Americká zahrada. Okres Klatovy

Okres Klatovy Národní pfiírodní památka GEOLOGIE NPP leïí vkorábské vrchovinû, na západním aï jihozápadním svahu pod vrchem Îìár (585 m n. m.). Americká zahrada Arboretum v lesním komplexu pod Bolfánkem, asi,5 km západojihozápadnû od obce Chudenice. Chudenice 506 54 m V mûra:,98 ha Vyhlá eno: 969 Arboretum, umûle zaloïené v roce 88 jako kolka okrasn ch dfievin, pfieváïnû severoamerick ch, pro zámeck park LázeÀ u Chudenic, souãást chudenického panství hrabûte âernína. PodloÏí je budováno fylitick mi bfiidlicemi svrchního proterozoika. Vznikly zde hnûdé pûdy kyselá varieta kambizemû typické (v niï ích ãástech území kambizem pseudoglejová) spolu s typick mi (kambick mi) pseudogleji. Mûlké v chozy bfiidlic pokr vají typické (kambizemní) rankery. KVùTENA Arboretum soustfieìuje sbírku pfies 00 druhû a kultivarû jehliãnat ch i listnat ch dfievin evropského, severoamerického a asijského pûvodu. Poprvé na ãeském území zde byla vysazena v roce 87 douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Z dal í v sadby v roce 84 se dodnes zachoval exempláfi vysok 39 m s obvodem kmene pfies 5 m a obvodem koruny témûfi 70 m, kter je nejmohutnûj ím stromem svého druhu vâeské republice a jednou ze tfií nejstar ích douglasek v Evropû. Druh m evropsk m unikátem je stromov exempláfi dfiínu kvûtnatého (Cornus florida). adou druhû jsou prezentovány duby (Quercus coccinea, Q. ilicifolia, Q. imbricaria, Q. macranthera aj.), jedle (Abies amabilis, A. concolor, A. procera, A. nordmanniana aj.), smrky (Picea abies cv. harrachii, P. abies cv. viminalis, P. engelmanii, P. glauca). ZVÍ ENA Drobná fauna odpovídá okolním lesním porostûm. VYUÎITÍ Arboretum je pro svou vysokou vûdeckou a vzdûlávací hodnotu hojnû nav tûvováno. Jednotlivé dfieviny jsou oznaãeny títky. Proti okusu zvûfií je celé chránûné území oploceno. BIBLIOGRAFIE 63, 66, 0, 0, 63,,, 3, 305, 306, 307, 33, 333, 393, 394, 49 Leteck pohled na arboretum se severoamerick mi druhy dfievin. Nejvût í evropská douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). KT 7

PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Horninov podklad tvofií klatovská apof za stfiedoãeského plutonu budovaná amfibolicko-biotitick m granodioritem. PP leïí na mírném svahu holoroviny Bole ické kotliny sklánûjícím se do úvalovité- B valá obecní pastvina s ra elini tûm a prameni tûm. Prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). ho údolí Petrovického potoka. Skalní podloïí je zakryto zvûtralinami granodioritu. Pedologicky je CHÚ tvofieno katénou hydromorfních pûd od organozemû glejové pfies glej organozemní (typick, zbahnûl ) KVùTENA Zachovala se tu pûvodní rostlinná spoleãenstva slatinn ch luk. Z rostlin podléhajících ochranû zde rostou kru tík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), ostfiice Davallova (Carex davalliana), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). ZVÍ ENA Nebyly zji tûny dosud Ïádné v znamnûj í druhy. VYUÎITÍ B valá pastvina byla pfievedena na louku. Vlivem intenzivního hospodafiení na okolních pozemcích dochází k eutrofizaci a následné degradaci porostû od okrajû území, pfiedev ím v jihov chodní, nejv e poloïené ãásti území. Postupnû se ífií kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a pcháã rolní (Cirsium arvense). Louka je udrïována kosením a odklízením pokosené trávy. Náletové dfieviny jsou odstraàovány. památka Bejkovna Zbytek b valé obecní pastviny s ra elini tûm a prameni - tûm,,5 km jihozápadnû od Petrovic u Mûãína v Bole- inské kotlinû. Petrovice u Mûãína 445 455 m V mûra: 0,84 ha Vyhlá eno: 990 Zbytek b valé obecní pastviny, pozdûji vyuïívané jako louka, s prameni tûm a slatini tûm. Rostou zde zvlá tû chránûné druhy rostlin. 8 KT

Okres Klatovy rezervace Bûlã Horní ãást jihov chodního svahu vrchu Bûleã (7,6 m n. m.) asi 3 km západnû od obce vihov v komplexu f. o. BranÏovského hvozdu. Malechov 586 690 m V mûra: 9,44 ha Vyhlá eno: 955, novelizováno 988 Asi 60 let stará buãina s vtrou enou lípou velkolistou, javorem klenem, jilmem drsn m a s podrostem typické vegetace kvûtnaté buãiny. GEOLOGIE Podkladem jsou horniny svrchního proterozoika. Skalní v chozy buliïníkû (s kryogenními zvûtralinami pfii jejich úpatí) leïí na krátkém strukturním JZ SV hfibetu o relativní v ce 00 m. Stfiední a spodní ãást chránûného území je plo í, s nûkolika stupni srubû aizolovan ch skal. Stfiednû hlubokou kambizem typickou (kyselou) stfiídá na mûl- k ch pfiekryvech pevn ch hornin kambizem rankerová s typick m (litick m) rankerem. KVùTENA Podstatnou ãást porostu tvofií ochuzená buãina skyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum) místy pfiecházející v bikovou buãinu (Luzulo-Fagetum) s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica), vtrou en mi javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a j. mléãem (A. platanoides). Vbylinném podrostu najdeme napfi. svízel vonn (Galium odoratum), p eníãko rozkladité (Milium effusum), baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis), biku bûlavou (Luzula luzuloides), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora) a lilii zlatohlávek (Lilium martagon). Na buliïníkov ch v chozech ve v chodní ãásti pfievládají javor klen a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), vtrou en je buk lesní. V podrostu se setkáváme s pitulníkem horsk m (Galeobdolon montanum), konvalinkou vonnou (Convallaria majalis), kapradí samcem (Dryopteris filix-mas) a osladiãem obecn m (Polypodium vulgare). ZVÍ ENA V chránûném území pravidelnû hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), vyskytují se zde napfi. krahujec obecn (Accipiter nisus), jestfiáb lesní (A. gentilis), holub doupàák (Columba oenas), kalous u at (Asio otus), kukaãka obecná (Cuculus canorus), krutihlav obecn (Jynx torguilla), Ïluna zelená (Picus viridis), Èuh k obecn (Lanius collurio), konipas horsk (Motacilla cinerea), pûnice slavíková (Sylvia borin), p. ãernohlavá (S. atricapilla), budníãek vût í (Phylloscopus trochilus), b. men í (P. collybita), b. lesní (P. sibilatrix) aj. Lze se zde setkat s lasicí kolãavou (Mustela nivalis), l. hranostajem (M. erminea) a kunou lesní (Martes martes). LESNICTVÍ Lesní porosty chránûného území jsou fiazeny do kategorie lesa zvlá tního urãení. Porosty jsou ponechány samovolnému v voji. Cílem je udrïet charakteristickou skladbu porostu. BIBLIOGRAFIE 3, 47, 338 MAPA ÚZEMÍ strana 58 Interiér staré buãiny. Vrch Bûleã s PR Bûlã, pohled od vihova. KT 3 9

PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Podklad budují amfibolity svrchního proterozoika, ve spodní ãásti leïí tûleso buliïníkû. Pfiíkr denudaãní svah zakr vají hlinitokamenité sutû témûfi souvisle porostlé vegetací. Místy jsou vytvofiena malá kamenná mofie a kamenné proudy z drobn ch úlomkû amfibolitû a hrub ích buliïníkov ch hranáãû. Na podloïí kysel ch pevn ch hornin se vytvofiila nenasycená kambizem typická, která pfiechází na sutích a mûlk ch v chozech hornin do kambizemû rankerové resp. rankeru typického (litického). KVùTENA Znaãnou ãást jiïnû orientovaného svahu zaujímá ãern ová dubohabfiina (Melampyro nemorosi-carpinetum) s dubem zimním (Quercus petraea), bukem lesním (Fagus sylvatica) a habrem obecn m (Carpinus betulus). V kefiovém patfie jsou roztrou eny hloh (Crataegus sp.) a zimolez p fiit (Lonicera xylosteum). Vbylinném patfie rostou lipnice hajní (Poa nemoralis), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), svízel vonn (Galium odoratum), s. lesní (G. sylvaticum), tfiezalka chlupatá (Hypericum hirsutum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) a náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora). Na mûlké pûdû jiïního svahu byla rozli ena bfieková doubrava (Sorbo torminalis-querce- Kovafiík Hypoganus inunctus je brouk star ch, zachoval ch listnat ch porostû (PR Bûl ov). Interiér doubravy s bukem a lípou. tum) se subxerotermními prvky: dfievinou jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis), bylinami bûlozáfikou liliovitou (Anthericum liliago), vikví hrachovitou (Vicia pisiformis), klinopádem obecn m (Clinopodium vulgare), tolitou lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria), omanem hnidákem (Inula conyza) a jetelem alpínsk m (Trifolium alpestre). Ve vrcholové ãásti a na jihov chodním svahu se na skeletovitém podkladu nacházejí habrové javofiiny (Aceri-Carpinetum) s pfievaïujícím javorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléãem (A. platanoides) a nitrofilními druhy ãesnáãkem lékafisk m (Alliaria petiolata), kakostem smrdut m (Geranium robertiaum) a pitulníkem horsk m (Galeobdolon montanum). Javofiiny pfiecházejí na v chodním balvanitém svahu v baïankovou jaseninu (Mercuriali-Fraxinetum) s jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), bukem lesním, pitulníkem horsk m, baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica), p eníãkem rozkladit m (Milium effusum) a dymnivkou dutou (Corydalis cava). ZVÍ ENA Na celém území je znaãn poãet stromov ch dutin a na nû vázan ch ptákû. Hojn je hmyz (zejména mra- rezervace Bûl ov Vrchol, jiïní a jihov chodní svah vrchu Bûl ov (65,8 m n. m.), asi km severov chodnû od obce Slatina na strukturním hfibetu íãeje (696,7 m n. m.) v Korábské vrchovinû. Mozaika doubrav, dubohabfiin a suèov ch lesû s teplomilnou kvûtenou. Slatina venci). Z chránûn ch a ohro- Ïen ch ÏivoãichÛ byli zji tûni napfi. otakárek fenyklov (Papilio machaon), mravenec lesní (Formica rufa), krajník piïmov (Calosoma sycophanta). Celá kála nosatcû rodu Acalles indikuje pfiirozenou dfievinnou skladbu Acalles roboris dosahuje ve f. o. BranÏovském hvozdu v chodní hranice svého roz- ífiení. Kovafiík Hypoganus inunctus je vázán na pûvodní lesy. Îijí tu také bûïné lesní druhy obratlovcû, napfi. slep kfiehk (Anguis fragilis), je tûrka obecná (Lacerta agilis) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus). 485 675 m V mûra:,37 ha Vyhlá eno: 955, novelizováno 988 Pfiirozené lesní porosty s dubem, lípou, klenem, bukem, habrem, borovicí a s teplomiln mi druhy v podrostu. LESNICTVÍ Lesy v rezervaci jsou zafiazeny do kategorie lesa zvlá tního urãení. Cílem ochrany je udrïení souãasné skladby listnat ch dfievin s typickou kvûtenou v podrostu. Na území je nutné vysazovat habr, pfii obnovû lesa se vyvarovat holoseãí. Zajistit ponechání trouchnivûjících a padl ch listnat ch dfievin. Okolní porosty by mûly b t obnovovány maloplo nû cílem je pfiiblíïit dfievinnou skladbu stanovi tním podmínkám. BIBLIOGRAFIE 47, 36 MAPA ÚZEMÍ strana 60 30 KT 4

Okres Klatovy rezervace Borek u Velhartic Zalesnûné severní a severozápadní kamenité svahy vrchu Borek (859, m n. m.) se suèov mi poli, asi km jihov chodnû od obce Velhartice. Velhartice 650 850 m V mûra: 38,09 ha Vyhlá eno: 990 Ochrana reliktního boru v Po umaví zbytku pfiirozeného roz ífiení borovice lesní (Pinus sylvestris). GEOLOGIE Podklad území náleïí do tzv. pestré série moldanubika. Tvofií jej silnû prokfiemenûlé pararuly, v západní ãásti prostoupené ãoãkami krystalick ch vápencû. Ve v voji tvarû terénu sehrál hlavní úlohu zlom ve smûru S J vyplnûn kavernózním kfiemenem a silnû prokfiemenûl mi migmatizovan mi pararulami. Okraj pararul vytváfií skalní hfieben lemující pravou stranu údolí OstruÏné. Povrchov m zvûtráváním hornin vznikaly kamenité sutû a málo mocné hlinitokamenité aï hlinitopísãité pûdy. Metamorfované horniny zvûtrávají v mûlké aï stfiednû hluboké pûdy, kyselou kambizem typickou a kambizem dystrickou. V nejvy ích polohách rezervace vznikly typické (rankrové) kryptopodzoly, místy kambizemní podzoly. KVùTENA TûÏi tûm území je reliktní bor. Na nejexponovanûj ích místech jsou skalky s epilitick mi li ejníkov mi synuziemi. Smûrem k údolí OstruÏné mají porosty charakter li ejníkov ch nebo mechov ch borû, na hlub ích pûdách se nacházejí borûvkové bory (Dicrano-Pinion). Vrokli mezi Borkem a âern m lesem se vytvofiila jedlobuãina s porostem buku lesního (Fagus sylvatica), jedle bûlokoré (Abies alba) a pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies). Je uvádûn v skyt dutohlávky alpské (Cladonia stellaris) a dfiípatky horské (Soldanella montana). ZVÍ ENA Systematick zoologick prûzkum území dosud nebyl proveden. Îije tu bûïná fauna kulturní krajiny, z minulosti je uvádûna druhovû pestrá entomofauna. Ve skalních v chozech pravidelnû hnízdí v r velk (Bubo bubo). LESNICTVÍ Chránûné území zahrnuje témûfi v hradnû lesní pûdu, porosty jsou zafiazeny v kategorii lesa zvlá tního urãení. Leteck pohled na PR Borek uvelhartic. KT 5 3

PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Chránûné území se nachází na vrcholech a svazích dvou v razn ch vrchû (âepiãná 670,6 m n. m. a Chanovec) na strukturním hfibetu smûru JZ SV v Budûtické vrchovinû, budovaném krystalick mi vápenci pestré série moldanubika, ulo- Ïen mi v pararulách této série. Na vrcholu a na svazích jsou men í skalní v chozy a rozpt lené vápencové bloky. Na svahovinách resp. v chozech vápencû se vyvinuly rendziny (rendzina typická, místy také litická a kambizemní). Kyselé horniny daly vznik kysel m a mûlk m kambizemím kambizemi rankrové a kambizemi typické (kyselé). KVùTENA Bukové a borové porosty mají pfiirozené bylinné patro s pestr m spektrem druhû vápnomiln ch i zvlá tû chránûn ch. Je zde doloïena napfi. pfiítomnost okrotice ãervené (Cephalantera rubra), o. bílé (C. damasonium), zimostrázku nízkého (Polygaloides chamaebuxus), kru tíku tmavoãerveného (Epipactis atrorubens), lilie zlatohlávku (Lilium martagon), sasanky lesní (Anemo- ne sylvestris), lomikamenu trojprstého (Saxifraga tridactylites), vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) aj. ZVÍ ENA Îivoãi ná spoleãenstva mají vysokou druhovou diverzitu. Îijí tu bûïní ptáci a savci. Na jihozápadním svahu Chanovce se vyskytuje vzácná teplomilná saranãe modrokfiídlá (Oedipoda coerulescens), v znamná je pfiítomnost zvlá tû chránûného batolce ãerveného (Apatura ilia) a ohroïen ch modráskû Polyommatus dorylas a P. daphnis. Pfii sbûrech provádûn ch v prûbûhu roku 995 bylo nalezeno druhû mûkk - Û. Nejvût í podíl tvofiily druhy stfiedoevropské s irokou ekologickou amplitudou, ménû obvyklé jsou Petasina unidentata a Isognomostoma personatum. LESNICTVÍ Pfii západním a severním okraji území (vãetnû pásu táhnoucího se pfies území od jihov chodu k severozápadu) jsou druhotné umûlé smrkové porosty pfieváïnû pfiedm tního a m tního vûku. Kromû pfiirozené obnovy buku zde byla místy provedena umûlá obnova borovicí a ãásteãnû smrkem s pfiímûsí jedle. rezervace âepiãná Rozsáhlé území asi km západnû od Rabí, 0,5 km severnû od obce âepice a 0,7 km jiïnû od obce Budûtice v Budûtické vrchovinû. Budûtice, âepice 50 670 m V mûra: 78 ha Vyhlá eno: 999 Komplex pfieváïnû pûvodních bukov ch a borov ch porostû s pfiirozenou bylinnou skladbou, vázanou na vápencov podklad, s fiadou vzácn ch a zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. Vrchy âepiãná a Chanovec jsou tvofieny krystalick m vápencem. Bukové porosty pfiírodní rezervace âepiãná. VYUÎITÍ Území zahrnuje loïisko vápence. MAPA ÚZEMÍ strana 58 3 KT 6

Okres Klatovy památka Dolej í dráhy Zbytek b val ch obecních pastvin asi km jihozápadnû od obce Nehodiv, pfii silnici do tipoklas v Plánické vrchovinû. Nehodiv 576 598 m V mûra: 4,35 ha Vyhlá eno: 990 Mokfiadní ekosystémy s ohroïen mi druhy rostlin navazují na suchá stanovi tû a kamenná mofie. Vysoká diverzita biologicky zcela odli n ch biotopû. GEOLOGIE PP leïí na peripedimentu sklonûném k jihu do údolí potoka tekoucího do Mysliveckého rybníka. Plocha chránûného území je pokryta kvartérními uloïeninami rûzného charakteru a mocnosti. Hlinitopísãité sedimenty jsou na vût inû plochy zvodnûlé, slabû zra elinûlé. V jihozápadní ãásti chránûného území se tvofií zra- elinûlá vrstva o mocnosti kolem m, po jejím západním okraji jsou ojedinûle roztrou ené velké bloky migmatitické cordieritické pararuly. Kamenitohlinité uloïeniny v jiïní ãásti pfiecházejí smûrem JV do vût ích blokû soustfiedûn ch do úzkého pruhu. Zvelké skupiny hydromorfních pûd tu vznikly hlavnû organozem typická a glejová, glej organozemní, na deluviích a dolních ãástech svahû kyselá kambizem pseudoglejová, která pfiechází v - e do kambizemí typick ch aï dystrick ch. KVùTENA Vegetace je tvofiena zãásti mokfiadními ekosystémy, zãásti ol inou. Z chránûn ch a ohroïen ch druhû zde rostou ìáblík bahenní (Calla palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), ostfiice latnatá (Carex paniculata), sítina rozkladitá (Juncus effusus), jalovec obecn (Juniperus communis), tolije bahenní (Parnassia palustris), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) a s. irolist (E. latifolium), kozlík dvoudom (Valeriana dioica) aj. ZVÍ ENA Pfii zoologickém prûzkumu území byli kromû ptákû evidováni pfiedev ím mot li. Pozoruhodn je napfi. v skyt modráska Cyaniris semiargus avfietenu ky Zygaena trifolii. Mezi ohroïené druhy patfií otakárek fenyklov (Papilio machaon). VYUÎITÍ Plocha není obhospodafiována. Negativní vliv má samovoln nálet dfievin. Potenciálním nebezpeãím je moïnost sníïení hladiny podzemní vody ãerpáním z vodárenského vrtu v tûsné blízkosti chránûného území. KaÏdoroãnû jsou koseny travní porosty a odstraàovány náletové dfieviny. BIBLIOGRAFIE 54 Zbytek b val ch obecních pastvin s bloky migmatitické cordieritické pararuly. KT 7 33

PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Podkladem severní ãásti území jsou metabazalty ( spility ) svrchního proterozoika, zb vající ãást území leïí na fylitick ch bfiidlicích stejného stáfií. PP leïí na pedimentu jiïnû od Bezpravovického potoka. PÛdní pokryv je tvofien mozaikou typû a subtypû hnûd ch pûd (kyselou i nasycenou kambizemí typickou a kambizemí eutrofní). Ve vlhãích aï zamokfien ch místech se místy vytvofiil typick pseudoglej a glej. KVùTENA Lesní porosty jsou tvofieny smrkem ztepil m (Picea abies), modfiínem opadav m (Larix decidua), borovicí lesní (Pinus sylvestris), douglaskou tisolistou (Pseudotsuga menziesii), jedlí bûlokorou (Abies alba), dubem zimním (Quercus petraea), d. letním Jezírko s luïním porostem v severní ãásti chránûného území. (Q. robur), bukem lesním (Fagus sylvatica), jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), javorem mléãem (Acer platanoides), lípou malolistou (Tilia cordata), l. velkolistou (T. platyphyllos), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolist m (U. minor), ol í lepkavou (Alnus glutinosa), topolem osikou (Populus tremula), jefiábem (Sorbus aucuparia) adal ími druhy. V podrostu nalezneme typickou hájovou kvûtenu druhû s mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), l kovcem jedovat m (Daphne mezereum) a lilií zlatohlávkem (Lilium martagon). V luhu u potoka roste prvosenka vy í (Primula elatior). Novû tu byl nalezen brambofiík evropsk (Cyclamen purpurascens). památka Chudenická baïantnice Les asi km jiïnû od obce Luãice, vlevo od silnice do Polenû v Chudenické vrchovinû. Luãice, PoleÀka 440 456 m V mûra: 5,50 ha Vyhlá eno: 933 Smí en porost dfievin ve stáfií 00 aï 50 let s hájovou kvûtenou a bohatou avifaunou. ZVÍ ENA Faunu chránûného území tvofií obvyklé druhy doubrav, luïních porostû a jehliãnat ch lesû. Ze vzácnûj ích druhû lze uvést napfi. lejska ãernohlavého (Ficedula hypoleuca), z bezobratl ch stfievlíãka Leistus terminatus. Dostatek star ch doupn ch stromû vytváfií podmínky pro ptáky vázané na dutiny, napfi. pro pu tíka obecného (Strix aluco), holuba doupàáka (Columba oenas) a brhlíka lesního (Sitta europaea). V okolí potoka a rybníãku v severní ãásti chránûného území byl zji tûn ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus). LESNICTVÍ Porosty v chránûném území jsou zafiazeny do lesû zvlá tního urãení. BIBLIOGRAFIE 04 MAPA ÚZEMÍ strana 60 34 KT 8

Okres Klatovy KVùTENA Jádrem chránûného území je kvûtnatá buãina s jedlí, odpovídající asociaci Dentario enneaphylli-fagetum. V bohatém podrostu se nacházejí napfi. samorostlík klasnat (Actaea spicata), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), kopytník evropsk (Asarum europaeum), konopice ztepilá (Galeopsis speciosa), jalovec obecn (Juniperus communis), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), plicník lékafisk (Pulmonaria officinalis), Ïindava evropská (Sanicula europaea), plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum) aj. Zajímavá je pfiítomnost teplomilné flóry vikve kfiovi tní (Vicia dumetorum), bfieãèanu popínavého (Hedera helix) a pry ce sladkého (Tithymalus dulcis). rezervace Jelení vrch Kamenit vrchol Jeleního vrchu (654,0 m n. m.) v Plánické vrchovinû asi,5 km v chodojihov chodnû od obce Habartice. Habartice 600 630 m V mûra:, ha Vyhlá eno: 966 Star lesní porost s bukem a vtrou enou jedlí (Abies alba) a se znaãn m podílem lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), pûvodnû nejroz ífienûj í vegetaãní typ Plánické vrchoviny. GEOLOGIE Podkladem v razného krátkého hfibetu suku Plánické vrchoviny jsou silnû pfiemûnûné horniny, tzv. injikované ruly arteritového typu. Tvofií skalní v chozy pfiedev ím na vrcholu Jeleního vrchu a malé v chozy ve svahu. Zb vající ãást rezervace je pokryta hlinitokamenit m aï kamenit m zvûtralinov m plá tûm. Vrcholovou ãást tvofií mrazov srub, v denudaãnû modelovan ch svazích je téï vyvinuto nûkolik úrovní niï ích mrazov ch srubû. Mrazové sruby doprovázejí balvanité osypy, které ve svahu pfiecházejí v kamenná mofie. Kyselou kambizem typickou provází silnû kyselá kambizem dystrická, v periodicky pfievlhãovan ch ãástech území také kambizem pseudoglejová. ZVÍ ENA Pro faunu chránûného území jsou charakteristické druhy vázané na jehliãnaté okrsky ve smí eném lese rezervace. Lze tu spatfiit napfi. s koru uhelníãka (Parus ater), s. parukáfiku (P. cristatus) akrálíãka obecného (Regulus regulus). Ve smí eném lese byly zji tûny poãetné populace stfievlíka zlatolesklého (Carabus auronitens) a stfievlíka Carabus convexus. ZdravcÛ a sov tu Ïijí bûïné druhy, napfi. kánû lesní (Buteo buteo) a pu tík obecn (Strix aluco). LESNICTVÍ Porosty rezervace byly zafiazeny do kategorie lesa zvlá tního urãení. TûÏí se jen nahodile. Obnova porostu bude cílena k pfiirozené druhové skladbû. VYUÎITÍ Porost je napaden kûrovcem, ãást lokality zarostla bufiení. BIBLIOGRAFIE 5, 5, 53, 55, 0 MAPA ÚZEMÍ strana 58 Interiér kvûtnaté buãiny s jedlí. Papratka samiãí (Athyrium filix-femina) a outkovka pestrá (Trametes versicolor) na rozkládajícím se dfievû. KT 9 35

PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Podkladem jsou krystalické vápence uloïené vrulách. Systém dob vek odkryl jedineãn profil v pestré sérii moldanubika. V území je fiada krasov ch dutin. LoÏisko bylo pûvodnû dob váno povrchovû, pozdûji ze tolového horizontu. V dole je zachováno tûïební zafiízení a zbytky dopravní techniky. Podzemní prostory tvofií tfii patra o délce asi 00 m. V okolí vápencového lomu se vyvinula kyselá varieta typické kambizemû, ve vlhãích polohách typické (kambické) pseudogleje a gleje. KVùTENA Lesní porost nad dolem je umûle zaloïen jako smí en, pfievaïuje v nûm smrk. Na okraji lesa smûrem k silnici Loreta T nec se nacházejí nûkteré teplomilnûj í druhy, napfi. pry ec sladk (Tithymalus dulcis), bradáãek vejãit (Listera ovata), vikev lesní (Vicia sylvatica), barvínek men í (Vinca minor) a náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora). ZVÍ ENA Ve tole pravidelnû zimuje est druhû netop rû netop r velkouch (Myotis bechsteinii), n. vodní (M. daubentonii), n. velk (M. myotis), n. fiasnat (M. nattereri), Umûle zaloïen smí en porost nad dob van m loïiskem krystalického vápence v rulách. n. u at (Plecotus auritus) avrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). LESNICTVÍ Les nad tolou patfií do kategorie lesa zvlá tního urãení. VYUÎITÍ Dokumentaãní avzdûlávací hodnotu území je moïno udrïet jen pfii zachování pfiístupnosti dûlního díla. Vstupní rulová ãást toly je ohroïována provozem tûïk ch vozidel na silnici nad tolou. BIBLIOGRAFIE 6, 6, 47, 397 památka Loreta B val vápencov dûl (tzv. Kolowratova tola) u osady Loreta, asi km severov chodnû od obce T nec u Klatov. T nec u Klatov 495 539 m V mûra: 3,65 ha Vyhlá eno: 984 Opu tûné dûlní dílo, dokument ojedinûlého zpûsobu podpovrchové tûïby vápence. V souãasné dobû jedno z nejvût ích zimovi È netop rû na západû âech. 36 KT 0

Okres Klatovy GEOLOGIE PP leïí na vrcholu a svazích kóty Velk les (556 m n. m.), na rozsáhlém strukturním hfibetu smûru JZ SV s vrcholovou buliïníkovou skalou. Svahy kryjí balvanité sutû. PodloÏí tvofií bfiidlice adroby svrchního proterozoika s tûlesy buliïníkû, vytváfiejícími nápadné skalní útvary. Pfieva- Ïují kyselé aï silnû kyselé hnûdé pûdy, zejména kyselá varieta kambizemû typické a kambizem dystrická. Na skalních v chozech a mûlk ch pfiekryvech hornin vznikla kambizem rankerová s typick mi (kambizemními) rankery. KVùTENA Kvûtena je chudá. Nenároãné skalní druhy osídlují místa s alespoà minimálním mnoïstvím humusu. Rostou zde borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), osladiã obecn (Polypodium vulgare), ostruïiník malinov (Rubus idaeus), o. dvojbarevn (R. bifrons), starãek vejãit (Senecio ovatus) a konvalinka vonná (Convallaria majalis). Byl zaznamenán v skyt osladiãe pfiehlíïeného (Polypodium interjectum). ZVÍ ENA V obtíïnû pfiístupn ch skalách hnízdí v r velk (Bubo bubo). VYUÎITÍ Lokalita je atraktivním turistick m cílem. BIBLIOGRAFIE 9, 4 památka Loupensko BuliÏníkov hfibet na vrcholu a svazích kóty Velk les (556,0 m n. m.) mezi obcemi Nezdice a Vlãí u Pfie tic, asi,5 km v chodojihov chodnû od Nezdic a,5 km severozápadnû od Vlãí v Kam cké vrchovinû. Fragmenty reliktního boru na buliïníku. Nezdice 50 567 m V mûra: 5,98 ha Vyhlá eno: 976 Bizarní skupina buliïníkov ch skal s fragmenty reliktního boru a se skalními spoleãenstvy. KT 37

PlzeÀsko a Karlovarsko rezervace LuÀáky Louky asi km západojihozápadnû od obce Novákovice, mezi silnicí do Janovic a fiekou Úhlavou. Dolní Lhota, Novákovice 395 m V mûra: 6,56 ha Vyhlá eno: 99 Poslední zbytky slatinn ch luk na Klatovsku vãetnû b valého rybníka s porosty rákosin a ostfiic, botanická a ornitologická lokalita. GEOLOGIE Biotitické aï amfibolicko-biotitické drobnozrnné granodiority klatovského typu budují jiïní svahy nad okrajem údolní nivy. Rezervace leïí v nivû Úhlavy tvofiené tûrkopískov mi aï hlinitopísãit mi sedimenty, v minulosti tûïen mi. PozÛstatkem jsou drobné tûàky v jiïní a stfiední ãásti území. V nivû zde pfievaïuje fluvizem glejová, mimo inundaãní území se vytvofiily glej typick, varieta zbahnûl, místy téï organozem glejová. Zbytky slatinn ch luk. Rákosiny vyuïívají mnohé druhy ptákû ke hnízdûní. KVùTENA Rostou zde vzácné druhy napfi. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchop r irolist (Eriophorum latifolium), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), bublinatka jiïní (Utricularia australis) aj. ZVÍ ENA Byly zde pozorovány vzácnûj í druhy ptákû, napfi. luàák hnûd (Milvus migrans), moták pilich (Circus cyaneus), m. pochop (C. aeruginosus), o zahnízdûní se na území rezervace pokusil kalous pustovka (Asio flammeus), blízko b val ch hnízdi È zde byla pozorována koliha velká (Numenius arquata). VYUÎITÍ OhroÏení pfiedstavuje nadmûrné hnojení luk v hospodáfisky vyuïívané ãásti rezervace, dále zvût ování ploch rákosin a v stavba mysliveck ch zafiízení. Stav chránûného území je pomûrnû dobr. Je nutné kosit rákosiny, aby se dále neroz- ifiovaly, kosit louky s chránûn mi druhy rostlin a likvidovat dfieviny u tûní, kde roste bublinatka obecná. BIBLIOGRAFIE 8, 75, 4, 3 38 KT

Okres Klatovy rezervace Milãice Svah údolí Divi ovského potoka asi km jiïnû od osady Milãice a asi 3 km v chodnû od obce Dlouhá Ves. Milãice u Su ice 590 680 m V mûra: 8,75 ha Vyhlá eno: 99 Zachovalá pfiirozená lesní a luãní spoleãenstva na rulách a krystalick ch vápencích s nûkolika ohro- Ïen mi druhy vstavaãovit ch rostlin. GEOLOGIE PR leïí na pravém jihozápadním svahu neckovitého údolí Divi ovského potoka exp. k JZ. PodloÏí tvofií migmatity ortorulového vzhledu, s pfiechodem k migmatitizovan m pararulám, doprovázené vloïkami kvarcitû a krystalick ch vápencû. Pokryv metamorfovan ch hornin tvofií hlavnû kyselá kambizem typická s kambizemí dystrickou. Na ostrûvcích svahovin a vápencov ch v chozû se vyvinula rendzina kambizemní (litická). KVùTENA Vrezervaci jsou pfiirozené bukové (Cephalanthero-Fagion) a borové porosty na pfiíkr ch jihozápadních a mírnûj ích západních aï severozápadních svazích s pestrou bylinnou skladbou. Na lukách rostou vstavaãovité, napfi. tofiiã hmyzonosn (Ophrys insectifera), okrotice ãervená (Cephalanthera rubra), vemeníãek zelen (Coeloglossum viride), kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens), bradáãek vejãit (Listera ovata) a pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea). ZVÍ ENA Zoologick prûzkum nebyl dosud proveden. LESNICTVÍ Lesní porosty jsou zafiazeny do kategorie lesa zvlá tního urãení. Je provádûna pouze nahodilá tûïba. VYUÎITÍ Bezlesé plochy jsou ohroïeny sukcesí. DÛleÏité je ãi tûní lesa, odstraàování náletov ch dfievin a kosení trval ch travních porostû. V chozy rul ve svahu teplomilného lesa na jiïním svahu. Kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens). KT 3 39

PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Vrch Krahulãice je budován migmatitizovan mi biotitick mi pararulami, které na severní a severov chodní stranû obsahují vloïky krystalického vápence, zatímco smûrem k jihu jsou proniknuty men ími Ïulov mi tûlesy. Ruly jsou zvrásnûny a rozpukány soustavou puklin. Podél puklin vznikl ve svahu mrazov srub o v ce od nûkolika desítek centimetrû do 5 metrû. Pod srubem se prostírá k severu aï k osadû Lazny vûjífi rulov ch hranáãû, místy uspofiádan ch v balvanové proudy, jinde rozpt len ch a zabofien ch do písãitohlinité zvûtraliny. V blízkosti srubu jsou rulové hranáãe hojnûj í a tvofií haldy. Vytvofiily se zde pfieváïnû kyselé hnûdé pûdy nenasycená kambizem typická s kambizemí dystrickou. Na zahlinûn ch sutích a kamenn ch mofiích leïí mûlké rankery (ranker typick a kambizemní), místy téï malé plochy litozemí. KVùTENA Ze vzácnûj ích rostlin tu rostou jalovec obecn (Juniperus communis) akru - tík irolist (Epipactis helleborine). Mrazové zvûtrávání migmatitick ch biotitick ch pararul. Kamenné mofie je v sledkem mrazového zvûtrávání rul. ZVÍ ENA BûÏné druhy ÏivoãichÛ. LESNICTVÍ Lesní porosty jsou zafiazeny do kategorie lesû zvlá tního urãení. Cílem plánu péãe je dosaïení pfiirozené dfievinné skladby. VYUÎITÍ Na území pfiírodní památky hospodafií obec Stra- ín. VytûÏené dfievo musí b t vãas vyklízeno a na kamenn ch proudech rozvolàován lesní porost. Negativní vliv na území má skládka odpadkû v sousedství zastavûné ãásti osady. památka Mrazové srázy u Lazen Severoseverozápadní svah pod vrchem Krahulãice u osady Lazny, km jiïnû od obce Stra ín. Stra ín 65 670 m V mûra:,86 ha Vyhlá eno: 976 Mrazové sruby doprovázené kamenn m mofiem, které je vûjífiovitû uspofiádáno do kamenn ch proudû. 40 KT 4

Okres Klatovy rezervace Na Vole ku Louky v údolní nivû Novosedelského potoka, asi km jihozápadnû od obce Sobû ice. Sobû ice, Nahofiánky 64 650 m V mûra: 5, ha Vyhlá eno: 988 Jeden z posledních zbytkû slatinné vegetace na Su icku. kryty jílovité písky s úlomky pararul. Velkou vût inu plochy pokr vá ra elina, jen ve v chodní ãásti území leïí znaãnû zra elinûlá glejová pûda. PfieváÏnou ãást plochy rezervace pokr vá pfiechodová organozem typická (glejová), ve v chodní ãásti území pfiecházející do organozemních glejû, podél potoka do glejû typick ch. KVùTENA Nejcennûj í ãástí tohoto zbytku slatinné vegetace na Su icku je spoleãenstvo Sphagno warnstorfiani-caricetum davallianae. Z v znaãnûj ích druhû rostlin se zde nacházejí napfi. kru tík bahenní (Epipactis palustris), prha arnika (Arnica montana), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kosatec sibifisk (Iris sibirica), hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. Hartmanova (C. hartmanii), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûlník bahenní (Comarum palustre) afiada dal ích. nûn ch a ohroïen ch druhû obratlovcû tu byli pozorováni napfi. mihule potoãní (Lampetra planeri), ãolek horsk (Triturus alpestris), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), luàák hnûd (Milvus migrans), orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), kulí- ek nejmen í (Glaucidium passerinum), s c rousn (Aegolius funereus), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). Îije zde fiada bûïn ch druhû, napfi. Ïluna zelená (Picus viridis) nebo ropucha obecná (Bufo bufo). VYUÎITÍ V souãasné dobû se na území rezervace nehospodafií. Pro její zachování je nutné systematické kosení luk a pravidelné odstraàování náletu dfievin. BIBLIOGRAFIE 6 GEOLOGIE Migmatitizované biotitické pararuly podloïí jsou pfiekryty uloïeninami Novosedelského potoka a svahov mi sedimenty. V záfiezu koryta Novosedelského potoka jsou od- ZVÍ ENA Pfii zoologickém prûzkumu byl zji tûn pfiedev ím znaãn poãet druhû bezobratl ch ÏivoãichÛ. Ze zvlá tû chrá- Mezotrofní slatinná vegetace degraduje. KT 5 4

PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Na podkladu injikovan ch rul a pararul moldanubika leïí kvartérní pokryv hlinit ch a hlinitokamenit ch sutí. Svah údolí Podmokelského potoka je exponován k severov chodu. Znaãná ãást CHÚ je pokryta hnûd mi pûdami kyselou kambizemí typickou a kambizemí dystrickou. Na sutích vznikly asociace rankerû (kambizemního, typického) s kambizemí rankerovou. Ve vlhk ch aï zamokfien ch polohách leïí mozaika rûznû velk ch ostrûvkû kambizemû pseudoglejové, pseudoglejû, glejû aï organozemí. Leteck pohled na NPP Pastvi tû u FínÛ. Kriticky ohroïen vihlík krutiklas (Spiranthes spiralis). KVùTENA Vegetace území vykazuje velkou diverzitu rostlinn ch spoleãenstev v souboru vlhk ch aï mezofilních luk, subxerofilních spoleãenstev, pastvin, prameni È, ra elini È a plá Èov ch porostû. Mimofiádné je druhové bohatství cévnat ch rostlin a mechorostû. Bylo tu zaznamenáno 6 druhû cévnat ch rostlin, z toho druhû v rûzném stupni ohroïení. Území je jedinou souãasnou lokalitou vihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis) v âechách. Z dal ích vzácn ch rostlin tu byly nalezeny napfi. vratiãka hefimánkolistá (Botrychium matricariifolium), vemeníãek zelen (Coeloglossum viride), hofieãek ãasn ãesk (Gentianella praecox subsp. bohemica), vstavaã osmahl (Orchis ustulata), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), tolije bahenní (Parnassia palustris), z mechorostû napfi. fietízkovec tíhl (Pseudoleskeella catenulata). Národní pfiírodní památka ZVÍ ENA Druhovû bohat vegetaãní kryt a tradiãní zpûsoby obhospodafiování vytváfiejí vhodné Ïivotní podmínky pro mnoho druhû ÏivoãichÛ. Pfii zoologickém prûzkumu byla zji - tûna pfiítomnost celkem 75 druhû ÏivoãichÛ, z nichï mezi vzácnûj í a ohroïené patfií napfi. ãmelák zemní (Bombus terrestris), ã. lesní (B. sylvarum), ropucha obecná (Bufo bufo), je tûrka obecná (Lacerta agilis), j. Ïivorodá (Zootoca vivipara), strakapoud velk (Dendrocopos major), ror s obecn (Apus apus), pûnice slavíková (Sylvia borin), drozd kvíãala (Turdus pilaris), zvonek zelen (Carduelis chloris), stehlík obecn (Carduelis carduelis), z drobn ch savcû rejsek obecn (Sorex araneus). Pastvi tû u FínÛ Louky a pastviny s liniov mi porosty dfievin asi km severov chodnû od osady Albrechtice. Albrechtice u Su ice 600 664 m V mûra: 4,9 ha Vyhlá eno: 985 Botanicky nejcennûj í lokalita v okrese. Pestrá mozaika rostlinn ch spoleãenstev s fiadou chránûn ch druhû cévnat ch rostlin. Cenné jsou zejména vzácné druhy z ãeledi vstavaãovit ch (Orchidaceae). VYUÎITÍ Území bylo formováno zejména pastvou dobytka, kosením, vytváfiením kamenn ch snosû na hranicích pozemkû a drobn mi úpravami vodních tokû. V souãasné dobû je ohroïeno zarûstáním agresivními druhy rostlin a náletem z lemov ch porostû. Vypásání a kosení je nyní zaji Èováno péãí ochrany pfiírody jako nezbytná podmínka udrïení Ïádoucího stavu. BIBLIOGRAFIE 5, 6, 74 MAPA ÚZEMÍ strana 59 4 KT 6

Okres Klatovy rezervace PrácheÀ Západní aï severozápadní svah vrchu PrácheÀ (5,4 m n. m.) nad prav m bfiehem Otavy, asi,5 km jihozápadnû od mûsta HoraÏìovice v PrácheÀské pahorkatinû. Velké Hydãice 433 54 m V mûra: 7,6 ha Vyhlá eno: 953, novelizováno 988 Zbytek pfiirozen ch pfieváïnû listnat ch porostû teplomilného charakteru na strmém svahu pod zfiíceninou nûkdej ího Ïupního hradu. GEOLOGIE Podkladem jsou krystalické horniny moldanubika. Byly zde zji tûny ruly, aplity, lamprofyry a granodiority, místy krystalické vápence. Povrch pfieváïné ãásti chránûného území pokr vá mezotrofní hnûdozem, v místech s vápencov m podloïím vápenité hnûdozemû. Pod borov mi porosty se vyvinuly kyselé pûdy typu kambizemí (nenasycená kambizem typická a kambizem dystrická). Na mûlké v chozy vápencû jsou vázány typické (litické) rendziny. Sutû pokr vají typické (kambizemní) rankery s kambizemí rankerovou. KVùTENA Porosty v rezervaci tvofií suèov les s pfievahou lípy malolisté (Tilia cordata), l. velkolisté (T. platyphyllos) a javoru mléãe (Acer platanoides), dubohabfiina s pfievahou dubu letního (Quercus robur), d. zimního (Q. petraea) a habru obecného (Carpinus betulus) a borov les na minerálním podkladu. V rezervaci roste pomûrnû bohatá hájová kvûtena. Vyskytuje se tu napfi. lilie zlatohlávek (Lilium martagon), l kovec jedovat (Daphne mezereum), kru tík irolist (Epipactis helleborine), prvosenka jarní (Primula veris) aj. ZVÍ ENA Na území bylo zji tûno 35 druhû ÏivoãichÛ, napfi. lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca) auïovka hladká (Coronella austriaca), dále ãmelák zemní (Bombus terrestris), kánû lesní (Buteo buteo), po - tolka obecná (Falco tinnunculus), Ïluna edá (Picus canus), strakapoud velk (Dendrocopos major), pûvu ka modrá (Prunella modularis), pûnice slavíková (Sylvia borin), p. ãernohlavá (S. atricapilla), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix), b. vût í (P. trochilus) a b. men í (P. collybita), králíãek ohniv (Regulus ignicapillus), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), drozd zpûvn (Turdus philomelos), s kora babka (Parus palustris), s. modfiinka (P. caeruleus), s. koàadra (P. major), brhlík lesní (Sitta europaea), oupálek dlouhoprst (Certhia familiaris), rejsek obecn (Sorex araneus) a slep kfiehk (Anguis fragilis). LESNICTVÍ Lesy na území rezervace patfií do kategorie lesa zvlá tního urãení. Nejcennûj í ãástí je star lipov porost na vápencové suti na severozápadním svahu. Na západním svahu roste na granodioritovém podkladu pfiirozen bor. VYUÎITÍ Je nutné postupnû odstranit nepûvodní smrk, borovici ãernou a douglasku. Z okolí zfiíceniny hradu a sousedícího hfibitova se ífií ruderální druhy, zejména bez ãern (Sambucus nigra). BIBLIOGRAFIE 43, 45, 436 MAPA ÚZEMÍ strana 60 Teplomilné listnaté porosty na krystalick ch horninách. Zbytek opevnûní hradu. KT 7 43

PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Protáhl hfibet smûru JV SZ. Rezervace zabírá vrchol kóty 66,6 m n. m. a její pfiíkré eroznû denudaãní svahy. Podkladem jsou krystalické vápence pestré skupiny moldanubika s ojedinûl mi aplity a pararulami. Vápence dosahují mocnosti pfies 300 m. Puãanka je Listnat les s pfievahou buku lesního (Fagus sylvatica). Okrotice ãervená (Cephalanthera rubra). souãástí PrácheÀské pahorkatiny, tvofiící pravobfieïní pás vápencov ch vrchû pfii fiece Otavû. Na svahovinách se vytvofiily vût- inou mûlké rendziny (rendzina typická, kambizemní, místy litická). âásteãnû odvápnûné profily zastupuje kambizem rendzinová. Místní v chozy zvûtralin kysel ch metamorfik pokr vá kambizem typická (kyselá i nasycená). KVùTENA Vût inu rezervace pokr vá listnat les s pfievahou buku lesního (Fagus sylvatica), ostatní ãásti tvofií kulturní smrãiny, porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) a b. ãerné (P. nigra), kfioviny, lesní lemy a vegetace mûlk ch such ch skeletov ch pûd. V bylinném patfie rostou sasanka lesní (Anemone sylvestris), kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), o. ãervená (C. rubra), zimostrázek nízk (Polygaloides chamaebuxus), l kovec jedovat (Daphne mezereum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris) avemeník dvoulist (Platanthera bifolia). V minulosti rostl na západním úpatí svahu tofiiã hmyzonosn (Ophrys insectifera). rezervace Puãanka Zalesnûn hfibet kolem kóty 66,6 m n. m., asi 500 m jihojihozápadnû od obce Hejná. Hejná 486 63 m V mûra: 4,77 ha Vyhlá eno: 948, novelizováno 988 Vápencov vrch s teplomilnou kvûtenou. ZVÍ ENA Pfii zoologickém prûzkumu tu byl zji tûn pfiedev ím znaãn poãet druhû bezobratl ch ÏivoãichÛ, z hmyzu napfi. ãmelák skalní (Bombus lapidarius), ã. lesní (B. sylvarum), ã. zemní (B. terrestris) aj. Z obratlovcû byly zji tûny pfiedev ím bûïné druhy jako napfi. po tolka obecná (Falco tinnunculus), Ïluna edá (Picus canus), strakapoud velk (Dendrocopos major) a s. mal (D. minor), pûnice slavíková (Sylvia borin), p. ãernohlavá (S. atricapilla), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix), b. vût í (P. trochilus), s kora babka (Parus palustris), s. modfiinka (P. caeruleus), s. koàadra (P. major), brhlík lesní (Sitta europaea), oupálek dlouhoprst (Certhia familiaris) a rejsek obecn (Sorex araneus). LESNICTVÍ Území rezervace je ve vlastnictví obce Hejná. V lesním porostu je nutné postupnou probírkou odstraàovat smrk a borovici ãernou s cílem uvolnûní buku. VYUÎITÍ Rezervace je v souãasnosti nejvíce ohroïena ne etrn m lesnick m hospodafiením a tûïbou vápence severnû od obce Hejná. BIBLIOGRAFIE 3, 4, 4, 44, 45, 436 MAPA ÚZEMÍ strana 59 44 KT 8

Okres Klatovy památka Stará Úhlava Zbytek pûvodního koryta fieky Úhlavy asi 00 m západojihozápadnû od obce Kok ín u vihova. Kok ín 374 m V mûra: 0,50 ha Vyhlá eno: 988 Ochrana území sleduje zachování ãásti mrtvého meandru fieky Úhlavy oddûleného pfii regulaci toku. GEOLOGIE Chránûné území leïí na nivních holocenních fluviálních hlinitopísãit ch sedimentech Úhlavy o mocnosti m. Oblast kolem mrtvého ramene fieky pokr vá fluvizem glejová. KVùTENA Mezi v znaãné druhy patfií stulík Ïlut (Nuphar lutea), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus). Rostou zde vzácnûj í druhy rdestû, napfi. rdest ostrolist (Potamogeton acutifolius) a r. tupolist (P. obtusifolius), dále ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus). Hojná je ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia). ZVÍ ENA Îije zde fiada ohroïen ch druhû, pfiedev ím obratlovcû, napfi. ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), otakárek fenyklov (Papilio machaon), kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata) a Èuh k obecn (Lanius collurio). íãní ramena ob vá mj. uïovka obojková (Natrix natrix). VYUÎITÍ Vodní plochy obhospodafiuje místní rybáfisk svaz, navazující zatravnûné plochy vyuïívá Zemûdûlské druïstvo vihov. BIBLIOGRAFIE 43 Celkov pohled z Kok ína, v pozadí vrchy Bûleã a Bûl ov. Porost ípatky vodní (Sagittaria sagittifolia). KT 9 45

PlzeÀsko a Karlovarsko památka Stra ínská jeskynû Pfiirozená jeskynû asi km západoseverozápadnû od obce Stra ín, vpravo od silnice do Rozsedel. Stra ín 580 m GEOLOGIE Stra ínská jeskynû vznikla v krystalick ch vápencích su icko-votické pestré série moldanubika. Jeskyni tvofií síà a dva systémy krátk ch chodeb. V nejniï ím bodû dna jeskynû jsou dvû jezírka. Krápníková v zdoba zcela chybí. Ve svahu nad jeskyní jsou vytvofieny nedokonalé krapy. Mezi pûdami pfievládá rendzina typická (litická). Na orné pûdû v okolí jeskynû se vyvinula nasycená (kyselá) kambizem typická. KVùTENA Skalky nad jeskyní porûstají trávy a kefie. Ze vzácnûj ích druhû cévnat ch rostlin tu najdeme tafiinku kali ní (Alyssum allysoides), náprstník velkokvût (Digitalis Jeskynû v su icko-strakonick ch vápencích. Teplomilné louky na vápencích nad jeskyní. grandiflora), píseãnici dou kolistou (Arenaria serpyllifolia), hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), hofieãek ãasn ãesk (Gentianella praecox subsp. bohemica) a hofiec brvit (Gentianopsis ciliata). ZVÍ ENA Z chránûn ch druhû jsou zde evidováni netop r BrandtÛv (Myotis brandtii), n. brvit (M. emarginatus), n. velkouch (M. bechsteinii), n. velk (M. myotis) avrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). Netop fii jsou v jeskyni kaïdoroãnû sãítáni. VYUÎITÍ Chránûné území není hospodáfisky vyuïíváno, na navazujícím pozemku je orná pûda. Jeskynû není pfiístupná vefiejnosti. BIBLIOGRAFIE 38, 99, 35 V mûra:,805 ha Vyhlá eno: 967 Jediná vût í jeskynû v systému su icko-strakonick ch vápencû, s drobn mi krasov mi jevy. Na vápencov ch skalkách nad jeskyní roste teplomilná kvûtena. 46 KT 30

Okres Klatovy památka Svat Bernard Hfibet s kótou Severní Li ák (70, m n. m.) se skalními v chozy v blízkosti kaple Svat Bernard asi, km v chodnû od Li ãí v Havranické vrchovinû. Li ãí 640 645 m V mûra: 0,73 ha Vyhlá eno: 990 Skály amfibolického gabronoritu dokumentují geologick v voj této oblasti typová lokalita kdyàského masivu (spodní paleozoikum). GEOLOGIE V chozy bazick ch hornin pokr vá ranker typick (litick ) stfiídavû s kambizemí rankerovou, pfiecházející postupnû do stfiednû hlubok ch typick ch (kysel ch) kambizemí. KVùTENA Ve smí eném listnatém lese pfievaïuje buk lesní (Fagus sylvatica) s vtrou en m smrkem (Picea abies). ZVÍ ENA Zoologick prûzkum dosud nebyl proveden. LESNICTVÍ Lesní porosty v chránûném území byly zafiazeny do kategorie lesa zvlá tního urãení, provádí se jen nahodilá tûïba. Porost se nedostateãnû zmlazuje. VYUÎITÍ Území je v pomûrnû dobrém stavu. Lokalitu nav tûvují exkurze odborníkû. Skalní v chozy a balvany amfibolického gabronoritu. KT 3 47

PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE PodloÏím jsou horniny svrchního proterozoika. Tûlesa buliïníkû o mocnosti asi 0 m vystupují v délce 30 m ve smûru SV JZ. Skaliska jsou po jihozápadní stranû lemována úzk mi jazyky kamenn ch mofií. Na mûlk ch pfiekryvech buliïníkû vznikly typické (litické) rankery s kambizemí rankerovou a ostrûvky litozemí. KVùTENA Území je souãástí lesního pûdního fondu v kategorii bezlesí. Chránûné rostliny se zde nevyskytují, vegetace vy ích rostlin na skalách témûfi chybí. Ve vrcholové partii skal roste reliktní bor, na skalních stûnách pfievládají kapradiny, napfi. osladiã obecn (Polypodium vulgare), vzácnûji o. pfiehlíïen (P. interjectum). VYUÎITÍ Na skalách je povoleno horolezectví. BIBLIOGRAFIE 9 BuliÏníkové balvany pod vrcholem v chozu. Vrcholová ãást buliïníkového suku. památka Tupadelské skály Vrcholová ãást buliïníkového kam ku, kterou eroze vypreparovala do bizarní skupiny skal, asi 500 m jihov chodnû od obce Tupadly v jiïní ãásti vihovské vrchoviny. Tupadly 470 490 m V mûra: 0,48 ha Vyhlá eno: 967 Typick zalesnûn kuïelovit buliïníkov kam k (suk). 48 KT 3

Okres Klatovy GEOLOGIE Zdej í amfibolit obsahuje vloïky leptynitu, je zfietelnû páskovan, místy slabû kontaktnû metamorfovan, edé aï edoãerné barvy. Leptynit, slo- Ïen pfieváïnû z kfiemene a Ïivce, tvofií nûkolik cm (nûkde v ak aï m) mocné bílé aï bûlavû edé vloïky. V okolí lomu se vyvinuly pfieváïnû mûlké pûdy typu rankerû (ranker typick a litick ) s kambizemí rankerovou a iniciálními litozemûmi, které jsou lemovány kyselou kambizemí typickou. VYUÎITÍ Území není hospodáfisky vyuïíváno. OhroÏeno je postupn m zvûtráváním povrchov ch partií a zarûstáním dna lomu náletov mi dfievinami. památka U Rado ína Opu tûn lom v amfibolitech asi km západnû od osady Uhli tû u N rska, na okraji lesa severnû od silnice k hraniãnímu pfiechodu Svatá Katefiina. Lomová stûna v amfibolitech. Zfietelnû páskovan amfibolit. Svatá Katefiina 550 558 m V mûra: 0,75 ha Vyhlá eno: 990 Lokalita dokumentuje v voj oblasti domaïlického krystalinika a jeho nejbliï ího okolí. KT 33 49

PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE PodloÏní blatensk granodiorit stfiedoãeského plutonu vystupuje ve stfiední a západní ãásti území v balvanit ch v chozech. Rezervace leïí na velmi mírnû zvlnûné holorovinû. âást plochy pokr vá mûlké eluvium. Su í stanovi tû pokr vá kyselá kambizem typická, na vlhãích místech vznikla kyselá kambizem pseudoglejová v asociaci s hydromorfním pseudoglejem kambick m. KVùTENA Rostlinstvo na lokalitû je mírnû suchomilné, mezofilní aï mírnû vlhkomilné sdruhy typick mi pro pastviny f. o. Plánického hfiebene, místy svût ím podílem druhû vfiesovi È. Na ãásti plochy porostlé B valé obecní pastviny s balvanit mi v chozy granodioritu zarûstají náletov mi dfievinami, pfieváïnû bfiízou bûlokorou (Betula pendula). dfievinami pfievaïuje bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Na nezastínûn ch místech rostou hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), hofieãek ãasn ãesk (Gentianella praecox subsp. bohemica), prha arnika (Arnica montana), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia) a jiné. ZVÍ ENA Chránûné území je malou enklávou mezi zemûdûlsky vyuïívan mi pozemky. Z hlediska ochrany pfiírody jsou v znamnûj í ãmelák zemní (Bombus terrestris), po tolka obecná (Falco tinnunculus), skfiivan polní (Alauda arvensis), Èuh k obecn (Lanius collurio), stehlík obecn (Carduelis carduelis) a rejsek obecn (Sorex araneus). VYUÎITÍ Rezervace je vyhlá ena na b valé obecní pastvinû, nyní nevyuïívané. Pro udr- Ïení souãasného stavu je nutné pravidelné odstraàování náletov ch dfievin a kosení. rezervace V Morávkách Fragment obecní pastviny asi km v chodojihov chodnû od obce LouÏná vpravo od silnice do StráÏovic. LouÏná 58 53 m V mûra:,43 ha Vyhlá eno: 988 B valá pastvina s fiadou chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin. Nejvût í nalezi tû hofice hofiepníku (Gentiana pneumonanthe) v Západních âechách. 50 KT 34

Okres Klatovy památka Velk kámen Zbytek pfiirozeného bukového porostu na západním svahu vrchu Velk kámen (674,3 m n. m.) asi km v chodojihov chodnû od obce BlíÏanovy v Plánické vrchovinû. Lovãice 598 6 m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 969 Fragment pûvodních podhorsk ch lesû f. o. Plánického hfiebene mezi pfieváïnû smrkov mi hospodáfisk mi lesy se skalní hradbou. GEOLOGIE Podkladem jsou silnû pfiemûnûné horniny moldanubika v tzv. kasejovickém v bûïku. Ve skalních útvarech zde vystupují cordieritické, neostfie páskované migmatity. Skalní útvar, zvan Velk kámen, je asi 60 m dlouh, maximálnû asi 30 m irok. Cel útvar je znaãnû ãlenit. LeÏí zde kyselé hnûdé pûdy kambizem typická (nenasycená) s kambizemí dystrickou. Na kamenit ch aï balvanit ch v chozech se nachází ranker typick (litick ) s kambizemí rankerovou, ojedinûle men í vloïky litozemí. KVùTENA Centrální skála je porostlá smí en m porostem spfievahou buku lesního (Fagus sylvatica), s vtrou enou borovicí (Pinus sylvestris) a smrkem ztepil m (Picea abies). Bylinn porost není druhovû bohat. Roztrou enû zde rostou kapraì samec (Dryopteris filix-mas), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), bika bûlavá (Luzula luzuloides) pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), konvalinka vonná (Convallaria majalis), ãesnek medvûdí (Allium ursinum) aj. ZVÍ ENA Pfielétávající ptáci a bûïn hmyz odpovídají biotopu podhorsk ch lesû. Pfiirozen bukov porost pûvodních podhorsk ch lesû f. o. Plánického hfiebene na balvanitém návr í. KT 35 5

PlzeÀsko a Karlovarsko rezervace Zbynické rybníky âást soustavy rybníkû s pfiilehl mi vlhk mi loukami asi km jihov chodnû od obce Zbynice a km severnû od obce TedraÏice na Su icku. Zbynice 508 m V mûra: 38,93 ha Vyhlá eno: 99 Díky své poloze a rozmanitosti prostfiedí hostí Zbynické rybníky znaãnû poãetnûj í a druhovû bohat í avifaunu neï ostatní rybníky na Su icku. GEOLOGIE Podklad rezervace a jejího okolí tvofií granodiority stfiedoãeského plutonu, pfiekryté písãit m aï hlinitopísãit m eluviem. Rezervace se rozkládá v plochém georeliéfu s vy- PR Zbynické rybníky. stupujícími pahorky a návr ími s mírn mi svahy. Povrch pokr vají hydromorfní pûdy glej typick (pseudoglejov ) s typick m pseudoglejem. V irokém okolí navazují na tyto pûdy kyselé a nasycené kambizemû. KVùTENA Vegetace je tvofiena pobfieïními kfiovinami, rákosinami a mokfiadními spoleãenstvy. Rostou zde napfi. devûtsil lékafisk (Petasites hybridus), pcháã bahenní (Cirsium palustre), p. zelinn (C. oleraceum), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), závitka mnohokofienná (Spirodela polyrhiza), orobinec irolist (Typha latifolia), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) aj. ZVÍ ENA Pfii prûzkumu zde bylo zji tûno celkem 45 druhû ptákû, z toho 33 druhû hnízdících, druhû pûvcû. K v znamnûj ím z nich patfií napfi. bekasina otavní (Gallinago gallinago), Èuh k ed (Lanius excubitor), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), potápka rudokrká (Podiceps griseigena). Îijí tu napfi. rosniãka zelená (Hyla arborea), ropucha krátkonohá (Bufo calamita) a uïovka obojková (Natrix natrix). VYUÎITÍ Na rybnících a pozemcích se hospodafií. Rezervace je potenciálnû ohroïena kolísáním vodní hladiny v hnízdním období, vyuïíváním chemick ch prostfiedkû, rekreaãním vyuïíváním rybníkû a intenzifikací hospodafiení na pozemcích v okolí. 5 KT 36

Okres Klatovy park Budûticko Vyhlá en Okresním úfiadem v Klatovech v roce 994. park zaujímá cca 4 400 ha ve v chodní ãásti okresu Klatovy v Bavorovské vrchovinû umavského podhûfií, v okrsku Budûtická vrchovina. Dûlí se na dvû ãásti. V první z nich, v jihov chodní ãásti Budûticka mezi Otavou a pfiítokem âerníãského potoka, leïí ãást f. o. Po umavsk kras v horním povodí Otavy s vápencov mi vrchy âepiãná (670,6 m n. m.), kde b val na jiïním okraji tûïen vápenec, Svat (640 m n. m.), Lí ná (580 m n. m.) a Chanovec (555 m n. m.). V chozy krystalick ch vápencû (ostrovní nebo jen ãoãkovitá loïiska v su- icko-votické pestré skupinû krystalinika) zde izolovanû vystupují z rulového a pararulového podloïí. Ve druhé, severní a severozápadní ãásti parku vystupují ruly a kfiemenné diority. Na vrcholu DÏbán (68,6 m n. m.) se vyskytují polohy erlanû. Pomûrnû rozsáhlé, aï 300 m mocné polohy krystalického vápence leïí na levém bfiehu Otavy mezi Dobr ínem a Rabím. Z fiady zdej ích lomû byly popsány ãetné nerosty: flogopit, diopsid, klinozoisit, radiálnû paprsãité agregáty wollastonitu, hojná rudní zrna (pyrit, pyrhotin, chalkopyrit) aj. Zajímav m úkazem je metasomatická dolomitizace. Vápencové vrchy vytváfiejí typick krajinn ráz, skály jsou dominantním krajinn m prvkem. Ve zdej ích lesních porostech se ojedinûle zachovaly zbytky pûvodních acidofilních doubrav, kvûtnat ch buãin a borû. V lesních porostech na vápenci v prostoru âepiãné je genová základna buku. V parku leïí pfiírodní rezervace âepiãná a Zbynické rybníky. V prostoru s vápencov m substrátem se vyvíjejí bohat í, teplomilnûj í, vápnomilná spoleãenstva, s ohroïen mi rostlinn mi a Ïivoãi n mi druhy. Najdeme zde napfi. kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), sasanku lesní (Anemone sylvestris), hofieãek ãasn ãesk (Gentianella praecox subsp. bohemica), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus) aj. V tûchto polohách Ïije také teplomilnûj í entomofauna, napfi. saranãe modrokfiídlá (Oedipoda caerulescens), drabãík Emus hirtus, mandelinka Chrysolina cerealis, plo tice Coranus subapterus a nûkolik druhû netop rû. Zdej í rybníky jsou hnízdi tûm vodního ptactva, tahovou zastávkou vzácn ch druhû bahàákû, refugiem skokana zeleného (Rana kl. esculenta), ropuchy zelené (Bufo viridis), ãolka obecného (Triturus vulgaris) aj. Dafií se tu kebli rybniãné (Anodonta cygnea). VOtavû Ïije vydra fiíãní (Lutra lutra). Na území parku se zachovala fiada kulturnû historick ch památek, napfi. hrad Rabí, zfiíceniny ranû gotického hradu Budûtice na vrchu DÏbán (âbán), zbytky slovanského hradi tû u Zbynic, románskogotick kostel ve Zbynicích, ranû gotick kostel sv. Vavfiince ve Zdouni a roztrou ené památky lidové architektury a drobné stavby boïí muka apod. Údolí pfiítoku âerníãského potoka pod obcí Vlkonice. KT 37 53

PlzeÀsko a Karlovarsko park Ka perská vrchovina Byl vyhlá en ONV v Klatovech v roce 98 jako tzv. oblast klidu. Zaujímá 4 47 ha v jihov chodní ãásti okresu Klatovy. Znaãnû ãlenité oblasti (50 m pfies 000 m n. m.) dominují Îdánov (064,5 m n. m.), Královsk kámen (058,3 m n. m.) tûsnû za hranicí parku a Zámeck vrch (90,6 m n. m.). Podklad tvofií pfieváïnû krystalické bfiidlice, resp. metamorfované horniny svorû a svorov ch rul moldanubika, jeï místy obsahují vloïky jin ch hornin, napfi. zlatonosné kfiemeny a vápence u Stra ína a OstruÏna. Sejpová pole byla okolo Nezdického, Divi ovského a Zuklínského potoka, zlaté doly v Zámeckém vrchu u Ka persk ch Hor a ve vrchu Îdánov. V okolí Stra ína nalezneme ponorné toky a závrty. Území je pramennou oblastí Nezdického, Divi ovského a Opoleneckého potoka. Vrcholové partie poskytují impozantní v hledy na umavu a okolní krajinu (napfi. z Královského kamene). Ve znaãnû zalesnûném území s lokalitami podmáãen ch smrãin a roztrou en ch zbytkû kvûtnat ch buãin (napfi. u hradu Ka perk) nalezneme mozaiku trval ch travních porostû o znaãné souhrnné plo e. Velmi cenné biotopy jsou v údolích Opoleneckého, Nezdického a Divi ovického potoka, v nûkter ch kvûtnat ch trval ch travních porostech a smí en ch lesích. Roste zde mnoho druhû vstavaãovit ch rostlin, napfi. okrotice bílá (Cephalathera damasonium) a o. ãervená (C. rubra), kru tík bahenní (Epipactis palustris), k. irokolist (E. helleborine) a k. tmavoãerven (E. atrorubens), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) a v. zelenav (P. chlorantha), vemeníãek zelen (Coeloglossum viride), pûtiprstka obecná (Gymnadenia conopsea), tofiiã hmyzonosn (Ophrys insectifera), vstavaã obecn (Orchis morio), v. muïsk (O. mascula) a v. osmahl (O. ustulata), prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), p. májov (D. majalis) a p. bezov (D. sambucina). Z dal ích chránûn ch druhû se zde vyskytují napfi. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vachta trojlistá 54 KT 38

Okres Klatovy (Menyanthes trifoliata), kosatec sibifisk (Iris sibirica), hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), hofieãek ãasn ãesk (Gentianella praecox subsp. bohemica) a h. nahofikl (G. amarella subsp. amarella), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), dfiípatka horská (Solodanella montana), prha arnika (Arnica montana), prvosenka jarní (Primula veris), p. vy í (P. elatior), orlíãek plan (Aquilegia vulgaris), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zimostrázek horsk (Polygaloides chamaebuxus), barvínek men í (Vinca minor), l kovec jedovat (Daphne mezereum), jalovec obecn (Juniperus communis), zplanûl chlupáãek oranïov (Pilosella aurantiaca), kapradina Ïebrovice horská (Blechnum spicant), plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum), p. puãivá (L. annotinum) a plavuník zplo tûl (Diphasiastrum complanatum). V pfiírodním parku hnízdí chránûné druhy ptákû, zejména ub vající sovy a dravci, datlík tfiíprst (Picoides tridactylus) aj. Îijí tu je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), slep kfiehk (Anguis fragilis), uïovka hladká (Coronella austriaca), zmije obecná (Vipera berus) aj. V pfiítocích Otavy Ïije vydra fiíãní (Lutra lutra). V parku je mnoïství památn ch a letit ch stromû, napfi. ãtyfisetletá Maleãská lípa, dále Albrechtická lípa, Stra ínsk klen, Albrechtické topoly ãerné, Rade ovská alej, stromofiadí Tu kov Ka - perské Hory Nezdice Cikánka etenice, stromofiadí ve Stra ínû. V území je fiada archeologick ch lokalit, napfi. pravûké hal tatsko-laténské a pozdûji slovanské hradi tû na vrchu Sedlo (90 m n. m.) je druh m nejv e poloïen m hradi tûm v âechách, hradi tû Obfií hrad na hofie Valy u Stach, dále v znamn stfiedovûk hrad Ka perk, zbytek tvrze Pust zámek u Ka perka, tvrz Krahulãice u Lazen nedaleko Stra- ína aj. Pozoruhodn mi památkami jsou románskogotick kostelík Panny Marie v Albrechticích usu ice na svahu vrchu Sedlo a celá fiada lidov ch staveb (Stra ín, Albrechtice, Nezdice, OstruÏno). V mûsteãku Ka perské Hory je muzeum umavy. Okolím Ka persk ch Hor vede nauãná stezka. Celkov pohled na Ka perskou vrchovinu pfies stfiedovûk hrad Ka perk. Nezdice ze silnice od Albrechtic. KT 39 55

PlzeÀsko a Karlovarsko park Kochánov Vyhlá en Okresním národním v borem v Klatovech vroce 985, jako tzv. oblast klidu. Zaujímá rozlohu 8 59 ha ve v chodní ãásti okresu Klatovy v kontaktu s CHKO a NP umava. Na horsk ch hfibetech zdej í ãásti Svatoborské vrchoviny a západnû na Kochánovsk ch pláních tvofií dominantní vrchy Kochánovsk vrch (004 m n. m.), vrch Kamenáã (988,9 m n. m.), nejvy ím bod Svatoborské vrchoviny, Svinensk vrch (970,8 m n. m.), Na zámku (949 m n. m.) aj. Plochá hornatina je vytváfiena dvojslídn mi pararulami moldanubika, biotitick mi Ïulami a granodiority moldanubického plutonu, injikovan mi rulami moldanubika a mal mi vloïkami krystalick ch vápencû. V krasové lokalitû Pekelského údolí leïí vápencová krasová jeskynû Peklo (chodba se síní a jezírkem). Na úpatí zalesnûn ch hfibetû najdeme fiadu pramenn ch území. Park patfií pfieváïnû do povodí horního toku PstruÏného potoka (Vol ovky) s Kepelsk m potokem, jeï je pfiítokem Otavy. Pfii severním a západním okraji parku teãe fiíãka OstruÏná, pfii v chodním okraji Otava. Podél vodních tokû se zachovala rozsáhlá sejpová pole po r - Ïování zlata, vût inou zarostlá luïními porosty. Pfievládají tu lesní, pfieváïnû smrkové komplexy, mnohde s buky nebo jedlemi, okrajovû borovice- mi. Místy rostou v kfiovinách vrba plazivá (Salix repens) a v. ãernající (S. nigricans). Trvalé travní porosty tvofií men í plochy, pfiiãemï cenné jsou zejména enklávy kvûtnat ch pastvin a floristicky bohat ch ra elini È. Rostou tu napfi. prha arnika (Arnica montana), chlupáãek oranïov (Pilosella aurantiaca), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), na mokfiej ích lokalitách bûloprstka bûlavá (Leucorchis albida), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), hadí kofien vût í (Bistorta major), ostfiice mokfiadní (Carex limosa), o. zobánkatá (C. rostrata), ostfiice tfieslicovitá (C. brizoides) a na zra elinûl ch lokalitách kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), borûvka ba- Ïinná (Vaccinium uliginosum), okrajovû sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica) aj. Vedle jelena lesního (Cervus elaphus) zde ojedinûle pob vá tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus), pomûrnû bûïná je zmije obecná (Vipera berus), v tûàkách b val ãolek horsk (Triturus alpestris), votavû a na pfiítocích se vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra). Kulturní historii krajiny dokumentují zbytky gotické tvrze âachrov ze 4. století, gotick kostel sv. Václava v âachrovû, objekt lidové architektury horského statku v Dolej ím Tû ovû, atd. Údolní pediment u Kochánova. 56 KT 40

Okres Klatovy park Plánick hfieben Vyhlá en Okresním národním v borem v Klatovech vroce 979 jako tzv. oblast klidu. park zaujímá 7 85 ha v severní ãásti okresu Klatovy ve vrcholové ãásti Plánické vrchoviny. Dominují mu vrchy Rovná (78 m n. m.), Barák (706 m n. m.) a Stírka (706, m n. m.). Území parku je budováno silikátov mi horninami moldanubika nebo prvohor s ojedinûlou lokalitou krystalického vápence u Nehodiv. Vrcholy parku jsou vytváfieny pfieváïnû migmatity, které jsou prostoupeny nemigmatizovan mi horninami kvarcity, erlany, vzácnû amfibolity a Ïiln m kfiemenem. NíÏe navazují granodiority a injikované ruly. âoãkovitá poloha krystalického vápence mezi Nezdicemi a Stra ínem byla v minulosti otevfiena nûkolika lomy pfii Nezdickém potoce. Území je pramennou oblastí fieky Úslavy (v horním toku Bradlavy). âlenit terén pokr vá mozaika lesû (vût í lesy zejména v polesí Kakov), zemûdûlsky vyuïívan ch ploch, drobn ch vodních ploch a mal ch sídel. PÛvodní kvûtnaté buãiny, místy také jedliny a suèové lesy, níïe acidofilní doubravy a potoãní ol iny, se zachovaly jen velmi omezenû. V zrazn m krajinn m prvkem jsou ãetné balvanité pastviny s hojností ostfiic o. Davallova (Carex davalliana), o. ble ní (C. pulicaris) a dal ích druhû; ze sedmi zdej ích sítin je v znamná sí- tina kostrbatá (Juncus squarrosus). Rostou tu dále napfi. hofieãek ãasn ãesk (Gentianella praecox subsp. bohemica), hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), na vlhãích loukách upolín nejvy í (Trollius altissimus). Z dal ích v znamn ch druhû zde prosperují napfi. ãesnek medvûdí (Allium ursinum), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), prha arnika (Arnica montana), Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant), rûzné druhy hvûzdo Û (Callitriche spp.), kru tík bahenní (Epipactis palustris), k. irolist (E. helleborine), rozchodníkovec velk (Hylotelephium maximum), kosatec sibifisk (Iris sibirica), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), plavuà puãivá (Lycopodium annotinum), p. vidlaãka (L. clavatum), vstavaã obecn (Orchis morio), tolije bahenní (Parnassia palustris), v ivec bahenní (Pedicularis palustris), prvosenka jarní (Primula veris), p. vy í (P. elatior), hru tiãka men í (Pyrola minor), dfiípatka horská (Soldanella montana), rûïe pfievislá (Rosa pendulina), l kovec jedovat (Daphne mezereum) a jalovec obecn (Juniperus communis). Zcela specifickou kvûtenu hostí vápence, zejména u Nehodíva. Botanicky zajímavé jsou i místní sejpy. Dfiíve v parku rostly bûlorozchodník huàat (Oreosedum villosum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea) a jednokvítek velekvût (Moneses uniflora). Krajina pfiírodního parku Plánick hfieben jiïnû od Pohofií. KT 4 57

PlzeÀsko a Karlovarsko âepiâná STR. 3 BùLâ STR. 9 JELENÍ VRCH STR. 35 58 KT 4

Okres Klatovy PASTVI Tù U FÍNÒ STR. 4 PUâANKA STR. 44 KT 43 59

PlzeÀsko a Karlovarsko BùL OV STR. 30 CHUDENICKÁ BAÎANTNICE STR. 34 PRÁCHE STR. 43 60 KT 44

Okres Klatovy Památné stromy. Topol ãern, k. ú. Albrechtice u Su ice, p. ã. 85, u kostela a hfibitova. O: 460 cm, Vs: 8 m, S: cca 50 let.. Dub letní, k. ú. Bezdûkov u Klatov, p. ã 5/, na konci hráze v západní ãásti zámeckého parku. O: 60 cm, Vs: 9 m, S: cca 350 let. 3. Dvû lípy malolisté, k. ú. BlíÏanovy, p. ã. 947, na severním okraji obce pfii silnici do Neuraz. O: 53 a 366 cm, Vs: 5 m, S: cca 00 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. BfieÏany, p. ã. 0/, u kaple sv. Anny na v chodním okraji obce. O: 430 cm, Vs: 4 m, S: cca 50 let. 5. Lípa obecná, k. ú. Bystfiice nad Úhlavou, p. ã. 95/3, u kapliãky sv. Trojice v chodnû od obce. O: 53 cm, Vs: m, S: cca 300 let. 6. Stromofiadí lip, k. ú. Dolej í Kru ec, p. ã. 375, pfii cestû z obce k b valé kapli v lese. O: 30 600 cm, Vs: 30 35 m, S: cca 300 400 let. 7. Lípa velkolistá, Vol ovská lípa, k. ú. Dolní StaÀkov, p. ã. 6/, na nádvofií b valého zámku. O: 654 cm, Vs:,5 m, S: cca 400 let. 8. Javor klen, k. ú. Drslavice u Tupadel, p. ã., na hrázi rybníãka Dubíãek jiïnû od obce. O: 436 cm, Vs: 33 m, S: cca 00 let. 9. Lípa velkolistá, k. ú. Hadrava, p. ã. 3/, u stavení ãp. 6 v obci. O: 59 cm, Vs: 3,5 m, S: cca 300 let. 0. Buk lesní, k. ú. Hradi tû u Bofiíkov, p. ã. 67/3, na okraji lesa jiïnû od obce. O: 490 cm, Vs: 33 m, S: cca 350 let.. Dub letní, k. ú. Hrádek u Su ice, p. ã. 74/, na pastvinû u sádek na levém bfiehu OstruÏné. O: 4 cm, Vs: 5 m, S: cca 400 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Hrádek u Su ice, p. ã. 56/9, na návr í u sochy sv. Jana Nepomuckého pfii silnici do Su ice. O: 465 cm, Vs: 3 m, S: cca 50 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Chamutice, p. ã. 54, u polní cesty do Petrovic, naproti kfiíïku. O: 470 cm, Vs: 6 m, S: cca 300 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. Chudenice, p. ã. 47/4, u kapliãky pfii silnici do Slatiny. O: 336 cm, Vs: 6 m, S: 30 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Chudenice, p. ã. /, na nádvofií starého zámku (muzea). O: 300 cm, Vs: 0 m, S: cca 00 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Chudenín, p. ã. 8, na návsi u kapliãky. O: 555 cm, Vs: 33,5 m, S: cca 300 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Javorná na umavû, p. ã. 33, u kostela v obci. O: 480 cm, Vs: 7 m, S: 300 let. Strom se nachází na hranici CHKO umava. 8. Lípa malolistá, Lípa u Podle ákû, k. ú. Jetenovice, p. ã. 33, na soukromém ohraniãeném pozemku. O: 735 cm, Vs: 35 m, S: cca 50 let. 9. Dub letní, k. ú. Klatovy. p. ã. 3447, v Kollárovû ulici u zdravotní koly. O: 336 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 0. Javor stfiíbrn, k. ú. Klatovy, p. ã. 3409/, na kfiiïovatce proti okresnímu úfiadu. O: 363 cm, Vs: 5 m, S: 50 let.. Lípa malolistá, BeÀovská lípa, k. ú. Klatovy, p. ã. 99, pfii silnici Klatovy Kdynû ve v chodní ãásti obce. O: 67 cm, Vs: 0 m, S: cca 400 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Koj ice, p. ã. 59, v obci. O: 670 cm, Vs: 7 m, S: cca 400 let. 3. Lípa velkolistá, Tich ch lípa, k. ú. Koj ice, p. ã. 5, na okraji obce pfii cestû do Chamutic. O: 545 cm, Vs: 0 m, S: cca 350 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. Kvá Àovice, p. ã. 469/3, pfii cestû do Defurov ch LaÏan. O: 383 cm, Vs: 3 m, S: 70 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Le i ov, p. ã. 355, u cesty na jiïním okraji obce. O: 85 cm, Vs: 4,5 m, S: cca 400 let. 6. Lípa velkolistá, k. ú. Maãice, p. ã. 80/, u cesty do Vojnic ve v chodní ãásti obce. O: 79 cm, Vs: 3 m, S: cca 500 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Maleã, p. ã. 404/, na okraji obce jiïnû od kostela. O: 67 cm, Vs: 3,5 m, S: cca 400 let. Lípa velkolistá naproti kfiíïku v k. ú. Chamutice u silniãky do Petrovic. KT 45 6

PlzeÀsko a Karlovarsko 4 3 Lípa velkolistá, zv. Lípa u Zelen ch, roste u silnice na okraji obce Mokrosuky. 3 Kaãerensk dub. 4 Lípa v Habarticích. 8. Lípa malolistá, k. ú. Malé Hydãice, p. ã. 34/3, na pastvinû na levém bfiehu náhonu pod ml nem. O: 447 cm, Vs: 5 m, S: cca 50 let. 9. Lípa velkolistá, k. ú. Malonice, p. ã. 663/, na návsi u odboãky na Velhartice. O: 737 cm, Vs: 8 m, S: odhadováno na 800 let. 30. Lípa velkolistá, k. ú. Malonice, p. ã. 09/, na pastvinû pod kravínem. O: 80 cm, Vs: 8,5 m, S: odhadováno na 400 aï 500 let. 3. Jilm horsk, k. ú. Miletice u DlaÏova, p. ã. 3/, 57/, 37 na severním okraji obce. O: 34 cm, S: 50 let. 3. Skupina 6 modfiínû, k. ú. Mochov u Hartmanic, p. ã. 84 a 86, v osadû. O: 35-390 cm, Vs: 5 m, S: 50 75 let. Stromy se nacházejí na hranici CHKO umava. 33. Dub letní, k. ú. Mokrosuky, p. ã. 56/3, na pastvinû v chodnû od obce pfii odboãce do Le i ova. O: 470 cm, Vs: 9 m, S: cca 400 let. 34. Lípa velkolistá, Lípa u Zelen ch, k. ú. Mokrosuky, p. ã. 5, u ãp. 6 na konci obce pfii silnici do Hor Matky BoÏí. O: 850 cm, Vs: 5 m, S: odhadováno na 600 let. 35. Lípa velkolistá, k. ú. Nehodiv, p. ã. 54/, na návsi u stavení ãp. 4. O: 33 cm, Vs: 4 m, S: cca 50 let. 36. Dub letní, k. ú. Nemilkov, p. ã. 43/9, v obci u cesty ke dvoru. O: 50 cm, Vs: 33 m, S: cca 350 let. 37. Dub letní, k. ú. Nemilkov, p. ã. 36/4, v poli nad dvorem Chrástov pfii silnici Bû iny Nemilkov. O: 447 cm, Vs: 6 m, S: cca 80 let. 38. Dub letní, k. ú. Nemilkov, p. ã. 06/4, na louce u lesa asi 50 m jiïnû od dvora Chrástov. O: 580 cm, Vs: 7,5 m, S: cca 300 let. 39. Buk lesní, k. ú. Nezdice na umavû, p. ã. 50, u osady Îdánov. O: 550 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 40. javory kleny, k. ú. Nezdice na umavû, p. ã. 68, u osady Îdánov. O: 87 a 3 cm, Vs: 3 a 5 m, S: 50 let. 4. Lípa velkolistá, k ú. Nezdice na umavû, p. ã. 76, u osady Îdánov. O: 47 cm, Vs: 7 m, S: cca 00 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. Obytce, p. ã. /, na návr í pfied obcí u kapliãky. O: 735 cm, Vs: 36 m, S: cca 400 let. 6 KT 46

Okres Klatovy 5 6 43. Dvû lípy velkolisté, k. ú. Oldfiichovice u Dûpoltic, p. ã.,, na okraji lesa u samoty Îeliv, km severnû od Oldfiichovic. O: 360 a 345 cm, Vs: a 0 m, S: cca 350 a 50 let. 44. Lípa velkolistá, k. ú. Oldfiichovice u Dûpoltic, p. ã. 46/, O: 400 cm, Vs: 0 m, S: cca 350 let. 45. Javor klen, KnûÏick klen, k. ú. Petrovice u Su ice, p. ã. 58/, vareálu Domova dûchodcû pfii cestû do Strunkova. O: 543 cm, Vs: 34 m, S: cca 00 let. 46. Lípa (sp.), k. ú. Platofi, p. ã. 375/, u kaple. O: 430 cm, Vs: m, S: cca 300 let. 47. Lípa velkolistá, Tomá kova lípa, k. ú. Podolí u Klatov, p. ã. 8, na jiïním okraji obce. O: 665 cm, Vs: 5,5 m, S: odhadováno na 600 let. 48. Lípa velkolistá, PoleÀská lípa Dobrovského, k. ú. PoleÀ. p. ã. 386/, na návsi u kostela. O: 356 cm, Vs: 5 m, S: cca 50 let. 49. Dub letní, Tyr Ûv dub, k. ú. Pfiedslav, p. ã. /4, u rybníãku v severní ãásti obce. O: 597 cm, Vs: 3 m, S: cca 300 let. 50. Lípa velkolistá, k. ú. Sluhov, p. ã. 5/3, ve stfiedu obce. O: 70 cm, Vs: 0,5 m, S: odhadováno na 400 let. 5. Lípa velkolistá, Lípa u ValdmanÛ, k. ú. Svoj ice u Su ice, p. ã. 9/, u vrat ãp. 9 v obci. O: 57 cm, Vs: 5 m, S: cca 350 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Svoj ice u Su ice, p. ã. 30/, u vchodu na hfibitov. O: 49 cm, Vs: 6 m, S: 30 let. 53. Borovice lesní, k. ú. Tajanov u Tupadel, p. ã. 4/, na v chodním okraji obce pfii cestû k fiíãce OstruÏná. O: 94 cm, Vs: 6 m, S: cca 00 let. 54. Lípa malolistá, k. ú. Trsice, p. ã. 38/, na návsi. O: 667 cm, Vs: 6 m, S: cca 400 let. 55. Skupina lip velkolist ch, k. ú. Velhartice, p. ã. 53/, u farního úfiadu. O: 60 a 560 cm, Vs: 4 m, vûk 00 300 let. 56. Lípa malolistá, k. ú. Vlastûjov, p. ã. 96, na pastvinû pod kravínem nad silnicí do Jifiiãné. O: 630 cm, Vs: 5 m, S: cca 350 let. 57. Lípa velkolistá, k. ú. Vracov u âíhanû, p. ã. /, u rybníka v osadû. O: 460 cm, Vs: m, S: cca 00 let. 58. Lípa malolistá, Lípa u Chalupsk ch, k. ú. Zámy l, p. ã. 0, u chalupy v osadû Javofiíãko. O: 580 cm, Vs: 9 m. 59. Skupina 4 lip malolist ch, k. ú. Zavlekov, p. ã. 49/, na okraji obce u boïích muk pfii silnici do Plichtic. O: 80 459 cm, Vs: 0 3 m, S: cca 50 let. 60. Lípa velkolistá, k. ú. Zdebofiice, p. ã. 95/, nejvût í lípa ze skupiny stromû na návsi u vchodu do hfibitova. O: 56 cm, Vs: 8 m, S: cca 00 let. 5 6 7 Lípa na pastvinû pod obcí Malonice. Dub u hfii tû v Mokrosukách. Lípa v obci Nehodiv. 7 KT 47 63

PlzeÀsko a Karlovarsko 8 8 Lípa na návsi u kfiíïku v Trsicích. 64 KT 48