PTAČÍ OBLAST BROUMOVSKO

PLÁN MONITORINGU PTAČÍ OBLAST BROUMOVSKO Zpracoval: Josef VRÁNA (listopad 2004) Aktualizace: Josef VRÁNA a Jan HORA (květen 2006) 1. Popis ptačí oblasti Ptačí oblast zaujímá středovou část stejnojmenné Chráněné krajinné oblasti na ploše 9121,7 ha a probíhá po linii SZ JV, na délku měří 23 km a v nejširším místě má 6,5 km. Území se nachází v Královehradeckém kraji mezi obcí Machov, státní hranicí s Polskem a obcí Božanov na jihovýchodě, mezi Policí nad Metují, Teplicemi nad Metují a Křinicemi ve střední části, až po obce Vernéřovice a Adršpach na severozápadě. Jejími jádry jsou území s pestrým skalním reliéfem a bohatým členěním rozsáhlá plošina Adršpašsko-teplických skal s navazujícím Křížovým vrchem a Borkem, hora Ostaš s přilehlou Hejdou, úzký hřbet Broumovských stěn s Vernéřovickou strání a masív Boru. Tyto celky byly vzájemně propojeny koridory otevřené krajiny, jenž splňují nároky předmětných druhů na získávání potravy, odpočinek a migraci. Na území ptačí oblasti rostou staré jehličnaté i listnaté lesy, dále jsou zde zastoupeny suťové listnaté a smíšené lesy na prudkých okrajích kuest a reliktní bory. Celkem 27 % rozlohy ptačí oblasti (2462,05 ha) leží v šesti maloplošných zvláště chráněných území, z nichž nejvýznamnější jsou NPR Adršpašsko-teplické skály (1771,84 ha) a NPR Broumovské stěny (638,08 ha). Charakteristickým biotopem zdejší ptačí oblasti jsou těžko přístupné skalní stěny a soustavy věží, protkané hlubokými roklemi a plošinami, v kterých hnízdí i dva druhy, jenž se staly předmětem ochrany výr velký (Bubo bubo) a sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Dalšími význačnými druhy tohoto typu biotopu jsou krkavec velký (Corvus corax), kavka obecná (Corvus monedula), poštolka obecná (Falco tinnunculus), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek šedý (Muscicapa striata) a další. Kavka obecná obsadila v roce 2006 dvě nová hnízdní stanoviště v PP Kočičí skály a NPR Adršpasko-teplické skály. Po dvaceti letech byl druh také opětovně pozorován ve starém bukovém porostu pod Strážnou horou v Broumovských stěnách. V zimě do skal velmi vzácně zaletuje i zedníček skalní (Tichodroma muraria). Ve zbytcích bukových porostů hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), lejsek malý (Ficedula parva) a sýc rousný (Aegolius funereus), který však dává přednost menším bučinám ve starých jehličnatých porostech. V místech, kde smrkové porosty a bory plošin mají etážovitý charakter, se vyskytuje kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Ve starších smíšených porostech pravidelně hnízdí včelojed lesní (Pernis apivorus) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis), naopak zapojené porosty mladších smrčin jsou domovem krahujce obecného (Accipiter nisus). Na okrajích rozsáhlých lesních celků s výskytem vran šedých (Corvus corone) řídce hnízdí i ostříž lesní (Falco subbuteo). V jihovýchodní části oblasti byl opětovně pozorován vzácný jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Na otevřených nesečených plochách se zdržuje chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), moták pochop (Circus aeroginosus), moták lužní (Circus pygargus) a za potravou sem zaletuje čáp bílý (Ciconia ciconia). V hnízdním období roku 2006 dochází k nárůstu frekvence pozorování u kriticky ohroženého luňáka červeného (Milvus milvus). V období migrací jsou zde častými hosty moták pilich (Circus cyaneus) a káně rousná (Buteo lagopus). 1

2. Předmět ochrany Druh 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Výr velký (Bubo bubo) 12 11 10 9 7-8 7 Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) 2 1-2 3 3 4 3 Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) Sokol je dravcem strmých vysokých skal a otevřených prostor. Svoje hnízda si téměř výlučně zakládá ve skalních dutinách, na římsách nebo v opuštěných hnízdech krkavců. Na lokalitu se vrací velmi časně, často je možné oba ptáky pozorovat již koncem února. Někteří jedinci v oblasti i zimují. Skalní města Broumovské vrchoviny v minulosti patřila z hlediska výskytu sokola stěhovavého mezi nejvýznamnější území České republiky. Hnízdiště byla soustředěna do Broumovských stěn a Adršpašsko-teplických skal, další páry se vyskytovaly jednotlivě na Ostaši a Boru. V poválečných letech 1945-1950 patrně hnízdilo ve zdejších skalách 4-6 párů současně. Během několika málo let sokol z Broumovska, stejně jako z celého státního území, vymizel a poslední výskyt nehnízdících ptáků byl zaznamenán v roce 1968. V novodobé historii se první pár pokusil o hnízdění v roce 1998, tedy po 30 letech absence. V letech 2000 až 2006 bylo zjištěno celkem 11 případů zahnízdění, z toho 7 úspěšných (64%), z kterých vylétlo 17 mláďat. V roce 2006 se na Broumovsku zdržovaly 4 teritoriální páry sokolů, avšak pouze dva zahnízdily. Od roku 2000 je divoká populace ornitology pravidelně monitorována a sledována na celé ploše oblasti. Výr velký (Bubo bubo) Podmínky pro jeho výskyt splňuje převážná část terénů pískovcových skalních oblastí a také suťové a svahové lesy v údolích řeky Metuje a některých jejích přítoků. Některá hnízdiště jsou tradičně obsazována po mnoho let. V posledních dvaceti letech výři byli při hnízdění zjištěni na 16 lokalitách, 12 hnízdišť ptáci obsazovali pravidelně a zbylá 4 stanoviště pouze nahodile. Populace pomalu narůstala až do roku 1992, kdy byl velmi úspěšný rok a z hnízd vylétlo 8 mláďat. Početnost dosáhla maxima patrně v období okolo roku 1995, odkdy je zjišťován částečný ústup. Po roce 2000 se nepříznivý trend ještě prohloubil. Radikální pokles v oblasti SPA byl zaznamenán zejména na území NPR Adršpašsko-teplické skály, kde zůstala opuštěna většina historických lokalit. Naopak v NPR Broumovské stěny nedošlo k poklesu v počtu obsazených stanovišť a situace se jeví jako stabilní. Páry osídlují zejména příkrý svah Broumovských stěn a odlehlá místa Adršpašsko-teplických skal. Vernéřovická stráň a masív Ostaše s Hejdou jsou obsazovány nepravidelně. Příčinou poklesu může být rušení na hnízdištích způsobené zvýšenou návštěvností a horolezeckou činností v NPR Adršpašsko-teplické skály, nezákonný odlov ptáků v Broumovské kotlině, ztráty na elektrovodech, nedostatečná potravní nabídka v zimním období a radikální pokles početnosti populace ježka (Erinaceus sp.). 3. Přehled dosavadního monitoringu - Sokol stěhovavý: reintrodukce 1995-2000, pravidelné sledování hnízdišť a jejich ochrana, odčítání ptáků v populaci 2000-2006 (VRÁNA 2001, 2003, 2004, 2005, databáze a hnízdní karty J. Vrány). - Výr velký: pravidelné monitorování populace a hnízdišť 1985-1992, 2003-2006, nepravidelné monitorování populace a hnízdišť 1980-1984, 1993-2002 (databáze J. Vrány). - Čáp černý: nepravidelné sledování hnízdišť a ochrana 1979 až 2004, pravidelné sledování hnízdní populace s výstupem na orgány OP 2005 2006 (VRÁNA 2004, databáze a hnízdní karty J. Vrány). 2

- Sýc rousný: nepravidelné monitorování populace a hnízdišť 1985-2004, akustický monitoring 2006 (databáze J. Vrány). - Kulíšek nejmenší: nepravidelné monitorování populace a hnízdišť 1985-2006 (databáze J. Vrány) - Krkavec velký: inventarizace hnízdních a výskytových stanovišť (VRÁNA 2005, databáze J. Vrány). - Luňák červený: pravidelné sledování výskytových stanovišť na celé ploše CHKO 2006 (databáze J. Vrány). - Chřástal polní: sledování hlasové aktivity 2005-2006 (databáze ing. Kult). 4. Metodika monitoringu Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) v r. 2006 převzal koordinaci monitoringu Poradní sbor Lokalizace monitoringu: celá ptačí oblast Metodika: vizuální a akustická kontrola na všech známých, historických a potencionálních hnízdištích Termín a četnost monitoringu: poslední dekáda II. až druhá dekáda IV. běžného roku v závislosti na počasí a sněhové pokrývce, četnost kontrol dle rozpisu Denní doba: dopolední hodiny 8:00-11:00 nebo odpoledne 13:00-17:00 Počasí: monitoring bude přednostně prováděn za slunečného a jasného počasí Další záznamy a činnosti: - odčítání pozorovaných ptáků - vedení databáze - vedení hnízdních karet - přesné zaměření pozice hnízd přístrojem GPS - fotodokumentace nálezů - spolupráce s orgány OP Výstup: - zákresy obsazených teritorií, hnízd a kontrolovaných lokalit (vrstvy.shp) s popisem nálezových dat v atributových tabulkách Výr velký (Bubo bubo) Lokalizace monitoringu: celá plocha lesních pozemků ptačí oblasti Metodika: 1. akustická kontrola všech potencionálních hnízdních biotopů 2. přesné zaměření stanovišť houkajících ptáků při opakované kontrole, stanovení přítomnosti páru na lokalitě 3. dle výsledků akustického šetření lokalizace stanovišť a hnízdišť na základě zjišťování pobytových stop (trus, vývržky, pelichání, zbytky potravy), 4. přímá kontrola zbylých stanovišť obsazených v minulosti na základě zjišťování pobytových stop (trus, vývržky, pelichání, zbytky potravy) Termín a četnost monitoringu: 3

1. akustické kontroly dle bodu č.1 v termínu od 01.01. do 28.02. 2. přesné zaměření houkajících ptáků a stanovení přítomnosti párů dle bodu č.2 od 01.03. do 31.03. 3. přímé kontroly hnízdišť v termínu od 25.05. do 15.06. Denní doba: 1. akustické kontroly dle bodu č. 1 při soumraku a v první polovině noci (do 22. hod.) 2. přesné zaměření houkajících ptáků a stanovení přítomnosti párů dle bodu č.2 půl hodiny před setměním a půl hodiny po setmění 3. kontroly teritorií v odpoledních hodinách do setmění (od 17. hodiny) Počasí: akustické kontroly za jakýchkoliv povětrnostních podmínek mimo dnů s poryvy větru a srážkami, rekognoskace teritorií a přímé kontroly hnízd za každého počasí mimo výrazně chladných dnů nebo dnů s vydatnými srážkami. Vedení dalších záznamů: - vedení databáze nálezů včetně negativních zjištění - vedení hnízdních karet - přesné zaměření pozice nálezů přístrojem GPS - fotodokumentace nálezů - determinace potravy - spolupráce s orgány OP při vymezování ochranných zón - zjišťování rizikových faktorů působících negativně na populaci. Výstup: - zákresy stanovišť houkajících ptáků, obsazených teritorií a hnízdišť (vrstvy.shp) s popisem dat v atributových tabulkách 5. Pravidelnost monitoringu Druh 2005 2006 2007 Periodicita Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) + + + Každoročně, od r. 2006 monitoring koordinuje Poradní sbor Výr velký (Bubo bubo) + + + Každoročně 6. Monitoring dodržování ochranných podmínek Činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody (Nařízení vlády č. 20/2005, ze dne 15. prosince 2004, 3) (1) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí a) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití, b) provádět veškeré mýtní a předmýtní úmyslné těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v lesních porostech ve vzdálenosti menší než 200 m od známého hnízdiště sokola stěhovavého v době od 1. března do 30. června, 4

c) provádět veškeré mýtní a předmýtní úmyslné těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v lesních porostech ve vzdálenosti menší než 200 m od známého hnízdiště výra velkého v době od 15. února do 30. května, d) nově umisťovat myslivecká zařízení ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízdišť sokola stěhovavého a výra velkého. (2) Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není třeba a) k činnostem podle odstavce 2 písm. a), pokud tyto činnosti podléhají rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu a příslušný orgán ochrany přírody k němu vydal stanovisko. b) k činnostem podle odstavce 1, jestliže se jedná o činnosti prováděné dle zvláštních právních předpisů na území stanoveného dobývacího prostoru a výhradních ložisek, c) v případě opatření, jimiž se předchází nebo brání působení škodlivých činitelů na les, a k opatřením při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese podle zvláštního právního předpisu, d) při realizaci činností k zajištění provozní způsobilosti pozemní komunikace. (3 Lokalizaci známých hnízdišť uvedených v odstavci 1 písm. b a c sdělí písemně vlastníkům dotčených lesních pozemků příslušný orgán ochrany přírody před počátkem či v průběhu doby omezení těžební činnosti. 7. Jiné důležité informace Příslušný orgán ochrany přírody: - Ptačí oblast : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO - CHKO : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO, Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují, telefon: +420 491 549 020-033, (vedoucí Ing. Hana Heinzelová) Potřebná povolení: - povolení vjezdu do lesa v CHKO Monitoring dalších druhů přílohy I: V rámci celostátního monitoringu druhů přílohy I směrnice ES o ptácích - na území Ptačí oblasti v roce 2006 sýc rousný a v roce 2007 datel černý - na území CHKO v roce 2006 čáp černý a výr velký 8. Literatura BĚLKA, T., FLOUSEK, J. & VRÁNA, J., 1989: Postup šíření krkavce velkého (Corvus corax) v severovýchodních Čechách do roku 1985. Zprávy MOS, 47: 19-27. ČEJCHAN, A., 1948: O výskytu dravců (Accipitres) v okolí Adršpachu. Sylvia, 3: 70-71. DIVIŠ, T., 2003: Několik poznámek k rozšíření a ekologii kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum). Panurus, 13: 95-99. FÁBERA, V., 1947: Ptactvo Policka., 1: 9-11. FÁBERA, V., 1948: O některých vzácných dravcích na Policku nad Metují. Sylvia, 3: 71-72. FÁBERA, V., 1957: Ptáci v Polických stěnách. Naše vlast, 5: 8. FÁBERA, V., 1963: Příspěvek k poznání ptactva Broumovských stěn. Zprávy MOS, 7: 33-40. FÁBERA, V., 1965: Zvýšený výskyt ořešníků kropenatých (Nucifraga caryocatactes) v Broumovských stěnách v roce 1964. Zprávy MOS, 9: 17-18. 5

FÁBERA, V., 1969: Tetřívci v Broumovských stěnách. Myslivost, 18: 66. FLOUSEK, J., 1985: Drozd cvrčala (Turdus iliacus) v severovýchodních Čechách. Sbor. Východočeské pob. ČSO ZK ROH Tesla Pardubice, 7: 57-59. KAŠPAR, B., 1948: O ptactvu, které u nás přebývá přes zimu.,2: 30-31. MRLÍK, V., VRÁNA, J. & BĚLKA, T., 1993: Současný stav sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v České republice a strategie jeho ochrany. Studie pro ČÚOP Praha a Českou sekci ICBP, Studenec a Týniště nad Orlicí, msc. RYBÁŘ, P., 1982: Závěrečná zpráva o 1. etapě zoologického inventarizačního průzkumu Státní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály. KSSPPOP, Pardubice, Dep. AOPK ČR, Praha a AOPK ČR středisko Pardubice, msc., 30 pp. SEKERA, J., 1954: Rozšíření výrů v Československu. Práce výzkumnýchh ústavů lesnických v ČSR, 7: 151-180. ŠTANCL, L., 1980: Sovy východních Čech III. Práce a studie KSSPPOP Pardubice, 12: 133-152. VOŘÍŠEK, P., 2000: Monitoring a ochrana populace sokola stěhovavého a raroha velkého v ČR. Závěrečná zpráva z projektu Sledování a ochrana dravců a sov, msc. VRÁNA, J., 1993: Výskyt a hnízdění kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) v Broumovské vrchovině. Práce a studie, n. ř. 1: 59-64. VRÁNA, J., 1993: Pozorování zedníčka skalního (Tichodroma muraria) v Teplicko-adršpašských skalách. Panurus, 5: 33-34. VRÁNA, J., 2000: Výskyt zvláště chráněných druhů ptáků v Broumovských stěnách. Zpráva pro Správu CHKO, msc. VRÁNA, J., 2001a: Pozorování orla křiklavého (Aquila pomarina) na Náchodsku. Panurus, 11: 133-134. VRÁNA, J., 2001b: Minulost a současnost sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v Broumovské vrchovině. Studie pro Správu CHKO, msc. VRÁNA, J., 2003: Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) na Broumovsku v roce 2003. Závěrečná zpráva, dep. Správa CHKO, msc., 8 pp. + 6 příloh. VRÁNA, J., 2004: Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) na Broumovsku v roce 2004. Závěrečná zpráva, dep. Správa CHKO, msc., 9 pp. VRÁNA, J., 2004: Čáp černý (Ciconia nigra L.) v CHKO. Panurus, 14: 3-25. VRÁNA, J., 2005: Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) v Ptačí oblasti v roce 2005. Závěrečná zpráva, dep. Správa CHKO, msc., 9 pp. + 3 přílohy. VRÁNA, J., 2005: Inventarizační průzkum NPR Adršpašsko-teplické skály a NPR Broumovské stěny. Závěrečná zpráva, (Corvus corax, Bubo bubo), dep. Správa CHKO, msc., 24 pp. VRÁNA, J., SPÍŠEK, J. & KUNA, P., 2002: 14.. Pp. 14/1-14/3 in HORA, J., MARHOUL, P. & URBAN, T., 2002: Natura 2000 v České republice. Návrh ptačích oblastí. ČSO, Praha. 6