stavby zpracované ve smyslu přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,



Podobné dokumenty
P O S U D E K ZDVOJENÍ STÁVAJÍCÍHO VEDENÍ V403 PROSENICE - NOŠOVICE

OVĚŘOVÁNÍ DÉLKY KOTEVNÍCH ŠROUBŮ V MASIVNÍCH KONSTRUKCÍCH ULTRAZVUKOVOU METODOU

Příloha 01. Deskriptory kvalifikačních úrovní Národní soustavy povolání

Zpracování průkazu energetické náročnosti budov

VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA VĚTRANÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE

Obecně závazná vyhláška obce Tuchoměřice

PRÍKAZNÍ SMLOUVA uzavřená v souladu s ustanovením 2430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

SPOUŠTĚČE MOTORU SM, velikost 12, 25, 50 a 100

Čestné prohlášení žadatele při podání Žádosti o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR

VOTÍN PZ, NOVÉ VEDENÍ

KUJCP01AHBXK /& 2* ČI. V. Předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty, odst. 3 ve znění Smlouvy:

ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 30. června 2010, kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu

h. technologického charakteru k. jiných norem vztahujících se k uvedení do provozu),

Bezpečnostní obvody (BO)

Vířivé anemostaty. Série FD 2/6/TCH/5. doporučené pro instalaci v místnostech 2,60..,4,00 m

Hoval IDKM 250 plochý kolektor pro vestavbu do střechy. Popis výrobku ČR Hoval IDKM 250 plochý kolektor

České účetní standardy

Zkraty v ES Zkrat: příčná porucha, prudká havarijní změna v ES nejrozšířenější porucha v ES při zkratu vznikají přechodné jevy Vznik zkratu:

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

Ochrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví

K Mechanika styku kolo vozovka

Výpočet stability (odolnosti koryta)

Oznámení záměru podle 6 zákona č. 100/2001 Sb., příloha č. 3

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

VÝBORNÁ POŽÁRNÍ ODOLNOST MRAZUVZDORNOST ODOLNOST PROTI PLÍSNÍM A HMYZU. Výrobní závod v Kapelle op den Bos v Belgii používá


Výpočet stability (odolnosti koryta)

NÁVRH ZADÁNÍ. pro zpracování změny č.3 územního plánu sídelního útvaru SUDOMĚŘICE

Smlouva o centralizovaném zadávání veřejných zakázek uzavřená podle ust a násl. občanského zákoníku mezi smluvními stranami

Ceník. Technické izolace. Technické izolace Březen 2013 Platnost od Paroc Polska sp. z o.o. Jsme členem sdružení výrobců minerální vlny

1) Zvolíme vztažný výkon; v tomto případě to může být libovolné číslo, například S v

Komplexní zateplení mateřské školky PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ E. ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY

CÍL V této kapitole se seznámíte s čerpadly, s jejich účelem, principem činnosti, se základy jejich konstrukce, výpočtu a regulace.

ČÁST A. (druh a účel záměru, v případě souboru staveb označení jednotlivých staveb souboru, místo záměru obec, ulice, číslo popisné / evidenční)...

SPOLEČNÉ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

OZNÁMENÍ. Údaje o oznamovateli

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

Rada Evropské unie Brusel 12. května 2017 (OR. en)

MĚ STSKÝ ÚŘAD NERATOVICE odbor správních činností a dopravy Kojetická 1028, Neratovice

Rada Evropské unie Brusel 10. června 2016 (OR. en)

PŘÍPOJKA NN A STOŽÁR PRO MĚŘENÍ RYCHLOSTI V ULICI BRNĚNSKÁ, ŠLAPANICE DÚR + DSP

AKTIVITY PROJEKTU V KOSTCE

w i1 i2 qv e kin Provozní režim motoru: D = 130 P e = 194,121 kw Z = 150 i = 6 n M = /min p e = 1,3 MPa V z = 11,95 dm 3

STAVBY. Vypracováno ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Dynamika vozidla Hnací a dynamická charakteristika vozidla

Proudění reálné tekutiny

Příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006,. o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

IČ (bylo-li přiděleno) / rodné číslo: dále jen Klient. 1. Předmět Smlouvy

TUŘICE ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA KA

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení. Dokumentace obsahuje části:

2.4.5 Deformace, normálové napětí II

VÝMĚNA STÁVAJÍCÍCH VÝPLNÍ OTVORŮ. PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Část A, B

Smlouva o dílo. Článek 1 Předmět smlouvy

profily a související systémy pro keramickou dlažbu a kámen

Příloha č. 2a: Ing. Ivana Ryvolová: Ekonomické souvislosti využívání větrné energie v ČR

IČO: IČO: DIČ: CZ (plátce DPH) DIČ: cz (plátce DPH)

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

Pianový zapsaného spolku VOC MODRÉ HORY z.s.

D TECHNICKÁ ZPRÁVA ZTI

Změna č. 2 Územního plánu obce Křišťanovice NÁVRH ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KŘIŠŤANOVICE. Textová a grafická část

A Průvodní zpráva. 1. Identifikační údaje. Název stavby: Místo stavby: Katastrální území: Stupeň PD:

P Í S T I N A. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

C. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět HYA2 K141 FSv ČVUT. Hydraulika potrubí

MARKETING A KOMUNIKACE V LESNÍ PEDAGOGICE

[iäistrát smlouva zavwovát13

Regulátor prùtoku vzduchu

C. Zadání změny ÚP Blansko tabulka identifikace návrhů

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

b) Stavebník Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Žďár nad Sázavou c) Objednatel Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Žďár nad Sázavou

BEZPEČNOSTNÍ KOVÁNÍ [ 2012] AC-T

ZMĚNA ÚPN-SÚ KLENČÍ POD ČERCHOVEM Č. 6

Smlouva o poskytnutí účelové neinvestiční dotace uzavřená mezi

~ -' i!! Kvalita pro Evropu

PARK VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN VĚŽNICE

D.1. TECHNICKÁ ZPRÁVA POV

včetně Multifunkční nakladače Hoftrac. Silní pomocníci pro každou práci.

KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Z VÝSTAVBY

1.8.9 Bernoulliho rovnice

ČÁST A. katastrální území parcelní č. druh pozemku podle katastru nemovitostí výměra

Obsah: 1. Identifikační údaje

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Stropní anemostaty. Série ADLR s kruhovou čelní částí. Série ADLR-Q se čtvercovou čelní částí 2/16/TCH/7

Město Hlinsko Poděbradovo náměstí Hlinsko KOMPLEXNÍ ZATEPLENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLKY. k.ú. Hlinsko v Čechách , p.č. st.

gif/4 provozu České republiky smlouva Kupní (dáfe jen občanský zákoník ) (dále jen smlouva )

OZNÁMENÍ DLE ZÁKONA Č. 100/2001 SB. V PLATNÉM ZNĚNÍ (DLE PŘÍLOHY Č. 3 K ZÁKONU Č. 100/2001 SB.) PODZEMNÍ GARÁŽE NA NÁMĚSTÍ JIŘÍHO Z PODĚBRAD

Rec - Eko Group s.r.o. Mickiewiczová 548/1a Havířov Město IČ:

jako prodávající jako kupující kterou uzavřely

Zásobování Šluknovského výběžku elektřinou. Podklady pro poradu

ROZŠÍŘENÍ ČOV + ČKV JIH LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ

4 Brzdová zařízení kolejových vozidel

Zakázka: D Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa

Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství 28.října 2771/ Ostrava Moravská Ostrava

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

Váš dopis ze dne Vaše značka (č. j.) Naše značka (č. j.) Hradec Králové KUKHK 33715/ZP/

Komplexní zateplení mateřské školky PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA Č.5A

B. Souhrnná technická zpráva

Město Týn nad Vltavou Schválený rozpočet výdajů na rok 2016

Transkript:

O Z N Á M E N Í Z Á M Ě R U staby VĚTRNÝ PARK KRYRY zpracoané e smyslu přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzoání liů na žiotní prostředí, přičemž obsah tohoto oznámení e smyslu 6 odst. 2 odpoídá dokumentaci dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzoání liů na žiotní prostředí. OZNAMOVATEL : VIVENTY ČESKÁ, s. r.o. Sídlo : Nám.Sobody 9, 602 00 Brno IČ : 26918013 E-mail : ossough@ienty.at halicek@ienty.cz ZPRACOVATEL : Sídlo : Ant.Dořáka 2190/66, 434 01 Most IČ : 42094461 E-mail : ecoconsult.pons@atlas.cz Čerenec 2006

O B S A H ÚVODEM... A ÚDAJE O OZNAMOVATELI... A.1 Obchodní firma... A.2 IČ... A.3 Sídlo... A.4 Zástupce oznamoatele... B ÚDAJE O ZÁMĚRU... B.I Základní údaje... B.I.1 Náze záměru... B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru... B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)... B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry... B.I.5 Zdůodnění potřeby záměru a jeho umístění,, četně přehledu zažoaných ariant a hlaních důodů (i z hlediska žiotního prostředí) pro jejich ýběr, resp. odmítnutí... B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru... B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení... B.I.8 Výčet dotčených územně samospráných celků... B.II Údaje o stupech... B.II.1 Zábor půdy... B.II.2 Odběr a spotřeba ody... B.II.3 Potřeba ostatních suroinoých a materiáloých zdrojů... B.II.4 Nároky na dopraní a jinou infrastrukturu... B.III Údaje o ýstupech... B.III.1 Ozduší... B.III.2 Odpadní ody... B.III.3 Odpady... Strana 6 9 10 10 10 10 11 12 12 12 13 20 22 24 34 34 34 34 35 36 37 39 39 40 41 2

B.III.4 Ostatní... B.III.5 Doplňující údaje zásahy do krajiny... C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ.. 43 47 48 C.I Výčet nejzáažnějších enironmentálních charakteristik dotčeného území... 49 C.I.1 Územní systém ekologické stability... C.I.2 Zláště chráněná území... C.I.3 Přírodní parky... C.I.4 Významné krajinné prky... C.I.5 Území historického, kulturního nebo archeologického ýznamu... C.I.6 Území hustě zalidněná... C.I.7 Území zatěžoaná nad míru únosného zatížení... C.I.8 Staré ekologické zátěže... C.I.9 Extrémní poměry dotčeném území... 49 50 50 50 50 51 51 51 51 C.II Charakteristika současného stau žiotního prostředí dotčeném území... 52 C.II.1 Ozduší a klima... C.II.2 Voda... C.II.3 Půda... C.II.4 Horninoé prostředí a přírodní zdroje... C.II.5 Flóra a fauna... C.II.6 Ekosystémy... C.II.7 Krajina... C.II.8 Obyatelsto, hmotný majetek, kulturní památky... 52 54 54 55 56 58 59 59 C.III Celkoé zhodnocení kality žiotního prostředí dotčeném území z hledisek jeho únosného zatížení... 60 D D.I ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... Charakteristika předpokládaných liů záměru na obyatelsto a žiotní prostředí a hodnocení jejich elikosti a ýznamnosti... 61 62 D.I.1 Vliy na obyatelsto, četně sociálně ekonomických liů... 62 3

D.I.2 Vliy na ozduší a klima... D.I.3 Vliy na hlukoou situaci a eentuelně další fyzikální a biologické charakteristiky... D.I.4 Vliy na porchoé a podzemní ody... D.I.5 Vliy na půdu... D.I.6 Vliy na horninoé prostředí a přírodní zdroje... D.I.7 Vliy na flóru, faunu a ekosystémy... D.I.8 Vliy na krajinu... D.I.9 Vliy na hmotný majetek a kulturní památky... 67 67 69 69 70 70 71 71 D.II D.III D.IV Komplexní charakteristika liů záměru na žiotní prostředí z hlediska jejich elikosti a ýznamnosti a možnosti přeshraničních liů... Charakteristika enironmentálních rizik při možných haáriích a nestandardních staech... Charakteristika opatření k preenci, yloučení, snížení, popř. kompenzací nepřízniých liů na žiotní prostředí... 72 74 75 D.IV.1 Opatření e ztahu k obci a občanoi... D.IV.2 Opatření k čistotě ozduší... D.IV.3 Opatření k liům na fyzikální prostředí... D.IV.4 Opatření k ochraně od... D.IV.5 Opatření k ochraně půdy... D.IV.6 Opatření k liům na horninoé prostředí a přírodní zdroje... D.IV.7 Opatření k ochraně flóry, fauny a ekosystémů... D.IV.8 Opatření e ztahu ke krajině... D.IV.9 Opatření k ochraně hmotného majetku a kulturních památek... 75 76 76 76 77 77 78 78 79 D.V D.VI Charakteristika použitých metod prognózoání a ýchozích předpokladů při hodnocení liů... Charakteristika nedostatků e znalostech a neurčitostí, které se yskytly při zpracoání dokumentace... 79 80 E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU... F ZÁVĚR... 82 84 4

G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU... 87 G.1 Úodem... G.2 Předstaení záměru Větrný park Kryry... G.3 Vliy Větrného parku Kryry na žiotní prostředí... G.4 Vztah záměru ke společnosti, obcím a občanům... POUŽITÉ PODKLADY.. 88 89 89 90 92 H PŘÍLOHY H.1 Vyjádření příslušného staebního úřadu k záměru z hlediska územně plánoací dokumentace H.2 Ostatní yjádření a stanoiska H.3 Přírodoědný průzkum na akci Větrný park Kryry (Studie liů záměru na flóru a faunu) H.4 Prognóza šíření hluku akustická studie H.5 Rozptyloá studie emisí z dopray H.6 Studie liů záměru na krajinný ráz H.7 Studie liů záměru na eřejné zdraí 5

ÚVODEM Zpracoatelský tým Opráněná osoba : Technická spolupráce : Přírodoědný průzkum : Prognóza šíření hluku : Rozptyloá studie emisí : Vliy na krajinný ráz : Vliy na eřejné zdraí : Osědčení odborné způsobilosti MŽP ČR ke zpracoání dokumentací a posudků dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzoání liů na žiotní prostředí č.j. 5147/115/OPV/93 ze dne 16.3.1993 Ing. Anna Beránkoá Činnost technických poradců oblasti staebnictí a architektury IČ : 40257100 Flóra Ing. Čestmír Ondráček Fauna Vít Tejroský Ing. Karel Šnajdr AKON konzultace oboru akustika IČ : 64405826 RNDr. Jan Maňák EKOAIR Služby čistotě ozduší RNDr. Ian Koláčný RNDr. Bohumil Pokorný, CSc. Zdraotní ústa se sídlem Brně 6

Toto oznámení je zpracoáno pro oznamoatele VIVENTY ČESKÁ, s. r.o. (IČ : 26918013), se sídlem Brně, Nám. Sobody 9. Statutární zástupce : Ing. Roxana Vossough Zástupce e ěcech technických : Mgr. Filip Halíček Na žádost oznamoatele je toto oznámení zpracoáno tak, aby obsahem odpoídalo příloze č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzoání liů na žiotní prostředí i příloze č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzoání liů na žiotní prostředí. Záměr Větrný park Kryry spadá dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzoání liů na žiotní prostředí podle přílohy č. i do KATEGORIE II, do které jsou začleněny záměry ždy yžadující zjišťoací řízení. Příslušným úřadem je tomto případě Krajský úřad Ústeckého kraje. V souladu s požadakem oznamoatele je toto oznámení doloženo následujícími přílohami : Studie liů záměru na flóru a faunu (Přírodoědný průzkum dotčeného území) je zpracoaná e smyslu : části D.1.7 přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., 67 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a 18 Vyhlášky MŽP ČR č. 396/1992 Sb., kterou se ykonáají některá ustanoení zákona č. 114/1992 Sb.; Prognóza šíření hluku akustická studie je zpracoaná souladu s : požadaky zákona č. 100/2001 Sb., (iz část D.I.3 přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb.), ládním nařízením č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraí před nepřízniými účinky hluku a ibrací ; 7

Rozptyloá studie emisí je zpracoaná souladu s : požadaky zákona č. 100/2001 Sb., (iz část D.I.2 přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb.), zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ozduší a naazujících předpisů Studie liů záměru na krajinný ráz je zpracoaná kontextu s : částí D.I.8 přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, metodickým pokynem MŽP ČR k ybraným aspektům orgánů ochrany přírody při ydáání souhlasu podle 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., které souisí s umísťoáním staeb ysokých ětrných elektráren ; Studie liů záměru na eřejné zdraí je zpracoána držitelem osědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzoání liů na eřejné zdraí (dle rozhodnutí Ministersta zdraotnictí e smyslu 19 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. a naazující yhlášky č. 353/2004 Sb.) 8

ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI 9

A ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1 Obchodní firma VIVENTY ČESKÁ, s. r.o. A.2 IČ : 26918013 A.3 Sídlo : Náměstí Sobody 9 602 00 Brno A.4 Zástupce oznamoatele Mgr. Filip Halíček VIVENTY ČESKÁ, s. r.o. Náměstí Sobody 9 602 00 Brno Tel. : 519 322 216 724 578 707 E-mail : halicek@ienty.cz 10

ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU 11

B B.I ÚDAJE O ZÁMĚRU Základní údaje B.I.1 Náze záměru VĚTRNÝ PARK KRYRY B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru Kapacita předmětného záměru je dána ýstabou 19 ětrných elektráren VESTAS Wind System A/S, Dánsko Typoé označení je VESTAS V 90 3,0 MW Každá elektrárna bude mít maximální ýkon 3,0 MW. Technicky se jedná o celokooou a kuželoou trubkoou ěž (stožár) 105 m ysoký ukončený gondolou s lastním složitým zařízením elektrárny (energetickou jednotkou je asynchronní generátor, yrábějící střídaý proud) a trojlistým rotorem. Délka každého listu rotoru je 44 m. Každá elektrárna je ukotena betonoém základu o elikosti cca 15x15x2 m, který je ještě překryt cca jednometroou rstou zeminy pro zaronání s okolním terénem. Celkoá kapacita tohoto záměru : 19 * 3 MW = 57 MW Připojení ětrných elektráren do distribuční sítě společnosti ČEZ Distribuce je řešeno kabeloým podzemním edením 110 kv do lastní předáací transformony VN/110 kv. Připojoací místo linky 110 kv je předběžně plánoáno do rozodny Výško u Loun. Součástí záměru je i ýstaba noých a zkapacitnění stáajících komunikací Součástí záměru je celý žiotní cyklus, ten bude zahájen ýstabou, která proběhne průběhu jednoho roku, 12

bude pokračoat proozem, který je dán předpokládanou 25 letou žiotností ětrných elektráren, a který bude ukončen ýměnou za noá zařízení nebo ukončením proozu a následným odstraněním ětrných elektráren. V této souislosti lze konstatoat, že oznamoatel již nyní ytáří podmínky pro to, aby mohl likidaci a odstranění šech ětrných elektráren bezkonfliktně zrealizoat plném rozsahu na sé náklady přičemž tato likidace nebude spočíat pouze demontáži ětrných elektráren, ale i rekultiaci šech dotčených pozemků tak, aby byly nejpozději do jednoho roku po ukončení proozu uedeny do půodního stau. Před zahájením staebních prací bude pro tento účel ypracoán písemný a zdokumentoaný záznam současného stau za přítomnosti zřizoatele ětrných elektráren a obce, jejímž katastrálním území budou ětrné elektrárny budoány. Posouzení ýpočtu nákladů spojených s odstraněním zařízení bude ypracoáno odborným znalcem před zahájením ýstaby a bude ždy po pěti letech aktualizoán. Tyto finanční prostředky budou před zahájením ýstaby společností budující ětrné elektrárny jako bankoní záruka uloženy u notáře. Takto zajištěné finanční prostředky určené k odstranění ětrných elektráren a narácení zemědělské půdy na místě stáajících zařízení do půodního stau, budou proozoateli naráceny až po odstranění těchto zařízení. V případě nesplnění ýše uedeného záazku ze strany proozoatele do jednoho roku od ukončení proozu ětrných elektráren bude mít sama obec práo zajistit lastní odstranění, hrazené z těchto yčleněných finančních prostředků. Z uedeného yplýá, že posuzoaný záměr Větrný park Kryry má DOČASNÝ CHARAKTER. B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) (Záměr Větrný park Kryry s názornou lokalizací ětrných elektráren - iz přehledná situace na další straně) 13

14

Záměr Větrný park Kryry bude lokalizoán do prostoru mezi sídly Kryry, Vroutek, Očiho a Strojetice, což je zřejmé z následné topografické mapy znázorňující předmětné území a lokalizaci šech deatenácti ětrných elektráren černými tečkami. Se záměrem staby ětrného parku je spojena i úpraa některých stáajících polních cest a ýstaba příjezdoých cest ke každé ětrné elektrárně, úpraa obslužných ploch kolem zařízení a také připojení na lastní transformonu VN/110 kv rozodně Vyško u Loun. Výstaba celého kabeloého edení 110 kv do transformony není součástí Oznámení. Součástí dodáky technologie je i transport jednotliých segmentů ětrných elektráren na jejich montáž na místě. Lokalita Větrného parku Kryry je situoána Ústeckém kraji rámci území obcí Kryry, Vroutek a Očiho (tyto obce spadají pod obec s rozšířenou působností Podbořany) na území katastrů 15

Katastr Kód k.ú. FSÚ Kryry 350703501 675466 Vroutek 350709710 786543 Očiho 350705601 708917 Strojetice u Podbořan 350703507 756997 Na následující stránce je zařazen přehledný soubor katastrálních map, z něhož je roněž zřejmá lokalizace ětrných elektráren. Umístění posuzoaného záměru Větrný park Kryry je ýsledkem multifaktoriálního posouzení, přičemž projektant a oznamoatel ycházeli z přírodních, sociálních a technicko ekonomických podmínek : Vztahy k faktorům přírody Poměry klimatické byly bezesporu hlaním faktorem. Z klimatických činitelů je nejdůležitějším lokalizačním faktorem energetický potenciál ětru. V daném případě je ybraný prostor Větrného parku Kryry hodný : Hodnoty hustoty ýkonu ětru (W/m 2 ) nad tímto územím e ýšce 40 m nad porchem (dle modelu VAS/WAsP) se pohybují rozmezí 200 250 W/m 2. Oznamoatel měří již od roku 2005 místě rychlost a z toho yplýající energetický potenciál ětru, a to e ýšce 30 m nad terénem a extrapolací 105 m nad terénem z čehož yplýá, že rychlosti ětru e 30 m se zde pohybují rozmezí cca 4,5 5,5 m/s a e ýšce 105 m nad terénem rozmezí cca 6 7 m/s. Z hledisek potenciálu ětru je umístění záměru hodné. Z hledisek geomorfologie se záměr jeí jako bezkonfliktní (bez ýskytu sesuných území). Z geofyzikálních hledisek se jedná o elmi stabilní území, což je dáno geologickou stabou a příslušností k Českému masíu. Geologické poměry (jíloce, arkózy, pískoce) zde umožní bezkonfliktní zakládání staeb. 16

17

č. VE k.ú. č. pozemku lastník druh pozemku BPEJ VE 1 Očiho 1282/2 soukromý lastník orná půda 43011 43301 VE 2 Očiho 1282/1 PF ČR orná půda 43014 43301 VE 3 Očiho 641/9 soukromý lastník orná půda 41310 43014 641/28 PF ČR orná půda 43014 43301 VE 4 Očiho 641/1 soukromý lastník orná půda 43001 VE 6 999/15 soukromý lastník ostatní plocha nemá 570 PF ČR ostatní plocha nemá Kryry 994 soukromý lastník 43301 43311 992/12 soukromý lastník ostatní plocha 43301 32311 43314 VE 7 Kryry 1019/2 soukromý lastník 42112 1020 soukromý lastník 42112 43001 1021 PF ČR 42112 43001 1022 PF ČR 42112 43001 VE 8 Očiho 783/3 PF ČR orná půda 43011 43314 44811 VE 9 Vroutek 1845 pránická osoba orná půda 42112 42210 1846 pránická osoba orná půda 42112 VE 10 Vroutek 1886/5 soukromý lastník orná půda 42112 1890 soukromý lastník orná půda 42112 VE 11 Kryry 584/12 soukromý lastník orná půda 43004 43104 43715 VE12 Vroutek 1879/4 soukromý lastník orná půda 42112 1879/3 soukromý lastník orná půda 42112 VE 13 Kryry 786 PF ČR orná půda 42112 43104 VE 14 Vroutek 1607 soukromý lastník 42112 42113 1605 soukromý lastník 42112 42113 1604 PF ČR 42112 42113 1606 soukromý lastník 42112 42113 VE 15 Kryry 2186/10 soukromý lastník orná půda 43001 43311 VE 16 Kryry 1781 soukromý lastník 43301 43311 3991 PF ČR nemá 1782 PF ČR 43301 43311 VE 17 Kryry 2742 PF ČR 43301 2741 soukromý lastník 43301 VE 18 Kryry 2304 pránická osoba 43311 VE 19 Očiho 906/2 PF ČR orná půda 43715 VE 20 Kryry 2215 PF ČR orná půda 43004 2216 PF ČR orná půda 43004 18

Pozemky určené k funkci lesa dotčeny nebudou a zábor ZPF bude relatině nízký. Záměr je koncipoán tak, aby byly jednotlié ětrné elektrárny lokalizoány na suchá stanoiště mimo záplaoá území. Staby ětrných elektráren nenaruší nadregionální, regionální a ani místní systém ekologické stability. Záměr je lokalizoán do území, kde nedojde k žádným konfliktům z hledisek ochrany přírody. Nedotkne se žádné kategorie chráněných území, žádného ýznamného krajinného prku, žádných objektů soustay NATURA 2000 (ptačí oblasti a eropsky ýznamné lokality). Pozn.: Krajský úřad Ústeckého kraje udělil ýjimku z ochrany motáka pochopa (Cireus aeruginosus), neboť jeho hnízdiště pobřežním porostu rákosu nebude stabou a proozem ětrných elektráren dotčeno. Vztahy k sociální sféře Staba je lokalizoána esměs mimo zastaěných a zastaitelných území. Záměr není rozporu ani se způsobem hospodářského yužíání pozemků a s majetkoými poměry (kladná majetkoá disponibilita). Hospodářské lesy dotčeny nebudou a po ýstabě bude (s ýjimkou malých manipulačních ploch a noých přístupoých komunikací) okolní zemědělská půda i nadále obhospodařoatelná. Kladně se projeí zkapacitnění komunikací, které budou sloužit nejen jako přístupoé k jednotliým ětrným elektrárnám, ale zlepší i přístupnost zemědělských pozemků. Přírodně sociálním faktorem je i li na ráz krajiny. I tomto směru se předmětný záměr jeí jako schůdný (iz předběžná kladná stanoiska obcí). 19

Nesporným kladem budou finanční příspěky oznamoatele daným obcím a rozšířená nabídka práce, stejně tak bude mít i přínos pro žiotní prostředí jako zdroj ekologicky čisté energie a zároeň bude i přínosem k naplňoání cílů stanoených Státní energetickou koncepcí České republiky (mimo jiné i zýšení podílu elektřiny yrobené z obnoitelných zdrojů na hrubé spotřebě takoém rozsahu, aby ČR splnila národní indikatiní cíl e ýši 8 % roce 2010). Vztahy k technicko ekonomické sféře Kladem je, že je celé předmětné území snadno dostupné pro těžké staební a dopraní mechanizmy. Výhodou je existence betonárky přímo Kryrech čímž bude minimalizoána dopraa během ýstaby. Záměr této lokalitě umožní kabelážní bezproblémoé yedení ýkonu napojením na přenosoou soustau. Staba Větrný park Kryry je koncipoána situačně tak, aby nenarušila ochranná pásma technické a dopraní infrastruktury. Pozn.: V těchto souislostech nutno upozornit na dílčí možný střet s ýhledoým edením modernizoané noé trasy silnice I/27 a stožáry ětrných elektráren č. 1, 4, 7 a 15. Z dopisů ŘSD ČR ze dne 17.5.2006 a 29.5.2006 (iz přílohy) a ze situace na následující straně je šak zřejmé, že se tento střet zájmů týká nejméně praděpodobné arianty III (čerené). Situaci nutno řešit rámci územního, resp. staebního řízení. B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Celý záměr projektu Větrný park Kryry má charakter dočasné noostaby s předpokládanou žiotností 25 let. Z územně plánoací dokumentace (ÚPD VÚC Ústeckého kraje a ÚPn obce Kryry) a ani z jiných známých dokumentů či projektů neyplýá, že 20

21

by tomto prostoru došlo k nadměrné kumulaci liů jiných záměrů na žiotní prostředí. Předpokladem je bezkolizní yřešení rozporných aspektů mezi ýstabou několika ětrných elektráren úseku Strojetice Očiho a studií přeložky silnice I/27. B.I.5 B.I.5.1 Zdůodnění potřeby záměru a jeho umístění, četně přehledu zažoaných ariant a hlaních důodů (i z hlediska žiotního prostředí) pro jejich ýběr, resp. odmítnutí Hlaní motiy potřeby záměru Větrné elektrárny jsou budoány předeším pro ekologické a enironmentální přínosy, ašak rozoj ětrné energetiky nejen teoreticky, ale i praxi prokazuje ýznamné efekty sociální a ekonomické sféře a to na místní, celostátní i globální úroni. Ve společensky a technologicky yspělých státech se stáají jedním z aspektů trale udržitelného žiota, symbolem společensky ýhodné ýroby stoupající potřeby elektrické energie, symbolem technického a ekologicky únosného pokroku. Větrné elektrárny jsou perspektiním zdrojem ýroby elektrické energie předeším pro ekologické a enironmentální, a tím i společenské přednosti : suroinou je nekonečný zdroj podobě energetického potenciálu ětru, elektrickou energii yrábí bezodpadoou technologií bez exhalací a odpadů, což je poronání s alternatiami uhlí plyn jádro nejětší přednost, ýznamné je, že to ede ke snižoání produkce CO 2 jakožto skleníkoého plynu, čímž ětrné elektrárny přispíají k odrácení hrozby negatiních změn sětoého klimatu, orientace na obnoitelné zdroje četně ětrné energetiky pomáhá zpomaloat tempo yčerpáání zásob fosilních pali a uranu, 22

čímž lze fosilní palia yužíat jako uhlíkatého zdroje ýhodněji a státy se naíc stáají méně záislé na doozu z geopoliticky nestabilních regionů, ětrná energetika jako decentralizoaný zdroj je také méně zranitelná, obnoitelné zdroje ytářejí poronání s konenčními zdroji íce praconích míst, přinášejí prosperitu obcím a rozoj enkoa. Ve sětě zažíá proto ětrná energetika prudký rozmach. Na konci r. 2003 dosáhl instaloaný ýkon ětrných elektráren 39 tisíc MW, z toho Eropě 28 800 MW. Podle prognózy Eropské asociace by mohla tato kapacita r. 2010 dosáhnout díky prudkému rozoji až 75 000 MW. To směřuje k omezoání záislosti na doozu energetických suroin, což je zlášť záažné rámci Eropské Unie, která registruje elmi neuspokojiý ýoj struktury zásoboání energiemi záislosti na doozu, který by při současném trendu probíhal takto : rok 1998 49 %, rok 2010 54 %, rok 2020 62 % a rok 2030 71 %. To še ede k maximalizaci orientace na obnoitelné zdroje, z nichž průmysloé uplatnitelnosti České republice dosahují pouze spaloání biomasy a yužití energetického potenciálu ětru e ětrných elektrárnách. Státní energetická koncepce ČR do roku 2030 proto předpokládá ýrazný nárůst podílu obnoitelných zdrojů energie tuzemské spotřebě elektřiny : do roku 2010... na 8 % do roku 2030... na 11 až 13 %. Stát k tomuto trendu ytáří předpoklady stanoením preferenční minimální ýkupní ceny za 1 kwh elektřiny, čímž se i ětrné elektrárny dostaly do ekonomicky přijatelné pozice rámci ČR i EU. Tomuto trendu odpoídá i záměr Větrný park Kryry. B.I.5.2 Zažoané arianty Posuzoaný záměr je předkládán jednoariantně. 23

Projekt Větrný park Kryry s rozsahem 19-ti ětrných elektráren VESTAS V90 3,0 MW lze šak zhledem k dosaadnímu ýoji přípray tohoto záměru poažoat za ýslednou ariantu, a to z kapacitních hledisek (půodně se předpokládalo užití ětšího počtu 22 VE o instaloaném ýkonu 2 MW), lokalizačních hledisek (kdy docházelo k postupnému upřesňoání lokalit pro jednotlié elektrárny hlaně územních souislostech s technickou a dopraní infrastrukturou a s lokalizací sídel). B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru Posuzoaný záměr předpokládá rámci celé staby Větrný park Kryry 19 agregátů ětrných elektráren, jejichž ýrobcem je společnost VESTAS WIND System A/S, Dánsko. Každá elektrárna má maximální ýkon 3,0 MW. Typoé označení : VESTAS V90 3,0 MW Jedná se o ětrné elektrárny s celokooými kuželoitými 105 m ysokými tubusy (stožáry) iz obrázek na další straně ukončenými gondolou, e které je instaloán asynchronní generátor yrábějící střídaý proud a trojlistým rotorem o délce listů 44 m. Středonapěťoý zyšoací transformátor je umístěn e zláštní místnosti zadní části strojony. Každý agregát je ukoten do železobetonoé základoé desky o elikosti 15 x 15 x 2 m, který je terénu zahlouben a překryt cca 1 m rstou zeminy pro zaronání s okolním terénem. Součástí staby je ýstaba a úpraa příjezdoých a obslužných komunikací a naazoat bude ýstaba podzemní kabeláže a elektrického připojení do energetické soustay. 24

Schéma zařízení ětrné elektrárny Typ VESTAS V90 3.0 MW + 150.00 PRŮMĚR ROTORU 90 M VÝŠKA OSY ROTORU + 105.00 VÝŠKA OSY ROTORU = 105.00 DOLNÍ HRANA ZÁKLADU -3.05 TERÉN ± 0.00 25

Technické údaje VESTAS V90 3,0 MW (tyto údaje byly přezaty z firemní publikace General Specification V90 3,0 MW, 50 Hz, OptiSped Wind Turbine, Item no. 950011.R6 ). Jmenoitý ýkon Průměr rotoru Počet listů 3 Výška hlay rotoru 3 MW 90 metrů 105 metrů Obsáhnutí plochy 6.362 m 2 Otáčky rotoru Max.otáčky rotoru při nadměrné okamžité intenzitě ětru po dobu 10 minut Startoací rychlost ětru Jmenoitá rychlost ětru Vypínací rychlost ětru Opětoná startoací rychlost Generátor Jmenoitý ýkon 8,6 16,1 ot/min 18,4 ot/min 4 m/s 15 m/s 25 m/s 23 20 m/s 3 MW Typ asynchronní - OptiSpeed Napětí Frekence 1000 VAC 50 Hz Přeodoka Typ Základ Konstrukce Věž Konstrukce Montáž Průměr dole/ nahoře kombinoaný 2-stupňoý pla- netoý přeod / 1-stupňoý čelní ozubený přeod základoá deska železobeton 15,35 x 15,35 x 2 metry kónická, trubkoá ěž z oceli 5 dílů 4,15 / 2,3 m 26

Výstup Rotor Konstrukce Materiál listů Délka Hmotnosti Věž Strojona Rotor Celkem unitř umístěný žebřík s bezpečnostními instalacemi náětrný rotor se třemi nastaitelnými listy polyester/epoxidoá pryskyřice, yztužená skelnými lákny 44 metrů 275 t 66 t 38 t 379 t Technologické údaje Větrná elektrárna VESTAS V90-3,0 MW s aktiním směroáním ětru (možnost otáčení o 360 ) má průměr rotoru 90 m a je ybaena systémem OptiSpeed. Tento systém, označoaný také jako Vestas Conerter System (VCS), zajišťuje plynulou a stabilní ýrobu elektrické energie ětrné elektrárny na základě schopnosti rotoru pracoat s ariabilním počtem otáček (pro 3,0 MW 8,6 16,1). Zmíněný typ elektrárny V90-3,0 MW je ybaen zařízením OptiTip, zláštním regulačním systémem naklápění listů rotoru od firmy VESTAS. Pomocí tohoto zařízení jsou úhly nastaení listů rotoru každém okamžiku reguloány tak, aby byly ždy optimálně přizpůsobeny příslušným ětrným podmínkám. Změny úhlu nastaení listů rotoru jsou aktioány hydraulickým systémem, který umožňuje listům rotoru rotoat axiálně o 95. To přispíá ke zýšení ýroby energie a k minimalizaci hlukoých emisí. Při yšších rychlostech ětru zajišťují systém OptiSpeed a regulace naklápění to, aby odezdáaný ýkon byl oblasti jmenoitého ýkonu, a to nezáisle na teplotě a hustotě zduchu. Při nízkých rychlostech ětru optimalizují systémy 27

OptiTip a OptiSpeed předáání ýkonu nastaením optimálního počtu otáček a optimálního úhlu nastaení listů rotoru. Veškeré funkce ětrné elektrárny jsou kontroloány a řízeny řídícími jednotkami, založenými na bázi mikroprocesorů. Tento systém řízení proozu je umístěn gondole (strojoně). Maximální ýkon generátoru je 3,0 MW. S klesajícím ýkonem také klesá hladina akustického tlaku VE. Této technologické přednosti je s úspěchem yužíáno při časoém nastaení maximálního ýkonu elektráren na lokalitách, kde by nebyl splněn při plném proozu noční hygienický limit 40 db. V takoém případě je ýkon elektráren uměle snížen. Bez tohoto zařízení by musela být elektrárna na noční dobu odstaena a snížila by se tak její yužitelnost. Okamžitý ýkon ětrné elektrárny VESTAS V90 je záislý na okamžité rychlosti ětru dané ýšce. Pro oblast České republiky se zhledem k typu zařízení počítá s yužitelností cca 25 % (záleží přímo na typu lokality). Následující graf uádí obecnou křiku ýkonu ětrné elektrárny záislosti na rychlosti ětru. Výkonoá křika V90-3,0MW Výkon [MW] Rychlost ětru [m/s] Zabrzďoání ětrné elektrárny probíhá nastaením listů rotoru. Parkoací brzda se nalézá na ysokorychlostním hřídeli přeodu. Listy rotoru jsou yrobeny z epoxidoé pryskyřice, yztužené skelným láknem. Každý list rotoru se skládá ze dou poloin, které jsou slepeny 28

s nosnou traerzou. Zláštní oceloé ložky k ukotení spojují listy rotoru s ložiskem listu rotoru. U ložiska listu rotoru se jedná o čtyřbodoé kuličkoé ložisko, které je sešrouboáno s hlaou rotoru. List je 44 m dlouhý, u kořene má rozměr cca 3,5 m a na špičce 0,4 m. Kryt strojony, yrobený z plastu yztuženého skelným láknem, chrání eškeré komponenty unitř strojony před deštěm, sněhem, prachem, slunečním zářením atd. Centrálně umístěný otor umožňuje ke strojoně přístup z ěže. Unitř je mimo lastního zařízení na ýrobu elektrické energie umístěn údržboý jeřáb s nosností cca 800 kg, který může být za účelem zedání hlaních komponentů rozšířen na nosnost 10 000 kg. Rozměry strojony jsou 3,6 x 4,05 x 13,25 m. Věž ětrné elektrárny V90-3,0 MW má kuželoitý trubkoitý tar, je konstruoána z oceli typu S 355 J2G3/NL, která je opatřena proti korozi podle ISO 12944-2 ochrannými protikorozními rstami, pro nější porch C4 až C5- M a pro nitřní prostor C3 až C4. Ochranný nátěr je dimenzoán na celou dobu žiotnosti. Samotné tělo ěže se skládá z pěti modulů. Průměr u paty ěže je 4,15 m a průměr u špičky 2,3 m. Celkoá ýška ěže je 105 m. Dle yjádření ÚCL jsou požadaky na barené proedení následující: Objekty VE č. 1 až 19 budou celoplošně opatřeny šedým nátěrem RAL 7035. Všechny stožáry VE od ýšky 40 m, čereným nátěrem RAL 3020 jeden pruh ýšky 3 m (40 až 43 m). Objekty VE č. 2, 4, 8, 9, 14, 15 a 17 budou souladu s ICAO Annex 14, Hlaa 6 odst. 6.3.3. na nejyšším bodě nosného sloupu (gondoly) VE opatřeny zdojeným (2 ks) duálním sětelným přepážkoým značením (SLPZ) střední sítiosti typu A a B (certifikoané dle ICAO Annex 14, např. FG 3000). Objekty VE č. 1, 3, 6, 7, 10, 11, 12, 13, 16, 18, 19 a 20 budou souladu s ICAO Annex 14, Hlaa 6 odst. 6.3.3. na nejyšším bodě nosného sloupu (gondoly) VE opatřeny zdojeným (2 ks) sětelným přepážkoým značením (dále SLPZ) nízké sítiosti typu B (certifikoané dle ICAO) Annex 14). Funkčnost nočního SLPZ je stanoena nočním čase tzn. od 30 min. před západem Slunce do 30 mi. Po ýchodu Slunce. Pro zapnutí a ypnutí SLPZ je instaloáno soumrakoé čidlo přepínající při limitní hodnotě sětelné citliosti 50 Lux. 29

Na dotazy o problémech proozu elektráren při zniku námrazy a k eliminaci důsledků odpoěděl zástupce ýrobce takto : Listy rotoru nejsou yhříány. Pro snížení toření námrazy jsou opatřeny speciálním porchoým lakem s žiotností 25 let. V našem případě lze předpokládat, že teplé oblasti Kryr k námraze docházet bude jen zcela ýjimečně. Turbulence jsou faktorem, který určuje krátkodobé změny a ýkyy rychlosti ětru. V následující tabulce jsou uedeny konstrukční požadaky pro ětrnou elektrárnu VESTAS V90-2,0 MW i pro VESTAS V90-3,0 MW. DIBt Parametr A Střední rychlost ětru [m/s] Parametr C Turbulence [%] Max. rychlost nárazu ětru Max. zrychlení [m/s 2 ] II 105 7,28 6,46 2,0 20 10 Maximální přípustné extrémní rychlosti ětru jsou uedeny další tabulce. DIB t Max. desetiminuto ý průměr [m/s] za 50 let Max. pětiminuto ý průměr [m/s] za 50 let Max. desetiminuto ý průměr [m/s] za 1 rok Max. pětiminuto ý průměr [m/s] za 1 rok Rychlost ětru při zastaení / opětoné m startu [m/s] II 40,2 51,3 32,2 41,0 23/20 Vysětliky : Parametr A, C normoé parametry z technické normy DIBt DIBt II Deutscher Institut für Bautechnik (technická norma) arianta II. Na základě proedené typoé zkoušky a ydaného osědčení Osědčení o zkoušce II B 2-543-901 jsou požadaky na bezpečnost 30

proozu ětrné elektrárny V90 2,0 MW splněny. Typoá zkouška pro V90 3,0 MW nebyla zpracoateli Oznámení záměru předána. Podle yjádření zástupce firmy VESTAS se technické parametry obou typů elektráren shodují a proto je možné konstatoat, že požadaky na bezpečnost proozu jsou obdobné. Je tedy zaručen bezpečný sta VE každém proozním stau. Po instalaci každé ětrné elektrárny je nutná kontrola tohoto zařízení odborným praconíkem firmy VESTAS a je ystaen protokol uedení ětrné elektrárny do proozu. Větrná elektrárna může být zřízena jako součást ětrného parku, přičemž musí zdálenost mezi jednotliými ětrnými elektrárnami činit minimálně pět průměrů rotoru (450 m). Pokud jsou ětrné elektrárny postaeny jedné řadě napříč k přeládajícímu směru ětru, musí zdálenost mezi jednotliými elektrárnami činit minimálně čtyři průměry rotoru (360 m). To je případě Větrného parku Kryry akceptoáno. Na základě daných konstrukčních parametrů, kdy jednotlié díly ětrné elektrárny jsou kompletně zhotoeny přímo ýrobcem a na zájmoou lokalitu jsou doáženy již jako sestaitelné moduly, je možnost ji relatině snadno demontoat. A to případech ukončení žiotnosti, při částečné demontáži z hlediska nutných opra nebo pokud nebude splněn očekáaný ýkon a stane se její prooz z titulu ýkupních cen elektřiny ekonomicky neefektiní. Při rekonstrukci půdního pokryu na místě půodní staby je nutnost obnoy do hloubky 0,5 m pod terénem, což není technický problém zhledem k přerstení betonoých základů ětrné elektrárny 1 m mocnou rstou podorniční a orné půdy. Další yužití prostoru nad základoou deskou by praděpodobně směřoalo k yčlenění půdy do kategorie ostatní a k ýsadbě hodných dřein a následnému zýšení ekosystémů dané lokalitě. Základní údaje ztahující se k typizačnímu záboru ZPF (zemědělského půdního fondu) jsou uedeny na následujících stránkách. 31

32

Varianta A : Plocha na jednu VE [a) + c)], ždy yjmutá ze ZPF plocha přesahu rotoru neyjímaná ze ZPF Varianta B : Plocha na jednu VE [a)], ždy yjmutá ze ZPF plocha přesahu rotoru neyjímaná ze ZPF 1622 m 2 + konkrétní plocha noě budoané komunikace 6421 m 2 nadále zemědělsky yužíaná 1235 m 2 + konkrétní plocha noě budoané komunikace 6673 m 2 nadále zemědělsky yužíaná Upřesnění šech pozemků dotčených kompletní ýstabou ětrného parku i s přilehlými komunikacemi a kabeloými přípojkami s nutností tralého i dočasného yjmutí ze ZPF pro každý dotčený pozemek, bude popsáno e staební dokumentaci pro územní řízení. Pozemky dotčené realizací staby budou od soukromých majitelů i státu odkoupeny do lastnictí inestora záměru. V souislosti se stabou Větrného parku Kryry budou realizoány tyto staební operace : skrýka ornice na celé dotčené ploše (komunikace a železobetonoé základy), budoání příjezdoých obslužných komunikací, úpraa (resp. posílení konstrukce) stáajících příjezdoých komunikací, ýkop staební jámy pro jednotlié ětrné elektrárny, odoz a deponoání nadbytečné kubatury ýkopoých substrátů, dooz staebních suroin a materiálů, ýstaba železobetonoých základoých desek pro jednotlié ětrné elektrárny, transport technologických částí ětrných elektráren, montáž a kompletace ětrných elektráren, 33

položení kabeláže a připojení do energetické soustay (e smyslu stanoiska ČEZ Distribuce, a.s. ze dne 30.06.2006, č. 4120077011) Využito bude stáajících příjezdoých komunikací, spolu s ybudoáním noých částí. Nedostatečně široké komunikace budou upraeny na min. šířku 3,5 m. Úpraa bude proedena buď zpeněným štěrkem, nebo speciální francouzskou metodou. Tato metoda je založena na yužití drobně drceného štěrku promíchaného s hlínou penostně propočítaném poměru a tlakoém hutnění tohoto materiálu na porchu upraoané cesty. Tato metoda úpray zaručuje přírodní, dostatečně kalitní porch cesty pro přeprau elmi těžkého materiálu. Veškerá ornice, která bude shrnuta z pozemků yjmutých ze ZPF bude deponoána blízkosti staeb a po ukončení prací rozprostřena na okolní pozemky. Předpokládá se,že při realizaci těchto prací bude použíána tato mechanizace : bagr, buldozer, jeřáb, nákladní automobily (pro doprau staebních suroin a zemin běžná nákladní auta a domícháače, pro doprau technologických částí ětrných elektráren speciální tahače). B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládá se, že bude celý záměr zahájen a během 4 měsíců zrealizoán průběhu roku 2007. B.I.8 Výčet dotčených územně samospráných celků Záměr Větrný park Kryry bude realizoán na území těchto územně samospráných celků obcí : Kryry, Vroutek a Očiho. B.II Údaje o stupech B.II.1 Zábor půdy Lze konstatoat, že objekty Větrného parku Kryry budou esměs situoány na pozemcích zemědělsky obhospodařoaných, které jsou chráněny kategorii ZPF zemědělský půdní fond a které jsou edeny s ýraznou 34

přeahou jako orná půda s doplňkem pozemků edených jako ostatní plocha, že této etapě přípray záměru má oznamoatel k dispozici Parcelní ýpis seznam dotčených parcel (iz tabulka na str. 18) s identifikací katastrálním území majitelů a druhů pozemků, určených pro ýstabu základů ětrných elektráren s manipulační plochou, ýstabu noých komunikací, napojoání komunikace k jednotliým ětrným elektrárnám, a že detailní pozemkoé a majetkoé řešení bude proedeno rámci následných fází přípray tohoto záměru. Pozn. : Pozemkoá část problematiky podzemní kabeláže bude řešena separátně jako linioá staba. Vycházeje z přehledného souboru katastrálních map (loženého ke kapitole B.I.3 na str. 17), němž jsou zákresy nejen šech deatenácti ětrných elektráren, ale i noé přístupoé a obslužné komunikace, lze pro přehled o budoucím tralém záboru zemědělských pozemků ze ZPF uést následující potřebu : - pro ýstabu 19-ti základů VE... 30 818 m 2 - pro ýstabu noých komunikací... 77 500 m 2 Celkem tralý zábor ZPF... 108 318 m 2 B.II.2 Odběr a spotřeba ody Výchozí údaje : pro ýrobu 1 m 3 betonu bude zapotřebí cca... 150 až 200 l ody základoá deska... 471,245 m 3 betonu Spotřeba ody : pro ýrobu 1 základoé desky... 70 687 až 94 249 l ody pro ýrobu 19 základoých desek... 1 343 až 1 791 m 3 ody 35

V celém prostoru záměru staby Větrný park Kryry je užitkoé ody pro tento účel dostatek. Lze proto reálně předpokládat, že s její spotřebou rámci této staby žádné problémy z hledisek odního hospodářstí nezniknou. Větrné elektrárny budou bezobslužné, takže období proozu zde prakticky žádná spotřeba ody nebude. B.II.3 Potřeba ostatních suroinoých a materiáloých zdrojů Pro stabu záměru, která sobě zahrnuje realizaci základoých desek, ýstabu přístupoých a obslužných komunikací, položení kabeloých tras a montáž lastních ětrných elektráren (tubusy ěží, gondoly se strojonou a listy rotoru) budou zapotřebí následující suroinoé a materiáloé zdroje : a) Kamenio pro ýstabu (resp. zkapacitnění) příjezdoých a obslužných komunikací. Noě budoané komunikace budou zpeněny štěrkoým podkladem a krytem z ibroaného štěrku, čímž bude zaručen jejich přírodní charakter této zemědělské krajině. Za předpokladu, že plocha šech noě budoaných komunikací bude činit 77 500 m 2 a že mocnost rsty kamenia a štěrku bude činit 0,25 m, bude potřeba těchto staebních substrátů činit... 19 375 m 3. b) Armoací ocel a beton potřeba betonu pro 1 VE... 471 m 3 potřeba betonu pro 19 VE... 8 949 m 3 armoací ocel pro 1 VE... 27 t armoací ocel pro 19 VE... 513 t c) Hmotnosti ěže a technologie ětrné elektrárny počet ěž strojona rotor celkem 1 ks 275 t 66 t 38 t 379 t 19 ks 5 225 t 1 254 t 722 t 7 201 t 36

d) Oleje pro ětrné elektrárny V elektrárně bude použíáno značné množstí hydraulických, motoroých, přeodoých a mazacích olejů : náplň jedné přeodoky... cca 200 l ostatní náplně... cca 20 l náplně celkem pro 19 VE... cca 4 180 litrů e) Podzemní kabely a potřeba písku Výkon bude yáděn esměs podzemními kabely 110 kv, které budou minimální hloubce 1 m edeny prostoru Větrného parku Kryry esměs podél přístupoých a obslužných komunikací. Za předpokladu, že připojoacím místem bude rozodna Výško u Loun lze předpokládat, že trasa 110 kv kabelu bude celkem činit 30 km a písku pro ytoření ochranného lože kabelů bude zapotřebí... 6 000 m 3 písku, to je celkem... 10 800 t písku. f) Potřeba pohonných hmot 3 nákladní auta 25 l/100 km 37 800 km 9 450 l 1 rýpadlo 5 l/100 km 500 hod. 2 500 l 2 buldozery 8 l/hod. 700 hod. 5 600 l 1 jeřáb 5 l/hod. 600 hod 3 000 l 1 rýhoač 4 l/hod. 300 hod. 1 200 l 1 kompresor 4 l/hod. 100 hod. 400 l Celkoá spotřeba nafty... 22 150 litrů, což předstauje průměrnou hodinoou spotřebu při celkoé době ýstaby 672 hodin... 33 litrů za hodinu B.II.4 Nároky na dopraní a jinou infrastrukturu V tomto případě se bude jednat o nároky na dopraní infrastrukturu, po které budou do prostoru Větrného parku Kryry dopraoány eškeré staební suroiny, hmoty a technologické součásti ětrných elektráren. Bude přitom yužíáno 37

eškerých komunikací s napojením od silnice I/27, s odbočením přes Očiho (resp. přes Strojetice), dále přes Kryry a Vroutek, a dále soustay stáajících a noých komunikací prostoru ětrného parku, přičemž VE č. 1, 2, 3 a 4 budou zaáženy přes obec Vroutek, VE č. 6, 7, 8, 19, 11, 13, 10, 14, 12 a 9 ze silnice Očiho Vroutek, resp. Vroutek Podbořany a VE č. 15, 20, 18, 17 a 16 ze silnice Strojetice Kryry. Staební hmoty a suroiny budou zaáženy esměs nákladními automobily. Praděpodobně bude yužito příležitosti elmi ýhodně situoané betonárky na okraji obce Kryry, odkud by se beton rozážel automixy do celého prostoru ětrného parku. Bude se jednat o 19 375 m 3..... cca 40 000 t kamenia pro stabu komunikací, 6 000 m 3... 10 800 t písku pro ochranné lože kabelů, 8 949 m 3.... 20 000 t betonu pro základoé desky, 513 t armoací oceli do základoých desek. Kubatury ýkopu zemin pro staební jámy budou činit pro 1 základoou desku... 700 m 3, pro 19 základoých desek VE... 13 300 m 3, to je... 24 000 t. Tepre rámci dokumentace pro staební řízení bude možné specifikoat poměr ýkop : násyp, neboť se předpokládá, že ětšina těchto ýkopoých substrátů bude na místě, resp. blízkém okolí uplatněna rámci terénních úpra. Tepre potom z toho yplynou požadaky na odoz těchto zemin. Technologické části ětrných elektráren budou na staeniště dopraoány esměs speciálními nákladními soupraami. Pro jednu ětrnou elektrárnu se předpokládá 9 jízd speciální nákladní soupraou : 5 jízd s částmi tubusu ěže (275 t), 3 jízdy s listy rotoru o délce 44 m (38 t), 1 jízda s gondolou (66 t). 38

Celkem se bude jednat o 171 jízd speciálními nákladními soupraami ( časoém rozložení na 4 měsíce). B.III Údaje o ýstupech Posuzoaný záměr se bude e ztahu ke sému okolí projeoat předeším během období ýstaby, ale částečně i následném období proozu, a sice s orientací na ozduší, odu, odpady, fyzikální prostředí, průměty do krajiny. B.III.1 Ozduší Problematika ýstupů do ozduší je tomto případě aktuální pouze souislostech s ýstabou, neboť lastní prooz Větrného parku Kryry ozduší prašnými ani plynnými emisemi neznečišťuje. Pozn.: V průběhu proozu ětrných elektráren bude sice k částečné produkci emisí do ozduší docházet, a to časoě omezenou osobní dopraou a příležitostně i nákladní dopraou případech obsluhy, údržby či opra. Rozsah a frekence těchto aktiit šak budou natolik nízké, že lze tento aspekt poažoat kontextu s hodnocením liů na žiotní prostředí za zanedbatelný. Zdrojem exhalací prachu a plynných škodliin do ozduší budou rámci ýstaby záměru Větrný park Kryry : těžké nákladní automobily, přiážející beton, oceloé armatury, kamenio a písek, speciální soupray tahačů, které budou přepraoat technologické části ětrných elektráren (části tubusů, gondoly a listy rotoru), staební mechanizace pro práci s ornicí, úprau a ýstabu noých komunikací, ýkop staební jámy a rozoz nadbytečné kubatury, hloubení rýhy a položení 110 kv kabelu a j. 39

B.III.2 Odpadní ody Vlastní prooz celého technologického komplexu ětrných elektráren nebude zdrojem žádného druhu odpadních od, a to ani splaškoých a ani technologických. Dešťoé ody budou běžně infiltroat do půdy i bezprostředním sousedstí ětrných elektráren. Voda šak může být znečišťoána z dopraních prostředků a staebních mechanizmů a to po celé délce dopraních tras i na lastních staeništích. Udržoáním šech těchto mechanizmů dobrém technickém stau a dodržoáním praconí kázně by šak mělo být znečišťoání od eliminoáno. Doporučení : Všechny mechanizmy, které se budou pohyboat na staeništi musí být dokonalém technickém stau. Bude nutné je praidelně kontroloat z hlediska možných úkapů ropných látek. Použíat ekologické oleje. Pro stabu je třeba zpracoat plán haarijních opatření pro případ úniku látek škodliých odám, se kterým budou prokazatelně seznámeni šichni příslušní praconíci. Na staeništi nebudou skladoány látky škodlié odám, četně zásob PHM a staební prostředky budou ybaeny nezbytnými sanačními prostředky. Praidelně bude kontroloán technický sta mobilní techniky použíané při ýstabě se zaměřením na sledoání emisí. Bude zajištěna technika pro čištění komunikací, které budou yužíány rámci ýstaby. Dle potřeby zajistit zkrápění komunikací a ploch pro eliminaci zniku prašnosti. Bude zpracoán harmonogram postupu zemních prací, který by maximálně respektoal hlediska ochrany žiotního prostředí a zajistit jeho dodržoání. 40

Bude zajištěno operatiní zásoboání staebními materiály tak, aby nedocházelo k zniku nadměrných zásob, které by mohly být zdrojem prašnosti. V případě přepray sypkého prašného materiálu zabránit jeho úsypu a úletu (zaplachtoáním). Všechna technologická zařízení, která budou obsahoat látky nebezpečné kalitě od budou spolehliě technicky zabezpečeny (např. těsnění, dostatečně elké bezpečnostní any) proti nebezpečí úniku případě haárie. Ve lastních elektrárnách použíat ýhradně biologicky odbouratelné oleje. B.III.3 Odpady V rámci posuzoaného záměru budou znikat odpady, a to během ýstaby, následného proozu a pochopitelně i rámci případné likidace ětrných elektráren po době jejich žiotnosti (která se odhaduje na 25 let). B.III.3.1 Odpady období ýstaby V tomto případě se bude jednat hlaně o ýkopoou zeminu (kód 17 05 04 zemina a kamení kategorii O) ze staebních jam základoých desek, z úpray a ýstaby komunikací, rýh pro ukládání podzemní kabeláže a z dalších částí staby. Ta bude maximální míře použita ke zpětným zásypům základoých desek ( mocnosti 1 m), popř. jako substrát do zhutněných podkladoých rste pro základy elektráren a komunikací. Předpokládá se, že během staby nebudou zřizoány žádné meziskládky materiálu. Oceloá armatura bude doezena naohýbaná od ýrobce na stabu a ihned spotřeboána. K betonáži základů bude použito systémoé bednění. Beton bude doážen z betonárky Kryry a ihned spotřeboán. Štěrk a písek bude na stabu doážen požadoaném množstí a ihned spotřeboán. Při ýstabě zniknou a budou zneškodňoány následující druhy odpadů : 41

15 01 06 Směsné obaly (ytříděné obaly z použitých materiálů) kategorie : O množstí : 1 t způsob likidace : řádné skládkoání 15 01 02 Plastoé obaly (obaly od odou ředitelných bare a ředidel, obaly od disperzních bare znečištěných škodliinami) 15 01 04 Kooé obaly (obaly od odou ředitelných bare a ředidel, obaly od disperzních bare znečištěných škodliinami) kategorie : N množstí : 0,3 t způsob likidace : řádné skládkoání 17 02 01 - Dřeo (odpadní staební dřeo) kategorie : O množstí : 0,4 t způsob likidace : řádné skládkoání 17 02 03 Plasty (odpadní plasty z montáže technologických celků) kategorie : O množstí : 0,5 t způsob likidace : řádné skládkoání Toto zatřídění odpadů je proedeno dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dle yhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb., kterou se stanoí Katalog odpadů. Vyážení jednotliých druhů odpadů na řádnou skládku, kam lze ukládat i nebezpečné odpady, bude před zahájením prací potrzeno smlouou. Při kolaudaci je zhotoitel díla poinen předložit eidenci odpadů na předepsaném tiskopise a jejich skutečné zneškodnění doložit strzenkami (fakturami). Bude respektoán postup dle yhlášky MŽP ČR č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 42

B.III.3.2 Odpady při proozu Při proozu ětrných elektráren bude znikat minimální množstí odpadů, a to během údržby. Předpokládané druhy znikajících odpadů uádí tento tabelární přehled : Poř.č. Náze odpadu Kód Kategorie 1 Nechloroané hydraulické minerální oleje 13 01 10 N 2 Nechloroané hydraulické minerální přeodoé a mazací oleje 13 02 05 N 3 Kooé obaly 15 01 04 O 4 Směsné obaly 15 01 06 O 5 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek a obaly těmito látkami znečištěné 15 01 10 N 6 Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a znečištěné ochranné oděy N- látkami 15 02 02 N 7 Železo a ocel 17 04 05 O 8 Směsné koy 17 04 07 O 9 Kabely neuedené pod 17 04 10 17 04 11 O 10 Papír a lepenka 20 01 01 O 11 Zářiky a jiný odpad obsahující Hg 20 01 21 N Roněž tyto odpady znikající při proozu budou kalifikoaně zneškodňoány smluně zajištěným skládkoáním prostřednictím příslušně certifikoané organizace. B.III.4 Ostatní Posuzoaný záměr Větrný park Kryry bude období ýstaby i proozu půodcem emisí hluku. Podrobně je problematika hlučnosti zpracoána odborně příslušným specialistou a prezentoána akustickém posudku č. P 33-06 jako PROGNÓZA ŠÍŘENÍ HLUKU, která toří přílohu H.3 tohoto oznámení. Proto lze této kapitole uést pouze nejpodstatnější údaje k tématice hlučnosti. 43

Z přílohy H.4 PROGNÓZA ŠÍŘENÍ HLUKU yplýá, že zdroji hluku, emitoaného rámci ýstaby a následného proozu bude automobiloá dopraa, stacionární zdroje, ýstaba ětrného parku a ětrné elektrárny proozu. Pro stanoení trendu šíření hluku řešeném území okolí Větrného parku Kryry jsou této studii ypočítány mapy hlukoých pásem e ýšce 4 m nad okolním terénem, a to pro denní a noční dobu, jednotlié zdroje hluku a šechny současně působící zdroje hluku. Výsledky jsou yneseny přehledném bareném proedení těchto MAPÁCH HLUKOVÝCH PÁSEM : Obr. 2 Pouze automobiloá dopraa denní doba Obr. 3 Pouze automobiloá dopraa noční doba Obr. 4 Pouze stáající stacionární zdroje hluku - denní doba Obr. 5 Pouze stáající stacionární zdroje hluku - noční doba Obr. 6 Pouze prooz Větrného parku Kryry - denní doba Obr. 7 Pouze prooz Větrného parku Kryry - noční doba Obr. 8 Všechny zdroje hluku - denní doba Obr. 9 Všechny zdroje hluku - noční doba B.III.4.1 Hluk období ýstaby je oliňoán staební technologií a pohybem nákladních automobilů. Vliem stabou yolané dopray stoupne okolí dopraních tras hluk yolaný automobiloou dopraou ze stáající úroně nejíce o 7 db. Staební technologie místech ýstaby budou od obytných částí dotčených obcí zdáleny nejméně cca 500 m. Z toho yplýá, že útlum zuku liem zdálenosti je tomto případě nejméně 54 db. Proto lze předpokládat, že e enkoním chráněném prostoru obytných objektů nepřesáhne ekialentní hladina akustického tlaku hluku z ýstaby hodnotu 61 db. B.III.4.2 Hluk z proozu ětrného parku Model hlukoé situace zahrnuje celé okolí obcí Kryry, Strojetice, Očiho a 44

Valo a část obce Vroutek. V akustické studii byly uažoány mezní hodnoty hluku z elektrárny pro nejhorší proozní sta! Hlučnost emitoaná proozem ětrného parku pro nejyšší emise hluku ypočítaná pro 6 bodů sídlech Kryry, Očiho, Strojetice, Vroutek a Valo je uedena tomto přehledu : Sledo. bod Ekialentní hladiny akustického tlaku L Aeq (t) [db] Místopis Denní doba Noční doba Pouze VE Všechny zdroje Pouze VE Všechny zdroje SB 1 Kryry seer 42,8 46,9 38,3 42,2 SB 2 Kryry jihoýchod 41,8 47,3 37,4 42,2 SB 3 Očiho západ 41,0 45,6 37,6 41,8 SB 4 Strojetice západ 41,5 50,7 37,5 43,2 SB 5 Vroutek ýchod 40,0 44,4 37,9 41,7 SB 6 Valo Jih 41,5 45,9 38,0 42,1 Použitý typ elektrárny je technicky uzpůsoben tomu, aby byl hlukoě dle potřeby limitoán. Snížení hlučnosti lze dosáhnout změnou úhlu nastaení listů rotoru (což je hydraulicky nepřetržitě aktioáno systémem OptiSpeed ) a dle potřeby i snižoáním počtu otáček rotoru. Maximální ýkon generátoru je 3,0 MW. Tohoto jmenoitého ýkonu je dosahoáno až od rychlosti ětru cca 14 m/s. S klesající rychlostí ětru a klesajícím ýkonem se snižuje úměrně i hlučnost. Tyto situace se dají u tohoto typu ětrné elektrárny reguloat. Je toho yužíáno, kdy by nebyl při plném ýkonu splněn noční hygienický limit 40 db. V takoém případě lze ýkon VE dle potřeby snížit tak, aby bylo dosaženo podlimitních hodnot hlučnosti. Toho lze yužít i našem případě. Akustickou studií byly stanoeny podmínky proozu Větrného parku Kryry, podle kterých musí být 45

jednotlié ětrné elektrárny denní a noční době ýkonoě reguloány podle následujícího přehledu : Akustický ýkon L AW [db] emitoaný VE VESTAS V90 3,0 MW VE číslo Denní doba Noční doba VE 1 109,4 106,7 VE 2 109,4 106,7 VE 3 109,4 104,2 VE 4 109,4 104,2 VE 6 109,4 104,2 VE 7 109,4 107,8 VE 8 109,4 104,2 VE 9 109,4 109,4 VE 10 109,4 107,8 VE 11 109,4 102,0 VE 12 109,4 107,8 VE 13 109,4 104,2 VE 14 109,4 106,7 VE 15 109,4 106,7 VE 16 109,4 104,2 VE 17 109,4 107,8 VE 18 109,4 104,2 VE 19 109,4 104,2 VE 20 109,4 106,7 Záěrem lze konstatoat, že akustická studie, s ohledem na prognózy šíření hluku prokázala, že realizace záměru staby a proozu Větrného parku Kryry nepoede denní a ani noční době k překročení požadaků nařízení lády č. 148/2006 o ochraně zdraí před nepřízniými účinky hluku a ibrací. B.III.4.3 Elektromagnetické a radioaktiní záření Použité ětrné elektrárny VESTAS V90 3,0 MW nejsou emitentem elektromagnetického záření a ani záření radioaktiního. 46