Zápis z 25. zasedání Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii České republiky

Zápis z 25. zasedání Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii České republiky Datum: 23. 4. 2018 Místo: Ministerstvo průmyslu a obchodu, na Františku 32, Praha 1 Podkladové materiály na 25. zasedání Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii České republiky (Rada vlády) k jednotlivým bodům programu byly členům Rady vlády zaslány elektronickou poštou dne 7. dubna 2018. Bod 1 Zahájení 25. zasedání Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii Tomáš Hüner (předseda Rady vlády): Ve 13:00 hod. přivítal všechny účastníky 25. zasedání Rady vlády, členy Rady vlády, pověřené zástupce a pozvané hosty. Konstatoval, že je z celkového počtu 36 členů je přítomno 30 členů Rady vlády a pověřených zástupců tzn., že je přítomna nadpoloviční většina členů. Rada vlády je usnášeníschopná. Seznámil členy Rady vlády s níže uvedeným návrhem programu 25. zasedání Rady vlády: 1. Zahájení 25. zasedání Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii. 2. Návrh na doplnění Surovinové politiky ČR. 3. Aktuální stav plnění cílů v oblasti energetické účinnosti a možnosti nových opatření v podnikatelském sektoru. 4. Aktuální bilance dostupnosti a potřeb černého uhlí pro průmysl a energetiku. 5. Další vývoj procesu projednávání a příprav legislativních návrhů v rámci tzv. zimního legislativního balíčku, průběžná informace k Národním klimaticko-energetickým plánům. 6. Různé. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) dotázal se účastníků jednání, jestli navrhují doplnění bodu do programu jednání. V tomto ohledu nebyly vzneseny žádné návrhy a bylo tedy přistoupeno k hlasování o schválení návrhu programu. Návrh na usnesení k bodu 1: Rada vlády 1. schvaluje návrh programu 25. zasedání Rady vlády; Pro: 30 Proti: 0 Zdržel se: 0 Usnesení k bodu 1 bylo schváleno. Bod 2 Návrh na doplnění Surovinové politiky ČR. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) předal slovo Pavlu Kavinovi (MPO). Pavel Kavina (MPO) představil Návrh na doplnění Surovinové politiky ČR a konstatoval, že problematika surovinové politiky byla na jednání Rady již několikrát projednávána. Surovinová politika ČR byla po standardním a velmi důkladném projednání v červnu 2017 předložena vládě ČR a schválena dne 14. června 2017 (usnesení vlády č. 441). Následně byla dne 11. října 2017 vládou přijata Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin Evropské unie a některých dalších surovin, a v tomto usnesení (č. 713 ze dne 11. října 2017) stanovila vláda ministru průmyslu a obchodu v bodě III.3.e) úkol zajistit aktualizaci Surovinové politiky České 1

republiky v oblasti nerostných surovin ve věci doplnění pro stát výhodných podmínek využití nerostných surovin, v souladu s částí III materiálu čj. 1066/17. Na základě tohoto úkolu vznikl materiál ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a společností DIAMO, který Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá v souladu s tímto úkolem vládě ke schválení návrh textu, který bude vložen do platné Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů na začátek kapitoly 3.2.9 Záměry v oblasti superstrategických/kritických surovin EU. Tak bude dána společnosti DIAMO vyhrazená pravomoc provádět geologický průzkum pro skupinu superstrategických/kritických surovin EU ve spolupráci s Českou geologickou službou. Jedná se o následující strategické nerostné suroviny: kritické suroviny EU (antimon, beryllium, fluorit, germanium, chróm, indium, kobalt, koksovatelné uhlí, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin, prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit, wolfram), drahé kovy (zlato), strategické energetické suroviny (uran), ostatní suroviny se zvláštním potenciálem pro českou ekonomiku (lithium, tantal, zirkonium a titan). DIAMO ve spolupráci se Českou geologickou službou zpracují rešerši z minulých geologických průzkumů, ale nyní se zaměřením na výše uvedené suroviny v ČR. Za zajištění geologických prací návrhové etapy (včetně projektových studií ložiskového průzkumu) budou odpovídat státní subjekty, a to státní podnik DIAMO a Česká geologická služba. Za zajištění realizační etapy (včetně realizace ložiskového či těžebního průzkumu) budou odpovídat určené státní subjekty, a to státní podnik DIAMO s odbornou podporou České geologické služby, případně s podporou dalších státních nebo soukromých subjektů. O záměru konkrétního průzkumu bude vždy připraven materiál ke schválení vládě ČR, neboť se jedná o finančně náročnou a investičně velmi rizikovou činnost. K vlastnímu Návrhu na doplnění Surovinové politiky ČR se sešlo cca 50 připomínek z toho cca 35 zásadních. MPO nyní připomínky vypořádává. Jednou z relevantních zásadních připomínek byl také požadavek na projednání materiálu touto Radou vlády, což dnes činíme. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) uvedl, že materiál by měl být předložen vládě ČR v červnu 2018. Dále otevřel diskusi k tomuto bodu jednání. Jaroslav Míl (SP ČR) vnímá, že existuje určité politické zadání nejen při přípravě Surovinové politiky, ale i Horního zákona a domnívá se, že některá opatření nejsou vhodná. Pokud dojde ke změně, zrušení, navrhovaného moratoria, mohla by vláda svou vyhláškou ovlivnit nákladovost (sazby). Bylo by dobré držet se logiky Energetického regulačního úřadu a jeho 4 5-ti letých cyklů tzv. regulačních období, obdobně jako v EU. Toto by mělo zajistit dostatečnou jistotu pro investory. V řádu jednoho či dvou let může docházet k nežádoucím výkyvům finančních toků pro dotčené podniky. Návrh na zrušení moratoria už s ohledem na potřebu racionálního ekonomického plánování těžby doporučuje přehodnotit. Dále se domnívá ve výše uvedených souvislostech, že by se neměl měnit zákon prostřednictvím vyhlášek. Navrhuje nejdříve komplexně vyhodnotit dopady navrhovaného doplnění Surovinové politiky ČR, které mu zde chybí. Pavel Kavina (MPO) změna navrhovaného moratoria není přímo součástí navrhovaného doplnění Surovinové politiky ČR, ale spíše Horního zákona. Uvedené výhrady také vnímá, Surovinová politika je již dnes závazná pro orgány státní správy, takže de facto (prostřednictvím povolení) závazná pro celý sektor. Analogie je v zakotvení Státní energetické koncepce v zákoně o hospodaření energií. Pavel Fiala (TU) cílem navrhovaného opatření je ochránit suroviny ve prospěch státu. To je, dle jeho názoru, již dostatečně zakotveno v současné legislativě. Ve vazbě na státní rozpočet by se mělo definovat asi o kolik ložisek superstrategických surovin se bude jednat. Domnívá se, že kapacity DIAMA a České geologické služby budou pro komplexní průzkumy ložisek superstrategických surovin omezené a bude tedy nutné využívat další subjekty. Proč se tedy neobracet na další subjekty veřejnou soutěží přímo? Zpochybňuje se tím volná soutěž na trhu. V současnosti žadatel o průzkumné území má obvykle i znalosti o dalším zpracování zkoumané suroviny a jejím uplatnění na trhu, což v celé šíři strategických surovin nelze předpokládat u DIAMO a ČGS. Vzhledem k omezenému čerpání prostředků ze státního 2

rozpočtu bude rozdíl v přístupu k průzkumu, oproti korektnějším záměrům nezávislých subjektů o využití a dalších faktorech zkoumaných zásob konkrétní strategické suroviny. Stát se navrhovaným opatření ochuzuje o možnost pružné reakce na tržní vývoj v dané oblasti. Domnívá se, že navrhované odsouhlasení konkrétních průzkumných akcí je na zodpovědnosti daného subjektu, a není potřeba schvalování vládou ČR. Jan Rovenský (Zelený kruh) sdělil, že Zelený kruh předmětný návrh na doplnění Surovinové politiky ČR podporuje. Dotázal se, kdo a jak bude vyhodnocovat rizika a ekonomickou výhodnost spojenou s těžbou v případě zapojení státu? Co se jeví dnes jako výhodné, se může v průběhu času naprosto změnit. V předmětné návrhu chybí vyjasnění, jak bude probíhat proces hodnocení. Pavel Kavina (MPO) Určení podniku DIAMO k danému účelu plyne z usnesení vlády. Česká geologická služba byla zvolena s ohledem na její odborné kapacity. Vláda bude projednávat materiály k záměru těžby a jejího financování prostřednictvím státu u jednotlivých ložisek, a to mimo jiné z důvodu dopadů na státní rozpočet. Stát chce posílit svou roli při rozhodování, která ložiska se budou zkoumat. Jak bude konkrétně probíhat proces hodnocení je v současné době diskutováno. Bude zřejmě řešeno expertní skupinou složenou z pracovníků MPO, MŽP, ČBU a České geologické služby. Na tento účel jsou třeba odborníci zabývající se ekonomickou problematikou těžených surovin. Takových specialistů je v ČR velmi málo, konkrétně se jedná o čtyři experty v již důchodovém, nebo předdůchodovém věku. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) upozornil na to, že navrhovaným opatřením stát přebírá odpovědnost za rizika spojená s průzkumem ložiska i rentabilitu těžby a další. Případně z kapacitních důvodů může nakonec do aktivit spojených s průzkumem či těžbou vstoupit soukromý subjekt, ale rozhodující slovo o uvedených skutečnostech ve spojení s využitím superstrategických surovin bude mít vždy stát. Pavel Fiala (TU) domnívá se, že zadáváním zakázek soukromému subjektu přes společnost DIAMO bude docházet k prodražení. Vznesl dotaz, zda je obdobný způsob navrhovaného přístupu k průzkumu a těžbě superstrategických surovin z hlediska přímé účasti státu používán i v jiných zemích? Pavel Kavina (MPO) z hlediska přímé účasti státu byla provedena podrobně analýza cca 30 zemí. Tato analýza byla součástí materiálu schváleného vládou ČR dne 11. dubna 2018. Analýza dospěla ke zjištění, že přímá státní ingerence se se v oblasti superstrategických surovin v žádném státě nevyskytuje. Jedinou výjimkou je menšinový státní podíl ve firmě těžící chromity ve Finsku. Byla také zpracována informace pro vládu týkající se vlastních superstrategických surovin a jejich výskytu a případných možností využití v ČR. Došlo k redukci těchto surovin v podmínkách ČR, protože část z nich se v ČR s ohledem na geologickou stavbu vůbec nevyskytuje. Do budoucna se může jednat např. o 5 8 surovin využitelných v našich podmínkách. Pavel Bartoš (za vládního zmocněnce) otázal se, jak budou zahrnuty v kontextu navrhovaného opatření náklady těžby? Hrozí porušení pravidel hospodářské soutěže. Jak se bude postupovat v případě objevení dalšího nerostu v rámci průzkumu i těžby? Uvedl příklad ze Španělska, kde stát provede průzkum a následně vypíše soutěž na vytěžení tohoto nerostu. Vyjádřil dále nesouhlas s jednotnými poplatky za vytěžený nerost s přihlédnutím k různým podmínkám těžby v dané lokalitě. Pavel Kavina (MPO) problematika postupu v případě v praxi běžného výskytu více nerostů na jedné lokalitě musí být dořešena. Strategický nerost se může vyskytovat např. pouze v malém množství. Je třeba zabránit, aby nastavená pravidla nemotivovala k např. zapírání výskytu strategického nerostu těžebním subjektem při těžbě jiné suroviny apod. 3

Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) může existovat více režimů průzkumu, těžby i zjištění výskytu superstrategické suroviny. Martin Štemberka (ČBÚ) Horní zákon zná případy, kdy při průzkumu jedné suroviny dojde k nálezu jiné suroviny. Uvádí přesný způsob, jakým postupovat. V zákoně není třeba změn v souvislosti s návrhem na doplnění Surovinové politiky ČR. Návrh na doplnění umožňuje jiný přístup státu k průzkum nerostného bohatství ČR. Zdeněk Osner (KZPS) uvedl, že některé připomínky KZPS nejsou zohledněny v předkládaném materiálu. Jedná se hlavně o přímou kontrolu státu nad hájením jeho zájmů což lze označit za jeden z veřejných zájmů. Požadavek ze strany KZPS je, že se jedná o veřejný zájem. V oblasti aktualizace strategie nerostných surovin se může vycházet ze seznamu superstrategických/kritických surovin EU. Požadavek ze strany KZPS je, že se musí vycházet ze seznamu superstrategických/kritických surovin EU. Pavel Kavina (MPO) vypořádání připomínek k materiálu proběhlo 12. března 2018. Zástupci KZPS na něm bohužel nebyli přítomni. KZPS uplatnil 6 připomínek, 2 byly akceptovány, ostatní vysvětleny. Některé nemohly být akceptovány, protože byly v rozporu s jinými vznesenými zásadními připomínkami. To se týkalo i textu o veřejném zájmu. Dle judikatury Nejvyššího soudu je nutné veřejný zájem prokázat v každém jednom správním řízení specificky. Do materiálu tedy nelze uvést text doslovně dle požadavku KZPS. Ani druhý požadavek KZPS nelze akceptovat, neboť seznam superstrategických/kritických surovin EU se každé tři roky mění/aktualizuje a v rámci vypořádání vznikla dohoda MPO-MŽP-ČGS, že se bude vycházet ze seznamu z roku 2014 (během jehož platnosti bylo přijato usnesení 713), avšak spektrum surovin bude pro ČR každoročně vyhodnocováno a bude informována vláda ČR. Zdeněk Osner (KZPS) formulace může být rovněž jedním z veřejných zájmů. Vyjádřil se k zapojení společnosti DIAMO s odůvodněním, že v tomto podniku zůstávají poslední odborníci s konkrétními znalostmi z rudného hornictví. Pavel Kavina (MPO) prověří možnost změny této formulace. Věcně proti tomuto nejsou námitky. Pavel Bartoš (za vládního zmocněnce) doporučil v materiálu specifikovat co je geologický průzkum, protože např. těžař provádí ražbou nebo vrty vlastně také geologický průzkum. Pavel Fiala (TU) otázal se, zda bude nutné v návaznosti na úpravu materiálu významně modifikovat proces SEA? Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) sdělil, že na základě jednání s MŽP náleží posouzení SEA v přiměřeném rozsahu. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) přistoupil k hlasování: Návrh na usnesení k bodu 2: Rada vlády 2. bere na vědomí Návrh na doplnění Surovinové politiky ČR. Pro: 28 Proti: 0 Zdržel se: 2 Usnesení k bodu 2 bylo schváleno. 4

Bod 3 Aktuální stav plnění cílů v oblasti energetické účinnosti a možnosti nových opatření v podnikatelském sektoru. Vladimír Sochor (MPO) úspory energie mohou být určitou formou zdrojů. Závazky ČR v oblasti energetické účinnosti vyplývají ze Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES a jsou jimi zejména: čl. 3 Cíle energetické účinnosti: členské státy si stanovily orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. čl. 7 Systém povinného zvyšování energetické účinnosti: Každý členský stát vytvoří systém povinného zvyšování energetické účinnosti. Tento systém zajistí, aby bylo dosaženo kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných zákazníků do 31. prosince 2020. V této oblasti se zatím příliš nedaří plnit cíle. čl. 5 Příkladná úloha budov veřejných subjektů: Každý členský stát má povinnost renovovat 3 % celkové energeticky vztažné plochy vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a užívání ústředních institucí s cílem splnit alespoň minimální požadavky na energetickou náročnost budov. V ČR bylo identifikováno 36 organizací spadající do působnosti čl. 5 směrnice o energetické účinnosti. Těchto 36 ústředních institucí vlastní a užívá 781 budov s energeticky vztažnou plochou větší než 250 m 2. Z těchto budov nesplňuje požadavky na energetickou náročnost budov, klasifikační třídu C - úsporná, 561 budov. Možné opatření pro zlepšení stavu plnění cílů v oblasti úspor energie je odstranění bariér čerpání podpory z operačních programů (zejména OPPIK, OPŽP, IROP). K odstranění této bariéry byly v minulosti již učiněny některé kroky, které se do určité míry promítly do posledních vyhlášených výzev formou zjednodušení, zejména směrem ke zjednodušení administrativní náročnosti podání žádosti. Nejčetnější je program Nová zelená úsporám, dalším je Operační program životní prostředí. Významnou roli hraje zároveň i schvalování projektů. V případě OPŽP je zřejmý meziroční pokles počtu podaných žádostí, zároveň však došlo k podání největšího počtu žádostí v poslední výzvě a i vyššímu počtu schválených projektů, z jejichž realizací budou započítávány úspory energie do plnění cíle nových úspor energie dle čl. 7 směrnice o energetické účinnosti. Úspory se nejvíce projevují v programu Nová zelená úsporám. Program EFEKT přináší velmi dobrý výsledek, zvláště pro plnění plánu úspor vůči NAPEE. Program EFEKT II. je program, který vychází z původního programu EFEKT I. Přestože nový program převzal řadu aktivit původního programu, doznal značných změn. Původní aktivity byly vhodně doplněny o nové, jako je např. neinvestiční podpora přípravy realizace kvalitních energeticky úsporných projektů se zásadami dobré praxe či úprava stávajících aktivit tak, aby podpora byla dostupná více žadatelům. Poslední dobou na tento program spoléháme z pohledu zejména motivačních efektů. Rozpočet Státního programu je financován z prostředků státního rozpočtu a na období 2017 2021 je plánován maximálně ve výši 750 mil. Kč, tj. 150 mil. Kč ročně. Bylo by však žádoucí tento program ještě finančně posílit, protože efektivita prostředků vynaložených do programu EFEKT je velmi vysoká. V oblasti úspor z realizovaných projektů a plnění vůči NAPEE je výrazný program Zelená úsporám. Program ENERG má přispět ke snížení spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů energie v malých a středních podnicích v Praze, které nemohou být podporovány z OP PIK. Program je administrován Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Podpora je poskytována ve formě bezúročného investičního úvěru. Do budoucna by bylo dobré takovýto program rozšířit. Cílená a systémová profesionální propagace a komunikace, její konzultace se zástupci žadatelů a příjemců je oblast, kterou se zatím nedaří dostatečně rozvíjet. Podařilo se získat prostředky z EU na 5

projekt (nyní je ve fázi zadávání) pro nalezení nejlepších způsobu komunikačních kanálů individuálně pro každý sektor a pro každý druh spotřeby energie. Je velmi žádoucí komunikovat podporu úspor energie, protože povědomí o této problematice u českého obyvatelstva není zatím na žádoucí úrovni. K pokračování a posílení součinnosti a kooperace mezi jednotlivými aktéry státní správy, žadateli a příjemce, včetně výměny informací a interpretace podmínek, byl ustanoven Koordinační výbor pro energetickou účinnost. V rámci koordinačního výboru byly ustanoveny 3 pracovní skupiny, z nichž ve dvou jsou zastoupeny zástupci soukromého sektoru, pracovní skupiny pro finanční nástroje se účastní zástupci bankovního sektoru, pracovní skupina spolupráce se soukromým sektorem je zastoupena zástupci z oblasti stavebnictví, energetických služeb a průmyslu. Velkou překážkou je, že se zatím nedaří, aby státní sektor (a zejména vláda) bral úspory energie jako prioritu, přestože v rámci dikce EU je to jedna z hlavních priorit. Jednou z bariér při implementaci a propagaci zvyšování energetické účinnosti je nedostatečná propagace příkladů dobré praxe. Právě tyto příklady by mohly být motivací pro investování soukromých prostředků do energeticky úsporných projektů. Projekty dobré praxe jsou myšleny komplexní realizace úsporných opatření s cílem dosažení maximální úspory energie za nákladově optimálních podmínek. Naplnění kritérií projektů dobré praxe nabízí různé druhy energetických služeb a zejména energetické služby se zárukou tzv. Energy Performance Contracting (EPC). Je velmi potřebná ještě větší podpora uplatňování metody EPC ve veřejném a státním sektoru. Tento typ energetický služeb je velmi dobře využíván na úrovni veřejné správy v oblasti městského a krajského majetku a také státních příspěvkových organizací. Právě v těchto případech je možnost využít výjimku zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, kterou nelze uplatnit pro organizační složky státu. I přes tuto skutečnost MPO vyvíjí iniciativu a seznamuje dotčené orgány s výhodami a možnostmi EPC na úrovni státní správy, a to i s ohledem na plnění povinnosti podle článku 5 směrnice. Analýza možností dobrovolných dohod k započítávání realizovaných opatření úspor energie do plnění cíle EU. Existuje odhad, že více než polovina realizovaných energeticky úsporných projektů je bez iniciace státu. Takové projekty pak není možné započítat do plnění příslušného cíle. Je potřebné analyzovat vhodné příklady řešení této situace od některých států EU. Problém spočívá v kompenzaci úsilí podnikatelského sektoru v této oblasti ve prospěch plnění cílů státu. Jaroslav Míl (SP ČR) vyjádřil pochyby o termínech i objemu plnění uvedených cílů státu. Dle analýzy SP ČR by byly náklady na realizaci požadovaných úspor velmi vysoké (500-1100mld. Kč dle ekonomické efektivnosti realizace celého programu energetických úspor). Plnění takových cílů je, dle jeho názorů, možné pouze krok za krokem, v úzké kooperaci s orgány státní správy. Doporučuje jmenovat vládního gestora pro tuto oblast a využívat formu dobrovolných dohod s uplatněním způsobu podchycení všech energetických úspor ze strany obyvatel i malých firem. Jan Žůrek (CBCSD) vyjádřil, že opatření MPO k plnění cíle energetických úspor jdou správným směrem, jejich intenzita se však musí podstatně zvýšit. V tomto kontextu zmiňuje pro aktivaci soukromého sektoru například benefity daňového systému. Doporučuje mnohem větší propagaci ze strany státu směrem k podnikatelskému sektoru i veřejnosti. Pavel Bartoš (za vládního zmocněnce) uvedl, že mnoha větším energetickým společnostem na řešení výše úspor příliš nezáleží, neboť ztráty všeho druhu započítají do konečné ceny energie. Pro ilustraci uvedl příklad nevyužitého tepla z šachet dolů na Ostravsku. Nevidí přílišný efekt na bázi dobrovolných dohod. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) přistoupil k hlasování: 6

Návrh na usnesení k bodu 3: Rada vlády 3. bere na vědomí aktuální stav plnění cílů v oblasti energetické účinnosti a možnosti nových opatření v podnikatelském sektoru. Pro: 30 Proti: 0 Zdržel se: 0 Usnesení k bodu 3. bylo schváleno. Bod 4 Aktuální bilance dostupnosti a potřeb černého uhlí pro průmysl a energetiku. Tomáš Smejkal (MPO) uvedl, že k této problematice jsou na internetových stránkách MPO dostupné také měsíční statistiky produkce černého uhlí v dělení na energetické a koksovatelné. Byl představen materiál aktuální bilance dostupnosti a potřeb černého uhlí pro průmysl a energetiku, jehož zpracování bylo zadáno na minulé RVESS. Zdrojem informací zejména pro predikce v oblasti energetiky jsou dotazníková šetření na provozovatele výroben energie. Dalším zdrojem informací byl OTE, a.s.. Po roce 2036-2038 by potřeba energetického uhlí klesla cca na 1,5 mil. tun. Pro výrobu železa a oceli je potřeba přibližně 3 mil. tun koksovatelného uhlí. Při nynějším rozsahu výroby a nedostupnosti koksovatelného uhlí by jej bylo třeba v tomto rozsahu dovézt. Již nyní se dováží kolem 1,5 mil. tun. Výhledy těžby černého uhlí vycházejí z Restrukturalizačního plánu a byly aktualizovány. V další části bilance byly komentovány také ceny uhlí, v kontextu jejich relativně příznivého současného vývoje. Dále se bilance zabývá možnostmi i lokacemi možného dovozu uhlí. MPO zpracuje cca do poloviny tohoto roku také rozsáhlejší materiál s bilancí hnědého uhlí v souvislosti s jeho energetickým využitím. Zdeněk Osner (KZPS) vyjádřil nesouhlas s úrovní zásob oblasti Slaný, kde místo 364 tun předpokládá 1 mil. tun. Pavel Bartoš (za vládního zmocněnce) uvedl, že bilance se příliš nezabývá zásobami uhlí, uvedl příklad OKD, které, dle jeho názoru, není připraveno na těžbu. Dnes je problém také s kvalitou koksovatelného uhlí. Na lokalitě Paskov se zavírá dobře dostupných 15 mil. tun uhlí. Dále je tam přístupných dalších cca 54 mil. tun uhlí. Dovoz uhlí je obtížný z důvodů nepřipravenosti dopravních zařízení i skladování. To způsobí zhoršení konkurenceschopnosti hutního průmyslu. V sousedním Polsku je nedostatek černého uhlí, chybí cca 10 mil. tun. OKD není ve svých výkazech ztrát a zisku konzistentní. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) předpokládá, v kontextu společnosti PRISKO, ještě velmi složitý vývoj v této oblasti zásob, výhledu těžeb a dalšího. Zdeněk Osner (KZPS) zmínil možnou roli státu v podpoře těžby v OKD. Stát jak stabilizační prvek. Jaroslav Míl (SP ČR) analýza ekonomické efektivnosti těžby má vycházet z cenových relací uhlí před třemi či čtyřmi lety, tedy v době jejich nízké úrovně a ne v době kdy ceny uhlí jsou výjimečně vysoké. Pavel Bartoš (za vládního zmocněnce) vidí i nadále perspektivu těžby v OKD. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) přistoupil k hlasování: Návrh na usnesení k bodu 4: 7

Rada vlády 4. bere na vědomí aktuální bilance dostupnosti a potřeb černého uhlí pro průmysl a energetiku. Pro: 29 Proti: 0 Zdržel se: 0 Usnesení k bodu 4. bylo schváleno. Bod 5 Další vývoj procesu projednávání a příprav legislativních návrhů v rámci tzv. zimního legislativního balíčku, průběžná informace k Národním klimaticko-energetickým plánům. Hana Rambousková (MPO) - v rámci balíku Čistá energie pro všechny Evropany představila Evropská komise několik nelegislativních a 8 legislativních návrhů. Informovala zejména o problematice návrhu revize směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti, návrhu revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie a o návrhu nařízení o správě energetické unie. Všechny tyto návrhy jsou spolu propojeny. Informovala o vývoji z minulého týdne na neformální Radě pro energetiku. Bulharské předsednictví si připravilo pro zástupce členských států otázky, týkající se hlavních politických problémů ve všech návrzích. U energetické účinnosti, návrhu revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie to byla výše a povaha cílů, kterých by měla EU dosáhnout. Z diskuse vyplynulo, že bude pravděpodobně cíl 30% závazný. K článku 7 a možné flexibilitě, jak tento požadavek naplnit, diskuse nebyla. K cíli pro oblast obnovitelných zdrojů velmi pravděpodobně dojde k posunu na hodnotu 30% na úrovni EU. Je tedy možné, že souhrnně tedy budou cíle pro rok 2030, 30% a 30%. Z pohledu Bulharského předsednictví však nebyly tyto závěry úplně jednoznačné a je možno očekávat ještě další vývoj. S tím je provázeno nařízení o správě Energetické unie. Vzešla otázka, jak zajistit, aby členské státy dosáhly společně zajištění těchto cílů. Byl navržen vzorec pro transpozici plnění na členské státy. Vzorec musí mít pouze doporučující charakter. Byly diskutovány referenční body pro dosažení cíle pro obnovitelné zdroje energie. Bylo řečeno, že trajektorie nebude mít lineární charakter. Příprava Národního integrovaného plánu je komplikovaná bez konečných návrhů z úrovně EU. V tomto týdnu se uskuteční k této problematice koordinační schůzka. Předpokládá se dohoda Bulharského předsednictví s Evropským parlamentem na uvedených hodnotách. To může přinést pokrok v přípravě konečné verze Národního integrovaného plánu. Do ČR na přelomu května a června 2018 přicestuje komisař EU pan Šefčovič. Jedním z témat bude příprava Národního integrovaného plánu. V této souvislosti se předpokládá spolupráce s některými institucemi zastoupenými v této Radě. Jan Rovenský (Zelený kruh) vznesl dotaz ke kapacitním platbám. Jaký je postoj ČR. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) ČR má k této platbě negativní stanovisko. Hana Rambousková (MPO) sdělila, že změna záporné pozice ČR ke kapacitním platbám nebyla. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) přistoupil k hlasování: Návrh na usnesení k bodu 5: Rada vlády 5. bere na vědomí další vývoj procesu projednávání a příprav legislativních návrhů v rámci tzv. zimního legislativního balíčku, průběžná informace k Národním klimaticko-energetickým plánům. 8

Pro: 27 Proti: 0 Zdržel se: 1 Usnesení k bodu 5. bylo schváleno. Bod 6 Různé Pavel Bartoš (za vládního zmocněnce) zmíněný komisař EU Šefčovič přišel se zajímavou myšlenkou pro uhelné regiony podléhající transformaci s tím, že tyto regiony mají řadu problémů, které by se měly nějakým způsobem kompenzovat. Polsko, Řecko, Slovensko a Německo jsou vybráni v této problematice jako pilotní projekt. Platforma by měla řešit, jak snížit spotřebu uhlí a nesnížit konkurenceschopnost a na druhé straně, co by bylo možné ze stávajících těžebních lokalit ještě získat a dále jak tyto doly bezpečně uzavřít, aby nevznikaly dlouhodobé problémy. Uvedl domněnku, zda uvedené okolnosti místo negativních dopadů nejsou vlastně příležitostí pro Moravskoslezský kraj, který bude mít značné problémy s dokončením těžby v OKD. Doporučil tedy jisté prodloužení těžby v OKD pro získání času na řešení také energetických problémů. Pavel Zámyslický (MŽP) k revizi EUETS sdělil, že 19. března 2018 vyšla ve Sbírce zákonů nová směrnice pro obchodování s EUETS od roku 2021, kdy ČR má 1,5 roku na transpozici do České legislativy. Systém EUETS pokrývá v ČR cca 50% emisí všech skleníkový ch plynů, týká se energetiky i průmyslu. Řeší se tam nastavení budoucích schémat financování, modernizační a inovační fond, derogace, kompenzace nepřímých nákladů, výpočet povolenek pro jednotlivé podniky. Nastane spolupráce MPO, MŽP a dalších na přípravě tohoto zákona. Budou svolána jednání na přípravu transpozice uvedené směrnice. Jaroslav Míl (SP ČR) navrhuje určit vládou ČR v dostatečném předstihu gestora, který bude pracovat na celkovém určení prostředků z fondů EU pro ČR na dnes uvedené aktivity a úkoly. Finanční objem fondů bude podstatně nižší než dnes (Brexit, nižší možnost nároků z titulu výše HDP vůči průměru EU, změna struktury fondů pro další rozpočtové období). Vyjádřil obavy z opatření Energetického balíčku EU pro ČR. Dále nevidí způsob, jak oponovat pouze z úrovně ČR ustanovením EU, vyplývajícím z Energetického balíčku a zdůraznil nutnost vytvoření větší aliance zemí prosazující racionální úpravy návrhu. Například při určování 30% závazků by se mělo pro ČR vycházet z analýzy nákladů a výnosů. Hana Rambousková (MPO) uvedla, že jsme si (MPO) všech uvedených věcí vědomi. Konstatovala převažující sílu velkých členských států při hlasování. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) konstatoval, že i bez unijní problematiky je v oblasti energetiky ČR velmi mnoho věcí k řešení. Sdělil, že následující den má na programu vláda ČR výjezdní jednání v Moravskoslezském kraji k problematice OKD, Mittalu a dalšímu. Jan Rovenský (Zelený kruh) otevřel problematiku poplatkové novely Horního zákona. Konstatoval, že tato věc nebyla na programu dnešní Rady. Domnívá se, že jde o zásadní věc a bylo by dobré mít názor Rady. Formuloval Radě přímo usnesení: Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii zásadně odmítá vládní návrh Horního zákona, který ruší pětileté moratorium na úhradu vydobytého nerostu. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) sdělil, že není předpoklad nyní se tímto návrhem zabývat a k návrhu hlasovat. Tato problematika nebyla na Radou odsouhlaseném programu dnešního jednání. Obrátil se na členy Rady, kteří vesměs také odmítli se zabývat návrhem na hlasování mimo dnešní program Rady. 9

Jaroslav Míl (SP ČR) uvedl, že si uvědomuje, že tato věc nebyla ve schváleném programu, ale zda by možné Radou doporučit revidování návrhu Horního zákona, který ruší pětileté moratorium na úhradu vydobytého nerostu. Tato věc bude projednávána také tripartitou. Zdeněk Osner (KZPS) uvedl, že tato věc byla projednávána na dnešním dopoledním jednání PT pro hospodářskou politiku malé tripartity, za účasti zástupců dotčených resortů. Nyní se domnívá, že zaměstnavatelé nebudou na svých připomínkách cokoli měnit. Na PT bylo dohodnuto, že rozpory zůstávají, je nutno je řešit na vyšší úrovni, mimo jiné 9. 5. 2018 to bude na RHSD (Tripartitě). Pavel Kavina (MPO) požádal o zopakování názoru a požadavku zástupce Zeleného kruhu. Otázal se, zda podporují pětileté moratorium na neměnnost úhrad? Jan Rovenský (Zelený kruh) sdělil, že navrhl usnesení, o kterém by Rada hlasovala a to, že Rada zásadně odmítá pětileté moratorium na úhradu vydobytého nerostu. Chtěl zjistit, zda tento návrh má podporu Rady. Pavel Kavina (MPO) konstatoval, že tato věc měla být tedy zařazena v předstihu v přípravné fázi do programu dnešního jednání Rady. Jan Rovenský (Zelený kruh) pokud nebyla tato záležitost zařazena do programu dnešního jednání Rady, je s tím srozuměn a bude respektovat to, že s tímto návrhem se nebude nyní Rada zabývat. Tomáš Hüner (předseda Rady vlády) konstatoval, že Rada dodrží schválený program a nebude se nyní návrhem Zeleného kruhu zabývat. Předpokládá, že daná problematika se v budoucnu může ještě objevit. Na závěr poděkoval všem členům i hostům za účast, za veškeré příspěvky a ukončil zasedání Rady vlády v 15:10 hod. Termín 26. zasedání Rady vlády bude stanoven operativně, s předpokladem konání v říjnu 2018. zpracoval: Ing. Jiří Hřebík, tajemník Rady vlády, v. r. schválila: Ing. Han Rambousková, pověřená řízením sekce surovin a energetiky V Praze dne 25. dubna 2018 10