Úloha imunitního systému v dermatologii M. Hlubinka LAD DVK, FN Brno
Úvod Rozvoj imunologie - nové poznatky, vliv i na další vědní obory. U dermatologie celková změna pohledu na obor (etiopatogeneze, diagnostika). Specializované imun. struktury i v kůži (SALT event. SIS). Propojení SALT pomocí HVE (CD15, selektiny)->migrace imunokomp. buněk do kůže -> lok. lymf. cévy -> ductus thor. -> krevní oběh
Imunitní buněčné elementy v kůži Langerhansovy buňky detekční aparát, zachycující a částečně metabolizující antigeny MHC II, CD1, rec. pro Fc IgG a C3 => APC aktivní lysozomový systém (metabolizuje fagoc. materiál) APC->aktivace Th (typ odpovědi závisí na subsetu)
Další buněčné elementy v kůži mající vztah k imun. systému dendritické buňky (HLA-DR, CD1a) závojové buňky (rec. pro Fc IgG a C3) makrofágy, granulocyty, mastocyty (role u atopických reakcí IgE), buňky HVE (krevní a mízní kapil.) vcestovavší lymfocyty (homing), v HK (udržují fyziol. prostředí), většinou αβ T-ly (CD4+:CD8+ = 1:1) γδ T-ly (CD4-,CD8-) jako NK-rozpoz. Ag pomocí CD1(podobné HLA I ale bez specifity receptoru)
Imunologicky důležité faktory se vztahem k dermatologii cytokiny zvl. Il-1 (totožný s ETAF) chemotaktické faktory pro granulocyty (MIP 1α, 1 MIP 1β/makrof. 1 zán. protein/, RANTES, MCP 1,2,3 /monoc. chemoatr. protein/) faktory stupňující prolif. fibroblastů (IL-17, IFNγ) mediátory zánětu (histamin, kys. arachidonová a složky její kaskády)
Provokující činitelé intenzita imun. odpovědi u různých jedinců různá (normální až patol.) genetická determinace provokující činitelé u zatíž. osob mohou vyvolat patol. odpověď, charakter: - chemický (léky, residua, exhaláty) - fyzikální (hypotermie, oslunění) - biologický (viry, bakterie, houby, paraziti) kombinace a potenciace
Dermatózy s imunol. složkou dělení dle etiopatogeneze Kožní choroby z přecitlivělosti Autoimunitní dermatózy Imunologické deficity Kožní nádory Lymfoproliferační dermatózy
Kožní choroby z přecitlivělosti I. typ časný, anafylaktický (atopický ekzém, urtikarie, lékové exant. urtikariálního typu, Quinckeho edém, anfyl. šok /po masivní dávce antigenu nebo vysoké senzibilizaci/) II. typ cytotoxický (purpury, část. pemphigus vulgaris /akantolýza v epid./) III. typ imunokomplexový (SLE, nodózní a multiformní erytém, lékové exantémy, IK vaskulitidy, některé urtikarie a inf. exantémy) IV. typ pozdní /DTH/ (zprostř. bun. mechanismy) subtypy - ekzémový (kont. alerg. ekzém) - tuberkulinový (kožní projevy tuberkulózy, lepry, leishmaniózy ) patří sem i granulom. vaskulitidy, Sj. sy, PM V. typ způs. protil. proti receptorovým strukturám v dermatologii ne (mimo ni např myasthenia gravis /acetylcholin.rec./, TSH rec.)
Autoimunitní dermatózy 1 systémové choroby (kolagenózy) - SLE - CDE - MCTD (Sharpův sy.) - sklerodermie (difúzní a cirkumskriptní) - polymyositis/dermatomyositis puchýřnaté dermatózy - pemphigus pemphigoid - smíšená bulózní choroba - dermatitis herpetiformis - lineární lga dermatitida - bulózní lichen planus - herpes gestationis - porfyria cutanea tarda
Autoimunitní dermatózy 2 vaskulitidy - alergické - imunokomplexové - nekrotizující jiné dermatózy s autoimunitní složkou - vitiligo - alopecia areata (ložisková) - psoriáza - parapsoriasis gutata a varioliformis - lichen ruber
Imunologické deficity vrozené syndromy: Louisové-Barrové, Bloomův, Jobův, Leinerův..., syndrom hyper lge dětská chron. granulomatóza získané po inf. chorobách, lécích, otravách, ionizačním záření, virózy (HIV, herpetické, cytomegalové posthepatické) Imunodefekty mohou být způsobené infekční chorobou, ale infekční choroby se mohou rozvinout i na základě již dříve existujicího imunologického defektu (např. po imunosupresivní terapii).
Kožní nádory maligní melanom, mnohočetné bazaliomy, spinaliom, sarkomy paraneoplastické dermatózy (kožní symptomy při nádorech) - erythema gyratum, dermatomyositis, acanthosis nigricans, herpes zoster (výskyt paraneoplast. dermatóz podmíněn imunolog. deficitem)
Lymfoproliferační dermatózy lymfomy, mycosis fungoides, lymfogranulomatóza Sézaryho syndrom
Imunologická diagnostika umožňuje: zpreciznit diagnózu a event. odhalit etiopatogenezi choroby určit intenzitu a závažnost choroby sledovat průběh choroby, terapeutický efekt příp. zpřesnit prognózu zvolit vhodnou formu imunoterapie (suprese, stimulace...)
Imunologická vyšetření u dermatóz 1 Alergické reakce I. typu atopický ekzém - celkové a specifické IgE - kožní testy (intradermální, Prick test, skarifikační /už se neprovádí/) s různými alergeny (potravinovými, inhalačními) urticaria - hladina IgE - HBsAg - CIK - ANA Alergické reakce II. typu Kožní testy se neprovádějí, Coombsův test.
Imunologická vyšetření u dermatóz 2 Alergické reakce III. typu - C3 a C4 složka komplementu (nejčastěji laserová nefelometrie) - CIK (přesnější informace o distribuci IK poskytnou IF metody) Alergické reakce IV. typu kontaktní alergický ekzém - epikutánní (event. intradermální) testy - v rutinní sadě je standardní soubor alergenů, občas je ale nutno vyšetřovat alergeny individuálně při podezř. na tuberkulinový typ - testy (tuberkulinový, trichofytinový, leishmaniový, leprominový)
Imunologická vyšetření u dermatóz 3 Imunodeficity, nádory Používají se obecná imunologická vyšetření. poruchy humorální imunity - hladiny jednotl. Ig komplement - CIK poruchy buněčné imunity - počet T-lymfocytů (event. subpopulace) a - počet B-lymfocytů (IF technika, monokl. protilátky, flowcytometrie) - test blastické transf. lymfocytů (event. Fast Immune) - intradermální testy s běžnými antigeny
Imunologická vyšetření u dermatóz 4 Autoimunitní dermatózy - vyšetření jako u III. typu přecitlivělosti - klíčový význam ovšem hraje imunofluorescenční vyšetř. ve spolupráci s metodou ELISA Diagnostika autoimunitních dermatóz je hlavní náplni LAD DVK
Imunologická vyšetření u dermatóz 5 SLE Široká škála autoprotilátek (proti krevním elementům, cytoplasmatickým proteinům, buněčným organelám) - nejdůležitější jsou ANA Antinukleární protilátky (ANA) Přímá imunofluorescence kůže (antig. substrát - excize kůže) - lupusový pruh (IK depozita v JZ) často i v klin. zdravé kůži (IgG, C3) - agregáty v obl. JZ (lgg, IgM) - uloženiny F v cévách
Imunologická vyšetření u dermatóz 6 ANA (sumární stanovení nepřímou fluorescencí) typy: - homogenní (dsdna, DNP) SLE - periferní (ds-dna, spíše artefakt - špatnýsubstrát) SLE - granulární (ENA - jaderné glykoproteiny a RNP) - jemně CREST sy. - hrubě Sharpův sy. typizace (Ro, La, n-rnp, Sm, Scl-70) - nukleolární (7S-RNA) syst. sklerodermie - centromerální (CENP 1,2,3) CREST, sklerodermie (mírn.)
Imunologická vyšetření u dermatóz 7 CDE DIF - celkově slabší nález než u SLE - jen v postižené kůži MCTD (Sharpův syndrom) IIF - ANA (zrnitý typ) -> ENA pozit. -> typizace -> U1-snRNP pozit. dermatomyositis/polymyositis IIF - kys. non-histony v jádře (Jo-1, PL-7, PL-12) systémová sklerodermie IIF - ANA (nukleolární typ) -> ENA pozit. -> typizace -> Scl-70 pozit.
Imunologická vyšetření u dermatóz 8 PUCHÝŘNATÉ DERMATÓZY skupina pemphigu IIF - protilátky proti ICS, DIF depozice protilátek proti ICS (IgG, C3) pemphigoid IIF - linie v obl. BM, DIF depozice protilátek proti BM (IgG, C3) IgA bulózní lineární dermatitida DIF - linie v obl. BM (IgA) herpes gestationis DIF - lineární fixace komplementu na BM (C3, C4, C5) IIF - lineárni fixace komplementu (C3, C4, C5) a IgG na BM
Imunologická vyšetření u dermatóz 9 dermatitis herpetiformis ELISA - protilátky proti gliadinu (IgG, IgA), proti ttg (IgA, IgG) IIF - protilátky proti endomysiu (anti-ema) DIF - granulární uloženiny (agregáty) IgA a C3 ve vrcholcich papil koria
Imunologická vyšetření u dermatóz 10 epidermolysis bullosa acquisita DIF homogenní linie na BM (lgg, C3), diff. dg. imunoelektronová mikroskopie porphyria cutanea tarda DIF - depozita (IgG, C3) na drobných cévách HK nekrotizující vaskulitida DIF - granulární uloženiny (IgM, IgA, C3) na stěnách malých cév koria - nakupeni F v okolí cév lichen ruber planus DIF - nehomogenní krajkovitý pruh F v obl. JZ
Možnosti imunologické léčby v dermatologii imunorestaurace (dodání chybějících nebo potřebných komponent imunitnímu systému) imunosuprese (potlačení nežádoucích aktivit imunit. systému) imunostimulace (podnicení imunit. systému k většímu výkonu)
Imunomodulátory a imunomodulace v dermatologii imunorestaurace - plasma, gamaglobuliny, INF, thymové hormony, transplantace kostní dřeně imunosuprese - kortikosteroidy, azathioprin, kolchicin, metotrexát, 6- merkapto-purin, CyA, FK506 (Protopic, Prograf), rapamycin imunostimulace - leukocytární extrakt, thymové faktory, IL, levamizol, cimetidin, zinek
Imunologická vyšetření Laboratoře autoimunitní diagnostiky Dermatovenerologické kliniky FN Brno