III. SPINÁLNÍ KONGRES 6. 7. listopadu 2014, Mikulov, hotel Galant

III. SPINÁLNÍ KONGRES 6. 7. listopadu 2014, Mikulov, hotel Galant Sborník abstrakt www.spinalni-kongres.cz

Vydavatel: MSD, spol. s r.o., Brno ISBN 978-80-7392-240-5

SBORNÍK ABSTRAKT Obsah řazený podle programu Současné znalosti a pokroky u spondylogenní kompresní krční myelopatie... 7 Kadaňka Z. Diferenciální diagnostika bolestí páteře... 8 Chaloupka R., Ryba L. Zvyšuje přítomnost lumbální spinální stenózy riziko spondylogenní komprese krční míchy?... 9 Bednařík J., Adamová B., Andrašinová T., Jabornik M., Keřkovský M., Jakubcová B., Jarkovský J. Dlouhodobý průběh LSS...10 Voháňka S., Adamová B. Lumbální spinální stenóza operovat či neoperovat...10 Adamová B., Voháňka S. Přínos konvenčních zobrazovacích metod pro strategii léčby vertebrogenního algického syndromu - review...11 Říha M., Nováková E., Šolcová H., Letáková J., Häckel M. Sagitální profil krční páteře...12 Barsa P. Axiální spondyloartritida: novinky v patogenezi onemocnění, diagnostice a léčbě...12 Hušáková M. Chirurgická terapie revmatického postižení kraniocervikálního přechodu...13 Vaněk P., Bradáč O., Saur K., Beneš Vl. Korekce kyfotické deformity krční páteře při ankylozující spondyloartritidě pedikl substrakční osteotomií sedmého krčního obratle...14 Vaněk P, Votavová M, Ostrý S, Beneš Vl, Pavelka K Vertebrogenní obtíže a kyčelní kloub...15 Kolář P. Dysfunkce pánevního dna u vertebrogenních pacientů...16 Kövári M., Havlíčková M. Efekty intervenční rehabilitace u chronického VAS...17 Konečný P., Pomajbík M., Horák S., Elfmark M., Mikulík R. Algeziologická anamnéza, rozšířené vyšetření a výsledky algofunkčního dotazníku u pacientů s chronickými bolestmi v krčním úseku páteře...18 Opavský J., Bednaříková M. Neck Disability Index a dotazníky bolesti u pacientů s bolestmi krční páteře...19 Bednaříková M., Opavský J. Akútna transverzálna myelitída...20 Špalek P., Satko M. Kortikosteroidy versus ozonoterapia v terapii diskogénnych vertebrogénnych syndromov...21 Vyletelka J.

III. SPINÁLNÍ KONGRES US-PRT krční páteře...22 Hynek L. Miniivazivní perkutánní přístupy v léčbě bolesti zad z pohledu intervečního radiologa...23 Ryška P., Jandura J., Kvasnička T., Málek V., Hrubešová J. Realita psychosomatické péče v současné algeziologii...24 Hakl M., Neudertová H. Komplexní psychoterapeutický přístup v péči u pacientů s algickým syndromem...25 Neudertová H. Komplexní psychologická péče u pacientů se skoliózou...26 Čoupková V. Specifika zvládání bolesti u vrcholových sportovců...26 Humpolíček P. Pseudoaneuryzma aorty manifestujúca sa radikulárnym syndrómom v lumbálnej oblasti...27 Martinka I., Jurčaga F., Grunt J., Marton E., Špalek P. Spinální ischemie jako nekompresivní příčina akutní myelopatie...28 Beck J., Adamová B. Centrální modulace algické percepce v patofyziologii chronických bolestí zad...29 Kincová S., Vlčková E., Šrotová I., Adamová B., Bednařík J. Syndrom m. piriformis: mýtus nebo skutečnost?...30 Brabec K., Jelínková L., Štětkářová I. Řešení akutní a chronické fáze vertebrogenního algického syndromu z pohledu fyzioterapeuta.31 Slámová L. Operační řešení úrazu páteře s využitím kmenových buněk...32 Burdová B., Klásková A., Kocová R. Bolesti zad včera, dnes a zítra?...33 Kolouch P., Letáková J., Šolcová H. Bolesti zad a jóga...35 Kubát A. Pacient v kontextu komplexního přístupu...36 Papáčová L., Ungerová H., Léblová R. Celostní přístup k pacientovi ve fyzioterapii...36 Sladká H. Redcord stimula v léčbě pacientů s chronickou nespecifickou bolestí v oblasti bederní páteře...37 Smékal, D., Bednáříková, H., Hanzlíková, I., Koutná, P. Metoda K. Schrothové v praxi...38 Bridziková J., Chwalková I.

SBORNÍK ABSTRAKT Obsah řazený podle autorů Lumbální spinální stenóza operovat či neoperovat...10 Adamová B., Voháňka S. Sagitální profil krční páteře...12 Barsa P. Spinální ischemie jako nekompresivní příčina akutní myelopatie...28 Beck J., Adamová B. Zvyšuje přítomnost lumbální spinální stenózy riziko spondylogenní komprese krční míchy?... 9 Bednařík J., Adamová B., Andrašinová T., Jabornik M., Keřkovský M., Jakubcová B., Jarkovský J. Neck Disability Index a dotazníky bolesti u pacientů s bolestmi krční páteře...19 Bednaříková M., Opavský J. Syndrom m. piriformis: mýtus nebo skutečnost?...30 Brabec K., Jelínková L., Štětkářová I. Metoda K. Schrothové v praxi...38 Bridziková J., Chwalková I. Operační řešení úrazu páteře s využitím kmenových buněk...32 Burdová B., Klásková A., Kocová R. Komplexní psychologická péče u pacientů se skoliózou...26 Čoupková V. Realita psychosomatické péče v současné algeziologii...24 Hakl M., Neudertová H. Specifika zvládání bolesti u vrcholových sportovců...26 Humpolíček P. Axiální spondyloartritida: novinky v patogenezi onemocnění, diagnostice a léčbě...12 Hušáková M. US-PRT krční páteře...22 Hynek L. Diferenciální diagnostika bolestí páteře... 8 Chaloupka R., Ryba L. Současné znalosti a pokroky u spondylogenní kompresní krční myelopatie... 7 Kadaňka Z. Centrální modulace algické percepce v patofyziologii chronických bolestí zad...29 Kincová S., Vlčková E., Šrotová I., Adamová B., Bednařík J. Vertebrogenní obtíže a kyčelní kloub...15 Kolář P. Bolesti zad včera, dnes a zítra?...33 Kolouch P., Letáková J., Šolcová H.

III. SPINÁLNÍ KONGRES Efekty intervenční rehabilitace u chronického VAS...17 Konečný P., Pomajbík M., Horák S., Elfmark M., Mikulík R. Dysfunkce pánevního dna u vertebrogenních pacientů...16 Kövári M., Havlíčková M. Bolesti zad a jóga...35 Kubát A. Pseudoaneuryzma aorty manifestujúca sa radikulárnym syndrómom v lumbálnej oblasti...27 Martinka I., Jurčaga F., Grunt J., Marton E., Špalek P. Komplexní psychoterapeutický přístup v péči u pacientů s algickým syndromem...25 Neudertová H. Algeziologická anamnéza, rozšířené vyšetření a výsledky algofunkčního dotazníku u pacientů s chronickými bolestmi v krčním úseku páteře...18 Opavský J., Bednaříková M. Pacient v kontextu komplexního přístupu...36 Papáčová L., Ungerová H., Léblová R. Miniivazivní perkutánní přístupy v léčbě bolesti zad z pohledu intervečního radiologa...23 Ryška P., Jandura J., Kvasnička T., Málek V., Hrubešová J. Přínos konvenčních zobrazovacích metod pro strategii léčby vertebrogenního algického syndromu - review...11 Říha M., Nováková E., Šolcová H., Letáková J., Häckel M. Celostní přístup k pacientovi ve fyzioterapii...36 Sladká H. Řešení akutní a chronické fáze vertebrogenního algického syndromu z pohledu fyzioterapeuta.31 Slámová L. Redcord stimula v léčbě pacientů s chronickou nespecifickou bolestí v oblasti bederní páteře...37 Smékal, D., Bednáříková, H., Hanzlíková, I., Koutná, P. Akútna transverzálna myelitída...20 Špalek P., Satko M. Chirurgická terapie revmatického postižení kraniocervikálního přechodu...13 Vaněk P., Bradáč O., Saur K., Beneš Vl. Korekce kyfotické deformity krční páteře při ankylozující spondyloartritidě pedikl substrakční osteotomií sedmého krčního obratle...14 Vaněk P, Votavová M, Ostrý S, Beneš Vl, Pavelka K Dlouhodobý průběh LSS...10 Voháňka S., Adamová B. Kortikosteroidy versus ozonoterapia v terapii diskogénnych vertebrogénnych syndromov...21 Vyletelka J.

SBORNÍK ABSTRAKT Současné znalosti a pokroky u spondylogenní kompresní krční myelopatie Kadaňka Z. Neurologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno V posledních letech došlo k publikování několika důležitých poznatků v oblasti spondylogenní cervikální myelopatie. Byly shromážděny údaje po rizicích progrese asymptomatické spondylogenní míšní komprese, které se udávají až 22%. Jako rizikové faktory, které mohou predikovat její rozvoj, se uvádí přítomnost radikulopatie, nález hyperintenzit na MR a abnormity SEP a MEP. U OPLL se rozvoj myelopatie uvádí od 0 61%. U asymptomatických nemocných bez hyperintenzit ukazuje na časný rozvoj myelopatie (do1 roku), u nemocných s hyperintenzitami rozvoj pozdní myelopatie (do 4 let). Tento špatně srozumitelný fakt neumožňuje nějaká praktická doporučení. U pacientů se spinální stenózou existuje asi 8% rozvoj SCM v jednoročním a 23% ve 4 letém období sledování. U asymptomatických nemocných s OPLL neexistují žádná data ohledně incidence a prediktorech progrese do myelopatie. Použití DTI u SCM. I když MR dává podstatné informace o stavu míchy u nemocných s SCM, velikost komprese a nález hyperintenzit nekorelují dobře s klinickým stavem. DTI by mohla vést k lepší korelaci. Byly zjištěny rozdíly mezi pacienty s SCM a kontrolami a také mezi SCM pacienty chodícími a závislými na okolí. DTI se zdá jako slibná metoda k hodnocení SCM. V posledních letech se začínají při operacích páteře zkoušet kostní morfogenetické proteiny (BMP), což jsou rozpustné glykoproteiny kostní matrix, které indukují diferenciaci kostních progenitových buněk na osteogenní buňky a mají potenciál nahradit autogenní kostní štěpy (tím zamezit vzniku bolestivých syndromů spojených s odběrem kostních štěpů z pánve apod.) Patogeneze SCM zůstává nejasná, nevíme, proč při stejné míře míšní komprese jedni nemocní nemají žádné příznaky a jiní mají těžkou symptomatologii, není jasné, proč někteří pacienti mají neprogresivní ráz onemocnění. Rovněž přesný molekulární mechanismus přispívající k patogeneze nemoci je neprobádaný. Další objasnění role ischemie a komplexní kaskády biomolekulárních pochodů může vést vývoji neuroprotektivních strategií ke zmírnění následků dekomprese a ke zvýšení jejího efektu.

III. SPINÁLNÍ KONGRES Diferenciální diagnostika bolestí páteře Chaloupka R., Ryba L. Ortopedická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno Diagnostika bolestí páteře zahrnuje několik úrovní - anamnézu, subjektivní, objektivní, zobrazovací metody, laboratoř, interní a neurologický nález. Každou úroveň je potřeba analyzovat zvlášť a všechny úrovně pak zhodnotit současně a vytvořit závěr ze všech úrovní. Anamnéza - začátek potíží a jejich vývoj, kdy je úleva, kdy zhoršení, prodělané nemoci, úrazy, operace, atd. Subjektivní potíže - bolest nociceptivní, neuropatická, smíšená, bolesti klidové a noční svědčí pro nádorové nebo zánětlivé postižení. Objektivní nález zahrnuje vyšetření celé páteře, zjištění omezení pohybu páteře, lokalizované bolestivosti páteře, svalů, změn svalového napětí, orientační neurologické vyšetření, vyšetření aktivní i pasivní hybnosti horních a dolních končetin, včetně zhodnocení prokrvení a čití. U zobrazovacích metod začínáme rtg snímky páteře - předozadní a boční, CT vyšetření indikujeme při kostní patologii (především u úrazů), MRI především při nervovém postižení, podezření na záněty, u nádorů páteře, scintigrafii při pátrání po metastázách. Laboratorní nálezy: FW, CRP, KO nám pomáhají při určení infektu a při hodnocení celkového stavu. Interní nález u zánětů, nádorů a úrazů páteře je důležitý při indikaci operačního léčení. Neurologický nález určí, zda jde o algie v dané etáží, pseudoradikulární, radikulární, míšní či smíšenou symptomatologii, určí topiku léze. Po určení postižené etáže a konkrétního obratle nebo disku stanovujeme etiologii patologickoanatomickou - vrozené vady, nádory, záněty, degenerativní postižení, úrazy. Dourčení etiologie je dále dle postižení tkání - diskogenní, vertebrogenní, neurogenní, vaskulární, psychogenní, přenesené bolesti z vnitřních orgánů. Dle topiky a etiologie plánujeme léčení. U úrazů s nervovým postižením operujeme do 6 hodin od úrazu, u nádorů a zánětů do 24 hodin po vzniku těžkého nervového postižení? parézy nebo plegie.

SBORNÍK ABSTRAKT Zvyšuje přítomnost lumbální spinální stenózy riziko spondylogenní komprese krční míchy? Bednařík J., Adamová B., Andrašinová T., Jabornik M., Keřkovský M., Jakubcová B., Jarkovský J. Neurologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno Východiska: Stenóza míšního kanálu se objevuje nejčastěji v krční a bederní páteři. Prevalence či riziko spondylogenní komprese krční míchy u pacientů s lumbální spinální stenózou (LSS) však nejsou známy. Cíl: Určit prevalenci spondylogenní komprese krční míchy a symptomatické spondylogenní krční myelopatie (CSM) u pacientů se symptomatickou LSS v porovnání s běžnou populace a možné prediktory rozvoje CSM. Soubor a metodika: Šlo o prospektivní průřezovou observační srovnávací studii u souboru 78 nemocných s LSS (48 mužů, medián věku 66 let) v porovnání s náhodně vybraným souborem 78 dobrovolníků párovaným se souborem LSS s ohledem na věk a pohlaví (38 mužů, medián věku 66 let). Cílovým parametrem byl nález komprese krční míchy na magnetické rezonanci (MR) a neurologické příznaky cervikální myelopatie. Výsledky: Přítomnost spondylogenní komprese krční míchy byla nalezena u 84,6 % pacientů s LSS, ale také u 57,7 % náhodně vybraných jedinců. U pacientů s LSS byly přítomny těžší stupně komprese. Klinicky symptomtická CSM byla nalezena u 16,7 % pacientů s LSS ve srovnání s 1,3 % dobrovolníků (p = 0,001). Jediným nezávislým prediktorem symptomatické CSM u LSS pacientů zjištěným pomocí vícerozměrné logistické regrese byl Oswestry disability index (ODI) >43 % (OR = 9,41, p = 0,008). Věk > 60 let a mužské pohlaví rovněž vykazovaly trend k vyššímu výskytu CSM, bez statistické signifikance. Závěry: Přítomnost symptomatické LSS zvyšuje riziko spondylogenní komprese krční míchy. Ve srovnání s běžnou populací jsou u symptomatické LSS přítomny těžší stupně komprese detekované na MR a symptomatická forma komprese. Riziko rozvoje CSM u nemocných s LSS zvyšuje přítomnost těžší disability zjištěné pomocí ODI.

III. SPINÁLNÍ KONGRES Dlouhodobý průběh LSS Voháňka S., Adamová B. Neurologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno Lumbální spinální stenóza operovat či neoperovat Adamová B., Voháňka S. Neurologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno U pacientů s lumbální spinální stenózou (LSS) máme při volbě terapeutického postupu na výběr ze dvou možností konzervativní postup a operace. V současné době stále neexistuje jednotný názor na léčbu u těchto pacientů. V prezentaci budou analyzována fakta, která nás opravňují ke konzervativní a operační léčbě, dále budou zmíněny prediktory úspěchu či selhání léčby. Na základě výsledků studií a s přihlédnutím k naší dlouhodobé zkušenosti s léčbou pacientů s touto chorobou jsme vytvořili vlastní orientační doporučení při volbě terapie. Při rozhodování o výběru terapeutického postupu pro konkrétního pacienta je nutno zohlednit více faktorů, a to věk pacienta, jeho celkový zdravotní stav a z něho vyplývající rizika operace, pacientovy preference při výběru terapie a jeho očekávání od léčby a v neposlední řadě je nutné stanovit tíži LSS. Zhodnocení tíže LSS by mělo vycházet ze stupně klinického postižení a jeho dopadu na disabilitu pacienta, nemělo by vycházet z posuzování tíže radiologických změn, protože radiologické nálezy nemusí korelovat s tíží klinického postižení. Navrhli jsme tedy kritéria pro posouzení tíže LSS, která vychází ze zhodnocení bolesti pomocí numerické škály intenzity bolesti, disability pomocí Oswestry dotazníku a ušlé vzdálenosti hodnocené na mechanickém chodníku. Zjednodušeno lze konstatovat, že u pacientů s lehkou formou LSS volíme konzervativní postup. U pacientů se střední formou LSS doporučujeme v první fázi konzervativní postup, při jeho neúspěchu (zhruba po době 3 6 měsíců) a progresi potíží pak zvažujeme operační léčbu. Operační řešení je indikováno u pacientů s těžkou formou LSS a dále u těch, kde se rozvinul syndrom kaudy equiny či jsou přítomny progredující parézy. Naopak u pacientů vysokého věku s četnými komorbiditami se přikláníme ke konzervativnímu postupu. 10

SBORNÍK ABSTRAKT Přínos konvenčních zobrazovacích metod pro strategii léčby vertebrogenního algického syndromu - review Říha M., Nováková E., Šolcová H., Letáková J., Häckel M. Oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny, Ústřední vojenská nemocnice Praha Centrum léčby pohybového aparátu Vysočany Praha Neurologická ambulance Praha Neurochirurgická klinika 1. LFUK a IPVZ, Ústřední vojenská nemocnice Praha Autoři se zamýšlejí nad současnou praxí a možnostmi léčby vertebrogenního algického syndromu. Přehledně jsou vyhodnoceny výsledky jednotlivých běžně používaných radiologických metod ve vztahu ke klinickému obrazu převážně u degenerativního postižené páteře. V rámci diferenciálně diagnostické rozvahy zdůrazňují princip tzv. červených a žlutých praporků. S využitím poznatků evidence based medicine ukazují jiný náhled na běžně užívané postupy a diskutují míru přesnosti i možnosti diagnostiky ve vztahu k léčbě onemocnění. Nabízí úvahu nad alternativou algoritmu vyšetřování a následné léčby nemocných s klinicky dominující bolestí páteře. Popisují diagnostický postup, který využívá specifické mechanické vyšetření a klasifikaci. 11

III. SPINÁLNÍ KONGRES Sagitální profil krční páteře Barsa P. Neurochirurgické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, a.s. Axiální spondyloartritida: novinky v patogenezi onemocnění, diagnostice a léčbě Hušáková M. 12

SBORNÍK ABSTRAKT Chirurgická terapie revmatického postižení kraniocervikálního přechodu Vaněk P., Bradáč O., Saur K., Beneš Vl. Neurochirurgická klinika ÚVN a 1. LF UK Střešovice, Praha Úvod: Jednou z manifestací revmatického postižení páteře je vznik instabilní situace v oblasti kraniocervikální junkce vyplývající jak z poškození závěsného aparátu, tak případně i destrukce kostních struktur revmatickým procesem. Materiál a metodika: V rámci spolupráce s Revmatologickým ústavem Praha bylo během šesti let vyšetřeno a dispenzarizováno 63 revmatiků, u nichž bylo zjištěny známky revmatické nestability v oblasti kraniocervikálního přechodu. Všichni tito nemocní podstoupili standardní neurologické a elektrofyziologické vyšetření, byly doplněny dynamické rtg projekce krční páteře a magnetická rezonance krční páteře. Operační léčba byla indikována u nemocným s ADI 8mm a více, PADI 12 mm a méně nebo při známkách myelopatie, byť subklinické při posunu menším, event. při kompresi míchy revmatickým panem. Na podkladě těchto kritérií bylo dosud odoperováno 28 nemocných, u nichž jsou k dispozici výsledky minimálně rok po výkonu. Během předoperační hospitalizace byly standardně doplněny MR dynamické projekce a elektrofyziologické vyšetření v předklonu a záklonu. Stabilizace C1/C2 byly standardně prováděny zavedením polyaxiálních šroubů technikou podle Harmse a kostní déza zajištěna vložením autologního štěpu mezi oblouky C1 a C2. Zavedení instrumentace a dosažená repozice byly kontrolovány první pooperační den kontrolním CT vyšetřením. Pacienti byli dále sledováni cestou neurochirurgické ambulance a rok po výkonu opětovně vyšetřeni CT a MR krční páteře. Výsledky: V 26 případech byla provedena stabilizace C1/2, u dvou nemocného byl tento rozsah nedostatečný a bylo nutno přistoupit k okcipitocervikální stabilizaci. Do C1 bylo zavedeno 52 šroubů a do C2 pak 56. Během jednoho výkonu došlo k poranění a. vertebralis, nicméně bez dalších klinických konsekvencí. U žádného z operovaných jsme nezaznamenali zhoršení neurologické kondice, rovněž tak hojení nemocných probíhalo bez komplikací. Ve všech případech byla nepřímou repozicí provedená dekomprese dostačující, transorální dekomprese nebyla indikována v žádném z případů. Rok po výkonu jsme nezaznamenali selhání instrumentace či recidivu skluzu. Ve všech případech došlo k regresi revmatického panu, jak vyplynulo s pooperační MR kontroly. Závěr: Hlavním cílem ošetření revmatické instability v oblasti kraniocervikální junkce je prevence vzniku neurologického deficitu. Chirurgická stabilizace představuje bezpečnou proceduru, která nemusí být spojena s vyšším rizikem komplikací než je tomu u běžné populace. 13

III. SPINÁLNÍ KONGRES Korekce kyfotické deformity krční páteře při ankylozující spondyloartritidě pedikl substrakční osteotomií sedmého krčního obratle. Vaněk P, Votavová M, Ostrý S, Beneš Vl, Pavelka K Cíl studie Cílem našeho sdělení je seznámení odborné veřejnosti s technikou pedikl substrakční osteotomie (PSO) sedmého krčního obratle (C7) při korekci fixovaných kyfotických deformit cervikothorakálního (C/Th) přechodu u nemocných s těžkou formou anyklozující spondyloartritidy (AS). Materiál a metodika Korekce fixované deformity C/Th páteře technikou PSO sedmého krčního obratele byla provedena u pěti pacientů naší kliniky. Ve všech případech bylo hlavním účelem výkonu navrátit operovanému schopnost horizontálního pohledu. Všichni pacienti byli následně prospektivně sledováni po dobu nejméně jednoho roku po výkonu. Neurologická kondice pacientů spolu se subjektivní spokojeností, s velikostí korekce, byly základními parametry pro sledování klinického výsledku operací. Míra restituce vertikálního pohledu byla objektivizována pomocí měření úhlu čelobrada-vertikála (CVBA) na bočné fotografii stojícího pacienta. Druhým parametrem pro posouzení předoperační kyfotické deformity C/Th přechodu a její pooperační korekce bylo měření Cobbova úhlu mezi druhým krční a čtvrtým hrudním obratlem (Cobb C/Th). Výsledky Operační výkony trvaly v průměru 4 h (rozmezí od 3,5 do 5 hodin). Změřené krevní ztráty byly zaznamenány v rozmezí 800 2100 ml (průměrně 1600 ml). Průměrná změna úhlu CVBA činila 45,2 a Cobbův úhel byl korigován průměrně o 54,6. Všichni operovaní byli spokojeni se stupněm dosažené korekce. U všech nemocných byla zaznamenána redukce bolesti v oblasti C/Th přechodu. Při kontrole rok po výkonu nebyl zjištěn nový neurologický deficit u žádného z pacientů. Diskuze Na našem souboru pacientů prezentujeme základní teoretické a technické zásady pro provedení korekční osteotomie u nemocných s dominující kyfotickou deformitou C/Th páteře. Naše výsledky podporují obecný příklon k technice instrumentované PSO na úkor technik starších. Zároveň, v souladu s dříve publikovanými daty, poukazujeme na relativní rizikovost tohoto operačního výkonu v porovnání s korekčním výkonem provedeným v jiném úseku páteře. Závěry Korekce fixované kyfotické deformity C/Th páteře u nemocných léčených pro AS představuje komplexní rekonstrukční operační výkon. Technika PSO snižuje riziko poranění viscerálních struktur ventrálně od páteře a zároveň nabízí optimální plochu pro kostní prohojení v místě korigovaného obratlového těla. V případě úspěšného pooperačního průběhu přináší tento typ operačního výkonu významné zlepšení následné životní kvality pacienta. 14

SBORNÍK ABSTRAKT Vertebrogenní obtíže a kyčelní kloub Kolář P. Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol V diagnostice vertebrogenních obtíží bederní páteře je třeba paralelně uvažovat i o příčinách, které mají s bederní páteří funkční souvislost. Jednou z častých nozologických jednotek, která může tyto obtíže způsobovat a také velmi věrně imitovat, je diagnóza Femoroacetabulární impingement (dále FAI). Jedná se o mladou diagnózu, která byla poprvé soustavně popsána Ganzem. Pro tuto vadu, která vzniká většinou v průběhu dospívání a její prevalence se odhaduje až na 15 % (odkaz), je typický mechanický konflikt mezi okrajem kloubní jamky kyčelního kloubu na jedné straně a okrajem hlavice, resp. krčku kosti stehenní na straně druhé. K tomuto mechanickému konfliktu, tedy předčasnému vzájemnému kontaktu obou struktur dochází nejčastěji při flexi kyčelního kloubu. Při tomto pohybu se anterolaterální okraj hlavice opře o acetabulární labrum, dislokuje jej evertuje jej, při dalším pohybu pak z původně plošného kontaktu v kyčelním kloubu dochází k bikontaktu hlavice se dotýká jednak anterolaterálně, kde postupně poškozuje labrum, resp. přilehlou chrupavku, a dále posteromediálně mechanismem countre-coup. Nejrizikovějším pohybem je současná flexe kyčelního kloubu s addukcí a vnitřní rotací. Bolest vzniklou při tomto složeném pohybu při vyšetření pak nazýváme positivním předním impingement testem. Jeho positivita se však dostavuje podstatně později. První známky této choroby souvisí se sekundárně porušenou funkcí bederní páteře. Ta je u FAI, který vede k podvědomému a později faktickému omezování rozsahu pohybů v kyčelním kloubu, trvale přetěžována a tento biomechanický deficit je substituován bederní páteří. Kromě postupně vznikající přenesené poruchy funkce páteře může dojít ke strukturálním změnám na páteři ve smyslu protruse či herniace disku, především v segmentu L5/S1. V subjektivním a objektivním nálezu tak zpočátku dominuje vertebrogenní symptomatologie a její projekce do hýždě. Často vídáme bolesti v trochanterické oblasti jako projev frikčního syndromu iliotibiálního traktu, někdy bolesti s předozadní projekcí nad trochanterem (Csign). U významných strukturálních změn ve smyslu malorientace jamky (místo obvyklé anteverse je přítomna retroverse, hovoříme pak o typu Pincer FAI) nebo chybějícího offsetu hlavice (vyplnění subkapitálního prostoru, někdy až s prominencí anterolaterální části krčku, hovoříme pak o typu Cam FAI) je indikována chirurgická léčba. Ta spočívá v obnově anatomických poměrů tedy odstranění retroverse jamky (periacetabulární osteotomie dle Ganze, častěji redukce acetabula) a osteochondroplastika junkce hlavice krček (tedy obnovení offsetu hlavice). Tato choroba, ač relativně mladá, se ukazuje jako velmi významná preartrosa a v současné době je většinou autorů ztotožňována s dříve hojně používaným termínem faktor X v etiologii koxartrosy. 15

III. SPINÁLNÍ KONGRES Dysfunkce pánevního dna u vertebrogenních pacientů Kövári M., Havlíčková M. Fakultní nemocnice Motol U vertebrogenních pacientů nacházíme řadu svalových dysbalancí včetně poruchy funkce svalů pánevního dna. Svaly pánevního dna se totiž spolupodílejí na posturální stabilizaci páteře a při poruše této stabilizace pak nejsou schopné vyvinout dostatečnou a kvalitní svalovou kontrakci. Pokud se ještě k této dysfunkci přidají i jiné faktory (věk, klimaktérium, gynekologické či urologické zákroky v oblasti malé pánve či operace v oblasti rekta), může pak docházet až k parciální inkontinenci moči a stolice. V tomto sdělení budou prezentovány základní patofyziologické souvislosti posturální trupové stabilizace, principy vyšetření svalů pánevního dna a také možnosti jejich terapie, a to dle programu ve FN Motol. Součástí bude i prezentace objektivních výsledků pomocí anorektální manometrie provedené před a po terapii. 16

SBORNÍK ABSTRAKT Efekty intervenční rehabilitace u chronického VAS Konečný P., Pomajbík M., Horák S., Elfmark M., Mikulík R. Úvod: K zajištění aktivní cílené rehabilitace u pacientů s recidivujícími bolestmi u chronického vertebrogenního syndormu (VAS) je jednou z podmínek dostatečná analgetizace. K analghetizacei lze využít různé způsoby. Jedním ze způsobů efektivní analgetizace lumbalgií je možnost vužití epiduální analgezie. Kombinací intervenční analgetizace a intenzivní rehabilitace lze využík k léčbě chronického VAS. Efekty tokoto kombinovaného přístupu sledovala naše studie. Metodologie: Indikací do zařazení stude byl chroničtí pacienti s VAS ( s intenzivními potížemi travjící více jak 3 měsíce) u nichž nebyla indikována neurochirurgická operace. Tito pacienti absolvivali 1 týdenní ustavní RHB s epiduálním analgetickým blokem (0,125% Marcain 8ml + 10mg Sufenta 2ml) se současnou inetenzivní rehabilitací (Fyzioterapie 3x 1 hod., Mechanoterapie (posturomed, labilní plochy) 3x20min, ergoterapie : škola zad 1x 45min). Symptomaticky měli analgetickou fyzikální terapii (VAS07) a per.os farmakoterapii (průměrně 3x50mg tramadol nebo 2x60 Dihydrocodein). Po ustavní rehabilitaci ihned navazovala 1 měsíční komplexní ambulantní RHB (frekncece 2 xtýdně fyzioterapie, symptomatická FT). Pacienti byli vyšetření a zhodnicení funčně ( z yvbraných parametrů byyl zhodoceny distance Lpateř dle Shobera, Solobalance (Trendeleburg/Duchen test) a testc 6 mínutové chůze) a pomocí klinických standardních testů (Vizualní analgetická škála VAS, Oswestry Disability Index 2.1 (ODI), ke zhodocení kavlity života byla použit test SF-36). hodnicení probíhalo 1 den a 5 den hospitalizace a za 1. a 3. měsíc po ustavní (a ambulantní) rehabilitaci. Výsledky: Na zákaldě statsistického zhodnoicení pomocí program Statistica 12 byla nazleny signifikatní zmeny 5den a 1 měsíc po rhb v paremeterch r VAS, ODI, SF36, Schober, solobalance. Po 3 měsícíhc jsme zaznaenaly signifikatní změny pouze v testech pro ODI a SF36. Ostatní zmeny parametrů ve 3měsíci po rhb byly statsisticky nevýznamné. Závěr: Kombinovaný přístup využívající současně inetrveční analgetizaci a intenzivní rehabilitaci se jeví jako jedna z možností léčeby chronického vertebrogenního přístupu. Podle naší studie efekety kombinované terapie však mají jen dočasný účinek, nicméně pomáhají v těkteých případech zavést moderní trend rehabilitace a to aktivní autoterapie s trolerovatelnou bolestí u chon VAS. 17

III. SPINÁLNÍ KONGRES Algeziologická anamnéza, rozšířené vyšetření a výsledky algofunkčního dotazníku u pacientů s chronickými bolestmi v krčním úseku páteře Opavský J., Bednaříková M. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP v Olomouci Úvod: Algeziologická anamnéza u chronických bolestí krční páteře vyžaduje cílené zaměření na faktory, které je zesilují nebo naopak zmírňují. Přitom je potřebné získávat údaje i o vlivech fyzických a psychických. Klinické vyšetření má nejen vyloučit nebo potvrdit přítomnost radikulární symptomatiky, ale mělo by zachytit i další asociované abnormality. Za přínosné se považuje získání informaci o dopadu obtíží na kvalitu života těchto pacientů. Metodika: V práci jsou prezentovány výsledky získané od celkem 125 pacientů s chronickým cervikokraniálním nebo cervikobrachiálním syndromem, kteří byli zařazeni do tohoto hodnocení ze čtyř provedených studií. Algeziologická anamnéza zahrnovala otázky na fyzické a psychické faktory, na kvalitu spánku a na charakter dýchání. Klinické vyšetření bylo u podskupiny pacientů doplněno hodnocením charakteru dýchání, vyšetřením na známky zvýšené nervosvalové dráždivosti a vyšetřením rovnováhy. K orientačnímu hodnocení kvality života byl použit algofunkční dotazník Neck Disability Index (NDI). Výsledky: Provokaci nebo zesílení bolestí popisovalo po fyzické zátěži více než 60% pacientů, po statických pozicích 70% pacientů. Stres nebo psychickou zátěž udávalo u této podskupiny (n=83) 41% jejích členů. Nespavostí pro bolest trpěla nadpoloviční většina pacientů z další podskupiny (n=20). U 71% členů ze dvou souborů (n=63) byl zachycen horní typ dýchání. Známky zvýšené nervosvalové dráždivosti (Chvostkův a Trömnerův příznak) byly registrovány u 58,4%, resp. 40%, členů všech čtyř zařazených souborů. Vyššího skóre pro obtíže dosáhli podle NDI pacienti s cervikokraniálním syndromem ve srovnání s nemocnými s cervikobrachiálním syndromem. Závěry: Odběr anamnézy u pacientů s chronickými bolestmi v krčním úseku páteře by měl u všech z nich zahrnovat cílené otázky na faktory ovlivňující vznik a intenzitu bolesti a rovněž na další projevy, které mohou být s bolestmi sdruženy. Klinické vyšetření by mělo registrovat i ty faktory a známky, které se mohou na bolestech v krčním úseku páteře spolupodílet. Algofunkční dotazník, jako zde NDI, přispívá k celkovému hodnocení stavu pacientů zaměřením na jejich schopnosti provádět a zvládat běžné denní aktivity. 18

SBORNÍK ABSTRAKT Neck Disability Index a dotazníky bolesti u pacientů s bolestmi krční páteře Bednaříková M., Opavský J. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Katedra fyzioterapie Úvod: Bolesti krčního úseku páteře (C ) patří mezi nejčastější zdravotní potíže pacientů a mají výrazný vliv jak na subjektivní hodnocení zdravotního stavu, tak i na zvládání běžných denních aktivit (ADL). K efektivnímu získávání anamnestických údajů především o bolesti a disabilitě pacienta mohou napomoci informace z cíleně připravených algofunkčních dotazníků. Jedním z těchto dotazníků je ve světě široce užívaný dotazník Neck Disability Index (NDI), který v současnosti již existuje v české verzi akceptované jeho autorem. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno celkem 41 pacientů s vertebrogenním algickým syndromem (VAS) v C, z nichž bylo 20 s diagnózou cervikokraniálního syndromu (CC) a 21 s diagnózou cervikobrachiálního syndromu (CB). U všech pacientů byla odebrána anamnéza, provedeno kineziologické vyšetření a aplikovány tři dotazníkové metody? NDI, Krátká forma dotazníku bolesti McGillovy Univerzity (SF-MPQ) včetně vizuální analogové škály (VAS) a Dotazník interference bolestí s denními aktivitami (DIBDA). Výsledky: U všech použitých dotazníků dosahovali pacienti s CC vyšších průměrných hodnot ve srovnání s pacienty s CB. Pro celkové skóre SF-MPQ byl tento rozdíl statisticky významný. Výsledné průměrné skóre NDI činilo u souboru s CC 35,8 % a u souboru s CB 27,4 %, což u pacientů s CC odpovídá středně těžkému omezení a u pacientů s CB horní hranici mírného omezení. Soubor s CC vykazoval i v jednotlivých položkách NDI vyšší míry disability než soubor s CB. Při zjišťování korelací byla prokázána silná korelace NDI s DIBDA i s celkovým skóre SF-MPQ a střední míra korelace NDI s VAS. Diskuse a závěr: Dotazník NDI nezahrnuje pouze hodnocení bolesti, nýbrž i ADL, což je přínosné jak pro vyšetřujícího, který tak v krátkém čase získá užitečné informace o pacientově stavu, tak i pro pacienty, pro něž je snazší hodnocení konkrétních situací než pouhý popis bolesti. Tato skutečnost se potvrdila i při použití české verze NDI, kterou pacienti vyplňovali bez obtíží a považovali ji z použitých metod za nejsnadněji vyplnitelnou. Literatura OPAVSKÝ, J.: Bolest v ambulantní praxi: od diagnózy k léčbě častých bolestivých stavů. Praha: Maxdorf, 2011. VERNON, H., MIOR, S.: The Neck Disability index: A study of reliability and validity. J Manipulative Physiol Ther, 14, 1991, 7, p. 409?415. 19

III. SPINÁLNÍ KONGRES Akútna transverzálna myelitída Špalek P., Satko M. Centrum pre neuromuskulárne ochorenia, Neurologická klinika SZU, Univerzitná nemocnica Bratislava Akútna transverzálna myelitída (ATM) je zriedkavé ochorenie, ktoré sa prejavuje obojstrannou, symetrickou, niekedy asymetrickou, senzitívne-motorickou a vegetatívnou spinálnou symptomatológiou. Vývoj k maximu príznakov trvá od 4 hod. do 21 dní. U 50% pac. dochádza k maximu v prvých 24 hod. U všetkých pac. vzniká rýchle progredujúca paraparéza. Horné končatiny bývajú postihnuté v závislosti na úrovni postihnutia miechy. V úvode ide o chabé parézy, spasticita sa vyvíja 2 týždne po vzniku ATM. Znížené je vnímanie pre všetky kvality citlivosti, obvykle sa dá zistiť hranica poruchy citlivosti. Kontrola sfinkterov je často narušená. Podľa dg. kritérií Transverse myelitis consortium working group (2005) musí byť MRI vyšetrením vylúčená kompresívna etiológia a dokázaná zápalová intramedulárna lézia s vysycovaním kontrastnej látky a s likvorovým nálezom. ATM predstavuje patogeneticky heterogénnu skupinu ochorení. Patria sem idiopatická ATM, demyelinizačné ochorenia (sclerosis multiplex, neuromyelitis optica, akútna diseminovaná encefalomyelitída), neinfekčné zápalové ochorenia miechy (systémové autoimunitné ochorenia, sarkoidóza), akútne paraneoplastické myelitídy a postinfekčné alebo postvakcinačné myelitídy. Diagnózu idiopatickej ATM je možné stanoviť len per exclusionem. Pre prognózu pac. s ATM má rozhodujúci význam rýchle určenie správnej diagnózy. Liečbou prvej voľby je 5 dňová kúra i.v. metylprednizolonom á 1 g/deň s prechodom na p.o. kortikoterapiu. Plazmaferéza je indikovaná u ťažkej ATM, ak po i.v. metylprenizolone nedochádza k zlepšovaniu do 7 dní od jeho aplikácie. Dlhodobá imunosupresia (obvykle azatioprin) sa indikuje u pac. s recidivujúcou ATM alebo so systémovým autoimunitným ochorením. Dôležitá je rehabilitácia, prevencia komplikácií, manažment spasticity a starostlivosť o funkcie močového mechúra a tráviaceho traktu. V prednáške referujeme aj o našich skúsenostiach s diagnostikou a liečbou idiopatickej ATM. 20