Escape To Nature Petra Doležalová a Libor Špaček Útěk do přírody aneb jak slaně mohou chutnat splněné sny Rajský Mauricius jsme chtěli představit záběry z hlubin, ze země i z nebe. Monotónní hukot lodního motoru utichl. Je šest ráno a sladké snění pro dnešek skončilo. Brífink! ozve se z horní paluby. Rozlámaná, ještě se zalepenýma očima, soukám se do mokrého neoprenu. Rychle si naleju kávu a pádím na horní palubu pro instrukce k rannímu ponoru. Obsah hrníčku se mi na schůdkách málem převrhne. A sakra, moře je zase rozdivočené! Pečlivě chystáme obě naše bejby fotoaparát a kameru se světly a záblesky v pořádně těžkých podvodních pouzdrech. Zbývá zkontrolovat, jestli vše dobře těsní a funguje jak má. Tam dole bychom pak totiž měli smůlu a třeba právě dnes potkáme některého ze vzácných živočichů Gumový zodiak rozřezává špičky vln, každá třetí nás pořádně propleskne. Nasaď si masku, ať vidíš, pokouší se Libor překřičet řev motoru, zatímco se snažím udržet pohromadě sebe v plné polní i foťák, který se nebezpečně rozletěl po dně člunu. Po pár minutách ledové rozcvičky se těším pod vodu. One, two, three, jump! Konečně! Rychle se zanořujeme a snažíme se doplavat k útesu. Kopeme ze všech sil a před sebou tlačíme fotoaparát i kameru, proud nás ale táhne zpět. Po pár minutách to vzdáváme a vysoukáme sebe i šedesát kilo techniky zpátky na rozhoupanou loď. Pokus opakujeme ještě dvakrát. Už notně vyčerpaní se konečně noříme podél útesu vstříc hlubině a novým záběrům. Ještě před pár měsíci jsem netušila, jak slaně mohou chutnat splněné sny. Liborovy makrofotografie mořských tvorů jsem poprvé viděla asi před rokem, když jsem o jeho práci chystala rozhovor. Fascinovaně jsem poslouchala historky o žralocích, murénách, kamenných rybách a malinkých tvorech, které na dně vyhledává nejčastěji. Zážitkové meditace, jaké v dokonalém zklidnění při fotografování pod vodou prožívá, mi připomněly moje pocity při focení na severu, uprostřed arktické divočiny ve třicetistupňovém mrazu. Uvědomila jsem si, jak moc mají oba světy společného. Oběma vládnou přírodní živly, a jsme v nich jen na návštěvě. Díky vyspělé technice je sice dnes můžeme poznávat a zachycovat na film i fotografie, přesto nesmíme ani na vteřinu zapomenout, jak moc jsme sami i příroda zranitelní. Dokonce i ponor lze v přírodě trénovat. Čím více se totiž ponoříte do hloubky, tím více dokážete vnímat její energii a přenést ji pak do obrázků. Tak dlouho jsme oba světy srovnávali, až nás napadlo své zkušenosti z fotografování v extrémních podmínkách spojit do společného projektu. Pojmenovali jsme jej Útěk do přírody. 80
:: Libor Špaček Člen Asociace profesionálních fotografů AF, instruktor potápění a námořní kapitán. Fotografii studoval v New Yorku na konci devadesátých let a brzy potom se prosadil i na poli reklamy, kam pronikl se svým netradičním pojetím uměleckých aktů. Křivky ženského těla totiž začal zachycovat pod vodní hladinou. Tak vznikla jeho nejznámější kolekce z volné tvorby Underwater Fine Art Nudes. V současnosti obsahuje několik desítek velkoformátových fotografií, které vystavuje a publikuje po celém světě. Libor se jako potápěč a specialista na fotografii pod vodou zúčastnil několika zahraničních projektů a expedic v roli vedoucího, fotografa a kameramana. Během této doby vznikla další kolekce Underwater Life, zaměřená převážně na makrofotografii, kterou neustále rozšiřuje o další úlovky z cest. Fotografie z jeho umělecké tvorby jsou zastoupeny v několika českých a zahraničních galeriích a soukromých sbírkách. Mnohé snímky byly oceněny, několikrát také nominovány v mezinárodních soutěžích mezi nejlepší a publikovány ve výběru prací nejvýznamnějších českých fotografů současnosti. :: Petra Doležalová Vystudovala ekonomii v Česku a Media Relations v Kalifornii. Fotografka a cestovatelka propojila své zájmy s publicistikou přímo ve své profesi. Svou volnou tvorbu poprvé představila veřejnosti na multimediální výstavě Doteky Severu v pražské galerii Karolinum. Pod stejným názvem vydala i knihu, v níž snímky okořenila vlastní poezií a příběhy z cest. Velkou část věnovala nejstaršímu evropskému národu, žijícímu za polárním kruhem v oblasti Finnmarku. Během čtyř let se Petra Doležalová vydala do Norska více než desetkrát a díky místnímu průvodci a přátelům měla možnost vyjádřit hloubku a pochopení těžkého, a přesto svým způsobem romantického života za polárním kruhem. Petra má za sebou několik úspěšných výstav. Její fotografie a příběhy z různých koutů světa byly mnohokrát publikovány u nás i v zahraničí. 81
Následovaly týdny příprav naší první expedice na Mauricius. Ostrov, na němž mohou příroda a oceán směle soupeřit. Libor coby zkušený instruktor mě naučil potápět, abych ho pod vodou mohla při fotografování zastoupit, a sám se víc soustředil na filmování. Abychom mohli filmy i fotografie zpracovat podle svých představ, připravili jsme si potřebné programové vybavení a pilovali postprodukční schopnosti. Dní strávených u počítače je bohužel mnohonásobně víc než těch, kdy jsme se nořili do hlubin Indického oceánu, zachycovali Mauricius z ptačí perspektivy nebo se na pobřeží soustřeďovali na detaily okolní přírody. Čas věnovaný přípravám a práci s fotografickým a filmovým vybavením před ponorem i po jeho skončení byl delší než samotná doba pod vodou, přesto však intenzita zážitku přehlušila veškeré úsilí. Největší adrenalinové okamžiky nastávají při nočních ponorech. Hlubina zčerná a je vidět jen malý Útěk na Mauricius Výstava velkoformátových fotografií pořízených ze země, hlubin oceánu i z nebe od autorů Petry Doležalové a Libora Špačka se koná v prostorách ambitu Františkánského kláštera na Jungmannově náměstí v Praze od 5. 30. srpna 2009. Expozice věnovaná ostrovu Mauricius je součástí rozsáhlého projektu Escape to Nature, ve kterém se autoři snaží zachytit pomocí fotoaparátu a videokamery nejkrásnější místa planety se zaměřením na podmořský svět. Součástí výstavy je projekce stejnojmenného dokumentu. Pro poeticko - tajemně laděný snímek složil hudbu známý český skladatel Michael Pavlíček. DVD s filmem vychází v září. Více informací naleznete na www.escapetonature.eu prostor, na který svítíme rovnou tisícovkou wattů. Netušíme, jaké nebezpečí se skrývá dál ve tmě. Využíváme nočního klidu některých živočichů, kteří se pomalu pohybují v záři světel. Zvědavě se motají okolo a někteří, jako třeba perutýni, brzy zjistí, jak dobře se jim v naší společnosti loví. Pozorně si změří oběť v kuželu světla a během několika sekund ji spolknou jako malinu. Nevědomky se tak stávají hrdiny záběrů, které se snažíme předat dál. Porcelánový krab vděčí za své jméno vlastní křehkosti. Často může přijít o o některou končetinu. 82
Vodopád v Údolí barev. Španělská tanečnice patří mezi nahožábré plže, kteří požírají žahavce a střádají žahavé buňky své oběti na povrchu svého těla jako vlastní ochranu. 83
Jedovatí perutýni mají ostnité ploutve s prudce jedovatými paprsky. Asi dvoumetrovou murénu černoskvrnnou jsme potkali na jednom z mauricijských vraků. 84
Klaun, neboli Nemo, je jediná rybka žijící ve skupině, kde vládne samička. Žije v symbióze se sasankou. Barevný napoleon. 85