jiné jako například respekt k lidskému životu však podle názorů občanů reprezentuje méně. Jaké jsou tři nejdůležitější hodnoty občanů a které tři hodnoty nejlépe charakterizují Evropskou unii? Nejdůležitější hodnoty občanů Hodnoty charakterizující EU ČR EU25 ČR EU25 Mír 54 % 52 % 46 % 36 % Respekt k lidskému životu 4 % 43 % 2 % 3 % Lidská práva 38 % 4 % 42 % 38 % Osobní svoboda 37 % 22 % 5 % 0 % Tolerance 25 % 9 % 8 % % Demokracie 22 % 24 % 47 % 38 % Právní řád 7 % 7 % 29 % 24 % Sebenaplnění 6 % % 4 % 3 % Solidarita, podpora druhých 5 % 4 % 26 % 7 % Rovnost 0 % 8 % 7 % 4 % Respekt k jiným kulturám 5 % % 8 % 9 % Náboženství 4 % 7 % 3 % 3 % Nic z tohoto 0 % 0 % 2 % 4 % Neví, bez odpovědi 0% % 3 % 0 % Na třech prvních místech žebříčku nejdůležitějších osobních hodnot českých občanů nacházíme stejné položky jako v případě průměru EU 25: mír, respekt k lidskému životu a lidská práva. Dvě z nich mír a lidská práva také patří mezi nejtypičtějších charakteristiky Evropské unie. Vůbec nejčastěji je ale Evropská unie českou veřejností charakterizována pojmem demokracie (ta se na žebříčku průměru EU 25 dělí o první místo s lidskými právy). Značný rozdíl byl zjištěn v souvislosti s osobní svobodou. Ta v České republice patří mezi tři prioritní hodnoty více než třetiny občanů, v průměru EU 25 ale jen necelé čtvrtiny a v průměru 0-ti nových členských zemí dokonce necelé pětiny. Evropskou unii ovšem tato hodnota charakterizuje v očích daleko menší skupiny občanů. Zatímco na osobní svobodu klade česká veřejnost nadprůměrný důraz, v otázce rovnosti je tomu naopak. Čechů, kteří ji řadí mezi své prioritní hodnoty, je o 8 procentních bodů méně než odpovídá průměru EU 25. Sedm procentních bodů činí rozdíl mezi zastoupením Čechů, podle nichž rovnost charakterizuje Evropskou unii, a odpovídající hodnotou zjištěnou jako průměr EU 25. Je ovšem třeba podotknout, že průzkum nespecifikoval, zda se jedná o rovnost obecně, rovnost mezilidskou, rovnost států nebo jiný konkrétní význam této obecné hodnoty. 43

5.4 Je EU hodnotově homogenní? Respondenti Eurobarometru odpovídali na otázku, zda jsou si podle jejich názoru státy Evropské unie blízké, pokud jde o společné hodnoty. Pocit, že tomu tak je, je o poznání více rozšířen v 0-ti nových členských zemích než v 5-ti zemích, z nichž EU sestávala před dosud poslední vlnou rozšíření. V průměru EU 25 je takový názor častější než opačný, ale zdaleka ne tak častý jako v České republice. Jsou si státy Evropské unie blízké, pokud jde o společné hodnoty? velmi blízké spíše blízké Spíše vzdálené velmi vzdálené neví, bez odpovědi ČR % 57 % 24 % 3 % 5 % EU 25 4 % 45 % 33 % 7 % % EU 5 4 % 43 % 35 % 8 % % NČZ 0 4 % 54 % 27 % 5 % 0 % Rozdíly mezi názory občanů jednotlivých států jsou v této oblasti značné. Na Slovensku si téměř tři čtvrtiny ještě více než v České republice myslí, že pokud jde o společné hodnoty, jsou si státy Evropské unie blízké. V Řecku a na Maltě tak smýšlí téměř dvě třetiny podobně jako v Turecku, Bulharsku a Chorvatsku. Ve Francii je to ovšem jen třetina a v Lotyšsku dokonce ještě méně. 44