Charakteristické a brzdné rentgenové záření



Podobné dokumenty
Praktikum III - Optika

1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)

Úloha 5: Studium rentgenových spekter Mo a Cu anody

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

Dualismus vln a částic

5 Studium rentgenových spekter Mo a Cu anody

Úloha 21: Studium rentgenových spekter

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

1 Teoretický úvod. 1.2 Braggova rovnice. 1.3 Laueho experiment

Charakteristika a mrtvá doba Geiger-Müllerova počítače

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce

Balmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3

16. Franck Hertzův experiment

Spektrometrie záření gama

ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY

1. Změřte Hallovo napětí v Ge v závislosti na proudu tekoucím vzorkem, magnetické indukci a teplotě. 2. Stanovte šířku zakázaného pásu W v Ge.

MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

Zeemanův jev. Michael Jirásek; Jan Vejmola Gymnázium Český Brod, Vítězná 616 SPŠE V Úžlabině 320, Praha 10

Měření absorbce záření gama

ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Úloha 3: Mřížkový spektrometr

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Balmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty

Světlo jako elektromagnetické záření

Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech

d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k

Spektroskopie subvalenčních elektronů Elektronová mikroanalýza, rentgenfluorescenční spektroskopie

Studium fotoelektrického jevu

(1 + v ) (5 bodů) Pozor! Je nutné si uvědomit, že v a f mají opačný směr! Síla působí proti pohybu.

RTG difraktometrie 1.

Určení Planckovy konstanty pomocí fotoelektrického jevu

Měření šířky zakázaného pásu polovodičů

1. Zadání Pracovní úkol

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

4 ZKOUŠENÍ A ANALÝZA MIKROSTRUKTURY

Na základě toho vysvětlil Eisnstein vnější fotoefekt, kterým byla platnost tohoto vztahu povrzena.

Balmerova série vodíku

Relativní chybu veličiny τ lze určit pomocí relativní chyby τ 1. Zanedbáme-li chybu jmenovatele ve vzorci (2), platí *1+:

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů

Elektronová mikroanalýz Instrumentace. Metody charakterizace nanomateriálů II

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Stručný úvod do spektroskopie

Teorie rentgenové difrakce

Zeemanův jev. 1 Úvod (1)

pracovní list studenta RC obvody Měření kapacity kondenzátoru Vojtěch Beneš

Čím je teplota látky větší (vyšší frekvence kmitů), tím kratší je vlnová délka záření.

Úloha č. 1: CD spektroskopie

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.III. Název: Mřížkový spektrometr

D i f r a k c e s v ě t l a n a š t ě r b i n ě a d v o j š t ě r b i n ě

Fotoelektrické snímače

Náboj a hmotnost elektronu

Charakteristiky optoelektronických součástek

2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou

Náboj a hmotnost elektronu

Měření optických vlastností materiálů

Měření koncentrace roztoku absorpčním spektrofotometrem

Rentgenfluorescenční analýza, pomocník nejen při studiu památek

Fluorescence (luminiscence)

pracovní list studenta

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU

ZÁKLADNÍ POJMY KVANTOVÉ FYZIKY, FOTOELEKTRICKÝ JEV. E = h f, f je frekvence záření, h je Planckova

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Absorpční polovrstva pro záření γ

BEZDRÁTOVÉ PROPOJENÍ ROZHRANÍ LABQUEST 2

S p e c i f i c k ý n á b o j e l e k t r o n u. Z hlediska mechanických účinků je magnetická síla vlastně silou dostředivou.

Záznamník teploty a vlhkosti AX-DT100. Návod k obsluze

Difrakce elektronů v polykrystalické mřížce (Debye-Scherrerova difrakce)

1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am.

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno

4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov

24 Fotoelektrický jev a Planckova konstanta

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení

Fyzika pro chemiky II

Princip práškové metody Prášková metoda slouží k určení hodnot mřížkových parametrů krystalické mřížky dané krystalické látky.

Měření optických vlastností materiálů

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra

Theory Česky (Czech Republic)

Harmonický ustálený stav pokyny k měření Laboratorní cvičení č. 1

Charakteristiky laseru vytvářejícího světelné impulsy o délce několika pikosekund

Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

Hranolový spektrometr

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Měření fotometrických parametrů světelných zdrojů

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

Pravděpodobnostní charakter jaderných procesů

Úvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu

Stručný popis postupu měření

Fyzikální praktikum z molekulové fyziky a termodynamiky KEF/FP3. Teplotní záření, Stefan-Boltzmannův zákon

Přednáška č. 3. Strukturní krystalografie, krystalové mřížky, rentgenografické metody určování minerálů.

1 Bezkontaktní měření teplot a oteplení

J = S A.T 2. exp(-eφ / kt)

Elektronový obal atomu

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II

MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne

Transkript:

Charakteristické a brzdné rentgenové záření Úkol: Zjištění vlnových délek charakteristického záření Cu anody, ověření Duane Hunteova zákona a výpočet Planckovy konstanty. Potřeby: Podle seznamu na pracovišti - zkontrolovat úplnost - podepsat převzetí 1. ÚVOD Rentgenové záření je elektromagnetické záření, jehož vlnová délka je řádu angströmů (10-10 m). Vzniká, je-li terč z pevné látky (anoda) bombardován svazkem elektronů o kinetické energii řádově tisíc elektronvoltů. Dělíme je na brzdné a charakteristické. Brzdné záření vzniká náhlým nebo postupným zbrzděním urychleného elektronu v elektronovém obalu atomu anody. Při jednorázové ztrátě energie se veškerá energie elektronu vyzáří ve formě fotonu o energii, kterou elektron získal urychlením v elektrickém poli mezi katodou a anodou. Za této situace je vyzářena nejkratší vlnová délka λ. Kromě ní je vyzařována celá škála delších vlnových délek, což odpovídá postupné ztrátě energie brzděného elektronu a záření je možno považovat za spojité (obr. 1). V případě jednorázové ztráty energie pak platí rovnice: E = hc eu =, (1) λ kde e = 1,602.10-19 C je náboj elektronu, h = 6,626.10-34 J.s je Planckova konstanta a c = 2,998.10 8 m.s -1 je rychlost světla, U je urychlovací napětí [V]. Pro vlnovou délku λ pak dostáváme: hc 6 1 λ = 1,24.10 [m]. (2) eu U Tento vztah bývá nazýván Duane Hunteův zákon. Povšimněte si, že hodnota prahové vlnové délky vůbec nezávisí na materiálu anody. Charakteristické záření vzniká tak, že elektron z vnitřní hladiny atomu anody je vyražen urychleným elektronem emitovaným katodou a na jeho místo přechází elektrony z vyšších energetických hladin. Rozdíl energií je pak vyzářen. Dostaneme spektrální série, jež jsou obdobou sérií pozorovaných u excitovaného atomu vodíku. Jestliže se přechod uskutečňuje na hladinu s hlavním kvantovým číslem n = 1, značíme ji série K, pro přechody na hladinu n = 2 dostaneme sérii L, atd. Spektrum charakteristického záření se překládá přes spektrum záření brzdného. Ze spojitého spektra brzdného záření vyčnívají spektrální čáry (píky) záření charakteristického (obr. 1). V našem případě budeme určovat píky charakteristického záření pro rentgenovou lampu s měděnou anodou. Vlnovou délku charakteristického Rentgenova záření umožňuje zjistit Braggova rovnice. Podle ní dochází k maximálnímu zesílení rentgenového záření na krystalové mříži, je-li splněna podmínka 2 d sinϑ = nλ, (3) kde d je mezirovinná vzdálenost, ϑ je úhel mezi dopadajícím paprskem a krystalovou rovinou, λ je vlnová délka dopadajícího záření, n je malé celé číslo, které udává řád maxima intenzity a může nabývat jen takových hodnot, aby vlnová délka vyhovující rovnici (3) nebyla v rozporu s s rovnicí (1). Volíme-li např. urychlující napětí U = 12,4 kv, je λ 10-10 m. Pro krystal LiF, na kterém dojde k difrakci, je d = 201 pm. Zvolíme-li úhel ϑ = 20, pak z rovnice (3) pro n = 1 vyplývá λ = 1,375.10-10 m. Je zřejmé, že pro n = 2 již dostaneme vlnovou 1

délku kratší, než je λ a tedy v daném směru při voleném napětí se šíří záření jen jediné vlnové délky. Krystal v tomto případě slouží jako monochromátor. 10 K α relativní napětí intenzita 8 6 4 brzdné záření K β U 1 >U 2 2 2ϑ 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 úhel 2ϑ Obr.1. Spektra závislostí intenzity rentgenového záření na dvojnásobku Braggova úhlu pro dvě různá urychlující napětí Jelikož rentgenovo záření je elektromagnetické, platí pro jeho energii Planckův vztah S pomocí Braggovy rovnice pak můžeme psát a s ohledem na vztah E = e.u můžeme napsat rovnici E = h.c/λ (4) sinϑ = h.c/2.d.e (5) h. c 1 1 ϑ = = a, kde a = h.c/2d.e (6) 2. d. e U U sin Hodnotu a můžeme určit jako směrnici experimentálně zjištěné přímkové závislosti sinϑ - 1/U a Planckovu konstantu vypočítat ze ze vztahu 2. d. e h = a. (7) c 2. POPIS APARATURY Měření bude prováděno na aparatuře firmy PHYWE (viz obr. 2), která obsahuje: - zdroj rentgenového záření - krystal LiF, na kterém dochází k difrakci (d = 201 pm) - ovládací prvky k nastavení polohy krystalu - ukazatele polohy krystalu a difraktovaného paprsku - Geiger Müllerovu trubici - čítač impulsů (v této úloze se nepoužívá) - měřič četnosti impulsů - regulační systém k nastavení urychlujícího napětí - automatické vypínání urychlujícího napětí při otevření ochranného krytu. Intenzita záření se měří pomocí Geiger Müllerovy trubice, která registruje elektrické pulzy doprovázející generaci iontů přítomného plynu. Jejich počet za jednotku času, který je úměrný intenzitě rtg záření, lze měřit pomocí Geiger-Müllerova čítače (Phywe Geiger- Müller Zahler/GM Counter), který se v této úloze nepoužívá. 2

S pomocí měřiče četnosti impulsů Phywe Impulsratenmesser / Pulse Rate Meter (obr. 3) je možno počet impulsů za jednotku času převádět na ss napětí, jehož hodnota je úměrná intenzitě rtg záření, a které lze po digitalizaci zpracovávat počítačem. Tato varianta, s digitizérem LabQuest, bude v této úloze používána. Clonka na zdroji rtg záření Ukazatel polohy krystalu G-M trubice s ukazatelem polohy Krystal Čítač impulsů (nepoužívá se) Ovládací panel (viz obr. 4) 2) 1 2 3 4 5 1) diplej čítače impulsů (GM Counter) v této úloze se čítač nepoužívá! 2) start/stop registrace impulsů 3) nulování 4) nastavení doby registrace 5) vypínač zvukové indikace Obr. 2. Rentgenová aparatura PHYWE 4 3 2 5 1 Obr. 3. Měřič četnosti impulsů (Impulsratenmesser / Pulse Rate Meter) 1) výstup stejnosměrného napěťového signálu 2) vypínání/zapínání zvuku 3) časová konstanta (Zeitkonstante) 4) rozsah (Bereich) 5) vstup signálu od rtg přístroje 3

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Obr. 4. Ovládací panel rtg přístroje 1) Ukazatel urychlovacího napětí 2) Snižování/zvyšování urychlovacího napětí 3) Rychlost otáčení krystalu (V 1 imální) 4) Zvětšování úhlu ϑ 5) Zmenšování úhlu ϑ 6) Nastavení vodorovné polohy obou ukazatelů 7) Automatické otáčení krystalu 8) Způsob ovládání ukazatelů úhlu 9) Výstup pro registrační přístroj 10) Přepínač elektronické registrace úhlu nastavení GM trubice nebo krystalu 11) Vstup pro napětí k měření změny vodivosti plynu vlivem rtg záření 12) Výstup pro čítač GM trubice POSTUP PRÁCE A) Měření charakteristického záření rtg lampy s Cu anodou. Určete úhlyϑ odpovídající píkům charakteristického záření. Vypočítejte jeho vlnové délky a energii odpovídající pozorovaným přechodům. Výsledky porovnejte s tabelovanými hodnotami. Měření proveďte pro urychlující napětí 11 a 15 kv. Přípravné práce 1) Zapnout počítač (učitel zadá heslo), upravit jas displeje 2) Spustit program Logger Lite 1.4 3) Zapnout datalogger Vernier LABQUEST 4) Nastavit parametry měření a grafu - v menu Experiment vybrat Data Collection a nastavit dobu měření Length na hodnotu 90 sec - v menu Options (po předchozím kliknutí do grafu) vybrat Graph Options a následně otevřít Axes Options a nastavit Time na hodnoty od 0 do 90 sec. V kolonce Scaling vybrat Manual - v menu pro osu Y nastavit napětí (Potential) od 0 do 10 V (Bottom 0 V, Top 10 V) toto napětí je úměrné počtu impulsů za sekundu resp intenzitě záření 5) Při uzavřeném předním krytu zapnout měřící přístroje (Impulsratenmesser a rtg aparaturu) 6) Na čítači (IMPULSRATEMESSER) nastavit - BEREICH 10 3 - ZEITKONSTANTE 0,5 4

7) Na rtg aparatuře nastavit tlačítky 4 event. 5 při nulovém napětí ( 0 kv)!!! úhel 10 pro G-M trubici (tj. 5 pro krystal) Urychlující napětí lze nejrychleji snížit na 0 kv malým pootevřením předního krytu. 8) Nastavit rychlost otáčení na V2 (tlačítko 3) 9) Nastavit urychlující napětí na 15 kv (tlačítka 2) Doporučené hodnoty bezpodmínečně dodržujte! Zahájení měření 10) Na obrazovce klikněte na zelené tlačítko Collect Na obrazovce začne časový záznam intenzity záření. Jakmile dosáhne hodnotu 10s stiskněte tlačítko (7) AUTO na rtg aparatuře. 11) Protože úhel sondy se automaticky zvětší konstantní rychlostí od 0 na 90 za cca 90 sec, lze v tomto případě pokládat časovou závislost za úhlovou závislost. Záznam se ukončí automaticky do dosažení 90 s. 12) Klikněte na ikonu Store, čímž se stopa záznamu na obrazovce ztenčí a je možno zaznamenat další měření 13) Pro urychlující napětí 11 kv proveďte měření podle bodů 10 až 12 14) S pomocí kurzoru aktivovaného kliknutím na ikonu Exae určete určete úhly (časy), při kterých nastávají maxima charakteristického záření a zapište je do tabulky I. 15) Naměřený difraktogram uložte s pomocí funkce Print Screen (např. do programu Malování nebo editoru Word), pak na svoji externí paměť (Flash Disk) a později přiložte jako obrázek do protokolu Případné další měření podle instrukcí učitele. Mějte stále na paměti, že při G-M trubici v poloze menší než 3 musí být napětí na nule!!! (pokud není vložena stínící clonka) Do programu Logger Lite nijak nezasahujte!!! Tabulka I. U, kv 2ϑ, / sinϑ λ, 10-10 m E exp, ev E tab, ev spektr. čára 11 15 B) Ověření Duane Huntova zákona. Najděte pro urychlující napětí 10 kv 20 kv úhel ϑ při kterém začíná být emitováno brzdné záření. 1) Nastavit parametry měření a grafu - v menu Experiment vybrat Data Collection a nastavit dobu měření Length na hodnotu 43 sec - v menu Options (po předchozím kliknutí do grafu) vybrat Graph Options a následně otevřít Axes Options a na ose X nastavit Time na hodnoty od 0 do 90 sec (Left 0; Right 90). V kolonce Scaling vybrat Manual - v menu pro osu Y nastavit napětí (Potential) od 0 do 10 V (Bottom 0 V, Top 10 V) 2) Na čítači (IMPULSRATEMESSER) nastavit - BEREICH 10 3 - ZEITKONSTANTE 0,5 3) Na rtg aparatuře nastavit tlačítky 4 event. 5 při nulovém napětí ( 0 kv)!!! úhel 10 pro G-M trubici (tj. 5 pro krystal) (urychlující napětí lze nejrychleji snížit na 0 kv malým pootevřením předního krytu). 5

4) Nastavit rychlost otáčení na V2 (tlačítko 3) 5) Nastavit pomocí tlačítek (2) urychlující napětí na 10 kv Doporučené hodnoty bezpodmínečně dodržujte! Zahájení měření 6) V menu Options upravit pro osu X maximální hodnotu Time na 50 s (Right 50). 7) Na obrazovce klikněte na zelené tlačítko Collect. Na obrazovce začne časový záznam intenzity záření. Jakmile dosáhne hodnotu 10s stiskněte tlačítko (7) AUTO na rtg aparatuře. 8) V tomto případě platí přibližně 1 sec = 1. Záznam se ukončí automaticky do dosažení 43 s. 9) Klikněte na ikonu Store, čímž se stopa záznamu na obrazovce ztenčí a je možno zaznamenat další měření 10) Pro urychlující napětí 10, 12, 14, 16, 18 a 20 kv proveďte měření podle bodů 5 až 10 11) S pomocí kurzorů (po konzultaci s učitelem) určete pro jednotlivé závislosti hodnoty mezního Braggova úhlu θ (při kterém se začíná projevovat brzdné záření) 12) Exportujte záznam na flashdisk (File, Export as ) jako InspireData (CSV) event. uložte pod svým jménem na HD počítače (do Experiments). Pro zpracování dat v Excelu je nutné změnit české prostředí (místní jazykové nastavení) na anglické (USA). Můžete použít také funkci Print Screen. Případné další měření podle instrukcí učitele. Výsledky měření zaznamenáme do Tabulky II. Z nalezeného úhlu ϑ, při kterém za- exp číná být emitováno brzdné záření, vypočteme z rovnice (3) vlnovou délku λ a porovnáme ji s vlnovou délkou teoretickou λ, určenou z rovnice (2). Obdobný výpočet provedeme pro energii E. Tabulka II. U, kv 2ϑ, / sinϑ exp λ, 10-10 teor m λ, 10-10 m E exp, ev E teor, ev 10 12.. 20 C) Stanovení Planckovy konstanty exp 1 Nakreslete graf závislostí λ ( U ), určete její směrnici a s jejíž pomocí vypočtěte Planckovu konstantu (viz rov. 7). 6