Zaměstnanost v odvětví rybolovu

Zaměstnanost v odvětví rybolovu EMPLOYMENT IN THE FISHERIES SECTOR 1 EVROPSKÁ KOMISE Generální ředitelství pro rybářství a námořní záležitosti

Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie Bezplatná telefonní linka: 00 800 6 7 8 9 10 11 Obsah Úvodník............................................................................................................... 3 1. Práce v oboru rybolovu přehled EU.......................................................... 4 2. Regionální odchylky......................................................................................... 7 3. Loďstvo v mořském rybolovu....................................................................... 9 4. Zpracování a akvakultura............................................................................. 10 1 Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006 ISBN 92-79-02153-2 Evropská společenství, 2006 Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora. Printed in Belgium VYTIšTůNO NA NEBůLENÉM PAPÍřE

Úvodník 2 Evropská komise zveřejnila novou studii současné situace v odvětví rybolovu EU. Zpráva uvádí údaje o zaměstnanosti v odvětví rybolovu a jeho třech pododvětvích (rybolov, zpracování ryb a akvakultura) ve 25 členských státech EU a 121 pobřežních regionech NUTS-2( 1 ) a rovněž údaje o zaměstnanosti členěné podle pohlaví a podle druhu rybolovu na příbřežní nebo rybolov na volném moři. Zpráva rovněž vysvětluje úrovně příjmů a vyjasňuje hlavní trendy, které určují výhled zaměstnanosti v odvětví. Ukazuje, že hlavními problémy, kterým rybolov čelí, jsou rostoucí ceny paliva, nedostatek posádek a omezení kvót z důvodu snižujících se zásob ryb. Na druhé straně hlavní problémy sužující zpracovatelský promysl jsou dodávky surovin, relativně vysoké náklady na pracovní sílu a zvyšující se konkurence dovozů ze zemí mimo EU. V EU počty rybářů od období 1996/1997 klesaly zhruba o 4 5% ročně. Rybolovné flotily v mnoha zemích zaznamenávaly od druhé poloviny 90. let nedostatek členů posádek obecně řečeno byl tento nedostatek vyřešen snížením počtu členů posádky na minimum vyžadované pro bezpečnostní a technické předpisy. V některých oblastech si vlastníci větších rybářských plavidel najímali zahraniční posádky ze zemí mimo EU. Tato praxe převládala zejména v řadě specifických evropských regionů, například v Řecku, kde posádky velkých trawlerů tvoří Egypťané, v jižní Itálii, která zaměstnává značný počet Tunisanů, a v jižním Španělsku, kde pracuje řada marockých posádek. Kromě toho tvoří posádky lodí ve vzdálených tropických vodách mimo EU často místní rybáři (například Mauritánci, Senegalci). Najímání cizích posádek není zapříčiněno jen nedostatkem místních pracovních sil, ale i nutností snižovat náklady. Poptávku po pracovní síle určuje v první řadě velikost a skladba flotily. Reforma společné politiky rybolovu, přijatá v roce 2002, má zajistit trvale udržitelný rozvoj v odvětví rybolovu z hlediska sociálního, ekonomického i environmentálního. Nový přístup víceletého řízení zásob pomocí plánů obnovy a řízení by měl v dlouhodobém výhledu vést k lepší ochraně zaměstnanosti v odvětví. 3 ( 1 ) Nomenklatura územních statistických jednotek - 2.

4 1. Práce v oboru rybolovu přehled EU Jak se mění doba: v roce 2002/2003 činila celková zaměstnanost v odvětví rybolovu zhruba 421 000 osob. Okolo jedné třetiny tvořily ženy, zaměstnané zejména v průmyslu zpracování ryb, a zhruba 205 000 (téměř výhradně) mužských pracovníků tvořilo posádky rybářských lodí. Z těchto 205 000 rybářů pracovalo zhruba 95 000 rybářů na palubě příbřežních lodí, zatímco 110 000 rybářů tvořilo posádky lodí na volném moři. všech lidí pracujících v odvětví rybolovu. Vysoké počty rybářů má rovněž Francie a Portugalsko, zatímco průmysl zpracování ryb zaměstnává nejvíce lidí ve Španělsku, Francii a Velké Británii, v menší míře v Německu a Polsku. Akvakultura je nejvíce rozvinuta ve Francii a ve Španělsku. Vysoký počet obyvatel v mnoha regionech NUTS-2 snižuje relativní závislost těchto oblastí na rybolovu. Nejdůležitějším regionem rybolovu v EU z hlediska počtu osob pracujících v odvětví rybolovu je nepochybně Galicie má rovněž nejvyšší míru závislosti na rybolovu. Další regiony, které vykazují míru závislosti vyšší než 1 % (s více než 5 000 pracovníky v odvětví rybolovu) jsou Francie (Bretaň, Poitou-Charentes, Basse-Normandie), Velká Británie (severovýchodní Skotsko), Estonsko, Lotyšsko, Portugalsko (Algarve) a Polsko (Pomoří). Vysokou závislost vykazuje i několik malých regionů NUTS-2 v Řecku. Existují však výrazné rozdíly ve struktuře zaměstnanosti v odvětví rybolovu. V oblastech při Severním a Baltském moři tvoří zhruba 30% lidí pracujících v odvětví rybolovu posádky rybářských lodí, zatímco 65% pracuje ve zpracovatelském průmyslu a zhruba 5 % v akvakultuře. Mořský rybolov je daleko významnější v atlantické a středozemní oblasti, s relativním podílem 46 % resp. 76 %. Atlantické oblasti mají i významný průmysl zpracování ryb, ale zpracování ve Středozemí představuje pouze 14 % celkové zaměstnanosti. Na atlantickou akvakulturu připadá zhruba 22 % zaměstnanosti v odvětví rybolovu v oblasti, zatímco ve Středozemí činí tento podíl 10 %. 5 Avšak od té doby počet rybářů každoročně klesal zhruba o 4 5 % a v důsledku toho ve 25 členských státech EU nyní pracuje jen zhruba 190 195 000 rybářů. V roce 2002/2003 činila zhruba 20 % zaměstnanosti na lodích práce na částečný úvazek, zejména v příbřežním rybolovu. Počet lidí pracujících v odvětví rybolovu je nejvyšší v atlantické a středozemní oblasti, 42 % resp. 28 % celkové zaměstnanosti v odvětví rybolovu. Na Španělsko, Řecko a Itálii připadá téměř 60 % Rybolov, zpracování ryb a akvakultura čelí řadě zásadních problémů: rybolov je postižen rostoucími cenami paliv, nedostatkem posádek a omezováním kvót, zatímco zpracování trpí nedostatkem surovin, vysokými náklady na pracovní sílu a konkurencí dovozů ze zemí mimo EU. Akvakultura na druhé straně čelí rostoucí konkurenci dovozů, klesajícím cenám u některých druhů živočichů, přísnějším předpisům na ochranu životního prostředí a sporům o prostor.

6 Zaměstnanost podle země a pododvětví rybolovu, 2002 2003 Členský stát Celková zaměstnanost (*1000) Odvětví rybolovu celkem Odvětví rybolovu v % celkové zaměstnanosti Rybolov Zpracování Belgie* 4 070 1 743 0,0 % 666 993 84 Česká rep. 4 701 2 267 0,0 % 100 2 167 Dánsko 2 707 14 060 0,5 % 4 258 8 948 854 Estonsko 594 6 700 0,0 % 2 500 4 100 100 Finsko 2 365 2 740 0,5 % 900 1 339 501 Francie** 24 584 64 712 0,3 % 21 436 21 676 21 600 Irsko 1 797 10 584 0,6 % 5 147 3 439 1 998 Itálie 22 054 47 957 0,2 % 38 157 6 708 3 092 Kypr 327 1 175 0,4 % 926 122 127 Litva 1 433 6 565 0,4 % 2 550 3 700 315 Lotyšsko* 1 007 10 580 1,1 % 3 670 6 484 426 Lucembursko Maďarsko* 3 922 1 680 0,0 % 150 1 530 Malta* 148 1 441 1,0 % 1 303 33 105 Německo* 35 927 16 409 0,1 % 1 972 11 404 3 033 Nizozemsko 8 121 9 049 0,1 % 2 547 6 382 120 Polsko 13 617 19 923 0,1 % 4 500 13 423 2 000 Portugalsko 5 118 33 229 0,6 % 20 457 6 300 6 472 Rakousko* 3 736 734 0,0 % 234 500 Řecko 4 042 37 701 0,9 % 30 196 3 360 4 145 Slovenská rep. 2 162 1 180 0,1 % 947 233 Slovinsko 897 623 0,1 % 132 237 254 Spojené království 28 696 33 534 0,1 % 11 774 18 180 3 580 Španělsko* 16 695 87 310 0,5 % 53 849 27 000 11 928 Švédsko* 4 314 3 955 0,1 % 1 912 1 843 200 Celkem 193 034 421 318 208 852 147 102 65 365 muži 310 152 200 231 64 944 44 978 ženy 111 165 8 621 82 158 20 386 Akvakultura Atlantická oblast Severní moře Baltské moře Středomoří 2.Regionální odchylky Severní moře V severomořském odvětví rybolovu je zaměstnáno zhruba 51 800 lidí, z toho 15 100 v rybolovu, 35 100 ve zpracování ryb a 1 600 v akvakultuře. Dánsko a severovýchodní Skotsko mají nejvyšší počet zaměstnanců v rybolovu. Dánsko, severovýchodní Skotsko, Brémy a East Riding jsou čtyři oblasti s nejvyšším počtem lidí pracujících v oboru zpracování ryb. Baltské moře V pobaltské oblasti je v odvětví rybolovu zaměstnáno zhruba 54 400 lidí, z toho 17 200 lidí pracuje v oboru rybolovu, 33 500 ve zpracování a 3 700 v akvakultuře. Zhruba 70 % všech lidí pracujících v odvětví rybolovu se nachází v příbřežních regionech Lotyšska. 7 * 2004-2005 ** včetně zámořských departementů a regionů (DROM)

8 Atlantická oblast V atlantické oblasti je v odvětví rybolovu zaměstnáno téměř 179 000 lidí, z toho 82 900 pracuje v rybolovu, 55 800 ve zpracování ryb a 40 100 v akvakultuře. Galicie je jedna z nejdůležitějších oblastí rybolovu z hlediska závislosti (4,1 %, 45 500 lidí), ostatních sedm oblastí vykazuje míru závislosti 1 2 %. Tři oblasti vykazují míru závislosti na mořském rybolovu přesahující 1 %: Azory (3,4 %), Galicie (1,9 %) a Algarve (1,0 %). V 11 regionech odvětví rybolovu zaměstnává více než 5 000 lidí. Bretaň je také důležitá svou zaměstnaností v oboru zpracování ryb (7 400 lidí), zatímco akvakultura je hlavním zaměstnavatelem v Galicii, Poitou-Charentes a Algarve. Středomoří V oboru rybolovu ve Středomoří pracuje zhruba 118 000 lidí, z toho 89 800 v rybolovu, 16 300 ve zpracování ryb a 11 800 v akvakultuře. Osm regionů vykazuje míru závislosti v celkovém odvětví rybolovu převyšující 1%. Sedm z těchto regionů je v Řecku. Tato závislost je zvláště vysoká v oblastech Voreio Agaio (6,6 %), Ionia Nisia (3,4 %) a Notio Agaio (3,3 %). Většina z těchto lidí je zaměstnána v mořském rybolovu. Zpracování ryb a akvakultura mají okrajový význam. Mnoho lidí pracujících v odvětví rybolovu je na Sicílii (12 000), v Katalánsku (6 800) a Puglii (6 400). Tyto oblasti mají rovněž nejvyšší počty lidí pracujících ve zpracování ryb. 3. Loďstvo v mořském rybolovu Zaměstnanost na palubě rybářských lodí v 15 státech EU klesla ze zhruba 240 000 v roce 1998 na zhruba 190 000 v roce 2003, což znamená pokles o 21 %. Vzhledem k tomuto trendu se odhaduje, že 25 členských států EU v roce 2005 zaměstnávalo zhruba 190 000 rybářů na lodích. Skutečná úroveň zaměstnanosti v rybářských posádkách EU je výsledkem poptávky po rybářích na jedné straně a jejich dostupnosti (nabídky pracovních sil) na straně druhé. Poptávka po rybářích je určována velikostí flotily, náročností užívané technologie na pracovní síly a rentabilitou plavidel. 9 Ochota pracovat na rybářských lodích (nabídka pracovních sil) je určena složitým vzájemným vztahem sociálních a ekonomických faktorů. Hlavními důvody zjevně klesajícího zájmu o práci na rybářských lodích jsou nižší mzdové sazby, negativní image odvětví, horší vyhlídky na případnou možnost stát se vlastníkem lodi, lepší vyhlídky v zaměstnanosti mimo rybolov, mizení tradičních způsobů života a vyšší

ocenění společenského života na pevnině. V důsledku toho po mnoho let klesá počet studentů přijímaných do rybářských škol. 10 Rybářské flotily v mnoha zemích zaznamenaly několik strukturálních nedostatků posádek, ačkoli počet plavidel v EU-15 klesl z 95 000 v roce 1998 na 83 000 v roce 2005, což znamená pokles o 24 %. 4.Zpracování a akvakultura 11 Celková zaměstnanost v odvětví zpracování ryb zůstala v posledních deseti letech v podstatě konstantní, ačkoli se situace v jednotlivých členských státech a segmentech liší. Zaměstnanost klesla zvláště v sektorech zpracovávajících produkty z místních dodávek. Zvýšená spotřebitelská poptávka po jakostních produktech z mořských živočichů v EU však přinesla nové podnikatelské příležitosti. Problémy odvětví se týkají nákladů na pracovní síly, dodávky surovin a konkurence dovozů a nižší průměrné velikosti společností. Trh potravin z mořských živočichů v EU roste o zhruba 1,5 % ročně ale více než 50 % spotřeby ryb v EU závisí na dovozech ze třetích zemí. To vytváří nové příležitosti pro zpracování a obchod, zejména u inovačních produktů s vysokou přidanou hodnotou, přizpůsobených potřebám a prospěšných pro zdraví. V EU existuje obecný posun směrem k přidané hodnotě a od primárního zpracování, které lze s nižšími náklady provádět mimo EU. Hospodářská soutěž u surovin se zintenzivňuje, zatímco současně dovozy ze zemí s nízkými mzdami a konsolidace velkých evropských maloobchodních řetězců stlačují ceny a ziskové marže. Průměrná velikost mnoha zpracovatelů ryb v EU je relativně malá větší maloobchodní řetězce vyžadují dodávky dostatečných objemů standardních produktů za konkurenceschopné ceny, a proto je nutné stále zvyšovat produktivitu a efektivitu. Globální hospodářská soutěž v oblasti surovin nutí společnosti zaměřit se na globální zajištění zdrojů mnoho zpracovatelů je příliš malých na to, aby zavedli plnou inovační strategii produktů a procesů, nutnou ke splnění norem jejich větších zákazníků, kteří rovněž požadují přísnější environmentální a jakostní normy. V této souvislosti mají malé společnosti v porovnání se svými většími konkurenty zcela jasně velké nevýhody. V důsledku toho lze v EU v oboru zpracování ryb očekávat větší konsolidaci i přesun části zaměstnanosti do zemí s nízkými mzdami.

Evropská komise Zaměstnanost v odvětví rybolovu Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství 12 Celková produkce akvakultury v EU se zvýšila z 1,1 mil. tun v roce 1994 na 1,4 mil. tun v roce 1998, ale od té doby zůstala víceméně konstantní. Tento nárůst byl v plné míře způsoben mořskou akvakulturou. Ve zbytku světa se produkce akvakultury v období 1993 2003 zdvojnásobila. Odvětví v EU zaměstnává zhruba 65 400 lidí celková zaměstnanost zůstala relativně stabilní, přestože na vnitrostátní úrovni došlo k určitým posunům. Produktivita práce se zvyšovala zhruba o 3 % ročně, hlavními produkty akvakultury v EU byly ryby (pstruh, losos, mořčák evropský, zubatec obecný) a měkkýši (mušle, ústřice a další mlži). Celková hodnota produkce akvakultury v EU se v letech 1993 až 2003 zvýšila o 49 % na 2,8 mld. EUR. Akvakultura představuje zhruba 17 % objemu a 27 % hodnoty celkové produkce rybolovu EU hlavními produkčními zeměmi jsou Španělsko, Francie, Itálie, Velká Británie a Řecko, na něž v roce 2003 připadalo zhruba 80 % produkce akvakultury. Jsou to rovněž země s nejvyšší zaměstnaností v odvětví akvakultury. Hlavními problémy akvakultury v EU jsou klesající ceny v důsledku vysoké globální konkurence, omezený prostor v příbřežních oblastech a složité předpisy na ochranu životního prostředí. 2006 16 stran 14,8 x 21 cm ISBN 92-79-02153-2 PRODEJ A PŘEDPLATNÉ Placené publikace, které vydává Úřad pro úřední tisky, je možné zakoupit v našich prodejních místech po celém světě. Jaký je postup pro získání té či oné publikace? Jakmile si opatříte seznam prodejních míst, vyberte si vhodnou prodejnu a objednejte si požadovanou publikaci. Jak si opatříte seznam prodejních míst? buď na internetové stránce Úřadu pro úřední tisky http://publications.eu.int/ nebo o něj můžete požádat faxem na čísle (352) 2929-42758 a obdržíte ho v tištěné podobě.

KL-76-06-076-CS-C