Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň ZŠ Základní Občanská nauka Životní prostředí Carbolová Andrea
Obsah: 1 EKOLOGIE... 3 2 PŘEMÝŠLENÍ O POKLADU... 5 2.1 STAŇ SE LUPIČEM LAHVÍ A SKLENIC... 5 2.2 PLECHOVKY DO SBĚRU... 6 2.3 PRYČ S POLYSTYRÉNEM... 7 2.4 POUŽIJ JE ZNOVU A ZNOVU... 8 2.5 KOLIK VODY TEČE ZE SPRCHY... 9 2.6 ZASAĎ STROM!... 10 2.7 ŠETŘI PAPÍREM... 11 2
V této kapitole se dozvíte: co je životní prostředí co je ekologie Budete schopni: Klíčová slova této kapitoly: ekologie, životní prostředí, Země Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1,5 hodina 1 Ekologie Ekologie je věda, která se zabývá vztahy mezi životními organismy a jejich životním prostředím. Životním prostředím se nazývá prostor, ve kterém žijeme. Životní prostředí člověka dělíme na přírodní (les, louka..) a umělé (silnice, obydlí Umělé životní prostředí vytvořil člověk prací z prostředí přírodního a to hlavně za posledních dvě stě let, kdy objevil nové zdroje energie. Základní složky životního prostředí, jsou vzduch, voda a půda. Vzduch obsahuje životodárný kyslík, který potřebujeme k dýchání. Kyslík produkují zelené rostliny jak na souši, tak i ve vodě. Nedostatek kyslíku na Zemi se může stát vážným ekologickým problémem, neboť člověk pořád zmenšuje zelené plochy (např. kácením deštných pralesů), ropou zmečišťuje mořské plochy, zatímco spotřeba kyslíku v průmyslu, při výrobě tepla či v dopravě stále narůstá (např. jediné auto spotřebuje při cestě z Chebu do Ostravy a zpět tolik kyslíku, kolik člověk za celý život). 3
Dalším ekologickým problémem je ozónová díra. V atmosféře asi třicet kilometrů nad zemským povrchem tvoří vrstva ozónu ochranný štít proti ultrafialovému záření z vesmíru, které poškozuje naše zdraví. Vlivem chemikálií (umělá hnojiva, náplně do chladniček, rozprašovače..)se porušuje ozónový obal atmosféry a vznikají ozónové díry, jimiž na Zemi proniká škodlivé záření. Jiným celosvětovým problémem spojeným s ochranou ovzduší je skleníkový efekt. Souvis s nadprodukcí oxidu uhličitého, což je plyn vznikající při spalování látek. Oxid uhličitý hromadící se v atmosféře kolem Země má tu vlastnost, že sluneční teplo propouští pouze dovnitř a ne ven. Tím pádem dochází k oteplování Země, což vede k přeměně země v pouště a k rozpouštění ledovců. S rozvojem průmyslové i zemědělské výroby narůstá problém znečišťování vody. Povrchové vody (řeky, rybníky, nádrže) slouží v některých oblastech po úpravě jako užitková i pitná voda. Největšími znečišťovateli povrchové vody jsou domácnosti a průmysl. Podzemní vody (prameny a podzemní jezera), která jsou nejlepšími zásobárnami pitné vody, jsou nejvíce ohroženy chemikáliemi používanými v zemědělství a ropnými produkty. Ropa unikající z podmořských vrtů či havarovaných lodí-tankerů ohrožuje také moře a oceány. Dalším nebezpečným je skladování radioaktivního odpadu na mořském dně. Půda je nezbytná pro získávání potravin i jako zdroj surovin pro výrobu energie (dřevo, uhlí,..). I půda je civilizací ohrožena a to nejvíce znečišťováním a erozí. Půdu znečišťují látky, které se do ní dostávají spadem z ovzduší a znečištěnou vodou, jednak je tam přímo ukládá člověk v podobě chemikálií používaných proti zemědělským škůdcům, umělých hnojiv a odpadků. 4
2 Přemýšlení o pokladu Zapomenutý poklad! To připomíná piráty a zakopané bedny plné zlata. Zlato je však pouze jedním z pokladů zakopaných v naší Zemi. Existuje mnoho podivuhodných věcí, které tato planeta již miliardy let ukrývá. Kolik jich umíte vyjmenovat? Je tu ropa, železo, stříbro, písek.a mohli byste pokračovat donekonečna. Tyto poklady jsou darem Země nám lidem. V zimě jimi ohříváme naše domovy, vyrábíme z nich nářadí, vaříme v nich.., ve skutečnosti neexistuje nic, na co bychom je nepoužívali. Ale je jich omezené množství. Až je všechny spotřebujeme, už žádné nebudou. Je na nás, abychom rozhodli co dál. Máme je všechny vytěžit ze Země a přeměnit ve věci, které ve skutečnosti nepotřebujeme? Nebo je máme chránit, abychom je měli stále? Zní to jako hloupá otázka, ale nepoložili jsme ji dost často! Teď je na vás, abyste se ptali a také sami odpověděli. Vždyť zakopané poklady Země patří i Vám! 2.1 Staň se lupičem lahví a sklenic Hádanka: Z čeho se vyrábí sklo? a) z mražené vody b) z písku c) z okenních tabulí Co mají společného elektrické žárovky, okna, televize? Sklo. Podívej se kolem sebe. Vidíš, kolik skla používáme? No a tedy je podivná věc, že většinu skla vyhazujeme. Je pravda, že všechny láhve a sklenice můžeme 5
použít znovu, můžeme je recyklovat. Víš to? sklo se recykluje v továrnách, kde e láhve a sklenice rozbíjejí na malé kousky a pak se roztaví a smíchají s novým sklem dlouho bylo sklo považováno za něco drahocenného, dnes ho lidé umějí vyrábět už tak snadno, že jsme ho začali považovat za odpad recyklace skla šetří energii na výrobu nového skla Co můžeš udělat ty? pořiď si krabici na čiré sklo a krabici na sklo barevné sklenice před uložením do krabice vypláchni každý týden odnes krabice se sklem do sběrny nebo do kontejneru Správná odpověď: b) sklo se vyrábí tavením písku a litím vzniklé hmoty 2.2 Plechovky do sběru Hádanka: Kolikrát lze recyklovat jedinou plechovku od konzervy? a) ani jednou b) jednou c) znovu a znovu a znovu b) Než se konzerva dostane do obchodu, než se vůbec něčím naplní, než je z ní vůbec konzerva - je součástí Země. Konzervy jsou vyrobeny z kovu, který je pro nás velmi důležitý. Potřebujeme ho pro letadla, automobily, kola a mnohem věcí do domácnosti-nejen konzervy. V zemi je ještě stále kovová ruda, ale nebude tam navěky. Proto s kovem musíme šetřit a nevyhazovat ho. 6
Víš to? každou plechovku od spotřebované konzervy bychom mohli recyklovat plechovky od konzerv a jiné kovové předměty se sbírají a posílají do hutí, kde se rozdrtí na malé kousky, které jsou pak odlity do pevných tyčí opakované používání kovu není omezeno, konzerva, z které dnes jíte, mohla být konzervou už před 20 lety Co můžeš udělat ty? recyklovat kov tak, jako se recykluje sklo konzervy vymyj, pak je ulož do bedny, než je odneseš do sběrny Správná odpověď: znovu a znovu a znovu 2.3 Pryč s polystyrénem Hádanka: Kdybys postavil do řady všechny obaly z pěnového polystyrénu, jak dlouhá by byla jejich řada? a) 1 km b) kolem zeměkoule c) od jednoho konce země na druhý Možná, že slovo polystyrén neznáš, ale jistě víš, co to je. Je to druh plastické, bílé a velmi lehounké hmoty, z níž se vyrábějí obaly na křehké věci (např. jako obal přenosných chladniček), které se pak vyhodí. Některé bufety je požívají a prodávají na nich hranolky, buřty nebo zmrazené maso. Polystyrén je druh plastické hmoty, a tak jeho výroba spotřebovává všechny ty poklady, které jsou v zemi již mnoho miliónů let. 7
Víš to? polystyrén je věčným odpadem, nikdy se už nestane součástí naší země za 100 let si bude nějaký klk hrabat v zemi a najde kus polystyrénu z tácku, na kterém tvoje maminka koupila minulý týden maso polystyrén je hrozbou mořských živočichů, když se ve vodě vznáší, vypadá, jako jejich potrava, ale když ho snědí mají problémy Co můžeš dělat ty? nepoužívej pěnový polystyrén, při jeho výrobě se požívají chemikálie, které zvětšují ozónovou díru jíš-li u stánku, vyžádej papírové tácky snaž se nepožívat polystyrenové výrobky vůbec Správná odpověď: kolem zeměkoule a ještě kousek 2.4 Použij je znovu a znovu Hádanka: Kolik lahví na jedno použití z plastické hmoty spotřebují v Americe za 4 dny? a) celý náklaďák b) celé skladiště c) tolik, kolik je v Americe obyvatel Dnes máme mnoho věcí, které byly vyrobeny pro jedno použití. Např. alobal, sáčky, svačinové fólie. Co se však děje. Poklady naší Země se vyhazují jako odpadky! Víš to? američané denně používají stovky metrů papírových ručníků, to představuje velké množství stromů američané denně kupují 500 mil. zapalovačů na vyhazování, to vše představuje milióny kilogramů plastických hmot vyrobených v továrnách jen proto, aby je dospělí mohli vyhazovat 8
Co můžeš udělat ty? měj u umyvadla ručník z látky, používej ho místo papírových ručníků šetři sáčky z mikrotén dají se použít znovu, i alobal se dá použít znovu požívej na svačiny do školy krabičku Správná odpověď c) 290 mil. lahví 2.5 Kolik vody teče ze sprchy Hádanka: Kolik krabic od trvanlivého mléka se naplní z vody na pětiminutovou sprchu? a) 5 b) 15 c) 50 Co by se stalo, kdybys otevřel vodovodní kohoutek a nevytékala žádná voda? Musíme vodou šetřit, aby se tohle nikdy nestalo! Můžeš však zjistit, zda vaše sprcha nespotřebovává příliš mnoho. Víš to? když se sprchuješ, spotřebuješ každou minutu 20 litrů vody sprchování trvá běžně asi 5 minut, takže denně spotřebuješ až 90 litrů vody na jednu sprchu za rok je to až 38 tisíc litrů vody jen na sprchování při koupeli spotřebuješ asi 190 litrů vody Co můžeš udělat ty? místo koupání ve vaně se jen sprchovat pořídit si na sprchu speciální hlavici s nízkým průtokem 9
Správná odpověď: c) 240 mil. lahví 2.6 Zasaď strom! Hádanka: Co dává jabloň kromě jablek? a) vzduch k dýchání b)televizní záběr c) citróny Víš o něčem kromě stromů, co nám poskytuje papír, ovoce, ořechy, dříví, domovy pro ptáky a zvířata a současně pomáhá udržovat čistý vzduch? Odpověď zní NE. Nic nemůže nahradit stromy, proto jsou tak důležité. K tomu můžeš přispět i ty. Zasaď strom! Víš to? průměrný občan spotřebuje za rok jeden strom na papír, dřevo a jiné výrobky ze stromů stromy vstřebávají oxid uhličitý, který lidé a zvířata vydechují, oxid uhličitý také vzniká provozem automobilů a továren, které spalují uhlí a naftu sázení stromků je dobrá věc a jeden z nejlepších způsobů, jak zachránit Zemi každým rokem tvůj strom poroste a oba budete vědět, že pomáháte Zemi Co můžeš udělat ty až budeš uvažovat o tom, jaký máš zasadit strom, jdi navštívit botanickou zahradu, kde ti poradí jaký strom vybrat zeptej se, jaké máš sázet stromky a kde, kolik místa je zapotřebí, jaká půda, jaké podnebí.. 10
Správná odpověď a) vzduch k dýchání 2.7 Šetři papírem Hádanka: Kdyby se dal na hromadu veškerý papír, který se nás požije za rok, byla by to hora větší než a) auto b) slon c) dvouposchoďový dům Než se ze stromu dá vyrobit papír, musí strom růst mnoho let. Abychom získali takové množství papíru, jaké potřebujeme (a vyhazujeme), je třeba pokácet mnoho lesů. Nebylo by lepší, kdyby se starý papír dal přeměnit na nový? Ale ono se to dá udělat-náš papír lze recyklovat. Víš to? každý člověk u nás potřebuje za rok více papíru, než sám váží průměrná spotřeba papíru na jednoho člověka je v Americe dokonce 270 kg za rok, k tomu je zapotřebí mnoha a mnoha stromů Co můžeš udělat ty můžeš sbírat všechny druhy papíru - krabice, poznámkové bloky, noviny.. do sběru nemíchej papír kombinovaný s jiným materiálem zjisti, kde je nejbližší sběrna surovin pravidelně odnášej papír do sběrny surovin Správná odpověď: c) věř či nevěř 11
Literatura: Javna J., 50 nápadů pro děti k záchraně Země, nakladatelství Český svaz ochránců přírody, Praha 1991 cs.wikipedia.org Valenta: Občanská výchova pro 7. ročník, Nakladatelství Práce 1996 exmoza.sk fpv.umb.sk exa-emtechnologie.cz 12