P jëuj, rozmnoûuj, rozöi uj! ÿõjen 1998

Z PAS P jëuj, rozmnoûuj, rozöi uj! OBSAH Uk iûov n svïtu 1 ExistujÌ z zraky? 4 Transcendent lnì meditace 9 Dve e do kr lovstvì 12 PouËenÌ 13 Duhov festival 16 Larry Flynt 17 Zatloukat 18 Volba ûivotnìho partnera 21 Mitochondri lnì hodiny 23 EvoluËnÌ nazìr nì na svït 26 Je k esùanstvì utopie? 28 VÏdÏnÌ a vzdïl v nì 30 Trendy 32 Moudrost 33 Napsali jste n m 37 Sekularizace 41 Misie a ûivot mezi Auky 41 K zamyölenì 43 O DUäI 58 ÿõjen 1998 UKÿIéOV N SVÃTU UKÿIéOV N SVÃTU Ale ode mne odstup to, abych se chlubil, jedinï v k Ìûi P na naöeho Jezukrista, skrze nïhoû jest mi svït uk iûov n, a j svïtu. (Galatsk m 6,14 Kralick Bible) S blìûìcìm se nov m tisìciletìm je ËlovÏk naplnïn mnoh mi nadïjemi a neb valou svobodou. Lidsk m moûnostem nejsou kladeny û dnè hranice. Po tolika z vratn ch spïöìch ve vöech oblastech lidskè existence se ani nedivìme. N zor "DÏlej si co chceö, nikdo ti nem pr vo br nit" se st v mottem, razì se smïr pozitivnìho myölenì. MyölenÌ tak pozitivnìho, ûe p ech zì do extrèmu a ËlovÏk ztr cì kontakt s realitou.»lovïk se st v st edem svèho vlastnìho svïta, jehoû z kony jsou podmìnïny z kony spoleënosti, v nìû ûije. éeb ÌËek hodnot dost v jinou podobu. MnohÈ v razy nab vajì negativnìho v znamu a postupnï z lidskèho slovnìku mizì. K esùan se aktivnï podìlì na ûivotï spoleënosti, kter je svou tv Ì odvr - cena od Krista. OvlivnÏn pozitivismem nechce mnohdy ani slyöet o krizi, smrti Ëi utrpenì. To vöe je p Ìliö negativnì. Chce slyöet o sv ch moûnostech, o svè neomylnosti, moci zvìtïzit nad vöìm, s ËÌm se v ûivotï setk v. PostupnÏ se dost v do stavu, kdy uû vlastnï P na Boha nepot ebuje. VÌru v Boha nahrazuje vìra v sebe sama. PozitivnÏ naladïn vï ÌcÌ P na Boha neodmìt, moûn ho sv mi sty vyzn v, ale jeho ûivot je pod Ìzen uskuteëúov nì vlastnì v le, podle toho, jak je t eba, anebo jak se situace vyvìjì. Dokonce se snaûì svou v li podsunout v modlitb ch i P nu Bohu. Jin mi slovy, BoûÌ v le se mïnì podle k esùanova moment lnìho

2 Z PAS O DUäI citovèho rozpoloûenì. Mohli bychom se rozhovo it o evangeliu prosperity, kterè tak Ëasto odvracì ËlovÏka od BoûÌ pravdy. Takov ËlovÏk nerad slyöì o k Ìûi anebo o smrti. Ano, k Ìû je skuteënï symbolem smrti. Ovöem v ch p nì up ÌmnÈho k esùana tyto pojmy nab vajì jinèho v znamu. Proto Bible o k Ìûi tolik hovo- Ì. Proto apoötol Pavel d v k Ìû do zkè souvislosti s ûivotem.»lovïk totiû p ijetìm negativnìho zìsk v pozitivnì. P ijetìm smrti P na JeûÌöe Krista na k Ìûi je ËlovÏk schopen vnìmat a ocenit zìskanou svobodu a vïën ûivot. P n B h zn velice dob e povahu i charakter ËlovÏka. To, co zp sobilo p d andïla-svïtlonoöe i prvnìho ËlovÏka, zp sobuje p d nejednoho ËlovÏka-k esùana i v dneönì dobï. P cha je h Ìch a ËlovÏk snadno p öe podlèh. P ich zì v r zn ch form ch a m ûe se vloudit i do srdce up ÌmnÈho k esùana. P ÌbÏh Jid öe IökariotskÈho je velice dob e zn m. Jak je to moûnè, ûe Jid ö zradil? Znal P na JeûÌöe, naslouchal Jeho slov m po celou dobu, kdy P n JeûÌö chodil po zemi, vyuëoval a k zal. SkuteËnost, ûe byl mezi uëednìky, n m dosvïdëuje, ûe se vïdomï rozhodl k n sledov nì P na JeûÌöe. Tak jako ostatnì uëednìci byl obezn men s pl nem spasenì pro ËlovÏka. VÏdÏl, proë P n JeûÌö p iöel na svït. Zd se, ûe takè vï il. P esto jeho ûivot konëì naprostou beznadïjì. Moûn nevï il v realitu k Ìûe, moûn poëìtal s tìm, ûe se P n JeûÌö zatknout nenech, ûe se opït nïjak m zp sobem ztratì... NevÌme, v jakèm rozpoloûenì se nach zelo jeho nitro. Byl p esvïdëen, ûe BoûÌ l ska nedovolì, aby byl BoûÌ Syn uk iûov n? P edpokl dal, ûe pozdïji vöechno vysvïtlì a uvede do po dku? SpolÈhal na BoûÌ l sku k ËlovÏku? OtupÏlo jeho srdce natolik, ûe ani nevnìmal slova P na JeûÌöe p i poslednì veëe i? Nemyslel na n sledky? Touha po penïzìch, jin mi slovy h Ìch, mu zast ela zdrav sudek. N sledky svèho Ëinu si uvïdomuje p Ìliö pozdï. Jeho ûivot konëì smrtì. Tolik slyöel o BoûÌm kr lovstvì a p esto neodol, h Ìchu podlèh a p ipravuje se o podìl na BoûÌm kr lovstvì. Jid ö mïl vöechny p edpoklady k tomu, aby na vïënosti podìl mïl. StejnÈ p edpoklady m takè ËlovÏk v dneönì dobï. Je dokonce obezn men s Jid öovou zkuöenostì, p esto nejeden vï ÌcÌ konëì v beznadïji jako Jid ö. Naöe sebevïdomì umocnïno vìrou v sebe sama n s otupì. Vytvo Ìme si vlastnì desatero a zn most PÌsma pouûìv me k tomu, abychom omluvili svè slabosti a prohry. NezastavÌ n s p Ìklad kr le Saula, zkuöenost ElÌho s jeho syny ani h Ìch kr le Davida. N m se to p ece nem ûe st t... a zahr v - me si s h Ìchem, aù uû m jakoukoliv formu Ëi podobu. "Dnes jeötï ne, ale zìtra to urëitï d m do po dku. Vöak P n B h mi rozumì, poprosìm a On mi odpustì." Ano, P n B h zn mentalitu ËlovÏka. On ËlovÏku opravdu rozumì, zn n - sledky h Ìchu, jakou beznadïji a ho kost p in öì. Proto p ich zì s k Ìûem. K Ìû znamen utrpenì. V hovorovè eëi Ëasto tìmto v razem vyjad ujeme nïco velice nep ÌjemnÈho. ÿìk me "To je ale k Ìû" a hled me zp sob, jak se tèto krize zbavit. UlevÌ-li se n m, cìtìme se osvobozeni a snaûìme se podobnè situaci vyhnout, ale bez k Ìûe nenì svobody. Skrze k Ìû P na JeûÌöe Krista m ûeme zìskat nepopsatelnou svobodu. JedinÏ ten, kdo okusil k Ìû, si v ûì svobody. Pot ebu novèho a svobodnèho ûivota vnìm ten, kdo se zastavil a pohledïl na dno svè duöe. Tento pohled n m odhalì "samou bìdu, sam h Ìch", jak zpìv me v jednè pìsni. To je podstata ËlovÏka a ten, kdo to pochopì, bojuje celou svou bytostì proti tomu, aby sklouzl zpït. Jid ö nebojoval. Nedos hl svobody. Up Ìmn k esùan s m k sobï i v Ëi P nu Bohu si uvïdomuje nebezpeëì h Ìchu, jemuû je neust le vystaven. Star p irozenost se chce ujmout vl dy. Boj proti lidsk m

Z PAS O DUäI 3 slabostem nikdy nekonëì. Proto pot ebujeme k Ìû, aby ten star ËlovÏk byl na nïm, skrze P na JeûÌöe, uk iûov n. (ÿìm. 6:6) NepodlÈhejme faleönèmu dojmu, ûe tìm je vöe vy eöeno a nic se n m jiû nem ûe st t. NevÏ me vìce sami sobï neû P nu Bohu. Nebo naopak - nerezignujme p i tïûkostech, kter m musìme p i n sledov nì P na JeûÌöe Ëelit. Rozhodneme-li se kr Ëet s Kristem a skuteënï tak ËinÌme, budeme ohromeni, jakou silou n s P n obda Ì, abychom nad h Ìchem vìtïzili. U k esùana se st v hodnotou to, co je hodnotnè v BoûÌch oëìch. Doch zì k p ehodnocenì a to svïtskè nutnï ustupuje do pozadì. Do jakè mìry, to z leûì na tom, kam je up en n ö pohled. Ke k Ìûi P na JeûÌöe Krista, anebo na nïco jinèho. M ûe to b t cokoliv. Nej- ËastÏji to b v up enost na sebe sama. To je takè smïr, kter m se ubìr sou- Ëasn spoleënost. Mlad ËlovÏk je pod vlivem v chovy sobeckèho p Ìstupu k ûivotu: "Pamatuj, ûe nikdo a nic nenì d leûitïjöì neû ty s m." Ovoce tohoto p Ìstupu k ûivotu je patrnè i na p dï naöich sbor. SvÏtskÈ zp soby a myölenì se postupnï vkr dajì do naöeho podvïdomì a mnohdy ztr cìme soudnost. NenÌ to nakonec nic novèho pod sluncem. Proto se to takè oz v v Pavlov ch dopisech k jednotliv m sbor m. KÈû je i naöì chloubou vyzn nì: Skrze P na JeûÌöe Krista mi je svït uk iûov n a j svïtu! (Gal. 6:14) Abychom se mohli s tìmto vyzn nìm ztotoûnit, musìme si uvïdomit, kde je hranice mezi svïtsk m zp sobem ûivota a ûivotem oddan m Kristu. RozhodnÏ to nenì ûivot poustevnìka ani n vrat k primitivnìmu zp sobu ûivota.»lovïk byl P nem Bohem postaven na tuto zem, aby ji obdïl val a pracoval.»lovïk byl takè obda en inteligencì, kter mu umoûúuje mnohè zdokonalovat. P i pr ci se jistï nutnï projevì i lidsk vynalèzavost, kter vede k revoluënìm zmïn m. P n B h ËlovÏka stvo il pro ûivot ve spoleëenstvì, proto existuje rodina jako mal buúka spoleënosti. Ta se potom promìt do okolì a doch zì k vytv enì r zn ch druh spoleënostì. A to s sebou p in öì r znè v hody a nev hody v kladnèm Ëi z pornèm smyslu. Proto je tak d leûitè zn t hranici. Proto je tak d leûitè sv j ûivot pod izovat BoûÌmu p ik z nì a uvïdomovat si, ûe poruöenìm jednoho poruöuji i vöechna ostatnì p ik z nì. BoûÌ Slovo n s vybìzì, varuje, vyuëuje, potïöuje a je plnè nadïje. TÈ nadïje, kterou ËlovÏk m ûe poznat jedinï ve smrti P na JeûÌöe Krista. On zvìtïzil nad smrtì, a tìm n m zajistil mìsto na vïënosti. NynÌ je na n s, do jakè mìry jsme ochotni sv j ûivot pod Ìdit tomu, kdo n s vybìzì k n sledov nì. Jen na n s z leûì, do jakè mìry jsme ochotni podrobovat svè chov nì, zp sob eëi i myölenì BoûÌm zp sob m. Kralick p eklad Bible to velice v stiûnï vyjad uje: S b znì a t esenìm spasenì svè konejte! (Filipsk m 2:12) V zva v sobï skr v urëitou nalèhavost. JistÏ ne zbyteënï. Kaûd, kdo proöel zklam nìm sama sebe, tèto v zvï rozumì a je za ni vdïën. Jen tak si p estaneme zakl dat na svè osobnosti a s opravdovou ctou a b znì budeme p ijìmat jednotlivè dny s vdïënostì za vöe, co jsme a co m me z milosti BoûÌ. Pouh myölenka na BoûÌ vöudyp Ìtomnost a vöevïdoucnost by n s mïla vèst k ËistÈmu ûivotu, protoûe p ed Bohem nenì nic skryto. Slova v mluvy a vysvïtlov nì n m ztuhnou na rtech a skuteënï onïmìme. éijeme s tìmto vïdomìm den co den? Vychov v me v tomto vïdomì i naöi mladou generaci? Aù kaûd vidì, ûe nic nem me spoleënèho se svïtsk m zp sobem ûivota, ûe svït n m skuteënï je uk iûov n a my svïtu! (Gal. 6:14) - Nataöa Legiersk - Slavn nadïje (b ezen 98)

4 Z PAS O DUäI EXISTUJÕ Z ZRAKY? Pro k esùany je d leûitè zab vat se nejr znïjöìmi ot zkami a n mitkami, kterè vzn öejì lidè neznajìcì Boha, aby byli schopni uspokojivï a fundovanï odpovïdït. Oponenti k esùanstvì jsou totiû p esvïdëeni, ûe jde o prostoduchou nebo slepou vìru. Opak je pravdou. Jestliûe se nepostavìme humanistick m interpret m na jejich myölenkovè rovinï, budou i nad le ovlivúovat miliony lidì svou naturalistickou nebo pohansko-n boûenskou filozofiì v jakoby vïdeckèm balenì. Je na Ëase, abychom my, bibliëtì k esùanè spolèhajìcì jen na BoûÌ milost skrze Krist v k Ìû, odhalili slova PÌsma: Aù nikdo s m sebe neklame. DomnÌv -li se nïkdo z v s, ûe je v tomto svïtï moudr, aù se stane bl znem, aby se stal opravdu moudr m. (1. Korintsk m 3:18) Neboù je ps no: ZahubÌm moudrost moudr ch a rozumnost rozumn ch zavrhnu. Kde jsou uëenci, kde znalci, kde eënìci tohoto vïku? NeuËinil B h moudrost svïta bl znovstvìm? Protoûe svït svou moudrostì nepoznal Boha v jeho moudrèm dìle, zalìbilo se Bohu spasit ty, kdo vï Ì, bl znovskou zvïstì. éidè û dajì z zraën znamenì, ÿekovè vyhled vajì moudrost, ale my k ûeme Krista uk iûovanèho. (1. Korintsk m 1:18-23) P irozen ËlovÏk je p esvïdëen, ûe z zraky nejsou, nebyly a nikdy nebudou, zatìmco Bible je pln z zrak. PrvnÌm a nejvïtöìm z zrakem bylo stvo enì v öesti dnech, poë tek cìrkve byl p edem ohl öen snad nejneuvï itelnïjöìm z zrakem, totiû vzk ÌöenÌm P na JeûÌöe Krista. DalöÌ z zraky, kterè si m ûeme jen nam tkovï p ipomenout, jsou t eba panenskè poëetì JeûÌöe Krista nebo nakrmenì tisìc nïkolika rybiëkami a chleby. Pro k esùany jsou biblickè z zraky potvrzenìm, ûe B h je vöemocn a ûe v budoucnosti nadp irozenou cestou ukonëì tento svïtov systèm a p ijde si pro ty, kdo mu pat Ì. Pro nevï ÌcÌho z zraky naopak dokazujì, ûe Bible je pln podobenstvì, protoûe ve svïtï, v nïmû ûijeme, nevidì û dnè vyboëenì z norm lu, vidì jen p irozen d svïta a p Ìrody. Za stvo enìm nevidì z zrak, ale p irozen v voj. Pokud vìme ze zkuöenosti, mrtvì nikdy nevst vajì z hrob, ûena otïhotnì, jen kdyû je oplodnïna muûskou spermiì, a peëenè chleby a rybky se jeötï nikdy nerozmnoûily. Jin mi slovy, biblickè z zraky jsou pro nï stejnï vïrohodnè jako hastrman. NaöÌm cìlem nenì podrobnï vysvïtlit, jak se z zraky - tj. fenomèny vyboëujìcì z p ÌrodnÌch z kon - dïjì, ani se nebudeme snaûit vysvïtlit z zraky p irozen mi pochody svïta. NaöÌm cìlem je uk zat, ûe naturalistick p Ìstup k z - zrak m propagovan po vìce neû dvï stï let je v rozporu s norm lnìm lidsk m uvaûov nìm a vïdou. NaturalistickÈ uvaûov nì je zaloûeno na chybnè logice a p edpojatèm myölenì, kterè dïl z vïry d Ìve, neû shrom ûdì d kazy. Nejprve si ujasnïme terminologii. Co je to z zrak? Z zrak je nadp irozen z sah do bïûnèho chodu svïta, z sah, kter zp sobì neobvykl jev, jenû m sv j Ëel a kter by se jinak nestal. Z toho vypl v, ûe p ÌrodnÌ z kony ch peme jako norm lnì, podle nichû se ÌdÌ cel p Ìroda. Z zrak je vöak neobvykl a neëekan BoûÌ z sah do p irozenèho chodu dïnì. To samo o sobï neznamen, ûe by z zraky musely b t v rozporu s p ÌrodnÌmi z kony. Slavn fyzik Sir George Stokes ekl: "Je pravdïpodobnè, ûe jevy, kterè naz v me z zraky, nebyly zp sobeny pop enìm nebo vypuötïnìm bïûn ch p ÌrodnÌch z kon, ale vzbuzenìm tè Ë sti p ÌrodnÌho z kona, kter je v bïûn ch podmìnk ch vypnuta. Z zraky tedy neobch zejì princip p ÌËiny a Ëinku. Z zraky jsou jenom zp sobeny takovou p ÌËinou, kter p esahuje bïûnou p Ìrodu, a tou p ÌËinou je B h, jenû zasahuje zvenëì."

Z PAS O DUäI 5 Jsou z zraky moûnè? Jestliûe z zraky nejsou moûnè, potom je zbyteënè se s nimi d l zab vat. Pokud moûnè jsou, potom musìme odpovïdït na n mitky, kterè se je snaûì vyvr tit. Benedict de Spinoza argumentoval proti z zrak m n sledovnï: 1. Z zraky odporujì p ÌrodnÌm z kon m. 2. P ÌrodnÌ z kony jsou nezmïnitelnè. 3. NezmÏnitelnÈ p ÌrodnÌ z kony nemohou b t p ekroëeny. 4. Proto jsou z zraky nemoûnè. Jsou vöak p ÌrodnÌ z kony skuteënï nezmïnitelnè? M Spinoza spr vnou definici z zraku? ProblÈm Spinozova uvaûov nì vïzì v tom, ûe vestavïl do sv ch p edpoklad sv j osobnì pohled na svït, totiû, ûe nic neexistuje mimo viditeln vesmìr, a tak B h je vesmìr. Nejprve urëil, ûe p ÌrodnÌ z kony jsou pevnè a nemïnnè, a proto logicky prohl sil, ûe z zraky jsou nemoûnè. NemÏnnost z kon znal Spinoza z Newtonovy fyziky. DneönÌ vïdci vöak ch pou, ûe p ÌrodnÌ z kony n m nepopisujì, co se musì st t, ale co se oby- ËejnÏ st v. P ÌrodnÌ z kony jsou dnes ch p ny jako statistickè pravdïpodobnosti, a ne jako absolutnï pevnè a nemïnnè skuteënosti. Spinozovo ch p nì z zraku v sobï zahrnuje p edpojatost v Ëi nadp irozenèmu. Pokud je B h vetknut do p Ìrody nebo v bec neexistuje, potom by byl z zrak p estupek v Ëi p irozenèmu po dku a tedy nemoûn. Jestliûe vöak B h existuje mimo vesmìr, potom z zraky jsou nejen moûnè, ale i nejv öe pravdïpodobnè. BoûÌ p ÌËina z vnïjöku stvo enì m ûe zap ÌËinit neobvykl d sledek v r mci platnosti p ÌrodnÌho z kona. Jsou z zraky vïrohodnè? NÏkte Ì lidè nepopìrajì moûnost z zrak. Z zrak pro nï nenì absurdnì, je jenom neuvï iteln. V znamn anglick skeptik David Hume rozvinul zn mou n mitku t kajìcì se uvï itelnosti z zrak n sledovnï: 1. Z zrak je p estupek v Ëi z kon m p Ìrody. 2. Pevn nezmïniteln zkuöenost ustanovila tyto z kony. 3. Moudr ËlovÏk tv rnì sv j pohled na svït podle zkuöenosti. 4. NemÏnn zkuöenost z p Ìrody dokazuje skuteënost, ûe neexistujì û dnè z zraky. Kr tce eëeno, Hume tvrdì, ûe z zraky neexistujì, protoûe s nimi nem me û dnou zkuöenost. Z zraky nejsou, protoûe jsem û dn nezaûil. To je nejbïûnïjöì n mitka skeptik. Hume je p edpojat podobnï jako Spinoza, ale v jinèm bodu. P edpokl - d, ûe jistï vì, ûe veökerè zkuöenosti vöech lidì se z zraky jsou nulovè, a proto z zraky neexistujì. Jak ale m ûe vïdït, ûe vöichni lidè v minulosti nemïli a v budoucnosti nebudou mìt û dnè zkuöenosti se z zraky? Jak si m ûe b t jist, ûe minulost nepop ela nebo budoucnost nepop e jeho naturalismus? Hume v podstatï Ìk, ûe zn zkuöenosti se z zraky vöech lidì vöech vïk, minul ch i budoucìch. Jak se vöak vypo d se svïdectvìm t eba apoötol a tïch, kte Ì proûili a vidïli z zraky na vlastnì oëi? Hume vybìr jen tu evidenci, kter se mu hodì. V kaûdèm p ÌpadÏ se dopouötì z kladnìho logickèho omylu tvrzenìm, ûe "moudr ËlovÏk tv rnì sv j pohled na svït podle zkuöenosti." S tìm nem ûeme souhlasit. Podle Huma "vïtöì zkuöenost" znamen to, co se ËastÏji opakuje, ale jak koliv mimo dn jev je vïtöinou ojedinïl. Pravda, prakticky vöichni lidè zem eli a zem ou. TÏch nïkolik, kdo vöak byli oûiveni, je tak zanedbateln poëet, ûe je Hume povaûuje za neplatnè. Je to stejnè uvaûov nì, jako by nïkdo o loterii ekl, ûe jak koliv v hra je nemoûn, protoûe vyhraje jen jeden z milionu. Hume ztotoûúuje zkuöenost s pravdïpodobnostì a tvrdì, ûe by nikdo nemïl vï it ve v hru. Tento myslitel argumentuje proti z zrak m s pr mïrnou logikou, kter vlastnï popìr vöechny vïdeckè meto-

6 Z PAS O DUäI dy. Kdyby jak koliv vïdec p edem vïdïl - na z kladï p ÌrodnÌch z kon (podobnï jako vïdïl Hume, ûe se z - zraky nekonaly a konat nebudou) - jak mu vyjde urëit pokus, pak by se ani neobtïûoval jakèkoliv pokusy uskuteë- Úovat. Jenûe vïdci podnikajì nekoneënè pokusy, aby se dopracovali k porozumïnì p ÌrodnÌm z kon m a k jejich vyt ÌbenÌ. Kdyby aplikovali Hume v princip pop enì z zrak na z kladï zkuöenosti, veökerè systematickè pokusy a b d nì by ani nezaëaly. VÏdci by vï ili v nemïnnè uniformnì v sledky na z kladï poëtu pravdïpodobnosti, kde by n hoda, dlouhè ËasovÈ dobì a evoluënì v voj nemïly öanci. Jsou z zraky vïdecky obhajitelnè? MnozÌ intelektu lnï zaloûenì lidè odmìtajì z zraky, protoûe nemohou p ijmout koncepci BoûÌho z sahu do p ÌrodnÌho jednotnèho bïhu, ËÌmû by pr byly zpochybnïny vöechny vïdeckè metody. Zast vajì uniformnì postoj k p ÌrodnÌm vïd m a tvrdì, ûe jak koliv nepravidelnost, jakèkoliv vyboëenì z norm lu by znemoûnilo vïdeckè b d nì, p Ìroda by byla potom nep edvìdateln. Dr. Allan Bloom napsal: "VÏdci jsou do poslednìho muûe proti kreacionismu, protoûe pravdivï rozpoznali, ûe jestliûe je na nïm nïco pravdy, potom je jejich vïda chybn a nepot ebn... BuÔ m p Ìroda z konit po dek, nebo nem ; z zraky buô mohou b t, nebo nemohou. VÏdci nedokazujì, ûe z zraky nejsou, oni to p edpokl dajì, protoûe bez tohoto p edpokladu nenì p ÌrodnÌ vïdy." Existuje nïkolik n mitek dokazujìcìch, ûe z zraky odporujì vïdeck m v zkumn m metod m. Prostudujme jednu, kterou vypracoval Patrick Nowell-Smith. Nowell-Smith namìt supernaturalistovi, tedy tomu, kdo v z zraky vï Ì, ûe tzv. z zraky budou postupnï vïdou objasnïny ne nadp irozen m z sahem, ale p irozen m z konit m pochodem. Jeho n mitku m ûeme shrnout takto: 1. Pouze to, co lze p edpovïdït, se m ûe kvalifikovat jako vysvïtlenì nïjakèho dïje. Je to nïco jako p ÌrodnÌ z kon. 2. Z zrak nem ûe b t p edpovïzen, je nahodil. 3. Proto se z zrak nem ûe kvalifikovat jako vysvïtlenì jakèhokoliv dïje. Jednoduöe eëeno, pouze "vïdeck " vysvïtlenì platì, ostatnì vysvïtlenì se musì pod Ìdit vïdï, nebo musì b t umlëena. ZatÌm co Nowell-Smith poûaduje, aby vïdci mïli otev enou mysl a neodmìtali d kazy, kterè bo Ì jejich p edpojatè teorie, s m uzav el svou mysl moûnosti, kter by nïkterè ud losti vysvïtlila nadp irozenï, z sahem z vnïjöku. SvÈvolnÏ trv na tom, ûe vöechna vysvïtlenì musì b t naturalistick, jinak nemohou b t br na v vahu. DomnÌv se, ûe vöechny dïje budou nakonec vysvïtleny p irozenou cestou, ale tuto domnïnku d l nedokazuje. éije v iluzi, ûe se z zraky nevyskytujì. Toto je skok do tmy vìry v naturalismus! VÏdci poûadujì, aby vysvïtlenì dïj mïlo hodnotu pravdïpodobnosti, ale vöude kolem n s je mnoho dïj nep edpovïditeln ch. Nikdo nem ûe p edpovïdït, zda a kdy se stane leteckè neötïstì nebo kdy bude vykraden d m. A kdyû se takov ud lost stane, nikdo ji nepovaûuje za z zrak. Sami naturalistè p ipouötïjì, ûe nemohou vûdy p edpovïdït dïje v praxi, ale pouze v principu. Supernaturalista, ten, kdo vï Ì, ûe se z zraky vyskytujì, prohlaöuje totèû: Z zrak se stane, kdykoliv B h z vnïjöku povaûuje za nutnè zas hnout. Kdybychom znali vöechny souvislosti a okolnosti, kdybychom vïdïli, co vì B h, pak by byly vöechny dïje p edpovïditelnè a podle vïdc tedy i p irozenè. Co se n m jevì jako nadp irozenè v d sledku naöì omezenè znalosti, to je pro Boha p irozen z leûitost. I z zraky mohou b t Ë steënï vysvïtleny p irozenï, vïdeckou metodou. Je z ejmè, ûe p i potopï, coû byl BoûÌ z sah zvenëì, a obzvl ötï po nì,

Z PAS O DUäI 7 p sobily i p irozenè sìly vodnì a vïtrnè eroze nebo horotvornè pochody zp sobenè naruöenou rovnov hou v pl öti ZemÏ. ZamyslÌme-li se nad p irozen mi p ÌrodnÌmi z kony. Ty takè nefungujì samy od sebe z nïjakè vnit nì p irozenosti. Kaûd atom B h drûì svojì mocì v rovnov ze. Stvo enì nenì svèbytnè ani autonomnì, ale je spojitï udrûov no v existenci BoûÌ mocì. VesmÌr a cel existence, celè bytì a chod svïta viditelnèho i neviditelnèho, coû naz v me pouhou p irozenostì, je jeden grandiûznì z zrak. To, ûe n m B h obnaûuje jen Ë st svè moci, rozhodnï neznamen, ûe n m odhalil svou veökerou moc. Kdyby B h povolil, aby n m nap. po vytrûenì zubu narostl zub nov, potom bychom i p tè zuby povaûovali za p irozenè. V souëasn ch podmìnk ch by to byl z zrak, protoûe vyboëuje z norm lu. Vöe, co vyboëuje ze zabïhan ch norem, m sv j Ëel. B h nezasahuje do sv ch "p irozen ch" zabïhan ch z zrak, aby je naruöil a n s zm tl. B h m vûdy na mysli sv j d vod. Kaûd m z zrakem n m chce nïco sdïlit. MojûÌöovy z zraky potvrzovaly, ûe jej B h skuteënï poslal, a mïly uk zat nulovou moc egyptsk ch boh. Jestliûe se vyskytne z zrak, kter slouûì urëitèmu Ëelu, jako t eba rozestoupenì RudÈho mo e, aby IzraelitÈ mohli uprchnout p ed faraonem, potom n m vïdeck metoda Ìk, ûe nem me hledat p ÌËinu tohoto jevu v p irozen ch p ÌËin ch, ale m me hledat p ÌËinu v Inteligenci. Z zraky vïdu nebo Ì. VysvÏtlenÌ Ëelov ch z zrak p irozen m zp sobem je zaruëenï nevïdeckè! V tïchto a podobn ch p Ìpadech vïda ve skuteënosti ukazuje na inteligentnì p ÌËinu. MajÌ z zraky historickou platnost? P ÌrodnÌ vïdy nejsou jedin m oborem, kter odmìt z zraky. I historici vyûadujì, aby z zraky byly vylouëeny z jejich badatelsk ch metod. Antony Flew rozvinul tuto n mitku n sledovnï: Veöker kritick historie je z visl na platnosti dvou pravidel: 1. Poz statky minulosti mohou b t pouûity jako doklad k rekonstrukci dïjin jen tehdy, jestliûe p edpokl d me totèû z kladnì pravidelnè chov nì p Ìrody tehdy i dnes. 2. Kritick dïjepisec musì uûìvat svoji souëasnou zkuöenost s moûn m a pravdïpodobn m jako mï Ìtko ke zkoum nì minulosti. VÌra v z zraky vöak odporuje obïma bod m, proto vìra v z zraky odporuje kritickè historii. Historik musì odmìtnout vöechny z zraky. Kdokoliv, kdo vï Ì v z zraky, je naivnì a nekritick ve svèm myölenì. VöimnÏme si - tyto n mitky netvrdì, ûe z zraky jsou nemoûnè, tvrdì jen, ûe jsou nepoznatelnè jak mkoliv objektivnìm studiem historie. PodobnÏ jako David Hume, i Anthony Flew chybuje v tom, ûe d kazy p id v, mìsto aby je zvaûoval. Nep ipouötì û dnè zvl ötnì svïdectvì, p ipouötì pouze d kazy vöeobecnè. Tedy cokoliv, co je bïûnè a opakovatelnè, je uvï itelnè, ale cokoliv, co se vymyk stereotypu a je jedineënè, musì b t odmìtnuto. Vzato doslovnï, m me vï it tomu, ûe ûena prala v potoce, aëkoliv nem me û dnè p ÌmÈ d kazy, protoûe je to bïûnè a opakovatelnè. MÏli bychom vöak odmìtnout objevenì Ameriky Kolumbem, protoûe to nenì vöeobecn a opakovateln jev, p estoûe p Ìm ch d kaz je dostatek. Flew neudïlal nic jinèho, neû ûe aplikoval Humeovy z vïry na historii. Co je bïûnè, to platì, a zkuöenostì si moudr ËlovÏk utv Ì svïton zor. Co se vymyk statistickè pravdïpodobnosti, odmìt. V hru v loterii by urëitï neodmìtl, aëkoliv se norm lu takè vymyk. RozumnÌ lidè vöak nemohou odmìtnout neobyëejnè ud losti. PodÌvejme se do Bible, jak Petr popisuje uniformnì myölenì lidì tïsnï p ed druh m Kristov m p Ìchodem: P edevöìm v m chci Ìci, ûe ke konci dn p ijdou posmïvaëi, kte Ì ûijì, jak se jim zachce, a budou se posmìvat: "Kde je ten jeho zaslìben p Ìchod?

8 Z PAS O DUäI Od tè doby, co zesnuli otcovè, vöecko z st v tak, jak to bylo od poë tku stvo enì." TÏm, kdo toto tvrdì, z st v utajeno, ûe d vn nebesa i zemï byly vyvol ny slovem BoûÌm z vody a p ed vodou chr nïny. Vodou byl takè tehdejöì svït zatopen a zahynul. T mû slovem jsou udrûov - na nynïjöì nebesa a zemï, dokud nebudou zniëena ohnïm; B h je ponechal jen do dne soudu a z huby bezboûn ch lidì. (2. Petr v 3:3-7) Tento z znam musì b t vïdecky odmìtnut, protoûe potopa celèho svïta je dnes nepravdïpodobn, a proto historicky pr neplatn. TakovÈ myölenì se stalo z kladem evoluënì domnïnky. ZamyslÌme-li se nad Flewov mi z vïry, uvidìme, ûe zkoum nì z zrak pr vï historick m b d nìm odstraúuje p edpojatost, kterou dneönì vïda trpì, a zavìr dve e k zv ûenì fakt. Z zraky popsanè v Bibli jsou stejnï otev enè kritickèmu historickèmu b d nì jako jak koliv jin historick z znam. Jsou z zraky jen mytologiì? Jeden z nejvlivnïjöìch teolog tohoto stoletì Rudolf Bultman ekl: Znalost ËlovÏka o svïtï dos hla skrze vïdu a technologii takovèho rozmïru, ûe je nemoûnè dìvat se na svït oëima NovÈho z kona. Ve skuteënosti byste tïûko hledali nïkoho, kdo tak na svït pohlìûì. Jedin Ëestn zp sob, jak p ednèst uëenì NovÈho z kona, je svlèknout jej z jeho mytologickèho pl ötï, a tak uchovat pravdu, kterou uschov v. Tedy - biblickou vìru bez z zrak lze udrûet jen tak, ûe z zraky vyplejeme jako mytologick plevel. Jestliûe se pr vûijeme do myölenì prvnìch k esùan, pochopìme i okolnosti, kterè zp sobily vznik tïchto m t. Vyko enïnì m t z Bible n s uvede na jinou hladinu pravdy, kterou pak m ûeme p ijmout vìrou: 1. M ty jsou ve svè podstatï vìce neû objektivnì pravda. 2. Co ale nenì objektivnì, nem ûe b t souë stì ovï itelnèho ËasoprostorovÈho svïta. 3. Proto z zraky a m ty nepat Ì do objektivnìho ËasoprostorovÈho svïta. Jsou Bultmanovy n mitky opr vnïnè? Jsou z zraky jen m tem? Jestliûe jsou z zraky vìce neû objektivnì pravdou a vìce faktickè, potom musì b t o to vìce objektivnì ud losti, kterè probïhly historicky v prostoru a Ëase. Bultman p edem udïlal z vïr, ûe z zraky nemohou existovat. JistÏ by uëinil tent û z vïr bez ohledu na d kazy. O z zracìch tento teolog Ìk, ûe jsou neuvï itelnè, nerozumnè, nemoûnè, nesmyslnè a nep edstavitelnè. Takto nehovo Ì ËlovÏk, kter je otev en zv ûenì d kaz. Tohle je jazyk ËlovÏka, kter nechce b t zmaten fakty. Jenom objektivnì a historickè jevy se dajì zpochybnit, ovï it a padïlat. Jenom skuteën objektivnì kaz m ûe b t p edmïtem vïdeckèho b d nì. Jestliûe vöak jistè jevy, osoby nebo z zraky nejsou objektivnì a historickè, potom jsou nezpochybnitelnè, neovï itelnè a nepadïlatelnè. Nem ûeme potom ani dok zat, ûe jsou nebo, ûe se staly. Nikdo je takè nem ûe ani vyvr tit. Tohle se hodì mnoh m k esùan m, protoûe kdyû se nïco ned ani dok zat, ani vyvr tit (t eba z zrak nebo existence Boha), uû se d le nenam hajì s obhajobou svè vìry a nab dajì druhè k slepè vì e bez d kaz. VÏ it slepï se d Ëemukoliv. Zde vöak Flewova argumentace pokl d tyto k esùany na lopatky, protoûe jsou-li B h a z zraky nedokazatelnì a nevyvratitelnì, pak ani objektivnï neexistujì, protoûe dok zat a vyvr tit se d jen to co objektivnï a historicky bylo nebo je. Jednoduöe eëeno je to takto: Kdyby nïjak vìra nemohla b t nikdy, za û dn ch okolnostì zpochybnïna, jak bychom potom mohli Ìci, ûe je skuteënï pravdiv? To by totiû opustila r mec platnosti a neplatnosti a byla by jen osobnìm n zorem. I kdybychom teologovi Bultmanovi dodali mrtvè tïlo

Z PAS O DUäI 9 JeûÌöe Krista, ani tento d kaz by nezpochybnil jeho slepou vìru v Kristovo zmrtv chvst nì. A to je absurdnì! Naöe vìra nenì slep, protoûe v historick z zrak zmrtv chvst nì JeûÌöe Krista vï Ìme. Naöe vìra musì b t teoreticky zpochybniteln, aby z stala realitou. Pavel to potvrdil: Nebyl-li vöak Kristus vzk Ìöen, je vaöe vìra marn, jeötï jste ve sv ch h ÌöÌch. (1. Korintsk m 15:17) Pavel uk zal moûnost zpochybnïnì naöì vìry, aby n s ujistil, ûe naöe vìra je platn a pravdiv. Naöe n boûenskè pokusy uchr nit k esùanstvì p ed pochybnostmi modernìch filozofiì a vïdou n s zanech vajì s pr zdnou vìrou, s vìrou v n boûenstvì, kterè n m zabra- Úuje, abychom naz vali Bibli a naöi vìru se vöìm vöudy pravdou. VolnÏ zpracoval -pst- podle knihy Ot zky skeptik, Norman Geisler - pokraëov nì p ÌötÏ - TRANSCENDENT LNÕ MEDITACE V Ëervnu letoönìho roku po dala SpoleËnost pro studium sekt a nov ch n boûensk ch hnutì p edn öku na tèma Transcendent lnì meditace. PanÌ dr. Citterbergov, CSc, M.A. SCI, vedoucì N rodnì kancel e kurz TM, i jejì manûel jsou naöi absolventi VÈdickÈ university TM ve Spojen ch st tech. Po nïkolika letech studiì p ijeli skuteënï dob e p ipraveni a jejich prezentace byla neobyëejnï p sobiv. Obzvl ötï panì doktorka okouzlila posluchaëe. Jako ûena p edstavovala nïûnost, vnïjöì i vnit nì kr su osobnosti; pan Citterberg naopak p ipomìnal robota nebo technokrata bez jakèhokoliv emocion lnìho v razu. MÏli jsme moûnost nahlèdnout do celè ady publikacì a text. NejzajÌmavÏjöÌ byly nïkolikasetstr nkovè publikace v angliëtinï, kde Mahariöi Maheö Yogi formuloval p ÌrodnÌ a spoleëenskè vïdy, z kony a ud losti formou matematick ch vzorc. BÏhem p edn öky jsme vyslechli celou adu zajìmav ch informacì, statistick ch dat, citacì a odkaz na nejr znïjöì vïdeckè d kazy. PosluchaËi byli opakovanï ujiöùov ni, ûe TM je ËistÏ vïdeck (vèdick ) metoda, kter nem s n boûenstvìm nic spoleënèho. O Ëem tedy je TM? Technika transcendent lnì meditace (TM) je jednoduch p irozen postup, kter praktikujeme 15-20 minut r no a veëer v pohodlnè pozici v sedï se zav en ma oëima. BÏhem praktikov nì tèto techniky se tïlo i mysl zklidnì a zaûìv me stav kliduplnè bdïlosti. Mysli je umoûnïno transcendovat (tj. p ekro- Ëit) veökerou ment lnì aktivitu, aby zaûila nejjednoduööì formu vïdomì, kdy se vïdomì vztahuje samo k sobï - ËistÈ vïdomì. Praktikov nì techniky TM v n s rozvìjì latentnì tvo iv potenci l a p itom odstraúuje nahromadïnè stresy a navu prost ednictvìm hlubokèho odpoëinku, kter je zìsk n bïhem tohoto p irozenèho procesu. Tento proûitek v n s oûivuje vnit nì inteligenci, tvo ivost, dynamiku, uspo danost a organizaënì sìlu, v sledkem Ëehoû se zvyöuje Ëinnost a spïch v dennìm ûivotï. Technika TM je vïdeck a univerz lnì, nevyûaduje û dnou urëitou vìru ani p izp sobenì ûivotnìho stylu. Praktikov nì techniky TM nevyûaduje û dnè silì ani soust edïnì. Je snadnè se ji nauëit od odbornèho vyökolenèho uëitele, nevyûaduje to û dnou zvl ötnì schopnost. PraktikujÌ ji lidè kaûdèho vïku, vzdïl nì, kultury Ëi n boûenstvì v zemìch po celèm svïtï a tïöì se öirokèmu rozsahu jejìch pozitivnìch Ëink. VÏdecky ovï enè p Ìnosy TM Ëinky Mahariöiho transcendent lnì meditace byly ovï eny vìce neû 600 studiemi, proveden mi nez visle na vìce neû 210 univerzit ch a v zkumn ch stavech na celèm svïtï, vëetnï univerzit Harvard, UCLA, Stanford a McGill. ProspÏönost programu TM se projevuje ve vöech oblastech ûivota.

10 Z PAS O DUäI V sledky v zkumu TM ukazujì: odstranïnì stresu zv öenì stability zlepöenè zdravì zv öenì adaptibility zpomalenì biologickèho st rnutì zlepöenè vztahy r st inteligence r st k vyööìm stav m vïdomì r st tvo ivosti snìûenì zloëinnosti ve spoleënosti vïtöì ötïstì vytv enì svïtovèho mìru... Aû potud obsah prezentace panì Dr. CitterbergovÈ. Potom n sledovalo nïkolik dokument rnìch klip a diskuze. DiagnostickÈ ot zky z ad lèka, psycholog, teolog a dalöìch posluchaë odhalily zcela jinou tv TM a celou adu polopravd a nepravd, kterè by mïly b t varov nìm i naöim Ëten - m. Pro plnost citujeme doplúujìcì informace z knihy Za Nov mi SvÏty, R. Enroth, vydavatelstvì N VRAT dom : Mahariöiho teologie Ti, jeû zajìm, kde m ûe skonëit ËlovÏk, kter zaëne praktikovat TM, by se mïli zamyslet nad tìm, co Mahariöi Ìk o "Bohu". Ten pìöe: "B h se nalèz ve dvou poloh ch skuteënosti: jako svrchovanè BytÌ s absolutnì, vïënou p irozenostì, a jako osobnì B h na nejvyööì rovinï neobyëejnèho stvo enì." Avöak jako d sledn monista Mahariöi d le ztotoûúuje "svrchovanè BytÌ" se stvo enìm. PÌöe, ûe "neosobnì B h... je podstatnou sloûkou stvo enì". ZaËlenÏnÌm Boha jako souë sti stvo enì Mahariöi stavì Stvo itele a stvo enì na jednu rovinu a tak splúuje podstatu biblickè definice modl stvì (ÿ 1,25). To p irozenï vede k dalöìmu modl stvì - k uctìv nì sebe sama. Tato tendence je zjevn v Mahariöiho v roku, ûe "kaûd jednotlivec je ve svè pravè p irozenosti neosobnìm Bohem." OsobnÌ B h zjeven v Bibli nikdy neuzn v ËlovÏka jako Boha nebo souë st Boha. Prorok Izaj ö vyjad uje Jahveho jedineën n rok na osobnì boûstvì: Toto pravì Hospodin, stvo itel nebe (on je B h!)...j jsem Hospodin a jinèho uû nenì. (Izaj ö 45,18 DalöÌm klìëov m ukazatelem teologie urëitèho jedince je jeho pohled na JeûÌöe Krista. Mahariöi ve sv ch Meditations (Meditace) pìöe: "NemyslÌm si, ûe Kristus nïkdy trpïl, ani ûe by mohl trpït... Je ökoda, ûe se o Kristu hovo Ì jako o tom, kter trpïl." S m Kristus pok ral nïkterè ze sv ch n sledovnìk, kte Ì nerozeznali prorockou nutnost jeho utrpenì: Jak jste nech pavì! To je v m tak tïûkè uvï it vöemu, co mluvili proroci! Coû nemïl Mesi ö to vöe vytrpït a tak vejìt do svè sl vy? (Luk ö 24,25-26). Kdo zapìr Kristovo utrpenì, odmìt Krista samotnèho a odmìt p ijmout jeho napomenutì. Spr vnè pochopenì utrpenì a smrti JeûÌöe m pro teologii i ûivot prvo ad v znam, protoûe podle Bible je vìra v Kristovu obïù z kladem pozn nì Boha (1 K 15,3; éd 9-10). A d le - Mahariöiho "svrchovanè BytÌ" nenì osoba, postr d schopnosti nejpokornïjöì osoby na zemi, kter umì mluvit, jednat a milovat. Mahariöi ve sv ch spisech uzn v d leûitost tohoto "Boha": "O Absolutnu se Ìk, ûe je vöemocnè, (ale)... i kdyû je vöìm, nem ûe nic dïlat ani zn t." Absolutno "nem ûe nic dïlat", Mahariöi ho vöak v slovnï oznaëuje za p ÌËinu svïta: "SvÏt existoval, existuje a bude existovat skrze moc neosobnìho Boha." Kdyû m panteista vysvïtlit p ÌËinu existence vesmìru a lidskè osobnosti, dost v se zjevnï do stejn ch potìûì jako materialista. OsobnÌ v sledek, jìmû je ËlovÏk, musì mìt jako p ÌËinu vzniku nïco vïtöìho nejen rozsahem a energiì, ale i mocì vïdïnì a kon nì, kterè jsou jedineënï vlastnì osobï. Pouze uzn nì jednoho Boha, Stvo itele, jako Osoby nad azenè vöì skuteënosti umoûúuje vysvïtlenì existence svïta a ËlovÏka. K Ëemu TM vede? Mahariöi svè n sledovnìky konkrètnï upozornil na jedno nebezpeëì meditace, kterè by i na tomto mìstï mïlo b t zmìnïno jako jeden z moûn ch Ëink TM. V Science of Being (VÏda bytì)

Z PAS O DUäI 11 a Art of Living (UmÏnÌ ûivota) nedoporu- Ëuje vz v nì duch Ëi p sobenì jako mèdium, protoûe "aby ËlovÏk p ijal tuto... moc... musì se zcela odevzdat vlivu dotyënèho ducha". Toto varov nì je d leûitè kromï jinèho takè proto, ûe meditativnì stav se podob stavu vyhled vanèmu mèdii za Ëelem nav z nì spojenì s duchy. Podle k esùanskèho ch p nì jsou zainteresovanì duchovè dèmoni a ËlovÏk, kter se otvìr jejich vlivu, se vystavuje riziku dèmonickè posedlosti. NÏkte Ì lidè, kte Ì d Ìve praktikovali meditaci, svïdëì o dïsiv ch setk nìch s duchy. Proto bychom mïli v ûnï zvaûovat moûnost, ûe vy azenìm vïdomèho ovl d nì vlastnìch schopnostì p i meditaci se ËlovÏk otevìr satanskèmu duchovnìmu vlivu. Tolik cit t. D le p ipojujeme doplúujìcì informace z Ëasopisu DINGIR 1/98 o StranÏ p ÌrodnÌho z kona, kter je souë stì uëenì TM, jehoû otcem je Mahariöi Maheö Yogi. Strana p ÌrodnÌho z kona Na naöì politickè scènï je tolik politick ch stran, hnutì a seskupenì, ûe orientovat se ve vöech je bezesporu nad lidskè sìly. Mezi jist mi outsidery letoönìch Ëervnov ch voleb (z nichû mnohè ani nep edstoupì p ed voliëe, aby se uch zely o jejich p ÌzeÚ) nalezneme i stranu, kterè zajistè pat Ì mìsto v tomto jinak zcela nepolitickèm Ëasopise. Tato strana, zce sv zan s jednìm n boûensk m smïrem, totiû ve svè podstatï politick nenì. Ale nep edbìhejme. DrûÌm v rukou program strany, kter (pokud bych to mïl struënï shrnout) slibuje vöechno vöem: snìûì nezamïstnanost, ozdravì naöi ekonomiku, snìûì danï, zruöì DPH. Slibuje zv öenì soci lnìch program pro matky s dïtmi, pro d chodce a pro nemocnè, vì, jak vy eöit drogovou problematiku, kriminalitu a mnoho dalöìho. Jak toho chce dos hnout? "Strana P ÌrodnÌho z kona chce vytvo it spoleënost, kter sv j v voj orientuje na P ÌrodnÌ z kon, kter je pro vöechny lidi jako osobnosti a soci lnì bytosti platn," pìöe se v vodu programu. A program d le pokraëuje vysvïtlenìm, co P ÌrodnÌ z kon je: "V raz P ÌrodnÌ z kon zahrnuje vöechny z kony p Ìrody, kterè ÌdÌ ûivot v celèm vesmìru. Jsou to jak p ÌrodnÌ z kony, kterè vl dnou atom m, planet m a galaxiìm, tak i ty, kterè tvo Ì z klad naöeho zdravì, ûivotnìho prost edì, spoleënosti a pr myslu. P ÌrodnÌ z kon taktèû ovl d inteligentnì funkënì proces v n s samotn ch. ÿìdì naöe d ch nì, tep srdce a kaûd impuls naöeho myölenì a Ëinnosti." V programu je mnohokr t zmìnïn tzv. "Mahariöi efekt", kter je zaloûen na myölence, ûe snad tèmï vöechny problèmy lidstva se vy eöì, bude-li jedno procento populace zasvïceno do speci lnìch meditaënìch technik. Autorem myölenky Mahariöiho efektu, a tìm i inspir torem strany P ÌrodnÌho z kona je jogìn Mahariöi Maheö Yogi, zakladatel Transcendent lnì meditace (TM). Tato spoleënost byla zaloûena roku 1958 a u n s p sobì od roku 1990 pod hlaviëkou Mahariöiho vèdskè univerzity. TM se p edstavuje jako vïdeck spoleënost, ale nap Ìklad NejvyööÌ soud ve st tï New Jersey (USA) rozhodl, ûe se nejedn o spoleënost vïdeckou, n brû n boûenskou. StejnÏ tak i v SRN je od roku 1989 TM vedena jako n boûenskè hnutì. Transcendent lnì meditace p in öì poselstvì o stavu "ËistÈ bdïlosti", kter û k m zasvïcen m do TM umoûnì vy eöit nejen veökerè problèmy (odstranïnì stresu, nervozity a nespavosti), ale tèû nap. levitovat. P edstupnïm levitace je tzv. jûgickè lèt nì, kterè p edvedli Mahariöiho jogìni na prvnì tiskovè konferenci Strany P ÌrodnÌho z kona v Praze 5.3.1997. Bylo to sk - k nì v tureckèm sedu, coû je zajistè ctyhodn v kon, k levitaci m vöak jeötï daleko. K mimo dn m efekt m je nutn metoda TM, kter spoëìv v opakov nì mantry dvakr t dennï 15-20 minut. N sledovnìk TM ji obdrûì p i zasvïco-

12 Z PAS O DUäI vacìm ob adu. P edstavitelè TM tvrdì, ûe pokud tyto meditace praktikuje jedno procento lidì v nïjakè oblasti, lze oëek vat v raznè zlepöenì ûivotnìch podmìnek. S û dostì o podporu projektu "1000 lidì pro Liberec" (zaloûenèho na Mahariöi efektu) se p edstavitelè Mahariöiho vèdskè univerzity obr tili na Magistr t mïsta Liberce. Byli odmìtnuti a rozhodnutìm Magistr tu jim nebylo ani umoûnïno vyuûìvat prostor radnice k p edn ök m. TM je rozöì ena asi v 80 zemìch a jejì meditaënì techniky dajnï vyuûìvajì vìce neû Ëty i miliony lidì na celèm svïtï. Nelze se proto divit, ûe Mahariöiho n sledovnìci se snaûì uplatnit i v naöì zemi. Z volebnìho programu strany P ÌrodnÌho z kona: St tnì dluhy - Kaûd vl da, kter bere p jëky a douf, ûe je p ÌötÌ vl da a p ÌötÌ generace splatì, jedn nezodpovïdnï. Strana P ÌrodnÌho z kona nahospoda Ì investiënì prost edky, kterè pot ebuje, v naöem vlastnìm st tï a vybuduje sobïstaënou ekonomii. OûivenÌm P ÌrodnÌho z kona ve vïdomì»eskè republiky vznikne hospod stvì, kterè p ivede bezmeznou inteligenci a efektivitu P ÌrodnÌho z kona k plnèmu uplatnïnì. Blahobyt, hojnost a vz jemnè obohacenì jsou vöeobecnou realitou pochod p Ìrody v celèm univerzu. Strana P ÌrodnÌho z kona vytvo Ì blahobyt pro vöechny a v konnou, hospod sky nez vislou zemi tìm, ûe rozvine nekoneën potenci l P ÌrodnÌho z kona v ûivotï naöeho st tu. NÏkomu se to m ûe zd t jako kr sn sen, ale p esto - naöe programy jsou zaloûeny na pozn nì, jak fungujì p ÌrodnÌ z kony hospod stvì a n rodnì produktivity. Naöe programy jsou vïdeck mi v zkumy potvrzeny. Z roveú zkr ölìme zemi nov mi ide lnìmi vesniëkami v sousedstvì velk ch mïst. Se sv mi domy, zahradami, vodotrysky a jezery budou tyto ide lnì vesnice okrasou venkova a n roda. Pouze strana, kter m ûe uspokojit vöechny rozdìlnè pot eby n roda, si zaslouûì podporu kaûdèho voliëe. Strana P ÌrodnÌho z kona je takovou stranou. Z tiskovèho ozn menì strany P ÌrodnÌho z kona: "... SociologickÈ v zkumy ukazujì, ûe praktikov nì TM a JogickÈho lèt nì ve velk ch skupin ch natolik silnï oûivì uspo danost, pozitivitu, harmonii a kreativitu ve spoleënosti, ûe je neutralizov no soci lnì napïtì, agresivita a n silnost a kriminalita kles o 20-30%. Hospitalizace a dopravnì nehody jsou drasticky sniûov ny a kvalita ûivota se na vöech rovnìch ûivota zvyöuje.... Strana P ÌrodnÌho z kona vyz v vl du, aby neprodlenï vyökolila a permanentnï zamïstnala 7 tisìc osob jako JogickÈ letce. Takov to skupina m ûe b t udrûov na jiû se zlomkem st tnìho rozpoëtu. Jako alternativa m ûe b t ihned vyökoleno 11 % voj k (asi 7 tisìc osob) v technice JogickÈho lèt nì. Pouze touto preventivnì jednotkou bude zaruëena opravdov ochrana mìru v»eskè republice." - Ji Ì Koubek, Ëasopis PURIF, 1/98 - p ipravila - kas - DVEÿE DO KR LOVSTVÕ Blaze chud m v duchu... (Matouö 5,3) Varujte se povaûovat naöeho P na za pouhèho uëitele. Kdyby JeûÌö Kristus byl pouh m uëitelem, nemohl by dïlat nic jinèho neû kl st na mï poûadavky, kterè mï p ivedou k zoufalstvì, protoûe nejsem schopen je splnit. Jak smysl m vzneöen ide l, kdyû se mu nemohu ani p iblìûit? Bylo by mi lèpe, kdybych jej nikdy nepoznal. K Ëemu je mi rada, abych se stal nïk m, k m se nikdy st t nemohu - ËlovÏkem s "Ëist m srdcem" (5,8), ËlovÏkem, kter kon vìc neû jen svoji povinnost, kter je naprosto oddan Bohu? M -li pro mï JeûÌöovo uëenì b t nïëìm vìce

Z PAS O DUäI 13 neû jen vzneöen m ide lem, kter mï p iv dì k zoufalstvì, musìm nejd Ìv poznat JeûÌöe Krista jako svèho Spasitele. Kdyû se znovu narodìm z Ducha BoûÌho, pozn m, ûe JeûÌö Kristus mï nep iöel jen uëit, ËÌm m m b t. P iöel, aby mï uëinil tìm, ËÌm m m b t. VykoupenÌ znamen, ûe JeûÌö Kristus m ûe do kohokoliv vloûit p irozenost, kter vedla Jeho vlastnì ûivot - a na tèto p irozenosti jsou zaloûena vöechna pravidla, kter n m B h d v. V p irozenèm ËlovÏku budì uëenì v K z nì na ho e pocit zoufalstvì - a p esnï to JeûÌö chce. Poöetile spolèh - me na vlastnì spravedlnost a myslìme si, ûe se JeûÌöov m uëenìm dok ûeme Ìdit, ale B h n s z naöeho omylu vyvede. OdhalÌ totiû naöi nevïdomost, kdyû po cestï zakopneme o jednu z p ek - ûek. Teprve tehdy k NÏmu budeme moci p ijìt jako ûebr ci a p ijmout Jeho dary. Blaze chud m v duchu... To je prvnì ze z sad BoûÌho kr lovstvì. Z kladem, na kterèm spoëìv kr lovstvì JeûÌöe Krista, nenì bohatstvì, ale chudoba; nenì to ani rozhodnutì pro JeûÌöe, ale pocit takovè beznadïje, ûe koneënï p izn me: Pane, bez Tebe nemohu ani zaëìt. A JeûÌö ekne: "Blaze v m..." (Matouö 5,11) To jsou dve e do kr lovstvì. A n m trv tak dlouho, neû uvï Ìme, ûe jsme vlastnï chudì! Jenom pozn nì vlastnì chudoby n s uv dì na spr vnè mìsto, kde JeûÌö Kristus dokon svoje dìlo. - Oswald Chambers - To nejlepöì pro Jeho sl vu POU»ENÕ Jednou z nejvyd vanïjöìch a nejdiskutovanïjöìch knih na tèma holokaustu se v poslednì dobï stala kniha Daniela Jonaha Goldhagena Hitlerovi ochotnì katani, kterou v roce 1997 vydalo v ËeskÈm p ekladu Miroslava KorbelÌka NakladatelstvÌ LidovÈ noviny. Tato objemn historick pr ce (464 strany textu, 142 strany pozn mek a p Ìloh), kter nese podtitul ObyËejnÌ NÏmci a holokaust, je nesmìrnï zajìmav pro k esùany. Zkusme se tedy touto knihou zab vat. Z kladnìm kolem, kter si autor stanovil, bylo dok zat, jak je moûnè, ûe se uprost ed 20. stoletì zrodil v srdci Evropy systèm, kter provedl bïhem relativnï kr tkèho obdobì genocidu velkè Ë sti ûidovskèho n roda. Autor probìr nejprve dïjiny nïmeckèho antisemitismu, zab v se jeho specifiky, zkoum mìru jeho rozöì enì v nïmeckè spoleënosti a dospìv k z vïru, ûe NÏmecko bylo zemì, jejìû obyvatelstvo bylo tak ka zcela v zajetì tèto zr dnè a naprosto iracion lnì rasovè teorie. NÏmci vlivem rasistick ch teoriì postoupili d le neû jak koli antisemitismus v dïjin ch: tak ka cel n rod p ijal za svè myölenku o zr dnosti ûidovskè rasy, jejì mènïcennosti, o ökodlivosti éid lidstvu a p edevöìm NÏmecku. Goldhagen dokazuje, ûe eliminaënì antisemitismus se stal vöeobecnï p ijìmanou ideologiì uû v dobï, kdy se nacistè teprve dostali k moci. AËkoli se nïmeck spoleënost neshodovala zcela v n vrzìch, jak mi metodami eöit "ûidovskou ot zku", v z sadï se vöichni shodovali na tom, ûe m -li NÏmecko p eûìt, je t eba vliv a p sobenì éid v NÏmecku zcela eliminovat. Autor se v knize zab v t emi zp soby, jimiû NÏmci prov dïli "koneënè eöenì" ûidovskè ot zky: 1. PolicejnÌ prapory - byly to prapory sloûenè z obyëejn ch NÏmc, kterè byly nasazeny v oblastech v chodnìho Polska, Lotyöska, Ukrajiny a Ruska, aby tyto oblasti oëistily od éid. V praxi to znamenalo, ûe policejnì jednotka vtrhla do mïsta, nesmìrnï brut lnìm zp sobem vyhnala éidy z jejich domov (nemocnì, nemohoucì, sta Ì a malè dïti byli povraûdïni ihned, t eba v posteli), potè skupinï éid p ik zala vykopat masov hrob, naëeû byli vöichni éidè - muûi, ûeny i dïti - post Ìleni, mrtvoly nah zeny do masovèho hrobu a oblast tak byla prohl öena za

14 Z PAS O DUäI "éid pr zdnou". Tyto policejnì jednotky po daly hony na éidy, kte Ì se ukr vali v lesìch, a bez milosti je st Ìleli. NÏkdy nebyli éidè st Ìleni na mìstï, n brû byli transportov ni do OsvÏtimi-Birkenau, Treblinky, Sobiboru, Chelmna a Belûecu. Goldhagen dokazuje, ûe NÏmci v policejnìch praporech vraûdili éidy dobrovolnï, ochotnï a r di. Mnohdy je p ed smrtì krutï muëili. 2. T bory - autor se nezab v vyhlazovacìmi t bory, ale t bory pracovnìmi, kam byli internov ni éidè, aby zde pracovali. Na z kladï rozs hl ch v zkum Goldhagen dokazuje, ûe NÏmci v tïchto t borech internovali éidy p edevöìm proto, aby je t rali a zabìjeli, aëkoli jim tak vznikaly rozs hlè materi- lnì ökody (nevyuûitìm ûidovskè pracovnì sìly). CÌlem tedy bylo éidy, kte Ì se podle nïmeck ch n zor pr ce ötìtili, donutit pracovat, ale ne proto, aby vznikaly hodnoty, ale pro pr ci samu, kter se tak stala jak msi muëìcìm prost edkem p ed vlastnì likvidacì. 3. Pochody smrti - probìhaly po celou dobu v lky, ale nejvïtöì intenzity dos hly v poslednìch t dnech a dnech v lky, kdy bylo jasnè, ûe NÏmci prohr - li. Z r zn ch t bor byli hn ni vïzúovè na stakilometrovè pochody, kterè mïly jeden jedin cìl: utr pit jich co nejvìce k smrti. HlavnÌ obïtì tïchto pochod byli opït éidè. Dozorci tïchto pochod jednali vïtöinou na vlastnì pïst, takûe vraûdïnì zesl bl ch a vyhladovïl ch éid v poslednìch hodin ch v lky bylo jejich dobrovolnou iniciativou. Nem m dosti prostoru, abych se rozepisoval o vöem, co kniha o holokaustu a NÏmcÌch p in öì. Chci zde pouk zat jen na nïkolik detail : 1. ZloËinnost rasismu Jakkoli se n m to zd nepravdïpodobnè, i dneönì rasismus sl dkovskèho raûenì m ûe za urëit ch okolnostì p er st v podobnou tragèdii, jakou bylo vyvraûdïnì öesti milion éid v dobï holokaustu. Kniha jasnï dokazuje, jak mal je vzd lenost mezi hl s nìm rasovè nen visti a realizacì genocidy. 2. Nikdo nebyl proti To je na celè vïci naprosto nepochopitelnè, ûe se v NÏmecku 30. let nenaöla sìla, kter by se eliminaënìmu antisemitismu postavila. Jak byl d vod? Antisemity byli vöichni. JistÏ - ne vöichni souhlasili s masov m vyvraûôov nìm éid. V z sadï existovaly Ëty i druhy " eöenì": vyhlazenì, zaloûenì ûidovskèho st tu, kter by oddïlil éidy od ostatnìch n rod, rozpt lenì éid plnou asimilacì a rozs hlè soust edïnì éid do ghett (tato Ëty i " eöenì" navrhl uû v roce 1933 teolog Gerhard Kittel). P es r znost pohled se cel n rod shodoval v tom, ûe ûidovskou ot zku je t eba nïjak radik lnï vy eöit. 3. Postoj cìrkvì Ten je pro n s k esùany nejpouënïjöì. Goldhagen vïnuje mnoho prostoru vztahu cìrkvì k ûidovskè ot zce. Z vïr jeho öet enì je jednoznaën : nejen ûe cìrkve proti eliminaënìmu antisemitismu nevystupovaly a éidy nechr nily, ale vraûedn nacistick systèm naopak podporovaly. Jako p Ìklad m ûeme uvèst prohl öenì v dc evangelick ch cìrkvì Meklenburska, DuryÚska, Saska, Hesenska-Nasavska, älesvicka-holöt nska, Anhaltu a L becku ze 17. prosince 1941 - tedy z doby, kdy uû NÏmci zbïsile vyvraûôovali sovïtskè éidy -, jeû poûadovalo, aby vöichni éidè, kte Ì p estoupili na k esùanstvì, byli z cìrkve vylouëeni, a tvrdilo, ûe "je proti éid m pot eba p ijmout nejp ÌsnÏjöÌ opat enì" a ûe "je nutnè vyhnat je z nïmeck ch zemì". Jak uv dì autor, toto prohl öenì se stalo v dïjin ch cìrkve jedineën m a unik tnìm dokumentem - totiû cìrkevnìm souhlasem s genocidou. 4. éidy vraûdili obyëejnì NÏmci Goldhagen uv dì popis nïkter ch "akcì": "éidy jsme podle p Ìkazu (vrchnìho str ûmistra) Steinmetze vzali do lesa. äli jsme s nimi. Asi po 200 metrech Steinmetz p ik zal, aby si éidè lehli na zem, do ady jeden vedle druhèho. ChtÏl bych p ipomenout, ûe tam byly jenom ûeny a asi tak dvan ctiletè

Z PAS O DUäI 15 dïti... Musel jsem zast elit starou ûenu, jìû bylo p es öedes t. VzpomÌn m si jeötï dnes, ûe mi ta sta ena ekla "udïlejte to rychle" nebo nïco takovèho... Vedle mï byl str ûmistr Koch... MÏl zast elit malèho, asi dvan ctiletèho chlapce. Bylo n m v slovnï eëeno, ûe m me hlaveú puöky drûet na dvacet centimetr od hlavy. Koch to z ejmï nedodrûel, protoûe kdyû jsme opouötïli popraviötï, ostatnì se mi sm li, neboù kousky dïtskèho mozku se rozst Ìkly po mèm bajonetu a z staly tam vïzet. Nejd Ìve jsem se zeptal, proë se smïjì, a Koch pak uk zal na zbytky mozku na mèm bajonetu a ekl: 'To je od toho mèho, ten uû sebou ani neökubne'. ÿekl to oëividnï pyön m tûnem..." Jak je moûnè, ûe obyëejnì NÏmci dïlali takov zvïrstva, a to dobrovolnï? Autor dokazuje jejich indoktrinaci eliminaënìm antisemitismem, ale my jako k esùanè bychom mïli jìt ve sv ch ot zk ch d l. Kdo za touto zr dnou ideologiì stojì? JistÏ je to ten, kdo nen vidì Boha i jeho vyvolen izraelsk lid, kdo nen vidì i ËlovÏka a vöe kromï sebe - satan. Jsme my proti jeho vym v nì mozku imunnì? Goldhagenova kniha dokazuje, jak je nebezpeënè nehlìdat si svou mysl, pouötït do nì jakoukoli ideologii. Dokazuje, jak to nejd leûitïjöì p ik z nì - Miluj Boha svèho a miluj bliûnìho svèho - m ûe b t snadno opuötïno ve jmènu n roda, rasy, ideje, vlasti Ëi cìrkve. MnohÈ skuteënosti uvedenè v knize mï nutì uvaûovat nad tìm, jak by se zachovala cìrkev u n s, jak bychom se zachovali v takovè situaci my. Jak se chovali ËeötÌ a slovenötì k esùanè v dobï deportacì éid z Protektor tu a ze SlovenskÈho öt tu ke sv m ûidovsk m spoluobëan m? Zn m dva p Ìpady: jeden öpatn a jeden dobr. Jist vï ÌcÌ muû - éid - pat il do bratrskèho sboru. Protoûe sbory nebyly st tem registrovanè, nemohl se ad m prok - zat jako k esùansk konvertita (coû by mu stejnï ûivot nezachr nilo, neboù norimberskè z kony uvaûovaly v rasov ch, ne n boûensk ch kategoriìch). Proto odeöel do evangelickè cìrkve, aby se mohl prok zat ËlenstvÌm v "k esùanskè cìrkvi". Byl za to ze svèho dom cìho bratrskèho sboru nemilosrdnï vylouëen. B h ho chr nil, takûe v lku p eûil. är m na duöi majì vöak jeho potomci za toto "bratrskè" jedn nì dodnes. Druh p Ìklad je ze Slovenska, kde se jin k esùan ujal pron sledovan ch éid a zachr nil je ve svèm domï p ed deportacì a smrtì, aëkoli i on riskoval ûivot sv j i svè rodiny. UËinil to z l sky k bliûnìm i na z kladï pozn nì o vyvolenosti éid Bohem. Jak bych se v takovè situaci choval j? Jak se chov m dnes, kdy st tem uznan politick strana öì Ì nen vist a rasistickè v pady proti romsk m spoluobëan m? Mimochodem - kdyû jsem zjiöùoval, zda existuje v jakèkoli odbornè literatu e o genocidï Ëesk ch Rom a Sint z obdobì 1939-1945 nïjak d kaz o pomoci k esùan tïmto pron - sledovan m spoluobëan m, nenaöel jsem ani jedin. Jak je to moûnè? Goldhagenovu knihu bychom mïli ËÌst s pokorou a hanbou, neboù je to kniha i o n s. TakovÌ jsme a je moûnè, ûe takovì jako NÏmci za v lky bychom byli i my, kdybychom byli na jejich mìstï, totiû na mìstï tïch, kte Ì st Ìleli malè dïti jen proto, ûe to byly dïti "ûidovsk ch podlidì". Existuje nïjak ochrana? DomnÌv m se, ûe pouze jedna: neust l promïna naöich zneëiöùovan ch myslì BoûÌm slovem a st l kontrola, zda se m k esùansk praxe nevzdaluje od mnou vyzn vanè k esùanskè teorie. - Petr VaÔura - Kdyû v m B h chce uk zat, jak vypad lidsk p irozenost oddïlen od NÏj, uk ûe v m to na v s samotn ch. Jestliûe v m Duch svat nïkdy zjevil ËÌm jste bez BoûÌ milosti, pak vìte, ûe ve skuteënosti û dn zloëinec nenì ani z poloviny tak öpatn, jak byste bez Jeho milosti byli vy. - Oswald Chambers -

16 Z PAS O DUäI DUHOV FESTIVAL Ne, nenechte se m lit. Nejedn se o zn mou ekologickou iniciativu. Pod tìmto n zvem se v Karlov ch Varech konal sraz a pochod homosexu lnìch obëan. MasmÈdia byla nadöen, lidè rozpaëitì, neutr lnì aû lhostejnì. Kupodivu ani skini nedorazili. AktivnÏ protestovali pouze k esùanè. Zhruba v tè dobï jsem potkal jednoho z protestujìcìch vï ÌcÌch. Cel vïc ho viditelnï zamïstn vala, jeho slova a gesta byla v öniv. V rozhovoru rozhodnï odmìtal homosexualitu jako vrozenou vadu. "Vûdycky se jedn o svèvoli, o h Ìch, neexistujì vrozenì homosexu lovè, tyto podvodnè teorie vnucujì spoleënosti novin i a tzv. odbornìci." Protoûe bylo uû tèmï lèto, ulice rozp lenè odpolednìm û rem, byl jsem p Ìliö unaven, neû abych se zmohl na polemiku. Odkud tak jistï vì, ûe vrozenì homosexu lovè neexistujì? JistÏ si to p eëetl v nïjakèm k esùanskèm periodiku nebo to slyöel z kazatelny. P evzal hotov n zor oko enïn masivnìmi biblick mi cit ty a vyrazil v dobï kon nì festivalu do ulic. ZaËal jsem v duchu uvaûovat: Mluvil tento "spravedliv " nïkdy mezi Ëty ma oëima s takto postiûen m ËlovÏkem? VÌ nïco o soucitu, anebo jenom m v kladivem na ËarodÏjnice? Jak by se takov ËlovÏk zachoval, kdyby byl neomezen m dikt torem v zemi? ZaËalo mi doch zet, proë nïmeëtì k esùanè ve svè vïtöinï byli fascinov ni Hitlerovou T etì ÌöÌ. Podle odbornìk existuje homosexualita nauëen a vrozen. Vrozen je podle nich vz cnou anom liì, nauëen je pak typick m produktem konce tohoto stoletì, kterè si libuje v r zn ch zr dn ch sexu lnìch v st ednostech. PoslednÌ dobou se zaëala znovu proteûovat skupina vrozen ch homosexu l. Je to pochopiteln snaha ospravedlnit mor lnì padek z padnìho svïta. K esùanè, kte Ì jsou radik lnï bibliëtì, zcela odmìtajì moûnost vrozenè vady sexu lnìho chov nì. TvrdÌ, ûe to nenì vada, ale h Ìch. ÿìk to Bible. TeËka. Homosexu l pouze naplúuje svou orientaci, protoûe si libuje v h Ìchu a nechce se podrobit BoûÌmu p Ìkazu heterosexuality. Je t eba se ale pt t, zdali Bible skuteënï a v slovnï pravì, ûe homosexualita je VéDYCKY h Ìchem. OdpovÏÔ je zajìmav : za h Ìch je v Bibli oznaëeno aktivnì homosexu lnì jedn nì, nikoli homofilnì n klonnost, homofilnì cìtïnì, o nïmû se vlastnï v Bibli ani nepìöe. JistÈ je, ûe pouze aktivnï pïstovan homosexualita je VéDYCKY h Ìön. Z sadnìm textem k celè ot zce je pas û ze zaë tku Pavlova dopisu do ÿìma. Homosexualita je odplata za modl stvì. Je tìmto textem vylouëena moûnost vrozenè abnormality? NenÌ. Jsou dokonce dvï moûn vysvïtlenì. Homosexualita jako odplata za modl stvì se t hne generacemi, jak je uvedeno v Desateru v souvislosti s druh m p ik z nìm: NezobrazÌö si Boha zpodobnïnìm niëeho... StÌh m vinu otc na synech do t etìho a ËtvrtÈho pokolenì tïch, kte Ì mï nen vidì... (2M 20,4-5). A druhè vysvïtlenì je jeötï jednoduööì. Vrozen sexu lnì chylka nenì prostï trestem za h Ìch. V textu ÿìman m nenì vyslovenï eëeno, ûe VEäKER p Ìpady homosexu lnìho chov nì jsou odplatou za modl stvì. Bylo by to farizejskè a ËernobÌlÈ zjednoduöenì. JeûÌö jednou odpovïdïl na dotaz, proë je ËlovÏk od narozenì slep, takto: Nezh eöil ani on ani jeho rodiëe; je slep, aby se na nïm zjevily skutky BoûÌ. ( Jan 9:3) pornï se snaûìm uvèst do souladu moûnost vrozenè sexu lnì vady s PÌsmem. Povaûuji to za naprosto z sadnì. Pokud bychom obh jili vrozenou homofilii, obh jili bychom ji z roveú jako vadu, nikoli jako ne est, h Ìch. Pak bychom homofila (ËlovÏka s vrozen m

Z PAS O DUäI 17 chyln m cìtïnìm), kter by se obr til k P nu JeûÌöi, nemuseli vnìmat jako öpatnèho, h Ìchu zaprodanèho, neduchovnìho k esùana, n brû jako ËlovÏka postiûenèho, kter zasluhuje n ö soucit a k nïmuû budujeme vztah ve jmènu JeûÌöe Krista, neboù i on vyzn v stejnè spasitelnè jmèno. Tento ËlovÏk se postupnï vymaúuje z pout svèho scestnèho ûivota, aniû by se mïnila jeho orientace. A to je pr vï to, co cìrkve (alespoú ty radik lnïjöì) nechtïjì. NechtÏjÌ ani homofily. PoûadujÌ heterosexu ly, manûele, otce a spr vce domov. ObdobnÏ radik lnì poûadavek se t k i p ÌpadnÏ lesbick ch ûen. Ani celib t, ani sluûba v cìrkvi ti nezajistì alibi. Jakmile vyzradìö svou identitu, staneö se poskvrnou. Postoj ke gay m, lesbiëk m i jinak sexu lnï odchyln m se pak podob obecnèmu postoji Ë sti cìrkve v Ëi vöem slab m, nemohoucìm, neschopn m, nemocn m a naruöen m. NÏkdy i v Ëi chud m. NÏkte Ì tzv. bibliëtì uëitelè dokonce tvrdì, ûe vöechny tyto slabosti jsou d kazem nedostatku vìry a ËlovÏk je proto takto proklet a Bohem zavrûen. Toto vöak uû nenì k esùanstvì, to je nïco, Ëemu se Ìk faöismus. Co dïlat? P em ölet, vysvïtlovat, diskutovat a hledat st le preciznïjöì odpovïdi na ot zky, kterè s sebou p in öì spoleëensk v voj. A jak se m chovat neheterosexu l v cìrkvi? TÏûko radit. NejlÈpe je mlëet. Anebo p edstìrat, ûe doölo k z zraënè promïnï. Pokud to jen trochu jde, tak je moûnè se oûenit nebo vd t. Pokud to nejde, m ûeme vytrvale p esvïdëovat ostatnì, ûe jsme povol ni k celib tu. Velkou pomocì je, kdyû najdeme ËlovÏka, kter by naöe tajemstvì unesl a neöì il se o nïm. Nakonec se m ûeme vûdycky vyûalovat Bohu. To je nejbezpeënïjöì eöenì. A taky nejlepöì. Podle r zn ch pramen zpracoval - Petr VaÔura - LARRY FLYNT Larry Flynt je americk vydavatel pornografie a titulnì hrdina poslednìho filmu Miloöe Formana. Flyntova demoralizujìcì publikaënì Ëinnost nar ûì na odpor obh jc mravnosti zejmèna mezi cìrkevnìmi p edstaviteli. St etnutì obou stran vytv Ì z kladnì dïjovou osu dìla. Film se proto z vïtöì Ë sti odehr v v soudnì sìni. Forman dok ûe vystihnout mentalitu pr mïrnèho americkèho div ka, vì, co si jeötï m ûe dovolit, i co by uû bylo neû doucì. Napad americkou cìrkev jako instituci zp teënickou a pro budoucnost vy Ìzenou, p eûitou. Kritika cìrkve vöak z st v nevyost en, riskantnï balancuje na hranici denunciace, kterou jakoby p ekraëuje pouze titulnì hrdina, zatìmco vypravïësk subjekt z st v zd nlivï neutr lnì, oblèk si ökraboöku klauna, kter div - ka p esvïdëuje, aby cel problèm nevidïl zas aû tak v ûnï. Forman z st v v urëitèm nadhledu a chvìlemi se zd, jako by opustil i sympatickèho dareb ka Flynta. Larry se pak na kr tk okamûik st v tìm, ËÌm doopravdy je: spoleëensk m vydïdïncem. Obraz hlavnìho hrdiny se tak objektivizuje. Do tohoto procesu objektivizace vöak reûisèr uû nezahrnul Flyntovy protihr Ëe z cìrkevnìch kruh. CÌrkev je v celkovèm v sledku prezentov na jako temn sìla ohroûujìcì americkou svobodu, zatìmco vydavatel pornografie Larry Flynt je vyzdviûen jako ruëitel stavnìch pr v americkèho obëana. V koneënè verzi je to pr vï on, kdo je modelov n jako uölechtil hrdina tragickèho form - tu, zatìmco hlasatelè mravnosti z st - vajì typick mi formanovsk mi karikaturami. Forman zde totiû pouûil jednoduch kompoziënì trik. Flynt vyroste do podoby osamocenèho, neohroûenèho a tïûce zkouöenèho tit na, ostatnì postavy vöak tuto v sadu nemajì. Film m tak pouze jedinèho hlavnìho hrdinu bez rovnocenn ch partner. A proto jedinï Larry Flynt m ûe okouzlit div ky a zìskat jejich city.

18 Z PAS O DUäI ZatÌmco kazatelè jsou vykresleni jako povrchnì tm i, skuteënï hlubok a trpìcì je pouze Larry. A nejedn se jen o utrpenì osobnì, n brû nadosobnì. Vûdyù Larry bojuje za zachov nì americkè svobody. To je nebezpeën o- kamûik ve v voji hlavnìho hrdiny. Forman manipuluje publikum zkreslen m v kladem pojmu svoboda. Svoboda uû nenì spojena s nejvyööìmi mravnìmi hodnotami. Svoboda znamen smït ËlovÏka formovat podle jeho nejniûöìch pudov ch p nì a zvì ecìch instinkt. Tuto manipulujìcì tendenci zaznamenala i filmov kritika. Forman by nikdy nenatoëil podobnï benevolentnì film o drog ch. Drogy jsou nebezpeënè a spoleëensky nep ijatelnè. O obdobnè nebezpeënosti pornografie se vöak mluvì nahlas pouze v cìrkevnìch kruzìch. P itom jejì z ludnost a spoleëensk ökodlivost je s drogami srovnateln. Prost ednictvìm cìrkevnìch masmèdiì se dovìd me o mravnì a duchovnì krizi Ameriky konce tisìciletì. Z ekne-li se Amerika k esùanstvì jako p eûitku ve prospïch anarchisticky vymezenè svobody, znamen to konec Ameriky i svobody. Neboù svoboda je neoddïliteln od mravnosti a odpovïdnosti, kterè nemohou mìt p vod jinde neû v hlubokè k esùanskè vì e. Film Miloöe Formana potvrzuje zpr vy o stavu Ameriky z druhè strany. Je to cenn pohled z palebnè pozice nep Ìtele. Film je z roveú chmurnou vizì budoucì Ameriky, pokud v nì zvìtïzì podobnè tendence, jakè reprezentuje Larry Flynt. - M. S. - V le je z kladnìm prvkem ËlovÏka, protoûe ho tak B h stvo il - h Ìch je zvr cen p irozenost, kter do lidì vstoupila. U znovuzrozenèho ËlovÏka je zdrojem jeho v le VöemohoucÌ B h. - Oswald Chambers - ZATLOUKAT Cel svït sledoval, jak daleko m ûe dojìt z kon, pr vo a demokracie v Americe. Cel svït sledoval, zda i prezident Spojen ch st t je nejd Ìve obëan, a potom teprve hlava st tu. Cel svït sledoval, zda svïdectvì pod p Ìsahou je jen nesmysln formalita a p eûitek doby. Karel Jezdinsk napsal: "Je to nynì poprvè v dïjin ch, co prezident Spojen ch st t a v dce svobodnèho svïta je dennï n mïtem krajnï lechtiv ch vtip v televiznìch kabaretech, a ûe v americk ch novin ch jsou bïûnè karikatury vztahujìcì se k jeho penisu a spermatu. Psychiat i zkoumajì, proë nedok ûe ovl dnout svè sexu lnì v önï."... To nenì zlomyslnè vykreslenì pochybnèho charakteru nejmocnïjöìho muûe svïta, ale st tnìka, kter m ûe uvèst do nebezpeëì cel svït."... Neporuöen mor lnì profil politika je nejvïtöì vklad, kter kaûd zemï m. MÈdia a pr vnìci jsou v Americe vöemocn elita, a tak m ûeme vidït, jak se "vyr bì" ve ejnè mìnïnì. Skoro by se zd lo, ûe vöichni majì pochopenì pro lidskè slabosti a nikdo neoëek v, ûe prezident s m by mïl b t vzorem mor lky. TÈmÏ se poda ilo p esvïdëit Ameriku a cel svït, ûe Clintonovo vyöet ov nì, svïdeckè v povïdi, n - slednè dozn nì dlouho popìranè manûelskè nevïry a ve ejnè vystoupenì, kterè p en öely snad vöechny televize svïta, vlastnï Clintonovi zbyteënï ubliûujì. Clintona pr k dozn nì dohnal fanatik (nez visl vyöet ovatel) odhodlan srazit prezidenta Spojen ch st t na kolena. Pod tìhou d kaz byl Clinton vìcemènï donucen k dozn nì viny a jen nerad p iznal - oklamal jsem svou rodinu, svè nejbliûöì spolupracovnìky i svè voliëe. Klamal je, i kdyû prohl sil na adresu vyöet ovatele, ûe jeho vyöet- ov nì zaölo p Ìliö daleko, st lo mnoho a poökodilo p Ìliö mnoho lidì. Ano, st lo, ale byl to on, kdo od zaë tku zatloukal.

I u n s jsme mohli nahlèdnout do z kulisì BÌlÈho domu. Kdyû pr prezidentovi politiëtì poradci uvidïli jeho vlastnoruënï psan n vrh projevu k n rodu, zdïsili se. Clinton v hnïv a nen vist se neobr tily v Ëi LewinskÈ, ale jsou obr ceny proti Starrovi. BÏhem televiznìho dozn nì je nemohl ventilovat, protoûe by proti sobï popudil ve ejnè mìnïnì. Jen m lokdo poukazuje na to, ûe Kenneth Starr nedïlal nic vìce a nic mènï, neû mu ukl dala jeho profesnì a stavou dan povinnost. Nep ÌstojnÈ chov nì Clintona svazovalo ruce vìce lidem, kte Ì jsou odpovïdni za presidentovu bezpeënost a BÌl d m. Ti, kte Ì vïdïli p Ìliö mnoho, byli vystavov ni zbyteënèmu nebezpeëì. RoztoËÌ vyöet ov nì kolotoë dalöìch neobjasnïn ch Clintonov ch afèr, kterè se mu doposud z pozice svè funkce da ilo popìrat a tutlat stejnï jako svè sexu lnì p estupky? O Americe se Ìk, ûe ji zniëili pr vnìci, a pr vï o nich se d Ìci, ûe je dïsì jen m loco.»ìm otrlejöì jsou pr vnìci, tìm suverènnïji vystupujì vöichni podvodnìci a k ivop ÌseûnÌci. ZmÏnÌ Amerika kv li Clintonovi stavu nebo prezidenta? Podle americk ch z kon je nepravdiv v povïô pod p Ìsahou nep Ìpustn. M ûe obyëejn manûelsk nevïra poökodit a ohrozit d vïryhodnost svïtovèho politika a pr vnì podstatu st tu? OdpovÏÔ je jednoznaën. Ano. V oëìch despotick ch vl dc t etìho svïta - kde o demokracii a dodrûov nì lidsk ch pr v nem ûe b t ani eë - Clinton ztratil nejen tv, ale i autoritu. V jejich oëìch p estal b t souëasn prezident Spojen ch st t svïtov v dce! SvÏtov v dce a politick autorita neökemr p ed sv mi voliëi a n rodem o odpuötïnì. Zb v ot zka, proë si Clintonova "milenka" nechala p esvïdëivè d kazy pr vï pro vyöet ovatele? MÏla v myslu dvacetilet st ûistka usvïdëit prezidenta od poë tku? Kdo jì poradil? ProË Ëekala tak dlouho? O co Monice jde? Kdo drûì choulostiv osud prezidenta Z PAS O DUäI 19 Spojen ch st t v ruce - Monika, nebo nïkdo jin? JejÌ svïdectvì nem nic spoleënèho se sexu lnìm haraöenìm jako obvinïnì p edchozìch ûen. Kter z nich si schov v zaschlè sperma sexu lnìch partner? Jim by takov evidence prospïla, ale Monice? Jde jì jen o publicitu? Vûdyù ta jì m ûe jen uökodit. NezodpovÏzeno z st v, zda jde jen o Clinton v skand l, nebo o afèru, kter p esahuje posl nì st ûistky BÌlÈho domu. Jak se zachov Amerika? NeodpovÏzen ch ot zek je p Ìliö mnoho a dohad jeötï vìce. Co na to ÌkajÌ dalöì zasvïcenì? NÏkte Ì ArabovÈ tvrdì, ûe afèra s Lewinskou je souë stì ûidovskèho spiknutì. Skand l se totiû objevil ve chvìli, kdy ze zd lo, ûe Clinton bude tlaëit na Izrael, aby se vzdal zemì dobytèho ve v lce r. 1967. Arabsk tisk upozorúuje na to, ûe Lewinsk poch zì ze z moûnè ûidovskè rodiny a byla do BÌlÈho domu nasazena s kolem donutit Clintona, aby d l h jil izraelskè z jmy. Pr vnìk Moniky LewinskÈ Ginsburg byl dot z n denìkem Yediot Ahronot, zda si Lewinsk p eje, aby prezident opustil sv j ad kv li jejich milostnè afè e. Ginsburg odpovïdïl: "... jsme Clintonovi zav z ni a obdivujeme jeho pozice a politiku t kajìcì se Izraele. Clinton zast v velmi pozitivnì stanovisko v Ëi Izraeli a éid m - a Monika je éidovka a j jsem takè éid. Nikdo z n s si nep eje, aby se prezident Clinton vzdal svèho adu. Kdo vì, kdo by nastoupil po nïm a jak by se vyvìjely americkè vztahy k Izraeli?" Palestinci ÌkajÌ, ûe Clinton v skand l brzdì jedn nì o mìrovèm procesu vyjedn v nì s Izraelem. Kdo m pravdu? Nevymkla se situace nïkomu z rukou? M prezident kterèkoliv zemï pr vo p ekraëovat mor lnì hranice, nebo je v z n odpovïdnostì za svè soukromè chov nì? Pr vï tuto ot zku komentuje Charles W. Colson, poradce prezidenta Nixona v letech 1969-1973. Colson se v roce 1974 p iznal pod tìhou d kaz k vinï na Ëasti v afè e Watergate.

20 Z PAS O DUäI Z poradce prezidenta se stal poradcem, nikoli pr vnìm, ale duchovnìm, a to vïzú m. Dnes cestuje po celèm svïtï jako Prezident vïzeúskè misijnì sluûby a usiluje o reformu vïzeúskèho systèmu. Jeho osobnì a profesion lnì tragèdie je svïdectvìm o vìtïzstvì pravdy nad lûì a pokrytectvìm. V roce 1991 Colson napsal knihu "ProË Amerika nefunguje?". Od Nixona ke Clintonovi vyst Ìdalo prezidentsk ad nïkolik osobnostì, mnohè se zmïnilo, ale pr vï Colson m ûe zasvïcenï posoudit, zda ztratil tv pouze prezident Clinton, nebo i cel Amerika a vöichni, kdo tento skand l podceúujì. Chuck Colson napsal 13. srpna: P ed deseti dny jsem byl v Anglii, kde jsem se Ëastnil ofici lnì a form lnì veëe e. Jak b v v Brit nii zvykem, bïhem slavnostnì veëe e hostitel povstal, pozvedl sklenku a ekl: "Na kr lovnu." Vöichni z ËastnÏnÌ jako ozvïna odpovïdïli: "Na kr lovnu." Potom povstal jeden z p Ìtomn ch americk ch p edstavitel a ekl: "Prezidentovi Spojen ch St t." A jak se zachovali hostè? Jejich rozpaky rozpt lilo hlasitè chichot nì a smìch. SkuteËnostÌ je, ûe Ëest americkèho prezidenta byla pohanïna a BÌl d m se octl ve stìnu hanby. Tato skuteënost ovlivúuje Clintonovo souëasnè i budoucì postavenì a dalöì jedn nì s»ìnou i na St ednìm v chodï. M ûe b t p ÌËinou dalöìch problèm mezin rodnìho jedn - nì bïhem pr vï probìhajìcì ekonomickè a politickè krize v Asii a v Rusku. V jinè dobï by prezident pod tìhou okolnostì a d kaz odstoupil, aby chr nil prezidentsk ad a Ameriku od pozornosti senzacechtiv ch bulv rnìch pl tk. Dnes, ve vïku svobodomysln ch liber l, v manûelskè nevï e vlastnï o nic nejde. Cel epizoda vöak nenì jen oby- Ëejn bulv rnì sexskand l. Vyöet ovatel Kenneth Starr bude brzy pod vat hl - öenì Kongresu, ne snad proto, aby lìëil detaily manûelskè nevïry, ale s nejvïtöì pravdïpodobnostì budou v sledky öet enì obsahovat obvinïnì za k ivou p Ìsahu a snahu blokovat vyöet ov nì. Kdyby byl takto obvinïn kter koliv obëan, ne prezident Spojen ch st t, byl by obûalov n a odsouzen. Co udïl Kongres? Jestliûe tuto z leûitost nedot hne do konce, pak to bude znamenat dvï vïci: Za prvè - leû a poruöov nì z kona v Americe nenì potrest no. Jestliûe se to stane, byl bych r d, kdyby mi nïkdo ekl, jak m m vysvïtlit sv m vnouëat m, proë majì mluvit pravdu a konat dobro, kdyû za opak toho nemohou b t potrest ny. Za druhè, a to je daleko horöì, vlastnï Ìk, ûe prezident stojì nad z konem a to je v p ÌmÈm protikladu 225 let americkè historie. C. S. Lewis ost e poznamenal, co se stane, jestliûe bude nïkdo st t v öe neû z kon. Mor lnì z kon nebere z etel na naöe lidskè slabosti; nebere v vahu naöe dïdiënè sklony ani charakterovè vady. Vyûaduje od n s mor lnì dokonalost. Mor lnì z kon platì pro vöechny stejnï - pro urozenè a vysoce postavenè stejnï jako pro chud ky. Trv na vïky a nikdy se nezmïnì. My vöichni jsme si rovni, pokud pro n s platì stejnè z kony. (c) 1998 - Prison Fellowship Ministries, zve ejnïnì povoleno bez honor e. Z vïrem: Amerika byla dlouhou dobu p Ìkladem demokracie a prosperity celèmu svïtu dodrûov nìm stavy a BoûÌch p ik z nì - nevyd ö k ivè svïdectvì. Jsou AmeriËanÈ zaslepeni natolik, ûe obïtujì demokracii a pr vo, aby byl nastolen systèm, kde vïtöina "rovn ch" je ovl d na hrstkou "jeötï rovnïjöìch"? Toto pouëenì by si mïli hluboce vr t do srdcì vöichni naöi staronovì politici. NestaËÌ mìt jen "ËistÈ ruce", ale i ËistÈ srdce. Ministr, kter s liö ck m smïvem na tv i radì naöemu n rodu: zatloukat, zatloukat, zatloukat - a nikdy nezradit "kamar dku", m sice o mor lce svïta re lnè p edstavy, ale podle toho naöe zemï vypad. - kas -