TRICHOPTERA - chrostíci

Podobné dokumenty
Hemiptera - Heteroptera (ploštice)

Heteroptera (ploštice)

připravila Zahrádkov dková,, upravila Schenková TRICHOPTERA

Chrostíci (Trichoptera)

Entomologické praktikum. Systematika 6. Raphidioptera, Megaloptera, Hymenoptera

2a 2 páry křídel 3 2b 1 pár křídel 21. 5a Ústní ústrojí bodavě sací polokřídlí Hemiptera 5b Ústní ústrojí kousací 6

HYDROBIOLOGIE CVIČENÍ ZOOBENTOS CVIČENÍ SE NENKONÁ. s ohledem na státní svátek ZOOBENTOS ODBĚRY VZORKŮ BENTOSU

Amphiesmenoptera [Trichoptera. + Lepidoptera] Synapomorfie

Hmyz s proměnou nedokonalou

VY_32_INOVACE_05_SPLEŠŤULE BLÁTIVÁ_25

POZNÁVÁNÍ HMYZU II PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

Řád: Ephemeroptera (jepice)

VY_52_INOVACE_ / Obojživelníci Obojživelníci ve vodě i na souši

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011

Pancrustacea: komparativní pitva

Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh:

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Obojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec

MIKROSKOPICKÁ MORFOLOGIE VČELY MEDONOSNÉ. RNDr. Václav Švamberk říjen 2009 Fotografie : RNDr Václav Švamberk

POZNÁVÁNÍ HMYZU I PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CZ.1.07/1.4.00/ VY_32_INOVACE_85_PR7 ČLENOVCI. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

ARTHROPODA (ČLENOVCI) VI

Hmyz s proměnou nedokonalou. Vážky (řád) Rovnokřídlí (řád) - skákací končetiny - 2 páry křídel a, tuhý b, blanitý - samec cvrká

Hana Šmardová. Květen 2013

ČLENOVCI ARTHROPODA Živá a neživá příroda III. 3. přednáška

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Druhově nejpočetnější skupina členovců

TÉMA: VŠI, PLOŠTICE VYTVOŘILA: Mgr. Zdenka Wienerová VYTVOŘILA DNE: VY_32_Inovace/3_150

Seznam obrázků Obr. č. 1: Mapa odběrných míst, Rozkošský potok Obr. č. 2: Odběrné místo č. 1 Obr. č. 3: Odběrné místo č. 2 Obr. č.

Obojživelníci a plazi list č. 1

Multimediální sada Hmyz Kat. číslo

Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh:

Očekávaný výstup: Žák zařadí probrané druhy živočichů do systému, popíše stavbu těla typických zástupců, vysvětlí příčiny ohrožení bezobratlých

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Pstruh obecný velikost cm. Kapr obecný velikost cm

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_09_BI2 HMYZ - HOLOMETABOLA

Cvičení ze zoologie bezobratlých VIII Insecta Oldřich Nedvěd, PřF UK

Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody

Entomologické praktikum. Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno. Systematika 4.

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR

Gymnázium, Brno, Elgartova 3. GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZOOLOGIE.

SYSTÉM HMYZU. 1. Podtřída: Bezkřídlí (Apterygota) řád: Chvostnatky. řád: Rybenky. 2. Podtřída: Křídlatí (Pterygota) řád: Jepice.

Živočichové u vody a ve vodě úvod

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

Autor: Veronika Dvorská

Gymnázium, Brno, Elgartova 3. GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I

Vážení milovníci přírody, milé děti,

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Dýchací soustava členovců

Prvoústí coelomoví článkovaní heteronomně opakování

Hmyz - list č. 1. 1/ Pomocí lupy pozorujte stavbu těla včely: Tělo včely je rozděleno do tří částí: a).. b).. c)..

pásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky

členovci Obr. 1 Pavoukovci

2. Doplň: Pokožka členovců vytváří na svém povrchu pevnou.., která tvoří vnější. těla. Obsahuje a někdy i uhličitan.

Jak knihu používat 2 Stavba těla a vývojová stadia 4 Znaky hmyzích řádů 8. Chvostoskoci, vidličnatky, chvostnatky, rybenky 18

VY_32_INOVACE_06_VODOMĚRKA ŠTÍHLÁ_25

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Okoun říční - Perca fluviatilis

BIOLOGIE VČELY MEDONOSNÉ

Autor: Veronika Dvorská

Ekologie půdních organismů 4 půdní mesofauna 0,2-2mm

Základy entomologie 11. cvičení: Ontogeneze

Život ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly

HETEROPTERA PLOŠTICE. Petr KMENT Národní muzeum, Praha

Anotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova -

Otázka: Žahavci. Předmět: Biologie. Přidal(a): TS. kmen Žahavci (Cnidaria) - vodní, převážně mořští živočichové. - tělo: radiálně (paprsčitě) souměrné

Brouci - poznávačka. Identifikuj brouka podle fotografie a zařaď ho do čeledi. Uveď k němu základní informace - v jakém prostředí žije, čím se živí

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Entomologické praktikum

Chrobák. Víte, že? Brouci. Znaky. Stanoviště

Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae)

Hmyz v akvatických ekosystémech

Členovci. Vědecká klasifikace Říše: živočichové Kmen: členovci Podkmeny nohatky trilobiti klepítkatci korýši

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

ČLENOVCI nejpočetnější skupina živočichů. PAVOUKOVCI pavouci, sekáči, roztoči, štíři KORÝŠI VZDUŠNICOVCI mnohonožky, stonožky, hmyz

13. pracovní list. Jméno: Žlázová soustava je součástí ústrojí.

Pracovní list č. 3 Obojživelníci obecně - starší

MACENAUER - Expedice sladkovodní tropické ryby Malajsie,

PTÁCI před miliony n y l et P izp z ůs ů obení n l etu t :

Bi 6760 Základy entomologie cvičení

Entomologické praktikum

Entomologické praktikum. Otakar Holuša. Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno. Systematika 1.

Řád: Odonata (vážky) Pohyb. Imaga. Křídla (odlišnosti i v rámci pohl. dimorfismu)

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Biologická olympiáda, 47. ročník, školní rok , okresní kolo kategorie C. a)... b)..

Typy dýchacích soustav

VY_32_INOVACE_ / Členovci II. Korýši

Členovci Vzdušnicovci (Hmyz) opakování

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo

Datum: Ročník: 3. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. Vzdělávací obor: Pstruh potoční se představuje

Rozmnožování hmyzu. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Datum vytvoření Ročník Stručný obsah

Ze života obojživelníků. Filip Šálek

Název materiálu: Vodní ptáci

LETOUNI Mgr. Jaroslav Víšek II. pololetí 2011/2012 Přírodopis 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768

Transkript:

TRICHOPTERA - chrostíci Imága - dva páry střechovitě ukládaných křídel jsou porostlé chloupky - membrána křídel proto není průhledná. Zbarvení těla a křídel je v odstínech žluté, hnědé ažčerné. Na hlavě jsou dlouhá tykadla. Ústní orgány jsou zakrnělé, slouží pouze k lízání rostlinných šťáv. Larvy žijí ve vodě a to ve všech typech vnitrozemských vod. Na zadečku mohou mít vnější tracheální žábry. Na spodním pysku jim ústí snovací žlázy. Pomocí jejich sekretu si staví přenosné schránky nebo lapací sítě. Mohou žít také volně, bez schránek. Ústní orgány larev jsou kousací, jejich potravní biologie je velmi různorodá. Kukla je volná, typu pupa libera. V ČR je téměř 250 druhů. 1 Stavba těla Hlava eucefální, kousací ústní ústrojí na pysku snovací žlázy tři páry sklerotizovaných nohou, trachaeální žábry,. Kukla volná (libera), volné nohy i křídelní pochvy aktivně plave stř. nohama 2

Části těla hruď pošinky drápky spodní pysk horní pysk 3 TRICHOPTERA 4

TRICHOPTERA Pohyb Imága Létají převážně za soumraku a v noci, u vod. Let těžkopádný, ale uletí až několik km. Pozitivní fototaxe (noční lov dospělců na světlo) Imága schopná pohybu po hladině - veslují středním párem nohu, ventrální strana těla nesmočitelná. Kukla při líhnutí aktivně plave a leze z vody. 5 TRICHOPTERA Pohyb larvy Annulipalpia - žijí volně, ve schránkách nebo sítích. Integripalpia - v přenosných schránkách, někdy je schránka připevňována k podkladu Podle utváření terminálního článku maxilárního palpu Volně žijící mají silně vyvinuté nohy a rychle běhají. Larvy v sekretových pouzdrech běhají se zvednutým zadečkem. Larvy v těžkých schránkách se pohybují s předním koncem těla vysunutým ven. Tělo ve schránce drží drápky panožek (pošinky). Schopnost plavat mají těsně po vylíhnutí všechny druhy, u volně žijících se udržuje celý život. Larvy druhů, které kladou vajíčka na suchu, lezou i po vlhké půdě a předmětech vystupujících z vody. 6

TRICHOPTERA Potrava Imága Ústní ústrojí redukované, nepřijímají potravu, některé druhy sají nektar z květů Larvy Herbivorní - Hydroptila se živí mechem (Fontinalis) Detritofágní Predátoři - Polycentropodidae, Hydropsychidae (staví sítě) Omnivorní - Philopotamidae 7 Apneustické (bez stigmat) celým povrchem těla, žábry keříčkovitými, TRICHOPTERA Dýchání Larvy jednoduchými krevními - skupinka vláken v anální oblasti (Polycentropus) Stenooxybiontní - i druhy stojatých vod se zdržují v zárostech 8

TRICHOPTERA Schránky Annulipalpia obvykle si až do přípravy k zakuklení nestaví žádnou schránku. Jinak schránky ze sekretu, mohou být obdána zrnky písku, rozsivkami apod. Kampodeoidní chrostíci si také tkají sítě - během růstu buď přizpůsobují nebo tkají nové. Obvykle obytná komůrka a nálevka. Před zakuklením si staví schránku a uvnitř tkají kokon (Rhyacophila - hnědý, hladký).. 9 TRICHOPTERA Schránky Integripalpia - trubičky stejně dlouhé jako tělo, výjimečně jen ze sekretu (Setodes, Leptocerus), obvykle na povrchu přilepeny různé organické a nebo anorganickéčástice. Ihned po vylíhnutí si staví provizorní schránku, také při ztrátě schránky definitivní. Období bez schránky rizikové. Zralá larva si schránku modifikuje - připevní na pevný podklad, oba otvory uzavře blankou, nebo kamínky, nebo rostlinným materiálem, někdy i zatíží kamínky. 10

TRICHOPTERA Rozmnožování a vývoj Páření většinou za soumraku a jednotlivě. Druhy rodu Hydropsyche - roje kolem stromů, na nichž sedí samice. Zástupci čeledí Leptoceridae a Philopotamidae - roje obou pohlaví, i za dne. Kopulace začíná v letu, dokončena obvykle na pevném podkladu. Snůšky: tmelová - nerosolovatí, vajíčka v jedné vrstvě rosolovitá - vajíčka ve více vrstvách Vajíčka kladena nejčastěji do vody, nebo na rostliny či jiné předměty vyčnívající z vody. Do vody samice buď aktivně proniká, nebo snůšku nechá odpadnout. Počet vajíček: 20-1000. Embryonální vývoj krátký (9-24 dnů). Larva - 5 až 7 instarů 11 TRICHOPTERA Rozmnožování a vývoj Kukly Pupa libera - všechny přívěsky hlavy a hrudi ve zvláštním obalech. Aktivní, pohyb ve schránce a po uvolnění ze schránky i ve volné vodě - plave. Podobná imágu - má specifické orgány (příchytné destičky, čistící aparát ) Dlouhá tykadla podél těla, popřípadě obtočená kolem článků zadečku. 1. - klidové stadium - patrný jen undulující pohyb zadečku 2. - aktivní stadium - kukla prokouše membránu nebo stěnu schránky a rychle plave pomocí prostředních nohou k hladině kukly druhů žijících ve vlhkém mechu nebo na vodních rostlinách v blízkosti vody jen lezou po rostlinách nebo kamenech (např. Notidobia ciliaris). 12

TRICHOPTERA Rozmnožování a vývoj Líhnutí na pevném podkladu (Limnephilidae aj.) na hladině (Hydropsychidae aj.) 13 TRICHOPTERA Podřád: Annulipalpia Podřád: Integripalpia Čeleď: Rhyacophilidae Glossosomatidae Hydroptilidae Philopotamidae Hydropsychidae Polycentropodidae Psychomyidae Ecnomidae Čeleď: Phryganeidae Brachycentridae Limnephilidae Goeridae Lepidostomatidae Leptoceridae Sericostomatidae Beraeidae Odontoceridae Molannidae 14

Podřád: Annulipalpia Čeleď: Rhyacophilidae sklerotizované jen pronotum - většinou keříčkovitá žábra po stranách zadečku - zeleno-hnědý zadeček - predátor, bez schránky - až 3 cm Rhyacophila nubila nejběžnější, tekoucí vody středních poloh,i mírné znečištění, do 2 cm Rhyacophila tristis menší druh vyšších poloh, bez žaber štítek 15 Podřád: Annulipalpia Čeleď: Glossosomatidae - sklerotizované jen pronotum - vypouklá schránka z písku s otvory směrem dolů, často přilepená - horské potoky a říčky, prameny, - do 1 cm, - menší chladné potoky a říčky Glossosoma. Agapetus schránky bez lemu Synagapetus schránky s pískovým lemem 16

Podřád: Annulipalpia Čeleď: Hydroptilidae - nota sklerotizovaná - schránky ze sekretu, zboku zploštělé - velmi drobné do 0,5 mm Hydroptila - pomalu tekoucí nížinné potoky a řeky, 3,5 mm. Agraylea - mezi rostlinstvem, stojaté, schránka s vlákny řas Ithytrichia - 17 Podřád: Annulipalpia Čeleď: Philopotamidae - jen pronotum sklerotizované, vzadu zesílené a černé, - staví sítě tvaru vaků - do 2 cm Philopotamus - horské a podhorské potoky, bílé tělo s oranžovou hlavou Wormaldia jiný výřez frontoklypea 18

Podřád: Annulipalpia Čeleď: Hydropsychidae - sklerotizovaná všechna nota - keříčkovitá žábra - lapací sítě - hnědé tělo, hnědo žlutá hlava Cheumatopsyche lepida - v peřejnatých řekách - na hlavě dlouhé bělavé štětinky Hydropsyche - různé typy tekoucích vod 19 Podřád: Annulipalpia chybí tergit Čeleď: Polycentropodidae - bez tracheálních žaber - staví si lapací sítě - do 2,5 cm Polycentropus flavomaculatus - potoky a řeky, do 1, cm, na hlavě světlý půlměsíc Plectrocnemia conspersa - - stružky a chladné potoky, do 2 cm, hnědá larva s velkou hlavou Neureclipsis bimaculata pomalejší toky, holé pošinky Cyrnus spíš stojaté zarostlé vody, 20

Podřád: Annulipalpia Čeleď: Psychomyidae - larvy v trubičkách z jemného sekretu obalených detritem (na kamenech) - do 1 cm Psychomyia pusilla - v potocích, řekách, jezerech, 7,5-8 mm Lype Tinodes 21 Podřád: Annulipalpia Čeleď: Ecnomidae - nota sklerotizovaná - trubičky z vláken - bez žaber Ecnomus tenellus - ve stojaté a pomalu tekoucí v rostlinách, do 1 cm 22

Podřád: Integripalpia Čeleď: Phryganeidae - rostlinné úlomky schránky spirálně nebo prstenčitě (dlouhá až 5 cm) - stojaté vody - jednoduchá trach. žábra - postranní čára Phryganea - stojaté vody, do 4 cm Agrypnia Oligotricha 23 Podřád: Integripalpia Čeleď: Brachycentridae - dlouhé střední a zad. nohy - schránka dlouhá kónická - do 1,5 cm - na kamenech hlavně v horských potocích Oligoplectrum maculatum schránka ze zrníček písku, horské potoky i řeky nížin i řeky nížin Brachycentrus - čtverhranné schránky, podhorské potoky, Micrasema - kamenech v horských potocích, často masově, schránky sekret či písek 24

Podřád: Integripalpia Čeleď: Limnephilidae - pronotum a mesonotum - nejbohatší skupina, různý materiál schránek - až 2,5 cm, schránka až 5 cm 25 Podřád: Integripalpia Čeleď: Limnephilidae Drusus discolor rychlé toky Glyphotaelius pellucidus stojaté i pomalu tekoucí, vysychavé toky Anabolia - v pomalých tocích a litorálu nádrží, větvičky Limnephilus - zarostlé, stojaté nebo pomalu tekoucí vody nížin i vyšších poloh Potamophylax, Chaetopteryx, Halesus, - menší potoky a říčky 26

Podřád: Integripalpia Čeleď: Goeridae - písčité schránky s kamínky po stranách - prosternum s rohy - do 1 cm - rychlejší kamenité toky Silo pallipes Goera pilosa Lithax 27 Podřád: Integripalpia Čeleď: Lepidostomatidae -na 1. zadeč. článku jen boční kožovité hrbolky - cca 1 cm, schránky až 2,5 Lepidostoma hirtum - schránky nižších instarů - kónické - vyšší instary čtverhranné z rostlinného materiálu, potoky řeky štítky a štětiny na metanotu Crunoecia spp. čtverhranná schr. prameny Lasiocephala basalis štíhlé kónické schránky, chladné toky 28

Podřád: Integripalpia Čeleď: Leptoceridae - často zadní dlouhé plovací ochlupené končetiny - tenké larvy - písčité či organické prohnuté schránky bez otvoru na konci - často typická kresba hlavy - stojaté nebo pomalu tekoucí zarostlé vody Athripsodes Ceraclea Mystacides Trianodes 29 Podřád: Integripalpia Čeleď: Sericostomatidae -zadní otvor schránky uzavřen membránou s dírkou (kukly štěrbina) - chybí postraní čára - typická zahnutá zúžená schránka z písku kruhovitého průřezu, hladké, z jemného písku - na kamenitém substrátu, v potocích a řekách, schránky, mírně zahnuté 11-16 mm, Sericostoma spp. - kameny v potocích a řekách, - do 1,5 cm Notidobia Oecismus 30

TRICHOPTERA Podřád: Integripalpia Čeleď: Odontoceridae Odontocerum albicorne - schránky podobné jako Sericostoma, ale uzavřené zrnkem písku, žlutá hlava. V kamenitých úsecích potoků a říček vyšších poloh. 16-18 mm 31 TRICHOPTERA Podřád: Integripalpia Čeleď: Molannidae Molanna angustata - písčitý, řídce zarostlý litorál jezer a větších rybníků. 17-18 mm. 32

Podřád: Integripalpia Čeleď: Molanidae - zploštělé písčité schránky s postranními křídly k plavání - mesonotum splynuté štítky - do 2 cm - příbojová zóna rybníků a jezer Molanna Molannodes 33 Hemiptera - Heteroptera (ploštice) Hlava je primárně prognátní s ústními orgány bodavě savými. Primárně jsou ploštice dravé, mnohé druhy ale sají pouze rostlinné šťávy nebo jsou mycetofágní. Jejich pronotum je často štítkovité a prodloužené dozadu. Přední pár křídel většinou hemielytry (polokrovky). Častá je brachypterie či apterie. Na zadečku mohou ústit zápašné (repelentní) žlázy. Četné smyslové orgány. Dvojité oči, hydrostatické a tympanální orgány, trichobothrie (akusticky senzitivní chloupky) na příkyčlí (Gerridae). Stridulace. Podřád se dělí na 7 infrařádů - vodní 2. 34

Heteroptera (ploštice) Pohyb - nohy a jejich adaptace Nohy původně kráčivé (zachováno u č. Nepidae) různě modifikovány a specializovány: Naucoridae, Notonectidae, Corixidae - zadní pár přeměněn v nohy plovací, s lemem dlouhých a tuhých plovacích brv Notonectidae - na středních nohách hřebínky k čištění ústního ústrojí Gerridae - femury zadních nohou samce upraveny jako orgán k zachycení samice U pleustonních druhů nohy upraveny k běhu a chůzi po hladině. Bruslařky a hladinatky - pohyb po středním a zadním páru nohou. Vodoměrky - všechny 3 páry. 35 Heteroptera (ploštice) Pohyb - nohy a jejich adaptace Všechny čeledi - kyčle oddáleny - stabilita. Poslední chodidlový článek 2. a 3. páru nohou (vodoměrky i 1.) nese výrůstek hustě obrvený hydrofóbními brvami. Predátoři - často mají přední nohy přeměněny v loupeživý orgán: holeň nebo i chodidlo se zavírá do žlábku na vnitřní straně stehna. Okraje stehna i holeně ozbrojeny trny, ostny nebo štětinami. 36

Heteroptera (ploštice) Pohyb - křídla Zadní křídlo se zachycuje na zadní okraj polokrovky - tvoří jednu plochu. Mohutný mesothorax, silné létací svaly - dobří letci (R. linearis až 100 km), ale létají zřídka. Pterygopolymorfismusčastý, zpravidla samci okřídlení a samice apterní, ale často v rámci druhu škála: makropterní brachypterní mikropterní apterní (obvykle ne úplná, rudime nty) K severu převažují apterní, k jihu makropterní formy. Různé generace různě (Gerris - letní apterní, podzimní makropterní) Jednotlivé typy se lišíčasto bionomicky (makropterní na výsluní) 37 Heteroptera (ploštice) Potrava Ústní ústrojí bodavého a savého typu Predátoři nebo vysávají rostlinné tkáně. Predátoři loví menší druhy vodního hmyzu, Ilyocoris i potěr, Plea - planktonní korýši. Kanibalismus. Corixidae draví i herbivorní, specializovaní na řasy. Přední nohy - shrabovánířas k ústům. U rodů Hydrometra a Corixa se nasávaná potrava mísí přímo se slinami, jinak sliny vstřikovány. Sliny predátorů toxické, po vstříknutí do těla kořisti ihned působí omráčení nebo usmrcení - nepříjemné i pro člověka (Ilyocoris -bodule), u býložravých leptavý nebo rozpustný účinek na rostlinné tkáně. 38

Heteroptera (ploštice) Dýchání Až na vyjímky otevření tracheální systém - vzdušný kyslík. 1. a 2. Larvální instar r. Corixa a všechny instary r. Sigara - uzavřený - dýchají celým povrchem těla nebo pomocí konečníku. Aphelocheirus aestivalis - plastron Úprava dýchacích orgánu, způsob získávání vzdušné rezervy a její doplňování - velmi variabilní u jednotlivých čeledí. Corixidae - na hrudi dorsální a laterální vzdušné komory, k hladině hlavou a hrudí napřed Naucoridae - komory podobně, k hladině zadečkem napřed 39 Heteroptera (ploštice) Dýchání Notonectidae - larva po vylíhnutí vyplouvá k hladině, naplňuje tracheální systém vzduchem - celý život překompenzována. Na konci zadečku dýchací otvor, pod hladinou uzavřený 3 obrvenými ploškami. Do dýchacího otvoru ústí poslední pár stigmat, vzduch veden žlábky krytými hydrofóbními brvami k dalším průduchům. Téměř celé tělo kryto tenkým filmem vzduchu - hydrofobní chloupky, lesk. Tykadla spočívají na vzduchové bublině - kontrolní orgán spotřeby vzduchu. Splešťule (Nepidae) - odlišně: Nymfy - konec zadečku protažen v krátký výběžek, ventrálně konkávní, uzavřený hydrofóbními brvami, ten se na zadečku větví, pod pochvami křídel vzdušná komora. Do větví a komory ústí stigmata. Imaga - dýchají rourkou ze dvou žlábků přiložených k sobě, při bázi - na konci 8. abdominálního článku - do něj ústí jediný funkční pár stigmat. 40

Heteroptera (ploštice) Rozmnožování a vývoj Většinou se rozmnožují na jaře a v létě. Vajíčka různé velikosti a tvaru jsou kladena obvykle na vodní rostliny. Z vajíček drobné nymfy obalené chitinózní košilkou. Paurometabolie (podobnost s dospělci ale některéčásti v menším počtu) 5. - 6. instarů. Vývoj obvykle 1 rok. 41 Hemiptera Nepomorpha - akvatické Tykadla krátká, shora zpravidla nezřetelná, pod hladinou (nekton, bentos). Gerromorpha - semiakvatické Tykadla dlouhá, shora dobře viditelná, v pleustonu, těsně u břehu, vlhký mech. Pozn. - velikost těla = od př. okraje mezonota po konec zadečku 42

Hemiptera Nepomorpha - akvatické Čeleď: Nepidae - splešťulovití Nepa cinerea - splešťule blátivá, ve stojatých a mírně tekoucích vodách, při březích na rostlinách nebo v bentosu, 13,6-17,6 mm 43 Hemiptera Nepomorpha - akvatické Čeleď: Nepidae - splešťulovití Ranatra linearis - jehlanka válcovitá, v litorálu stojatých a tekoucích vod, běžně, 35-45 mm 44

Hemiptera Nepomorpha - akvatické Čeleď: Corixidae - klešťankovití Micronecta minutissima - klešťanečka nejmenší, v tekoucích vodách, tůňkách, rybnících po celém území, 2,5 mm Micronecta poweri - tekoucí vody 45 Hemiptera Nepomorpha - akvatické Čeleď: Corixidae - klešťankovití Corixa punctata - k. velká, > 8 mm, běžně ve stojatých vodách Sigara striata - všeobecně a hojně ve stojatých vodách, cca 5 mm Sigara falleni - k. obecná, všeobecně a hojně ve stojatých vodách Cymatia coleoptrata - běžně ve stojatých vodách se submerzní vegetací, < 3 mm 46

Hemiptera Nepomorpha - akvatické Čeleď: Naucoridae - bodulovití 1 druh Ilyocoris cimicoides - bodule obecná, hojně, hlavně ve stojatých vodách s vegetací, 8-12 mm 47 Hemiptera Nepomorpha - akvatické Čeleď: Aphelocheiridae - hlubenkovití 1 druh Aphelocheirus aestivalis - hlubenka skrytá, v čistých tekoucích vodách, kamenité dno, v bentosu, v posledních letech opět četnější nálezy po celém území, 6,5-7 mm. chráněná! dýchá plastronem 48

Hemiptera Nepomorpha - akvatické Čeleď: Notonectidae - znakoplavkovití 1 rod Notonecta glauca - znakoplavka obecná, běžný druh nejrůznějších typů vod stojatých i tekoucích, 11,5-12,5 mm další druhy zřídka 49 Hemiptera Nepomorpha - akvatické Čeleď: Pleidae - člunovkovití 1 druh Plea minutissima -člunovka obecná (dříve Plea atomaria), po celém území ve stojatých vodách s hustou vegetací 50

Gerromorpha Čeleď: Mesoveliidae - nártnicovití jediný rod a druh Hemiptera Mesovelia furcata - nártnice evropská, 2,3-2,9 mm, běžně. V houfech na hladině na vodní vegetaci 51 Řád: Hemiptera Gerromorpha Čeleď: Hydrometridae - vodoměrkovití jediný rod Hydrometra stagnorum - vodoměrka štíhlá, 7 mm, běžně, v zárostu vegetace. 52

Gerromorpha Čeleď: Hebridae - rašelinatkovití 1 rod, 2 druhy Řád: Hemiptera Hebrus ruficeps - při březích, mechorostech 53 Gerromorpha Čeleď: Veliidae - hladinatkovití 2 rody, Řád: Hemiptera Velia caprai - hladinatka člunohřbetá, na hladině, při březích, stojaté vody, do 5 mm Microvelia reticulata - h. pobřežní, stejné biotopy, 1-1,5 mm 54

Řád: Hemiptera Gerromorpha Čeleď: Gerridae - bruslařkovití 2 rody Gerris lacustris - bruslařka obecná, všechny typy stojatých vod, i při březích tekoucích vod, hojně, 5,2-7 mm. Aquarius najas (dříve Gerris) - převážně na tekoucích vodách po celém území. 55 Řád: Neuroptera, = Planipennia (síťokřídlí) Blanitá křídla mají velmi hustou žilnatinu a jsou střechovitě ukládaná. Tykadla dlouhá. 56

Řád: Neuroptera, = Planipennia (síťokřídlí) Čeleď: Sisyridae rod: Sisyra Obligátní parazité sladkovodních hub a mechovek. Imaga: nenápadná, tmavá, těžkopádní letci. 2-2,5 mm délky. Křídla dlouze a hustě obrvená, v klidu střechovitě nad tělo. Vajíčka kladena na rostliny nad hladinou, larvy padají do vody, asi reotakticky vyhledávají kolonie hub. Larvy: zavalité tělo 4-6 mm dlouhé, hustě obrvené. Hlava malá, dlouhá jehlovitá dopředu namířená tykadla. Ústní ústrojí: 2 savé trubičky (prodloužená maxila a mandibula) ústí přímo do jícnu. Trávící trakt prakticky neprůchodný, zbytky občas vyvrhovány. 57 Řád: Neuroptera, = Planipennia (síťokřídlí) Čeleď: Sisyridae - vodnářkovití rod: Sisyra Pohyb: tykadla - chůdy: zabodávají, vzepřou se a posunou - pohyb po nerovném povrchu kolonií Dýchání: apneustické, po páru žaber na 1. - 7. sternitu zadečku - článkované, přitisklé Vývoj: larvy vylíhlé z jara opouští na podzim kolonie houbovců, vylézají na pobřežní vegetaci (i keře a stromy) - 4 mm kokon k přezimování. Kuklí se na jaře. Sisyra fuscata - vodnářka hnědavá, ve stojatých a pomalu tekoucích vodách, larva 4-6 mm. 58

Řád: Neuroptera, = Planipennia (síťokřídlí) Čeleď: Sisyridae 59 Řád: Neuroptera, = Planipennia (síťokřídlí) Čeleď: Osmylidae 1 druh Imágo: 4-5 cm, nápadné, ale žije skrytě, na křovinách v lesních údolích podél tekoucích vod. Létají večer třepotavým letem. Po kopulaci jsou vajíčka (1,5 mm) po několik dnů kladena na spodní stranu listů. Larva: asi 2 cm, ústní ústrojí bodavé - hroty - prodloužené mandibuly a maxily. Oběť nabodnuta, pak se hroty oddálí (fixace kořisti), usmrcení jedem z maxilárních žláz. Schopny se zdržovat delší dobu ve vodě, neplavou. Jsou dravé, živí se hmyzem. Přezimují na souši, na jaře upředou kokon a v něm se zakuklí. Jedna generace za rok. 60

Řád: Neuroptera, = Planipennia (síťokřídlí) Čeleď: Osmylidae Osmylus fulvicephalus (strumičník zlatooký) Semiakvatické dravé larvy žijí na březích vod. 61