Pojem politika. POL104 Úvod do politologie

Podobné dokumenty
Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, Praha 4

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova ročník (SOŠ, SOU)

Témata ze SVS ke zpracování

Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí. MAX WEBER německý sociolog a ekonom

Základní pojmy politologie

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Fakulta humanitních studií

= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání

1. Teorie společnosti a státu v antické/středověké/ renesanční a moderní politické filosofii

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Jacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa

PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU. katedra teorie práva TEORIE PRÁVA

JAKUB JINEK Obec a politično v Aristotelově myšlení

Politiologie. Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa

Politiologie. Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU

Univerzalismus v etice jako problém

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA CYKLICKÉ POJETÍ ČASU

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje.

Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství

Maturitní okruhy ZSV

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI. Vybraná eticky citlivá slova fundamentální etika

12. Křesťanství Místo křesťanství v současném světě Křesťanství na pozadí jiných náboženství

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí

Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům.

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Struktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl

Politologie Metodický list číslo 1

Sociologie 2 Otázka číslo: 1 Otázka číslo: 2 Otázka číslo: 3 Otázka číslo: 4

OBSAH. Poděkování Úvod...15 I. ČÁST: TEORIE ŽIVOTNÍ SITUACE. 1. Společenský kontext sociální práce Postmodernita v životní situaci...

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18)

Leadership v(d)ěčné téma teorie i praxe. Karel Pavlica, Škoda Auto Vysoká škola

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

MATURITNÍ OKRUHY PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD. rok 2010, Mgr. Tomáš Hlavsa, Gymnázium Šumperk

Základy Politologie. Prerekvizity: žádné

5.25 Učební osnovy: Společenskovědní seminář

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek

NABÍDKA POVINNÝCH A NEPOVINNÝCH ZKOUŠEK PROFILOVÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

Středověká filozofie

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

Teologická etika: úvod do disciplíny, pojmy, vymezení oblasti

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

Obsah. Co je metafyzika? Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17

společenská věda o politice polis logos

Stát a jeho funkce. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2013

Přednáška č. 10: Demokracie

Otázka: Stát a národ. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Tereza. Stát a jeho funkce

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií

CSR = Etika + kultura +?

Max Weber Hlavní myšlenky, přínos

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Praktická filosofie a etika. Zuzana Svobodová

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

PŘEDMLUVA 5 ZÁKLADNÍ OTÁZKY 1. CO ZNAMENÁ ODPOVĚDNOST? 8

VET středověk a novověk (po 18. století)

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

Křesťanská sociální etika. M. Martinek

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE

Etika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE

PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. Michal Parízek, M.Sc., Ph.D. Mgr. Tomáš Halamka. Úvod do politologie

Teorie práva VŠFS. Metodický list č. 1

OBSAH. Úvod 13 DEMOGRAFIE, TECHNIKA A EKONOMIKA

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Obsah. 1. Boěthiova učitelská mise Komparace dvou současníků Tajemné Divišovo autorství 49. Slovo ke čtenáři 11.

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

OBSAH PRVNÍ ČÁST ÚVOD INTEGRÁLNÍ A SOLIDÁRNÍ HUMANISMUS PRVNÍ KAPITOLA PLÁN BOŽÍ LÁSKY PRO LIDSTVO

Obsah. 1. Člověk jako jedinec Člověk jako osobnost Psychické jevy Determinanty lidské psychiky 18

Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy)

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

Transkript:

Pojem politika POL104 Úvod do politologie

Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice?

činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost, při které právoplatní občané mohou prosadit své zájmy, ovlivňovat druhé a aktivně či pasivně se účastnit politického života. Štúdium politiky pre mňa znamená štúdium o moci - kto ju má, koľko jej má, ako ju používa a ako ju obdržal. Výsledkom moci a teda aj výsledkom politiky sú rozhodnutia. soupeření o moc ve státě jednání o budoucí podobě českého státu nekonečný souboj dvou a více hráčů využívat politickou moc ve prospěch lidu politika především prostředkem pro změnu

Politika Proces, prostřednictvím, kterého dochází ke střetu zájmů a jeho řešení prostřednictvím kolektivní akce ve jménu veřejného zájmu

Politika je

Politika je

Politika je Bezpečnost

Politika je Doprava

Prakticky ve všech oblastech existuje různorodost zájmů.

Politika je Vražda je trestný čin

Politika je

Politika Proces, prostřednictvím, kterého dochází ke střetu zájmů a jeho řešení prostřednictvím kolektivní akce ve jménu veřejného zájmu. Dominantně spojena s činností státu Politika v okolí

Historické reflexe pojmu politika

Antická reflexe politiky Nejstarší systematické studium politiky klasické Normativně-ontologické chápání politiky Platon, Aristoteles Vnímání politiky jako součásti praktické filosofie (kontext polis) Politické jednání orientované na účel/hodnoty cnostný život v a díky polis jako norma (proto normativní) - naplnění života v rámci polis Spojeno s určitým typem bytí (proto ontologický) X mocenské vnímání politiky

Antická reflexe politiky Epistémé politiké Rozdělení věd na praktické a teoretické Zkoumání politiky jako královské vědy (epistémé kyriotata) Určité jednání (bytí) jako měřítko politického uspořádání X výzkum empirických dat

Středověká reflexe politiky Kontext ustanovení církve nutnost vyrovnat se s dvojí autoritou (církev x stát) Náboženství jako míra jednání (i vztahu k pozemské autoritě) Do určité míry pokračování tradice studia politiky jako praktické filosofie Sv. Augustin spis O obci boží Rozdělení do dvou obcí obec pozemská (sebeláska, pýcha), obec Boží (láska k Bohu) Dějiny jako střet obcí pomíjivá obec pozemská, věčná obec Boží Důležitost církve v boji dobra se zlem Kritický pohled na mocenskou politiku Spravedlnost (spravedlivé žití) spojeno s pravou vírou

Středověká reflexe politiky Tomáš Akvinský Představitel scholastiky Navázání na antickou filosofii, vnímání člověka jako politické bytosti (animale sociale) Zákony obce mají sloužit zájmu všech (normativní pozice) Pozice vládce dána od Boha a ospravedlněna dobrou správou obce (ctnostný život vedoucí v posledku ke spáse) Vláda v souladu se zákony, jež jsou součástí celého systému Boží vlády

Realistické vnímání politiky Protiklad normativního vnímání politiky Politika ztotožněna s politickou mocí (vs. dobrý řád ) Prostředky vs. cíle politického jednání instrumentální pojetí politiky Představitelé N. Machiavelli (Il Principe), T. Hobbes ( Nikoli pravda, nýbrž vůle tvoří zákon ) Machiavelli cílem vladaře není spása, mravný život, ale získání a udržení moci a slávy na tomto světě Jasné oddělení mravnosti a ctnosti od politické racionality (ne nutně dobrý, ale mít dobrou pověst) M. Weber pojetí státu skrze prostředek, politika je snaha o podíl na moci nebo o vliv na rozdělení moci, kdo dělá politiku, usiluje o moc (více viz seminář na téma Stát) H. Lasswell: Who Gets What, When, How? Selectorate theory Problém natahování pojmu (conceptual stretching)

Co je to politická moc?

Politická moc Schopnost přimět druhého k (ne)jednání i proti jeho vůli PM jako přirozená charakteristika člověka? (zoon politikon) Vytváření hierarchizovaného společenství Psychologické predispozice k výkonu a podřízení se moci Kulturní aspekty politiky a politické moci Teorie racionální volby Iracionální jednání Moc jako synonymum politiky?

Termíny související s politickou mocí I. Legalita vs. Legitimita Zdroje legitimity (Weber): Tradiční Charismatické Legální Ideální typy vs. realita Význam pro udržení politické moci Úzce spojeno s politickou socializací, studiem režimů, politickým chováním

Termíny související s politickou mocí II. Suverenita Autorita

Kategorie přítel - nepřítel součást realistického pojetí politiky Pojem politična (Der Begriff des Politischen) Vymezení oblasti pomocí termínu přítel nepřítel (paralelně např. ke sférám estetiky, morálky ) Politika je nejintenzivnější ze všech protikladů klíčová je možnost (!) konfliktu (s případným následkem fyzické likvidace) Přirozený nepřátelský protiklad mezi lidmi (navázání na starší autory) kolektivní pojetí konfliktu (my vs oni); vymezení se vůči utopismu a liberalismu Vztah k jiným protikladům Primárně vztaženo k mezinárodní politice (koncept suverenity)

Děkuji za pozornost