OBSAH DOKUMENTACE : 1-2 TEXTOVÉ PŘÍLOHY : 1. TECHNICKÁ ZPRÁVA 2. PSANÝ PODÉLNÝ PROFIL TOKU 3. GRAFICKÉ PŘÍLOHY : 3.1. PŘEHLEDNÁ SITUACE v měř. 1 : 50 000 3.2. SITUACE ZÁPLAVY v měř. 1 : 10 000 (TISK V MĚŘ. 1:5 000) 3.3. SITUACE AZZÚ v měř. 1 : 10 000 (TISK V MĚŘ. 1:5 000) 3.4. SITUACE NA PODKLADĚ ORTOFOTOMAPY SE ZÁPLAVOU v měř. 1 : 2000 1-1
1 - TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH : Číslo kapitoly Název Strana 1. Základní údaje o toku 3 2. Podklady 4 2.1. Geodetické podklady 4 2.2. Mapové podklady 4 2.3. Hydrologické podklady 4 3. Popis toku a jeho povodí 5 3.1. Popis toku 5 3.2. Hydrologické a geologické poměry 6 3.3. Trasa toku 7 3.4. Podélný profil 10 3.5. Tvar a využití údolí 10 3.6. Osídlení 10 3.7. Objekty na toku 11 4. Záplavová území 12 4.1. Základní pojmy 12 4.2. Použitý software 13 4.3. Stanovení aktivních zón sestavení modelu 14 4.4. Historické povodně 15 4.5. Hydrologické údaje dle ČSN 75 1400 16 Příloha 1 Výstupní výpočtové příčné řezy 17 1-2
1. Základní údaje Název vodního toku : S u l o v i c k ý p o t o k - drobný vodní tok (levostranný přítok Dobrovízského potoka v ř.km 1,157) Úsek vodního toku : ř.km 0,000 4,321 Číslo hydrologického pořadí : 1-12-02-0240 (6,02 km2 dle ČHMÚ) Správce vodního toku : Povodí Vltavy státní podnik, Holečkova 3178/8, 150 00 Praha 5 závod Dolní Vltava, Grafická 36, 150 24 Praha 5 Identifikátor vodního toku : 10278726 Kraj : Okres : Obec s rozšířenou působností : Středočeský Kladno Kladno Katastrální území - obecní úřady (druh mapového listu v KN) (645923) obec (532347), okres Kladno; DKM Pavlov u Unhoště (718351) obec Pavlov (532711), okres Kladno; KMD Příslušný vodoprávní úřad : Magistrát města Kladna odbor životního prostředí Náměstí Starosty Pavla, 272 52 Kladno Zpracovatel : SVIP projektová a geodetická kancelář Konečná 621, 252 16 Nučice Ing. Zdeněk Viták (autorizovaný inženýr v oboru vodního hospodářství a krajinného inženýrství pod č. 0002473) IČ: 452 65 887, tel. 724 120 899 Datum zpracování : 04-11/2017 1-3
2. Podklady 2.1. Geodetické podklady Pro zpracování dokumentace k vyhlášení záplavového území Sulovického potoka v ř.km 0,000 4,321 bylo provedeno podrobné polohopisné a výškopisné zaměření trasy toku, příčných profilů koryta a objektů na toku. Použité mapy KN Katastrální území, obec,okres Druh mapy (645923) obec (532347), okres Kladno DKM Pavlov u Unhoště (718351) obec Pavlov (532711), okres Kladno KMD 2.2. Mapové podklady rastrová vodohospodářská mapa 1 : 50 000 rastrová základní mapa ČR v měřítku 1 : 10 000 ortofotomapa v měřítku 1 : 5 000 digitální katastrální mapy v měřítku 1 : 1000 2.3. Hydrologické podklady Pro zpracování záplavových území Sulovického potoka byly použity základní hydrologické údaje ČHMÚ. Pro výpočet ustáleného nerovnoměrného proudění byly použity tyto vstupní n-leté průtoky pro jednotlivé úseky Dobrovízského potoka. Údaje n-letých průtoků na Dobrovízském potoce (ČHMÚ 08/2017): Profil Staničení Plocha Q1 Q2 Q5 Q10 Q20 Q50 Q100 [ř.km] [km 2 ] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] Zaústění do Dobrovízského potoka 0,000 6,02 0,8 1,3 2,4 3,4 4,7 6,7 8,6 Pod přítokem od Pavlova 2,606 3,87 0,5 0,8 1,5 2,0 3,0 4,1 5,5 Pro hydraulické výpočty bylo použito následující rozdělení průtoků: Úsek Staničení Q5 Q20 Q100 [km] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] Ústí do Zákolanského potoka začátek intravilánu obce 0,000-0,451 2,4 4,7 8,6 Intravilán obce 0,451-0,866 2,3 4,4 8,1 Vtok do silničního mostku na konci intravilánu Hostouně přítok od Pavlova 0,866-2,606 1,5 3,0 5,5 Přítok od Pavlova - prameniště Dobrovízského potoka 2,606-4,321 0,5 0,9 1,7 1-4
Sulovický potok ř.km 0,000 4,321 3. 3.1. Podklad pro vyhlášení záplavového území SVIP 11/2017 Popis toku a jeho povodí Povodí toku (popis směrem po vodě) Povodí Sulovického potoka náleží hydrologicky do oblasti povodí Dolní Vltavy. Sulovický potok je levostranným přítokem Dobrovízského potoka v ř.km 1,157 (nad areálem ČOV ). Dle astakologického průzkumu nelze v korytě potoka vyloučit sporadický výskyt chráněných raků, především raka kamenáče (Austropotamobius torrentium). Horní část toku, který protéká smíšeným lesním zaříznutým údolím plní funkci přirozeného biokoridoru. Sulovický potok pramení pod polní cestou, která je vedena od okraje intravilánu obce Dolany a zpřístupňuje zemědělské pozemky. Nejvyšší bod povodí je v nadmořské výšce cca. 400 m n.m.. STRUČNÝ POPIS TRASY SULOVICKÉHO POTOKA Sulovický potok pramení v polní trati mezi Pavlovem a Dolany. Zřetelné koryto začíná pod polní cestou od Dolan (z lokality Nad Hájem) cca. 3km nad obcí (viz. přiložená mapa). Do Sulovického potoka jsou v ř.km 2,606 částečně svedeny dešťové vody z areálu Zahrady Pavlov a v ř.km 2,024 dešťové vody z areálu v lokalitě Stříbra (viz. fotodokumentace a zákres v přiložené situaci zájmové lokality - Sulovického potoka ). Pod pramennou oblastí jde trasa lužním lesem pod lokalitou Sulovice, podle které je potok nazýván. Přirozeně meandrující potok protéká lesním údolím s vytvořenými tůňkami v toku a podél starého židovského hřbitova nacházejícího se cca.200m nad posledním domem obce ve strmém svahu 1-5
Sulovický potok ř.km 0,000 4,321 Podklad pro vyhlášení záplavového území SVIP 11/2017 po pravé straně Sulovického potoka. V ř.km 1,690 od cestního mostku z bílých cihel jde trasa okrajem pravostranné zástavby obce. Odsud je koryto napřímené a zpevněné ve dně i svazích koryta betonovými melioračními dlaždicemi. Polní a luční trať jde pod pravostrannou zástavbou až na začátek intravilánu obce v ř.km 0,950. Koryto v zástavbě obce je opevněno ve dně betonovými deskami a nad ulicí Pod Kostelem jde sevřeným profilem v betonových zídkách kolem kolem původního hostince U Hrabětů až k v roce 2015 opravenému betonovému mostku přes ulici Kladenská. Poté jde trasa oboustranně v pobřežních zídkách až k Posvícenské návsi, kde se nachází železobetonový mostek a lávka a následně jde trasa zúženým korytem podél zděných RD č.p. 90 a č.p. 172. Zde nejčastěji dochází k vybřežování koryta. Z těchto důvodů je v příštím roce plánováno zvýšení kapacity Sulovického potoka v délce 147m dle dokumentace ke stavebnímu povolení zpracované f. MV projekt spol. s r.o.. (od ř.km 0,504 do ř.km 0,651), které zkapacitní výše uvedený úsek. Nad tímto úsekem potok jde v konci zástavby koryto lichoběžníkovým profilem opevněným pomocí prefabrikovaných vegetačních tvárnic a dnových žlabovek. Pod intravilánem teče Sulovický potok okrasnou zahradou a oplocenou pastvinou soukromých majitelů. Pod navazující polní tratí je Sulovický potok v ř.km 1,157 levostranně zaústěn do potoka Dobrovízského (viz. foto - pohled po vodě na soutok potoků, vpravo potok Dobrovízský, vlevo přitéká potok Sulovický). 3.2. Hydrologické a geologické poměry Klimatické poměry Podnebí zájmové oblasti se řadí do oblasti středně až mírně suché s pravděpodobností výskytu suchých let 15-20%. Klimaticky se oblast řadí jako semiaridní. Isotermy v třicetiletém průměru se pohybují v hodnotě 8 C, v extrémně suchých letech 9 C Isohyety v padesátiletém průměru probíhají v hodnotě 500mm, v extrémně suchých letech 350mm. Území charakterizuje celoroční úhrn srážek 549 mm, vegetační úhrn IV.-X. činí 361 mm, celoroční průměrný výpar z volné hladiny dosahuje 755 mm. Průměrná teplota je 8,8 C, ve vegetačním období činí 15,0 C. Větrnost na základě dlouhodobého měření byla zjištěna převaha západních větrů v hodnotě výskytu 52% (výskyt větru o síle 2-4 Beut.), v hodnotě 43% severovýchodních větrů (výskyt větru o síle 0-1 Beat.) a v hodnotě 5% severních větrů (výskyt větru o síle 5 a více Beat.), max. náraz větru 38 m/s. 1-6
Průměrná teplota vzduchu v C stanice Praha, Podbaba Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Průměr Průměr -1,0 0,0 3,9 8,5 14,0 17,0 18,9 17,7 13,9 8,5 3,8 0,3 8,8 Průměrný úhrn srážek (mm) stanice Unhošť Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Úhrn Průměr 27 26 30 43 60 68 76 68 46 39 34 32 549 Hydrogeologické poměry Předkvartérní podloží je na zájmovém území budováno sedimenty svrchní křídy bělohorského souvrství (turon). Konkrétně se jedná o vápnité jílovce až slínovce, jemnozrnné pískovce (spongility) popř. slinité prachovce. Kvartérní pokryv je tvořen převážně antropogenními navážkami překrývajícími pohřbenou ornici, popř. sprašovými hlínami nasedajícími na zvodnělou štěrkopískovou polohu. Hladina podzemní vody se objevuje v úrovni cca 1 m pod terénem. Jedná o zvodnělou vrstvu zvětralého slínovce, popř. je hlavní vododajnou vrstvou zvodnělá štěrkopísková poloha. Hydrologické poměry Sulovický potok se řadí mezi vodní toky dešťovo - sněhového typu (jednoduchý odtokový režim niválně-sněhový). Hydrologické poměry povodí se vyvíjejí v závislosti na hlavních činitelích utvářejících vodní poměry, tj. na srážkách, geomorfologii, geologické skladbě a půdním krytu. 3.3. Trasa toku Stručný popis trasy toku (směrem proti vodě) : Sulovický potok od přítoku do Dobrovízského potoka protéká většinu trasy katastrem obce u Prahy. Pouze v pramenné oblasti od ř.km 3,926 do ř.km 4,227 katastrálním územím Pavlov u Kladna. Kontakty na příslušné obce na toku : Obec (www.hostounuprahy.cz), tel. 312 665 367 Obec Běloky (www.pavlovukladna.cz), tel. 724 180 544 (starosta) Z celkové délky trasy jde potok většinou polní popř. luční tratí 3,1 km. Zbytek trasy potoka v délce cca. 1,2 km jde zástavbou obce nebo jejím okrajem Detailní popis charakteristických úseků Sulovického potoka Úsek ř.km 0,000 0,500 (trasa v extravilánu obce ) Trasa Sulovického potoka začíná u soutoku s potokem Dobrovízským v katastru nad čistírnou odpadních vod obce. Sulovický potok je levostranným přítokem Dobrovízského potoka v ř.km 1,157. Nad soutokem jde koryto Sulovického potoka v minulosti narovnanou trasou podél pravostranných zemědělských pozemků a levostranné navážky nad ČOV. Dlažbou opevněné koryto je v současné době silně zazemněno a je plánována jeho údržba. Polní trať jde okrajem zemědělského pozemku v zarostlém úseku až do ř.km 0,323, kde vchází do zaplocené pastviny. Dochází zde k pravostrannému vybřežování, při průtoku Q100 až k souběžně s potokem vedenému toku v nejnižší části údolní nivy. Detailní rozsah zátopy celého úseku je patrný v grafické části TPE. Na konci oplocené pastviny bývalé zemědělské usedlosti navazuje okrasná zahrada, nad níž vchází koryto cca. v ř.km 0,500 Sulovického potoka do intravilánu obce. Pravostranně jde v celém úseku v souběhu kanalizační přivaděč k ČOV. K vybřežování dochází především pravostranně, pomístně již od průtoku Q5. Detailní rozsah zátopy celého úseku je patrný v grafické části dokumentace. 1-7
Koryto Sulovického potoka je v celém úseku charakterizováno zemním lichoběžníkovým korytem šířky ve dně 0,8m a sklony svahů cca.1 : 1,5. Dno i svah koryta do šikmé výšky cca.1,5m je opevněno kamennou dlažbou. Koryto je silně zazemněno. V předmětném úseku se nacházejí tyto významné objekty: O1P dřevěný přejezd v zaplocené okrasné zahradě (ř.km 0,4835-0,486) Úsek ř.km 0,500 0,950 (zástavba obce ) Předmětný úsek začíná nad okrasnou zahradou a jde v přímé až k opevněnému stupni na konci zahrady. K vybřežování koryta dochází oboustranně již od průtoku Q5. Nad stupněm jde v ř.km 0,519-0,585 narovnaná trasa nekapacitního koryta ze žlabových desek a poté polovegetačních tvárnic podél pravostrannému plotu. V ř.km 0,580 jsou do Sulovického potoka pravostranně zaústěny dešťové vody z odlehčovací komory jednotné kanalizace obce. Dále jde v minulosti narovnaná trasa v sevřeném nekapacitním úseku, kde dochází k častému vybřežování a podemílání základů přilehlé nemovitosti. Koryto otevřeného lichoběžníkového profilu je opevněno z prefabrikovaných vegetačních tvárnic a dnových žlabovek. Šířka koryta je u dna 40cm a hloubka koryta je pouze cca 50cm. Nad sevřeným úsekem se na Posvícenské návsi nachází stávající železobetonový mostek a lávka, o které se pravidelně vzpříčí větve při větších průtocích a koryto je vedeno oboustranně v betonových zídkách. Vzhledem k častému vybřežování koryta, které převede max. průtok Q2, byla v letošním roce na úsek v ř.km 0,504-0,651 vypracována firmou MV projekt spol. s r.o. projektová dokumentace pro zvýšení kapacity Sulovického potoka tohoto úseku. Nad tímto úsekem jde trasa opět oboustranně v zídkách v souběhu s ulicí U Potoka až k silničnímu mostku, který byl v roce 2015 rekonstruován. V celém úseku dochází k vybřežování koryta od průtoku Q5. Nad silničním mostkem a betonovou lávkou pod garáží u prodejny v Hostouni trasa v pobřežních zídkách přechází do dalšího sevřeného úseku nad původním hostincem U Hrabětů. V sevřeném úseku je koryto silně zarostlé buření, opevněno betonovými dlaždicemi a v nedávné době zde byl odstraněn ocelový přejezd. Dochází zde k pomístnému vybřežování koryta již od průtoku Q5. Detailní rozsah zátopy celého úseku je patrný v grafické části dokumentace. Nad koncem zarostlého sevřeného úseku (zástavba a vysoké zdi) byl v nedávné době rekonstruován betonový rámový mostek v ulici Pod Kostelem a opraveno opevnění koryta až k provizorní lávce v ř.km 0,881. Sulovický potok opouští zástavbu obce v ř.km 0,950. V minulosti narovnaná trasa potoka jde podél oplocených zahrad. Koryto má lichoběžníkový tvar a je opevněno betonovými deskami. V konci zastavěného úseku dochází k vybřežování koryta od cca. průtoku Q5 do pravostranné zahrady. Detailní rozsah zátopy úseku je patrný v grafické části dokumentace. Problémem odvádění dešťových vod v intravilánu obce je nejen nekapacitní koryto Sulovického potoka, ale i řešení odkanalizování obce. Dle informací zástupců Obce je jednotnou kanalizací ještě pokryto cca 75 % plochy intravilánu Hostouně a na jednotné kanalizaci jsou umístěny odlehčovací komory vyústěné do potoka. Jen cca. 25% plochy obce má oddílnou kanalizaci, kde splaškové vody odtékají gravitačně a jsou akumulovány v čerpacích stanicích, odkud jsou přečerpávány zpět do centra Hostouně a jsou napojeny na jednotnou kanalizaci a odtékají na ČOV. V zastavěném úseku se nacházejí tyto významné objekty: O2S betonový stupeň v. 0,3 m s vývarem, v horní části žlabové desky (ř.km 0,519) O3P - betonový panelový přejezd pod Posvícenskou návsí k ulici U Potoka (ř.km 0,643-0,646) O4L - betonová lávka se zábradlím nad Posvícenskou návsí k ulici U Potoka (ř.km 0,661) O5M - opravený silniční most v ulici Kladenská (ř.km 0,725-0,736) O6L - betonová lávka se zábradlím nad silničním mostkem O5M (ř.km 0,759) O7M - opravený rámový silniční most v ulici Pod Kostelem (ř.km 0,857-0,866) 1-8
V zastavěném úseku se nachází tyto významné přítoky a výusti: ř.km 0,538 - pravostranné zaústění otevřeného odpadu (propustek bet.500) ř.km 0,580 pravostranná výusť kanalizace bet.800 z odlehčovací komory ř.km 0,626 - levostranné vyústění bet. žlabu ř.km 0,630 pravostranná výusť PVC 500 odpadu od Obecního rybníka ř.km 0,652 levostranná výusť bet 500 ř.km 0,719 pravostranné zaústění žlabových desek ř.km 0,736 - levostranná výusť PVC 400 ř.km 0,737 - levostranná výusť PVC 400 ř.km 0,752 pravostranné zaústění bet.500 ř.km 0,811 pravostranné zaústění ocel.100 ř.km 0,867 pravostranná výusť bet.300 ř.km 0,868 - levostranná výusť KT 200 ř.km 0,869 pravostranná výusť bet.300, levostranná výusť KT 200 ř.km 0,870 - pravostranná výusť KT 150 Úsek ř.km 0,950 1,690 (luční a polní trať pod pravostrannou zástavbou Hostouně) Na konci zástavby obce nad zaplocenými zahradami jde trasa Sulovického potoka luční tratí. Koryto potoka je lichoběžníkového tvaru s opevněním dna i svahů bet. deskami. V ř.km 1,084 v místě provizorní dřevěné lávky trasa potoka vchází do úseku s hodnotným břehovým i doprovodným porostem. Pravostranně je lesní porost charakteru lužního lesa s navazujícím mokřadem, který končí u zaplocené zahrady v ř.km 1,222. K vybřežování koryta dochází především pravostranně do navazujícího mokřadu. Poté jde trasa podél zaplocené zahrady pod nepoužívaným hospodářským přejezdem v ř.km 1,237. V ř.km 1,303 pod zaplocenou zahradou bylo koryto v minulosti narovnáno a opevněno betonovými deskami jako v celém předmětném úseku. Pravostranně je vzrostlý břehový porost a koryto je silně zazemněno. Dále jde trasa pod novou pravostrannou zástavbou luční a polní tratí až k hospodářskému propustku v ř.km 1,581. Pomístně dochází k oboustrannému vybřežování cca. od průtoku Q50. Detailní rozsah zátopy úseku je patrný v grafické části dokumentace. V konci úseku koryto Sulovického potoka v ř.km 1,623 vchází do jehličnatého lesíka, který končí u výtoku z cestního přejezdu. Předmětný úsek má charakter lesní trati. Úsek končí historickým cestním přejezdem z bílých cihel z r.1925 u posledního domu pravostranné zástavby obce navazujícím na ulici Na Obci. Cestní přejezd sloužící k zpřístupnění zahrady ze soukromé nemovitosti převede průtok Q20 se zahlceným vtokem. Celý předmětný úsek je charakterizován zemním lichoběžníkovým korytem šířky ve dně 0,55m se sklony svahů cca. 1 : 1,5. Dno i svah koryta do šikmé výšky cca. 0,95 m je opevněn betonovými deskami 55/40/10 mm. V předmětném úseku se nacházejí tyto významné objekty: O8P nepoužívaný hospodářský přejezd (trubní propustek bet. DN 1200) v ř.km 1,229-1,237 O9P - hospodářský přejezd (trubní propustek bet. DN 1200) v ř.km 1,574-1,581 O10P -cihelný přejezd na konci intravilánu (návaznost na ulici Na Obci) v ř.km 1,686-1,690 Významné přítoky a výusti: ř.km 0,953 - pravostranná výusť bet.400 ř.km 0,989 - pravostranná výusť bet.400 ř.km 1,041 - pravostranná výusť KT 150 ř.km 1,158 - pravostranné zaústění otevřeného odpadu od mokřadu ř.km 1,228 - pravostranná výusť PVC 100 ř.km 1,303 - pravostranné zaústění otevřeného odpadu od mokřadu 1-9
Úsek ř.km 1,690 4,321 (Pramenné pásmo Sulovického potoka) Poslední úsek začíná nad vtokem do cestního mostku na konci zástavby Hostouně. Nad mostkem jde do ř.km 1,770 v minulosti narovnaná trasa podél zaplocené pravostranné zahrady a od ř.km 1,770 začíná přírodní meandrující trať okrajem lesních pozemků. Přirozeně meandrující potok se střídajícími se proudnými úseky a tišinami jde po 200m podél starého židovského hřbitova. Dále jde přírodní meandrující trasa potoka pod pravostranným strmým lesním svahem lokalitou Sulovice, podle které je potok pojmenován. K vybřežování koryta mimo lesní údolní nivu Sulovického potoka nedochází. V ř.km 2,024 je pod lesním svahem betonem opevněný úsek pod pravostrannou výustí dešťové kanalizace KT 600. Dále jde přírodní trasa lesním údolím s množstvím tůněk, tišin a proudných úseků. Přirozený tok má nepravidelnou šířku dna s plochým dnem s množstvím tůněk. V ř.km 2,606 se nachází v nedávné době opevněný soutok s pravostranným přítokem od Pavlova a pokračuje přírodní meandrující koryto v lužním lese. V ř.km 3,000 v silně zahloubeném lesním údolí končí vodný úsek Sulovického potoka. Nad tímto profilem je ji již koryto při běžných průtocích bez vody. V ř.km 3,300 za přechodem vysokotlakého plynovodu končí lesní úsek Sulovického potoka. Nad lesním úsekem je již trasa Sulovického potoka narovnaná a jde podél obhospodařovaných zemědělských pozemků. Koryto Sulovického potoka je zemní, lichoběžníkového tvaru se šířkou ve dně cca.0,6 m a sklonem svahů cca. 1 : 1,5. Zřetelné koryto Sulovického potoka končí v ř.km 4,321 pod polní cestou (p.č.1758 v k.ú. u Prahy), která vychází z okraje intravilánu obce Dolany a jde směrem na Pavlov. Většina trasy Sulovického potoka jde katastrem obce, pouze úsek pod prameništěm v ř.km 3,926-4,227 jde katastrem obce Pavlov. V celém pramenném úseku dochází k vybřežování koryta až cca. od průtoku Q50. Detailní rozsah zátopy úseku je patrný v grafické části dokumentace. V posledním úseku se nacházejí tyto významné výusti a přítoky: ř.km 2,024 - pravostranná výusť KT 600 z lokality Stříbra ř.km 2,606 - pravostranné zaústění opevněného odpadu od Pavlova Pozn. v ř.km 3,147-3,155 (pod přechodem vodovodního řadu) je zasypané koryto Sulovického potoka (bývalý hospodářský přejezd) 3.4. Podélný profil Charakterem území, kterým Sulovický potok protéká, jsou dány i jeho sklonové poměry. Délka předmětného úseku 4,321 km Kóta zaústění do Dobrovízského potoka 324,04 m n.m. Kóta prameniště pod polní cestou 382,45 m n.m. Absolutní spád toku 58,41 m Průměrný relativní sklon Sulovického potoka - 1,35 %. 3.5. Tvar a využití údolí Celková plocha povodí Sulovického potoka je 6,02 km 2, délka údolní nivy potoka je cca. 4,5 km. Charakteristika tvaru povodí P/L 2 je 0,30 a lesnatost činí cca. 15%. Nejvyšší místo v povodí dosahuje výšky cca. 400 m n.m., nejnižší místo - ústí do Dobrovízského potoka má výšku 324,04 m n.m. 3.6. Osídlení Sulovický potok prochází zastavěným územím, popř. jeho okrajem v těchto úsecích : ř.km 0,50-0,95 trasa jde zastavěným intravilánem obce ř.km 0,95-1,70 pravostranně nová zástavba obce 1-10
3.7. Objekty na toku Na předmětném úseku Sulovického potoka bylo zaměřeno 10 významných objektů (2 silniční mostky, 5 cestních přejezdů a propustků, 2 lávky a 1 stupeň) a 6 provizorních lávek. Navíc bylo zaměřeno 24 významných výustí, popř. přítoků a 26 přechodů inženýrských sítí. Seznam objektů je uveden v následujících odstavcích. Silniční mosty (M) a cestní přejezdy (P) katastrální území, ř.km 0,4835-0,486 0,643-0,646 0,725-0,736 0,857-0,866 1,229-1,237 1,574-1,581 1,686-1,690 profil kapacita převýšení spodní hrany mostovky nad H100 u vtoku (m) O1P dřevěný přejezd v zaplocené okrasné zahradě (dřevěné pražce) O3P betonový (panelový) cestní přejezd k ulici U Potoka v Hostouni O5M - v roce 2015 zrekonstruovaný silniční most v ulici Kladenská O7M zrekonstruovaný silniční most v ulici Pod Kostelem (rámy IZM 3x1m) O8P - sjezd z pole trubní propustek bet. DN 1200 (bývalý hospodářský přejezd) O9P - hospodářský přejezd trubní propustek bet. DN 1200 (návaznost na ulici Na Obci) O10P - cihelný přejezd z r.1925 návaznost na ulici Na Obci (betonový překlad a zeď na vtoku) Q1 (Q2 se zahlceným vtokem) -0,41 Q1-0,66 Q2 (Q5 se zahlceným vtokem) Q2 (Q20 se zahlceným vtokem) Q2 (Q20 se zahlceným vtokem) Q2 (Q5 se zahlceným vtokem) Q5 (Q20 se zahlceným vtokem) Pozn. v ř.km 3,147-3,155 (pramenná část pod přechodem vodovodního řadu) je zasypané koryto (bývalý hospodářský přejezd) -0,78-0,69-0,05-0,67-0,40 1-11
Lávky pro pěší (L) katastrální území, ř.km 0,661 0,759 profil kapacita převýšení spodní hrany mostovky nad H100 u vtoku (m) O4L betonová lávka se zábradlím k ulici U Potoka O6L - betonová lávka se zábradlím nad silničním mostkem O5M Q1-0,76 Q1 (Q2 se zahlceným vtokem) -0,72 Pozn. V seznamu je u mostů a lávek uvedena kapacita mostního profilu, při které nedojde k zahlcení vtoku (v závorce uvedena hodnota při které nedojde k přelití horní části mostovky). Převýšení spodní hrany mostovky nad hladinou Q100 (záporné znaménko u hodnoty převýšení značí zatopení spodní hrany mostovky, kladné znaménko rozdíl kóty spodní hrany mostovky a hladiny při Q100). Stupně na toku (S) O2S betonový stupeň s vývarem (přepad ze žlabových desek) 0,519 4. Záplavová území toku 4.1. Základní pojmy záplavová čára - křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní záplavové území - území vymezené záplavovou čárou aktivní zóna záplavového území (AZZÚ) území jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí periodicita povodně n let výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za n let inundační území území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku Způsob a rozsah zpracování záplavových území odpovídá vyhlášce MŽP č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavových území, která toto stanovuje podle 66 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. 1-12
Dle 67 citovaného zákona platí tato omezení v záplavových územích: (1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. (2) V aktivní zóně je dále zakázáno: a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení (3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. Zákon o vodách tedy upravuje omezení užívání nemovitostí v záplavových území. V aktivní zóně je zakázáno umisťování všech staveb, které nesouvisejí s vodním tokem nebo neslouží účelům uvedeným v odst.1 67 a dále jsou vyjmenovány zakázané činnosti. Důvodem je zachování volného prostoru pro neškodný odtok povrchových vod při povodni a zabránění možného znečištění těchto vod. Možné je pouze umístění staveb souvisejících s vodním tokem a nezbytných liniových staveb dopravní a technické infrastruktury. Vodoprávní úřad může stanovit omezující podmínky v záplavovém území i mimo aktivní zónu, a to z důvodu ochrany před povodněmi a k ochraně vod před jejich případným znečištěním podle konkrétní situace určitého místa v záplavovém území. Může tak učinit např. při vydávání souhlasu dle 17 k stavbám v záplavových územích nebo při přípravě územně plánovací dokumentace území, jehož částí je i stanovené záplavové území. 4.2. Použitý software Hydraulický model Pro hydraulické modelování zájmového území byl použit výpočetní software USACE HEC-RAS v. 4.0. Model byl sestaven pro celé koryto potoka. HEC-RAS V.4.0 - STRUČNÝ POPIS SYSTÉMU Společnost USACE (U.S. Army Corps of Engineers) vyvíjí hydraulický výpočetní systém HEC (Hydraulic Engineering Center) od roku 1964. Softwarová část River Analysis System (RAS) je určena pro komplexní modelování povrchových vodních toků. Tento software umožňuje jednodimenzionální výpočet ustáleného i neustáleného nerovnoměrného proudění, transportu znečištění (pohyblivého dna) a modelování změn teploty proudící vody. Internetová adresa pro další informace je http://www.hec.usace.army.mil/software/hec-ras/ Program HEC-RAS 4.0. umožňuje výpočet nerovnoměrného proudění v otevřených korytech, v ustáleném i v neustáleném režimu. Je integrovaným prostředkem, který umožňuje interaktivní provoz, obsahuje moduly hydraulické analýzy, obsluhy datové báze, vizualizaci vstupních dat i výsledků. Významné jsou jeho možnosti výpočtu objektů na toku, příčných i podélných staveb. Umožňuje numerickou simulaci stromových sítí, bifurkací a okružních říčních systémů. Jako produkt federálního rozsahu, je standardním prostředkem pro plánování, návrh a protipovodňovou ochranu ve Spojených státech. Je třeba připomenout, že výsledky hydraulických simulací modelu HEC-RAS je možné využít jako vstupy do dalších produktů vývojářské dílny HEC. 1-13
Základní výpočetní schéma Základní výpočetní schéma ustáleného proudění je založeno na výpočtu nerovnoměrného proudění vody v korytech metodou po úsecích. Výpočet rozděluje příčný profil na vlastní koryto a levou či pravou inundaci (základní schéma) případně na uživatelsky volené oblasti. Výpočet průběhu hladin je založen na jednorozměrném řešení Bernoulliovy rovnice (energy equation). Energetické ztráty jsou přibližně řešeny jako ztráty třením (Manning s equation) a lokální ztráty jsou vyjádřeny pomocí koeficientů (contraction/expansion coefficients). Hydraulicky komplikovaná místa (soutoky, bifurkace, propustky, přelivy ) jsou řešeny příslušně upravenou pohybovou rovnicí. Samotný výpočet je realizován v definovaných příčných profilech iteračním postupem metodou po úsecích. Nejprve program stanoví v následujícím profilu předpokládanou hladinu stejnou jako v předchozím profilu (v prvním kroku vezme kritickou hladinu) a provede výpočet dle zvolených rovnic, pokud je předpokládaná hladina a vypočtená hladina v rozmezí nastavené tolerance (objektivní funkce) a pokud je vypočtená hladina na správné straně od kritické hloubky, program vezme vypočtenou hladinu za správnou a pokračuje dalším profilem. Pokud není, program vezme vypočtenou hladinu za předpokládanou a výpočet opakuje s jinou sadou parametrů, to se opakuje dokud výsledek nesouhlasí s předpokladem a nebo dokud neproběhne nastavený počet iterací bez dosažení shody. Pokud nedojde v některých profilech ke správnému výpočtu hladiny program se nezastaví, ale ohlásí chybu a do dalších výpočtů použije kritickou hladinu. Chyba je obyčejně způsobena malým počtem příčných profilů, neboli rozdíl hladin je příliš velký na to, aby v daném počtu iterací mohla objektivní funkce konvergovat, nebo se program pokouší počítat říční proudění (subcritical regime) tam kde je ve skutečnosti bystřinné (supercritical regime). První případ je možno řešit interpolací, druhý velmi dobře řeší dvojí způsob výpočtu (mixed regime), kde proběhne nejdříve výpočet říčního proudění a tam kde dojde k nesouladu s kritickou hladinou se dopočítá bystřinné proudění. Objekty na toku Program HEC-RAS umožňuje několik metod řešení hydraulické funkce propustků, mostních a jezových objektů při různých scénářích hydraulického režimu proudění: volná hladina, zatopený vtok a volný výtok, tlakové proudění mostním profilem a přelévaný mostní objekt. V případě proudění s volnou hladinou jsou k disposici 4 výpočetní postupy: řešení vycházející z Bernoulliho rovnice, z rovnice pohybové, empirická rovnice Yarnellova a metoda WSPRO. Druhá a třetí metoda dávají možnost zahrnout do řešení vliv pilířů zasahujících do průtočného profilu. Rovnice momentová umožňuje navíc modelovat i vliv úhlu mezi směrem proudnice a profilem mostu. Model HEC-RAS řeší další hydraulické problémy spojené s funkcí mostních objektů. Lze například vyjádřit vliv nápěchů v mostním profilu připlavovanými překážkami, nebo tvorbu výmolů ve dně mostního profilu. Široké možnosti nabízí rovněž výpočet propustků a jezových objektů. Uplatnění systému HEC-RAS v rámci posudku V těchto výpočtech je program HEC-RAS 4.0 především uplatněn pro modelování hladinového režimu za ustáleného stavu s cílem získání představy o chování říční sítě při průchodu povodňových n-letých vod. Výpočty byly provedeny pro návrhové veličiny N-letých průtoků Q5, Q20 a Q100, transformace povodňové vlny nebyla řešena. S ohledem na rozsah zájmové oblasti hydrografické sítě řešení ustáleného stavu plně postačuje. 4.3 STANOVENÍ AKTIVNÍCH ZÓN - SESTAVENÍ MODELU Hydraulický model byl sestaven z příčných řezů přibližně kolmých k ose toku, které byly získány z bodové sítě podrobné tachymetrie. V některých místech bylo nutno příčné řezy interpolovat, např. pro správné modelování mostních objektů je potřeba 4 příčných profilů. Drsnosti byly zadávány na základě podrobné fotodokumentace Manningovým součinitelem na straně bezpečnosti pro kynetu i bermy n = 0.02 0.04, pro betonové objekty n = 0.012 0.020 dle jejich stavu. Transformace ani redukce v re- 1-14
tenčních prostorách nebyly uvažovány v souladu s platnou legislativou zejména s vyhláškou č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a platným vodním zákonem. Aktivní zóna záplavového území byla v souladu s doporučenými metodikami a platnými předpisy navržena v úrovni Q20. Hydraulický model Pro hydraulické modelování zájmového území byl použit výpočetní software USACE HEC-RAS v. 4.0. Model byl sestaven pro celé koryto Sulovického potoka. 4.4 Historické povodně Na Dobrovízském potoce nejsou k dispozici detailně zaznamenané údaje o historických povodních. Každoročně však dochází především v úseku pod Posvícenskou návsí obce k vybřežování koryta při vyšších průtocích. 1-15
4.5 Hydrologické údaje dle ČSN 75 1400 1-16
Příloha č.1 - Výstupní výpočtové příčné řezy (HEC-RAS) 1-17