SKÁLY 7 2002 / SKÁLY / 1 ze 4 Foto Petr Piechowicz 42 e v e r e s t
zlí duchové v Yaak Crack Red Rocks Canyon, Nevada TEXT: MARTIN KREJSA, PETR PIECHOWICZ Calico Hills na vedlejší straně: Michal Brepta vrona v cestě running amuck, 5.10c, Galerie Z parkovi tû je cel sektor Second Pullout vidût jako na dlani. Máme namífieno ke skále The Gallery, která je v levé ãásti masívu a pfiedstavuje nejoblíbenûj í sportovnû lezeckou oblast v Red Rocku Je krásné ráno a na v chodû jsou vidût skalní títy, tvofiené rûznobarevn m pruhovan m pískovcem s pfievládající ãervenou barvou. DojíÏdíme k vyhlídkové cestû, která vede obloukem kolem skal. Za projetí této silnice se u vstupu platí 5 dolarû, proto na parkovi ti necháváme auto. Jdeme do asi 300 metrû vzdáleného náv tûvního stfiediska, kde dobíráme vodu. Lze se tu um t a pokud budete mít tûstí na ochotnou obsluhu jako my, pûjãí vám tady i lezeckého prûvodce. Vracíme se k autu, bereme si vûci na lezení a jdeme ke skalám pû ky je to asi 2 míle dlouhá túra. Je ráno, ale sluníãko uï má docela sílu. Cesta je lemována kaktusy a joshuov mi stromy. Nevíme, jak se nám pfii poledních teplotách poleze. Cel pískovcov masív Calico Hills, kter máme pfied sebou, je krásnû zakulacen. Tvofií jej spousta obl ch a rûznû tvarovan ch bábovek. Co je na nûm v ak zajímavé, je jeho tfiíbarevnost. Levá ãást je Ïlutá, prostfiední ãervená a pravá svûtle fialová - opravdu moc hezk kopec. Pokraãujeme v cestû. Míjíme parkovi tû po pravé stranû, za kter m je jedna z lezeck ch oblastí. My musíme aï k tomu druhému, které je uï nedaleko. Lezení v sektoru Second Pullout Galerie je jiï napohled lezeckou lahûdkou. Krásnû ãerven skalní útes s pûkn m tvarem a profilem je vlevo kolm a ãím víc vpravo, tím vût í pfievis. Na rozlezení jsou dobré napfiíklad cesty Pump First, Pay Later nebo Running Amuck obû jsou si dost podobné a vedou v levé, kolmûj í ãásti Galerie. Jedná se o krásné lezení po dobr ch fiímsách, mírnû v pfievisu, kde v horní ãásti jiï trochu natéká. V e je dobfie odji tûné a opravdu moc hezké. Po rozlezení si mûïete dát nûco tûï ího, tfieba Social Disorder nebo A Day in the Life, ale úplnû to nejhezãí, co Galerie nabízí, je cesta Yaak Crack. Jedná se o pomûrnû dlouhou (7 ji tûní), silnû pfievislou a impozantní cestu. Má docela tûïk spodní úsek pfies tfii ji tûní po mal ch fiímsách s nic moc no- 7 2002 / SKÁLY / 2 ze 4 e v e r e s t 43
SKÁLY 7 2002 / SKÁLY / 3 ze 4 1. RANGE OF MOTION 5.10d 2. SPORT CLIMBING IS NEITHER 5.8 3. BUSK S MUSCLE WORLD 5.9 4. GELATIN POOCH 5.10a 5. PUMP FIRST, PAY LATER 5.10b 6. RUNNING AMUCK 5.10c 7. GRIDLOCK 5.11c 8. SOCIAL DISORDER 5.11d 9. A DAY IN THE LIFE 5.11b 1. SWEET PAIN 5.12a 2. GLITTER GULCH 5.11b 3. SLAVE TO THE GRIND 5.11b 4. SISTER OF PAIN 5.11c 5. LEE PRESS-ON 5.12b 6. PAIN IN THE NECK 5.10a 7. A-CUTE PAIN 5.8 10. MINSTREL IN THE GALLERY 5.12b 11. YAAK CRACK 5.11d 12. THE SISSY TRAVERSE 5.13b 13. THE GIFT 5.12d 14. WHERE THE DOWN BOYS GO 5.12d 15. WHO MADE WHO 5.12c 16. NOTHING SHOCKING 5.13a 17. GLITCH 5.12c hama. V horní polovinû uï následuje jenom boj s vlastní vytrvalostí v obrovském pfievisu po krásn ch a dobfie beroucích chytech. Kousek dále vlevo od Galerie za rohem je skála Wall of Confusion, coï je také pûkná stûna. Vlevo je poloïená a ãlenitá plotna, vpravo brutální pfievis. AÏ se nabaïíte lezeck ch orgií, pfii návratu k parkovi ti odboãte doleva hloubûji do skal. Vejdete do úzké soutûsky, na jejímï konci na vás ve stínu na levé stranû ãeká Sweet Pain Wall. Na tuto stûnu vedou také úïasné cesty, vût inou do pfievisu po dobr ch chytech s vytrvalostním závûrem. Jsou zde vyloïené lezecké chuèovky jako Sister of Pain, Slave to the Grind, Glitter Gulch nebo Sweet Pain. Zlí duchové v Yaak Crack SjíÏdíme k Red Rocks Parku, bereme si vûci na lezení a pû ky pokraãujeme na í známou pû inou pod Galerii. Mám spadeno na úïasnou linii Yaak Crack, chtûl bych ji dneska zkusit je tû jednou. Vãera jsem v ní dole trochu zazmatkoval, a pak mi díky tomu nahofie chybûla síla sedl jsem si do lana u pfiedposledního ji tûní. koda, mohlo to b t na flash. Pfiicházíme pod stûnu a po krátk ch pfiípravách do spáry nalézám. U druhého borháku mi v ak na malém stupu ustfieluje noha a padám. Uspûchal jsem 44 e v e r e s t
martina maděrová v cestě Yaak crack, 5.11d, Galerie to. Jsem na tuto cestu tak naïhaven, Ïe jsem se na první tûïk krok pofiádnû nesoustfiedil. Vytfiepávám ruce a pozoruji pfiekrásnou krajinu za námi, ten stále stejn k ãovit obrázek modré nebe, slunce nad obzorem a v ude dokola pustá nevadská pou È plná kaktusû a joshuákû. Po krátké pauze jdu zkusit tûstí podruhé. Znovu nalézám a cestu v naprosté pohodû pfielézám aï po pfiedposlední ji tûní na hranû mohutného pfievisu. Cvakám expresku do n tu a nauãen m pohybem chci zapnout lano. Co je? Karabina nejde vûbec otevfiít, je úplnû zablokovaná. Zkou ím to levou rukou, pak pravou a nic! Za sebou slu n pfievis, bandasky nateklé a teì tohle. Do háje! Chytám se expresky a v í silou tlaãím na zaseknut zámek, asi se do ní dostal písek. Uff, koneãnû se otvírá, mrcha. Mám já to ale smûlu. A to je tak vïdycky, kdyï se mi má nûco podafiit. Kolikrát jsem jenom spadnul na cestách pûl metru od konce!? VÏdycky to byla nûjaká moje blbost nebo zbrklost, ale Ïe by mû takhle pfii celkem vydafieném pokusu zlobila karabina, to se mi je tû nestalo. Kdyby se mi to alespoà pfiihodilo nûkde dole, kde jsem byl je tû pfii síle, ale ono se tak stane aï na konci cesty, kde uï melu z posledního! Chce se mi breãet. Udûlám je tû pár pohybû, cvakám poslední expresku nad pfievisem a Fazol mû spou tí dolû. Napadá mû, Ïe kolem nás moïná krouïí nûjací nedobfií a nepfiející duchové. Po vzoru Robin Erbesfieldové 1, kterou jsme kdysi s kámo i oãumovali v televizi, se snaïím rychl mi pohyby mé k iltovky odehnat zlé síly z prvních chytû a stupû této Jaãí spáry. Fazol mne pfiitom soustrastnû pozoruje a nevûfiícnû kroutí hlavou. Urãitû si v duchu fiíká, co jsem to za magora, ale mé nad ení prostû nezná mezí a tfieba to pomûïe. Jdu do toho, dûlám jeden jiï dûvûrnû znám pohyb za druh m a tentokrát cestou doslova prolétnu. Zapínám lano do posledního ji tûní a vychutnávám si tu slast. Ani jsem se moc neunavil, bandasky mi vûbec nestaãily natéct. V e je jasné bylo to tûma neviditeln ma potvorama. Koneãnû jsem spokojen. Za tento pocit, za tuto euforii na vrcholu krásné 1 b valá vítûzka Svûtového poháru INFO Charakteristika oblasti: Lezecká oblast Red Rocks Canyon se nachází nedaleko města Las Vegas v americkém státě Nevada. Poskytuje možnost skalního lezení ve spoustě dlouhých několikadélkových cest nebo v množství krátkých cest sportovního charakteru. Delší výstupy, které mají poměrně dlouhé nástupy, se nacházejí v kaňonech Black Velvet Canyon a Oak Creek Canyon. Oblast Second Pullout, kde je centrum místního sportovního lezení, představuje to nejlepší z lezení v Red Rocku. Oblast se vyznačuje krásným, pevným a členitým pískovcem nádherné červené barvy. Skála neklouže, má velice příjemné chyty, které nebolí a neničí lezcovy prsty. Nachází se zde spíše vytrvalostní lezení po dobrých chytech s dlouhými přesahy. Cesty jsou všech stupňů obtížnosti, vybere si každý. Úžasné lezení, oblast na vás udělá maximální dojem. Spaní: Spát se dá zadarmo kousek od městečka Blue Diamond v Public Landu, po asi 10-ti mílích jízdy autem z Las Vegas. Je to skvělé místo uprostřed pouště pod horama, bohužel bez jakéhokoliv sociálního zařízení nebo vody. Klima: V okolí Las Vegas jsou velmi teplé klimatické podmínky. Město hazardu je v poměrně malé nadmořské výšce a s tím souvisí i extrémně vysoké teploty. Kolem skal je poušť, porostlá stepními křovisky nebo stromy Joshua Tree. Přes poledne tolik potřebný stín lze nalézt za některým z všudypřítomných balvanů. U skal dost často fouká příjemný větřík, takže se tady často dá v pohodě lézt i přes poledne. Pokud je však vedro opravdu nesnesitelné, lezením ve stínu téměř po celý den se vyznačuje sektor Black Corridor - do této úzké soutěsky dopadají sluneční paprsky opravdu vyjímečně. a tûïké cesty, to blbnutí na skalách fakt stojí za to. Fazol mû spou tí dolû a já pfiitom vybírám expresky. Pfiistávám na skalní plo inû pûkn ch pár metrû od nástupu, pfievis nade mnou je impozantní. Jsem vysmát jako leão, ty endorfiny jsou ale vûc Martin Krejsa, Yaak Crack, The Gallery, 5.11d (8UIAA), PP, 19. 9. 1998. 7 2002 / SKÁLY / 4 ze 4 e v e r e s t 45