- 1 -
~ 2 ~ ÚVODNÍ SLOVO... 3 PŘEDSTAVENÍ A POPIS ORGANIZACE... 4 Identifikační údaje a kontakty... 4 Historie společnosti... 4 Popis společnosti... 5 Technologické vybavení... 6 INTEGROVANÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ... 7 Certifikace... 7 Environmentální politika... 7 Struktura odpovědností... 10 Organizační schéma... 10 ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY... 11 Rejstřík environmentálních aspektů... 11 Environmentální cíle a programy... 14 Klíčové indikátory... 20 Vstupy a výstupy... 21 Emise do ovzduší... 23 Odpady... 26 Odpadní vody... 28 Spotřeba materiálů a energie... 28 Voda... 28 Paliva a aditiva... 29 Elektrická energie... 30 Chemikálie... 31 Hluk... 31 PRÁVNÍ A JINÉ POŽADAVKY... 32 SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY... 34 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 35 SCHVÁLENÍ DOKUMENTU... 36 PROHLÁŠENÍ O ČINNOSTECH ENVIRONMENTÁLNÍHO OVĚŘOVATELE... 37
~ 3 ~ Úvodní slovo Environmentální prohlášení zpracované podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 je formou otevřené komunikace společnosti, veřejnosti a dalších zúčastněných stran. Jeho účelem je poskytnout objektivní informace o environmentálním dopadu a vlivu činnosti organizace na životní prostředí a o snaze neustálého zlepšování tohoto vlivu. Environmentální prohlášení musí být vyvážené, nemůže vystihovat pouze kladné stránky věci a úspěchy organizace. Věříme, že přesně takové naše environmentální prohlášení je. Toto prohlášení je v řadě již dvanáctým, které naše organizace zpracovala a ze strany ověřovatelů je jeho otevřenost vždy vysoce hodnocena. Naleznete v něm nejen výčet akcí, které měly kladný přínos pro životní prostředí, ale i několik problémů, se kterými se naše organizace potýká, a naši odborníci ve spolupráci s externími partnery musejí řešit. Certifikace v systému ISO, OHSAS, EMAS a Bezpečný podnik je pro nás velkým závazkem a nikdy nekončící snahou o neustálé zlepšování. Věříme, že toto environmentální prohlášení přispěje k objasnění složité, ale přitom tak důležité ochrany životního prostředí v organizaci zabývající se výrobou tepla a elektrické energie. Environmentální prohlášení za rok 2016 bude zpracováno v březnu 2017.
Představení a popis organizace Identifikační údaje a kontakty Název společnosti: Alpiq Generation (CZ) s.r.o., Teplárna Zlín Majitel: Alpiq Central Europe AG Právní forma: společnost s ručením omezeným IČ: 26735865 Adresa sídla: Dubská 257, 272 03 Kladno Provozovna: Hlavničkovo nábřeží 650, 760 01 Zlín Generální ředitel: Ing. Milan Prajzler, MBA Telefon / fax: 577 522 280 / 577 522 874 Zpracovatel prohlášení: Ing. Michal Stas e-mail: michal.stas@alpiq.com Internet: generation.alpiq.cz Historie společnosti Potřeba výroby energie vznikla již u firmy Baťa jako důsledek bouřlivého vývoje této firmy ve dvacátých letech minulého století. Od jednoduchého pohonu obuvnických strojů přecházela firma Baťa k pohonům transmisí celků pro pásovou výrobu obuvi. Formující se energetický celek postupně začal dodávat veškeré druhy energií. Postupem času docházelo k navyšování výkonu teplárny a jejím přestavbám až do podoby v jaké ji známe dnes. Od devadesátých let 20. století probíhají intenzívní a finančně náročné práce na minimalizaci vlivu provozu teplárny na životní prostředí. Historickým mezníkem je 1. červenec 1991, kdy došlo k vyčlenění energetické výroby do samostatného právního celku. V letech 1998 2005 vlastnila teplárnu americká společnost Cinergy Corp., od 28. října 2005 byla majitelem společnosti švýcarská energetická skupina Atel. Dne 18. prosince 2008 byla podepsána smlouva o fúzi společností Atel, EOS a za přispění kapitálu společnosti EDF vznikla nová energetická společnost Alpiq. S tím souvisí také přejmenování společnosti na Alpiq Zlín s.r.o. Nový název vstoupil v platnost 1. 11. 2009. O dva roky později, dne 1. 11. 2011, došlo k fúzi společností Alpiq Zlín s.r.o. a Alpiq Generation (CZ) s.r.o. se sídlem v Kladně. Nástupnickou organizací se stala společnost Alpiq Generation (CZ) s.r.o. Obr.: Baťovy závody ~ 4 ~
Popis společnosti Teplárna Zlín (TZ) patří k rozhodujícím zdrojům tepla pro město Zlín. Nachází se v průmyslové zóně města v údolí řeky Dřevnice. Zlín, známý jako město zeleně, má relativně zachovalé přírodní i krajinné prostředí. Teplárna svým umístěním v průmyslové zóně tento krajinný ráz nijak nenarušuje, naopak intenzívně probíhajícími modernizacemi v posledních dvou desetiletích výrazně přispěla ke zlepšení životního prostředí v regionu. Toto potvrdily i studie o vlivu zařízení na životní prostředí. Součástí společnosti je i skládka stabilizátu, která se nachází cca 2 km severním směrem v katastru obce Mladcová. V současné době není na tuto skládku ukládán odpad. Hlavními obchodními artikly společnosti jsou: teplo (ve formě páry i horké vody) a elektřina. Další činností, kterou se TZ zabývá, je výroba a rozvod stlačeného vzduchu a rozvod zemního plynu. Obr.: Teplárna v provozu, 1962 Obr.: Teplárna v provozu, 2015 ~ 5 ~
Technologické vybavení Hlavními výrobními jednotkami tepla jsou dva fluidní kotle. Fluidní kotel K31 o příkonu 147 MWt byl uveden do provozu v roce 1996, druhý fluidní kotel K32 o příkonu 109 MWt byl uveden do provozu 2001. Jedná se o moderní spalovací zařízení s účinností výroby cca 92 %. Dalšími výrobními jednotkami tepla jsou 3 středotlaké kotle na plynné palivo a také 4 teplovodní kotle umístěné ve výtopně Kocanda. K výrobě elektrické energie jsou používány převážně turbogenerátory TG31, o výkonu 25 MWe, a TG32, o výkonu 33 MWe. Oba turbogenerátory jsou součástí tzv. výrobních bloků K31/TG31 a K32/TG32. V případě potřeby je možno pro výrobu elektřiny využít také menší turbogenerátor TG6, o výkonu 6 MWe. Mezi základní zařízení teplárny dále patří i např. chemická a tepelná úpravna vody, kompresorová stanice, skládka stabilizátu, atd. Blokové schéma je patrné z následujícího obrázku: Obr.: Blokové schéma teplárny Zlín ~ 6 ~
Integrovaný systém řízení Certifikace Společnost Alpiq Generation (CZ) s.r.o., Teplárna Zlín implementovala plně integrovaný systém řízení, který zahrnuje nejen ochranu životního prostředí, ale i řízení kvality a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehož součástí je i účast firmy v programu Bezpečný podnik. Tento integrovaný systém byl zaveden podle systémových norem a následujících standardů: kvalita dle ČSN EN ISO 9001:2009 (QMS) ŽP dle ČSN EN ISO 14001:2005 (EMS) ŽP dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (EMAS) BOZP dle standardu ČSN OHSAS 18001:2008 Bezpečný podnik dle požadavků ILO-OSH 2001 a ČSN OHSAS 18001:2008 Environmentální politika V rámci integrovaného systému řízení vydala společnost jedinou Integrovanou politiku, která obsahuje prohlášení ke všem složkám integrovaného systému řízení, tedy i k životnímu prostředí. Tato politika je nejvyšším dokumentem společnosti a je přístupná nejen všem zaměstnancům, ale i partnerům, dodavatelům, úřadům a dalším zainteresovaným stranám. ~ 7 ~
~ 8 ~
~ 9 ~
Generální ředitel Struktura odpovědností Zodpovědnost za ochranu životního prostředí a minimalizaci vlivu provozu na něj leží na generálním řediteli, který ji deleguje na níže uvedené pracovníky. Prostřednictvím uvedených osob se důležité informace, jako např. zásady a závazky v ochraně ŽP, dostávají k vedoucím jednotlivých středisek, resp. ke všem pracovníkům společnosti. ředitelé a vedoucí odborů vedoucí technik CHÚV a odp. hosp. (zpracovatel Prohlášení) bilanční technik Organizační schéma Ředitel pro ekologii a inženýring Finanční ředitel Ředitel pro obchod a strategii Personální ředitelka Ředitel provozu a údržby Vedoucí odboru řízení provozu závodu Zlín Vedoucí odboru řízení provozu, představitel vedení pro ISŘ Vedoucí technik CHÚV a odp. hospodářství, zpracovatel environmentálního prohlášení Bilanční technik Generálnímu řediteli jsou podřízeny veškeré úseky v lokalitách Kladno i Zlín. Vedoucímu odboru řízení provozu závodu Zlín jsou podřízení jednotliví vedoucí procesů ve Zlíně, kteří přímo zodpovídají za svěřené úseky, tj. např. výroba tepla, elektřiny, stlačeného vzduchu, chemická úpravna vody. K 31. 12. 2015 měla teplárna Zlín celkem 156 zaměstnanců. ~ 10 ~
Environmentální aspekty Environmentální aspekt je pojmem z normy ISO 14001 a znamená takový prvek činnosti, který má, nebo může mít vliv na životní prostředí. Identifikace, hodnocení a řízení environmentálních aspektů je základem ochrany životního prostředí. Environmentální aspekt jako prvek ochrany životního prostředí lze řídit. Neřízený, nebo špatně řízený aspekt má za následek vznik zvýšeného dopadu na životní prostředí. Dopady na životní prostředí nelze na rozdíl od aspektů řídit. Rejstřík environmentálních aspektů TZ si plně uvědomuje důležitost správného řízení environmentálních aspektů, jejich identifikace a hodnocení. K těmto účelům jsou v rámci všech procesů vedeny rejstříky environmentálních aspektů, které jsou Obr.: Generální oprava chladicí věže (2015) pravidelně aktualizovány. Rejstříky představují souhrn environmentálních aspektů a dopadů včetně hodnocení jejich závažnosti a možné četnosti. Environmentální aspekty se dělí na přímé, tedy emise do ovzduší, vypouštění odpadních vod, emise hluku, využívání přírodních zdrojů, doprava, vznik odpadů atd., a nepřímé, které nemůže organizace plně kontrolovat, ale které vznikají vlivem její činnosti, např. zvýšený obsah těžkých kovů, síry a popelovin v palivu má za následek větší emise do ovzduší, větší množství odpadu a vyšší spotřebu vápence na odsíření. Mezi nepřímé environmentální aspekty patří také nakupování různých služeb, např. údržby a opravy zařízení, které s sebou přináší rizika vzniku dopadů na životní prostředí. Tyto nepřímé aspekty jsou řízeny formou smluvních garancí dodavatelů. ~ 11 ~
Tab.: Významné přímé environmentální aspekty PROCES ČINNOST PŘÍMÝ ENV. ASPEKT provoz číření a iontoměničů vznik odpadních vod a kalů, spotřeba chemikálií a vody Chemická úpravna vody skladování, doprava a stáčení možný únik chemikálií do ŽP chemikálií při závadě na zařízení neutralizace odpadních vod vznik odpadních vod, spotřeba chemikálií Skládka uhlí a biopaliva skladování paliva možné zapaření uhlí a vznik emisí do ovzduší Kotle (ostatní) spalování paliv spotřeba surovin, vznik emisí, hluk spalování pevných paliv spotřeba aditiva, vznik odpadů, spotřeba surovin, vznik emisí, hluk odprášení spalin možný zvýšený únik TZL do ovzduší při závadě na zařízení Fluidní kotle možný zvýšený únik SO 2 do dávkování aditiva ovzduší při závadě na zařízení možný zvýšený únik NO optimalizace provozu x do ovzduší při závadě na (primární opatření) zařízení (např. hořáky) spoluspalování biomasy vznik emisí, hluk, spotřeba paliva Chladicí okruh ochlazování oteplené vody spotřeba chemikálií a vody, únik tepla do atmosféry, hluk, odpadní vody rozvod energie v páře, vodě ztráty tepla, vody, páry Distribuce energie ztráty energie, možnost distribuce elektrické energie úniku olejů z transformátorů Doprava převoz materiálu a osob vznik emisí, hluk, spotřeba paliva Kompresorovna výroba stlačeného vzduchu hluk, spotřeba chemikálií, vody, energie Všechny provozy údržba zařízení spotřeba materiálů, energie, vznik odpadů Tab.: Nepřímé environmentální aspekty PROCES ČINNOST NEPŘÍMÝ ENV. ASPEKT Získávání nových odběratelů tepla nenapojení nových objektů na CZT zvýšení lokálních emisí, zhoršení imisní zátěže Projektování energetická úroveň nových vyšší ztráty, vyšší spotřeba objektů paliva, vyšší emise Dodavatelé a subdodavatelé environmentální kritéria při možné poškození ŽP ze výběru dodavatelů, kontrolní strany dodavatele činnost dodržování smlouvy Dopady nepřímých environmentálních aspektů jsou ve společnosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o., Teplárna Zlín, vzhledem k přímým, zanedbatelné. ~ 12 ~
Následující graf je vytvořen speciálně pro účely environmentálního prohlášení a názorně dokumentuje význam dopadů jednotlivých aspektů pro různé procesy. Součástí grafu jsou i potencionální možné dopady, kdy za běžného režimu k ovlivnění složek životního prostředí nedochází, ale za určitých okolností může dojít. Výška kuželů v grafu odráží význam jednotlivých dopadů a je pro účely tohoto prohlášení rozdělena na 4 stupně. 1 bez dopadu 2 zanedbatelný dopad 3 střední dopad 4 významný dopad Potencionální dopady jsou vyznačeny tečkovaně. Na ose x jsou umístěny jednotlivé procesy společnosti, na ose y potom jednotlivé aspekty. Graf: Význam dopadů jednotlivých aspektů ~ 13 ~
Environmentální cíle a programy Každoročně jsou pro významné environmentální aspekty stanovovány cíle vedoucí ke zlepšení ochrany životního prostředí. Významné environmentální cíle jsou zohledněny v investičním plánu společnosti. Existují obecné environmentální cíle, jako např. dodržování právních a jiných požadavků, a cíle specifické, vztahující se k určitému konkrétnímu problému. Některé specifické environmentální cíle jsou stanoveny přímo v závazných podmínkách v Integrovaném povolení k provozu, jiné jsou stanoveny dobrovolně s ohledem na neustálé zlepšování environmentálního profilu podniku. V následujících tabulkách je uvedeno vyhodnocení environmentálních cílů za rok 2015 a dále také přehled nejvýznamnějších aktuálních environmentálních cílů, a to jak na rok 2016, tak i dlouhodobých. Tab.: Vyhodnocení významných a dlouhodobých environmentálních cílů za rok 2015 PROCES Chemická a tepelná úpravna vody Skládka uhlí a biopaliva (zauhlování) Fluidní kotle K31 a K32 ENVIRONMENTÁLNÍ CÍL snížení produkce odpadních vod z NJ, úspora regenerantů kontrola míry ovlivnění spodních vod snížení emisí mj., skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv, šetření fosilních zdrojů snížení emisí TOC v továrním areálu Svit udržení nízké úrovně emisí TZL CÍLOVÁ HODNOTA min. průměrný roční pracovní cyklus jedné demineralizační linky bude 680 m 3 vyrobené vody kontrolu spodních vod provádět 2x za rok akreditovanou laboratoří spoluspálit min. 9 000 t biomasy v roce 2015 min. 220 dnů v roce spalovat vzdušinu společně se spalovacím vzduchem max. 40 t/rok PROGRAM výměna ionexových hmot na dvou demineralizačních linkách monitoring spodních vod spoluspalování biomasy spalování vzdušniny s obsahem par benzínu z dílen Mitas, a.s. pravidelná (včasná) výměna filtračních rukávců VYHODNOCENÍ CÍLE Cíl splněn (demi. linka 1 697 m 3, demi. linka 2 692 m 3 ) Cíl splněn (kontrola spodních vod provedena v VI. a XI. měsíci 2015) Cíl splněn (v roce 2015 bylo spoluspáleno 15 158,52 tun biomasy) Cíl splněn (vzdušina byla spalována 231 dní) Cíl splněn (TZL 2015 = 9,558 t/rok) ~ 14 ~
PROCES Chladicí okruh Distribuce energie (pára, horká voda) Celá teplárna ENVIRONMENTÁLNÍ CÍL optimalizace dávek chemikálií a zlepšení chemického režimu bloku K32 snížení emisí NO x zjišťování přítomnosti bakterie Legionelly v chladicí vodě snížení množství vody pro doplňování horkovodu snížení hlučnosti při úniku páry 1,2 a 0,3 MPa z centrálních sběren minimalizace množství organických nebezpečných odpadů ukládaných na skládku minimalizovat celkové množství odpadů ukládaných na skládku CÍLOVÁ HODNOTA dosažení a udržování optimální dávky množství fosfátu v kotelní vodě cca 1 mg/l (K32) od roku 2016-6. 2020 plnit emisní stropy uvedené v IP nulový výskyt Legionelly v chladicí vodě max. 100 000 m 3 vody za rok použít k doplňování horkovodu hodnoty útlumu při odpouštění páry budou dosahovat mezi 30 až 90 db min. 95 % ze všech organických nebezpečných odpadů, využít jinak než skládkováním min. 55 % ze všech vznikajících odpadů musí být využito jinak než skládkováním PROGRAM rekonstrukce chemického on-line monitoringu a automatizace dávkování chemikálií na K32 technologie ke snížení emisí NO x každoroční jednorázový monitoring chladicí vody před čištěním chladicí věže rekonstrukce a údržba distribuční horkovodní soustavy montáž tlumičů hluku na dva pojistné ventily spoluprací s externím partnerem likvidovat odpady materiálově nebo energeticky důsledně třídit a materiálově využívat odpady VYHODNOCENÍ CÍLE Dlouhodobý cíl v roce 2015 nesplněn (program k naplnění cílové hodnoty byl z finančních důvodů přesunut až na rok 2017) Vyhodnocení tohoto cíle není relevantní za rok 2015 Cíl splněn (nebyla zjištěna přítomnost Legionelly v chladicí vodě) Cíl nesplněn (bylo mírně překročeno 100 000 m 3 vody k doplňování horkovodu) Cíl splněn částečně (provedena montáž tlumiče na pojistný ventil páry 1,2 MPa) Cíl splněn (100 % všech organických NO bylo zlikvidováno materiálově nebo energeticky) Cíl splněn (z celk. 20 761 tun odpadů - materiálově využito 18 094 tun, což činí 87,2 %) ~ 15 ~
PROCES ENVIRONMENTÁLNÍ CÍL minimalizovat množství skládkovaných spalitelných odpadů zjišťování přítomnosti bakterie Legionelly ve vodovodním řádu snížení hlukové zátěže obyvatelstva bezpečné skladování chemikálií a látek potencionálně ohrožujících vodní prostředí CÍLOVÁ HODNOTA podíl skládkovaných spalitelných odpadů bude max. do 5 % nulový výskyt Legionelly ve vodovodním řádu dosažení nižší hodnoty hlukové zátěže na ulicích Mladcovská (< 49 db) a Pod Rozhlednou (< 44 db) oproti platným stanoveným výjimkám v IP nulový únik chemikálií do ŽP (vodního prostředí, atd.) PROGRAM důsledně třídit a recyklovat odpady každoroční jednorázový monitoring pitné vody monitoring hlučnosti, udržování popř. čištění vybudovaných protihlukových opatření v roce 2014 i v letech předešlých, aktualizace hlukové studie z roku 2012, RDM a hodnocení zdravotních rizik zajistit provedení opětovných (1x za 5 let) revizí jímek, nádrží, atd. dle platných norem VYHODNOCENÍ CÍLE Cíl splněn (podíl skládkovaných spalitelných odpadů činil cca 1 %) Cíl splněn (nebyla zjištěna přítomnost Legionelly ve vodovodním řádu) Cíl splněn (byly prokázány nižší hodnoty hlukové zátěže na ulicích Mladcovská a Pod Rozhlednou zrušení obou výjimek v daných lokalitách) Cíl splněn (nezaznamenán žádný únik chemikálií do ŽP provedena revize jímek a nádrží) Tab.: Významné environmentální cíle pro rok 2016 i dlouhodobé PROCES ENVIRONMENTÁLNÍ CÍL CÍLOVÁ HODNOTA PROGRAM kontrolu spodních vod kontrola míry ovlivnění provádět 2x za rok spodních vod akreditovanou laboratoří Skládka uhlí a biopaliva (zauhlování) Fluidní kotle K31 a K32 minimalizovat příčiny možného požáru v místech se zvýšeným požárním nebezpečím snížení emisí mj., skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv, šetření fosilních zdrojů snížení emisí TOC v továrním areálu Svit 0 případů vzniku požáru spoluspálit min. 9 000 t biomasy v roce 2016 min. 220 dnů v roce spalovat vzdušinu společně se spalovacím vzduchem ~ 16 ~ monitoring spodních vod rekonstrukce požárně bezpečnostního zařízení zauhlovacích cest pro fluidní kotel K32 spoluspalování biomasy spalování vzdušniny s obsahem par benzínu z dílen Mitas, a.s.
PROCES ENVIRONMENTÁLNÍ CÍL CÍLOVÁ HODNOTA PROGRAM Chladicí okruh udržení nízké úrovně emisí TZL snížení emisí NO x zjišťování přítomnosti bakterie Legionelly v chladicí vodě max. 40 t/rok od roku 2016-6. 2020 plnit emisní stropy uvedené v IP nulový výskyt Legionelly v chladicí vodě pravidelná (včasná) výměna filtračních rukávců technologie ke snížení emisí NO x každoroční jednorázový monitoring chladicí vody před čištěním chladicí věže Distribuce energie (pára, horká voda) snížení množství vody pro doplňování horkovodu max. 100 000 m 3 vody za rok použít k doplňování horkovodu rekonstrukce a údržba distribuční horkovodní soustavy minimalizace množství organických nebezpečných odpadů ukládaných na skládku min. 95 % ze všech organických nebezpečných odpadů, využít jinak než skládkováním spoluprací s externím partnerem likvidovat odpady materiálově nebo energeticky Celá teplárna minimalizovat celkové množství odpadů ukládaných na skládku minimalizovat množství skládkovaných spalitelných odpadů postupně minimalizovat až úplně skončit s ukládáním odpadů na skládky minimalizovat množství vyprodukovaných NO zjišťování přítomnosti bakterie Legionelly ve vodovodním řádu dodržovat hygienické limity hluku stanovené pro chráněný venkovní prostor staveb min. 55 % ze všech vznikajících odpadů musí být využito jinak než skládkováním podíl skládkovaných spalitelných odpadů bude max. do 5 % žádné ukládané odpady na skládky od roku 2024 maximální množství vyprodukovaných NO bude v roce 2016 8,5 tuny nulový výskyt Legionelly ve vodovodním řádu nepřekročit nejvýše přípustné ekvival. hladiny akustického tlaku 50 db pro denní dobu a 40 db pro noční dobu důsledně třídit a materiálově využívat odpady důsledně třídit a recyklovat odpady důsledně třídit, recyklovat, materiálově či energeticky využívat odpady předcházet vzniku NO (např. kontroly a opatření pro snížení rizika havarijních úniků nebezpečných látek, atd.) každoroční jednorázový monitoring pitné vody monitoring hlučnosti v koruně komína K31, udržování popř. čištění vybudovaných protihlukových opatření ~ 17 ~
PROCES ENVIRONMENTÁLNÍ CÍL CÍLOVÁ HODNOTA PROGRAM bezpečné skladování chemikálií a látek potencionálně ohrožujících vodní prostředí nulový únik chemikálií do ŽP (vodního prostředí, atd.) zajistit nácviky možných havarijních situací, provedení opětovných revizí jímek, nádrží, atd. dle platných norem Jako každoročně i v roce 2015 proběhlo několik akcí, které měly vliv na životní prostředí, ať už se jednalo o naplnění plánovaných investičních programů, či o předem neplánované akce. V době červenec-září 2015 proběhla neplánovaná oprava zauhlovacích cest fluidního kotle K31, z důvodu požáru uhelného prachu, který tuto část zařízení zasáhl a poškodil. Při požáru nebyly překročeny limity úrovně škodlivin v ovzduší. V souvislosti s opravou dopravníkových pásů K31 bylo zrekonstruováno a zmodernizováno i požárně bezpečnostní zabezpečení, což by mělo vést ke snížení možnosti dalšího vzniku požáru. Na základě této zkušenosti bude jednou z větších investic v roce 2016 i zmodernizování požárně bezpečnostního zařízení zauhlovacích cest pro druhý fluidní kotel K32. Na záložním plynovém kotli K22 byla provedena výměna automatického řídicího systému plynových hořáků. Dále v průběhu roku byla zakoupena a nainstalována dvě nová čerpadla. Na CHÚV se jednalo o čerpadlo zajišťující přečerpávání čiřené vody z jímky na demineralizační linky. Na výměníkové stanici šlo o výměnu oběhového čerpadla horké vody nízkotlaké větve. Tato čerpadla jsou vybavena i frekvenčními měniči, z důvodu úspory el. energie. V době odstávky fluidního bloku FK32 proběhla i dlouhodobě plánovaná střední oprava turbíny TG32, což by mělo snížit pravděpodobnost nečekaného výpadku fluidního bloku způsobeného poruchou na turbíně. V říjnu byly provedeny pravidelné výměny ionexových hmot na chemické úpravně vody (CHÚV) a to katexových a anexových hmot ve čtyřech filtrech na trase úpravy čiřené vody před jejím vstupem do směsných filtrů. Tyto ionexové hmoty byly zakoupeny již v roce 2014. Výměny ionexových hmot probíhají opakovaně jednou za cca 5-6 let, z důvodu jejich postupného stárnutí a s tím souvisejícím vlastním poklesem celkové kapacity. V polovině roku 2015 na základě poznatků z aktualizovaných dokumentů hluková studie a hodnocení zdravotních rizik byla podána nová žádost o změnu integrovaného povolení, jejíž hlavní částí bylo i zrušení výjimek z překračování hluku v noční době v lokalitách Mladcovská a Letná ve Zlíně. V prosinci 2015 proběhlo vydání rozhodnutí o nabytí právní moci změny č. 8 integrovaného povolení, v části věci zařazení zařízení do Přechodného národního plánu ČR, stanovení emisních stropů, dále zrušení kotle K12 z integrovaného povolení a schválení aktualizovaných provozních řádů. Obr.: Zauhlovací cesta fluidního kotle K31 Rozhodnutí ve zbytku věci tj. o změně integrovaného povolení v částech týkajících se: zrušení výjimky z překračování hlukových limitů v noční době v lokalitách Letná a Mladcovská, rozhodnutí o prodloužení povolení k odběru povrchových vod a k vypouštění odpadních vod z/do toku řeky Dřevnice, ~ 18 ~
schválení havarijního plánu, bude vydáno na počátku roku 2016. S problematikou hluku, na který bylo především v roce 2014 vynaloženo nemalých finančních prostředků, souvisela v roce 2015 jedna investice a to osazení hlukovým tlumičem výstupní potrubí pojistného ventilu páry 1,2 MPa v předávací stanici tepla. Na přelomu roku 2015/2016 proběhla opakovaná revize všech jímek a zásobníků sloužících k zabránění únikům nebezpečných látek do povrchových či podzemních vod (1x za 5 let) dle platných ČSN norem. Revize a zkoušky vodotěsnosti byly prováděny externími oprávněnými firmami. Týkaly se depa lokomotiv, CHÚV, TÚV, centrální kompresorovny, kompresorovny K31 a transformátorových stanic. Opakované revize všech jímek a zásobníků proběhnou opět až v roce 2020 či 2021. V roce 2015 byla dokončená poslední etapa rekonstrukce rozvodny 6 kv centrální trafostanice budova 33/4. Jako každoročně, pokračovaly také práce na postupné obnově izolací horkovodů a parovodů, a to z důvodu minimalizace ztrát energie. Obr.: Nový řídicí systém plynových hořáků záložních zdrojů K21, K22 Vlivy na životní prostředí Každá podnikatelská činnost s sebou přináší i vlivy na životní prostředí. Je nutné si uvědomit, že životní prostředí není ovlivněno jen např. emisemi do ovzduší, či tvorbou odpadů, ale např. i spotřebou různých materiálů a energie. Je v zájmu každé společnosti minimalizovat spotřebu materiálů a energie a zároveň také dopady na životní prostředí. Obr.: Fluidní kotel K31 a skládka paliva ~ 19 ~
biologická rozmanitost emise produkce odpadů spotřeba vody účinnost materiálů energetická účinnost Klíčové indikátory Klíčové indikátory jsou pojmem z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 a zaměřují se na vliv činnosti organizace na životní prostředí v základních (klíčových) oblastech. Klíčové indikátory musí udávat přesné hodnocení vlivu, musí být jednoznačné, umožňovat meziroční srovnání, popř. srovnání s oborovými měřítky. Každý klíčový indikátor se skládá z číselného údaje A, který uvádí celkové roční vstupy / dopady, z číselného údaje B, který uvádí celkové roční výstupy (v případě teplárny Zlín byla zvolena celková produkce tepla) a z číselného údaje R, který uvádí poměr mezi A a B. Klíčové hodnoty a jejich vývoj za poslední tři roky shrnuje následující tabulka. Tab.: Klíčové indikátory B trend vývoje 2015 2013 2014 2015 2014/2013 2015/2014 výroba tepla TJ 3 282,8 3 016,7 2 749,6-8,1% -8,9% A R = A / B celková přímá spotřeba MWh 31 822 11,29 11,52 11,57 MWh/TJ 2,0% 0,4% energie výroba energie z MWh 39 714 10,48 11,85 14,44 MWh/TJ 13,0% 21,9% biomasy spotřeba uhlí t 141 239 52,58 51,40 51,37 t/tj -2,3% -0,1% spotřeba zemního tis. m 3 1 066 0,34 0,21 0,39 tis. m 3 /TJ -38,7% 85,5% plynu spotřeba bioplynu tis. m 3 477 0,24 0,22 0,17 tis. m 3 /TJ -8,9% -21,9% spotřeba biomasy t 15 159 3,59 4,34 5,51 t/tj 20,7% 27,0% vápenec t 12 753 4,12 4,22 4,64 t/tj 2,4% 9,9% pitná voda celkem povrchová voda celkem m 3 58 143 24,38 25,66 21,15 m 3 /TJ 5,3% -17,6% m 3 545 665 198,62 191,97 198,46 m 3 /TJ -3,4% 3,4% ostatní a nebezpečné odpady t 20 761 7,89 7,01 7,55 t/tj -11,2% 7,7% SO2 t 300 0,13 0,12 0,11 t/tj -12,3% -7,2% NOx t 181 0,08 0,06 0,07 t/tj -21,4% 6,9% TZL t 10 0,011 0,008 0,003 t/tj -27,3% -56,4% skleníkové t plyny ekv.co 2 204 599 68,29 69,43 74,41 t CO 2 /TJ 1,7% 7,2% využití půdy (zastavěná plocha) m 2 19 923 6,07 6,60 7,25 m 2 /TJ 8,8% 9,7% ~ 20 ~
Z tabulky klíčových indikátorů je patrný za poslední dva roky přibližně kontinuální průběh celkové přímé spotřeby energie. V roce 2015 došlo oproti předcházejícímu roku k dalšímu navýšení meziroční výroby energie z biomasy, což bylo způsobeno především snížením častých poruch na trase dávkování biomasy do fluidního kotle K31 oproti roku 2014. Snížení meziroční spotřeby uhlí v roce 2015 je dáno nižší výrobou tepla především kvůli velice teplému počasí v daném roce a také vyšší meziroční spotřebou biomasy. Meziroční zvýšení spotřeby zemního plynu v roce 2015 je způsobené větším počtem provozních hodin záložních zdrojů a také vyšší spotřebou zemního plynu na vysušení opravených vyzdívek obou fluidních kotlů K31 a K32. Bioplyn je v zařízeních teplárny Zlín využíván jako zdroj energie. V rámci spolupráce teplárny a města Zlína v oblasti životního prostředí bylo vybudováno potrubí přivádějící bioplyn ze skládky Suchý Důl k jednotlivým fluidním kotlům. Energetické využívání bioplynu je ekologické a roční odebrané množství se odvíjí od jeho aktuální produkce na skládce. Vápenec je do spalovacích komor fluidních kotlů dávkován z důvodu odsíření kouřových plynů a jeho spotřeba mírně kolísá s aktuálním poměrem hnědého, černého uhlí a biomasy. Jednoznačný vliv na spotřebu vápence má i aktuální sirnatost spalovaného uhlí. V roce 2015 došlo k zvýšení spotřeby vápence, což bylo způsobeno oproti roku 2014 testováním zařízení na nové emisní limity SO 2 po roce 2020. Větší spotřeba vápence měla také pozitivní vliv na životní prostředí v podobě nižších meziročních hodnot emisí SO 2 vypouštěných do ovzduší. Vyšší produkce odpadů v roce 2015 oproti roku 2014 je dána především legislativní změnou, na základě které došlo k povinnosti vést nebezpečný odpad - odpadní oleje (např. nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje) opět v průběžné evidenci odpadů namísto do té doby používaného zpětného odběru, který nebyl v evidenci odpadů zaznamenáván. Snížení obsahu TZL oproti předcházejícím rokům souvisí se stářím a opotřebením látkových filtrů. Na K32 proběhla tato výměna naposledy v roce 2012 a stejná výměna rukávců na látkovém filtru tentokrát K31 proběhla v roce 2014. Obsah NO x závisí na konkrétních provozních režimech kotle v průběhu každého roku a osciluje kolem hodnoty 0,070 t/tj. Meziroční nárůst skleníkových plynů oproti roku 2014 byl dán jinou zdrojovou skladbou uhlí, biomasa a zemní plyn pro výrobu tepla a elektřiny. Meziroční vyšší spotřeba povrchové vody v roce 2015 je dána především zjištěnými většími netěsnostmi na horkovodním systému, kdy bylo nutné více doplňovat přídavnou vodou daný systém oproti předcházejícímu roku. Většinu netěsností se již podařila odstranit, což by se mělo pozitivně projevit v environmentálním prohlášení za rok 2016. Spotřeba pitné vody v roce 2015 je výrazně nižší oproti roku 2014, což může být způsobeno častějšími odstávkami fluidních bloků vlivem výrazně teplejších měsíců oproti letům předchozím a také, že se již nevyskytly problémy z dřívějších let, o kterých bylo více pojednáváno v předcházejících environmentálních prohlášeních. Vstupy a výstupy Následující grafy ukazují základní přehled jednotlivých materiálových a energetických vstupů a výstupů za rok 2015. Jednotlivé položky jsou podrobněji probrány a vysvětleny v dalších kapitolách. ~ 21 ~
Materiálové a energetické vstupy 2015 Biomasa [t] 15 159 Chemikálie [t] 422 Spotřeba elektřiny [MWh] 31 822 Pitná voda celkem [tis. m3] Povrchová voda [tis. m3] Bioplyn [tis. m3] Zemní plyn [tis. m3] 58 546 477 1 066 vápenec [t] Černé uhlí [t] 12 753 7 988 Hnědé uhlí [t] 133 251 0 20000 40000 60000 80000 100000 120000 140000 Materiálové a energetické výstupy 2015 Odpadní voda - řeka [m3] 22 380 Emise do ovzduší [t] 566 Odpadní voda - kanalizace [m3] 15 935 Nebezpečný odpad [kg] 5 295 Ostatní odpad [t] 20 755 Dodávka tepla [TJ] 1 130 Prodej elektřiny [MWh] 108 748 0 20000 40000 60000 80000 100000 120000 ~ 22 ~
emise [g/gj] Emise do ovzduší Emise do ovzduší pocházející ze spalovacích procesů jsou nejznámějším a nejvýznamnějším vlivem na životní prostředí. Teplárna Zlín využívá technologii fluidního spalování pevných fosilních paliv, biomasy a technologii spalování plynu. Tyto technologie jsou na velmi vysoké technologické úrovni (patří mezi tzv. Best Available Techniques) a mají vysokou účinnost spalování. Při fluidním spalování je přímo do kotle dávkován vápenec, který zachycuje emise oxidů síry, oxidy dusíku jsou řízeny teplotou hoření fluidního lože, oxid uhelnatý je řízen distribucí spalovacího vzduchu a tuhé znečišťující látky jsou zachytávány s velmi vysokou účinností pomocí látkových filtrů. Jednoznačně pozitivní vliv nových moderních technologií na míru emisí jednotlivých znečišťujících látek ukazuje následující graf. Je jasně patrný zlom křivky tuhých znečišťujících látek v roce 1994, kdy byly již v provozu látkové filtry zachycující více než 99 % prachových částic. Dalšími zlomovými roky jsou 1996 a 2001, kdy byly uvedeny do provozu fluidní kotle a je patrný postupný pokles emisí NO x a SO 2. Jasně patrný je výrazný pokles emisí SO 2, který souvisí se zpřísněním emisního limitu v roce 2008. Od roku 2009 se roční průměrné emise udržují přibližně na konstantní úrovni. Roční průměrné emise 1 800 1 500 1 200 900 600 300 0 1991 1994 1997 2000 2003 2006 2009 2012 2015 rok TZL SO2 NOx ~ 23 ~
Srovnáme-li roční průměrné emise základních znečišťujících látek vztažené na jednotku vyrobené energie za poslední tři roky, zjistíme, že množství SO 2 v roce 2015 vykazuje nejnižší hodnotu oproti předchozím rokům, je to dáno nižší spotřebou fosilních paliv s nízkým obsahem síry do 3 % z důvodu velmi teplého kalendářního roku (jednoho z nejteplejších za posledních deset let) a také vyšší spotřebou vápence oproti rokům předchozím. Na snížení množství TZL měla výrazný vliv v roce 2015, výměna postupně opotřebených filtračních rukávců v předešlých letech. Jejich účinnost je sledována a opotřebené rukávce jsou včas měněny. Tato výměna proběhla na kotli K31 v roce 2014 a na kotli K32 již dříve v roce 2012. Obsah NO x je dán konkrétními provozními režimy kotlů v každém roce. Emise do ovzduší TZL NOx SO2 0,00 20,00 40,00 60,00 80,00 100,00 120,00 140,00 160,00 2015 2014 2013 množství (t/pj) Průměrné měsíční emise jednotlivých znečišťujících látek jsou patrné z následujících diagramů. Velké rozdíly v emisích oxidu uhelnatého mezi jednotlivými fluidními kotli jsou dány rozdílnou konstrukcí spalovacích komor, díky čemuž novější K32 produkuje několikrát méně CO. Z důvodu odlišné konstrukce zase K31 dosahuje nižších hodnot emisí SO 2 ve srovnání s kotlem K32. V průběhu roku 2015 nedošlo k žádnému překročení emisních limitů. Pro období 2016 až VI. 2020 na základě Přechodného národního plánu budou nově pro Teplárnu Zlín platit nejen emisní limity, ale i emisní stropy pro jednotlivé znečišťující látky, které jsou již zakotveny ve změně č. 8 Integrovaného povolení a o kterých budeme více pojednávat v environmentálním prohlášení za rok 2016. ~ 24 ~
~ 25 ~
Odpady Vznik odpadů je nedílnou součástí výroby tepelné a elektrické energie z fosilních paliv a s tím souvisejících činností. Teplárna Zlín usiluje o minimalizaci vznikajících odpadů, vzniklé odpady jsou důsledně tříděny a je-li to možné, jsou přednostně využity. V roce 2024 bude na základě novely zákona zakázáno skládkování a proto je potřeba již nyní se zaměřit ještě více na třídění, recyklaci a materiálové či energetické využití odpadů. Společnost je provozovatelem skládky stabilizátu v katastru obce Mladcová, prioritou je však tuto skládku nevyužívat a ponechat ji v záloze, např. pro případ nemožnosti předat odpad ze spalování k využití. V roce 2015 byly veškeré odpady předány externím partnerům, u nichž je důsledně ověřováno, zda jsou oprávněni odpady přebírat. Celkem bylo předáno 20 756 tun ostatního odpadu a 5,295 tuny odpadu nebezpečného. Jak dokumentuje následující graf, více než 99 % všech odpadů vzniklých ve společnosti v roce 2015 tvořil pevný reakční produkt na bázi vápníku z odsiřování spalin (10 01 05), tedy odpad ze spalování uhlí. Většina tohoto odpadu je předávána externímu partnerovi, který jej dále využívá k výrobě certifikovaných výrobků. Ze zbylého necelého 1 % dalších odpadů dominuje kal z číření vody (19 09 02). Produkce odpadů v roce 2015 200301 0,15% 170405 0,06% 170604 0,02% 17xxxx 0,04% 100105 99,02% Jiné 0,32% 170604 0,02% 190902 0,51% 161106 0,07% 200307 0,08% Zaměříme-li se nyní na množstevně nejvýznamnější odpad, tedy odpad ze spalovacího procesu, zjistíme, že se jeho produkce za poslední roky pohybuje kolem hodnot 6900 7800 kg/tj. Je to dáno kvalitou hnědého uhlí, které v roce 2013 mělo výrazně vyšší popelnatost než v letech následujících. Nárůst odpadu v roce 2013 i opět v roce 2015 byl způsoben převážně částečnou náhradou spotřeby hnědého uhlí jiné kvality oproti roku 2014. ~ 26 ~
Měrná produkce odpadu ze spalovacího procesu 2015 2014 2013 0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 8 000 9 000 množství (kg/tj) I v roce 2015 Teplárna Zlín pokračovala v plnění závazků plynoucích z Plánu odpadového hospodářství původce, jehož aktualizovaná verze byla krajským úřadem schválena v roce 2012 s platností až do roku 2016. Na konci roku 2013 sice vešla v platnost novela zákona o odpadech č. 169/2013 Sb., která ruší u Teplárny Zlín povinnost zpracovávat Plán odpadového hospodářství původce, ale poněvadž ten schválený je stále platný, tak se jeho závazky Teplárna Zlín neustále řídí. Maximální možné množství odpadů je předáváno k materiálovému, či energetickému využití, použité baterie, elektrozařízení atd. jsou předávány v režimu zpětného odběru výrobků. Odpadní oleje jsou od roku 2015 na základě novely zákona o odpadech navráceny do evidence odpadů a nesmí být předávány ve formě zpětného odběru. Tento nový zákonný požadavek byl splněn. Teplárna Zlín za daný rok vyprodukovala 3,4 tuny organického nebezpečného odpadu a to ve formě nechlorovaných minerálních motorových, převodových a mazacích olejů, které byly využity materiálově nebo energeticky. Společnost také umožňuje svým zaměstnancům odevzdávat vyřazené elektrospotřebiče z domácností přímo u zaměstnavatele a tím přispívá k omezení ~ 27 ~ ukládání elektrospotřebičů, obsahujících mnohé nebezpečné látky, na skládky. Za zapojení se do tohoto systému je společnost oprávněna používat logo Zelená firma. V roce 2015 činila produkce 20 761 tun odpadů, z toho bylo materiálově využito 18 094 tun, což činí 87,2 %. Dále si Teplárna Zlín v ISŘ pro rok 2015 dala za environmentální cíl, že vyprodukuje maximálně 8,8 tun nebezpečného odpadu. Tento cíl byl splněn, TZ v roce 2015 vyprodukovala 5,295 tuny NO. Další cíle a programy vycházející z novelizované legislativy týkající se odpadů budou komentovány v environmentálním prohlášení za rok 2016.
Odpadní vody Od roku 2009 společnost vypouští odpadní vody kromě kanalizace v továrním areálu také přímo do recipientu. Odpadní vody vypouštěné do kanalizace jsou dvojího charakteru průmyslové a splaškové. Průmyslové odpadní vody, jako např. odluhy kotlů, znečištěné kondenzáty, část vody z neutralizační jímky, vymývací vody ionexových filtrů atd., jsou v maximální možné míře znovu využívány a je věnována pozornost jejich minimalizaci. Nejvýznamnějším producentem průmyslové odpadní vody vypouštěné do kanalizace je chemická úpravna vody. Další druh odpadních vod pochází ze sociálních zařízení, velínů, šaten, atd. Tyto odpadní vody splňují parametry stanovené smlouvou mezi společností a provozovatelem kanalizace. V roce 2015 pokračovalo důsledné sledování kvality a množství vypouštěných odluhových vod chladicí věže do recipientu. Jako chladicí voda je využívána voda říční, k úpravě jsou používány pouze nejmodernější Spotřeba materiálů a energie Prioritou každé správně fungující společnosti je bezesporu minimalizace spotřeb energie a materiálů, a to nejen z hlediska ekologického, ale hlavně ekonomického. V teplárně Zlín jsou veškeré spotřeby přísně hlídány, vyhodnocovány a případné nečekané výkyvy důkladně analyzovány. Každý vedoucí střediska má ve svých pracovních Voda Pro účely chlazení a výroby napájecí vody kotlů je využívána říční voda z Dřevnice. Pitná voda je využívána jednak pro sociální účely, jednak jako technologická. Z následujícího grafu je patrné, že v roce 2015 vzrostla měrná spotřeba říční vody oproti roku 2014 a přiblížila se hodnotě z roku 2013, což bylo dáno vyššími ztrátami vody v horkovodní soustavě z důvodu větších netěsností na potrubí. Většina těchto zjištěných netěsností, již byla odstraněna v průběhu roku 2015. Spotřeba pitné vody v roce 2015 poklesla oproti předchozím rokům, což může být způsobeno častějšími odstávkami ~ 28 ~ chemikálie v nejmenších nutných množstvích, což zajišťuje minimalizaci nepříznivého vlivu této vody na řeku. V průběhu roku 2015 bylo vypuštěno 22 380 m 3 odluhové vody. V lednu došlo k poruše měřidla množství odluhované vody. V souladu s legislativou byla skutečnost oznámena podniku Povodí Moravy a po dobu opravy bylo počítáno s průměrným vypuštěným množstvím zjištěným od počátku roku. Jiné problémy s vypouštěním odluhu do recipientu nebyly zaznamenány. V červenci 2015 před odstavením a čištěním chladicí věže byl akreditovanou laboratoří odebrán vzorek chladicí vody z cirkulačního chladicího okruhu k analýze na přítomnost bakterie Legionelly. Laboratorní výsledek prokázal nepřítomnost této bakterie v chladicí vodě a tudíž její biologickou nezávadnost. Na základě tohoto zjištění mohlo proběhnout plánované čištění chladicí věže. povinnostech dohlížet na hospodárnost svého oddělení a na minimalizaci vlastních spotřeb. V případě přípravy investic je jedním z rozhodovacích kritérií i energetická náročnost provozu zařízení. Roční spotřeba hlavních materiálů a energie je patrná z diagramu uvedeného na začátku kapitoly Vlivy na životní prostředí. fluidních bloků vlivem výrazně teplejších měsíců a také, že se již nevyskytly problémy z dřívějších let. V červenci 2015 byl akreditovanou laboratoří odebrán vzorek pitné vody z vodovodního řádu (z důvodu zjištění její hygienické nezávadnosti) k analýze na přítomnost bakterie Legionelly, jako tomu bylo v témže roce u vzorku chladicí vody z cirkulačního chladicího okruhu. Laboratorní výsledek prokázal nepřítomnost této bakterie ve vodovodním řádu a tudíž její biologickou nezávadnost.
Spotřeba říční a pitné vody 0,00 50,00 100,00 150,00 200,00 250,00 množství (m3/tj) 2015 2014 2013 Paliva a aditiva Pro výrobu elektrické a tepelné energie je ve společnosti používáno hnědé a černé uhlí, zemní plyn, bioplyn a od konce roku 2007 také biopalivo. Jako aditivum pro odsíření je dávkován do fluidních kotlů vápenec. Prioritně je pro výrobu energie využíváno spalování uhlí, biopaliva a bioplynu, teprve v případě nedostatku výkonu dochází ke spalování zemního plynu v plynových kotlích. Z grafu můžeme vypozorovat, že za roky 2014 a 2015 došlo k snížení měrné spotřeby hnědého uhlí, naopak spotřeba biomasy byla v těchto letech vyšší než v roce 2013. To bylo dáno především tím, že v roce 2013 se z ekonomického hlediska nevyplatilo výrazně spalovat biomasu a také docházelo k časté poruchovosti na trase dávkování biomasy do kotle K31. Právě to zapříčinilo v daném roce vyšší meziroční nárůst spotřeby hnědého a černého uhlí, které kompenzovalo spotřebu použité biomasy na výrobu tepelné a el. energie. Spotřeba černého uhlí se v roce 2015 mírně zvýšila oproti roku 2014, z důvodu častějšího přimíchávání do hnědého uhlí za účelem zvýšení tepelného výkonu K31 pro pokrytí ranních tepelných špiček. Měrná spotřeba vápence se v roce 2015 mírně zvýšila v souvislosti s testováním zařízení na nižší emisní limit SO 2, který bude pro nás platný od roku 2020. To mělo i pozitivní efekt na nižších hodnotách vypouštěných emisí SO 2 do ovzduší. ~ 29 ~
Spotřeba pevných paliv a aditiva biomasa vápenec ČU HU 0,00 10,00 20,00 30,00 40,00 50,00 60,00 množství (t/tj) 2015 2014 2013 Elektrická energie Vlastní spotřeba elektrické energie se za poslední tři roky pohybuje nad 11 MWh/TJ. Její aktuální spotřeba závisí na podílu výroby kondenzační elektřiny v daném roce, na provozních režimech jednotlivých kotlů, na aktuálním poměru spalovaného hnědého a černého uhlí, na modernizacích zařízení a samozřejmě, v neposlední řadě, na jejím hospodárném a šetrném využívání. Spotřeba elektřiny 2015 2014 2013 0 2 4 6 8 10 12 14 spotřeba (MWh/TJ) ~ 30 ~
Chemikálie Největší množství chemických látek je spotřebováváno v rámci úpravy říční vody na chemické úpravně. Pro alkalické číření jsou používány chlorid železitý a hydroxid vápenatý. Dále se do čiřiče od konce roku 2012 dávkuje polymerní organický flokulant, dodávaný fy Nalco, který slouží k zabránění úniku kalu na pískové filtry. Pro regenerace iontoměničů se používá kyselina chlorovodíková a hydroxid sodný. K úpravě ph napájecích vod je používán vodný roztok čpavku. Pro úpravu chladicí vody na centrální kompresorovně jsou využívány komerční chemikálie dodavatele technologie (biocid, biodisperzant a stabilizátor) a kyselina sírová. Od roku 2009 jsou také využívány komerční chemikálie pro úpravu vody v chladicím okruhu. Jedná se o přípravky společnosti Nalco a dále chlornan sodný a kyselina chlorovodíková. V rámci laboratoře jsou používány různé chemické látky a přípravky v minimálních množstvích. Hluk Sledováním úrovně hluku a realizací protihlukových opatření se společnost věnuje již mnoho let. Přestože před uvedením do provozu prošly oba fluidní energetické bloky úspěšně procesem EIA, začaly se okolo roku 2005 objevovat stížnosti na zvýšenou úroveň hluku v oblasti Prštné Vinohrady, na ulici Pod Rozhlednou na Letné a na ulici Mladcovské. Na základě podnětů od občanů z těchto lokalit, zahájilo vedení společnosti kroky k identifikaci zdrojů hluku a postupně k realizaci odhlučňovacích opatření, včetně eliminace vyskytující se tónové složky 315 Hz. Následnými měřeními bylo zjištěno, že došlo k podstatné redukci hluku z teplárny a k překračování limitů pro noční dobu docházelo pouze v lokalitě Letná a lokalitě Mladcovská ulice, která leží v těsné blízkosti bývalého průmyslového areálu Svit. K překračování limitů v těchto oblastech přispívá nemalou měrou i doprava a ostatní hluk z průmyslového areálu, kde probíhá výroba v nočních hodinách. V průběhu uplynulých 11 let bylo prováděno sledování úrovně hluku a docházelo k postupnému vylepšování a renovaci stávajících protihlukových opatření. Při řešení tohoto problému naše společnost úzce spolupracuje s Krajským úřadem, Státním zdravotním ústavem a Krajskou hygienickou stanici. Velmi dobrá spolupráce byla zahájena i s občanským sdružením Pro zdravý Zlín, které zastupuje obyvatele dotčených oblastí. Na základě podepsaného memoranda o porozumění jsme se dohodli na předávání informací a krocích, které teplárna učiní ke zlepšení situace. Obr.: Hlukový tlumič pojistného ventilu páry 1,2 MPa namontovaný na střeše předávací stanice tepla (2015) V dubnu a červenci 2015 proběhla plánovaná aktualizace dokumentů týkajících se hluku ze zařízení TZ a tj. hlukové studie a hodnocení zdravotních rizik expozice hluku pro lokalitu Mladcovská ulice a Letná. Ze závěrů těchto aktualizovaných dokumentů vyšlo, že oproti předchozímu stavu z hlukové studie (2012) došlo v současnosti k výraznému snížení hlukové zátěže z provozu Teplárny Zlín. Snížení hlukové zátěže je plošné. V případě lokality Letná je vypočtená hodnota pod hygienickým limitem a v případě lokalita Mladcovská by v případě měření a zohlednění korekce na ~ 31 ~
odraz a nejistoty měření hygienický limit nebyl prokazatelně překročen tj. počet nadlimitně exponovaných osob by byl nulový. Z orientačních měření akustickou kamerou, která proběhla při měřeních potřebných pro aktualizaci hlukové studie a hodnocení zdravotních rizik, vyplývá, že se v blízkosti areálu Teplárny Zlín nachází ještě jiný zdroj hluku, který pravděpodobně významnou měrou může přispívat k celkové hlukové zátěži na ulici Mladcovská. Na základě těchto poznatků Teplárna Zlín požádala v rámci změny IP č. 8 o zrušení výjimek v překračování hlukových limitů pro noční dobu pro obě lokality (49 db pro lokalitu Mladcovská a 44 db pro lokalitu Letná). Teplárna Zlín se i tak pro rok 2015 zavázala omezovat úroveň hluku působenou jejím provozem v chráněném venkovním prostoru staveb a to v případě vzniku poruchového prudkého nárůstu tlaku v parní síti a odfouknutí páry do atmosféry, kdy došlo k instalaci hlukového tlumiče na výstupním potrubí pojistného ventilu páry 1,2 MPa. Další opatření pro roky následující, aby byly plněny hygienické limity stanovené pro chráněný venkovní prostor staveb (50 db pro denní dobu a 40 db pro noční dobu), budou zaměřeny na kontrolu a udržování stávajících již osazených protihlukových tlumičů či zařízení (pneumatická doprava popela K31) a to formou každoročního čištění či revize. V říjnu 2015 proběhlo po dvou letech opakované ověření účinnosti dvou protihlukových tlumičů ZVVZ Milevsko a protihlukového tlumiče Greif umístěného ve spalinovodu kotle K31, měřením hluku na vstupu a v koruně komínu K31, zda nedošlo k výraznému navýšení ekvivalentní hladiny akustického tlaku A a ekvivalentní hladiny akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu 315 Hz oproti předchozímu měření z roku 2013. Zhoršení situace, oproti výsledkům z před dvou let, se měřením hluku v koruně komínu K31 neprokázalo. Obr.: Měření hluku na výstupu z komína K31 Právní a jiné požadavky Dodržování veškerých právních požadavků patří mezi nejdůležitější zásady společnosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o. a je jim věnována náležitá pozornost. V rámci integrovaného systému řízení je zaveden rejstřík právních a jiných požadavků, na jehož pravidelnou aktualizaci dohlíží jednotliví vedoucí procesů a vrcholově ředitel pro ekologii a inženýring. Ve vztahu k orgánům státní správy a kontrolním orgánům projevuje společnost maximálně vstřícný postoj, firemní zaměstnanci jsou vždy ochotni diskutovat o problematických oblastech a možných nápravných opatřeních. Nejvýznamnějším dokumentem v oblasti životního prostředí je tzv. Integrované povolení. A v souvislosti se začleněním Teplárny Zlín pro období 2016 až VI. 2020 do Přechodného národního plánu bylo nutné v roce 2015 požádat o již 8 změnu integrovaného povolení z důvodu nutnosti stanovení emisních stropů pro jednotlivá zařízení Teplárny Zlín tj. fluidní kotle K31, K32 a záložní plynové kotle K21, K22. Dále bylo v této změně požádáno o schválení aktualizovaných provozních řádů týkajících se ovzduší (první blok, druhý blok, plynová kotelna, balená kotelna) o vynětí přepravitelné výtopny K12 z integrovaného povolení, o zrušení výjimky z překračování hlukových limitů v ~ 32 ~
noční době v lokalitách Letná a Mladcovská, o prodloužení povolení k odběru povrchových vod a k vypouštění odpadních vod z/do toku řeky Dřevnice a o schválení aktualizovaného Havarijního plánu pro objekty s manipulací látek nebezpečných vodám. Tato změna IP č. 8 nabyla právní moci v lednu 2016 pouze v rozhodnutí ve věci zařazení zařízení do Přechodného národního plánu ČR, stanovení emisních stropů, zrušení kotle K12 z IP a schválení aktualizovaných provozních řádů. Rozhodnutí ve zbytku věci tj. o změně integrovaného povolení v částech týkajících se: zrušení výjimky z překračování hlukových limitů v noční době v lokalitách Letná a Mladcovská, rozhodnutí o prodloužení povolení k odběru povrchových vod a k vypouštění odpadních vod z/do toku řeky Dřevnice, schválení havarijního plánu pro objekty s manipulací látek nebezpečných vodám, bude vydáno a komentováno v environmentálním prohlášení za rok 2016. Společnost pravidelně zajišťuje provedení veškerých legislativně a smluvně stanovených kontrol, jako např. rozbory odpadů, chemické rozbory odpadních vod, atd. Dodavatel říční vody, Povodí Moravy, provádí pravidelné kontroly fakturačních měřidel. Společnost má vypracovány, pravidelně aktualizovány, a je-li to nutné, schváleny, všechny legislativně stanovené dokumenty, např. pravidla pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, havarijní plány, jako například Havarijní plán pro objekty s manipulací látek nebezpečných vodám, a disponuje veškerými nutnými povoleními k provozu, odběru vody, vypouštění vody, atd. V souladu se závaznou částí dříve vydaného Plánu odpadového hospodářství původce (od konce roku 2013 již původce tj. TZ nemusí zpracovávat plán odpadového hospodářství) má společnost zajištěno materiálové či energetické využití několika druhů odpadů. V červnu 2015 došlo k požáru zauhlovacích cest fluidního kotle K31, který poškodil dopravníky uhlí natolik, že bylo nutné odstavit fluidní blok K31 do letní odstávky o 10 dnů dříve, než jsme předpokládali. Při požáru bylo postupováno podle schváleného interního Havarijního plánu společnosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o. a nebyly překročeny limity úrovně škodlivin v ovzduší. V říjnu byl fluidní blok K31 po opravě opět uveden do provozu. V roce 2015 se objevilo na Krajské hygienické stanici Zlínského kraje několik stížností na problémy s hlučností ze společnosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o., Teplárny Zlín, které byly způsobeny v průběhu noční doby v listopadu při generální opravě chladicí věže. Tyto stížnosti byly vedením společnosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o. objasněny Krajské hygienické stanici Zlínského kraje, hlučné práce na chladicí věži byly následně více směřovány do denní doby a po provedení těchto nápravných opatření se již stížnosti obyvatel Zlína ohledně hluku nevyskytly. Obecně situace ohledně hluku ve Zlíně, nejen ze zařízení teplárny, se neustále řeší, s dotčenými oblastmi, které vystupují pod občanským sdružením Pro zdravý Zlín. Jak je zmíněno výše, soulad s právními a jinými požadavky je v rámci ISŘ ve společnosti pravidelně vyhodnocován. ~ 33 ~
Spolupráce s jinými subjekty Teplárna Zlín je plně nakloněna spolupráci s externími subjekty v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví, trvale přispívá na organizování veřejné akce Den Země, je partnerem města Zlína pro ekologickou výchovu a umožňuje bezpečnostním složkám Integrovaného záchranného systému provádět praktická cvičení přímo v areálu teplárny. Pravidelně probíhá cvičení jednotek městské policie (slaňování komínů, mostů apod.), v minulosti proběhla i simulovaná chemická havárie s výjezdem speciální jednotky hasičů. Otevřenost teplárny dokazuje i spolupráce navázaná již v roce 2012, která pokračovala i v roce 2015, s občanským sdružením Pro zdravý Zlín, se kterým zástupci podniku diskutují problematiku hlučnosti a společně, za pomoci odborníků Státního zdravotního ústavu, hledají vhodné řešení. Obr.: Den Země ve Zlíně (zdroj: www.zlin.eu) Obr.: Cvičení policie v areálu Teplárny Zlín ~ 34 ~
Seznam použitých zkratek BOZP CO CZT ČIŽP EMAS EMS EPS FM GJ HRA CHÚV IP ISO ISŘ km Kxx LDS m 2 m 3 MW e MWh MW t NO NO x OHSAS ph PJ QMS RDM SO 2 SW t TAP TGxx TJ TOC TÚV TZ TZL ŽP bezpečnost a ochrana zdraví při práci oxid uhelnatý centrální zásobování teplem Česká inspekce životního prostředí Eco Management and Audit Scheme (Systém environmentálního řízení a auditu) Environmental Management Systém (Systém řízení životního prostředí) elektronický požární systém frekvenční měnič gigajoule hodnocení zdravotních rizik chemická úpravna vody integrované povolení International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro standardizaci) integrovaný systém řízení kilometr interní označení kotlů lokální distribuční soustava metr čtvereční metr krychlový megawatt elektrický megawatthodina megawatt tepelný nebezpečný odpad oxidy dusíku Occupational Health and Safety Assessment Specification (Specifikace pro posuzování bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci) reakce vody petajoule Quality Management Systém (systém řízení kvality) rozumně dosažitelná míra oxid siřičitý software tuna tuhé alternativní palivo interní označení turbogenerátorů terajoule celkový organický uhlík tepelná úpravna vody Teplárna Zlín tuhé znečišťující látky životní prostředí ~ 35 ~
Schválení dokumentu Zpracoval: Ing. Michal Stas Datum: 3. 3. 2016 Podpis: ved. technik CHÚV a odp. hosp. Kontroloval: Ing. Jaroslav Bobák Datum: 10. 3. 2016 Podpis: vedoucí odboru řízení provozu Zlín Schválil: Ing. Milan Prajzler, MBA Datum: 25. 3. 2016 Podpis: generální ředitel ~ 36 ~
PROHLÁŠENÍ O ČINNOSTECH ENVIRONMENTÁLNÍHO OVĚŘOVATELE Společnost CERT-ACO, s.r.o., Kladno s registračním číslem environmentálního ověřovatele EMAS č. CZ-V-5001 akreditovaný pro oblast působnosti D 35.3 (kód CZ-NACE) prohlašuje, že ověřil, zda celá organizace Alpiq Generation (CZ), Teplárna Zlín, jak je uvedeno v environmentálním prohlášení s registračním číslem CZ-000023, splňuje veškeré požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému environmentálního řízení podniků a auditu (EMAS). Svým podpisem prohlašuji, že - ověření a schválení bylo provedeno v úplném souladu s požadavky nařízení (ES) č. 1221/2009, - výsledky ověřování a schválení potvrzují, že neexistují důkazy o nedodržování příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí, - údaje a informace uvedené v environmentálním prohlášení organizace Alpiq Generation (CZ), Teplárna Zlín odrážejí spolehlivý, důvěryhodný a správný obraz všech činností organizace v rámci oblasti působnosti uvedené v environmentálním prohlášení. Tento dokument nenahrazuje registraci v systému EMAS. Registraci v systému EMAS může vystavit pouze příslušný orgán podle nařízení (ES) č. 1221/2009. Tento dokument se nesmí používat jako samostatná informace pro komunikaci s veřejností. ~ 37 ~