METALURGICKÉ CHARAKTERISTIKY TVAROVĚ PAMĚŤOVÝCH MATERIÁLŮ NA BÁZI Ni-Ti-Me

METALURGICKÉ CHARAKTERISTIKY TVAROVĚ PAMĚŤOVÝCH MATERIÁLŮ NA BÁZI Ni-Ti-Me Miroslv Kurs, Petr Pcholek VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TU OSTRAVA, 17. listopdu 15, 708 33 Ostrv Poru Astrkt V soustvě Ni-Ti je věnován zejmén pozornost intermetlické sloučenině NiTi, která vykzuje jev tvrové pměti. Tento jev je všk velmi citlivý n stechiometrii intermetlické fáze NiTi, což je spojeno se specifickými poždvky n metlurgii těchto intermetlických sloučenin. Příspěvek se věnuje vlivu podmínek příprvy n strukturu vlstnosti těchto mteriálů možnostem jejich ovlivňování změnou chemického složení struktury. Astrct In the systém Ni-Ti we concentrted prticulrly on inter-metllic compound NiTi, which hs plstic memory. This phenomenon is, however, very sensitive to stoichiometry of intermetllic phse NiTi, which is relted to specil requirements concerning metllurgy of these inter-metllic compounds. The pper focuses influence of conditions of preprtion on structure nd properties of these mterils nd possiilities of their influencing y modifiction of chemicl composition nd structure. 1. ÚVOD Jev tvrové pměti je znám již několik desetiletí v technické prxi vyspělých průmyslových zemí se mteriály s tímto jevem, který poskytuje možnosti zcel neoyčejných konstrukcí, již tké delší dou využívjí. Jev tvrové pměti jko prvý pozorovl Chng Ried [1] v intermetlické sloučenině AuCd. Zájem o jev tvrové pměti yl převážně kdemický ž do doy, kdy yl tento jev ojeven v intermetlické sloučenině NiTi Buehlerem et. l. v roce 1963 [2]. Od té doy yl jev tvrové pměti ojeven studován u celé řdy mteriálů (Cu-Zn-Al, Cu-Al-Ni, Al-Ni, Cu-Sn, Ag-Cd, Au-Cd, In-Tl, In-Gd, Mn- Cu) [3]. Technicky zjímvé využitelné slitiny s tvrovou pmětí ptří především do skupiny intermetlických sloučenin, které krystlizují ve výchozím krystlogrfickém uspořádání fáze CsCl (B2). Při ochlzování se tto vysokoteplotní výchozí fáze přeměňuje n nízkoteplotní mrtenzitickou strukturu. Mrtenzit v mteriálech s tvrovou pmětí je n rozdíl od mrtenzitu v uhlíkových ocelích měkký tvárný. Vysokoteplotní ustenitická fáze se při ochlzování mění n mrtenzitickou strukturu, přičemž tto přeměn není doprovázen mkroskopickou změnou tvru. Půsoením dosttečného npětí dochází ke vzniku trvlé deformce mrtenzitu. Při ohřevu nd určitou teplotou dochází z důvodu reverziility termoelstického mrtenzitu k přeměně n původní vysokoteplotní fázi ustenit. Součsně dochází k smočinné změně tvru do původní podoy [4]. Tyto vlstnosti jsou spojeny se zvláštními efekty projevující se při tvorě termoelstického mrtenzitu, jehož vlstnosti dovolují relizovt deformce nevyvolávjící nevrtné změny struktury. Důsledky vyšší deformce (do 10% i více) mohou úplně vymizet při odlehčení, což je nzýváno pseudoelsticitou neo superplsticitou, neo při ohřevu jko tzv. pměťový jev, oznčovný 1

SME, kde ke zpětné fázové přeměně reverzci mkroskopické deformce je potře i následné zvýšení teploty [5]. Alterntivou je tzv. vrtný tvrově pměťový jev TWSME, který se vyznčuje smovolnou změnou tvru doprovázející vznik teplotně indukovného mrtenzitu při zpětné trnsformci dochází k úplnému zotvení tvru. Hynou silou vrtného pměťového jevu je prvděpodoně vnitřní npětí, jenž může ýt pozůsttkem předcházející plstické deformce nd hodnotu R E [6, 7]. V technické prxi se jev tvrové pměti využívá nejčstěji u slitin Ni-Ti, Cu-Zn-Al, Cu-Al Cu-Sn. Z typického předstvitele mteriálu s jevem tvrové pměti, který je využitelný v prxi, je možno povžovt slitinu niklu titnu. Tto slitin vythuje následující vlstnosti: teplot tvení ( C) 1310; hustot (kg.dm -3 ) 6,45; elektrická rezistivit (10-6 Ωm) 0,5 1,1; tepelná vodivost (W.m -1.K -1 ) 10 18; trnsformční entlpie (J.kg -1.K -1 ) 490; pevnost v thu (MP) 700 1000; rozsh trnsformčních teplot (K) 173 383; hysterese (K) 30; mximum jednocestného jevu (%) 8; normální dvoucestný jev (%) 1,2; počet tepelných cyklu 100 000; mximální teplot ohřevu ( C) 400; korozní odolnost výorná; iologická komptiilit výorná. K přednostem ptří zejmén výrzný jev tvrové pměti vrtný tvrově pměťový jev, reltivně vysoké přehřátí, vysoká strukturní stilit, příznivé pevnostní chrkteristiky, dorá technologická tvřitelnost, výorná korozní odolnost iologická komptiilit. K nevýhodám ptří zejmén vyšší cen vstupních mteriálů metlurgická náročnost jejich příprvy z toho vyplývjící vyšší cen. Intermetlická sloučenin NiTi s oshem cc 50 t. %, příp. 55 hmot. % Ni je povžován z stndrdní pměťovou slitinu. Pro změnu teploty přeměny (Ms, As) je v tomto systému jen úzká olst homogenity (cc 3%), tkže se při výroě slitin musí dát n přesnou kontrolu složení slitiny extrémní homogenitu, která podmiňuje funkční spolehlivost grntovné teploty trnsformce. Změn složení pouze o 0,1% může způsoit posun teploty As o 10 K. Slitinové tomy musí ýt rovnoměrně rozloženy, ez žádných vycezenin pod. Pomocí legování dlších prvků jko jsou zejmén Cu Fe je možno zeslit koncentrční závislost teplot přeměny djí se nvíc dosáhnout příznivější mechnické vlstnosti. Vlstní výro slitin Ni-Ti se relizuje většinou tvením ve vkuu, přičemž se používjí různé způsoy tvení (elektronové tvení, oloukové tvení pod.). Při tvení Ni-Ti slitin půsoí nepříznivě především uhlík kyslík. Tvorou kridu titnu oxidu titnu z NiTi dochází k posuvu koncentrcí jednotlivých prvků tím tké dochází ke změně teploty přeměny. Dlší těžkostí při tvení NiTi slitin je tvor nízkotvitelné fáze Ti 2 Ni, která způsouje výrznou náchylnost k tvorě trhlin z tepl. V poslední doě je rovněž věnován pozornost plikci plzmových postupů tvení rektivních mteriálů, včetně slitin NiTi. V dostupné litertuře se zprvidl technologické údje o příprvě pměťových slitin NiTi neuvádějí, ty jsou předmětem know how. 2. METALURGICKÉ MOŽNOSTI PŘÍPRAVY SLITIN Ni-Ti Ni-Ti-Me Metlurgický proces se soustředil n posouzení vhodnosti plzmových technologií pro příprvu mteriálů Ni-Ti Ni-Ti-Me. Tvení kovů příprv slitin v plzmové peci má oproti jejich příprvě v klsických gregátech, npř. v elektrických oloukových, indukčních vkuových pecích řdu výhod, le tké některé nevýhody. K výhodám plzmových pecí ptří zejmén: - oproti oloukovým pecím zmezení znečištění tveného mteriálu grfitem z používných uhlíkových elektrod použití inertní tmosféry, tím se zrání nplynění kovu z okolní tmosféry, což v oloukové peci není možné; 2

- možnost vytvoření nízkoteplotního plzmtu z liovolné směsi plynů tím možnost použití, v poměrně širokých mezích volitelné přesně kontrolovtelné, tmosféry oxidční, redukční neo inertní; - tvení v inertním plynu n rozdíl od vkuových pecí vlivem tlku plynu snižuje odpřování kovu; - možnost odplynění kovu, neoť prciální tlky plynů osžených v kovech jsou v inertním plynu velmi nízké; - pomocí plzmových hořáků lze dosáhnout vysokých sndno regulovtelných teplot; - vysoká koncentrce energie, znčná rychlost proudění plzmtu velmi rychlý přenos tepl n ohřívný mteriál zezpečující vysokou rychlost tvení; - jednoduchost plzmových pecí ve srovnání s pecemi vkuovými usndňuje technologické operce, jko vytváření strusky, prodmýchávání kovu pod.; - téměř stroprocentní využití legující přísdy v důsledku využití výhod inertní tmosféry v tvícím prostoru. Mezi nevýhody plzmových pecí ve srovnání s vkuovými elektrickými pecemi ptří nižší odplynění tveného kovu. Nvíc si je nutno uvědomit, že při tvení kovu v plzmové peci pohlcuje kov větší množství plynů než odpovídá rovnovážnému stvu. Z toho plyne nutnost použití vysoce čistého rgonu, zvláště pro tvení vysoce rektivních kovů v plzmové peci, y nedošlo k interkcím nečistot s roztveným kovem, což je dlší nevýhodou plzmových pecí. 2.1 Binární systém Ni-Ti Rovnovážný inární digrm Ni-Ti je předmětem diskusí, hlvně pokud se jedná o olst NiTi. Jeden z prvních pulikovných digrmů uvádí Hnsen [8], který vycházel z originálních prcí Tylor Floyd je v něm ještě šptně uveden jko teplot tání titnu hodnot 1720 C, teplot tání niklu 1453 C teplot tání ekvitomární sloučeniny Ni-Ti 1240 C. Nejnovější všeoecně uznávnou vrintu tohoto digrmu uvádí ve své práci Msslski [9] tento digrm je dokumentován n or. 1. Or. 1 Binární systém Ni-Ti [9] 3

Struktur slitin NiTi je zprvidl tvořen z následujících tří fází: fáze B2, R B19, přípdě jejich vzájemnou koexistencí. Vysokoteplotní fáze má uspořádnou prostorově centrovnou, kuickou mřížku typu B2 její mikrostruktur je ovykle tvořen polyedrickými zrny. Prmetr uspořádání n velkou vzdálenost, který má velký význm pro relizci tvrově pměťových jevů doshuje velmi vysokých hodnot, ž okolo 0,95, u všech typů sledovných slitin NiTi i když jejich stechiometrie yl odlišná [7]. Or. 2 Závislost přeměny slitin NiTi n chemickém složení [4] Pro změnu teplot přeměny (Ms, As) změnou chemického složení je k dispozici jen úzká olst homogenity, tkže se při příprvě slitin musí dát n přesnou kontrolu složení slitiny extrémní homogenitu. Změn složení pouze o 0,1% může způsoit posun teploty As o 10 K (or. 2). Slitinové tomy musí ýt rovnoměrně rozloženy, ez žádných vycezenin pod. Pomocí legování dlšími prvky jko jsou Cu, Fe, Al se dá koncentrční závislost zeslit n druhé strně se dá dosáhnout pozitivního ovlivnění mechnických vlstností. V technickém měřítku se dnes vyráějí slitiny s teplotou přeměny mezi 100 ž +100 C. O mximálně dosžených teplotách ývjí uváděny rozporuplné údje. Některé práce ukzují, že stndrdní slitinou, při optimálním tepelně-mechnickém zprcování konstrukčním uspořádání mohou ýt dosženy hodnoty As okolo 120 C. Vlstní výro slitin Ni-Ti se provádí ve světě oecně tvením ve vkuu, přičemž se používjí různé způsoy (elektronové tvení, oloukové tvení pod.). Při tvení Ni-Ti slitin půsoí nepříznivě především uhlík kyslík. Tvorou kridu titnu oxidu titnu z iti dochází k posunu koncentrcí jednotlivých prvků tím tké dochází ke změně teploty přeměny. Dlší těžkostí při tvení NiTi slitin je tvor nízkotvitelné fáze Ti 2 Ni, která způsouje výrznou náchylnost k tvorě trhlin z tepl. 2.2 Ternární systémy Ni-Ti-Me Pro vlstní využití slitin NiTi je nutné znát jkým způsoem se posouvjí chrkteristické teploty vlivem přídvku legujících prvků, přípdně příměsí. Všeoecně pltí, že příměsi, které zvětšují mezitomové síly slitiny NiTi, udou zvětšovt i hysterezi nopk. Teplotu Ms ovlivňuje příměs form legování. Vliv těchto fktorů je zchycen n or. 3. Při legování typu NiTi-Me nejvíce snižuje teplotu Ms měď, kde n rozdíl od legování typu NiTi- TiMe není vliv mědi n polohu Ms tk výrzný. Legování všeoecně zvyšuje mez průtžnosti. Složení slitiny nvíc mohou výrzně ovlivnit nečistoty, které se do slitiny dostávjí při výroě, tváření, tepelném zprcování pod. Velkou úlohu zde mohou sehrát plyny (O 2, N 2, H 2 ) uhlík. Ve výsledné struktuře lze pk pozorovt vměstky typu Ti 4 Ni 2 O x, TiO 2 dlší, s jejichž tvorou souvisí ochuzení mtrice o titn. Tyto změny složení pk mjí výrzný dopd n trnsformční chrkteristiky. 4

Or. 3 Vliv Fe (1), Co (2), Cu (3), Si (4), Al (5), Ge (6) při legování typu ) NiTi-TiMe ) NiTi-Me Při legování typu NiTi-TiMe, kde Me předstvuje legující prvek, nejvíce snižuje teplotu Ms železo, to hluoko do záporných teplot. Prolemtikou legování Ni-Ti mědi se zývl Černov [10] konsttuje, že při legování do 3 t.% Cu podle řezu TiNi-Cu se ve vysokoteplotní soustvě ojevují pouze fáze B2, le při 4 t.% Cu se ojevují stopy při 5 t.% Cu lze zjistit pozorovtelné části druhé fáze. Systém Ni-Ti-Cu N or. 4 [11] je znázorněn izotermický řez systému Ni-Ti-Cu při 800 C. Ve slitinách tohoto typu yl stnoven sloučenin TiNiCu se širokou olstí homogenity ylo dokázáno, že se nchází v rovnováze s tuhými roztoky, TiNiO, TiNi, Ti 2 Ni, Ti 3 Cu 4, dvěm zdvojenými fázemi tuhým roztokem Cu. Sloučenin TiNiCu má rhomickou strukturu typu MoS 2 s prmetry mřížky = 0,3119 nm, = 0,7955 nm. Systém Ni-Ti-Fe N or. 5 je izotermický řez systému Ni-Ti-Fe při teplotě 900 C [12]. Ve slitinách o sloení Ti 15 Ni 85 Ti 20 Ni 70 Fe 9. 5, které yly zklené žíhné při 870 C, yly stnoveny u fáze TiNi 3 následující prmetry mřížky: = 0,5094 ± 0,0005 nm, c = 0,8300 ± 0,0008 nm tuhý roztok Ni: = 0,3590 ± 0,001 nm. Or. 4 Izotermický řez ternárním systémem Ni- Ti-Cu (800 C) Or. 5 Izotermický řez ternárním systémem Ni-Ti-Fe (900 C) 5

2.3 Chrkteristik výchozích surovin Pro příprvu ekvitomární slitiny Ni-Ti se používjí co nejčistší suroviny. V úvhu přichází elektrolytický nikl, který doshuje čistoty 99,95% Ni. Jko ěžné nečistoty se v tomto mteriálu vyskytují 0,01% Co; 0,001% Cu; 5.10-4 % Fe; 6.10-4 % P dále zinek, uhlík sír. Z hledisk vlstní příprvy ekvitomární slitiny je pk důležitý i osh plynů, zejmén kyslíku dusíku. Pro vlstní příprvu výchozích surovin (niklu, titnu) konečnou syntézu slitin Ni-Ti yl použit technologie plzmového tvení n horizontálním, měděném vodou chlzeném krystlizátoru. Vlstní tvení ylo prováděno v tmosféře rgonu čistoty 3N8. Proces plzmového přetvování čistého elektrolytického niklu přispívá ke zvýšení čistoty niklu. Je přitom možno snížit oshy kovů s nižší teplotou vru. V nšem přípdě yly sníženy oshy mědi, olov zinku. Osh želez koltu se touto technologií nedá uprvit. Při vlstním přetvování je možno snížit osh kyslíku, osh dusíku se prkticky nemění. Titn yl použit ve formě titnové houy neo ve formě tyčí POLDI Ti 45. Práce yly změřeny n ověřování možností plzmového přetvování titnu s cílem posouzení jeho vlivu n čistotu titnu. Jednlo se hlvně o chování některých nečistot v titnu vliv této technologie n oshy plynů v titnu. Je totiž známo, že fyzikální vlstnosti titnu jsou silně závislé n množství rozpuštěných neo chemicky vázných plynů dlších intersticiálů (C, Si). Ozvláště jsou citlivé n tmosféru pece vysokotvitelné kovy. Mezi tkové ptří titn. Argon totiž vždy oshuje určité množství dlších plynů, to především kyslíku, dusíku, vlhkosti uhlovodíků. Vzhledem k vysoké rektivitě těchto plynů v excitovném stvu vzhledem k principu práce plzmové pece, vyplynul rovněž nutnost snížit osh plynů dodtečným čištěním v čističce rgonu. Oshy kyslíku v plzmově přetvovném titnu se pohyovly v rozmezí 600 1800 ppm, dusíku pk v rozmezí 100 350 ppm. Tyto hodnoty yly závislé n technologii tvení, zejmén pk n doě tvení. Při delších doách tvení dochází ke zvyšování oshu kyslíku, který je ve struktuře α - titnu možno pozorovt ve formě suoxidu titnu typu Ti 6 O, Ti 2 O Ti 3 O (or. 6). N or. 7 jsou doře ptrny částice hydridů TiH. Or. 6 Struktur plzmově tveného titnu se zvýšeným oshem kyslíku Or. 7 Plzmově tvený titn s vyloučenými částicemi TiH Ze srovnání s chemickým složením průmyslově elektronově tveného titnu [13] vyplývá, že oshy plynů u plzmově tveného titnu po optimlizci technologie jsou při tvení titnové houy příznivější [14]. 6

2.4 Tvení slitin Ti-Ni V rámci experimentálních prcí ylo provedeno několik sérií tve v plzmové peci změřené n příprvu ekvitomárních neo přiližně ekvitomárních slitin NiTi. Tvy yly prováděny v plzmové peci, jejíž chrkteristik yl již podán. Pro příprvu slitin NiTi yly jko suroviny použity titn ve formě titnové houy niklové ktodové plechy. Titnová hou yl předem přetven v peci do ingotu z prmetrů: rychlost zóny 4 cm.min -1, průtok Ar 15 l.min -1, proud 750 A, npětí 50 V. Byly zjištěny určité rozdíly (1 1,6%) v oszích Ni Ti v porovnání s poždovnými hodnotmi, které jsou způsoeny mkronehomogenitou připrvených vzorků, doře ptrnou z or. 8. Ve struktuře yly pozorovány fáze NiTi 2 Ni 3 Ti jko produkt kvzientektické rekce. Or. 8 Mkrostruktur () mikrostruktur () plzmově tvené ekvitomární slitiny NiTi Or. 9 Mkro () mikrostruktur () vzorku 51 t.% Ni + 49 Ti t.% Ti po optimlizci režimu tvení Optimlizce režimu tvení vedlo k výrznému zlepšení homogenity, což dokumentuje or. 9. Pouhé prodlužování procesu tvení vedlo rovněž k rovnoměrnějšímu rozložení Ni Ti, le ylo doprovázeno výrzným nárůstem oshu vměstků typu Ti 4 Ni 2 O x jk vyplývá z or. 10. Osh kyslíku se v těchto slitinách pohyovl v rozmezí 300 600 ppm, dusíku v rozmezí 30 120 ppm uhlíku v rozmezí 540 1500 ppm. Pro zjištění zvýšené homogenity je vhodné rychlé přetvení v plzmové peci s následující homogenizcí 7

přípdnou směrovou krystlizcí s řízeným režimem krystlizce ochlzování. Tto vrint zprcování je k dispozici v součsné doě se ověřuje. Optimlizce režimu tvení vedlo k výrznému zlepšení homogenity, což dokumentuje or. 9. Pouhé prodlužování procesu tvení vedlo rovněž k rovnoměrnějšímu rozložení Ni Ti, le ylo doprovázeno výrzným nárůstem oshu vměstků typu Ti 4 Ni 2 O x jk vyplývá z or. 10. Osh kyslíku se v těchto slitinách pohyovl v rozmezí 300 600 ppm, dusíku v rozmezí 30 120 ppm uhlíku v rozmezí 540 1500 ppm. Pro zjištění zvýšené homogenity je vhodné rychlé přetvení v plzmové peci s následující homogenizcí přípdnou směrovou krystlizcí s řízeným režimem krystlizce ochlzování. Tto vrint zprcování je k dispozici v součsné doě se ověřuje. Or. 10 Mkrostruktur 8x přetvovné slitiny 59 Ni + 49 Ti () snímky oxidů Ti 4 Ni 2 O x () 2.5 Tvení slitin Ti-Ni-Me V rámci ověření použitelnosti plzmové technologie pro příprvu pměťových slitin n ázi Ni-Ti-Me yly provedeny tvy s přídvky želez mědi. Osh želez se pohyovl v rozmezí 1,31 3,14 hmotn.% mědi v rozmezí 1,31 2,73 hmotn.%. Vzorky yly tveny při I = 800 A, U = 55 V, průtok rgonu 15 l.min -1 rychlostí průchodu zóny 4 cm.min -1. Or. 11 Mkro () mikrostruktur () slitin Ni-Ti-Cu (2,3 t.%) po osminásoném plzmovém tvení 8

Rozdílné oshy Ti, Ni, Fe Cu v nlyzovných vzorcích v porovnání s poždovnými hodnotmi (Fe 0,15 ž 0,6 hmotn.%, Cu 0,2 ž 0,15 hmotn.%) jsou způsoeny nehomogenním složením zkoumných olstí slitin. Toto je zpříčiněno nedosttečným protvením mteriálu u stěn krystlizátoru. Tento názor vychází z provedeného metlogrfického rozoru vzorků připrvených slitin. Oecně lze říci, že zvyšováním počtu zón tvení (doy tvení) se zvyšuje homogenit vzorků. To dokumentuje i or. 11, který zchycuje mkro () mikrostrukturu 8x přetvené slitiny 50 t.% Ti + 47,7 t.% Ni 2,3 t.% Cu (2,73 hmot.% Cu). N druhé strně všk dochází opět k růstu koncentrce nežádoucích příměsí ve formě oxidů krooxidů Ti. 3. ZÁVĚR Jk vyplývá z provedených chemických metlogrfických rozorů experimentálních vzorků, zákldní prolémy plzmové metlurgie slitin Ni-Ti Ni-Ti-Me spočívjí v otížnosti zjištění poždovného chemického složení strukturního složení zprcovávných mteriálů. Poždvky n přesnost chemického složení v rozmezí 0,5 ž 1 t.% je reprodukovtelně jen otížně zjistitelný. Rovnoměrnost chemického složení se zvyšuje s prodlužováním doy tvení (počet průchodů zón vzorkem), n druhé strně všk dochází ke zvyšování oshu nežádoucích příměsí, jko jsou oxidy, nitridy pod. Proces příprvy slitin Ni-Ti Ni-Ti-Me pouhým přetvováním komponent v horizontálním, měděném, vodou chlzeném krystlizátoru ude nutně vykzovt výše uvedené nedosttky. V dné etpě příprvy těchto slitin je nutno volit kominci plzmových vkuových tvících procesů pro dosžení poždovné homogenity. Plzmovým přetvováním niklu lze efektivně zvyšovt jeho čistotu. Jedná se hlvně o snížení oshu mědi, olov zinku. Oshy želez koltu se při plzmovém přetvování prkticky nemění. Při vlstním přetvování je možno snížit i osh kyslíku, osh dusíku se prkticky nemění. Dlšího zvýšení čistoty lze dosáhnout použitím zonálního tvení. Proces plzmového přetvování titnu jeho rfince je silně závislý n čistotě použitého rgonu, druhem výchozího mteriálu doě tvení. Argon stávjící čistoty, použité mteriály doy tvení vedou zprvidl ke vzrůstu oshu kyslíku v přetveném titnu. Předpokldem pro zvyšování čistoty titnu je použití rgonu vyšší čistoty práce s nižšími tlky rgonu. Doshovné hodnoty oshů plynů všk vyhovují většině zhrničních norem stndrdů. Plzmovým přetvováním je možno převést titn ve formě houy do formy kompktního mteriálu vhodného pro zprcování n slitiny Ni-Ti vkuovou metlurgií. Druhá část práce se změřil především n prolemtiku příprvy slitin Ni-Ti Ni-Ti- Me. Byl proveden řd experimentálních tve v plzmové peci s cílem posouzení možností této technologie vlivu jednotlivých fktorů n kvlitu získných slitin. Rovněž u slitin Ni-Ti-Me se projevily odoné nedosttky jko u slitin Ni-Ti. Zvyšování homogenity struktury prodlužováním doy tvení vede ke znečištění mteriálu vměstky n ázi oxidů, nitridů kridů. Z výsledků lze konsttovt, že optimální ude komince plzmových vkuových tvících procesů přípdná směrová krystlizce. Směrová krystlizce může přispět k homogenizci z předpokldu, že rozdělovcí koeficienty legujících prvků v ternárních systémech neudou příliš rozdílné od 1. Nvíc ude zjímvé sledovt vliv usměrněné struktury mteriálu n tvrově pměťové jevy v tomto systému. LITERATURA: [1] CHANG, L.C. nd READ, T. A. Trns. AIME, 1951, 191, p. 47. 9

[2] BUEHLER, W. J., GRIFRICH, J. V. nd WILEY, R. C. J. Appl. Phys., 1963, 34, p. 1467. [3] WESTBROOKE, J. H. nd FLEISCHER, R. L. Intermetllic Compounds. Vol. 2, Prctice. 1994. [4] STÖCKEL, D. Legierumger mit Formgedchtnis. München, 1988, s. 197. [5] ČÍŽEK, P., ČÍŽEK, L. MAZANEC, K. Kovové mteriály, 22, 1984, s. 513. [6] BILLY, J., KAREL, V., LONHAUERS, S. JANÁK, J. Kovové mteriály, 24, 1986, s. 584. [7] FILIP, P. MAZANEC, K. Hutnické listy 45, 1990, 4, s. 280. [8] HANSEN, M.: Constitution of Binry Alloys Mc-Grw-Hill Book Compny, New York, 1958. [9] MASSALSKIJ, T. R.: Binry Alloy Phse Digrms, vol. 2, Americn Society for Metls, Ohio, 1986. [10] ČERNOV, D. B. kol. Fiz. Met. Metllovedenie, 59, 1985, 6, s. 1226. [11] ALLISOVA, N. I., BUDBERG, P. B.: Digrm sostojnij metlličeskich sistem. Moskv, 1970, s. 220. [12] JEROŠENKOVA, I. G., ZACHAROV, A. M., OLENIČOVA, V. G.: Digrm sostojnij metlličeskich sistem. Část 2. Moskv, 1985, s. 103. [13] Entrekin, G. H. H., HARKER, H. R., JOHNSON, A.: Electron em část titnium sl. In.: Proceedings Vcuum Metllurgy Conference. Michign, 1984, s. 45. [14] KURSA, M.: Metlurgie příprvy pměťových slitin n ázi Ni-Ti. Hilitční práce, Ostrv, 1991, 209 s. 10