Český hydrometeorologický ústav, pobočka v Plzni aneb hledání pravděpodobných zdrojů M.Hladík, Z. Roubal
Firma FOSTER BOHEMIA spol. s r.o. v rámci inspekční činnosti sanačních prací azbestových materiálů prováděla měření na různých místech Plzně a okolí od roku 1993 do června roku 2005. Výsledky měření byly souhrnně předány odboru ŽP MMP, ČIŽP OI Plzeň a KHS v Plzni ve zprávě v srpnu 2005 a doplněny na jednání v závěru listopadu 2005 za účasti další organizací MŽP, OVSS III Plzeň, KÚ Plzeňského kraje, ZÚ se sídlem v Plzni, kam nás také přizvali. Bylo konstatováno: - Většina měření souvisí se sanační činností v bývalém areálu ŠKODA Plzeň (sanace vagonů metra, demolice budov). - Měření provedená ve venkovním prostředí na území města a v jeho okolí vykazují znečištění azbestem aktinolit. - Imisní limit pro venkovní ovzduší není českou legislativou (NV č. 350/2002 Sb.) pro azbest stanoven. - Emisní limit pro azbest stanoví NV č.353/2002 Sb. v bodě 3.2., přílohy č.1 v úrovni 1000 vl/m 3 = hygienický limit pro bytové prostory (vyhl.č.6/2003 Sb.) - Zdroj emitující azbest není v území působnosti ČIŽP OI Plzeň evidován (v emisní inventuře celé ČR evidovány pouze 2 zdroje).
V závěru dopisu Ing. Červenky (FOSTER BOHEMIA), kterým oznamoval výsledky měření své firmy orgánům státní správy v ochraně ovzduší v Plzni, stálo: Je možné s určitostí konstatovat, že emisní zdroj aktinolitu není neodborně prováděná demolice budov nebo azbest z eternitových střech. Měření od roku 2002 prokazují, že hodnoty koncentrace respirabilních azbestových vláken překračují téměř ve všech případech doporučenou hodnotu WMO 1000 vláken/m 3. Jediné možné řešení je najít emisní zdroj, který dlouhodobě kontaminuje vzduch plzeňské oblasti azbestem typu aktinolit a urychleně zdroj odstranit. Byli jsme požádáni ČIZP a odborem ŽP MmP o pomoc při hledání takového zdroje
Pak jsme si vzpomněli na dětskou hru STOPOVAČKA - vlastně analýzu zpětných trajektorií V této hře hrál pro nás roli trasera vítr a my jsme ho sledovali v čase. Při tom jsme si vědomi, že: - údaje o směru a rychlosti větru z nejbližší meteorologické stanice, které jsme použili pro danou lokalitu, zejména v městské zástavbě, jsou použitelné maximálně nad střechami budov; - údaje o směru a rychlosti větru z nejbližší meteorologické stanice jsme použili i pro vzdálenější lokality, kde jsme zatím neuvažovali vliv terénu na proudění vzduchu; -v tomto přiblížení jsme zanedbali i řadu dalších faktorů.
Předpoklady úvahy: - existuje emisní zdroj, který vždy v době měření vypouští příslušnou znečišťující látku; -odběr vzorku pro další analýzu trval určitou dobu; - hledaná tuhá částice (popř. malý objem hledané látky) se pohybovala po trajektorii, jejíž délka je maximálně rovna rychlosti větru čas vzorkování; - tvar trajektorie odpovídá směru proudění v průběhu vzorkování, rozděleného na intervaly s údaji o větru; - za zjednodušujících předpokladů se trajektorie skládá z úseček, jejichž délka = dráze částice a směr pohybu částice = směr větru v daném intervalu (čím kratší jsou časové intervaly a je jich více, tím je trajektorie přesnější); - pro konstrukci trajektorie jsme vyšli z posledního intervalu vzorkování, k němuž jsou k dispozici směr a rychlost větru, a postupovali k začátečnímu intervalu;
Ukázka konstrukce trajektorií tříhodinového vzorkování poslední hodina
Ukázka konstrukce trajektorií tříhodinového vzorkování druhá hodina
Ukázka konstrukce trajektorií tříhodinového vzorkování první hodina
Vytvořením obalové křivky trajektorií vzniká obrys území, kde lze předpokládat hledaný zdroj
Výsledek aplikace předchozích úvah na výsledky měření azbestu - aktinolitu měření byla prováděna z různých míst a v různém období za různých meteorologických situací a podle protokolů byl aktinolit vždy naměřen Předpokládaná území umístění zdroje se protínají a překrývají
Zvětšením průniku možných výskytů emisního zdroje, jsme zdroj lépe lokalizovali = areál ŠKODA, kde probíhali sanační práce Hala Waldrych Hala Dopravní technika
Jsme si vědomi, že tento postup : - není nic nového, ale je aplikací známé analýzy zpětných trajektorií se spoustou zanedbání a předpokladů; - je nástinem možného řešení složité problematiky identifikace emisních zdrojů na základě informací získaných imisními měřeními doplněnými o meteorologická měření; - je možno použít pouze pro látky, které jsou emitovány jen výjimečně a z jednoho zdroje nebo skupiny od sebe málo vzdálených zdrojů a měřeny na více místech; - nelze použít pro látky (SO 2, CO, NO X atd.), které jsou emitovány z velkého množství bodových zdrojů, popř. emitované liniově, či plošně; -pro přesnější identifikaci emisního zdroje je nutno jednotlivé kroky zdokonalit např. o vliv terénu (např. využitím modelu WaSP apod.);
Marek Hladík a Zdeněk Roubal