Akademie managementu a komunikace, Praha PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.
Tematické okruhy: 1. Stručné dějiny logiky a její postavění ve vědě 2. Analýza složených výroků pomocí pravdivostní tabulky 3. Subjekt-predikátová logika Aristotelovský čtverec 5. Polysémie, synonymie, homonymie, antonymie 6. Analýza chybných argumentací 7. Interpretace 8. Analýza konkrétního dialogu
Základní studijní literatura: Online materiály plus jakákoli příručka základů logiky, např. BEK, Roman. Logika. Praha: ČVUT, 1996, 2001. GAHÉR, František. Logika pre každého. Bratislava: Iris, 1994, 2001. PEREGRIN, Jaroslav. Logika a logiky. Praha: Academia, 2004 ŠTĚPÁN, Jan. Logika a logické systémy. Olomouc: Votobia, 1992. ŠTĚPÁN, Jan. Klasická logika. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, 2007. Požadavky na kontrolní práce - absolvovat průběžná seminární cvičení, ze kterých každé bude ověřovat jednak porozumění studenta přednášené látce a jednak jeho schopnost použít nabyté poznatky v praxi. Cvičení budou mít charakter elektronických testů s výběrem z několika odpovědí nebo doplnění krátké odpovědi.
presupozice (předpoklad), pragmatické i sémantické (syn má otce); rozlišujeme od logického vyplývání (nejmladší syn má sourozence) Teorie pojmů - pojem je abstraktní entita, které má různé zakódování, lingvistické reprezentace v různých jazycích - pojmy jsou nenázorní entity (nezkušenostní, abitrérní: Saussure) - náhodilé vlastnosti konkrétní entity nereprezentují pojem - obsah pojmu: soubor všech atributů, které nevyhnutelně přináleží všem a pouze těm předmětům, které spadají pod pojem - rozsah pojmu: je možina předmětů, které patří pod daný pojem - logická třída: souhrn všech předmětů se společným znakem, kterým se odlišují od jiných předmětů
: Vlastnosti pojmů Pojmy jedinečné (individuální) se vztahují na individuální předměty (Praha, hlavní město Česka, Vyšehrad, Jan Novák) Pojmy obecné se vztahují na skupinu předmětů stejného druhu (město, strom, auto, ) Pojmy konkrétní se vztahují na jednotlivé předměty nebo jejich skupiny, které mohou existovat konkrétně a nezávisle na lidském myšlení, jsou přístupné smyslům více lidí současně (pes, stůl) Pojmy abstraktní se vztahují na vlastnosti předmětů, které samy o sobě neexistují a jako samostatné jsou možné pouze v myšlení jednoho konkrétního člověka (statečnost, pravdivost, krása, velikost, pravda, lež) upraveno podle: NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, 2007.
: Vlastnosti pojmů Pojmy hromadné se vztahují na skupinu předmětů myslitelnou jako jeden celek (les, knihovna) Pojmy kladné vyjadřují, že předmět má určité znaky příznak (slaný rohlík, veselý kluk, slušný člověk) Pojmy záporné vyjadřují, že předmět nemá určité znaky příznak (neslaný guláš, neveselý=smutný příběh, neslušný projev) ----------------------------------------------------------------------- Kategorie: vědecké pojmy odrážející nejobecnější a nejpodstatnější vztahy a souvislosti (filozofie: příčina a účinek, fyzika: síla, biologie: buňka) upraveno podle: NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, 2007.
Teorie pojmů - rozsahově neprázdné pojmy: a) singulární (země, nejvyšší hora) b) plurální s konečným počtem předmětů (naše třída) c) nekonečný počet předmětů (sudá nebo lichá čísla) - rozsahově prázdné pojmy: a) striktně prázdné (největší prvočíslo) b) kvazi-prázdné (čtyřhraný kruh) Rozsahově prázdné pojmy jsou imaginární nebo logicky sporné.
Teorie pojmů - rozsahové poměry pojmů: 1. sloučitelné a) překrytí (společný průnik) b) podrazenost c) nadrazenost d) rovnocennost 2. nesloučitelné - nemají společné nevyhnutelné prvky Chudší obsah znamená bohatší rozsah...
Definice slouží vysvětlení a přesnějšímu vyjádření nebo stanovení významu nějakého výrazu s pomocí jiných výrazů. Soubor elementárních pojmů označujeme slovníkem jazyka. Podle Aristotela je definice horismós, hranice, a při definování se postupuje určením nejbližšího rodu a druhové specifikace (člověk = zoonpolitikon). Definice vždy zahrnuje definiendum (definované) a definiens (definující).
Požadavky na definice: 1. Logicko-sémantické 2. Logicko-epistemologické Přeložitelnost (nahraditelnost definienda definiensem) a rozsahová totožnost obou. Definiens má vyjádřovat pouze podstatné znaky, v mají v něm vystupovat pouze známé a přesné, ostré výrazy a pozitivní (kladné) formy.
Analytická definice definice jednoduchého nebo složeného výrazu, kterého význam je již v jazyce tradičně stanoven Syntetická definice definice nového výrazu, zavádí se do slovníků a terminologií Nominální definice (základní) musí splňovat: kritérium eliminovatelnosti (nahraditelnosti) kritérium nekreativity (neodvoditelnost nových teorém) kritérium existence (musí existovat alespoň jeden předmět)
Skřížená definice definice bludným kruhem, definiendum a definiens se překrývají a nachází se tam i jiné prvky (tautologie dobro je vykonat dobrou věc) Široká definice rozsah definiense obsahuje rozsah definienda Úzká definice nedostačující