8 (6) Měkkýši Jsou po členovcích druhým druhově nejpočetnějším kmenem v živočišné říši. Představují vrchol vývoje bezobratlých živočichů. Zemi osídlili už během prvohor. Obývají moře, sladké vody i souše. Tělo většiny měkkýšů se dělí na hlavu, nohu, útrobní vak a schránku. Hlava - nese především smyslové orgány. Chybí pouze u mlžů. Noha - má funkci pohybového orgánu, u hlavonožců se přeměnila na chapadla. Útrobní vak obsahuje vnitřní orgány. Jeho hřbetní část kryje kožní záhyb označovaný jako plášť, který částečně překrývá i nohu. Vnější pokožka pláště vylučuje vápenité látky tvořící schránku. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY: NS - je tvořena mozkovou zauzlinou a čtyřmi nervovími pruhy vybíhajícími do těla, na nichž jsou další zauzliny. Nejnápadnějším smyslovým orgánem měkkýšů jsou Oči. Většina zástupců má pohárkové oči, u hlavonožců se vyvinuly oči komorové. V prostoru se měkkýši pohybují také za pomoci statokinetického orgánu tzv. statocysty. V plášťové dutině vodních zástupců najdeme také osfradia chemoreceptory kontrolující kvalitu vody. DS - Dýchacím orgánem měkkýšů jsou prvotně žábry. U suchozemských zástupců se vyvinulo dýchání pomocí silně prokrvené sliznice plášťové dutiny plicní vak. OS - Na dýchání se u měkkýšů podílí také otevřená cévní soustava zajišťující rozvod dýchacích plynů i živin. Dýchacím barvivem bývá hemoglobin (s Fe 2+ ) nebo hemocyanin (s Cu 2+ ). TS - obsahuje specializované orgány. Na jejím začátku mají plži chitinózní pásku se zoubky na strouhání potravy radula.
Do přední části trávicí dutiny ústí slinné žlázy, do žaludku slinivkojaterní žláza hepatopankreas, která produkuje trávicí enzymy. U býložravých měkkýšů jsou tyto enzymy schopné trávit celulózu a další polysacharidy. Řitní otvor vyúsťuje poblíž vchodu do plášťové dutiny. VS - vylučovacím orgánem měkkýšů jsou metanefridie. PS - měkkýši mají nejčastěji oddělené pohlaví gonochoristé. Jen výjimečně se vyvinul hermafroditismus (hlemýžď zahradní). Nepřímý vývoj - vývoj některých vodních měkkýšů (škeble rybniční) probíhá skrze larvu (glochidie) cizopasící na žábrách ryb. Přímý vývoj u suchozemských (hlemýžď zahradní) i některých vodních měkkýšů dochází k přímému vývoji jedinec se po vylíhnutí z vajíčka postupně zvětšuje. Měkkýše podle charakteristických morfologických znaků rozdělujeme do tří významných tříd plži, mlži a hlavonožci Plži Druhově nejbohatší třída měkkýšů. Mají zřetelnou hlavu s jedním nebo dvěma páry tykadel a očima. Noha má podobu plochého chodidla, vylučujícího slizovité látky usnadňující pohyb, nebo je přeměněna na křídlovité výběžky sloužící k plování a vznášení. Schránku plžů nazýváme ulita. Kryje útrobní vak a spirálovitě se stáčí. Hřbetní strana nohy někdy nese vápenité víčko, kterým se po zatažení nohy uzavírá ulita. Jindy se vápenité víčko vytváří pouze v období přezimování. Někteří plži jsou dravci. Například u homolice se proto z raduly vyvinul dutý bodec vybavený jedovou žlázou, kterou nabodává drobné bezbranné živočichy i včetně ryb. Schránky mnohých mořských plžů bývají velmi pestré ostranky, zavinutci, tritonky apod. Ze sladkovodních plžů jsou nejběžnější: okružáci, plovatky a bahnatky. Neznámější suchozemské mlže představuje všežravý hlemýžď zahradní a páskovky keřové.
Suchozemští měkkýši kladou veliká vajíčka s tuhými obaly chránícími zárodek před vyschnutím. Úplnou redukcí ulity se vyvinuli plzáci a slimáci. Většina z nich jsou býložravci nebo všežravci. Mlži Výhradně vodní skupina měkkýšů s dvoustranně souměrným tělem a redukovanou hlavou. Schránku tvoří dvě lastury spojené vazy a ovládané svěracími svaly. Obě lastury do sebe zapadají díky zoubkům, které označujeme jako zámek. Noha je mohutná a umožňuje pohyb. Mlži se živí filtrací vody vháněné do žaber zachycují z ní drobné částečky organické hmoty. Některé druhy tvoří perly. Zrnka písku, které se dostanou do plášťové dutiny jsou obalovány perletí, aby nepoškozovaly vnitřní orgány. Mlži jsou nejčastěji gonochoristé s nepřímým vývojem. Larvy velevrubů, perlorodek a škeblí tzv. glochidie se živí nejprve látkami mateřského těla a později parazitují na žábrách ryb. Většina českých mlžů trvale ochráněna.
Dožívají se věku i několika desítek let. Celá řada mořských mlžů patří k tradičnímu jídelníčku přímořských států hřebenatky, ústřice, srdcovky, slávky. Největšími mlži vůbec jsou až několik set kg těžké zévy žijící v Tichém a Indickém oceánu. Nejběžnější naši mlži jsou: škeble rybniční a velevruby. HLAVONOŽCI Výhradně mořští a draví živočichové. Mají zřetelně formovanou hlavu se zobákovitými čelistmi a dokonale vyvinutýma komorovýma očima obdobné najdeme u savců. Noha je z části přeměněna v 8 nebo 10 chapadel s přísavkami či háčky a z části ve vakovitou nálevku s funkcí pohybového aparátu reakční pohon - hlavonožci z dutiny prudce vytlačují vodu úzkým otvorem a dosahují tak na krátkou vzdálenost vysoké rychlosti. Schránka se nachází jen u neprimitivnějších loděnek, nebo je redukována na vnitřní oporu těla označovanou jako sépiovou kost. Poblíž řiti se nachází sépiová žláza produkující tmavou tekutinu inkoust. Tu vylučují hlavonožci do vody v případě ohrožení a snaží se pak v kouřové cloně zmizet. NS - je koncentrována do hlavové části, kde tvoří velkou mozkovou zauzlinu. Vysoká koncentrace nervových buněk umožňuje složité chování. Hlavonožci se umí dokonce i učit. Díky tomu dokáží napadnout a ulovit i velkou, dobře se bránící kořist. Pigmentové buňky pokožky hlavonožců ve vteřině mění zbarvení a skvěle se přizpůsobují barvě okolního prostředí. Jde o nejdokonalejší schopnost mimikry v živočišné říši. Některé změny barev sloužící ke komunikaci. Hlavonožci jsou gonochoristé s pohlavní dvoutvárností u samců je jedno z ramen přeměněno v kopulační orgán, kterým vsunují shluky spermií do plášťové dutiny samic. Některé druhy hlavonožců patří mezi největší živočichy vůbec. I s rameny dosahují délky dvaceti metrů a váhy několika tun krakatice. Mnohé druhy jsou přirozenou součástí přímořského jídelníčku chobotnice pobřežní.