Datum: 20. 1. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Využit ití ICT techniky předevp edevším m v uměleck leckém m vzdělávání CZ.1.07/1.5.00/34.1013 VY_32_INOVACE_340 Akademie - VOŠ,, Gymn. a SOŠUP Světl tlá nad SázavouS Ing. Renata Točíkov ková ZSV - Základy politologie pro 3. ročník čtyřletého gymnázia Diktáto toři i 20. století (prezentace) Předmět: Základy společenských enských vědv Ročník: třetí Studijní obor: 79 41 K / 41 Gymnázium Časová dotace: Vzdělávac vací cíl: Pomůcky: Poznámka: Inovace: 45 min. l: Žák k objasní podstatu nedemokratických režim imů,, na příkladech p z historie vysvětl tlí,, jak diktáto toři i ve 20. století uplatňovali svoji moc. Počíta tač (pouze učitel), u dataprojektor. Tento materiál l je součást stí sady ZSV - Základy politologie pro 3. ročník čtyřletého gymnázia. Je zpracován n podle ŠVP pro gymnaziáln lní vzdělávání. Posílen lení mezipředm edmětových vztahů,, využit ití multimediáln lní techniky, využit ití ICT.
Diktáto toři i 20. století prezentace
Politický režim normativně upravená forma vlády politického systému, která v sobě zahrnuje principy, pravidla a autority politického dění, d, jejich vznik, vzájemn jemné vztahy a proces fungování politický režim demokratický a nedemokratický (autokratický)
Demokratický politický režim demokratický politický režim je založen na principech demokracie demokracie je forma vlády, popřípad padě státn tního zřízení,, kde zdrojem vešker keré moci je lid
Nedemokratický (autokratický) politický režim nedemokratický politický režim je založen na principech autokracie autokracie je forma vlády ve státě,, kde držitelem vešker keré moci je jednotlivec (monokracie)) nebo úzká skupina lidí autokratické režimy se často uchylují k diktátorským torským formám m vlády v nedemokratických státech tech jsou porušov ována a omezována základnz kladní lidská práva a svobody
Diktátor tor jedinec s neomezenou mocí uplatňuj ující diktaturu (autoritativní formu vlády) pozice diktátora tora není formáln lně dědičná,, ale v některých státech tech přebp ebírají moc potomci světov toví diktáto toři i mají často na svědom domí miliony obětí,, ekonomický a moráln lní rozvrat státu tu nejvíce lidských životů mají na svědom domí ve 20. století Josif Vissarionovič Stalin a Adolf Hitler
Josif Vissarionovič Stalin životopis Josifa Vissarionoviče Stalina narozen ve městm stě Gori 18. prosince 1878 (dnešní Gruzie) smrt 5. března b 1953 Josif Vissarionovič Džugašvili, známý jako Stalin, Generáln lní tajemník k Komunistické strany Sovětsk tského svazu v letech 1922-1952 jeden z nekrutější ších diktátor torů v historii lidstva problematické dětství (spory s otcem, matka hluboce věřv ěřící) Obr. 1: Josif Stalin, Generální tajemník Komunistické strany SSSR
Josif Vissarionovič Stalin životopis Josifa Vissarionoviče Stalina studium a následnn sledné vyloučen ení Stalina z pravoslavného semináře problematické manželstv elství,, násilnn silná smrt obou manželek v mládí levicovým radikálem (násilnosti, vyhnanství na Sibiři, i, vězněn) n) Obr. 2: portrét Stalina na vlakovém nádraží v rodném městě Gori
Josif Vissarionovič Stalin vzestup Stalinovy politické kariéry ry stoupenec marxismu, spolupracovník k Vladimíra Iljiče Lenina komisař pro národnostnn rodnostní problematiku ve vládě sestavené Leninem neomezená moc, politika lsti, systematická likvidace všech v podezřelých elých z nedostatku loajality
Josif Vissarionovič Stalin teror dvacátých a třict icátých let občansk anská válka politika kolektivizace a hladomor Velká čistka označov ována jako Moskevské procesy (záminkou Stalinem objednaná vražda S. M. Kirova) Obr. 3: Kirov druhý zprava
Josif Vissarionovič Stalin expanze Stalina na mezinárodn rodní scéně SSSR se zapojil do občansk anské války ve Španělsku uchvácen cení Mongolska SSSR (čínsko( nsko-japonská válka) srpen 1939 uzavřen pakt o neúto točení (Molotov a Ribbentrop) 17. záříz 1939 napadení Polska SSSR (masakr polských důstojníků v Katyni) 30. listopad 1939 napadení Finska SSSR v roce 1940 agrese SSSR v Pobaltí 22. červen 1941 přepadenp epadení SSSR hitlerovským NěmeckemN 1942/1943 zastaven postup německn mecké armády, ofenziva SSSR 8. květen 1945 dobytí Berlína Rudou armádou po válce v vznik tzv. satelitů SSSR
Josif Vissarionovič Stalin Obr. 4: červenec 1945: Attlee, Truman, Stalin na Postupimské konferenci Obr. 5: srpen 1945: Josif Stalin na Berlínské konferenci
Josif Vissarionovič Stalin Stalin jako vítěz v z nad nacismem vnímán svými stoupenci jako bojovník k za svobodu a osvoboditel národn rodů kult osobnosti Stalina byl zrušen v roce 1956 Nikitou Chrusčovem Stalinův v kult osobnosti Obr. 6: Den Vítězství v Doněcku
Josif Vissarionovič Stalin stalinismus levicová extrémistick mistická ideologie, která je vyúst stěním m leninismu diktátorsk torská praxe sovětsk tské vlády uvedená do života J. V. Stalinem politický systém m založený na jediné vládnouc dnoucí Komunistické straně SSSR centráln lně plánovan novaná ekonomika kontrolovaná státem tem autoritativní uplatňov ování jednotné kulturní a intelektuáln lní linie moc soustřed eděna do rukou vedení Komunistické strany SSSR a tajné policie popravy odpůrc rců režimu a jejich internace do gulagů uplatňov ován n v SSSR a v socialistických zemích po druhé světov tové válce praktiky stalinismu použity diktátory tory po celém m světě prvenství v počtu obětí ve 20. století
Adolf Hitler životopis Adolfa Hitlera narozen 20. dubna 1889 v Braunau am Inn (dnešní Rakousko) smrt 30. dubna 1945 v Berlíně (sebevražda) německý nacistický politik, vůdce v NárodnN rodně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), v letech 1933 aža 1945 německý kancléř sňatek s Evou Braunovou problematické dětství (spory s otcem, láskyplnl skyplná matka) malířsk ské a hudební uměleck lecké ambice, neúsp spěch v uměleck lecké kariéře obdivovatel Richarda Wagnera tvůrce a stoupenec nacismu
Adolf Hitler životopis Adolfa Hitlera Obr. 7: Hitlerův otec Alois Hitler Obr. 8: Hitlerova matka Klára Hitler Obr. 9: dítě Adolf Hitler
Adolf Hitler vzestup Hitlerovy politické kariéry ry vstup do německn mecké armády po vypuknutí první světov tové války (odvaha, zranění,, vyznamenání) autor díla d Mein Kampf členství ve straně Deutsche Arbeiterpartei (DAP) DAP přejmenovp ejmenována na na NSDAP, znakem strany hákový křížk účast na pivním m puči (Hitler, Ludendorff) 30. ledna 1933 Hitler jmenován n prezidentem Paulem von Hindenburgem říšským kancléřem
Adolf Hitler vzestup Hitlerovy politické kariéry ry Obr. 10: Hitler v 1. světové válce (sedící vrpavo) Obr. 11: Hitlerův průkaz DAP (později NSDAP)
Adolf Hitler upevňov ování absolutní moci 27. února 1933 požár r budovy Říšského sněmu budování infrastruktury snižov ování nezaměstnanosti rozšiřov ování zbrojní výroby ozbrojené oddíly (SS a SA) státn tní tajná policie (gestapo) bezpečnostn nostní služba (SD) zpravodajská služba (NSDAP) justiční aparát koncentrační tábory
budování silné útočné armády, zavedení všeobecné branné povinnosti z 29. na 30. června 1934 noc dlouhých nožů žů 2. srpna 1934 Hitler hlavou německého státu tu ( vůdce( a říšský kancléř ) září 1935 přijetp ijetí norimberských zákonů 12. března b 1938 anexe Rakouska z 9. na 10. listopadu 1938 křišťálová noc Adolf Hitler upevňov ování absolutní moci noc Obr. 12: Hitlerův portrét z roku 1933
Adolf Hitler Hitlerova expanzivní politika, druhá světov tová válka 29. 30. záříz 1938 Mnichovská dohoda 15. března b 1939 okupace Čech a Moravy 16. března b 1939 Protektorát Čechy a Morava 23. srpna 1939 německon mecko-sovětský pakt o neúto točení 1. záříz 1939 napadení Polska blesková válka do stalingradské bitvy (únor( 1943) 1943 přelom p ve válce, v upevňov ování protihitlerovské koalice, protiofenziva 1944 1945 otevřen ení druhé fronty, osvobozování zemí 30. dubna 1945 sebevražda Adolfa Hitlera a Evy Braunové 8. května 1945 kapitulace NěmeckaN
Adolf Hitler Hitlerova expanzivní politika, druhá světov tová válka Obr. 13: březen 1939, Emil Hácha hovoří s Hitlerem v Berlíně Obr. 14: Říjen 1941: rozhovory Hitlera s jeho vojevůdci Obr. 15: americké noviny informují o smrti Adolfa Hitlera
Adolf Hitler důsledky autoritářsk ského režimu Adolfa Hitlera rozpoutání druhé světov tové války (totáln lní válka) porážka Německa N a jeho spojenců materiáln lní škody a lidské oběti změna politické mapy světa posílen lení levicových ideologií ve světě činnost mezinárodn rodních tribunálů pro válev lečné zločiny uplatňov ování principu kolektivní viny vůčv ůči Němcům
Adolf Hitler nacismus diktátorsk torská forma vlády uplatňovan ovaná Adolfem Hitlerem politický směr, extrémistick mistická antiliberáln lní ideologie opíraj rající se o xenofobii, antikomunismus, antisemitismus, rasismus, militarismus, krajní šovinismus Německo mecko v čele s Adolfem Hitlerem se stalo militaristickým totalitní státem, tem, odpovědným dným za genocidu a utrpení milionů lidí.
Metodický pokyn: Učitel seznámí žáky s tématem t hodiny. Učitel vysvětl tlí význam státn tních svátk tků v historických souvislostech. Učitel s využit itím m počíta tače e a dataprojektoru prezentuje problematiku státn tních svátk tků. Učitel dád pokyn k diskuzi a prostor k otázk zkám. Učitel provede závěrez rečné shrnutí a ujistí se, že žáci látku l pochopili.
Prameny a literatura: Novák, A.: Problematika autorských práv. Praha, 2009. Novák, B.: Projekty. Olomouc, 2009. www.commons.wikimedia.org Všechny uveřejněné odkazy [20-01-2013]. Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA (www.creativecommons.cz). Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Všechna neocitovaná autorská díla jsou dílem autora. URL adresy použitých obrázků: Obr. 1: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:jstalin_secretary_general_cccp_1942.jpg?uselang=cs Obr. 2: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:stalin_station.jpg Obr. 3: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:kirov-stalin.jpg Obr. 4: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:attlee,_truman_and_stalin_at_potsdam.jpg Obr. 5: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:stalin_1945.jpg Obr. 6: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:2011._%d0%94%d0%b5%d0%bd%d1%8c_%d0%9f%d0%be%d0%b1%d0%b5%d0%b4%d1%8b_%d0%b2_%d0%94%d0%be %D0%BD%D0%B5%D1%86%D0%BA%D0%B5_003.jpg?uselang=cs Obr. 7: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:alois_hitler.jpeg Obr. 8: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:klara_hitler.jpg Obr. 9: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:bundesarchiv_bild_183-1989-0322-506,_adolf_hitler,_kinderbild.jpg Obr. 10: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:hitler_wo_i.jpg Obr. 11: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:hitlermember.png Obr. 12: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:adolf_hitler-1933.jpg Obr. 13: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:bundesarchiv_b_145_bild-f051623-0206,_berlin,_besuch_emil_hacha,_gespr%c3%a4ch_mit_hitler.jpg Obr. 14: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:bundesarchiv_bild_101i-771-0366-02a,_russland,_lagebesprechung_mit_hitler.jpg Obr. 15: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:stars_%26_stripes_%26_hitler_dead2.jpg