České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Katedra speciální geodézie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Praha 2008 Aleš Černý
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Obor geodézie a kartografie Katedra speciální geodézie Aleš Černý VYHOTOVE Í PŮDORYSŮ PODLAŽÍ BUDOVY A GEOMETRICKÉHO PLÁ U PRO JEJÍ VYZ AČE Í VEDOUCÍ PRÁCE doc. Ing. Vladimír Vorel, CSc. Praha 2008
Prohlášení Čestně prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně za odborného vedení doc. Ing. Vladimíra Vorla CSc. a s použitím uvedené odborné literatury a zdrojů informací. V Praze dne 3. 5. 2008. Podpis
Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce doc. Ing. Vladimíru Vorlovi, CSc. za stále projevovanou ochotu a poskytování rad a materiálů potřebných pro mou práci. Dále bych rád poděkoval firmě Geodézie Východní Čechy spol. s r.o., konkrétně Ing. Luďku Hlavatému a Ing. Jaroslavu Štefanovi za praktické rady a připomínky a za souhlas s uveřejněním zde popisovaných dat.
Souhlas Geodézie Východní Čechy spol. s r. o., J. Purkyně 1174, Hradec Králové, 500 02, jako poskytovatel dat, souhlasí s výsledky v této práci uveřejněnými. V Praze dne 2008 Razítko Podpis
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vytvořením geodetických podkladů pro zápis vlastnických práv bytového domu do katastru nemovitostí. Cílem je vyhotovení půdorysů podlaží budovy, určujících polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek a společných částí domu a vyhotovení geometrického plánu pro vyznačení budovy. Práce je zaměřena na popis všech činností od získání dat až po jejich konečné zpracování a obsahuje také důležité výňatky ze zákonů a vyhlášek, které tuto problematiku upravují. Abstract This bachelor project deals with creation of geodetic documentation for registration of property rights of block of flats to the Cadaster. The aim of this project is to create the ground plans of building floors with description of all flats and also of the non-residential premises in the building with their floor areas and the creation of the survey sketch for marking of the building in the cadastral map. The work is focused on description of all activities from the gathering of raw data to their processing and it also contains important extracts of laws which regulate this problems.
Obsah Úvod...8 1 Vymezení pojmů...9 2 Popis objektu...11 3 Pasportizace budovy...12 3.1 Půdorysy podlaží... 12 3.2 Půdorysy jednotlivých bytů... 13 3.3 Další dokumenty... 13 3.4 Podklady pro vyhotovení půdorysů... 14 3.5 Měřická část pro vyhotovení půdorysů... 14 3.5.1 Geodetické metody... 14 3.5.2 Přehled dosažené přesnosti... 14 3.6 Výpočetní práce... 15 3.6.1 Podrobné body... 15 3.6.2 Určení ploch... 16 3.7 Grafické práce... 17 3.7.1 Půdorysy podlaží... 17 3.7.2 Půdorysy jednotlivých bytů... 17 3.7.3 Práce v tabulkovém editoru... 18 3.7.4 Pasportizace budovy rozestavěné nebo již kolaudované... 19 3.7.5 Předmět ověření ÚOZI... 19 4 Geometrický plán...21 4.1 Druhy geometrického plánu... 21 4.2 Podklady pro vyhotovení geometrického plánu... 22 4.3 Měřická část vyhotovení geometrického plánu... 23 4.3.1 Rekognoskace terénu... 23 4.3.2 Doplnění bodového pole... 23 4.3.3 Použitá technologie... 24 4.3.4 Zaměření objektu z pomocného bodového pole (zaměření podrobných bodů)... 24 4.4 Výpočetní část vyhotovení geometrického plánu... 24 4.4.1 Charakteristiky přesnosti určování souřadnic bodů... 25 4.4.2 Číslování bodů... 25 4.4.3 Výpočet souřadnic pomocných bodů... 26 4.4.4 Výpočet souřadnic podrobných bodů... 27 4.4.5 Výpočet výměr parcel... 27 4.5 Grafické zhotovení geometrického plánu 28 4.5.1 Záznam podrobného měření změn... 28 4.5.2 Geometrický plán... 32 4.6 Administrativní kroky po vyhotovení geometrického plánu... 34 4.6.1 Ověření ÚOZI... 34 4.6.2 Potvrzení geometrického plánu katastrálním úřadem... 34 4.6.3 Předání geometrického plánu objednateli... 35 Závěry a doporučení pro praxi...36 Seznam použité literatury...37 Seznam příloh...39
Úvod Dnes, v době, kdy se staví opravdu hodně, se stává základním kriteriem hodnocení stavby její prodejní cena. Ta je v mnoha případech vysoká. I přes to není však informovanost dodavatelů staveb dostatečná a mnohdy dochází při převodech a prodejích bytů ke zbytečným komplikacím. Ať už je to způsobeno špatným právním a technickým vědomím v tomto oboru a vidinou velkého, rychlého a jednoduchého zisku plynoucího z prodeje, nebo jen nedostatečnou pozorností kladenou na plnění obchodních podmínek vůči zákazníkovi. Každý investor by měl mít jistotu, že nemovitosti, které prodává splňují kvalitu, kterou uvádí ve smluvních podmínkách. Také dokumenty, na základě kterých je proveden zápis stavby do katastru nemovitostí, by měly mít technickou formu splňující základní kriteria kladené na tvorbu technických dokumentů. K tomu by měla přispět inženýrská geodézie. Obor, který zahrnuje širokou škálu geodetických a jiných prací spojených s výstavbou nových bytových objektů. Neboť kdo jiný, než zeměměřičtí inženýři, by měl lépe vědět, jak, na základě čeho a jakým způsobem lze provést vklad do katastru nemovitostí, jak ověřit rozměry stavby, kterými se investor vůči smluvním partnerům zavazuje a zda je vše v souladu s příslušnými předpisy. Aby se předešlo právě těmto problémům, bude v této bakalářské práci představen souhrn geodetických a následných prací, spadajících do oboru zeměměřictví, které vedou ke zhotovení hlavních podkladů pro vyhotovení dokumentace pro zápis vlastnických a jiných věcných práv k bytovému domu, ale také dokumentace sloužící investorům ke kontrole podlahových ploch, kterými se zavazuje v budoucích smluvních podmínkách při prodejích bytů domu a k vyhovení geometrického plánu pro vyznačení budovy do katastrální mapy. Téma bakalářské práce je aktuální neboť v dané oblasti provádění pasportů budov chybí normy, jednotné technické předpisy i dostupná literatura. Pro vyhotovení geometrického plánu pro vyznačení budovy sice byl vydán právní předpis [1], ale v praxi katastrálních úřadů je různě vykládán a požadavky na vyhotovení se mohou různit. Bakalářská práce se proto snaží přispět k sjednocení těchto aktuálních problémů. Např. budou předloženy vzorové výkresy podlaží atd. 8
1 Vymezení pojmů Podle [2] pro účely této bakalářské práce jsou dále uvedeny vybrané pojmy: budova - trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi s nejméně dvěma prostorově uzavřenými samostatnými užitkovými prostory, s výjimkou hal. Rozhodnutím vlastníka za budovu lze považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy, jednotka byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu, byt - místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení, nebytový prostor - místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určené k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu, bytový dům - dům s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví, taková budova, která je ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona (dále jen "dům"), společné části domu - části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny), podlahová plocha bytu - podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu je podlahová plocha všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu, podlahová plocha nebytového prostoru - podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru je podlahová plocha všech místností nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým prostorem, popřípadě s rozestavěným nebytovým prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí meziprostoru, 9
zastavěný pozemek - pozemek zastavěný bytovým domem, ohraničený obvodem bytového domu, půdorys - je obvykle hlavním zobrazením stavebních objektů, zobrazuje se jako pravoúhlý průmět myšlených vodorovných řezů objektem na půdorysnu nebo jako pohled shora na zobrazovanou konstrukci [3], geometrický plán - technický podklad pro zobrazení předmětu zápisu do souboru geodetických informací nebo pro vymezení rozsahu věcného břemena, zatěžuje-li věcné břemeno pouze část pozemku, je součástí listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovitostí, vyhotovuje se vždy na základě výsledků geodetických prací v terénu a obsahuje grafické zobrazení nemovitosti před změnou a po ní a další údaje podle stanovených požadavků [4], záznam podrobného měření změn - grafická a číselná dokumentace zaměřené změny [4], digitální katastrální mapa - číselný (digitální) záznam obsahu katastrální mapy s geometrickým a polohovým určením v S-JTSK, se stanovenou přesností podrobného měření a se stanoveným kódem charakteristiky kvality podrobných bodů, uložený na paměťových médiích počítače [4], výměnný formát dat - kódový záznam dat, který se používá k přenosu mezi jednotlivými programy nebo zařízeními [4], katastr nemovitostí - geometrické určení, soupis a popis nemovitostí, jehož součástí je evidence právních vztahů k těmto nemovitostem; evidenční nástroj pro uskutečňování funkcí státu při ochraně právních vztahů a při využívání a ochraně nemovitostí [4]. 10
2 Popis objektu Budova, která je předmětem této práce se nachází v Malšovicích, oblíbené rezidenční čtvrti města Hradec Králové. Nachází se jihovýchodně od centra města a sousedí s Novohradeckými lesy a v okolí se naskýtá možnost pro veškeré sportovní a kulturní zázemí. Samozřejmostí je také dobré dopravní spojení do centra města. Objekt se nachází podél ulic Na Občinách a Rybova. Jedná se o bytový dům v nové rezidenční čtvrti pojmenované Plachta podle jejího půdorysného tvaru. Jelikož se jedná o sídliště nově vybudované, které se skládá z více staveb, jsou zde objekty číslovány písmeny abecedy, A začínaje a písmenem S konče. Zájmový objekt má označení K, jeho půdorys je ve tvaru písmene L a je rozdělen na dvě části. Severní část skýtající 6 nadložních pater a jižní část o 4 nadložních patrech. Obr. 1 Umístění objektu v sídlišti PLACHTA První nadzemní podlaží domu je určeno především pro parkování a skladování. Další nadložní patra již plní funkci obytnou. Funkčně je objekt rozdělen do několika částí. Bytový dům skýtá 38 bytů, 38 sklepů, 43 společných prostor, které jsou rozděleny dále do různých druhů dle funkčního využití a 3 komerčních prostor, které budou využity jako obchody nebo restaurace. Obr. 2 Objekt bytového domu K těsně před dokončením Základní údaje: Lokalita: rezidenční čtvrť Plachta, Hradec Králové - Malšovice Investor: IPB REAL, a.s., ORCO property Group Zhotovitel stavby: STAKO, s r.o. Termín stavby: říjen 2006 leden 2008 Počet bytů: 38 Celková užitná plocha: 3077 m2 Zastavěná plocha: 1125 m2 11
3 Pasportizace budovy Pasportizace je technický pojem, který je často používán v souvislosti s vyhotovením zjednodušených dokumentací budov. Podle [5] je pasport stavby zjednodušená dokumentace stavby a obsahuje stejné části jako dokumentace skutečného provedení stavby, tedy i technický popis stavby, řezy, výkres se zakreslením napojení okolní infrastruktury apod. Tato bakalářská práce se však bude zabývat vytvořením obdobné dokumentace, sloužící jako podklad pro zápis vlastnických práv k bytovým jednotkám i k budově. Tyto činnosti se řídí [6] a [2], kde se setkáváme s pojmem půdorys podlaží, nebo jeho schéma, které určují polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek. 3.1 Půdorysy podlaží Tvorba půdorysů podlaží s označením všech jednotek a společných částí domu slouží jako podklad pro zápis vlastnických práv bytového domu do katastru nemovitostí. Půdorysy podlaží jsou přílohou k prohlášení vlastníka budovy. Vlastník budovy svým prohlášením určuje prostorové vymezené části budovy, které se stanou jednotkami a společnými částmi domu. Prohlášení musí mít písemnou formu. Prohlášení je povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. S tvorbou půdorysů souvisí i vyhotovení dokumentace, kterou by mělo prohlášení vlastníka budovy dále obsahovat: a) Označení budovy údaji podle katastru nemovitostí, číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově, b) popis jednotek, jejich příslušenství, podlahovou plochu a popis jejich vybavení, c) určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům všech jednotek a určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům jen některých jednotek, d) stanovení spoluvlastnických podílů vlastníka jednotek na společných částech budovy ( velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků pouze některých jednotek ), e) označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví, údaji podle katastru nemovitostí, 12
f) práva a závazky týkající se budovy, jejích společných částí a práva k pozemku, která přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek, g) pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako celku, h) pravidla pro správu společných částí domu, popřípadě domu jako celku, včetně označení osoby pověřené správou domu. Dále je nutné dodat, že cílem této práce není vytvořit úplné prohlášení vlastníka, což je práce pro právní odborníky, ale pouze jeho části plynoucí z geodetického zaměření a zhotovení výkresů půdorysů podlaží. 3.2 Půdorysy jednotlivých bytů Jsou podkladem pro investora. Slouží jako kontrolní dokumentace, zda podlahové plochy bytu a jeho místností jsou v souladu s informacemi, které investor uvádí ve své marketingové dokumentaci, podle které se provádí jejich prodej. Podle obchodních podmínek by se podlahová plocha prodávaných bytů neměla lišit více než o 3% plochy uvedené v marketingové dokumentaci, která vychází z projektové dokumentace a je jejím zjednodušením pro marketingové účely. Pravidla pro vyhotovení půdorysů jednotlivých bytových jednotek si určuje sám investor, neboť tato dokumentace slouží především jako kontrolní příloha k marketingové dokumentaci. 3.3 Další dokumenty Další dokumenty se skládají z tabulek. První z nich obsahuje přehled všech nespolečných částí budovy, jejich stavební označení a označení pro katastrální úřad s uvedením jejich ploch a také stanovení čitatele a jmenovatele u každé jednotky pro výpočet spoluvlastnických podílů vlastníka jednotek na společných částech budovy. Další tabulkou je přehled výměr jednotlivých bytových jednotek a jejich místností, kde jsou uvedeny, jejich označení a podlahové plochy místností a bytů a celková plocha bytů. Můžeme zde také nalézt plochy balkonů, které se nepočítají do ploch bytů. Další tabulkovou součástí pro prohlášení vlastníka je přehled vybavení jednotlivých bytových jednotek s jejich označením, kde se uvádějí počty jednotlivých druhů vybavení u každé jednotky. Poslední vyhotovovanou tabulkovou dokumentací je přehled společných prostor domu a jejich výměr s uvedením typu společných prostor a označením. 13
3.4 Podklady pro vyhotovení půdorysů Jako podklad pro měřickou i grafickou část slouží především výkresová část realizační dokumentace projektu, kterou poskytne buď zhotovitel nebo investor stavby. Tu je nutné upravit a zjednodušit ve vhodném grafickém software tak, aby odpovídala dalšímu použití. 3.5 Měřická část pro vyhotovení půdorysů 3.5.1 Geodetické metody Pro zaměření rozměrů místností se používá metody přímého měření délek. V poslední době se k tomuto účelu používá nejčastěji ruční elektronický dálkoměr (DISTO), kterým lze dosáhnout dostatečně přesného zaměření. Výhodou této metody je rychlost a spolehlivost. Pokud nemáme přístroj k dispozici je nutné provést zaměření ocelovým pásmem koncovým. I touto metodou lze, za určitých předpokladů, dosáhnout dostatečně přesného měření, jistou nevýhodou je rychlost zaměření. Při přímém měření délek pásmem je dobré dodržovat několik doporučení, které nám pomohou minimalizovat náhodné chyby a tím zpřesnit metodu měření. Obecně lze říci, že základem úspěchu je dodržení vodorovnosti a eliminace průhybu pásma. Proto je vhodné měřit na úrovni podlahy, čímž se nejlépe tyto chyby vyloučí. Pokud toto není možné dodržet lze s výhodou využít parapetů, spár na kachličkách apod. ke stejnému účelu. Při použití pásma je nutné uvažovat chybu z identifikace měřeného místa (roh místnosti), kterou ukazuje Obr. 3, která dosahuje hodnot do 1mm. Obr. 3 Chyba z identifikace měřeného místa 3.5.2 Přehled dosažené přesnosti Vliv chyby v určení délky stěny na mezní odchylku v ploše ukazuje Tab. 1. Uvažujeme, že všechny míry byly naměřeny ručním elektronickým dálkoměrem (DISTO). Při přímém měření délek pásmem je přesnost zpravidla nižší a je především souhrnem systematických chyb daných třídou přesnosti pásma, kterou poskytuje výrobce. 14
Tab. 1 Mezní odchylky ve čtvercové ploše při zaměření ručním elektronickým dálkoměrem Leica DISTO A3 směrodatná mezní odchylka mezní odchylka ± 1,5 mm odchylka v ploše pro délky do 30m v ploše [m2] [m2] 4 0,006 0,012 6 0,009 0,018 rozměr strany 10 0,015 0,030 čtverce [m] 16 0,024 0,048 30 0,045 0,090 Z tabulky je patrné, že u měřených délek kratších než 30 m je plocha čtverce daná těmito délkami stran, určena s mezní odchylkou v ploše do 0,1 m2. Přitom nejdelší zaměřovaná délka má hodnotu 16 m. Z toho vyplývá, že dosažená přesnost měření získaná touto metodou je dostatečná a neovlivní výsledky za předpokladu, že jsou uváděny s přesností na jedno desetinné místo. Pokud by byl požadavek uvádět výsledky na více než jedno desetinné místo je téměř nereálné splnit tyto požadavky, neboť v současné době se na trhu běžně neobjevují přístroje, které by nabízely vyšší přesnost zaměření než mají ruční elektronické dálkoměry. Dále je důležité podotknout, že dosažená přesnost zaměření se přímo odvíjí od prodejní ceny bytových prostor. Jelikož ceny bytů se v posledních letech vyšplhaly téměř do astronomické výše, je dbáno obzvlášť pečlivě na způsob zaměření, neboť i malé odchylky ploch od skutečnosti mohou způsobit velký rozdíl v prodejní ceně. 3.6 Výpočetní práce 3.6.1 Podrobné body Veškeré výpočty byly prováděny ve výpočetním a grafickém programu Kokeš. Jelikož nedocházelo k registraci měřených dat, ale pouze k jejich ručnímu zápisu do připravených výkresů půdorysů všech podlaží, byly všechny podrobné body počítány ortogonální metodou. Přitom bylo dbáno na dodržení vnitřních rozměrů bytů, tzn. i zdí a příček. Toto je důležité k dalšímu správnému určení celkové plochy bytu. K výpočtu bylo s výhodou využito projektových podkladů v digitální podobě. 15
3.6.2 Určení ploch Podlahová plocha místnosti Určení podlahové plochy bytových a nebytových prostor není zdaleka tak jednoduchý úkol, jak by se mohlo zdát. Není to ani tak způsobeno náročností zeměměřických prací, ale skutečností, že názory na výpočet podlahové plochy se často rozcházejí, neboť zákon o vlastnictví bytů [2] blíže nespecifikuje pravidla pro výpočet uvedených ploch. Podle něj se rozumí podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu podlahová plocha všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu a podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru podlahová plocha všech místností nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým prostorem, popřípadě s rozestavěným nebytovým prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí meziprostoru. Zákon však již dále nedefinuje pojem místnost bytu, z kterého uvedené definice podlahových ploch vycházejí. V místnostech se často nacházejí různé římsy, stoupačky, přizdívky, které nesahají až ke stropu, výklenky přede dveřmi s prahem i bez něj a vzniká zde mnoho nesrovnalostí, zda tyto plochy zahrnout či nezahrnout do výpočtu plochy podlahové. Jistou pomoc lze nalézt v pravidlech užívaných pro oceňování bytů. Tato pravidla však nelze mechanicky převzít, neboť se zde výklady pro výpočet také v mnoha směrech různí. V [7], kterou se provádějí některá ustanovení zákona o oceňování majetku lze nalézt: Podlahová plocha bytu a nebytového prostoru se měří v m2 a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků, o římsách a přizdívkách se zde však již nemluví. Pro praxi však obecně platí, že záleží na dohodě mezi investorem a firmou, která zaměření provede. Především se klade důraz na to, aby byla dodržována stejná pravidla v ucelených celcích (etapách) výstavby a nedocházelo k rozporům mezi určením podlahových ploch v různých bytových domech, jejichž výstavbu tentýž investor řídí. U větších a zaběhnutých projektů může dojít ke zhotovení instrukcí přímo investorem a na jejich dodržování se klade vysoký důraz. V takových instrukcích, které byly k této bakalářské práci k dispozici se uvádí, že podlahová plocha jednotky je ohraničena hranou obvodové zdi. Přitom do této plochy se započítávají i výstupky u dveří, které jsou v úrovni podlahy a také přizdívky v koupelnách. Tím odpadají veškeré spekulace a podlahová plocha je jednoznačně určena. Výpočet podle uvedených pravidel byl proveden v programu Kokeš funkcí výpočet výměry. Každá plocha byla počítána a kontrolována dvakrát z důvodu vyloučení hrubé chyby, 16
která může vzniknout špatnou identifikací lomových bodů, ale i při opisování z obrazovky počítače. Celková plocha bytu Při výpočtu celkové plochy bytu platí stejná pravidla jako při určení podlahové plochy bytu, přičemž její konečná definice plyne z instrukcí, které podá přímo investor stavby. Celková plocha bytu je definována jako plocha do níž se kromě podlahových ploch místností započítávají též příčky a zdi uvnitř prostor bytu a také zařizovací šachty až do plochy 0,7 m2. Výpočet podle uvedených pravidel byl taktéž proveden v programu Kokeš funkcí výpočet výměry. Každá plocha byla počítána a kontrolována také dvakrát. 3.7 Grafické práce 3.7.1 Půdorysy podlaží Nyní jsou částečně hotové výkresy všech podlaží. Nezbytnou součástí těchto technických výkresů ovšem jsou i popisové pole a popis, který plyne z požadavků na prohlášení vlastníka viz. odstavec 3.1. Protože tyto dokumenty slouží jako příloha mnoha dokumentů např. prohlášení vlastníka, kupní smlouvy apod., je nutné aby výkresy splňovaly určité požadavky na jejich přehlednost a velikost. Proto měřítko se vždy vhodně volí tak, aby velikost dokumentu nepřesáhla formát A4, včetně všech obsahových součástí výkresů, tedy i tabulek s uvedením ploch všech jednotek. Náležitosti popisového pole byly přejaty z [8] v míře nezbytně nutné, tak aby odpovídaly účelu těchto technických výkresů a aby nebyly vynechány zásadní informace. Jako dobré vodítko při tvorbě této dokumentace se ukázalo [9], kde lze nalézt ukázky schémat půdorysů podlaží a také výčet nároků na ně kladené. K vyhotovení byl opět využit program Kokeš. Ukázka půdorysu podlaží se nachází v příloze 1. 3.7.2 Půdorysy jednotlivých bytů Jak už bylo řečeno v odstavci 3.2., půdorysy jednotlivých bytů se zhotovují jako dokumentace, sloužící pouze potřebám investora. Proto i všechny požadavky na ně kladené si určuje investor sám a jejich zhotovení závisí především na vzájemné domluvě s ním. Výkresy by měly splňovat základní pravidla pro zhotovení technických výkresů, ale také být názorné aby plnily dostatečně svůj úkol. Samotný výkres bytu vzniká v grafickém programu jako detail bytu z půdorysu podlaží. Ten je následně nutné graficky upravit a doplnit o určité údaje, jako je název dokumentu, hlavička obsahující základní informace 17
o bytu, popis jednotlivých místností bytu a tabulka s přehledem ploch všech místností bytu a jeho podlahové a celkové plochy. Výkresy se zhotovují na formát A4 v měřítku 1:100 a jsou značně zjednodušené právě z důvodu jejich využití. Jejich prioritou je kontrola údajů o plochách jednotky, proto se vypouštějí informace o polohách oken v bytu apod. Grafická úprava těchto podkladů byla také provedena v programu Kokeš a jejich ukázku lze nalézt v příloze 2. 3.7.3 Práce v tabulkovém editoru Po výpočtu všech výměr, je nutné získané hodnoty shrnout do tabulek v tabulkovém editoru Microsoft Excel. V těchto tabulkách jsou uvedeny získané plochy všech jednotek s uvedením jejich typu, označením dle projektu a katastrálním číslem, které je jim nově přiděleno. Také jsou dopočítány podlahové plochy bytů, které jsou součtem všech podlahových ploch místností, které jsou součástí bytu (do této plochy se nezahrnuje výměra balkonů). Na základě těchto hodnot je následně odvozen výpočet jmenovatele a čitatele pro určení podílu na společných částech domu. Celkem se vytvářejí 4 tabulky s těmito názvy: a) Výpočet ke stanovení spoluvlastnického podílu vlastníků jednotky na společných částech domu b) Přehled výměr všech bytových jednotek a jejich místností c) Přehled vybavení jednotlivých bytových jednotek d) Přehled výměr společných prostor. Přitom u tabulky uvedené v bodě c) se nedoplňují počty jednotlivých kusů vybavení, ale pouze se uvedou typy vybavení a značení všech jednotek. Tabulky se dále předávají realizátorovi stavby, který si počty u všech druhů vybavení doplní sám. V hlavičkách všech dokumentů jsou uvedeny základní údaje týkající se bytového domu, kterými jsou: název dokumentu, katastrální území a jeho kód, parcelní číslo, číslo popisné, označení stavebního objektu. Ukázky konečných podob všech zmíněných dokumentů jsou součástí této bakalářské práce a lze je nalézt v přílohách 3 až 6. 18
3.7.4 Pasportizace budovy rozestavěné nebo již kolaudované Častým tématem při zápisech vlastnických práv k bytovým domům se stává, zda provést tento vklad v době, kdy je dům rozestavěn nebo čekat na dobu, kdy již bude zkolaudován. Z pohledu katastru nemovitostí toto chyba není, neboť podle [2] je možné vkládat i rozestavěné domy a bytové jednotky. Toto téma je aktuální především v posledních několika málo letech, kdy došlo k mohutnému rozmachu hypotečních úvěrů. Neboť banky často požadují doklad, že nemovitost, kterou zákazník pro svoji půjčku ručí již existuje. Tlak z této strany je opravdu enormní a často dochází k zápisu bytů do katastru nemovitostí, přičemž fyzicky ještě ani neexistují. Toto si myslím, že je velmi aktuální a závažný problém v této problematice, se kterým se jen těžko bojuje. Zhotovitelé staveb často vytvářejí dokumenty potřebné pro zápis vlastnických práv bytového domu sami, proto je jen velmi těžké, téměř nemožné, tento přestupek hlídat a nedílnou součástí těchto dokumentů by se mělo stát úřední razítko zeměměřických inženýrů, které potvrzuje soulad s předpisy a dodává této dokumentaci formální náležitosti technických dokumentů. 3.7.5 Předmět ověření ÚOZI Poslední téma, týkajícím se pasportizace budov, které bude v této bakalářské práci uvedeno, navazuje na předešlou kapitolu a je jím polemika, zda tato činnost podléhá ověření úředně oprávněných zeměměřických inženýrů. Tato dokumentace, ačkoliv je součástí listin, které se předávají a uchovávají na katastru nemovitostí, není předmětem výsledků zeměměřických činností využívané pro správu a vedení státních mapových děl, kam spadá např. správa bodových polí, vyhotovení geometrických plánů, či prací souvisejících s prováděním pozemkových úprav. Polemiku ovšem vzbuzuje fakt, zda tuto činnost lze zahrnout do ověřovaných výsledků zeměměřických činností ve výstavbě, která se podle [10] vztahuje na zeměměřické činnosti při: a) Přípravě staveb, b) projektování staveb, c) provádění staveb, d) dokumentaci a provozu staveb. Při dokumentaci a při provozu staveb podléhají ověření tyto zeměměřické činnosti: - Zhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, - geodetická bezpečnostní měření posunů a přetvoření, geodetická bezpečnostní měření, zejména jeřábových drah, a geodetická kontrolní měření, zejména liniových staveb nebo staveb stanovených zvláštními předpisy, 19
- pořízení a doplnění geodetické části dokumentace stávajících stavebních objektů. Z tohoto vyplývá, že tato činnost nespadá ani do ověřovaných zeměměřických prací ve výstavbě. To je však podle mnoha odborníků závažná chyba, neboť údaje, které se používají k výpočtu podílu na spoluvlastnictví bytových domů a předávají se na katastr nemovitostí stejně jako jiné činnosti, které do ověřovaných činností spadají (např. geometrický plán, kde se uvádějí výměry také), může vyhotovit kdokoliv a nemusí vždy souhlasit se skutečností, neboť zhotovitel za ně nenese žádnou zodpovědnost. 20
4 Geometrický plán Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovitostí, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy. Vyhotovuje se vždy na základě výsledků geodetických prací v terénu a obsahuje grafické zobrazení nemovitosti před změnou a po ní. Geometrický plán musí být ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, který potvrzuje, že svými náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. Dále musí být opatřen souhlasem katastrálního úřadu, který tím stvrzuje, že souhlasí s provedenými změnami, které vznikly v souvislosti s tímto geometrickým plánem a také, že geometrický plán je zhotoven dle příslušných právních předpisů. Souhlas katastrálního úřadu musí samostatně opatřit zhotovitel geometrického plánu, neboť je to jeho povinností podle [11] a jeho prováděcí vyhlášky [1]. Vklad do katastru nemovitostí musí na základě geometrického plánu provést vlastník nemovitosti osobně na základě [6], vklad ani zápis nevzniká podpisem katastrálního úřadu o potvrzení geometrického plánu. Kopie geometrického plánu, která je zřetelně označená jako kopie, může být ověřena jakýmkoliv úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem s příslušným oprávněním, a to i tím, který originál geometrického plánu neověřil. Provedení a vyhotovení geometrického plánu upravuje [1], proto zde bude uveden pouze výtah z tohoto předpisu, který se týká tohoto konkrétního případu vyhotovení geometrického plánu. 4.1 Druhy geometrického plánu Geometrický plán se podle [1] vyhotovuje pro: a) Změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky v některých případech, b) rozdělení pozemku, c) změnu hranice pozemku, d) vyznačení budovy a vodního díla nebo změny jejich obvodu v katastru s výjimkou drobných staveb, e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách v případě, že jejich výsledky nejsou využity pro obnovu katastrálního operátu, 21
f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu, g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti, h) upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení, i) průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků, j) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku. Tato bakalářská práce se zabývá případem, kdy dochází ke změně obvodu budovy v katastru nemovitostí, neboť budova bytového domu byla již zakreslena jako rozestavěná v katastrální mapě na základě předešlého geometrického plánu. Z tohoto důvodu dochází pouze ke změně jejího obvodu, který je v digitální katastrální mapě zakreslen pouze čarou vnitřní kresby. Tento geometrický plán bude sloužit také jako příloha při kolaudačním řízení budovy. 4.2 Podklady pro vyhotovení geometrického plánu Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací, mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových evidencí se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou dosud vyznačeny v souboru geodetických informací a souboru popisných informací katastru nebo pokud mají vyšší grafickou přesnost než platná katastrální mapa. Dalšími podklady jsou zejména: - Záznamy podrobného měření změn, - údaje o bodech základního polohového bodového pole, zhušťovacích bodech a bodech podrobného polohového bodového pole, - údaje o BPEJ ve formě počítačového souboru nebo jako kopie grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ v územích, kde jsou v katastru obsaženy. Všechny tyto podklady bezúplatně poskytne v nezbytném rozsahu příslušný katastrální úřad, který zpravuje katastrální území, ve kterém ke změně dochází. A to ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, případně reprografických kopií. Katastrální úřad je také povinen poskytnout číslo záznamu podrobného měření změn, podle potřeby parcelní 22
čísla nových parcel a čísla bodů podrobného polohového bodového pole, pokud budou takové body zřizovány. 4.3 Měřická část vyhotovení geometrického plánu 4.3.1 Rekognoskace terénu Po řádném nastudování všech dostupných podkladů je nutné zjistit obchůzkou v terénu stav stávajícího bodového pole a popřípadě si rozmyslet vhodné doplnění bodového pole, tak, aby mohl být zájmový objekt zaměřen. Také se zhotoví měřický náčrt se zakreslením půdorysného tvaru budovy, a jejího blízkého okolí s vyznačením bodového pole. Studií podkladů a následnou obchůzkou bylo zjištěno, že stávající bodové pole nevyhovuje účelu polohového zaměření budovy, neboť se v dané lokalitě nachází minimum bodů podrobného bodového pole. 4.3.2 Doplnění bodového pole Bodové pole bylo vhodně doplněno o 4 nové pomocné měřické body, které byly zaměřeny technologií GPS, metodou RTK. Při umísťování pomocných měřických bodů bylo pamatováno na to, aby se daly využít i pro zaměření okolních budov, které jsou stále ve výstavbě a tvorba obdobných geometrických plánů bude s největší pravděpodobností následovat. Volba technologie zaměření je v tomto případě důležitá neboť pomocné body jsou body, ze kterých se určují body podrobné. Proto musí mít přesnost vyšší než body z nich určované. Právě proto musí být zaručeno, že jsou zaměřeny s plnohodnotnou kontrolou a můžeme tedy vyloučit hrubou chybu, neboť chyba na pomocném bodě by se přenesla na všechny body z něj klasicky zaměřené [12]. Proto byly pomocné body určeny dvakrát nezávisle technologií GPS. Byl dodržen minimální časový interval mezi dvojím zaměřením bodu 1 hodina, z důvodu, aby druhé zaměření bylo provedeno nezávisle s jinou konstelací družic. Další kontrolou bylo klasické zaměření všech možných geometrických prvků mezi pomocnými body a připojení úhlového měření z bodů 4001, 4002 a 4003 na věž kostela na Novém Hradci č. 000916200260 a na PBPP č. 961 (roh domu ve vedlejší ulici) v k. ú. Nový Hradec Králové z bodu 4003. Výsledek a hodnocení takto zaměřených bodů je prováděno s kriterii odpovídajícími bodům PPBP (střední souřadnicová chyba 6 cm). 23
4.3.3 Použitá technologie Jak už bylo zmíněno v části 4.3.2 pomocné body byly zaměřeny technologií GPS metodou RTK (Real Time Kinematics). Velkou výhodou této metody je, že dostáváme přesné souřadnice během měření v čase přímo na displeji přijímače. Anténa přístroje (mobilní stanice) přijímá data z referenční stanice o známých souřadnicích a ta jí poskytuje v reálném čase korekce, které ihned upravují naměřené hodnoty, čímž dochází ke zpřesnění výsledných souřadnic. Základní podmínkou je, aby mobilní stanice byla umístěna tak, že může přijímat data a nebránilo jí nic v přijímání signálu z družic a referenční stanice. V našem případě bylo využito virtuální referenční stanice v síti CZEPOS (tzv. RTK-VRS Virtuální Referenční Stanice), která pracuje pouze se satelity NAVSTAR GPS (nikoliv GLONASS apod.). V roce 2002 byla testována použitelnost a přesnost této metody firmou By/S@T group, a.s. na žádost resortu ČÚZK a její výsledky byly publikovány v rámci výzkumné zprávy zpracované Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým Zdiby. Ze závěru tohoto výzkumu plyne, že polohová přesnost této metody je pro zaměření pomocných bodů pro tyto účely naprosto postačující, neboť střední souřadnicová chyba z určení polohy bodu z jednoho měření systémem VRS je 0,019 cm [13]. 4.3.4 Zaměření objektu z pomocného bodového pole (zaměření podrobných bodů) Zaměření bylo provedeno klasickou metodou totální stanicí Nikon DTM - 420 s měřením délek na hranol Nikon s konstantou +30 mm a registrací dat přímo na stanovisku do interní paměti přístroje. Byly zaměřeny všechny lomové body obvodových zdí objektu a veškeré výstupky. Byly zaměřeny také desky balkonů v 2NP, aby bylo zjištěno, zda nepřesahují hranice stavební parcely ve které se celý objekt nachází. Nakonec byly naměřeny kontrolní míry na objektu, mezi měřenými body. Body, které nebylo možné zaměřit ze stanovisek byly pomocí těchto měr zkonstruovány. 4.4 Výpočetní část vyhotovení geometrického plánu Nejprve je vhodné zde zmínit několik obecných pravidel, u kterých je nutné, aby byla všeobecně dodržována a je jím potřeba přizpůsobit postup výpočetních prací. 24
4.4.1 Charakteristiky přesnosti určování souřadnic bodů Výpočet všech bodů pro potřeby katastru nemovitostí se provádí s přesností na dvě desetinná místa. Body podrobného polohového pole Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x a y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba m xy, daná vztahem m xy 2 2 ( mx + m y ) =, kde m x, 2 m y jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a zhušťovacím bodům. Mezní odchylka se stanoví 2,5 násobkem základní střední souřadnicové chyby. Podrobné body Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x a y podrobných bodů je základní střední souřadnicová chyba m xy, daná vztahem m xy 2 2 ( mx + m y ) =, kde m x, 2 m y jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je základní střední chyba m d délky d přímé spojnice bodů této dvojice, vypočtené ze souřadnic. Poloha podrobných bodů musí být určena měřením v terénu tak, aby: a) střední souřadnicová chyba mxy b) charakteristika m d nepřesáhla kritérium d + 12 ze vztahu u d = 0,21 v metrech. d + 20 nepřesáhla kritérium u xy = 0,14 m, u d vypočtené pro každou vodorovnou délku Dosažení přesnosti určení souřadnic podrobných bodů se ověřuje pomocí oměrných měr nebo kontrolním měřením délek spojnic a jejich porovnáním s délkami vypočtenými ze souřadnic. Dalším ověřením přesnosti může být nezávislé kontrolní zaměření podrobných bodů a výpočet souřadnic a následné porovnání s prvotně určenými souřadnicemi těchto bodů. Přesněji tuto problematiku upravuje [1] a při výpočtech je nutné se jimi řídit. 4.4.2 Číslování bodů Úplné číslování bodů se řídí následujícím: Úplné číslo podrobného bodu je dvanáctimístné, kde a) první 3 číslice jsou pořadovým číslem katastrálního území v rámci okresu, 25
b) čtvrtá číslice je uvnitř okresu buď nulová, nebo může znamenat příslušnost záznamu podrobného měření změn do katastrálního území sousedního okresu a pak má hodnotu v rozmezí 1 až 8, c) pátá až osmá číslice jsou číslem záznamu podrobného měření změn, d) poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu uvnitř záznamu podrobného měření změn - u podrobných bodů v rozsahu 0001 až 3999, - u pomocných měřických bodů a pomocných bodů pro výpočet od čísla 4001 včetně. 4.4.3 Výpočet souřadnic pomocných bodů Postup výpočtu Jak bylo řečeno pomocné body byly zaměřeny technologií GPS metodou RTK, proto i způsob jejich výpočtu se bude odvíjet od této skutečnosti. Výstupem měření je soubor obsahující souřadnice v systému ETRS-89, ale také soubor obsahující informace o kvalitě souřadnic zaměřených bodů. Získané souřadnice je nutno převést ze systému ETRS-89 transformací do S-JTSK. Pro převod do S-JTSK nelze použít globální transformační klíč, proto byl určen a použit lokální transformační klíč. Pro tvorbu klíče byly vybrány trigonometrické body č. 009016200130, 009016200370, 00916250340, 009016250580 základního bodového polohového pole o známých souřadnicích jak v systému jednotné sítě trigonometrické a katastrální (dále S-JTSK), tak i v systému ETRS-89. Souřadnice a místopisy těchto bodů byly nalezeny na [14]. Konfigurace i vzdálenost těchto bodů splňuje všechny potřebná kriteria a je v souladu s [10]. Transformační klíč byl vypočítán v programu TranGPS, povolené odchylky byly dodrženy. Dále byla provedena samotná transformace naměřených souřadnic pomocných bodů do S-JTSK, k tomu byl použit také program TranGPS a již dříve určený lokální transformační klíč. Dalším krokem bylo zhodnocení přesnosti a vyloučení hrubé chyby z výsledků dvojího nezávislého zaměření porovnáním souřadnic a určením polohových odchylek. Konečným krokem bylo vyhotovení protokolů a jejich příloh podle předlohy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a jeho vyplnění dle naměřených dat. Všechny výpočetní protokoly a porovnání souřadnic jsou součástí zápisníku vyhotovovaného geometrického plánu, a lze ho nalézt v příloze 10. 26
4.4.4 Výpočet souřadnic podrobných bodů Dalším krokem je výpočet podrobných bodů, který je od předešlého výpočtu značně odlišný, neboť se jedná o naměření jiného druhu dat. Výstupem měření je soubor totální stanice Nikon *.400, který obsahuje měřené horizontální a vertikální úhly a také šikmé délky. Tento výstupní soubor je nutné upravit tak, aby odpovídal zaběhnutému systému uchovávání dat firmy. K tomu byl použit firemní software pro Nikon, který stažený soubor vystředí a vytvoří zápisník ve formátu mapa2 *.zap, ve kterém jsou již uvedeny vodorovné délky. Ten je nutné doplnit o hlavičku obsahující základní informace o původu zápisníku a pojmenovat ho podle instrukcí pro uchovávání naměřených dat firmy. Důležité je v této fázi přečíslovat čísla bodů uvedená v zápisníku, tak aby odpovídala nárokům na číslování bodů podle části 4.4.2 a také doplnit doměrky a kolmice k bodům, u kterých se s nimi má počítat. Další částí je samotný výpočet souřadnic podrobných bodů. Ten byl proveden ve výpočetním a grafickém software Kokeš funkcí zpracování měřených dat - polární metoda dávkou. Při výpočtu je nutné dbát na dodržení správného úplného číslování bodů a také na správné nastavení dat vstupujících do výpočtů, neboť je nutné uvažovat vliv zobrazení na délky a u větších nadmořských výšek i vliv nadmořské výšky na délky, popřípadě vliv refrakce, neboť pro potřeby katastru nemovitostí a pro správnost vyhotovení je toto nezbytné. Při výpočtu nebyly zjištěny žádné hrubé chyby v měření. Byly splněny všechny předepsané odchylky pro práci v katastru nemovitostí. Zápisník z podrobného měření ve formátu mapa2 je součástí přílohy 10 a všechny výpočetní protokoly lze nalézt v příloze 11. 4.4.5 Výpočet výměr parcel Po výpočtu souřadnic bodů podrobného měření byly vypočteny výměry parcel. V případě geometrického plánu zpracovávaného v této bakalářské práci se výměra parcely před zakreslením změny a po jejím zakreslení nemění, neboť dochází pouze ke změně vnitřní kresby, kterou byla tato budova do katastrální mapy zakreslena již jako rozestavěná. Výpočet byl proveden také v programu Kokeš funkcí výpočet výměry a protokol je součástí výpočetního protokolu v příloze 11. 27
4.5 Grafické zhotovení geometrického plánu Výměnný formát katastru nemovitostí Prvním krokem při zhotovení bylo získání podkladů pro měření, které obsahují aktuální informace z katastru nemovitostí pro zájmové území. Na katastrální pracoviště pro Královéhradecký kraj v Hradci Králové, pod který katastrální území Nový Hradec Králové spadá, byla zaslána žádost o tyto podklady. Následně byly obdrženo číslo podkladů pro měření, pod kterým se tato žádost vede. Součástí podkladů je i přidělené číslo záznamu podrobného měření změn, v rozsahu 0001-9999 a získání datového souboru yyyy_xxxx.vfk, tzv. výměnného formátu katastru nemovitostí, kde yyyy je pracovní číslo katastrálního území a xxxx je číslo záznamu podrobného měření změn. Tento digitální formát dat nám umožňuje načtení aktuálního souboru popisných a geodetických informací na obrazovku počítače a jednoduchou a přehlednou práci s nimi. Výstupem naší práce bude zobrazení změny jak v papírové podobě, tak i ve formátu souboru *.vfk, pomocí něhož se udržují data v katastru nemovitostí aktuální. 4.5.1 Záznam podrobného měření změn Před vypracováním samotného geometrického plánu byl nejprve vytvořen záznam podrobného měření změn, který je zároveň hlavním podkladem pro jeho vyhotovení. Záznam podrobného měření změn je také nedílnou součástí tohoto geometrického plánu. Do záznamu podrobného měření změn se zaznamenávají výsledky podrobného měření, je to grafická a číselná dokumentace naměřených změn. Jeden záznam podrobného měření změn může být podkladem pro více geometrických plánů. Toho se běžně využívá při zaměřování z pomocných měřických bodů, které byly již dokumentovány v předešlých záznamech podrobných měření změn a není proto nutné znovu dokumentovat výpočet jejich souřadnic. Záznam podrobného měření změn spadá do dokumentů, které je nutno ověřit úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem. Záznam podrobného měření změn podle [1] má tyto náležitosti: a) Popisové pole, b) náčrt, c) zápisník, d) protokol o výpočtech, 28
e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů), f) návrh zobrazení změny, g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic; zpravidla pod popisovým polem. Popisové pole Jeho náležitosti se řídí vzorem popisového pole v [1]. Obsahuje především základní údaje o zhotoviteli, určuje pozemky do změny zahrnuté a udává způsob stabilizace a také důvod změny. S výhodou lze využít specializovaných software (Kokeš, Geus,..), které zpravidla mají tyto formuláře předpřipravené a stačí pouze vyplnit nezbytné údaje. Popisové pole je součástí náčrtu, který lze nalézt v příloze 8. áčrt Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případné reprodukci. Má formát A4, v případě že toto není možné dodržet, skládá se do tohoto formátu tak, aby na čelní straně bylo popisové pole. Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, měřické sítě, dosavadního a nového polohopisného stavu, způsob označení lomových bodů hranic, čísla bodů, parcelní čísla, mapové značky druhů pozemků, budov, oplocení a také oměrné a jiné kontrolní míry. Můžou se zobrazit související údaje obsahu katastru nemovitostí. U budov dotčených změnou se uvádí číslo popisné nebo evidenční, je-li takové číslo přiděleno, tak, že se umístí podél té strany budovy, kde je vchod. Některé důležité skutečnosti lze v náčrtu zvýraznit např. měřická síť se do náčrtu může zakreslit červeně a budovy se mohou zvýraznit šrafurou a kontrolně zaměřené body se mohou zvýraznit podtržením. Čísla nových bodů se do náčrtu uvádí pouze vlastním číslem bodu (vynechají se nuly). Pokud se do náčrtu také uvádí čísla bodů jejichž poloha byla určena z výsledků měřených dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn obsahují na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají nuly). Do náčrtu se zobrazí všechny body, které byly použity pro výpočty, tedy i body, které se nemění a nebyly ani kontrolně zaměřeny, ale byly např. použity pro výpočet výměr parcel. Také se doplní všechny měřené oměrné míry mezi nově zaměřovanými body. 29
Při zpracování této části vyhotovení geometrického plánu jsem se setkal s celou řadou rozporuplných nároků na zhotovení v různých katastrálních úřadech. Např. na katastrálním pracovišti pro Královéhradecký kraj v Hradci Králové nelpí na označení všech bodů, které jsou zahrnuty do výpočtu, jejich souřadnice se nemění ani nejsou kontrolně zaměřeny. Na rozdíl od toho jsem narazil při konzultaci s firmou sídlící na Praze 6, která zhotovuje geometrické plány především pro katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha na jednoznačně odlišné stanovisko, kdy podle nich by takový záznam podrobného měření změn nebyl katastrálním pracovištěm uznán za správný a tudíž by nebyl potvrzen. Další neshodou je podtržení kontrolně zaměřených bodů, na které opět na katastrálním pracovišti v Hradci Králové nekladou důraz. Náčrt je také součástí přílohy 8. Zápisník Zápisník byl zhotoven v textovém editoru Microsoft Word a lze ho rozdělit na dvě části: a) Zápisník s čísly bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu (zápisník obsahující měřené úhly a délky). Jeho získání a zpracování je popsáno v části 4.4.4. b) U bodů zaměřených technologií GPS (pomocné měřické body) je zápisník nahrazen výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu. Získání tohoto protokolu je popsáno v části 4.4.3. Všechny zápisníky použité při výpočtech podrobných a pomocných bodů jsou uvedeny v příloze 10. Protokol o výpočtech Protokol o výpočtech podle [1] má obsahovat: c) Seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů a výměr, d) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami, e) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny, f) výpočet číselně určených výměr, g) seznam souřadnic nově určených bodů, - uvádějí se souřadnice i těch nově určených bodů, které neleží na nových hranicích, - u všech bodů se uvádějí jejich úplná čísla, - u bodů se souřadnicemi v S-JTSK se uvádí kód kvality, 30