Základy společenských věd Témata k maturitní zkoušce na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích
Obsah Základy společenských věd Témata k maturitní zkoušce 2010/2011 1. Příroda, kultura, člověk a společnost...3 2. Rasa, etnicita, eugenika a holocaust...5 3. Klasická sociologie...7 4. Sociologie 20. a 21. století...9 5. Proces socializace lidského jedince...12 6. Instituce, organizace, byrokracie...14 7. Status, role, sociální stratifikace a mobilita...16 8. Sociální plurality (kolektivity) a sociální skupiny...18 9. Rodina a škola...20 10. Sociální patologie, zločin a trest...22 11. Sociální komunikace...24 12. Interpretace sociální reality (společenskovědní výzkum)...26 13. Současná společnost...29 14. Masová média...31 15. Vybrané ekonomické problémy...32 16. Antická filozofie...35 17. Bible, středověká a renesanční filozofie...37 18. Filozofie baroka a osvícenství...40 19. Filozofie 19. a 20. století...42 20. Etika...46 21. Sexuologická propedeutika...48 22. Poznávání a učení...51 23. Temperament, emoce a motivace chování...54 24. Politologie...56 25. Politický systém České republiky...59 Témata k maturitní zkoušce na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích...61 2
1. Příroda, kultura, člověk a společnost Přírodní vlivy Biologické faktory: člověk interpretovaný jako živočich (zvíře). Desmond Morris - Nahá opice, Lidský živočich versus člověk jako biologický zmetek Józef Maria Bocheński - Cesta k filosofickému myšlení Geografické faktory: klimatické pásmo a podnební charakteristiky (teplotní režim, úhrn srážek atd.), prehistorie krajiny a nerostné bohatství (úrodná půda, poušť, ropa atd.), reliéf krajiny (hory, údolí, roviny), flóra a fauna Demografické faktory: plodnost, porodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, míra zalidnění oblastí, migrace, podíly pohlaví apod. Jak jsou tyto faktory modifikovány sociálními reprodukčními zvyklostmi? Vysvětli biologický či geografický determinismus Ekonomické vlivy Existence a rozsah trhu, průmyslový a vědeckotechnický rozvoj (revoluce), gramotnost, vzdělání a kvalifikovanost obyvatel, dělba práce, míra urbanizace, míra (množství) finančního kapitálu, rozdělování vytvořeného zisku a bohatství atd. Duchovní vlivy Kulturní a obecně ideové podmínky, umění, normy, hodnoty a hodnotové orientace, věda Vývojové typy společností Společnost tradiční: omezená možnost mocenské kontroly říší, kastovní či stavovská struktura, přírodní zdroje energie (síla větru, vody, zvířat, lidí), jednoduché technologie, minimální ekologická náročnost výroby, soběstačnost venkova, izolovanost lokalit, velmi malý rozvoj trhu, negramotnost značné části populace, idea rovnosti všech lidí je nepochopitelná Společnost moderní: centralizace mocenských struktur (moderní národní stát), třídní struktura, venkovská komunita a rodina ztrácejí své významy, jejich funkce přebírají formální organizace (bezpečnostní, vojenské, školské apod.), generalizace trhu, roste dělba práce, zvyšuje se míra urbanizace, přírodní prostředí je nahrazováno umělým, víra ve vědu, vznik a vývoj sociologie Společnost postmoderní: zklamání a ztráta iluzí z dopadů vědy, kritika ideologií, uniformity i nástrojů sociální kontroly, pluralita jednání a hodnotově-normativních struktur, odklon od koncepce národního státu ke globálnímu pojetí světa, problémy ekologického charakteru, stárnutí západní populace, rostoucí chudoba části světa, trend rostoucího násilí 3
Texty Desmond Morris: Lidský živočich Lidské bytosti jsou živočichové. Někdy jsme obludy, někdy hrdinové, ale vždy jsme živočichové. Možná, že se nám víc líbí myslet si, že jsme padlí andělé, ale ve skutečnosti jsme vzpřímivší se opice. Vše, co děláme, má svůj vrozený genetický základ a veškerým svým konáním máme něco společného s ostatními živočišnými druhy. Jako jediný druh jsme však na těchto živočišných modelech stavěli, posilovali jsme je a rozpracovávali na obdivuhodnou úroveň. A někdy jsme je také potlačovali, což mělo škodlivé důsledky. Józef Maria Bocheňski: Cesta k filosofickému myšlení Člověk je však zvláštní živočich. Je na něm mnoho věcí, které u jiných živočichů nenacházíme buď vůbec anebo jen v nepatrných stopách. Především je nápadné, že z biologického hlediska by člověk vlastně vůbec neměl právo zaujímat tak samozřejmé místo ve světě tvorstva, ovládat jej a jako největší cizopasník přírody jej využívat tak, jak to ve skutečnosti dělá. Vždyť je to nepovedené zvíře. Špatný zrak, téměř zanedbatelný čich, podřadný sluch, to jsou nepochybně jeho znaky. Téměř úplně mu chybí přirozené zbraně, jako třeba drápy. Jeho síla je nepatrná. Neumí ani rychle běhat, ani plavat. K tomu je nahý a umírá mnohem snadněji než většina živočichů chladem, horkem apod. Z biologického hlediska by neměl právo na existenci. Už dávno měl zaniknout jako tolik jiných nepodařených živočišných druhů. Jan Keller: Úvod do sociologie Trh začal organizovat člověka i přírodu jen jako zvláštní druhy materiálů. Začal je kombinovat s jinými surovinami podle potřeb maximalizace zisku soukromých osob. Vznikl tak velký společenský stroj na zajištění materiálního blahobytu kontrolovaný pouze dvěma lidskými motivy: strachem z hladu na straně jedné a hrabivostí na straně druhé. Strach z hladu se postupně zahalil do podoby konzumních aspirací, hrabivost do podoby podnikatelského profitu. Tajemství společnosti blahobytu je v tom, že žádná nemajetná osoba nemůže uspokojit svoji potřebu najíst se, aniž by dříve prodala svoji práci na trhu, a žádné zámožné osobě nemůže být bráněno, aby nenakupovala na nejlacinějším trhu a neprodávala na nejdražším. Strach z hladu u jedněch a hrabivost druhých se staly spolehlivými konstantami k zajištění dynamiky vývoje, garantem pokroku moderní společnosti. Svoboda jako centrální kategorie nové ideologie má svůj zcela prozaický model ve svobodě nemajetných prodávat bez omezení pracovní sílu na trhu a ve svobodě majetných vybírat si mezi trhy ten s nejvyšším ziskem. 4
2. Rasa, etnicita, eugenika a holocaust Lidské rasy - vágnost rozdělení lidí dle barvy kůže Rasismus, předsudky, rasová diskriminace Louis Agassiz (1807-1873) - zakladatel amerického polygenismu Joseph Artur de Gobineau (1836-1882) - otec moderního rasismu Etnicita Kulturní odlišnosti - jazyk, historie, původ (skutečný nebo domnělý), náboženství, styl oblékání či zdobení Etnické předsudky, antagonismy a konflikty, diskriminace menšin Interetnické vztahy v Evropě Možnosti budoucího vývoje - asimilace, tavicí kotel, kulturní pluralismus Eugenika Rasová, etnická, sociální, medicínská. Pozitivní a negativní Francis Galton (1822-1911) - zakladatel eugeniky (Vrozený génius) Eugenuka ve 20. Století (USA, Švédsko, Dánsko, Kanada, Japonsko) Eugenika v nacistické praxi hitlerismu Eugenika v Československu (Edward Beneš, Bohumil Sekla. Miloš Černý) Obraz eugeniky dnes - problém Petra Bakaláře Holocaust (šoa) Antisemitské mýty a předsudky v Evropě Protižidovské pogromy a Kristallnacht (9. 11. 1938) Konference ve Wannsee (20. 1. 1942) Holocaust jako produkt modernity (Zygmunt Bauman) Nicholas Winton a Oskar Schindler Popírači a zpochybňovači holocaustu (např. David Irving. Rudolf Seidl) 5
Texty Louis Agassiz: Dopis S. G. Howeovi, 10. Srpna 1863 Sociální rovnost považuji za naprosto neproveditelnou. Vyplývá to z přirozených překážek daných samotným založením černé rasy. Nikdo nemá právo na věci, kterých není schopen užívat. Chraňme se hned zpočátku přílišných záruk pro černou rasu, abychom nebyli později přinuceni násilím odnímat některá privilegia, jichž by bylo použito k naší i jejich škodě. Petr Bakalář: Tabu v sociálních vědách Vedou se diskuse o tom, zdali jsou eugenické metody etické. Odmítání eugeniky se organizuje kolem pocitů emocionální averze, které nejsou podpořeny racionálními argumenty (viz Auschwitzkomplex). V minulosti byly například zaměřeny proti ateistům, event. ženám, které nosily kratší sukně, později proti antikoncepci, potratům, umělé inseminaci, geneticky modifikovaným potravinám. Případy morální paniky jsou v naprosté většině nepodložené. Eugenika slouží jedincům i celé společnosti. Společnosti, které budou eugeniku využívat, získají velkou výhodu nad těmi, které ji budou odmítat. Mavis M. Hillová, L. Norman Williams: Půl penny Operace byly prováděny tak, že dr. Dering >v místnosti přilehlé přilehlé k operačnímu sálu< píchl dívce, kterou drželi násilím dva pomocníci, znecitlivující injekci do páteřního kanálu; tento způsob znecitlivění, prováděný bez předchozí poměrně bezbolestné umrtvující injekce, jež se dává do místa, kam bude zavedena hlavní injekce, byl tak bolestivý, že většina dívek křičela; pomocníci pak dívku násilně odvlekli na operační sál a připoutali k operačnímu stolu, který byl skloněn v úhlu asi třiceti stupňů, přičemž hlava operované směřovala dolů; dr. Dering >vedl břišní řez, prořízl pobřišnici, zavedl kleště, aby zdvihl dělohu, umístil kleště mezi vejcovod a vaječník a odřízl vaječník<, který uložil do misky vedle operačního stolu; pak založil stehy, ale >hrubě a rutinérsky<, ani je řádně neutáhl a >nepokryl lůžko vaječníku řasou pobřišnice<. Každá operace trvala sotva deset minut. Běžná a správná doba by byla podstatně delší. Mezi jednotlivými operacemi se neomývaly ani nesterilizovaly nástroje a ostatní pomůcky, ani si dr. Dering nemyl ruce. Zygmunt Bauman: Modernita a holocaust Posuďme čísla. Německý stát vyhladil přibližně šest milionů Židů. To by si při rychlosti 100 vražd za den vyžádalo téměř 200 let. Emoce a jejich biologický základ mají přirozený časový průběh. Lačnost, dokonce i lačnost po krvi,nakonec nasytí. Emoce jsou navíc, jak je obecně známo, těkavé, mohou se proměnit. Lynčující dav je nevypočitatelný a někdy jím pohne soucit - například když vidí trpět dítě. A má-li být vyhlazena rasa, je nezbytné zabíjet i děti. Důkladné, úplné, plošné vyvraždění vyžadovalo nahradit dav byrokracií a společné běsnění poslušností vůči autoritě. Požadovaná byrokracie by byla efektivní, ať už by ji tvořili krajní, či pouze vlažní antisemité, což významně rozšiřuje rezervoár potenciálních rekrutů. 6
3. Klasická sociologie Auguste Comte - zakladatel vědecké sociologie (Kurz pozitivní filozofie) Zákon tří stadií (teologické, metafyzické, pozitivistické) Sociální fyzika - statika a dynamika Herbert Spencer - společnost a sociální darwinismus Biologizace společnosti (princip laissez-faire) Vojenské společnosti a průmyslové společnosti Karl Marx - sociolog konfliktu Odcizení produktu práce a člověka člověku Emile Durkheim - sociolog konsenzu a faktů Studium dělby práce, studium sebevražednosti a náboženství Studium společenské soudržnosti a řádu (mechanická a organická solidarita) Max Weber - subjektivita a sociální organizace Koncepce verstehen (porozumění) - chápající, rozumějící sociologie Analýza moci (panství) a její legitimizace (ospravedlnění, vysvětlení) - tradiční, charismatická, racionální (legální) Teorie byrokracie Protestantská etika a duch kapitalismu Vilfredo Pareto - elity a masy Přirozená nerovnost a zdatnost lidí - koloběh (cirkulace) elit Historie společnosti - pohřebiště elit Lidské jednání (logické a nelogické) a jeho racionalizace (rezidua a derivace) Ferdinand Tönnies - Gemeinschaft und Geselschaft Nostalgie po zaniklém světě pospolitostí a kritika moderní společnosti 7
Georg Simmel - formální sociologie Metropole a duševní život Tragédie kultury Móda Cizinec Texty Auguste Comte: Kurz pozitivní filozofie V teologickém stadiu lidská mysl, hledající absolutní podstatu jsoucen, první a poslední příčinu všech účinku předpokládá, že všechny jevy vytváří bezprostřední konání nadpřirozených bytostí. V metafyzickém stadiu mysl předpokládá abstraktní síly, autentické entity, tj. personifikované abstrakce schopné vytvořit všechny jevy. V posledním, pozitivním stadiu mysl upouští od marného hledání abstraktních pojmů, původu a určení univerza a příčin jevů, a místo toho se usilovně věnuje studiu jejich zákonů - tj. jejich stálých vztahů následnosti a podobnosti. Emile Durkheim: Sebevražda Všude bez výjimky vykazují protestanti mnohem více sebevražd než příslušníci jiných denominací. Sklon Židů spáchat sebevraždu je vždy menší než sklon protestantů; obecně je také menší než sklon katolíků, i když již ne v takové míře. Chrání-li náboženství člověka před touhou se zabít, není to proto, že hlásá úctu k jeho osobě podloženou argumenty sui genesis, ale proto, že je společností. Tuto společnost konstituuje existence určitého počtu přesvědčení a praktik společných všem věřícím, které jsou tradiční, a proto závazné. Karl Marx: Manifest komunistické strany Celá společnost se stále více štěpí ve dva velké nepřátelské tábory, ve dvě velké, přímo proti sobě stojící třídy: buržoasii a proletariát. Georg Simmel: Metropole a duševní život Psychologická báze metropolitního typu individuality spočívá v intenzifikaci nervové stimulace, která vyplývá z prudké a nepřerušované změny vnějších a vnitřních stimulů. Velkoměsto bylo vždycky sídlem peněžního hospodářství. Mnohočetnost a koncentrace hospodářské směny zde prostředkům směny dodává takovou důležitost, již by skrovnost venkovského obchodu neumožnila. Peněžní hospodářství a nadvláda intelektu mají vnitřní souvislost. Je jim společný věcný postoj k lidem i věcem a v tomto postoji jde s formální spravedlností často ruku v ruce bezohledná tvrdost. 8
4. Sociologie 20. a 21. století Začátek empirických výzkumů Chicagská škola sociologie města (sociální mapy města) Robert Ezra Park Manželé Lyndovi - Middletown - kulturně antropologický přístup Lloyd Warner - Yankee City - statistický přístup rozvrstvení obyvatel města (horní, vyšší střední, střední, vyšší nižší a nejnižší třída) Strukturní funkcionalismus Talcott Parsons sociolog konsensu (inspirován kybernetikou) společnost se adaptuje na prostředí subsystém ekonomiky společnost chce dosáhnout cílů - subsystém politiky společnost zajišťuje vnitřní integritu právní instituce společnost zajišťuje vzorce chování lidí instituce vzdělávací, náboženské, rodiny Kritika strukturního funkcionalismu Robert Merton (manifestní a latentní funkce, dysfunkce); Charles Wright Mills (sociolog konfliktu kritik mocenských elit); Lewis Coser (pozitivní úloha konfliktu) Interpretativní sociologie Symbolický interakcionismus Herbert Blumer, Charles Horton Cooley, George Herbert Mead (sociální Self budování identity v průběhu opakovaných interakcí s druhými); Erving Goffman (zakrývání identity falešný, zidealizovaný obraz Já) Etnometodologie Harold Garfinkel (metoda chování cizince) Fenomenologická sociologie Alfred Schutz Richard Sennet a koroze ducha kapitalismu Ekonomika pyramidálních firem nahrazena ekonomikou sítí Flexibilita a ztráta zaměstnanecké loajality Zygmunt Bauman a tekutá modernita Globalizace putující kapitál a usedlé obyvatelstvo Oddělenost, všemocnost a neviditelnost elit Sebevražednost vlád úsilí o privatizaci, deregulaci, liberalizaci 9
Pierre Bourdieu a nová solidarita Věk neodarwinistů. Lze mu čelit? Gilles Lipovetsky a konzumní společnost Konzumenti třetí generace (experimentování se zážitky, konzum spirituality, průmysl zábavy a turistiky, starosti o zdraví medikalizace konzumu) Christipher Lasch a narcistní společnost Fascinace slávou, prefabrikace hvězd, vytváření image, odborníci na štěstí existenciální úzkost a participace na životě celebrit a úspěch, Ulrich Beck a riziková společnost Neviditelnost moderních rizik a nemožnost jejich kompenzace (ozonová díra, kontaminace půd a vod atd.) Texty Robert Ezra Park: Město jako sociální laboratoř Dalším z důvodů, proč je město výhodným místem pro studium sociálního života a co městu dodává povahu sociální laboratoře, je skutečnost, že ve městě je každý rys lidské povahy nejen viditelný, ale zvýrazněný. Svoboda vlastní městu umožňuje i tomu nejexcentričtějšímu jedinci najít prostředí, kde se může rozvinout a jaksi vyjádřit zvláštnosti své povahy. Menší společenství sice excentričnost někdy toleruje, město ji však často odměňuje. Přitažlivost města spočívá mimo jiné i v tom, že v něm každý jedinec zločinec, žebrák i génius může někde najít takovou společnost, která mu vyhovuje, takže genialita i neřest, které se v intimním kruhu rodiny nebo úzkých hranicích malého společenství dusily, zde nacházejí morální klima, v němž se mohou plně rozvinout. Robert King Merton: Sociální teorie a sociální struktura Funkce jsou ty pozorovatelné důsledky, které napomáhají adaptaci či úpravě daného systému; dysfunkce jsou ty pozorovatelné důsledky, které schopnost adaptace či úpravy systému snižují. Existuje také empirická možnost nefunkcionálních důsledků, které jsou pro daný systém zkrátka irelevantní Manifestní funkce jsou ty objektivní důsledky přispívající úpravě či adaptaci systému, které účastníci systému zamýšlejí a rozeznávají; latentní funkce jsou proti tomu ty, které nejsou zamýšleny ani rozpoznány. 10
Jan Keller, Petr Novotný: Úvod do filozofie, sociologie a psychologie Nové pohledy společenských věd Právě fotbal a fotbalové zápasy byly z hlediska konfliktů často studovány. Podle řady badatelů se v nich jedná o vysoce ritualizovaný způsob vybíjení agrese. Meziskupinová agrese je usměrněna takovým způsobem, aby potřeba dominance mohla proběhnout v symbolické rovině a neohrozila zdraví a životy zúčastněných. Mnozí fanouškové známých klubů to bohužel dodnes nepochopili. Ulrich Beck: Riziková společnost Na rozdíl od rizik souvisejících s prací v továrnách a rizik povolání typických pro devatenácté století a první polovinu století dvacátého, tato rizika již dále nelze omezovat na určité lokality či skupiny; projevují spíše tendenci ke globalizaci, jež překlenuje produkci a reprodukci stejně jako národní hranice, a v tom smyslu uvádí v život nadnárodní a nikoli třídně specifická globální rizika s novým typem sociální a politické dynamiky. 11
5. Proces socializace lidského jedince Socializace jako naplnění antropogeneze Případy drastické sociální izolace, sociokulturní a citová deprivace Socializace jako utváření modální osoby Enkulturace včleňování individua do kontextu skupin a celé společnosti internalizace norem a hodnot národní kultury osvojení jazyka a dalších rovin symbolické řeči (mimika, gesta, státní symboly, světla semaforu, pravidla karetních her apod.) Socializace jako osobní biografie Personalizace aktivní proces sebevytváření (vlastního Já) Vliv vulnerability (tělesných i psychických handicapů) Vliv resilience (zvýhodňujících faktorů) Vliv zlomových životních událostí Vliv populačních kohort Etapy socializace Primární socializace základní kulturní návyky (stolování, čistotnost, oblékání, zdravení, mateřský jazyk, role, sebekontrola, vůle apod.) Sekundární absence primárního citu k socializátorovi, možnost zaujímat kritická stanoviska Problém přesocializace (supersocializace) Problém resocializace (negativní brainwashing, stockholmský syndrom; pozitivní) Způsoby socializace formy sociálního učení Socializace záměrná a nezáměrná Observace Imitace Identifikace (anaklitická, obranná, závistná) Sugesce (ovlivňování) Sociální činnosti (hra, práce, učení, výchova) Sociální zpevňování sankcemi (pozitivní, negativní) 12
Socializační činitelé Základy společenských věd Témata k maturitní zkoušce 2010/2011 Matka a orientační rodina, široká rodina, vrstevníci a jejich party, škola, učitelé a školní kolektiv, životní partneři, podniky a pracovní kolektiv, církve atd. Anthony Giddens: Sociologie Texty Genie měla vrozenou vadu kyčle, pro kterou se nemohla naučit dobře chodit, a otec ji často bil. Když jí bylo dvacet měsíců, zřejmě usoudil, že je retardovaná, a odložil ji do uzavřeného pokoje se zataženými záclonami a zavřenými dveřmi. Tam strávila následujících jedenáct let, během nichž viděla ostatní členy rodiny jen tehdy, když ji přišli nakrmit. Nenaučili ji chodit na záchod; po část svého uvěznění byla připoutána nahá k dětskému nočníku. Staří vězňové cítili velké uspokojení, jestliže při počítání vězňů, které probíhalo dvakrát denně, stáli opravdu dobře v pozoru nebo se řádně zahlásili. Byli hrdí na to, že jsou stejně tvrdí chlapi jako esesáci, anebo ještě tvrdší. Ve své identifikaci s nimi zacházeli tak daleko, že kopírovali i esesáckou formu zábavy. Dozorci se bavili mimo jiné tím, že zkoušeli, kdo vydrží déle dostávat rány, aniž zasténá. Totéž provozovali staří vězňové, jako by jim nestačilo, že jsou biti dost často i tehdy, když tuto zkušenost neopakují formou hry. (Bettelheim, 1986, str.158) František Koukolík, Jana Drtilová: Vzpoura deprivantů Tvůrcem teorie vazby (attachment theory) je anglický psychiatr John Bowlby. Teorie prošla vývojem, který pravděpodobně není ukončen. Výsledkem vazby je fenomén»bezpečné základny«. Jakmile se dítě v blízkosti jedince, k němuž má vazbu, cítí bezpečně, začne zkoumat okolí nebo si hraje. Mezi chováním charakterizujícím vazbu, vyhledáváním postavy, k níž má dítě vazbu, a zkoumáním okolí je obousměrný vztah. Důsledkem odloučení dítěte od osoby, k níž má vazbu, je»separační protest«. V jeho průběhu se dítě všemi prostředky, často hněvivě nebo násilně snaží vazbu obnovit. Trvalé odloučení, to znamená ztráta osoby, k níž má dítě vazbu, poškozuje jeho pocit bezpečí i jeho zkoumání okolí. Dítě si vazbou vytváří»niterní pracovní model«nebo»mapu«světa lidských vztahů, pravděpodobnost vlastností a dynamiky interakcí s osobami, k nimž má vazbu. Vývoj vazby není omezen na dětství, prochází celým životem. Směřuje od nezralé ke»zralé«citové závislosti neboli emoční autonomii. Roland Girtler: Okrajové sociální kultury Také vězeňský svět je plný rituálů. Nově příchozí vězeň musí překonat řadu rituálů degradace. Těmi je mu dáno na vědomí, že od nynějška je někdo jiný. Má nové povinnosti, nesmí odmlouvat a musí se zcela podřídit. K těmto rituálům patří výměna šatstva a takzvaná vstupní koupel, druh křtu, kterým je vězni symbolicky demonstrován jeho nový status. Autonomie člověka je kompletně narušena a možnost osobního fyzického stažení se do ústraní neexistuje. Dostojevský proto mluví o tyranii kamarádství. Psychické zatížení vězně je enormní. Vězeňská kultura tedy slouží ke změně inferiorního (podřadného, méněcenného pozn.) statusu vězně. 13
6. Instituce, organizace, byrokracie Instituce Pudové chování a institucializované jednání Funkcionalistický přístup k institucím dvoření, manželství, rodičovství, školství, bankovnictví, trh, příbuzenství, soudnictví, stát, adopce, bohoslužba... Antropologický přístup k institucím úplatky, klientelismus, prostituce, nevěra, politická korupce, zločinné jednání... Totální instituce nápravné, vojenské, léčebné; přínos Ervinga Goffmana Strategie adaptace na existující podmínky totální instituce regrese, rebelie, kolonizace, konverze Organizace Národní a mezinárodní organizace Bezpečnostní a vojenské, ekonomické, ekologické, humanitární, politické, kulturní a vzdělávací, sportovní, nelegální Architektonické řešení budov organizací Styly řízení organizace (exploatačně autoritativní, benevolentně autoritativní, konzultativní, participativní) Život lidí v organizaci - hawthornský efekt (organizace závodu v Hawthornu firmy Western Electric Company nedaleko Chicaga; výzkum provedl Elton Mayo) Byrokracie Jak se spravovalo tradiční patrimonium (panství)? Jak se vyřizovaly záležitosti žadatelů? Rysy moderní byrokracie obecně platné zákony a další normy; odborná kvalifikace; pevně stanovené kompetence; hierarchicky uspořádaný systém; převaha písemných procedur; úřad není vlastnictvím úředníků Max Weber klady a zápory byrokracie Robert Merton analýza byrokratických dysfunkcí (trénovaná neschopnost, konformita s pravidly nečinnost, kontraproduktivnost kontroly byrokratů) Michel Crozier členové proti organizacím (úředníci hájí své pozice nejen vůči klientům, ale i vůči své vlastní byrokratické organizaci) 14
Texty Jan Keller: Úvod do sociologie Jedním slovem, klientela nefunguje tržně. Je tomu tak proto, že klientské vztahy se rozvíjejí právě v těch oblastech, v nichž tržní mechanismy prostě nepůsobí. Klientelismus se rozvíjí tam, kde existují sice žádané statky, ty však nejsou volně na prodej a nelze je koupit. Jejich cena není vůbec stanovena. Klientela je instituce zajišťující distribuci těchto statků a služeb. Klientelismus je institucí, která se ustavila v různých kulturách jako odpověď na tentýž problém: jak zajistit mocným jejich pozici a jak zajistit méně mocným ochranu a bezpečí při neexistenci organizace specializované na tyto cíle. Klientelismus představuje soukromou svépomocnou iniciativu uspokojující obě strany. Ivan Mucha: Sociologie Základní texty Setkáváme se se dvěma typy dozoru. První je přímé pozorování toho, co podřízený koná. Druhý typ dozoru je nenápadnější, ale neméně významný. Spočívá v zakládání kartoték, spisů a jiných dokumentů vypovídajících o životě jednotlivých osob. Weber si uvědomoval význam písemných záznamů pro moderní organizace, ale nezabýval se podrobněji jejich možným využitím k regulaci lidského jednání. Záznamy o zaměstnancích často obsahují kompletní pracovní anamnézu, ale také podrobnosti z jejich soukromého života a často i hodnocení jejich charakteru. Omezení demokracie v důsledku rozvoje moderních forem organizace a kontroly informací znepokojovalo už Maxe Webera. Za zvlášť nebezpečnou považoval možnost, že se vláda nad celou společností ocitne v rukou neosobní byrokratické mašinérie. Jak se může demokracie vyrovnat s rostoucí mocí, kterou nad námi mají byrokratické organizace? Petr Hájek: Pochopíme to, až nám zakážou knedlíky LIDOVÉ NOVINY, 9.11.2009 Co čert nechtěl. V tentýž den (pozn. kdy Hájek mluvil v televizi o možnosti vystoupit z EU) přišla zpráva, že Evropský soud pro lidská práva zakázal Italům, aby směli mít ve školách kříž symbol křesťanství. Stalin kdysi udělal totéž. Italové šílí. Vůbec nepochopili, že už nejsou suverény na svém území. Že také Itálie je podpisem Lisabonu pouhou i když významnou provincií bruselsko-štrasburského lidu. A naši křesťanští Evropané, kteří by odvolávali prezidenta, kdyby Lisabon nepodepsal? Konzistentně a vzorně politicky korektně mlčí... Zkusím je proto zastoupit: Víte moji přátelé z italské gubernie, jaká pomoc? Prostě získat zpět suverenitu, právo rozhodovat si o svých věcech podle svého, svých tradic, svých zájmů, svého Boha. Vystoupit z Evropské unie. Právně totiž jiná cesta k obnovení vaší státní suverenity není. 15
7. Status, role, sociální stratifikace a mobilita Sociální nerovnost a její vysvětlení (teorie) Teorie elitární (elitářské), egalitářské, meritokratické, feministické Socioprofesní status a jeho multidimenzionalita (mnohorozměrnost, složky) Příjem a disponibilní majetek Stupeň vzdělání Podíl na moci (rozhodování o veřejných věcech) Prestiž (získání a udržení respektu, úcty) Životní styl (možnost realizace vlastních představ a plánů v životě) Konzistence a inkonzistence statusu (statusových složek) a tomu odpovídající chování nositele statusu, statusová frustrace či deprivace Časová dynamika statusu Statusová role a její institucionalizace, statusové symboly, statusová úzkost, individuální role, skupinová role, krátkodobá a dlouhodobá role, dobrovolná a vnucená role, konflikt mezi rolemi, konflikt já-role, konflikt uvnitř role Status a sociální stratifikace Status připsaný (vrozený či vnucený) a získaný Sociální straty (vrstvy, třídy) Vyšší třída (vrstva) Vyšší střední třída Nižší střední třída Nižší třída Underclass Základní stratifikační systémy Otrokářský, kastovní, stavovský (feudální), systém společenských tříd (vrstev) Sociální mobilita Rozdílnost podmínek možností mobility v totalitní a demokratické společnosti Mobilita vertikální (vzestup, exkluze, marginalizace, kultura chudoby) Mobilita intragenerační a intergenerační 16
Mobilita horizontální (změna pozice v rámci straty) Mobilita přirozená (potenciální) a vyžadovaná Texty Vladimír Vondráček: Lékař vzpomíná (1895 1920) Ženich byl hodnocen podle příjmů. Nejhorší partie byl důstojník, říkalo se mu lesklá bída. Když se ženil, musil mít kauci, tj. nevěsta musela dostat jisté věno, aby byla zaručena reprezentace. Přitom bylo nežádoucí, aby si vzal třeba i bohatou židovku. Důstojník žid, bylo jich nesmírně málo, mohl dosáhnout nejvýše hodnosti setníka. Důstojník nesměl nést po ulici balíček nebo kufr, nesměl jet drožkou, jen fiakrem, ve vlaku směl jet jen druhou nebo první třídou. Důstojnická čest vyžadovala, aby se dluh z karet zaplatil do 24 hodin, ale ubohému krejčímu nebo ševci se platit nemuselo, leda po mnoha upomínkách. Při urážce musil být urážející vyzván na souboj, byv vyzván, nesměl odmítnout. Když svého soka poranil nebo zabil, byl mírně potrestán domácím vězením. Zvláště lehce probíhaly souboje v Německu, starý rakouský císař je prý neměl příliš rád. Voják má padnout pro císaře a vlast svou, a ne se dát zabít pro ženu. Voják byl alespoň pod penzí, kdežto umělec, malíř, sochař, herec, to byla úplně nezajištěná existence, to byla bída nelesklá. Svobodná povolání (lékař, advokát, samostatně působící inženýr, stavitel, architekt apod.), to již byla dobrá partie. Z těch plynuly velké, ale nejisté příjmy. Vdovy, zvláště po lékařích, třely bídu. Úředníci soukromých podniků měli malou penzi, bankovní úředníci měli slušné příjmy a dost slušnou penzi, ale nejžádanější kategorie ženichů byli státní úředníci. Říkalo se o nich: Nemá nic, ale má to jisté. Jejich platy nebyly královské, ale ve vyšších třídách slušné a penze byla jen o málo menší než poslední plat. Ze státní služby mohl být úředník vyhozen jen pro trestný čin. Svůj postup si mohl vypočítat. Mladý adjunkt si mohl vypočítat, jakou penzi bude mít. Byli ovšem protekční favoriti nebo mimořádně schopní úředníci, kteří ostatní přeskakovali. Při nemoci se bral plný plat. Jim naroveň byli postaveni zemští a magistrátní úředníci. Státní úředníci se dělili podle hodnostních tříd, do sedmé třídy patřili již dost vysocí státní úředníci, starý gymnazijní profesor či ředitel byli v šesté třídě. Miloslav Petrusek: Základy sociologie Především došlo k postupnému oddělení vlastnictví a řízení, k tzv. manažerské revoluci (poprvé ji identifikoval a popsal ve 30. letech James Burnham): vlastník výrobních prostředků sám již podnik nebo jejich konglomerát neřídí a řízením pověřuje manažery, specialisty na řízení. Vlastníci přestávají být viditelní. Příklad: Samozřejmě, že nejen z dějepisu známe velké vlastníky a manažery v jedné osobě, například Tomáše Baťu nebo Billa Gatese. To jsou ale výjimky. Zejména dnes, v době existence nadnárodních, mamutích společností skutečné vlastníky neznáme: víte, kdo osobně vlastní řetězec Billa, firmy Adidas nebo Nokia? Známe vlastníky velkých automobilek? 17
8. Sociální plurality (kolektivity) a sociální skupiny 1. Makrostrukturální systémy vyššího řádu Lid, národ, třídy, kasty, rasy apod. 2. Plurality nižšího řádu 2.1 Sociální kategorie Umělé, přirozené 2.2 Komunity Profesní, zájmové, lokální, alternativní a revoltující (komunity) 2.3 Sociální agregáty 2.3.1 Náhodné Cestující, náhodní chodci, nakupující, shluky, sběhy, rezidenti 2.3.2 Receptivní, přijímající (publika, auditoria) Neshromážděné, shromážděné (náhodné či záměrné) 2.3.3 Aktivní (davy) Agresivní - bojující, akviziční, plenící, terorizující, lynčující Panické Expresivní - protestující, truchlící (smuteční), schvalující, oslavující Davové chování Le Bonova teorie psychologie davu Zimbardova teorie deindividuace Násilné a pokojné davy Změna nálady v davu 3. Malé skupiny face to face Interakce a komunikace Společné aktivity a cíl Sociální vztahy a vnitřní struktura (skupinový status a role) Hodnoty a normy, kontrola a sankce Vědomí příslušnosti a odlišnosti Skupiny primární a sekundární, členské a nečlenské, otevřené, uzavřené (inkluzivní a exkluzivní) 18
Typ členství ve skupině (dobrovolné, automatické, vynucené) Referenční a nereferenční skupiny Formální a neformální skupiny Poruchy skupinového života (šikanování, mobbing, bossing) Texty Gustav Le Bon: Duše davů (Psychologie davu) Na psychologické mase je nejzvláštnější toto: bez ohledu na to, jakého druhu jsou individua, z kterých se skládá, bez ohledu na to, jak podobný nebo nepodobný je navzájem jejich způsob života, zaměstnání, jejich charakter nebo jejich inteligence, samotná okolnost jejich přetvoření v masu působí, že mají jistou kolektivní duši, která jim dává cítit, myslet a jednat zcela jinak, než jak by každý z těchto jednotlivců cítil, myslel a jednal sám o sobě. Existují ideje a city, které se vyskytují nebo které se projevují činy jedině u individuí splývajících v masu. Psychologická masa je jakousi provizorní bytostí skládající se z různorodých prvků, které se na okamžik navzájem spojily, podobně jako když buňky organismu vytvářejí svým spojením novou bytost se zcela jinými vlastnostmi, než jaké měly jednotlivé buňky samy o sobě. Konrad Lorenz: 8 smrtelných hříchů Naše láska k bližnímu se v masách bližních, kteří jsou příliš blízko, rozplyne beze stopy. Kdo chce ještě vůbec projevovat srdečný a vřelý cit k lidem, musí se soustředit na malý počet přátel, neboť nejsme utvářeni tak, abychom mohli milovat všechny lidi, jakkoli je takový požadavek správný a etický. Čím větší přelidnění, tím naléhavější nutností je pro jedince stranit se citové účasti, a tak se v největších velkoměstech loupí, vraždí a znásilňuje za denního světla na živých ulicích, aniž by kolemjdoucí zasáhli. Nicky Hayesová: Základy sociální psychologie Teorie psychologie davu je problematická, protože může mít katastrofální společenské následky. P. Banyard (1989) popisuje, jak teorie psychologie davu, které věřili policisté v Hillsborough, vedla k tomu, že během tragické události, kdy byla v davu umačkána k smrti téměř stovka fotbalových fanoušků, policie nedokázala udělat nic pro zvládnutí situace - například vysvětlit, co se vlastně děje. Přesvědčení, že shromáždění je davem neschopným vyslechnout rozumnou domluvu, způsobilo, že situace se nakonec zkomplikovala víc, než bylo nezbytné. Přestože Deiner přijal deindividuaci jako uznávaný pojem, je teorie deindividuace velmi kontroverzní, protože předpokládá, že lidé v davu nejsou schopni uvažovat racionálně. Intenzivnější výzkumy chování davu založené na výpovědi jednotlivců a na podrobném pozorování mohou někdy ukázat něco úplně jiného. 19
9. Rodina a škola Nukleární (atomická) rodina jako malá, neformální, primární sociální skupina Rodina neúplná - fenomén dnešní doby Rodina rozšířená - vícegenerační rodina agregátní rodina Rodina v tradiční společnosti Rodina v moderní společnosti a současná postmoderní rodina Rodina orientační a prokreační Rodina jako významný socializační činitel Učení hraní sociálních rolí (odpovídajících jeho pozicím - batolete, člena kolektivu ve školce, škole, zájmovém kroužku, sportovním oddílu atd.) Příprava na roli sexuální a genderovou Zprostředkování struktury hodnot a norem čistě rodinných i celospolečensky platných Enkulturace a personalizace Vštípení jazykového kódu (podle Basila Bernarda Bernsteina) - elaborovaného (rozšířeného) nebo restringovaného (zúženého) Poskytnutí kulturního a sociálního kapitálu (Pierre Bourdieu) Základní funkce rodiny biologicko-reprodukční, ekonomická, pečovatelská, výchovná, vzdělávací, obranná, terapeutická, sociálně-reprodukční. kulturně-reprodukční Rodina eufunkční, disfunkční, afunkční Různé historické a sociokulturní podoby rodiny Monogamní a polygamní (polyandrická, polygynní), endogamická a exogamická, matrilineární a patrilineární, matrilokální, patrilokální, neolokální, matriarchální, patriarchální, egalitární Škola jako sociální organismus Socializace ve škole prostřednictvím řádu Státní, alternativní a soukromé školy Mýtus elitních škol 20