Semináře pro pěstitele olejnin - efektivní hospodaření, nové zásady Cross-compliance

Semináře pro pěstitele olejnin - efektivní hospodaření, nové zásady Cross-compliance Sborník vzdělávacích materiálů pro účastníky seminářů v rámci Programu rozvoje venkova České republiky 10/010/1310a/132/002210

ZVEME VÁS NA JARNÍ SEMINÁŘE 2012 Program: Výsledky pěstování řepky v minulé sezóně a aktuální stav porostů ozimé řepky v regionu Agronomická služba SPZO Zásady výživy a hnojení řepky na jaře, vhodnost jednotlivých N hnojiv, Nitrátová směrnice Doc. Ing. Tomáš Lošák, Ph.D., Dr. Luděk Hřivna, Ph.D., Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Karel Sypták Aplikace listových hnojiv a stimulátorů, výsledky pokusů Ing. Josef Škeřík, CSc. Ochrana ozimé řepky proti škůdcům s ohledem na zásady integrované produkce Ing. Jan Kazda, CSc., Ing. Gerhard Herda, Ph.D. Regulace porostů řepky a ochrana proti chorobám Ing. Jaromír Šaroun, Ing. Karel Říha, CSc. Marketingové informace, vývoj cen a odbyt olejnin Ing. Martin Volf, Ing. Josef Škeřík, CSc. Výsledky odrůdových poloprovozních a maloparcelkových pokusů Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., Ing. Jiří Zeman Den Obec Místo Okres Garant Spojení 7.2. Telnice restaurace Orlovna Brno Ing. Petrucha 777 757 986 14.2. Peruc kulturní dům Louny Ing. Čech Ing. Zeman 777 757 993 777 757 981 15.2. Slepotice kulturní dům Chrudim Ing. Hrdina 777 757 985 16.2. Temelín Temelínská hospoda Č. Budějovice Ing. Markytán 777 757 982 17.2. Bystrovany Hospůdka u Sklenářů Olomouc Ing. Sypták 777 757 987 21.2. Radim Obecní dům Radim Kolín Ing. Zeman 777 757 981 22.2. Pěnčín kulturní dům Liberec Ing. Dědek 777 757 984 23.2. Nepomuk hotel U zeleného stromu Plzeň-jih Ing. Kokaisl 777 757 983 29.2. Kralovice kulturní dům Plzeň-sever Ing. Čech 777 757 993 1.3. Větrný Jeníkov kulturní dům Jihlava Ing. Šaroun 777 757 987 Prezence začíná v 9 00, přednášky od 9 30 hodin ISBN 978-80-87065-37-2

Obsah publikace: OCHRANA OZIMÉ ŘEPKY 2 Jan Kazda REAKCE ODRŮD ŘEPKY OZIMÉ I JARNÍ NA INTENZIFIKACI 10 Petr Baranyk REGULACE A FUNGICIDNÍ OŠETŘENÍ ŘEPKY 17 Jaromír Šaroun MARKETINGOVÉ INFORMACE 26 Martin Volf JARNÍ HNOJENÍ ŘEPKY OZIMÉ DUSÍKEM A SÍROU 32 Pavel Růžek, Helena Kusá, Radek Vavera ŘEPKA OZIMÁ VYBRANÉ POZNATKY K VÝŽIVĚ A HNOJENÍ 41 Tomáš Lošák, Jiří Dostál POUŽÍVÁNÍ LISTOVÝCH HNOJIV A STIMULÁTORŮ 45 Josef Škeřík

Jan Kazda - ČZU Praha Marek Seidenglanz Agritec Šumperk 1. termín ošetření 2. termín ošetření 3. termín ošetření 4. termín ošetření Var. Přípravek Var. Přípravek Dávka Přípravek Dávka Přípravek Dávka 1 ----- Kontrola --- Kontrola ---- Kontrola ---- 2 Nurelle D 0,6 l/ha Plenum 0,15 kg/ha Karate Zeon CS 0,15 l/ha 3 Nurelle D 0,6 l/ha Nurelle 0,6 l/ha Karate Zeon CS 0,15 l/ha 4 Nurelle D 0,6 l/ha Karate Zeon 0,1 l/ha Biscaya 0,3 l/ha 5 Nurelle D 0,6 l/ha Rapid + Sviton 6 Nurelle D 0,6 l/ha Vaztak + Mospilan 0,08 l/ha + 0,2 l/ha 0,1 l/ha + 0,1 kg/ha Mospilan + Spartan Vaztak + Mospilan 0,18 kg/ha + 0,1 % 0,1 l/ha + 0,1 kg/ha 7 Nurelle D 0,6 l/ha Biscaya 0,3 l/ha Karate Zeon 0,15 l/ha 8 Nurelle D 0,6 l/ha Plenum 0,15 kg/ha N - fenol 0,2 l/ha Mavrik + 0,2 l/ha 9 Nurelle D 0,6 l/ha Mospilan 0,18 kg/ha kys.citrónová 0,2 kg/ha 14 Vaztak 0,15 l/ha Vaztak 0,1 l/ha Vaztak 0,1 l/ha Lokality Uhříněves Slapy Šumperk Humpolec Blýskáček Bejlomorka kapustová Bejlomorka kapustová 2

1. termín ošetření 2. termín ošetření 3. termín ošetření 4. termín ošetření Var. Přípravek Dávka Přípravek Dávka Přípravek Dávka Přípravek Dávka 10 Proteus 0,75 l/ha Nurelle D 0,6 l/ha Biscaya 0,3 l/ha 11 Proteus 0,75 l/ha Plenum 0,15 kg Decis Mega 0,15 l/ha 12 Proteus 0,75 l/ha Nexide 0,08 l/ha Atonik Pro 13 Cyperkill 25 EC + Atonik Pro 0,1 l/ha + 0,20 l ha Biscaya 0,3 l/ha Atonik Pro 0,20 l/ha 0,20 l/ha Krytonosec Blýskáček Bejlomorka Bejlomorka Lokality Slapy Šumperk Registrované přípravky dávka l (kg)/ha Alfametrin 0,15 Biscaya 240 OD 0,3 Bulldock 25 EC 0,3 Calypso 480 SC 0,15 0,2 Cyperkill 25 EC 0,1 Decis Mega 0,15 Fury 10 EW 0,15 Karate Zeon 5 EC 0,15 Mospilan 20 SP 0,12 Nexide 0,08 Nurelle D 0,6 Proteus 110 OD 0,5 0,75 Rafan 0,1 Rapid 0,08 Vaztak 10 EC 0,15 3

Průměrná délka požerku krytonosce řepkového 10 8 6 4 2 0 Slapy Kontrola Nurelle Proteus Cyperkill + Atonik Vaztak 0,6 l/ha 0,75 l/ha 0,1 + 0,2 l/ha 0,15 l/ha 15 Délka požerku (cm) 10 5 0 Krytonosec řepkový - Slapy 2010 Kontrola Proteus 0,5 l/ha Proteus 0,75 l/ha Standard Biscaya Decis Proteus pozdní Ošetření 9.4.2010, pozdní ošetření 3.5.2010 4

Počet larev krytonosce čtyřzubého ve stonku 2011 Kontrola Karate Nurelle Karate Nurelle Proteus Karate Nurelle Proteus Karate Nurelle Proteus Karate Nurelle Proteus Karate Nurelle Biscaya Marek Seidenglanz Registrované přípravky dávka l (kg)/ha Alfametrin 0,1 Biscaya 240 OD 0,3 Bulldock 25 EC 0,2 Calypso 480 SC 0,1 0,15 Cyperkill 25 EC 0,1 Decis Mega 0,125-0,15 Fury 10 EW 0,075 Karate Zeon 5 EC 0,1 Mavrik 2 F 0,2 Mospilan 20 SP 0,08-0,1 Nexide 0,08 Plenum 0,15 Rafan 0,1 Rapid 0,08 Reldan 22 1,5 2 Trebon 10 F 0,4 Vaztak 10 EC 0,1 5

18 Šumperk cena 120 260 Kč/ha 16 14 12 10 8 6 4 2 0 kontrola Karate Zeon Mavrik Nexide Vaztak 18 Šumperk - 400 Kč /ha 16 14 12 10 8 6 4 2 0 kontrola Rapid + Sviton Vaztak + Mospilan 6

18 Šumperk nad 420 Kč - průměr 16 14 12 10 8 6 4 2 0 kontrola Plenum Nurelle Biscaya 70 60 50 40 30 20 10 Aplikace 21.4. Blýskáček Uhříněves 0 21.4. 22.4. 24.4. 27.4. 29.4. 2.5. 1 kontrola 2 Plenum 0,15 kg/ha 3 Nurelle D 0,6 l/ha 4 Karate zeon 0,1 l/ha 5 Rapid+Sviton 0,08+0,2 l/ha 6 Vaztak+Mospilan 0,1+0,1 kg/ha 7 Biscaya 0,3 l/ha 8 Plenum 0,15 kg/ha 9 Mavrik+kys. citr. 0,2 l+0,2 kg/ha 12 Vaztak 0,15 l/ha 7

Registrované přípravky dávka l(kg)/ha Biscaya 240 OD 0,3 Calypso 480 SC 0,15-0,2 Decis Mega 0,125-0,15 Fury 10 EW 0,1-0,15 Karate Zeon 5 EC 0,15 Mospilan 20 SP 0,15-0,18 Nexide 0,08 Rapid 0,08 Vaztak 10 EC 0,1 140 120 Výskyt bejlomorky v Humpolci 100 80 60 40 20 0 25.4.2011 27.4.2011 29.4.2011 1.5.2011 3.5.2011 5.5.2011 7.5.2011 9.5.2011 11.5.2011 13.5.2011 15.5.2011 17.5.2011 19.5.2011 21.5.2011 23.5.2011 25.5.2011 27.5.2011 29.5.2011 31.5.2011 8

Souhrnný počet šešulí poškozených bejlomorkou 100 80 60 40 20 0 Výnos na jednotlivých lokalitách kontrola t/ha 6 5 4 3 2 1 0 Humpolec Uhříněves Slapy Šumperk 9

Nurelle, Biscaya, Karate 116 % Nurelle, Plenum, N - fenol 116 % Nurelle, Plenum, Karate 117 % Nurelle, Nurelle, Karate 121 % Cyperkill + Atonik, Biscaya, Atonik 119 % Proteus, Nurelle, Biscaya 125 % Proteus, Plenum, Decis Mega 131 % 10

Reakce odrůd řepky na intenzifikaci Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc. Ing. Jiří Zeman Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin Česká zemědělská univerzita v Praze I. Novinky v odrůdové skladbě řepky ozimé Nové registrace SOZ ÚKZÚZ INSPIRATION (H) JUMPER (H) RUMBA (H) SHERPA (H) SY CASSIDY (H) Vítězové SEK SPZO PR44D06 (sdh) BUZZ CORTES LOHANA NK GRANDIA 11

Počty odrůd přihlašovaných do 1. roku SOZ v České republice 70 60 Liniové odrůdy Hybridní odrůdy Polynomický trend LO Polynomický trend HO 56 50 R² = 0,9805 40 30 20 10 0 Zdroj: ÚKZÚZ R² = 0,7815 12 Vývoj počtu zkoušených LO a HO v POP SPZO 30 25 20 y = -0,066x 2-1,1232x + 27,262 R² = 0,8806 15 10 5 0 y = 0,2781x 2-1,5314x + 9,4048 R² = 0,8385 Počet LO Počet HO Polyg. (Počet LO) Polyg. (Počet HO) 24 12

POP SPZO 2011/12 TKK PL PR AGRO Žlunice JC 14,0 9,9 31 Měcholupská a.s. KT 13,6 11,3 40 1. zemědělská a.s. Chorušice ME 13,2 11,2 49 K + K Břilice JH 12,5 8,7 42 Zem. společnost a.s. Sloveč NB 12,5 8,3 28 Agricola Bylany CR 12,4 7,0 51 ZD Čechtice BN 12,3 9,9 39 ZD Sedlejov JI 12,2 9,5 33 Dobrosev Dobronín a.s. JI 11,7 10,8 25 ZOD Brniště CL 11,6 7,7 39 ZS Pobečví Rokytnice u Přer. PR 11,2 9,6 26 Agro Podlesí a.s. Č. Janovice KH 11,2 7,6 35 Zdobnice a.s. Slatina n. Zdob. RK 11,2 6,6 53 ZD Budkov TR 11,0 9,6 33 Kladrubská a.s. RO 10,8 11,0 32 Sylan a.s., Hradec nad Svitavou SY 10,4 6,6 52 Statek Chyše KV 9,6 8,5 34 ZD Opařany TA 9,0 8,8 41 Z.A.S. Koloveč DO 8,6 8,4 39 VFU Brno, ŠZP Nový Jičín NJ 8,6 8,0 40 Agra Řisuty s.r.o. KL 8,4 6,6 35 ZD Dobříč PS 8,2 6,9 42 CETA Kobeřice s.r.o. OP 8,2 8,1 31 ZD Smilovy Hory TA 7,6 8,0 47 Agro-Monet a.s. Moutnice BO 7,6 8,3 31 Dolina Staré Město a.s. UH 4,2 5,2 25 Agrova a.s. Prusinovice KM 3,6 4,8 19 26 13

Výnos (t/ha) 8 4 0 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 Bodový graf s histogramy z Výnos (t/ha) proti TKK POP SPZO 2010/11 Histogram = 24*1*normal(x; 7,3875; 2,5021) Histogram = 24*0,5*normal(x; 3,9008; 0,849) Bodový graf = 1,908+0,2698*x 1,0 0 2 4 6 8 10 12 14 0 4 8 TKK 27 SDO IA - rozdíly v agrotechnice Výsevek SDO SDO IA Hybridy: 0,5 MKS Liniové odrůdy: 0,7 MKS Hnojení N Regulátor růstu Hnojení S 160 kg N/ha po obilní předplodině 90 kg N/ha po zlepšující předplodině Ne 200 kg N/ha po obilní předplodině 150 kg N/ha po zlepšující předplodině Horizon, 1 l/ha, podzim, 5. list Caramba, 1 l/ha, jaro, 25-30 cm 25 kg S/ha (dávka 1a dusíkatého hnojení) Fungicid Ne Pictor, 0,5 l/ha, v plném květu 14

SDO IA 2010/11, řepka ozimá, výnos semen (t/ha) 8,0 Graf 1 130 7,5 110 7,0 y = -0,0526x + 115,62 90 Výnos semen (t/ha) 6,5 6,0 5,5 70 50 IA (%, ZA = 100 %) 5,0 Základní agrotechnika (ZA) 30 Intenzivní agrotechnika (IA) 4,5 Přírůstek výnosu IA/ZA (%) Spojnice lineárního trendu IA (%) Graf je průměrem výsledků maloparcelních pokusů z těchto 3 lokalit: Humpolec, Krásné Údolí, Kujavy 10 4,0-10 DK Exfile (H) NK Speed (H) Adam (H) DK Exquisite (H) SW 05025 A Rohan (H) Artoga (H) NK Octans (H) NK Linus (H) DK Secure (PTH) Arot PR46W26 (H) Chagall Primus (H) Ladoga Sherlock Xenon (H) Labrador NK Morse Goya ES Alegria Sitro (H) Mirage Totem NK Diamond Dobrava (H) Průměr 29 Základní agrotechnika - výnos semene (t/ha) 5,70 5,25 Řepka ozimá SDO IA - reakce odrůd na intenzifikační opatření Pokusy pro SDO ÚKZÚZ, sklizeň 2010 a 11 stabilní odrůdy adaptabilní odrůdy Primus (H) NK Linus (H) Adam (H) NK Morse Artoga (H) Rohan (H) Sherlock Arot PR46W26 (H) NK Diamond Xenon (H) Dobrava (H) Totem NK Speed (H) Da Vinci Sitro (H) Ladoga Mirage NK Octans (H) DK Exquisite (H) DK Secure (pth) DK Exfile (H) Chagall Labrador ES Alegria Goya 4,80 0,30 0,80 1,30 Intenzivní agrotechnika - přírůstek výnosu (t/ha) 15

Základní agrotechnika - výnos semene (t/ha) 5,70 5,25 Řepka ozimá SDO IA - reakce odrůd na intenzifikační opatření Pokusy pro SDO ÚKZÚZ, sklizeň 2010 a 11 Primus (H) stabilní odrůdy adaptabilní odrůdy Dobrava (H) NK Linus (H) NK Morse Rohan (H) Sherlock Arot NK Diamond Totem NK Speed (H) Adam (H) Artoga (H) PR46W26 (H) Xenon (H) Sitro (H) Ladoga Da Vinci DK Exquisite (H) NK Octans (H) Mirage DK Exfile (H) DK Secure (pth) Chagall Labrador ES Alegria Goya 4,80 7 14 21 Intenzivní agrotechnika - přírůstek výnosu (%) Výnos semene a oleje odrůd jarní řepky v SDO Výsledky z let 2008-2011 Kategorie odrůd Předběžně doporučené Doporučené (min. 2 roky pokusů pro SDO) Typy odrůd liniové hybridní liniové Typ hybridu PFH Ostatní Průměr v t/ha Larissa Sensor Ability Blanice Estrade Rok registrace 2011 2009 2007 2010 2004 Výnos semene (%) v oblasti teplá 3,04 105 108 102 99 94 chladná 3,23 106 105 97 100 97 Výnos oleje (%) v oblasti teplá 1,25 105 110 105 98 93 chladná 1,32 105 106 98 99 97 16

Významné hospodářské vlastnosti nově registrovaných odrůd OSORNO a ACHAT Výsledky z let 2009-2011 Kategorie odrůd Nově registrovaná Srovnávací Výsledky z let 2010-2011 Kategorie odrůd Nově registrovaná Srovnávací Průměr v t/ha Osorno Sensor Průměr v t/ha Achat Sensor Výnos semene (%) 3,43 103 97 Výnos semene (%) 3,65 105 95 Výnos oleje (%) 1,44 104 96 Výnos oleje (%) 1,56 106 94 POP IA jarní řepka SPZO 2011 Výnos semen (t/ha) 2,40 Průměr výnosů ze 4 lokalit 2,27 2,33 2,31 2,20 2,09 2,18 2,00 1,80 1,87 1,96 1,96 1,79 1,83 1,88 +0,35 t/ha 1,60 1,59 1,40 1,20 1,00 Z á k l a d n í a g r o t e c h n i k a I n t e n z i v n í a g r o t e c h n i k a 17

Regulace a fungicidní ošetření řepky Zkušenosti s přípravky Toprex a Amistar Xtra Ing. Jaromír Šaroun SPZO Zdravotní stav porostů jaro 2009 Účinná látka Mech. účinku G/ha Phoma Cylindr. Altern. Scler. Botr. Pgr Pozn. Cyproconazol systém. (inhib. synt. sterolů) 60 ++ +++ ++ +(+) +(+) ++ Alto Combi, Amistar Xtra Fluzilazole systémový + perzist. 125 +++ +++ ++ +(+) +(+) + Alert, Capitan, Lyric Tebuconazole hl. systém + dlouhá perzist. 250 +++ ++++ ++++ +++ ++ ++++ Horizon, Orius, Ornament, Lynx Metconazole hl. systém + dlouhá perzist. 90 +++ +++ +++ ++(+) ++ ++++ Caramba Prothioconaz. Prochloraz Iprodione systém + perzist. 150 +++(+) ++ ++++ +++(+) +++ +++ Proline, Prosaro kont. + lok. systém - není rozv. 450 +++ +++(+) +++ ++(+) ++ + Sportak Alpha, Bumer Sup. kont. s hl. úč. inhibuje klíčení spor 750 + + ++++ +++(+) +++ + Rovral Flo Carbedazim lokálně systémový 125 + +++ + ++++ +++ + Bavist,, Konker, Alto, Alert, Spor. A. Azoxistrobin systém. protektivní (perzist.) 200 ++ ++ ++++ +++ +++ ++ Amistar, Amistar Xtra Vinclozolin kont. s hl. úč. 370 ++ ++ ++++ +++ +++ + Konker, Ronilan. Propiconazole systémový 125 ++ +++ ++ ++ +++ ++ Bumper Sup. Boscalid systém (blok. mitoch. dýchání) 100 +++ +++ ++++ ++++ ++++ + Pictor Dimoxistrobin systémový 100 +++ ++ ++++ +++ +++ ++ Pictor Difenoconaz. Systém. + perzist. 125 ++++ +++ ++++ ++ +++ + Toprex Paclobutrazol systémový 60 + + + + + ++++ Toprex 18

Výsledky jarních regulací 2008-2009 výška porostu a počet větví - RR 2008-2009 výška % rozdíl počtu větví výška porostu % 102 100 98 96 94 92 90 88 86 84 82 100 0,7 93 1,7 91,9 2 90,1 2,6 89,1 2,4 89,6 1,8 1,6 89,9 89,6 1,3 92,6 1,4 95,7 1,7 94,3 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 přírůstek počtu větví ks. Dosažený výnos po aplikacích RR 19

Jarní aplikace RR 2008-2009 výška porostu v % 102,0 100,0 98,0 96,0 94,0 92,0 90,0 88,0 86,0 84,0 82,0 80,0 100,0 výška porostu % a počet větví RR jaro 2008-2009 1,47 1,59 1,33 96,4 97,0 97,0 2,23 87,8 kontrola Car 1l p Hor 1l p Top 0,3 p Top 0,3 p+0,5 j Kontrola 100 % = BBCH 61 80,2 cm výška porostu % BBCH 69 145,3 cm Regulace BBCH 69 (3,6-12,2 %)=5,2-17,7 cm 0,83 90,9 1,98 92,4 Top 0,5 j Top 0,3 p+mod 0,3 j Kontrola zvýšení počtu 2002 větví ks/r 168,8 cm 2,5 2 1,5 1 0,5 0 zvýšení počtu větví ks/rost. 2009 145,3 cm = rozdíl 16,2 % Výsledky jarních regulací 2010 výška porostu a počet větví 2011 - BASF 1,6 106 zvýšení počtu větví ks/r 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 100 0,7 96 96 105 105 0,7 0,7 1,4 99 1,2 99 1,1 96 1,0 98 104 102 100 98 96 94 výška porostu v % 0,2 0 0,2 0 kontrola CA- j CX- j CA -p CX -p CA -p+j CX -p+j CA-P + CX-J CX-p+CA-j výška rostlin 2011 % přírůstek počtu větví 2011 92 90 20

Jarní aplikace RR 2008-2009 výnos aplikace RR 2008-2009 120,0 115,0 118,6 110,0 105,0 100,0 109,8 109,8 108,4 105,4 112,9 95,0 100,0 90,0 kontrola Car 1l p Hor 1l p Top 0,3 p Top 0,3 p+0,5 j Top 0,5 j Top 0,3 p+mod 0,3 j Jarní aplikace RR 2010 Výnos v % RR 2011 - BASF Kontrola 100 % = 3,67 t/ha 110 108 106 104 106,6 106,1 109,7 109,8 108,5 109,2 109,7 108,6 102 100 98 96 100 94 21

Výsledky regulace rostlin jaro 2010-2011 1,8 Výška rostlin a přírůstek počtu větví jaro 2010-2011 1,7 102,0 1,6 1,4 1,4 1,4 101,0 100,0 Zvýšení počtu větví v ks/rost. 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,6 0,4 1,2 0,5 1,0 0,8 0,6 0,5 0,5 0,6 99,0 98,0 97,0 96,0 95,0 94,0 Výška rostlin v % 0,0 kontrola Stabilan Caramba Toprex Lynx Orius Horizon Staccato výška 2010% výška 2011% počet větví 2010 počet větví 2011 93,0 Výskyt chorob v ročnících 2004-2011 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 5 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 4,5 4 Phoma Sclerot. Botryt. Altern. Vertic. Erysiph. Peronos. 22

Účinnost přípravků v ročnících 135 Průměrný přírůstek výnosu po ošetření: 2004 19,1% účinnost 2006 5,5 přípravků % 2008 v ročnících 20,5 % 2010 10,7 % 2005 19,3 % 2007 8,6 % 2009 16,5 % 2011 11,8 % 130 125 120 115 110 105 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 100 Výnos PP fungicidy - 2011 120 Kontrola 100 % = 3,55 t/ha 115 110 105 114,3 115,6 108,1 108,3 111,8 114,1 110,8 100 100 95 90 kontrola Pictor Amistar Xtr Apel Bumper S Bumper S+Roll Prosaro Alert 23

Tržby a zisk PP fungicidy 2011 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 2 568 0,51 106 % 2 976 0,55 přrůstek výnos t/ha 2 410 0,50 44 % 903 zisk Kč/ha 992 2 148 2 057 0,38 0,42 3500 3000 2500 2000 1500 1000 0,1 0,28 0,29 500 0 Pictor Amistar Xtr Prosaro Apel Bumper S Alert Bumper S+Roll 0 průměr Pictor Amistar Xtra Prosaro Apel Bumper S Alert S Bumper S. +Rollw. kontr. 3,55 t/ha přírůstek výnos % 14,3 15,6 14,1 7,9 8,3 10,8 11,8 přírůstek výnos t/ha 0,51 0,55 0,50 0,28 0,29 0,38 0,42 cena ošetření 2 787 2 799 2 840 2 037 2 053 1 842 2 353 přírůstek tržby Kč/ha 5 355 5 775 5 250 2 940 3 045 3 990 4 410 zisk Kč/ha 2 568 2 976 2 410 903 992 2 148 2 057 Tržby a zisk z aplikací fungicidů přír.produkce zisk přírůstek výnosu t/ha 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 0,82 0,85 0,78 3 988 5 701 0,66 3 112 0,39 0,42 0,35 1 859 2 098 0,23 1 060 977 448 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 zisk Kč/ha 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 kontrola 4,29 3,96 4,26 4,01 3,85 3,98 3,69 3,55 přírůst. výnosu 19,1 19,6 5,5 8,6 22,1 16,5 10,7 11,8 přír. produkce 0,82 0,78 0,23 0,35 0,85 0,66 0,39 0,42 cena 6300 5500 6950 7800 8000 6000 8500 10500 přír. tržby 5166 4290 1598 2730 6800 3960 3315 4410 prům. cena ošetř. 1178 1178 1150 1150 1099 2100 2338 2312 zisk 3988 3112 448 1060 5701 1860 977 2098 24

Vlhkost sklizeň PP fungicidy Dosažené vlhkosti semen při sklizni - 2009-2011 8,8 102,3 103 vlhkost semen v % 8,7 8,6 8,5 8,4 8,3 8,2 100 100 8,6 8,6 96,5 8,3 8,8 101,2 8,7 100 8,6 97,7 8,4 102 101 100 99 98 97 96 95 94 vlhkost v % 8,1 K Lynx Bumper Amistar Xtr Pictor Alert Prosaro průměr % 93 5,00 Porovnání dosažených výsledků Porovnání dosažených výnosů - ČR. podniky - pokusy 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr výnos ČR t/ha pokusné podniky t/ha prům.pokusy t/ha 25

Marketingové informace Ing. Martin Volf Výnos řepky v ČR 2006-2011 (t/ha) 3,25 3,00 2,75 2,50 2,25 porůstání semen mráz v květu houbové choroby sucho nízké porosty extrémní srážky (květen) pozdní setí 2,00 2006 2007 2008 2009 2010 2011 26

Bilance řepky v ČR 2010/11 (%) období 1.7.2010 30.6.2011 export 23% STZ 20% ostatní 5% PREOL 34% ADM 18% vstup na Slovensko kupuje 3 sila kapacita 150.000 t EU27- bilance řepky a import (mil. t) 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0-2,0-3,0 bilance import 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 27

Světová produkce řepky (mil. t) 65,0 60,0 55,0 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 Produkce řepky v EU27 (mil. t) 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 28

Světové zásoby řepky (mil. t) 8 7 6 5 4 3 2 1 0 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 Světová produkce sóji (mil. t) 275 250 225 200 175 150 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 29

Aktuální marketingová situace (leden 2012) Světové ceny olejnin jsou na vysoké úrovni Očekávaná produkce řepky v EU27 je pouze 20 mil. tun (2009 = 21,7 mil.t) Světová spotřeba řepky bude větší než produkce Pokračuje pokles světových zásob řepky a sóji Dluhová krize eurozóny, snižování ratingu a případné finanční problémy se mohou přelít do trhu olejnin a obilovin. Jakékoliv zpomalení ekonomické aktivity má negativní dopad na poptávku po olejninách Situace v ČR (leden 2012) Nejvyšší osevní plocha oz. řepky (385.000ha) Na podzim velmi dobrý stav porostů a mírná zima (zatím) Očekává se vysoká produkce, ale také vysoká poptávka Vstup fy Glencore na český trh = zvýšení konkurence a poptávky PREOL a.s. i ADM = vysoký objem zpracování 30

ŘEPKA na burze MATIF (Kč/t) 12 000 11 500 11 000 10 500 10 000 9 500 9 000 srpen 2011 listopad 2011 ŘEPKA na burze MATIF (Kč/t) 12 000 11 500 MATIF na únor 2012 11 000 10 500 10 000 9 500 srpen 2012 31

+ Příznivé podmínky v podzimním období přispěly v Čechách k velmi dobrému stavu porostů řepky (nejlepší v posledních letech). + Většina porostů řepky měla před zimou v nadzemní hmotě a v kořenech více než 80 kg N/ha a kořenový krček nad 8 mm, což je velmi příznivý stav pro jarní regeneraci rostlin. + Výborný stav kořenů v důsledku příznivého podzimu se ještě zlepšil v průběhu teplého období v prosinci a lednu a rostliny budou moci na začátku jara přijímat živiny z větších hloubek půdy než v minulých letech (např. vyplavené nitráty, sírany, hořčík apod.). + Na stav porostu řepky před zimou mělo příznivý vliv přihnojení během podzimní vegetace (viz následující obrázek). 32

Pokles mrazuvzdornosti rostlin v průběhu teplého prosince a ledna a nepříznivý vliv nízkých koncentrací některých živin v listech na jejich poškození únorovými mrazy v oblastech bez sněhové pokrývky. Na regeneraci silně poškozených rostlin je nejvhodnější ledková forma dusíku (LAV, LAD do 60 kg N/ha). Nejnižší zásoba minerálního dusíku v půdě a nejnižší koncentrace N v rostlinách před zimou v posledních letech. Vhodná včasná aplikace hnojiv (močovina, UREA stabil ), ale při pozdních aplikacích a rychlém nástupu jara je vhodnější ledková forma dusíku (LAV, LAD apod.). Pomalé prohřívání půdy na začátku jara pod téměř souvislou vrstvou nadzemní biomasy rostlin (včetně odumřelých listů) a horší využití živin z pomalu rozpustných granulovaných hnojiv (ulpívání na listech nebo pod listy a v důsledku toho horší kontakt hnojiva s půdou a vodou ze srážek). U těchto porostů lépe používat hnojiva s amidickou formou dusíku (močovina, UREA stabil, DAM, SAM apod.), kde není problém s rozpustností a část dusíku může být přijata přes listy. 33

Vliv srážek na využití dusíku z aplikovaných hnojiv Na využití živin, zejména dusíku, z aplikovaných hnojiv rostlinami má významný vliv jak množství srážek, které je nezbytné k transportu živin ke kořenům, tak i doba, která uplyne od aplikace hnojiv do příchodu srážek. Z dusíkatých hnojiv jsou na termínu srážek po jejich aplikaci nejvíce závislá hnojiva s amidickým dusíkem (močovina, DAM). Jestliže po jejich aplikaci do 2 4 dnů (závisí na teplotě vzduchu) nezaprší, dochází k přeměně močoviny na amoniakální dusík, který je v půdě na rozdíl od močoviny nebo nitrátového dusíku málo pohyblivý, zůstává v neprokořeněné povrchové vrstvičce půdy a podléhá ztrátám únikem amoniaku. Ke kořenům rostlin se pak většinou dostává až po nitrifikaci ve formě nitrátů, což však na začátku jara při nízkých teplotách a potřebě dalších srážek může trvat i několik týdnů. Proto je snahou přeměnu močoviny omezit pomocí inhibitorů ureasy (hnojivo UREA stabil, DAM + Stabiluren), a tím minimalizovat ztráty únikem amoniaku a prodloužit dobu, kdy může být nepřeměněná močovina transportována ke kořenům rostlin. Na následujícím obrázku jsou znázorněny srážky a teploty vzduchu po regeneračním hnojení řepky v roce 2010 a 2011. V roce 2010 byly efektivní srážky 7. - 8. den po aplikaci, zatímco v roce 2011 3.-5. den po aplikaci. Brzké a dostatečné (29 mm) srážky po aplikaci N-hnojiv v roce 2011 měly příznivý vliv na využití dusíku z hnojiv a za těchto optimálních podmínek nebyly zjištěny podstatné rozdíly mezi použitými hnojivy (viz další obrázek). 34

Vývoj povětrnosti v průběhu pokusu s ozimou řepkou a různými formami N hnojiv značenými 15 N; Lukavec 2010 a 2011 srážky (mm) Lukavec 25. 3. - 20. 4. 2010 teplota ( C) 10: srážky (mm) 10: t ( C) 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 dny od aplikace hnojiv 15N 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 srážky (mm) Lukavec 15. 3. - 20. 4. 2011 teplota ( C) 11: srážky (mm) 11: t ( C) 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 dny od aplikace hnojiv 15N 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Využití různých forem dusíku z aplikovaných hnojiv (regenerační dávka N) rostlinami řepky ozimé Z dosažených víceletých výsledků polních pokusů vyplývá, že při regeneračním hnojení ozimé řepky dusíkem je rostlinami z aplikovaných hnojiv nejvíce využita nitrátová forma dusíku (do fáze butonizace až 60 %) a nejméně amoniakální forma dusíku (okolo 20 %, viz následující obrázek). Na úrodnějších půdách s vyšší sorpční schopností často klesá využití amoniakální formy dusíku do začátku kvetení pod 10 % (např. Ruzyně 2009). Proto není vhodné pro zlepšení výživného stavu rostlin dusíkem aplikovat v první jarní dávce hnojiva s převažující amoniakální formou dusíku (např. síran amonný, DASA apod.). 35

To lze doporučit zejména pro porosty řepky v letošním roce, které měly již na podzim většinou nízkou koncentraci dusíku v rostlinách. Při hnojení rostlin silně poškozených mrazy a při pozdějším a rychlém nástupu jara je nejvhodnější rychle působící nitrátová forma dusíku. Naopak při časnějším hnojení a při aplikaci vyšších dávek dusíku (více než 60 kg N/ha) k dobře přezimujícím porostům je vhodná pomaleji působící amidická (močovinová) forma dusíku. Jestliže po aplikaci močoviny nepřijdou do 2 4 dnů srážky a denní teploty jsou vyšší než 5 C, je vhodnější použít močovinu s inhibitorem ureázy (UREA stabil ). Podobně to platí při použití kapalného hnojiva DAM (popř. SAM) v kombinaci s přípravkem Stabiluren (obsahuje inhibitor ureázy). Výhodou hnojiva DAM je zastoupení 3 forem dusíku (amidická, nitrátová a amoniakální). Jestliže je v DAMu inhibována přeměna močoviny (Stabiluren), může být až ¾ dusíku po srážkách transportováno ke kořenům rostlin. DAM je nejlépe aplikovat damovými tryskami s menším počtem otvorů, a hnojení by nemělo probíhat v době mrazů a na zmrzlé nebo mrazem silně poškozené rostliny. 36

Využití dusíku z různých hnojiv ozimou řepkou odběr rostlin ve fázi butonizace po aplikaci různých N-hnojiv: 80 kg N/ha značeno 15 N Lukavec 2010 a 2011 (N = nitrátová forma, A = amonná forma, DA = dusičnan amonný, MO = močovina, Mou = močovina s inhibitorem ureasy) 60 50 40 30 20 10 0 2010 Využití dusíku % N A DA MO MOu 60 50 40 30 20 10 0 2011 Využití dusíku % N A DA MO MOu Vliv hnojení řepky dusíkem a sírou na výnos semen a olejnatost Na následujících obrázcích je znázorněn vliv jarního hnojení řepky ozimé minerálními hnojivy s dusíkem a sírou na výnos semene a jeho olejnatost. Dosažené výnosy v roce 2011 byly nižší než v roce 2010 vzhledem ke slabšímu porostu řepky před zimou (viz obrázek 3) a poškození šešulí šešulovými škůdci a plísní zelnou. Vyšší dávka dusíku (o 50 kg N/ha) se projevila u většiny variant zvýšením výnosů semen, ale zároveň snížením jejich olejnatosti. K nejvyššímu zvýšení výnosů došlo v roce 2011 po hnojení močovinou a močovinou se sírou.. 37

2 0 1 1 30.1.2012 Hnojení sírou mělo pozitivní vliv na zvýšení výnosů semen i jejich olejnatosti jen v roce 2011, kdy se u rostlin před květem projevily na sírou nehnojených variantách nedostatky síry v důsledku mělkého prokořenění půdy (do 0,5 m) a vyplavení síranů během zimy (v půdní vrstvě 0,6 0,9 m dostatečná zásoba vodorozpustné síry). Nedostatek síry se nejvíce projevil u rostlin na variantách s nejrychlejším počátečním jarním růstem po regeneračním hnojení dusíkem. Při aplikaci dusíkatých hnojiv ve dvou dávkách byly dosaženy shodné či vyšší výnosy než při rozdělení stejné dávky N do třech termínů aplikace. Varianty s podzimním přihnojením řepky hnojivem UREA stabil patřily v obou letech mezi nejvýnosnější. Výnos semen ozimé řepky po aplikaci N a N-S hnojiv (Lukavec 2010 a 2011) Výnos semen t/ha 4,0 3,5 3,0 2,5 Výnos semen t/ha 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 2010 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 2,0 2011 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Var Jednotlivé dávky N (kg/ha) v různých hnojivech 1 80 Močovina (MO) 50 MO 30 MO 2 100 MO 80 MO 30 MO 3 80 MO + S 50 MO + S 30 MO + S 4 100 MO + S 80 MO + S 30 MO + S 5 80 DAM trysky 50 DAM trysky 30 DAM postřik 6 100 DAM trysky 80 DAM trysky 30 DAM postřik 7 80 DAM + S (= SAM) 50 DAM + S trysky 30 DAM + S postřik trysky 8 100 DAM + S trysky 80 DAM + S trysky 30 DAM + S postřik 9 80 LAV 50 LAV 30 LAV 10 80 LAV 80 DASA 38

Olejnatost semen ozimé řepky při aplikaci N a N-S hnojiv (Lukavec 2010 a 2011) 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 2010 Olejnatost % 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 2011 Olejnatost % 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Var. Jednotlivé dávky N (kg/ha) v různých hnojivech 1 80 MO 50 MO 30 MO 2 100 MO 80 MO 30 MO 3 80 MO + S 50 MO + S 30 MO + S 4 100 MO + S 80 MO + S 30 MO +S 5 80 DAM trysky 50 DAM trysky 30 DAM postřik 6 100 DAM trysky 80 DAM trysky 30 DAM postřik 7 80 DAM + S trysky 50 DAM + S trysky 30 DAM + S postřik 8 100 DAM + S trysky 80 DAM + S trysky 30 DAM + S postřik 9 80 LAV 50 LAV 30 LAV 10 80 LAV 80 DASA Výnos semen ozimé řepky při aplikaci různých N hnojiv (Lukavec 2010 a 2011) Výnos semen t/ha 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 2010 1 2 3 4 5 6 7 8 2,0 2011 Var. Jednotlivé dávky N (kg/ha) v různých hnojivech 1 60 LAV 70 LAV 30 LAV 2 80 LAV 50 LAV 30 LAV 3 80 LAV 50 DAM 30 DAM 4 80 DAM stabil (= DAM 50 DAM stabil 30 DAM + Stabiluren) 5 80 UREA stabil 50 UREA stabil 30 UREA stabil 6 80 UREA stabil 80 UREA stabil 7 40 UREA stabil podzim 60 UREA stabil 60 UREA stabil 8 40 UREA stabil podzim 80 UREA stabil 80 UREA stabil Výnos semen t/ha 4,0 3,5 3,0 2,5 1 2 3 4 5 6 7 8 39

50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 2010 Olejnatost % Olejnatost semen ozimé řepky při aplikaci různých N hnojiv (Lukavec 2010 a 2011) 1 2 3 4 5 6 7 8 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 2011 Olejnatost % 1 2 3 4 5 6 7 8 Var. Jednotlivé dávky N (kg/ha) v různých hnojivech 1 60 LAV 70 LAV 30 LAV 2 80 LAV 50 LAV 30 LAV 3 80 LAV 50 DAM 30 DAM 4 80 DAM stabil 50 DAM stabil 30 DAM 5 80 UREA stabil 50 UREA stabil 30 UREA stabil 6 80 UREA stabil 80 UREA stabil 7 40 UREA stabil podzim 60 UREA stabil 60 UREA stabil 8 40 UREA stabil podzim 80 UREA stabil 80 UREA stabil S H R N U T Í Jarní hnojení řepky dusíkem podle stavu porostu a půdy: 1. s ledkovou formou N (LAV, LAD) Pozdější a rychlejší nástup jara Kromě běžných porostů vhodná forma dusíku pro slabé a mrazem poškozené porosty 2. s amidickou formou N (MO, UREA stabil, DAM, DAM + StabilureN) Při aplikaci vyšších dávek N na začátku jarní vegetace, zejména v oblastech s častými pozdějšími přísušky Při časnějším nástupu jara a riziku pozdějších mrazů Běžné porosty kromě velmi slabých a výrazněji poškozených po zimě 3. s amoniakální formou N v kombinaci se sírou (SA, DASA) Nedostatek dostupné síry v prokořeněném půdním profilu (po vlhké zimě, mělké prokořenění půdy, víceleté nehnojení sírou apod.) Při časnějším nástupu jara Běžné porosty kromě velmi slabých a poškozených po zimě 40

ŘEPKA OZIMÁ VYBRANÉ POZNATKY K (JARNÍ) VÝŽIVĚ A HNOJENÍ Doc. Ing. Tomáš Lošák, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně Ing. Jiří Dostál, CSc., Agroeko Žamberk, s.r.o. Řepka ozimá je vysoce náročná olejnina z hlediska zásobenosti makro- i mikroživinami v průběhu celé její vegetace. Ještě před výsevem je nezbytné do půdy dodat chybějící živiny, přičemž jako vodítko by měly sloužit výsledky AZZP, eventuálně výsledky operativně provedených rozborů půdy na obsah přístupných živin (P, K, Ca, Mg) a půdní reakci. Deficit mikrobiogenních prvků (Zn, B) je vhodné řešit na jaře mimokořenovou výživou. V případě hluboké deficience B doporučujeme hnojení B též na podzim a to v období, kdy porost dosáhl dostatečné listové pokryvnosti. V mnoha případech, zejména pak po časté aplikaci statkových nebo organických hnojiv, nebývá dusík tím prvkem minima, ale často je to právě nevyužití genetického potenciálu liniových či hybridních odrůd z důvodu deficitního stavu ostatních živin či nevhodného ph půdy zapříčiněného dlouhodobě nízkou spotřebou hnojiv a vápenatých hmot. Regenerační hnojení pouhým dusíkem (či v kombinaci s dalšími živinami, např. sírou) je nesporně velmi důležitým opatřením, které se odrazí na výnosu i kvalitě produkce. S ohledem na podrobný popis problematiky výživy a hnojení řepky na jarních seminářích SPZO v roce 2011 (Doc. Hřivna, Doc. Matula) se stručně zaměříme v následujících řádcích na charakteristiku stavu porostů ozimé řepky na podzim 2011, průběh povětrnostních podmínek do poloviny ledna 2012 (kdy je tento příspěvek tvořen) a doporučení pro jarní regenerační hnojení. Výživový stav porostů řepky na podzim a v zimě Porosty řepky ozimé nebyly na podzim 2011 zcela vyrovnané a jejich růst a vývoj byl ovlivněn termínem setí a místními srážkami. Při monitorování porostů v polovině září bylo asi 66 % porostů zapojených, vyrovnaných a dále 24 % porostů ve střední kondici (tzn. ne zcela zapojené s nejednotnou vývojovou fází). Přibližně 10 % porostů bylo slabých řídkých, mezerovitých a nevyrovnaných s takzvaným dvojím vzcházením. Proti podzimu 2010 jsou řepky výrazně vegetačně ranější. Více než ¾ porostů bylo nutno morforegulovat, tj. zpomalit vývoj do poloviny září. Ojediněle bylo již v polovině září zjištěno vytahování krčků řepky u časně setých porostů. Na měsíc listopad 2011 nebude hned tak zapomenuto, patrně nejenom v České republice získá přízvisko nejsušší v dějinách měření. Věta z denního tisku: Letos v listopadu naměřili v nejstarší meteorologické stanici v České republice, v pražském Klementinu, jen neměřitelné množství srážek. zní skoro jako slovní hříčka. Avšak netoliko na severu Moravy a ve Slezsku bude v listopadu úhrn srážek do 1 mm. I měření v Kroměříži a na Ústeckoorlicku ukázala podobnou situaci. V roce 2011 už byly dva měsíce silně suché (únor a září), ovšem listopad je překonal. Avšak září 2011 nebylo jen extrémně suché, ale i neobvykle teplé. Za poslední čtyři měsíce roku 2011 bylo průměrně naměřeno pouze 43 % srážkového úhrnu, což 41

se bezpodmínečně muselo promítnout i do dění v přírodě a v námi sledovaných polních porostech. Obsah vody v ornici v posledních podzimních dnech kolísal v širokém rozpětí od 9,5 po 28 %. Obsah vody v podorničí byl podobný nebo o málo nižší, kolísal v rozpětí 20,2 až 24,8 %. Sušší půda byla hojně pod narostlými porosty řepky ozimé. Skutečný nástup zimy s vydatnou sněhovou pokrývkou nastal až na počátku ledna 2012, ovšem převážně v horských oblastech, zatímco v nížinách dále pokračovalo spíše jarní počasí. To bylo i v nížinách přerušeno mrazy zpravidla do -8 o C ve druhém a třetím lednovém týdnu, přičemž tyto mrazy by neměly řepce (byť bez sněhové pokrývky) ublížit. S ohledem na výše popsaný dosavadní průběh počasí (a v současné době nemožnou predikci průběhu počasí v dalších dvou měsících) je možné nyní konstatovat následující: obsah dusíku minerálního v půdě (N min ) v podzimních měsících kolísal na jednotlivých stanovištích nepravidelně s ohledem na deficit srážek v posledních 4 měsících roku 2011 promyv (nitrátového) dusíku do podorničí nenastal přestože vyšší teplota půdy na podzim mohla nahrávat mineralizaci dusíku z organických vazeb, nedostatek půdní vlhkosti ji omezoval, proto není možno počítat s významným přísunem dusíku rostlinám z procesu mineralizace obsah N min v půdě pod řepkami nehnojenými dusíkem před setím či po vzejití se na podzim (2. polovina listopadu) na většině sledovaných lokalit pohyboval v nízkých hodnotách v porostech řepky hnojených na podzim minerálními hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem nebyla ve druhé polovině listopadu pozorována žádná rezidua N min. Zásoba volného minerálního dusíku v ornici byla sotva malá, v podorničí velmi malá. Např. na Litomyšlsku bylo po minerálním hnojení 68 kg N/ha v ornici pod porostem řepky ozimé 17 kg N/ha a v podorničí 14 kg N/ha. Jinde po 173 kg N/ha v drůbeží podestýlce bylo v ornici 29 kg N/ha a v podorničí 20 kg N/ha, přičemž z minerálních forem jednoznačně převažovala forma amonná z výše uvedeného vyplývá, že ozimá řepka při daném průběhu počasí přijímala živiny (dusík) v podstatě do konce roku po skončení zimy je možno očekávat výraznější rozdíly ve stavu porostů v horských oblastech oproti nížinám na většině lokalit je možno po skončení zimy očekávat významný nedostatek dusíku v půdě 42

Hnojení N na jaře 2011 Z výše popsaných důvodů bude nezbytná realizace časného regeneračního hnojení řepky, samozřejmě jakmile to půdně-klimatické či legislativní opatření dovolí. Porosty se budou v jednotlivých regionech či lokalitách lišit z hlediska svého vývoje, poškození mrazem, chorobami, požerky hlodavců či lesní zvěře. S ohledem na riziko návratu zimy by hnojení nemělo být ani v nižších polohách před 20. únorem a je vhodné je rozdělit do dvou dávek (1a, 1b) s odstupem 10-14 dnů. První dávka (ca 30-40 kg N/ha) by měla být určitě v tuhých hnojivech u porostů s poškozeným vegetačním vrcholem (srdéčkem), aby nedocházelo k jeho popálení. Celková dávka N pro regenerační hnojení by měla být 60-100 kg N/ha s přihlédnutím k obsahu N min (vhodné spojit se stanovením vodorozpustné síry) v půdě u vzorků odebraných těsně před hnojením nebo s ohledem na obsah N (S) v rostlinách řepky před zámrazem, který by měl být alespoň 4,2 % N a 0,45 % S v sušině. Hlavním cílem regeneračního hnojení je stimulovat u zimou zesláblých rostlin rozvoj kořenového systému, který následně zajistí adekvátní příjem vody a v ní rozpuštěných živin do nadzemních orgánů a jejich rozvoj. Kořeny řepky regenerují již při teplotě 1,9 o C, což nám signalizují bílé vlásečnicové kořínky po vyrytí rostlin. Vhodné formy N Kromě dávky dusíku je nezbytné vhodně zvolit i jeho formu. Rozhodování ovlivňuje řada hledisek, přičemž často tím rozhodujícím je cena hnojiva. Rozhodně je nezbytné se vyvarovat nákupu hnojiva neznámého původu či složení. Pro zabudování amonného dusíku do rostliny je potřebný dostatek uhlíkatých skeletů pocházejících z procesu fotosyntézy, proto jsou hnojiva výlučně s touto formou dusíku (síran amonný) méně vhodná pro první jarní hnojení a to i přesto, že amonná forma N je přijímána rostlinou při teplotách půdy nižších (pod 5 o C) než forma nitrátová. Nitrátová (ledková) forma dusíku je v půdě značně mobilní, v půdě je vázána velmi omezeně pouze biologickou sorpcí, což ovšem zvyšuje riziko vyplavení do podzemních vod. Tato forma je vhodná pro okamžitou korekci výživného stavu. V případě použití ledku vápenatého se nedoporučuje jednorázově aplikovat vyšší dávky než cca 30 kg N/ha z důvodu omezení rizika ztrát N vyplavením - elucí. U minerálních hnojiv se dvěma formami dusíku (LAV 27, LAD 27, dusičnan amonný, DASA) se výhodně kombinuje a doplňuje účinek obou forem dusíku, nebo jimi můžeme dodat další živinu Mg, S. Zvláště dusíkatá hnojiva se sírou (DASA,..) jsou velmi vhodná pro regenerační hnojení řepky. 43

Použití kapalných hnojiv (DAM-390, SAM-240) je možné pro dávku 1b regeneračního přihnojení, ovšem častěji se využívají pro produkční hnojení řepky ve spojení s pesticidy. Použití močoviny jako nejkoncentrovanějšího tuhého dusíkatého hnojiva je rovněž možné, zejména pak pro nižší vyplavení N v ranějších termínech (tzv. předsezónně). Ovšem při povrchové aplikaci následované periodou suchého a teplého počasí je nutné počítat s určitými ztrátami dusíku těkáním - volatilizací. Rovněž by močovina (podle Ing. Růžka z VÚRV) neměla být aplikována regeneračně na porosty řepek v růstové depresi (např. porosty poškozené mrazem, po zimě slabé vzrůstem nebo na půdách s velmi nízkou sorpcí - skeletovité půdy). Na trhu je možné se rovněž setkat s močovinou obohacenou o inhibitory ureázy či nitrifikace. Použití tekutých organických a statkových hnojiv Použití tekutých organických a statkových hnojiv (digestát a kejda) pro regenerační hnojení je zpravidla spojeno s určitým poškozením porostu přejezdy těžší technikou (zejména po větších mrazech v noci), nicméně do půdy je kromě řady makro- a mikroprvků (Zn v kejdě prasat) dodáváno i určité množství organických látek jako zdroj obživy půdních mikroorganismů, čímž podpoříme mikrobiální aktivitu včetně procesu mineralizace. Rovněž je často po aplikaci statkových hnojiv pozorován stimulační účinek na rostliny vlivem přívodu podpůrných látek. Při použití digestátů z bioplynových stanic se většinou projeví opožděný či mírnější účinek ve srovnání s dusíkatými minerálními hnojivy. Je to způsobeno tím, že v digestátu (podobně i v kejdě) je přítomen z minerální formy pouze dusík amonný a zbytek tvoří dusík organický, přičemž vzájemný poměr se u jednotlivých druhů digestátů a kejd liší. Pro zpomalený účinek a pro menší nebezpečí rizika vyplavení N při regeneračním hnojení tekutými organickými a statkovými hnojivy je proto vhodné volit časnější termíny aplikace než při použití minerálních hnojiv s nitrátovou složkou. Hnojiva lze aplikovat podlistově jen pomocí hadicových aplikátorů, dávku hnojiva pro regeneraci řepky doporučujeme v rozsahu 10 až 35 t/ha podle obsahu živin. Použité prameny jsou k dispozici u autorů. 44

POUŽÍVÁNÍ LISTOVÝCH HNOJIV A STIMULÁTORŮ V ŘEPCE Použití listových hnojiv Ing. Josef Škeřík, CSc. Listová hnojiva jsou hnojiva, která jsou rostlinami příjímána, jak už název napovídá, přes listy a nikoliv přes kořeny, jako je tomu u ostatních hnojiv. Jejich aplikace nám proto umožňuje rychlé dodání živiny, která je v půdě v nedostatku, nebo ji rostlina vzhledem k situaci (např. suchu) nedokáže přijmout. Hnojiva s obsahem síry navíc mohou působit i fungicidně. Proto se v zemědělských podnicích aplikace listových hnojiv stává už pravidelnou součástí agrotechniky řepky a je jedním z významných intenzifikačních faktorů při pěstování řepky. Použití stimulátorů Stimulátory jsou biologicky aktivní látky, které mají v závislosti na termínu aplikace a dávce poměrně různorodý vliv na rostliny. Urychlují transportní procesy v rostlině (jak živin, tak i asimilátů), podporují tvorbu kořenů a generativních orgánů. Zvyšují lignifikaci buněčné stěny, tím zvyšují odolnost proti šešulovým škůdcům, k napadení houbovými chorobami, někdy i k poléhání i proti poškození krupobitím. Preventivně působí proti stresovým faktorům a v případě poškození urychlují regenerativní procesy v rostlině. Tím vším zvyšují odolnost proti poškození v průběhu zimy, jarními mrazíky, pesticidy, suchem i přívaly vody a nedostatečné výživě a dalším stresům. Kombinace listových hnojiv a stimulátrů a jejich registrace Je nutné upozornit, že některá moderní listová hnojiva již stimulační látky obsahují (např. Campofort Retafos, Trisol Aktivátor, Energen atd.), takže by již se stimulátory (pokud to není odzkoušeno a doporučeno) neměly být kombinovány. Je to dražší a navíc to v případě nevyzkoušených kombinací nemusí přinést očekávaný účinek. Stimulátory jsou v České republice registrovány buď Státní rostlinolékařskou správou jako přípravky na ochranu rostlin, např. dříve Atonik, Rexan. Nebo ÚKZÚZ jako hnojiva, případně pomocné látky, např. Fortehum, Sunagreen, Trisol, Energen. Z pohledu rostlin je systém registrace nepodstatný, pro zemědělce je toto nutné znát hlavně z pohledu zapsání do správné kolonky evidence přípravků a hnojiv pro kontrolu SZIF. V posledních letech spíše přibývají stimulátory jako registrované jako pomocné látky, protože proces registrace je tak většinou kratší a jednodušší. Tento postup registrace se možná bude v budoucnosti, vzhledem k připomínkám EU, měnit. Kontrolu jak je vaše hnojivo nebo stimulátor registrovaný, můžete provést na webu SRS, nebo ve Veřejném registru hnojiv, přístupném na webových stránkách MZe ČR: http://eagri.cz/public/app/rhpub/hnojivaverejnostqf.do. 45

Vlastnosti listových hnojiv a stimulátorů Mezi jejich hlavní výhody patří: Mísitelnost s většinou běžně používaných látek na ochranu rostlin, část listových hnojiv je možno kombinovat i s DAM. Rychlá využitelnost jednotlivých živin nebo stimulátorů díky přímému přenosu přes list. Aplikovatelnost v podzimním i jarním období vegetace - možnost použití v době, kdy je příjem živin přes kořeny z jakýkoliv příčin (povětrnostních např. sucho, teplota, atd.) omezen. K možným nevýhodám listových hnojiv a stimulátorů patří Závislost účinnosti na mnoha podmínkách (vlastnosti přípravku, stav rostliny, vnější podmínky aplikace). U listových hnojiv možnost dodání relativně malého množství živin a tím relativně vysoká cena některých živin a jejich kombinací od několika set někdy až tisíce korun na ha. Dodání živin v pevných hnojivech je většinou podstatně levnější. Velmi široká nabídka, která mnohdy zemědělcům ztěžuje orientaci. Nelze se totiž orientovat jen podle ceny za obsah určitého prvku nebo účinné látky, ale musí se přihlížet i k dalším vlastnostem hnojiva - koncentraci jednotlivých živin v hnojivu, formě jednotlivých prvků, obsah smáčedel, absorbentů, adheziv, obsah látek, ovlivňujících míchatelnost hnojiv s přípravky nebo jinými hnojivy, Obsah stimulačních látek, ph zředěného roztoku atd. Možná toxicita některých kombinací. Kombinaci více účinných látek (insekticid + listové hnojivo + stimulátor + smáčedlo + regulátor), které se v praxi v minulosti objevovaly v žádném případě nedoporučujeme. Tyto kombinace často působí toxicky nejen na včely, ale i na samotné rostliny řepky. Navíc tyto kombinace nejsou registrovány a mohou být problémem při kontrole dodržování podmínek na čerpání jakýkoliv dotací. Pokusy SPZO s aplikací listových hnojiv a stimulátorů V současnosti je možné v nabídce listových hnojiv a stimulátorů vybírat z mnoha přípravků registrovaných jako stimulátory, hnojiva nebo jako pomocné látky. Svaz pěstitelů olejnin proto ve spolupráci se svými členy a výrobci již od roku 2001 provádí pokusy, v kterých zkouší, jaký přípravek a v jaké fázi je pro řepku nejvhodnější. Pokusy jsou poloprovozní a maloparcelkové na různých lokalitách. Výsledky z jednotlivých let jsou každoročně uváděny ve sbornících konference Systému výroby řepky v Hluku, v roce 2011 to bylo ve sborníku Výsledku pokusů SPZO. Výhodou těchto pokusů je možnost porovnání přípravků vedle sebe. Zároveň je to však i určitá nevýhoda, neboť přípravky používáme v podstatě paušálně podle předem dané 46

metodiky bez příslušné korekce podle stavu pozemku a porostu, ale agronom by měl správně vybírat druh listového hnojiva a stimulátoru hlavně na základě znalostí stavu porostu a nedostatku živin na svých pozemcích. Proto na jednotlivých lokalitách je nejlepší vždy ten přípravek, který nejvíce odpovídá daným potřebám. Domníváme se proto, že pokud by se pokus dělal cíleně některé přípravky by na dané lokalitě nebyly potřebné, nebo byly možná v jiné dávce. Proto lze jen doporučit aplikace založené na posouzení aktuálního stavu porostu. Dlouhodobě to např. vycházelo například u pokusů s přípravkem Campofort, kde se poslední druh a dávka přípravku upřesňuje podle rozborů rostlin a byl dosahován i vysoký přírůstek výnosu. Výsledky pokusů Svazu se stimulátory Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin prováděl samostatné pokusy se stimulátory na řepce od roku 2001 do roku 2006. Z rostlinných stimulátorů byly v té době zkoušeny Atonik, Atonik Pro, Rexan, Sunagreen. V letech 2006-2011 Svaz postupně zkoušel stimulátory (pomocné látky) Amalgerol, Energen, Fortehum, Lignohumát, Hergit, PRP EVB, Terra-sorb, Trisol a další. Tyto pokusy byly prováděny společně s dalšími listovými hnojivy, a proto jejich výsledky uvádím až v další části. Ve všech letech se jednoznačně prokázal přínos použití stimulátorů, největší přírůstek byl prokázán v letech, kdy na řepku více působí stresové faktory. To bylo např. v květnu a v červnu 2003 kdy bylo horko a sucho. Dále v roce 2005, kdy byly porosty poškozeny jarním mrazíkem, byl vliv aplikace stimulátorů větší nežli v ostatních letech. Jako nejvýhodnější se projevila kombinace Atoniku Pro v období dlouživého růstu a Sunagreenu v období butonizace, proto tuto kombinaci můžeme doporučit jako nejlepší. Víceleté výsledky Rok pokusů 2006 2005 2004 2003 2002 Průměr Přípravek přírůstek aplikace oproti kontrole % % % % % % Sunagreen 106 116 106 111 105 108,8 Rexan 105 108 104 105,7 Atonik (Atonik Pro) 106 112 104 108 109 107,8 Atonik (Atonik Pro) + Sunagreen 110 119 108 112,3 Kontrola 100 100 100 100 Průměr roku 106 115,7 105 109 106 108,3 Celostátní průměr výnosu řepky (t/ha) 3,04 2,91 3,73 1,68 2,3 47

Výsledky pokusů s listovými hnojivy a stimulátory V letech 2005 2007 jsme prováděli poměrně rozsáhlé pokusy s až 12 variantami stimulátorů a listových hnojiv, v posledních letech jsme počet variant omezili a zkouší se jen nová hnojiva a přípravky. Jako příklad uvádím metodiku a výsledky ze sezóny 2006/2007 a průměr 3 let obdobných pokusů. Výsledky pokusů v sezóně 2006/7 V sezóně 2006/2007 jsme ve spolupráci s členskými podniky SPZO prováděli poloprovozní pokusy s aplikací řady odlišných listových hnojiv a stimulátorů na řepce ozimé. Pokusy byly založeny na 6 lokalitách - Agpi Písek, ZD Dolany, SZ Luže, Jizerka a.s. Jizerní Vtelno, Agro Pertoltice, ZOD Brtnice. Bohužel kvůli vývoji počasí byly některé lokality nevyrovnané a k hodnocení výnosu lze využít jen 3 lokality. Metodika pokusu 2006/2007 Aplikace podzim 4-8 listů Aplikace I. obrůstání listových růžic Aplikace II. začátek dlouživého růstu Aplikace III. butonizace kg, l/ha l/ha kg, l/ha kg, l/ha KO Kontrola HBT Hydroplus Bor 2 HydroPlus Bor 2 YaraVita Thiotrac 300 3 HY Hycol B 2 Hycol B 2 Hycol BN 5 MI Mikrotop 5 Mikrotop 15 Mikrotop 15 BOFE Borosan Forte 3 Borosan Forte 3 Fertimag 5 CB Carbonbor 1 Carbonbor 1 Fumag NK-SB 2,75 TS 2 Trisol Stimul Plus + Carbonbor 2 + 1 TS 4 Trisol Aktivátor 2 Trisol Stimul Plus 2 KO kontrola 48

Výnos pokusu v roce 2006/2007 v kg na ha a % Ekonomické zhodnocení pokusu 2 500 Pokus s listovými hnojivy a stimulátory 2006/2007 Náklady a zisk v Kč/ha, 3 lokality 2 000 1 500 náklady zisk 1 000 500 0 Mikrotop Trisol Aktivátor + Trisol Stimul Plus Hycol B + Hycol BN Trisol Stimul Plus + CarbonBor CarbonBor + Fumag NK-SB Borosan Forte + Fertimag HydroplusBor + Thiotrac Víceleté výsledky nám ukazují, že při použití listových hnojiv a stimulátorů lze počítat s 5 až 15% přírůstkem výnosu, a to jak v letech výnosově dobrých, tak i špatných. 49

Víceleté výsledky kombinací listových hnojiv - přírůstek v % na kontrolu Kontrola HydroPlus Bor Trisol Special PK Campofort Retafos Fortehum Fortehum Mikrotop Hycol B Mikrotop Borosan Forte CarbonBor Fortestim Beta Trisol, CarbonBor Průměr 2007 Průměr 2006 Průměr 2005 Tříletý průměr 110,1 106,2 107,6 106,2 110,1 109,6 107,6 100 108,2 109,6 111,5 106,8 110,6 108,5 110,6 115 115 113,7 100 109,4 112,2 108 105,9 104,3 108,6 106,1 100,0 109,2 107,9 111,9 107,4 108,3 108,1 107,0 111,2 112,3 109,9 107,6 Výsledky let 2009 až 2011 V roce 2008/09 Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin založil poloprovozní pokusy s listovými hnojivy již tradičně na 6 lokalitách, tentokrát s omezeným počtem variant. Pokus listová hnojiva a stimulátory -2008/2009 - metodika a výsledky Varianta Označení 1 KO Aplikace podzim 4-8 listů Aplikace I. začátek dlouživého růstu Aplikace II butonizace l/ha l/ha l/ha Přírůstek výnosu 3 SKsol SKsol - 5 Borosan Forte 2 MgNSol 5 11,4 % 4 Ligno, Lignohumát 0,4 Lignohumát 0,4 6,6 % Přírůstek výnosu u varianty Lignohumát byl při započítání všech lokalit v průměru na 6,6 % oproti kontrole, při zisku 1 028 Kč na ha Přírůstek výnosu u varianty SKsol byl při započítání všech lokalit v průměru na 11,4 % oproti kontrole, při zisku 1 626 Kč na ha (zdroj: Sborník Hluk 2009). Maloparcelové pokusy v sezóně 2009 V sezóně 2008/2009 bylo založeno několik maloparcelkových pokusů na Pokusné stanici ČZU v Praze Uhříněvsi. V tomto roce byly vedle klasických pokusů zkoušeny aplikace na pozdních výsevech řepky, které jsme zakládali s cílem najít metody ošetření u pozdě setých a pozdě vzcházejících porostů řepky. Byly využity hlavně stimulátory a listová hnojiva se stimulačními účinky. Pokusy byly prováděny s přípravky Energen, Campofort, Trisol, Rexan, Sunagreen, ve všech pokusech byl zjištěn přínos aplikace. Jako příklad uvádím výsledek aplikace přípravku Energen Aktivátor (zdroj: Sborník Hluk 2009). 50