Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.
Hlavní směry výzkumu byly v posledních letech zaměřeny na: komplexní vyhodnocení povodně 2002 posouzení vlivu fyzicko- geografických charakteristik na objemy odtoku a kulminační průtoky studium kolísání četnosti výskytu extrémních povodní v posledním tisíciletí v relaci k současnému vývoji posouzení, zda je oprávněné očekávat v podmínkách klimatické změny zvýšení četnosti a velikosti povodní posouzení vlivu velkých údolních nádrží v ČR na průběh povodní dokončení vývoje metodiky pro stanovení návrhových povodní na základě vícerozměrné statistické analýzy
řešení problematiky řízení složité vodohospodářské soustavy (systému nádrží) za povodňových situací s využitím fuzzy regulace a neuro-fuzzy regulace vývoj a odzkoušení metod předpovědí povodní letního typu: srážkoodtokové modely, využití radiolokátorů, zpřesnění předpovědi srážek posouzení a návrh klíčových prvků systémů ochrany před účinky povodní v povodích horní Moravy (území dotčená katastrofální povodní v červenci 1997) návrh metodiky stanovování povodňových rizik a škod v záplavovém území a její ověření v povodí Labe popis procesu návrhu optimální struktury systémů povodňové ochrany ve velkých celcích povodí v ČR (vazba na Plán hlavních povodí a plány oblastí povodí)
Efekt údolních nádrží a rozlivů v inundacích na zmenšení kulminačních průtoků povodně 2002 Štěpán Buchtela Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.
Povodeň ze srpna 2002 prověřila retenční schopnost vltavské kaskády Hlavní parametry povodně pro povodí Vltavy po Prahu (26720 km 2 ) za období dvou vln, 6-.8 a 12-15.8: průměrná výška srážek 194 mm maximální výška srážek 450 mm průměrná výška odtoku 92.5 mm kulminační průtok 5160 m 3 s -1 doba opakování 500 let Rozhodující roli hraje nádrž Orlík
Kulminační průtoky povodně na Labi byly významně zmenšeny naplněním inundačních prostor, zejména: u soutoku Labe a Vltavy bylo podle výsledků výpočtu 2-d hydraulickým modelem zmenšení kulminace o více než 600 m 3 s -1 pro posouzení účinků rozlivu u soutoku Labe s Ohří byl vyvinut jednoduchý model TH-Nádrž, který řeší úlohu jako transformaci v nádrži a aplikován hydraulický model HEC-RAS s propojením na prostředí ArcView GIS zmenšení kulminačního průtoku je více než 300 m 3 s -1. Kulminační průtok Labe v Děčíně byl tedy rozlivy do inundací redukován více, než vlivem vltavské kaskády. Zachování volných inundací je základním požadavkem pro to, aby nebyly zvětšovány kulminační průtoky Labe pod Ústím n.labem.
Analýza vlivu fyzicko-geografických charakteristik na tvorbu povodňového odtoku při povodni 2002 Ladislav Kašpárek Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.
Vodoměrné stanice z kterých byla použita data
Seznam použitých fyzicko-geografických charakteristik povodí Charakteristika Symbol Jednotka Plocha povodí A km 2 Sklon povodí J % Průměrná nadmořská výška povodí H m nad mořem Hydrogeologický index propustnosti HGI - Charakteristika tvaru povodí TVA - Podíl lesní plochy LES % Podíl zemědělské plochy ZEM % Podíl orné půdy ORP % Podíl urbanizované plochy URB %
350 Vztah mezi výškou srážek a výškou odtoku 300 Pozorované hodnoty 250 R = 0.002679 * P^1.959 Výška odtoku R (mm) 200 150 Polynomický (Pozorované hodnoty) y = 0.0016x 2 + 0.245x - 24.21 R 2 = 0.9594 100 50 0 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 Výška srážek P (mm)
Závěry z analýzy odtokových výšek: Nelineární vztah mezi výškou srážek a výškou odtoku je zejména v oblasti velkých srážek poměrně těsný, průměrná chyba odhadu odtokové výšky podle výšky odpovídá 11,3% průměrné výšky odtoku. Výsledky regresní a korelační analýzy: při povodni v srpnu 2002 byl vliv srážkových úhrnů na výšku odtoku zcela dominantní. Další vlivy, které jsou prokazatelné, je zvětšení odtokových výšek u propustnějších povodí a zvětšení odtokových výšek vlivem většího podílu zemědělsky využívané půdy v povodí. Vliv podílu zemědělsky využívané půdy byl číselně odhadnut na cca 2,5 mm zvětšení odtokové výšky při zvětšení zemědělsky využívané plochy o 10% plochy povodí. Takový vliv není zanedbatelný u malých povodní, v případě povodně ze srpna 2002 je řádově slabší, než vliv příčinné srážky.
Vztah mezi výškou srážek a specifickým kulminačním průtokem 1.8 Maximální specifický průtok (m 3 s -1 km -2 ) 1.6 1.4 1.2 1.0 0.8 0.6 0.4 0.2 y = 0.0292e 0.0206x R 2 = 0.5308 0.0 0 50 100 150 200 250 Výška srážek 11.-13.8. (mm)
Závěr z analýzy maximálních průtoků: Velikost kulminačních průtoků byla za povodně 2002 v naprosto rozhodující míře určena veličinami, které nemůžeme ovlivnit příčinnou srážkou, stavem nasycenosti povodí a geologicky danou propustností povodí. Z posuzovaných charakteristik využití půdy se podařilo prokázat tendenci ke zvětšování kulminačních průtoků u povodí s větší urbanizovanou plochou a u povodí s větším podílem zemědělsky využívané půdy. Vpřípadě vlivu podílu zemědělské plochy lze usuzovat, že rozdílu zemědělsky využívané plochy o 10% plochy povodí odpovídala při povodni 2002 změna specifického kulminačního průtoku o cca 0,03 m 3 s -1 km -2, což je cca 6% průměrného specifického kulminačního průtoku v použitém souboru.
Kolísání sezonality a četnosti výskytu povodní na Vltavě v Praze za poslední tisíciletí Libor Elleder Český hydrometeorologický ústav
Sezonalita pražských povodní a její změna v čase 11 MWA (1150-1300) 10 9 8 září 1118 září 1359 srpen 1273 srpen 1370 srpen 1501 srpen 1598 září 1890 Měsíce 7 6 5 červenec 1432 červen 1675 srpen 2002 4 3 2 březen 1272 březen 1368 březen 1432 březen 1598 únor 1655 únor 1799 březen1845 únor 1862 1 únor 1342 únor 1784 LIA (1550-1850) 12 0 1000 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 1800 1900 2000 Roky Zimní povodeň Letní povodeň Velká Q50 - Q100 Katastrofální >Q100
Sezonalita velkých povodní Sezonalita povodní povodí Vltavy, horního Labe a další středoevropských toků má dva vrcholy : letní - povodně z regionálních dešťů zimní (jarní) povodně způsobené současným táním sněhu a dešťovými srážkami. Přirozené kolísání klimatu vede zjevně k zvětšování četnosti jednoho z povodňových typů. V období malé doby ledové se téměř nevyskytly povodně letního typu, v teplých obdobích, což je i současnost, převažují povodně letní. Tento aspekt frekvence povodní se projevuje zejména u velkých katastrofických povodní s velkým plošným rozsahem
Kolísání četnosti výskytu extrémních povodní Existuje souvislostí mezi specifiky pohybu Slunce kolem těžiště sluneční soustavy a obdobími minim sluneční aktivity (Charvátová). Úplný solární cyklus je 179 let z čehož prvních 130 let je období chaotického pohybu, posledních 50 let je období pravidelného pohybu - spojeného s teplejším a méně rozkolísaným klimatem. V povodí Vltavy se naprostá většina extrémních povodní vyskytla v prvních 130-letých částech slunečního cyklu, jen velmi málo v částech 50-letých. Posledním takovým příznivým obdobím by bylo 1907-1955, současný zvýšený výskyt extrémních povodní odpovídá tomu, že se nacházíme v 130-leté části cyklu, s častějším výskytem geofyzikálních extrémních jevů.
30-letá frekvence výskytu povodní v průběhu pravidelných 179-letých slunečních cyklů Počátky jednotlivých cyklů 160 170 1956 7 6 5 0 10 Počet let od počátku cyklu 20 140 130 150 1777 4 3 1598 2 1420 1 1370 0 1367 1359 1784 1598 1598 1272 1273 1118 1342 1501 1432 1799 1655 2002 30 40 50 1890 1675 120 1845 60 1862 110 70 100 90 80
Vliv klimatické změny na povodně M.Krátká, L.Kašpárek Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.
Scénáře udávají změny srážek, teploty a vlhkosti vzduchu pro jednotlivé měsíce v roce 20 Změna srážek 5 Změna teploty změna srážek (%) 10 0-10 EC1L EC2H změna teploty ( C) 4 3 2 1 EC1L EC2H -20 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíc 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíc
výška odtoku (mm/měsíc) 30 20 10 0 Průměry a minima měsíčních výšek odtoku. Povodí Labe po Brandýs. XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku výchozí stav scénář EC1L scénář EC2H
Změny povodňového režimu Zimní povodně se zvětšují nebo se objevují i nové, a to na úkor povodní jarních. Jarní povodně se zmenšují a posunují směrem k zimě. Letní povodně se téměř nemění, jen ojediněle se zmenšují. Podzimní povodně se zmenšují pouze u povodí s menšími dlouhodobými úhrny srážek v závislosti na tom, jak suché bylo jim předcházející období.
Vysvětlení změn režimu povodní: Zvýšení zimních teplot vede k nárůstu zimních povodní, sněhová zásoba se odtáváním sněhu zmenšuje, zásoba na počátku jara a jarní povodeň jsou pak menší. Zvýšení jarních teplot posunuje období jarních povodní řádově o 1 měsíc kzimě. Celkové zvětšení evapotranspirace spolu s nezvětšenými dlouhodobými letními srážkami vede k poklesu zásoby vody v povodí. V letních měsících ještě není pokles tak významný, aby podstatně redukoval povodně z intenzivních a vydatných letních srážkových případů. Čím později se však povodeň vyskytne, tím větší je deficit vody v půdě a tím zřetelnější je pokles podzimních povodní.
Metodika pro stanovení návrhových povodní na základě vícerozměrné statistické analýzy L.Kašpárek - Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. B Kulasová, M.Boháč Český hydrometeorologický ústav
Metodika je založena na: aplikaci vícenásobné nelineární regrese pro vyjádření vztahu mezi kulminačním průtokem a trváním odtoku (nezávislé proměnné) a objemem odtoku (závislá proměnná) statistické analýze reziduálních odchylek pozorovaných objemů od regresních odhadů sloužící k vyjádření podmíněné pravděpodobnosti překročení objemu (při daném trvání odtoku a kulminačním průtoku).
Výpočty jsou založeny na: řadách průměrných denních průtoků nebo hodinových průtoků zpracování odtokových výšek odděleně na vzestupné a poklesové větvi hydrogramu souborech povodní za letní (květen až říjen) a zimní (listopad až duben) sezónu, popř. z ročních povodní zvolených podmíněných pravděpodobnostech překročení objemu
Návrhové povodňové vlny s podmíněnou pravděpodobností překročení objemu z průměrných denních průtoků - nádrž Orlík Vltava