Nedokonalá konkurence

Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy Nejdůležitějším rysem dokonalé konkurence je nezávislost ceny na objemu produkce firmy a tedy dokonale elastická poptávka po jejích výrobcích. Křivka poptávky po produkci firmy Tržní křivka poptávky d 1 1 D 1

Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy Graf říjmy v dokonalé konkurenci okud je cena konstantou, jsou celkové příjmy závislé pouze na objemu vyrobené produkce a jsou mu přímo úměrné. Kč Celkové příjmy TR růměrné a mezní příjmy V dokonalé konkurenci je konstantní cena a tedy i průměrné příjmy. A protože průměrné příjmy jsou konstantní, mezní příjmy se jim rovnají. = AR = Křivka je proto totožná s křivkou AR. Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy odmínkou optima firmy = můžeme tedy pro dokonalou konkurenci napsat i takto : = Graf Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy Bod v němž se mezní příjmy rovnají mezním nákladům představuje situaci, v níž firma dosahuje maximálního zisku. = = AR Tehdy je nejvyšší rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Křivka nabídky Křivka nabídky ro každou úroveň ceny existuje rovnovážný objem produkce daný průsečíkem křivek a. Křivka mezních nákladů (resp. její rostoucí část od určitého bodu) je tedy současně křivkou nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Odvození křivky nabídky firmy Odvození křivky nabídky firmy Jestliže tvar křivky je určen působením zákona klesajících výnosů, rostoucí křivka nabídky tedy rovněž plyne ze zákona klesajících výnosů. 3 =AR 3 3 3 3 3 1 =AR 1 1 1 1 2 =AR 2 2 1 2 2 2 2 1 3 2 1 3 2

Důležité poznatky Bod zvratu Krátkodobě bude firma vyrábět i v případě, že TC > TR a to až do bodu, kdy : TR = VC Jsou-li TR>VC je ztráta menší, pokud firma vyrábí, než když výrobu zastaví. okud však TR<VC je ztráta menší, pokud firma zastaví výrobu, než když bude vyrábět objem výroby, pro nějž platí =. Krátkodobě bude firma vyrábět i v případě, že TC > TR a to až do bodu, kdy : TR = VC Jsou-li TR>VC je ztráta menší, pokud firma vyrábí, než když výrobu zastaví. s AVC 1 ZTRÁTA M AR = M okud však TR<VC je ztráta menší, pokud firma zastaví výrobu, než když bude vyrábět objem výroby, pro nějž platí =. M TR VC = TR = VC otom platí: AR = AVC Ze vztahu mezních a průměrných variabilních nákladů plyne, že pouze v tomto bodě může platit: = AVC = AVC = Bod, v němž tato podmínka vyhovuje nazýváme bodem uzavření firmy. Křivka nabídky firmy je totožná s křivkou mezních nákladů od bodu, kdy se mezní náklady (a tedy i cena) rovnají průměrným variabilním nákladům. Bod zvratu V dlouhém období je možný pohyb firem mezi odvětvími, proto musíme uvažovat nejen rovnováhu firmy, ale i odvětví. V dlouhém období je situace, kdy celkové náklady jsou vyšší než celkové příjmy (cena je nižší než průměrné náklady), nepřijatelná. Firmy reagují tak, že z odvětví odejdou. To znamená, že poklesne nabídka. okles nabídky vyvolá růst ceny až do bodu, kdy se vyrovná s průměrnými náklady. 3

Bod zvratu Bod zvratu Nestačí, aby platila podmínka TR > VC, neboli > AVC, ale musí platit TR = TC neboli =. odmínka rovnováhy firmy i odvětví v podmínkách dokonalé konkurence je : Dlouhodobě není ani možné, aby TR > TC, neboli AR >. V tomto případě firmy dosahují kladný čistý ekonomický zisk, který přiláká další výrobce ke vstupu do tohoto odvětví. = = = AR = = = Důsledkem bude růst nabízeného množství a tedy i pokles ceny, opět na úroveň průměrných nákladů. Bod, který představuje rovnovážnou situaci, se nazývá bod zvratu, resp. bod vyrovnání nákladů s výnosy. Graf bodu zvratu řednáška > = ZISK = AR A A = AR NDOKONALÁ KONKURNC A Nedokonalá konkurence - formy Nedokonalá konkurence má tři formy: 1) monopol 2) oligopol 3) Monopolistická konkurence Nedokonalá konkurence společné rysy Společné rysy nedokonalé konkurence: Diferencovaný produkt Firma může stanovit cenu svého produktu xistuje alespoň jeden prodávající, který může ovlivnit tržní cenu 4

Rozhodování nedokonale konkurenční firmy Rozhodování nedokonale konkurenční firmy je obsažnější volba optimálního objemu produkce, stanovení výše ceny Graf individuální poptávky V dokonalé konkurenci V nedokonalé konkurenci 1 1 d 2 d 1 2 1 2 říčiny vzniku nedokonalé konkurence Nákladové podmínky - v podobě tzv. úspor z rozsahu výroby. ři výrobě velkého objemu produkce se náklady rozpočítávají na větší počet výrobků = průměrné náklady s růstem produkce klesají. Momopol: Oligopol: Dokonalá konkurence: říčiny vzniku nedokonalé konkurence - shrnutí V nedokonalé konkurenci s růstem výroby klesají (velké firmy vyrábějí levněji a vytlačují menší výrobce). D D D říčiny vzniku nedokonalé konkurence Bariéry konkurence : rávní restrikce - ochranná známka, patenty, copyright,... Dává majitelům výsadní právo vyrábět daný produkt. Diferenciace produktu - každý výrobce přichází na trh s produkcí, která se liší od produkce konkurence. Nedostatečná informovanost tržních subjektů Vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy Zásahy státu do tržního mechanismu (regulace cen) olitické okolnosti (vznik OC - Organisation of etrol xporting Countries) Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci Firma je v rovnováze, vyrábí-li objem produkce, při němž maximalizuje svůj zisk - rovnovážný objem produkce se odvozuje ze vztahu: = Náklady jsou ovlivněny výrobou a charakter konkurence je neovlivňuje. Charakter příjmů je charakterem konkurence ovlivněn zásadně. Výrobci mohou ovlivnit ceny a víme, že s růstem objemu produkce tuto cenu snižují. okles ceny bude tedy mít vliv na příjmy firmy. 5

Celkový příjem v nedokonalé konkurenci Celkový objem produkce získáme ze vztahu: TR = * Celkové příjmy mohou růst nebo klesat (závisí to na elasticitě poptávky po produkci firmy). optávka je elastická - procentní růst objemu prodané produkce je větší než procentní pokles ceny, takže přestože cena klesá, celkový příjem roste. optávka je neelastická - procentní růst objemu prodané produkce je menší než procentní pokles ceny, takže snižuje-li firma cenu, její celkový příjem klesá. Mezní příjem v nedokonalé konkurenci rotože v případě nedokonalé konkurence poptávková křivka klesá, mezní příjem () klesá s růstem výroby a musí být nižší než ceny, za které se prodává poslední jednotka ( < ) je podobně jako TR ovlivněn elasticitou poptávky : > 0 - když je poptávka elastická = 0 - když je poptávka jednotkově elastická < 0 - když je poptávka neelastická Mezní a průměrný příjem firmy v nedokonalé konkurenci říjmy firmy v nedokonalé konkurenci Definice jednotkových příjmů: Celkový příjem Mezní a průměrný příjem = ΔTR / Δ AR = TR / = Kč e D = 1 Kč/ e D >1 Dvě základní odlišnosti od konkurence dokonalé : Křivky AR a mají zápornou směrnici, což je důsledek záporné směrnice individuální poptávkové křivky. Křivka není totožná s křivkou AR, ale klesá rychleji. e D >1 e D <1 TR e D = 1 e D <1 AR=d Tržní struktura MONOOL Monopol Monopol je protipólem dokonalé konkurence. Základní předpoklady pro existenci monopolu : xistence jediného výrobce (firmy) na trhu Diferenciace produktu (výrobek nemá žádné blízké substituty) Bariéry vstupu jiných firem do odvětví rotože je monopol jediný výrobce daného zboží, jeho produkce je produkce celého odvětví. individuální poptávka = tržní poptávka xistence monopolu je úzce spojena s vymezením daného trhu. 6

Rovnováha monopolu Graf Na rozdíl od dokonalé konkurence individuální poptávková křivka klesá. Křivka mezních příjmů klesá rychleji než křivka poptávky. = Kč/ > M G odstatná odlišnost od dokonalé konkurence je v tom, že monopol sám stanoví cenu své produkce. rotože je jediným výrobcem na trhu prodává za cenu, která maximalizuje jeho zisk. Kupující však musí být ochotni ji akceptovat. Z I S K M F D = AR Křivka nabídky v podmínkách monopolu V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jediný vztah mezi cenou a množstvím. Firma v dokonalé konkurenci může nabízet různá množství při různých cenách. Nejednoznačný vztah mezi cenou a množstvím Kč/ Nejednoznačný vztah mezi cenou a množstvím Kč/ U monopolu firma může nabízet různá množství při stejné ceně nebo stejné množství při různých cenách. 1 2 1 = 2 1 D 2 roto nemůžeme jednoznačně nakreslit jeho nabídkovou křivku. 1 = 2 D D1 D 1 2 1 2 2 2 1 Monopolní síla Monopolní síla je schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady. Stupeň monopolní síly je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu (L). L = Lernerův index může dosahovat hodnot v intervalu od 0 do 1. ro vyjádření monopolní síly se používá: Míra koncentrace - procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví. Zisk používání zisku jako kritéria pro vyjádření monopolní síly je diskutabilní. Zisk závisí na vztahu mezi průměrnými náklady a cenou. Vyjádření monopolní síly ro vyjádření monopolní síly se používá: Míra koncentrace - procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví. Zisk používání zisku jako kritéria pro vyjádření monopolní síly je diskutabilní. Zisk závisí na vztahu mezi průměrnými náklady a cenou. 7

Neefektivnost monopolu řebytek výrobce a spotřebitele Monopolní síla, která vede k stanovování ceny nad úroveň mezních nákladů, je z hlediska společnosti neefektivní (neefektivní výroba). Kč/ v dokonalé konkurenci řebytek spotřebitele Kč/ v podmínkách monopolu řebytek spotřebitele Monopol není veden tržním mechanismem (monopol stanovuje ceny ne trh) k optimálnímu využití společenských zdrojů. locha BC v druhém grafu představuje náklady existence monopolu pro společnost (ekonomickou ztrátu způsobenou omezováním výstupu monopolem). DK S = řebytek výrobce D DK M DK řebytek výrobce M B (>) C DK D=d Regulace monopolu V podmínkách monopolu nejsou plně využity zdroje, které má společnost k dispozici a ty, které jsou využívány, jsou využívány málo efektivně. Regulační nástroje Antitrustové zákony zakazují určité chování firmy na trhu a omezují různými způsoby sílu monopolu. V ČR působí Úřad na ochranu hospodářské soutěže Zvýšení daní snižuje zisky monopolů, ale neprojevuje se přímo ve velikosti vyráběného objemu produkce Státní vlastnictví dané politickým systémem, kulturou, historií. Např. státní železnice Cenová regulace centralizované stanovení ceny konkrétních výrobků. konomická regulace představována pravidly nebo zákony, kterými stát ovlivňuje nebo kontroluje činnost firem Kč/ M R I Cenová regulace monopolu M R Cenová regulace I D=AR=d Cenová regulace dovoluje monopolistovi stanovit cenu jen tak vysokou, aby pokryla průměrné náklady. ři regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk. Monopson Monopson - představuje trh, na němž je jen jeden kupující. Síla monopsonu je schopnost kupujícího ovlivnit cenu ve svůj prospěch. Dovoluje kupujícím kupovat zboží za nižší cenu než v podmínkách dokonalé konkurence. Například: stát jako jediný kupující vojenské produkce M R I S podrobnější analýzou monopsonu se setkáme na trhu práce 8

Tržní struktura Oligopol Oligopol je tržní struktura, která v praxi převažuje. OLIGOOL Charakteristické rysy oligopolu : xistence několika firem v odvětví Zpravidla diferencovaný produkt Bariéry vstupu znemožňující příchod nových firem Chování firem v oligopolu je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí (každá firma vyrábíčást odvětví). xistuje několik modelů oligopolů. Smluvní oligopol Smluvní (koluzivní) oligopol vzniká v situaci, kde několik firem prodávajících stejné nebo podobné výrobky zjistí, že jejich ceny jsou přibližně stejné a že vzájemná cenová válka by je oslabila. Kč/ Graf Smluvní oligopol Výhodnější pro ně je zvyšovat zisk zvyšováním cen na trhu nebo rozdělením trhu. O G F Uzavřou tajnou dohodu a stanoví monopolní ceny pro jednotlivé firmy, případně výrobní kvóty každá firma v oligopolu se pak chová jako monopol. d 1 Kartel dohoda o výhodné spolupráci ( např. OC). O Oligopol s dominantní firmou Graf Oligopol s dominantní firmou vzniká tam, kde je pro silnou firmu výhodné přenechatčást trhu slabším konkurentům. ro skupinu těchto slabších firem je charakteristické, že následují chování velké firmy. Uvedenou skupinu označujeme jako dokonale konkurenční lem. V rámci větší části trhu se pak velká firma chová jako monopol. Cenové vůdcovství znamená, že menší firmy v odvětví respektují ceny velké firmy. Kdyby menší firmy zvýšili cenu, ztratili by zákazníky. Snížení ceny si menší firmy nemohou dovolit nákladové podmínky. Kč/ D Oligopol s dominantní firmou D B C A d D D T D T 9

Tržní struktura MONOOLISTICKÁ KONKURNC Monopolistická konkurence Monopolistická konkurence se nejvíce blíží dokonalé konkurenci. Základní předpoklady monopolistické konkurence: Velký počet firem v odvětví Diferencovaný produkt Neexistence bariér vstupu firem do odvětví Každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že si stanovuje vlastní cenu. To znamená, že se v rámci svého produktu chová jako monopol. Monopolistická konkurence Firma má monopol nad svou produkcí sama si stanoví ceny. optávková křivka po produkci firmy je vysoce elastická, protože další firmy nabízejí substituty. V krátkodobém období firma může realizovat monopolní zisk sklon poptávkové křivky. V dlouhém období je ale tento monopolní zisk stlačen na nulu v důsledku volného pohybu firem mezi odvětvími. Monopolní zisk přiláká konkurenci a poptávka po produkci firmy klesne. Nové firmy přicházejí do odvětví tak dlouho, dokud není monopolní zisk nulový. Optimální objem produkce monopolistické firmy v dlouhém období je tedy spojen s dotykem křivek poptávky a průměrných nákladů firmy. Kč/ Monopolistická konkurence grafická interpretace SR ZISK v krátkém období SR S S AR=d Kč/ LR DK v dlouhém období LR DK L AR=d L řehled jednotlivých tržních struktur - rekapitulace kriterium počet firem v odvětví Dokonalá konkurence monopol Nedokonalá konkurence oligopol monopolistická konkurence velmi mnoho jedna málo mnoho produkt homogenní diferencovaný diferencovaný diferencovaný bariery vstupu žádné velké určité žádné možnosti firmy ovlivnit cenu podmínka rovnovážného objemu produkce žádné výrazná značná omezená = = = = vztah ceny a = > > > říští přednáška Trh výrobních faktorů - ráce - ůda - Kapitál 10