Mai 2009 Vážení čtenáři Schaffer News! Sehr geehrte Leser der Schaffer News! Přinášíme Vám novinky ze světa daní, účetnictví a práva. V první části budeme pokračovat v nejvýraznějších změnách, které se týkají zdravotního a sociálního pojištění zaměstnanců, OSVČ a zdaňování fyzických osob, také se zmíníme co je nového v zákoně o daních z příjmů (dále jen ZDP ) a též v zákoně o dani z přidané hodnoty, v druhé části se budeme zabývat nálezem Ústavního soudu k počítání lhůty pro doměření daně. Zdravotní a sociální pojištění Dnem 1.1.2009 platí pro OSVČ nová výše minimální zálohy 1.590,- Kč na pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, pro zaměstnance je stanovena nová maximální hranice vyměřovacího základu pro placení pojistného u jednoho zaměstnavatele ve výši 1.130.640,- Kč; tato hranice platí i pro OSVČ. Ruší se rozdělení zaměstnavatelů na malé a velké organizace s odlišnými povinnostmi, nově jsou povinnosti pro všechny zaměstnavatele stejné. Wir bringen Ihnen Neuigkeiten aus der Welt der Steuern, Buchhaltung und des Rechtes. Im ersten Teil werden wir die wichtigsten Änderungen abhandeln, die die Kranken- und Sozialversicherung der Angestellten und der selbständig Erwerbstätigen sowie auch die Besteuerung der natürlichen Personen betreffen. Wir gehen auch auf Neuigkeiten in den Bereichen Einkommensteuergesetz und Mehrwertsteuergesetz ein. Im zweiten Teil werden wir uns mit dem Urteil des Verfassungsgerichtes zur Fristberechnung für die Steuernachbemessung befassen. Kranken- und Sozialversicherung Vom 1.1.2009 an gilt für selbständig Erwerbstätige eine neue Mindestvorauszahlung von CZK 1.590,-- bei der Versicherungsprämie für die allgemeine Krankenversicherung. Für Angestellte gilt eine neue maximale Bemessungsgrundlage beim Arbeitgeber von CZK 1.130.640,--. Diese Grenze gilt auch für selbständig Erwerbstätige. Die Einteilung der Arbeitgeber in "kleine" und "große" Organisationen mit verschiedenen Pflichten wird aufgehoben. Neu ist, dass die Pflichten für alle Arbeitgeber gleich sind.
Zaměstnavatelé již nebudou vyplácet žádné dávky nemocenského pojištění, výpočet a výplatu těchto dávek budou provádět místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, dávky nemocenského pojištění náleží od 15 dne nemoci. Novinkou je vyplácení náhrady mzdy zaměstnavatelem během prvních 14 kalendářních dní nemoci, a to pouze za pracovní dny, za které náleží náhrada mzdy a není vyplacena za první tři pracovní dny. Došlo k navýšení maximálních poskytovaných dávek (v případě peněžité pomoci v mateřství až na dvojnásobek). Die Arbeitgeber werden keine Leistungen der Krankenversicherung mehr auszahlen. Die Berechnung und Auszahlung dieser Leistungen werden die örtlich zuständigen Bezirksverwaltungen der Sozialfürsorge durchführen. Die Leistungen der Krankenversicherung stehen dem Versicherten ab dem 15. Tag der Erkrankung zu. Neu ist die Auszahlung des Lohnersatzes durch den Arbeitgeber in den ersten 14 Kalendertagen ab Erkrankung. Für die ersten drei Arbeitstage wird nicht gezahlt. Die Maximalleistungen sind (bei Mutterschaftsgeld bis auf das Doppelte) erhöht. Daň z přijmu fyzických osob Na základě usnesení vlády dne 16.2.2009 rozhodlo Ministerstvo financí o zrušení povinnosti zálohovat daně z příjmů splatné v průběhu kalendářního roku 2009, a to fyzickým osobám, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a právnickým osobám, pokud k 1.12.2008 neměly zaměstnance nebo zaměstnávaly nejvýše 5 zaměstnanců. Zvýšil se limit příjmů jednoho z manželů pro možnost uplatnění slevy s příjmy nižšími než stanovený roční limit, který je 68 000,- Kč. Rozšíření prostoru pro odečet hodnoty darů poskytnutých na veřejně prospěšné účely jako nezdanitelné části základu daně nove poskytnutých i do jiného členského státu Evropské Unie, Norska a Islandu. Einkommensteuer der natürlichen Personen Auf Grund eines Regierungsbeschlusses hat das Finanzministerium am 16.2.2009 entschieden, dass natürliche Personen, die ihren Wohnsitz auf dem Gebiet der Tschechischen Republik haben oder sich hier üblicherweise aufhalten, und die Einkommen aus Unternehmen und aus anderer selbständiger Erwerbstätigkeit haben, sowie juristische Personen, die zum 1.12.2008 keine oder maximal 5 Angestellte hatten, von der Pflicht befreit werden, Einkommensteuervorauszahlungen zu zahlen. Das Einkommenslimit eines der Eheleute für die Geltendmachung des Steuernachlasses mit Einkommen niedriger als das festgesetzte Jahreslimit von CZK 68.000,-- wurde erhöht. Spenden für gemeinnützige Zwecke sind auch dann steuerlich absetzbar, wenn sie in einen Mitgliedsstaat der Europäischen Union, nach Norwegen oder Island geleistet werden.
Zvyšují se slevy na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti pro rok 2009, které se měly na základě reformy veřejných financí pro tento rok snížit. Daň z přidané hodnoty Parlament ČR schválil novelu zákona o DPH. Hlavní navrhovanou změnou je možnost uplatnění odpočtu DPH při pořízení osobního automobilu, tj. zejména zrušení ustanovení 75 odst. 2. Nález ústavního soudu k počítání lhůty pro doměření daně Podle platné legislativy platí, že daň nelze vyměřit ani doměřit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání, nestanoví-li zákon jinak. Pro vysvětlení uvedeme příklad: Společnost byla povinna podat přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2004 do června 30.6.2005, takže tříletá lhůta pro vyměření či doměření daně by se podle dosavadního výkladu počítala až od 1.ledna 2006 do 31. prosince 2008. Dle ústavního soudu je jediný výklad tohoto ustanovení následující: tříletá prekluzívní lhůta se počítá od konce zdaňovacího období, za které se podává daňové přiznání, to znamená, že např. za zdaňovací období tzv. 1.1.2005 31.12.2005 se lhůta bude počítat od 1.1.2006 31.12.2008 pro zahájení daňové kontroly. Steuernachlässe pro Steuerzahler und die Steuerbegünstigung für Kinder für das Jahr 2009 werden erhöht (sie sollten ursprünglich auf Grund der Reform der öffentlichen Finanzen für dieses Jahr herabgesetzt werden). Mehrwertsteuer Das Parlament hat eine Novelle des Mehrwertsteuergesetzes verabschiedet. Die Hauptänderung ist die Möglichkeit, bei Anschaffung eines PKW den Abzug der Mehrwertsteuer geltend machen zu können. Urteil des Verfassungsgerichtes zur Fristberechnung für die Steuernachbemessung Nach der gültigen Gesetzgebung kann Steuer nach Ablauf von drei Jahren nach Ende der Besteuerungsperiode, in der die Pflicht, die Steuererklärung einzureichen, entstanden ist, nicht mehr festgesetzt werden, falls das Gesetz nichts Anderes bestimmt. Zur Erklärung ein Beispiel: Die Gesellschaft war verpflichtet, die Körperschaftssteuererklärung für das Jahr 2004 bis 30. Juni 2005 einzureichen, so dass die dreijährige Frist für die Steuerfestsetzung oder -nachfestsetzung nach der bisherigen Auslegung erst ab 1. Januar 2006 bis zum 31. Dezember 2008 lief. Nach dem Verfassungsgericht ist die Bestimmung wie folgt auszulegen: die dreijährige Präklusivfrist wird vom Ende der Besteuerungsperiode, für welche die Steuererklärung eingereicht wird, an berechnet, d.h., dass z.b. für die Besteuerungsperiode 2005 die Frist vom 1.1.2006 bis 31.12.2008 geht.
Zavedení datových schránek pro právnické osoby 1. Úvod Dne 1. července 2009 nabude účinnosti zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen Zákon o elektronických úkonech ), zákon č. 301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a zákon č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících předpisů. Institut datových schránek zavádí zákon o elektronických úkonech, který zároveň stanovuje i podmínky jejich zřízení a užívání. Datové schránky mají sloužit k doručování dokumentů orgánů veřejné moci jejich adresátům a naopak. Ze zákona budou datové schránky automaticky zřízeny všem právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku, organizačním složkám podniku zahraniční právnické osoby, zapsané v obchodním rejstříku a podnikajícím fyzickým osobám (např. i advokátu, daňovému poradci, insolvenčnímu správci). Na základě příslušné žádosti může být datová schránka zřízena i jiným právnickým osobám či nepodnikajícím fyzickým osobám Tento příspěvek si klade za cíl informovat zejména o důsledcích zřízení datových schránek právnickým osobám a organizačním složkám podniku zahraniční právnické osoby zapsaným v obchodním rejstříku. 2. Doručování písemností prostřednictvím datových schránek Prostřednictvím datových schránek budou úřady napříště doručovat právnickým osobám většinu písemností pouze do této datové schránky. V případě, že má být v daném případě písemnost doručena prostřednictvím veřejné vyhlášky či přímo na místě, je doručení prostřednictvím datové schránky vyloučeno. Stejně tak je doručení prostřednictvím datové schránky vyloučeno v případě, kdy tento způsob je nevhodný či přímo vzhledem k povaze dokumentu nemožný, např. Einführung elektronischer Briefkästen für juristische Personen 1. Einleitung Am 1. Juli 2009 tritt das Gesetz Nr. 300/2008 Slg. über elektronische Handlungen und die autorisierte Konvertierung von Dokumenten (nachfolgend nur Gesetz über elektronische Handlungen ) in Kraft. Das Gesetz über elektronische Handlungen führt den Begriff der elektronischen Briefkästen ein und regelt zugleich auch die Voraussetzungen für deren Einrichtung und Nutzung. Elektronische Briefkästen sollen zur Zustellung von Dokumenten von Organen der öffentlichen Macht an ihre Adressaten und umgekehrt dienen. Kraft Gesetzes werden elektronische Briefkästen automatisch für alle im Handelsregister eingetragenen juristischen Personen, einer Zweigniederlassung einer im Handelsregister eingetragenen ausländischen juristischen Person und unternehmerisch tätigen natürlichen Personen eingerichtet (z.b. auch Anwalt, Steuerberater, Insolvenzverwalter). Aufgrund eines entsprechenden Antrags kann ein elektronischer Briefkasten auch für andere juristische Personen oder nicht unternehmerisch tätige natürliche Personen eingerichtet werden. Wir wollen Sie hier insbesondere über die Folgen der Einrichtung elektronischer Briefkästen für juristische Personen und Zweigniederlassungen einer im Handelsregister eingetragenen ausländischen juristischen Person informieren. 2. Zustellung von Schriftstücken über elektronische Briefkästen Über elektronische Briefkästen werden die Behörden künftig juristischen Personen Schriftstücke zusenden. Soll im entsprechenden Fall ein Schriftstück durch öffentliche Verordnung oder direkt vor Ort zugestellt werden, ist die Zustellung über elektronische Briefkästen ausgeschlossen. Ebenso ausgeschlossen ist die Zustellung über elektronische Briefkästen, wenn diese Form ungeeignet oder angesichts des Charakters des Dokuments direkt unmöglich ist, etwa wenn das Dokument Urkundenform hat und nicht in die
dokument je v listinné podobě a nelze jej převést do elektronické podoby (tzv. konvertovat). Na druhou stranu právnické osoby jsou pouze oprávněny, nikoli povinny, doručit svá podání prostřednictvím datové schránky vůči kterémukoliv úřadu. Dokument, který byl, resp. bude dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má přístup k dodanému dokumentu (viz. bod 3 níže). V případě, že by se oprávněná osoba do datové schránky nepřihlásila do deseti dnů ode dne, kdy byl dokument do datové schránky dodán, bude se uplynutím posledního dne této lhůty považovat za doručený. To neplatí, pokud je zvláštním právním předpisem vyloučeno náhradní doručení (např. u platebního rozkazu). Výše uvedené doručení dokumentu má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. 3. Osoby oprávněné k přístupu do datové schránky 3.1 Primární oprávnění k přístupu do datové schránky K přístupu do datové schránky právnické osoby je primárně oprávněn: i. statutární orgán právnické osoby, ii. člen statutárního orgánu právnické osoby nebo iii. vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku pro něž byla datová schránka zřízena. 3.2 Sekundární oprávnění k přístupu do datové schránky K přístupu do datové schránky právnické osoby je elektronische Form konvertiert werden kann. Auf der anderen Seite sind juristische Personen nur berechtigt, nicht aber verpflichtet, ihre Einreichungen an jegliche Behörden über einen elektronischen Briefkasten zuzustellen. Ein Dokument, das per elektronischem Briefkasten zugestellt wurde bzw. wird, gilt zu dem Zeitpunkt als zugestellt, zu dem sich die Person, die zum entsprechenden Dokument Zugang hat, in dem elektronischen Briefkasten anmeldet (siehe nachstehend Punkt 3). Sollte sich die berechtigte Person in dem elektronischen Briefkasten nicht binnen zehn Tagen ab dem Tag anmelden, an dem das Dokument in dem elektronischen Briefkasten eingegangen ist, gilt dieses Dokument mit Ablauf des letzten Tags dieser Frist als zugestellt, es sein denn, die Ersatzzustellung wird nach einer Sondervorschrift ausgeschlossen (z.b. bei einem Zahlungsbefehl). Die vorstehend angeführte Zustellung eines Dokuments hat die gleichen rechtlichen Wirkungen wie die persönliche Zustellung. 3. Zu einem elektronischen Briefkasten zugangsberechtigte Personen 3.1 Primäre Zugangsberechtigung zu elektronischen Briefkästen Zum Zugang zum elektronischen Briefkasten einer juristischen Person ist primär berechtigt: i. das Geschäftsführungsorgan einer juristischen Person, ii. ein Mitglied des Geschäftsführungsorgans einer juristischen Person, oder iii. der Leiter der Zweigniederlassung einer im Handelsregister eingetragenen ausländischen juristischen Person, für die ein elektronischer Briefkasten eingerichtet wurde. 3.2 Sekundäre Zugangsberechtigung zu elektronischen Briefkästen
dále oprávněna osoba za tímto účelem k tomu pověřená statutárním orgánem právnické osoby nebo vedoucím organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena, tzv. pověřená osoba, a to v rozsahu jimi stanoveném. Pokud má mít pověřená osoba přístup i k dokumentům určených do vlastních rukou právnické osoby, musí být k tomu výslovně zmocněna. U každé datové schránky je možné určit libovolný počet pověřených osob, vždy je však třeba dbát na rozsah jejich oprávnění. 4. Zřízení datové schránky Každá právnická osoba či organizační složka podniku zahraniční právnické osoby zapsaná v obchodním rejstříku může mít pouze jednu datovou schránku. Datovou schránku zřídí právnické osobě a organizační složce podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku Ministerstvo vnitra bezplatně. 4.1 Zřízení datové schránky již existující právnické osobě V případě již existující právnické osoby či organizační složky podniku zahraniční osoby zapsané v obchodním rejstříku bude datová schránka zřízena Ministerstvem vnitra bezodkladně poté, co obdrží od příslušného soudu, který je určen k vedení obchodního rejstříku (dále jen Rejstříkový soud ), nejpozději však do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti Zákona o elektronických úkonech. Zugang zum elektronischen Briefkasten einer juristischen Person hat zudem eine Person, die hierzu vom Geschäftsführungsorgan der juristischen Person oder vom Leiter der Zweigniederlassung einer im Handelsregister eingetragenen ausländischen juristischen Person, für die ein elektronischer Briefkasten eingerichtet wurde, ermächtigt wurde (sog. ermächtigte Person), und zwar im vom Organ bestimmten Umfang. Hat eine ermächtigte Person auch Zugang zu Dokumenten, die zu eigenen Händen der juristischen Person bestimmt sind, muss sie hierzu ausdrücklich ermächtigt werden. Zu jedem elektronischen Briefkasten kann eine beliebige Anzahl an ermächtigten Personen bestimmt werden, stets ist jedoch auf den Umfang ihrer Berechtigungen zu achten. 4. Einrichtung eines elektronischen Briefkastens Jede juristische Person oder Zweigniederlassung einer im Handelsregister eingetragenen ausländischen juristischen Person kann nur einen elektronischen Briefkasten besitzen. Ein elektronischer Briefkasten wird für eine juristische Person und für die Zweigniederlassung einer im Handelsregister eingetragenen ausländischen juristischen Person vom Innenministerium unentgeltlich eingerichtet. 4.1 Einrichtung eines elektronischen Briefkastens für eine bereits existierende juristische Person Im Falle einer bereits existierenden juristischen Person oder Zweigniederlassung einer im Handelsregister eingetragenen ausländischen juristischen Person wird der elektronische Briefkasten vom Innenministerium unverzüglich eingerichtet, nachdem es vom zuständigen Gericht, das zur Führung des Handelsregisters bestimmt ist (nachfolgend nur Registergericht genannt), die Information über die Eintragung in das Handelsregister erhält, spätestens jedoch binnen 90 Tagen ab dem Tag des Inkrafttretens des Gesetzes über elektronische Handlungen.
4.2 Zřízení datové schránky nově vzniklé právnické osobě Nově vzniklé právnické osobě a nově zřizované organizační složce podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku zřídí datovou schránku Ministerstvo vnitra bezplatně, a to bezodkladně po jejím vzniku na základě sdělení Rejstříkového soudu. 5. Přihlášení do datové schránky 5.1 Přístupové údaje Přístup do datové schránky je možný pouze prostřednictvím přístupových údajů, kterými jsou uživatelské jméno a heslo. Zákon v této souvislosti ukládá oprávněným osobám povinnost zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití. Přístupové údaje budou zasílány oprávněným osobám (viz. výše bod 3.1) do vlastních rukou, a to ihned po zřízení datové schránky. Z hlediska bezpečnosti nebude možné předat přístupové údaje jiným osobám než osobám oprávněným dle bodu 3.1 výše ani zvolit jiný způsob doručení těchto údajů. Pokud oprávněná osoba stanoví oprávnění k přístupu do datové schránky pověřené osobě, může současně požádat o zaslání přístupových údajů k datové schránce i této pověřené osobě. Přístupové údaje k datové schránce pak budou pověřené osobě odeslány opět do vlastních rukou. Datová schránka je zpřístupněna prvním přihlášením oprávněné osoby dle bodu 3.1 výše, nejpozději však 15. dnem po doručení přístupových údajů. 5.2. Ztráta přístupových údajů V případě, že dojde ke ztrátě či odcizení přístupových údajů, je nutné tuto skutečnost oznámit 4.2 Einrichtung eines elektronischen Briefkastens für eine neu entstandene juristische Person Einer neu entstandenen juristischen Person und neu eingerichteten Zweigniederlassung einer im Handelsregister eingetragenen ausländischen juristischen Person wird der elektronische Briefkasten vom Innenministerium unentgeltlich eingerichtet, und zwar unverzüglich nach deren Entstehung aufgrund einer Miteilung des Registergerichts. 5. Anmeldung zum elektronischen Briefkasten 5.1 Zugangsdaten Der Zugang zum elektronischen Briefkasten ist nur durch Zugangsdaten möglich, d.h. per Anwendername und Passwort. Das Gesetz verpflichtet in diesem Zusammenhang die berechtigten Personen dazu, die Zugangsdaten so zu behandeln, dass ihr Missbrauch ausgeschlossen ist. Die Zugangsdaten werden den berechtigten Personen (siehe vorstehend Punkt 3.1) unmittelbar nach Einrichtung des elektronischen Briefkastens zugesandt. Aus Sicherheitsgründen können die Zugangsdaten nicht an andere als an die gemäß Punkt 3.1 berechtigten Personen zugesandt werden. Bevollmächtigt eine berechtigte Person eine dritte Person zum Zugang zum elektronischen Briefkasten, kann sie zugleich auch die Zusendung der Zugangsdaten zum elektronischen Briefkasten an diese bevollmächtigte Person verlangen. Die Zugangsdaten zum elektronischen Briefkasten werden dann der bevollmächtigten Person erneut zu eigenen Händen zugesendet. Ein elektronischer Briefkasten wird mit der Erstanmeldung einer berechtigten Person gemäß Punkt 3.1 vorstehend, spätestens jedoch mit dem 15. Tag nach Zustellung der Zugangsdaten zugänglich gemacht. 5.2. Verlust der Zugangsdaten Der Verlust oder die Entwendung von Zugangsdaten ist dem Innenministerium mitzuteilen, das ihre Vernichtung
Ministerstvu vnitra, které provede jejich zneplatnění a současně zašle této osobě do vlastních rukou přístupové údaje nové. vornimmt und dieser Person zugleich zu eigenen Händen neue Zugangsdaten zusendet. Výpověď z pracovního poměru dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance ( 52 písm. e) ZPr) I. Povinnosti zaměstnavatele spojené s dlouhodobou ztrátou zdravotní způsobilosti zaměstnance zjištěné lékařským posudkem Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZPr ) ukládá zaměstnavateli povinnost převést zaměstnance na jinou práci, pokud tento pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, či s takovým zaměstnancem pracovní poměr ukončit výpovědí. Zaměstnavatel takový lékařský posudek nemůže ignorovat, neboť by tak porušil svou právní povinnost stanovenou mu příslušnými pracovněprávními předpisy. Tato povinnost plyne mimo jiné z povinnosti zaměstnavatele chránit při práci zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatel tak nesmí uzavřít pracovní smlouvu s tím, kdo by pro výkon určitého druhu práce na určitém pracovišti nebyl zdravotně nezpůsobilý. Základním opatřením zamezujícím škodám na zdraví zaměstnanců je institut závodní zdravotní péče. Povinnost jejího zajištění mají všichni zaměstnavatelé bez výjimky. S ohledem na specifičnost celé problematiky mohou zaměstnavatelé splnit tuto povinnost pouze při využití odborníků, lékařů v oboru pracovního lékařství. Kündigung des Arbeitsverhältnisses langfristiger Verlust der gesundheitlichen Eignung des Arbeitnehmers ( 52 lit. e) AGB) I. Pflichten des Arbeitgebers im Zusammenhang mit dem durch ein ärztliches Gutachten festgestellten langfristigen Verlust der gesundheitlichen Eignung des Arbeitnehmers Das Gesetz Nr. 262/2006 Sb., Arbeitsgesetzbuch, in der Fassung der späteren Vorschriften (nachfolgend nur AGB genannt), verpflichtet den Arbeitgeber dazu, entweder den Arbeitnehmer eine andere Arbeit zuzuweisen, wenn dieser aufgrund seines Gesundheitszustandes laut einem ärztlichen Gutachten oder einer Entscheidung des Organs der staatlichen Gesundheitsverwaltung oder der Sozialversicherungsanstalt langfristig die Eignung zur weiteren Verrichtung der bisherigen Arbeit verliert, oder mit einem solchen Arbeitnehmer das Arbeitsverhältnis durch Kündigung zu beenden. Der Arbeitgeber kann ein solches ärztliches Gutachten nicht ignorieren, da er sonst seine durch die einschlägigen arbeitsrechtlichen Vorschriften bestimmten Rechtspflichten verletzen würde. Diese Pflicht besteht u.a. aus der Pflicht des Arbeitgebers, bei der Arbeit die Gesundheit der Arbeitnehmer zu schützen. Der Arbeitgeber darf daher keinen Arbeitsvertrag mit einer Person schließen, die für die Ausübung einer bestimmten Art von Arbeit an einem bestimmten Arbeitsplatz gesundheitlich nicht geeignet wäre. Grundlegende Maßnahme zur Vermeidung von Schäden an der Gesundheit der Arbeitnehmer ist das Instrument der betrieblichen Gesundheitsvorsorge. Zu ihrer Sicherstellung sind alle Arbeitgeber ohne Ausnahme verpflichtet. Angesichts der Besonderheit der gesamten Problematik können Arbeitgeber diese Pflicht nur unter Nutzung von Fachleuten, z.b. Ärzten auf dem Gebiet der Arbeitsmedizin, erfüllen.
II. Předpoklady platné výpovědi Pokud zaměstnanec ztratí vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, může s ním zaměstnavatel ukončit pracovní poměr výpovědí podle 52 písm. e) ZPr. Obecně je předpokladem platné výpovědi z důvodu, že zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práce, platný lékařský posudek, a to jen takový, který nepřipouští jiný odborný závěr než ten, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci. Závěr o tom, že zaměstnanec není způsobilý dále konat dosavadní práci pro obecné onemocnění a že tuto způsobilost pozbyl dlouhodobě, musí být výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti vyjádřen v posudkovém závěru lékařského posudku. Dle ustálené judikatury doposud platilo, že v případě napadení neplatnosti výpovědi ze strany zaměstnance je soud oprávněn zabývat se pouze tím, zda lékařský posudek má potřebné náležitosti a zda byl vydán k tomu příslušným lékařem. Po obsahové stránce soudy lékařské posudky co do správnosti obsahu posudku doposud přezkoumávat nemohly. Pro zaměstnavatele toto v podstatě znamenalo, že pokud mu byl předložen platný lékařský posudek, ze kterého vyplýval závěr, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, musel buďto změnit obsah dosavadního pracovního poměru a zaměstnance převést na jinou práci nebo měl s takovým zaměstnancem pracovní poměr ukončit. II. Voraussetzungen einer gültigen Kündigung Verliert ein Arbeitnehmer aufgrund seines Gesundheitszustandes laut einem ärztlichen Gutachten langfristig die Eignung, die bisherige Arbeit weiter auszuüben, kann der Arbeitgeber mit ihm das Arbeitsverhältnis durch Kündigung gemäß 52 lit. e) AGB beenden. Voraussetzung für eine gültige Kündigung ist, dass der Arbeitnehmer aufgrund seines Gesundheitszustandes laut einem ärztlichen Gutachten langfristig die Eignung verloren hat, die bisherige Arbeit weiter auszuüben. Um die Gültigkeit der Kündigung zu gewährleisten, darf dieses ärztliche Gutachten keinen anderen fachlichen Schluss zulassen, als den, dass der Arbeitnehmer langfristig die Eignung verloren hat, die bisherige Arbeit auszuüben. Der Schluss, dass der Arbeitnehmer wegen allgemeiner Erkrankung nicht in der Lage ist, die bisherige Arbeit weiter auszuüben, und dass er diese Eignung langfristig verloren hat, muss ausdrücklich oder auf andere zweifelsfreie Weise im Fazit des ärztlichen Gutachtens angeführt werden. Laut gefestigter Rechtsprechung galt bislang, dass sich das Gericht bei Anfechtung der Gültigkeit der Kündigung durch den Arbeitnehmer nur damit befassen kann, ob das ärztliche Gutachten die notwendigen Erfordernisse aufweist, und ob es durch einen hierzu berechtigten Arzt ausgefertigt wurde. Aus inhaltlicher Sicht konnten die Gerichte die Richtigkeit des Inhalts des ärztlichen Gutachtens bislang nicht prüfen. Für den Arbeitgeber bedeutete dies im Grunde, dass, wenn ihm ein gültiges ärztliches Gutachten vorgelegt wurde, aus dem sich das Fazit ergeben hat, dass der Arbeitnehmer langfristig die gesundheitliche Eignung verloren hat, die bisherige Arbeit auszuüben, er entweder den Inhalt des bisherigen Arbeitsverhältnisses ändern und dem Arbeitnehmer eine andere Arbeit zuweisen musste, oder er mit einem solchen Arbeitnehmer das Arbeitsverhältnis zu beenden hatte. III. Závaznost lékařského posudku Výše uvedený názor ohledně správnosti lékařského posudku byl několikrát judikován i Nejvyšším soudem. Nyní však dochází k jeho překonání, a to jednak rozhodnutím Nejvyššího správního soudu a jednak nálezem Ústavního soudu ze dne 23.9.2008 III. Verbindlichkeit des ärztlichen Gutachtens Die vorstehend angeführte Ansicht zur Richtigkeit des ärztlichen Gutachtens wurde mehrfach auch vom Obersten Gericht judiziert. Diese gefestigte Rechtsprechung wird nunmehr jedoch einerseits durch eine Entscheidung des Obersten Verwaltungsgerichts
sp.zn. Pl. ÚS 11/08 (dále jen Nález Ústavního soudu ). Oba soudy shodně dovozují, že lékařský posudek vydaný k tomu příslušným zdravotnickým zařízením, případně lékařem není rozhodnutím správního orgánu, ale představuje pouze dobré zdání odborného poradce zaměstnavatele o tom, zda v rámci prevence ochrany zdraví při práci může zaměstnanec určitou práci dále vykonávat. Tato skutečnost má v konečném důsledku za následek, že v případném soudním řízení o neplatnost výpovědi, je třeba s takovým posudkem nakládat jako s kterýmkoliv jiným důkazem a soud nemůže z jeho obsahu vycházet tak jako tomu bylo doposud. Dle názoru Ústavního soudu se do budoucna nelze vyhýbat zkoumání správnosti obsahu posudku. Nově vyjádřený názor v Nálezu Ústavního soudu ohledně správnosti posudku vnáší do pracovněprávních vztahů značnou právní nejistotu všem jeho účastníkům. Na jedné straně vzniká zaměstnavateli v případě vydaného posudku povinnost převést zaměstnance na jinou pro něj vhodnou práci, či s ním pracovní poměr ukončit (a to i přesto, pokud se zaměstnanec cítí být zdráv), na druhou stranu nevylučuje, že posudek, který byl podkladem pro ukončení pracovního poměru, nebude v pozdějším řízení před soudem zpochybněn. und andererseits durch das Urteil des Verfassungsgerichts vom 23.9.2008, Az. Pl. ÚS 11/08, durchbrochen (nachfolgend nur Urteil des Verfassungsgerichts ). Beide Gerichte schließen übereinstimmend, dass ein ärztliches Gutachten, das von einer hierzu zuständigen Gesundheitseinrichtung bzw. Arzt ausgefertigt wurde, keine Entscheidung eines Verwaltungsorgans ist, sondern lediglich eine Bestätigung eines Fachberaters des Arbeitgebers darüber darstellt, ob der Arbeitnehmer eine bestimmte Arbeit weiter ausüben kann. Dieser Sachverhalt hat letztlich zur Folge, dass in einem etwaigen Gerichtsverfahren über die Ungültigkeit der Kündigung ein solches Gutachten wie jeder andere Beweis zu behandeln ist und das Gericht nicht von seinem Inhalt ausgehen kann, wie dies bislang der Fall war. Nach Ansicht des Verfassungsgerichts kann künftig einer Prüfung der Richtigkeit des Inhalts des Gutachtens nicht ausgewichen werden. Die neu vertretene Auffassung im Urteil des Verfassungsgerichts zur Richtigkeit des Gutachtens bedeutet für alle Teilnehmer arbeitsrechtlicher Beziehungen erhebliche Rechtsunsicherheit. Auf der einen Seite ist der Arbeitgeber im Falle eines erstellten Gutachtens verpflichtet, dem Arbeitnehmer eine andere für ihn geeignete Arbeit zuzuweisen oder mit ihm das Arbeitsverhältnis zu beenden (und zwar selbst dann, wenn sich der Arbeitnehmer gesund fühlt), auf der anderen Seite ist aber nicht ausgeschlossen, dass das Gutachten, das Grundlage für die Beendigung des Arbeitsverhältnisses war, nicht im späteren Verfahren vor Gericht in Frage gestellt wird. IV. Závěr Jak již bylo řečeno v úvodu tohoto příspěvku, nemůže zaměstnavatel při současném znění zákonné úpravy v případě dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti zaměstnance tuto skutečnost ignorovat, neboť by se jednoznačně dopustil správního deliktu. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu skutečnost, že obsah lékařského posudku může být dle názoru Ústavního soudu v soudním řízení napaden se všemi důsledky s tím spojenými, tj. zejména s konstatováním neplatného rozvázání IV. Fazit Wie bereits zu Beginn dieses Artikels festgestellt, kann der Arbeitgeber angesichts der gegenwärtigen gesetzlichen Regelung bei langfristigem Verlust der gesundheitlichen Eignung des Arbeitnehmers diesen Sachverhalt nicht ignorieren, da er sonst eindeutig ein Verwaltungsdelikt begehen würde. Auf der anderen Seite ist jedoch zu berücksichtigen, dass der Inhalt des ärztlichen Gutachtens nach Auffassung des Verfassungsgerichts im Gerichtsverfahren mit allen damit verbundenen Folgen angefochten werden kann,
pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. d.h. insbesondere mit Feststellung der ungültigen Auflösung des Arbeitsverhältnisses seitens des Arbeitgebers. Pokud mají lékařské posudky představovat dle Nálezu Ústavního soudu pouze službu poskytovanou zaměstnavateli, aby byl s to dostát svým zákonným povinnostem při ochraně zdraví zaměstnanců a současně pokud jejich obsahem nemá být soud vázán, mělo by dojít ke změně právní úpravy v tom smyslu, že lékařské posudky nejsou závazné ani pro zaměstnavatele. Wenn ärztliche Gutachten laut Urteil des Verfassungsgerichts nur einen Dienst für den Arbeitgeber darstellen sollen, damit er in der Lage ist, seinen gesetzlichen Pflichten beim Schutz der Gesundheit der Arbeitnehmer nachzukommen, und wenn das Gericht zugleich nicht an ihren Inhalt gebunden sein soll, sollte es zu einer Änderung der gesetzlichen Regelung in dem Sinne kommen, dass ärztliche Gutachten auch für den Arbeitgeber nicht verbindlich sind. Samozřejmě zůstává otázkou, zda a popřípadě v jakém rozsahu budou soudy v civilním řízení výše uvedený do jisté míry revoluční názor Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu respektovat. Fraglich bleibt natürlich, ob und in welchem Ausmaß die Gerichte in Zivilverfahren die vorstehend angeführte, im gewissen Maße revolutionäre Auffassung des Obersten Verwaltungsgerichts und des Verfassungsgerichts respektieren werden. Materiál v této zprávě má čistě informativní charakter. Přestože sestavování této zprávy byla věnována patřičná pozornost a péče, nepřebírá společnost Schaffer & Partner s.r.o. žádnou zodpovědnost za případné chyby a nepřesnosti, ani neodpovídá za žádné škody vzniklé na základě spolehnutí se na tyto obecné informace. V každém případě doporučujeme si vyžádat v konkrétním případě odbornou radu. Das in diesen Schaffer News dargebotene Material hat rein informativen Charakter. Obwohl die Schaffer News mit größter Aufmerksamkeit und Sorgfalt zusammengestellt werden, übernimmt die Gesellschaft Schaffer & Partner s.r.o. keine Verantwortung für eventuelle Fehler oder Unstimmigkeiten und schließt jegliche Haftung für Schäden, die evtl. auf Grund des ausschließlichen Verlassens auf diese allgemeinen Informationen entstanden sein könnten, aus. Wir empfehlen in jedem Fall bei einem konkreten Anliegen auch entsprechende fachliche Beratung einzuholen. Schaffer & Partner s r.o. Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 221 506 300 Fax: +420 221 506 301 info@schaffer-partner.cz www.schaffer-partner.cz