Odpovědnost za pořádkové správní delikty
Pojem pořádkového správního deliktu jedná se o porušení procesní povinnosti ve správním řízení, ztěžování průběhu řízení sporná povaha: uplatnění sankce nemá povahu trestu, nýbrž zajišťuje se průběh a účel řízení, nejsou jednotné názory na to, zda se vůbec jedná o správní delikty
Specifika pořádkových správních deliktů objekt deliktu: průběh a účel probíhajícího řízení objektivní stránka: jednání, které maří či jinak ztěžuje průběh řízení, popř. ohrožuje jeho účel subjekt deliktu: fyzické i právnické osoby subjektivní stránka: není jasné, zda se vyžaduje zavinění
Specifika pořádkových správních deliktů - pokračování sankce: pořádková pokuta příslušnost k řízení: pořádkové delikty projednává ten správní úřad, který vede řízení, k jehož zajištění pořádková pokuta slouží projednávány podle zásady oportunity
Obecná úprava ve správním řádu pořádková pokuta zařazena mezi zajišťovací prostředky taxativní výčet jednání, za které lze pořádkovou pokutu uložit za předpokladu, že závažně ztěžují průběh řízení: a) nedostavení se bez omluvy na předvolání ke správnímu orgánu, b) rušení pořádku navzdory předchozímu napomenutí, nebo c) neuposlechnutí pokynu úřední osoby. ( 62 odst. 1 správního řádu) pořádkovou pokutu lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání ( 62 odst. 2 správního řádu) taxativní výčet je raritou, výsledek vypjaté snahy zpřesnit podmínky postihu, nahrává obstrukcím v řízení
Nedostavení se bez omluvy na předvolání předvolává se osoba, jejíž účast je nezbytná předvolání se doručuje do vlastních rukou, zpravidla nejméně s pětidenním předstihem ( 59 správního řádu) je otázkou, zda stejný význam má nedostavení se na základě nedůvodné omluvy subjektem, jemuž lze pokutu uložit, je pouze předvolaný
Rušení pořádku navzdory předchozímu napomenutí jedná se o ztěžování průběhu řízení na místě, kde probíhá úkon (např. ústní jednání, ohledání na místě, sepisování protokolu) musí předcházet napomenutí, o něm je nutné pořídit úřední záznam subjektem, kterému lze pokutu uložit, je pouze osoba účastnící se úkonu pokutu lze uložit paralelně s použitím dalšího zajišťovacího prostředku vykázáním z místa jednání
Neuposlechnutí pokynu úřední osoby nejširší dopad, subsidiární ve vztahu k předchozím pokyn úřední osoby zahrnuje nejen faktický pokyn na místě, ale též formální výzvu či projev vůle učiněný formou procesního rozhodnutí o faktickém pokynu se doporučuje pořídit úřední záznam subjektem, kterému lze pokutu uložit, je pouze adresát pokynu
Učinění hrubě urážlivé podání vybočuje z koncepce pořádkového deliktu, neboť základ je hmotně právní obdobný institut je na druhou stranu obsažen i v jiných procesních řádech
Výše pořádkové pokuty pořádková pokuta může být uložena až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně ( 62 odst. 1 a 3 správního řádu) pořádková pokuta nesmí být v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení ( 62 odst. 3 správního řádu)
Komu je možné uložit pořádkovou pokutu? pořádkovou pokutu lze uložit komukoliv, kdo ztěžuje průběh řízení: a) účastník řízení b) jiná osoba: - svědek - osoba, která má vydat listinu důležitou pro řízení - osoba, která má zpřístupnit místo k ohledání - někdo z veřejnosti, kdo se účastní veřejného ústního jednání
Řízení o pořádkové pokutě prvním úkonem v řízení je vydání rozhodnutí ( 62 odst. 5 správního řádu) účastníkem řízení je pouze ten, komu se pokuta ukládá ( 62 odst. 5 správního řádu) nezjišťuje se zavinění nelze uložit povinnost nahradit náklady řízení pořádkovou pokutu je možné uložit i formou příkazu
Další specifika pořádkové pokuty podle správního řádu výslovně připuštěna autoremedura: správní orgán, který uložil pořádkovou pokutu, ji může prominout nebo snížit; přihlédne zejména k tomu, jak osoba, které byla pořádková pokuta uložena, plní svoje procesní povinnosti v dalším průběhu řízení ( 62 odst. 6 správního řádu) porušení procesních povinností může naplnit skutkovou podstatu i jiného správního deliktu, pořádková pokuta se uplatňuje subsidiárně správní řád upravuje i pořádkovou pokutu k zajištění postupu před zahájením řízení, postihuj s bezdůvodné odepření vysvětlení, pokutu lze uložit až do výše 5 000 Kč ( 137 odst. 2 správního řádu)
Pořádková pokuta v oblasti ochrany utajovaných informací právní úprava: zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, v platném znění pokutu ukládá Národní bezpečností úřad 2 případy: 1) tomu, kdo jakkoliv ztěžuje průběh bezpečnostního řízení lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně, maximální úhrn pokut 100 000 Kč 2) tomu, kdo neposkytne bezúplatně vyžádané informace pro potřeby bezpečnostního řízení, lze uložit pokutu až do výše 500 000 kč, a to i opakovaně, maximální úhrn pokut 1 000 000 Kč.
Pořádková pokutu ukládaná stavebními úřady Právní úprava: zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění ( 173) pořádkovou pokutu do 50 000 Kč lze uložit tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení kontrolní prohlídky, že a) znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na svůj pozemek nebo stavbu, b) na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen. pořádkovou pokutu do 50 000 Kč lze uložit vlastníku technické infrastruktury, který neposkytl nezbytnou součinnost.
Pořádková pokuta podle zákona o přestupcích pořádkovou pokutu až do výše 5000 Kč může být uložena 1) tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu k podání vysvětlení podle odstavce 1, nebo 2) tomu, kdo bezdůvodně podání vysvětlení odmítá, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5000 Kč. ( 60 odst. 2 PřesZ)
Některé další úpravy pořádkových pokut pořádková pokuta při správním dozoru pořádková pokutu ukládaná Nejvyšším kontrolním úřadem