Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 II. 1. Emisní inventura Zpracování této zprávy ukládá nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, v platném znění. Pro potřeby plnění závazků týkajících se omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší podílejících se na acidifikaci, eutrofizaci a tvorbě troposférického ozonu byla zpracována emisní inventura oxidu siřičitého (SO 2 ), oxidů dusíku (NOx), těkavých organických látek (VOC) a amoniaku (NH 3 ). 1 Zpracování emisní inventury, vypracované v souladu se směrnicí 2001/81/ES, je založeno na kombinovaném přístupu zahrnujícím přímý sběr údajů, vykazovaných provozovateli zdrojů a odhad emisí pomocí modelových výpočtů emisí, prováděných zejména pro malé zdroje znečišťování ovzduší (např. vytápění domácností) a mobilní zdroje. V roce 2006 byla provedena zásadní zpřesnění v bilanci emisí oxidů dusíku z dopravy s využitím oficiálních statistických údajů ČR, což vedlo k významnému snížení celkových emisí oxidů dusíku. Z tohoto zpřesnění bilanční metody plyne předpoklad ke splnění národního emisního stropu stanoveného pro Českou republiku k roku 2010 pro oxidy dusíku. 1.1 Emisní inventura České republiky za rok 2004 Konečná emisní inventura jednotlivých skupin stacionárních a mobilních zdrojů za rok 2004 je uvedena v tabulce č. 1. Tab. č. 1 - Celkové emise základních znečišťujících látek v roce 2004 (konečné údaje) Kategorie zdrojů Zvláště velké a velké zdroje 184.0 143.4 21.4 15.7 Střední zdroje 5.1 4.1 4.2 14.6 Malé zdroje 33.5 13.1 108.8 36.9 Celkem stacionární zdroje 222.6 160.6 134.4 67.2 Mobilní zdroje 4.0 125.8 56.6 2.3 Celkem 226.6 286.4 191.0 69.5 zdroj: ČHMÚ 1.2 Emisní inventura České republiky za rok 2005 Emise jednotlivých skupin stacionárních zdrojů, emise mobilních zdrojů a jejich součty za rok 2005 jsou uvedeny v tabulce č. 2. Jedná se o předběžnou emisní inventuru, což zejména platí pro inventury emisí těkavé organické látky a amoniak s ohledem na způsob jejich zpracování, 1 Metodiky použité pro zpracování emisních inventur naplňují požadavky GUIDELINES FOR ESTIMATING AND REPORTING EMISSION DATA uvedené v dokumentu výkonného výboru EMEP/CLRTAP - EB.AIR/GE.1/2001/6/Add.1 a jejich použití je v souladu s přílohou III směrnice 2001/81/ES Metodiky pro emisní inventury a projekce. 1
závisející na získání značného množství hromadných statistických i specifických individuálních podkladů. Tab. č. 2 - Celkové emise základních znečišťujících látek v roce 2005 (předběžné údaje) Kategorie zdrojů Zvláště velké a velké zdroje 183.4 137.9 19.6 15.8 Střední zdroje 5.0 4.8 3.3 12.0 Malé zdroje 36.9 14.6 108.3 37.6 Celkem stacionární zdroje 225.3 157.3 131.2 65.4 Mobilní zdroje 1.9 130.8 55.6 2.4 Celkem 227.2 288.1 186.8 67.8 zdroj: ČHMÚ Po korekcích emisí, provedených v roce 2006, lze porovnat předběžné hodnoty celkových emisí vybraných znečišťujících látek s hodnotami závazných národních emisních stropů pro Českou republiku. Z tohoto srovnání vyplývá, že Česká republika patrně bude mít problémy pouze se splněním národního emisního stropu pro oxidy dusíku. Srovnání celkových emisí v roce 2005 a národních emisních stropů je uvedeno v tabulce č. 3. Tab. č. 3 Stanovené národní emisní stropy pro Českou republiku a emise v r. 2005 Znečišťující látka Strop 2010 265 286 220 80 Emise - rok 2005* 227 288 187 68 * předběžné údaje zdroj: nařízení vlády č. 417/2003 Sb., ČHMÚ 2. Zásadní změna v bilancování emisí oxidů dusíku z dopravy Na podzim roku 2005 byla zveřejněna Tématická strategie Evropské unie o znečišťování ovzduší. Tématická strategie je zaměřena především na identifikaci problémových oblastí legislativy ES, na stanovení priorit pro další akce (zejména pokud jde o znečištění ovzduší PM 10 a PM 2,5, troposférickým ozonem a oxidy dusíku), na revizi současných legislativních norem pro kvalitu ovzduší a pro národní emisní stropy a na zlepšení systému sběru informací. Tématická strategie konstatuje, že znečištění ovzduší a následky na zdraví a kvalitě života občanů Evropské unie jsou příliš rozsáhlé na to, aby nebyly podniknuty kroky nad rámec současné legislativy a proto navrhuje zavést regulaci úrovně znečištění ovzduší PM 2,5 (mimo jiné formou národních emisních stropů) a přísnější národní emisní stropy pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, amoniak, těkavé organické látky. Proto začaly v roce 2005 probíhat rozhovory zástupců České republiky s institucemi pověřenými Evropskou komisí přípravou nové směrnice ES o národních emisních stropech o vstupních datech, která budou použita pro návrh nových národních emisních stropů. Během průběžných rozhovorů se vysoká pozornost věnovala především oblasti analýzy a zdrojů vstupních dat pro emisní bilanci. Zvýšená pozornost a důraz na nutnost používání 2
oficiálních statistických údajů vedla v polovině roku 2006 k významnému přehodnocení emisí oxidů dusíku z mobilních zdrojů a to směrem k nižším hodnotám. V letecké dopravě byly stanoveny emise odděleně pro mezinárodní a vnitrostátní přepravu. Do emisní bilance mezinárodní letecké dopravy jsou zahrnuty pouze emise z letů se vzletem nebo přistáním na území České republiky. V tabulce č. 4 je porovnání emisí z mobilních zdrojů vypočítaných původní a novou metodikou bilancování, v tabulce č. 5 je pak shrnuto jak se tato změna promítla do celkových emisních bilancí. Podrobný popis změny v metodice emisní bilance je uveden v příloze č. 1. Tab. č. 4 - Porovnání celkových emisí mobilních zdrojů podle původní a nové metodiky Celkové emise [kt/rok] - nová metodika 2002 3,3 119,0 58,3 1,9 2003 3,8 125,7 60,0 2,2 2004 3,9 123,0 55,5 2,3 Celkové emise [kt/rok] - původní metodika 2002 6,9 154,3 60,7 2,0 2003 5,8 170,5 64,0 2,0 2004 6,0 175,9 66,5 2,0 zdroj: ČSÚ,, CDV, VÚZT, ČHMÚ Tab. č. 5 - Porovnání vývoje celkových emisí základních znečišťujících látek v letech 2002 2005 (přepočtené údaje) Rok Celkové emise [kt/rok] - nová metodika 2002 234 285 202 84 2003 229 286 200 82 2004 227 286 191 70 2005* 227 288 187 68 Celkové emise [kt/rok] - původní metodika 2002 237 312 202 84 2003 231 324 203 82 2004 229 331 197 81 * předběžné údaje zdroj: ČHMÚ 3. Emisní projekce sledovaných látek znečišťujících ovzduší Emisní projekce znečišťujících látek je prováděna a soustavně aktualizována v souladu s požadavky národní legislativy pro emise znečišťujících látek, které se podílejí na acidifikaci, eutrofizaci a tvorbě troposférického ozónu, tj. pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak. V roce 2006 již byly zveřejněny první předběžné návrhy národních emisních stropů pro jednotlivé členské státy EU pro rok 2020. Předběžné hodnoty národních emisích stropů 3
pro ČR jsou významně nižší, než současné platné národní emisní stropy a jsou nižší než národní projekce emisí. 4. Sledování směrných cílových hodnot účinků Z vyhodnocení postupu k směrným cílovým hodnotám stanoveným nařízením vlády č. 351/2002 Sb., v platném znění vyplývá následující. Účinky okyselování na území ČR se od roku 1990 poněkud snížily, a to plošně i absolutními hodnotami. Přesto překročení kritických zátěží sloučeninami síry a dusíku se stále vyskytuje téměř na 80 % plošné rozlohy lesních ekosystémů ČR ve vztahu k acidifikaci. Pokles plochy překročení v procentech, vyšší než 50 % ve srovnání s rokem 1990, poukazuje na uspokojivou situaci (podle směrnice 2001/81/ES) pouze na území Šumavy a Českého lesa. Průměrná hodnota snížení plochy s překročenými kritickými zátěžemi v ČR je cca 20 % (ve srovnání s rokem 1990). Na tomto ne příliš uspokojivém vývoji v případě překročení kritických zátěží ve vztahu k acidifikaci (tj. k příslušným sloučeninám síry a dusíku) se výrazněji projevuje atmosférická depozice dusíku (nevýrazný pokles spíše stagnuje v posledních několika letech). Překročení kritických zátěží síry se výrazně zlepšilo v mnoha lesních oblastech. Překročení kritických zátěží nutričního dusíku plošně vykazuje podstatně menší zlepšení oproti roku 1990. Významný pozitivní vývoj však nastal posunem překročení do kategorií s nižšími hodnotami. 5. Závěr Byla provedena konečná emisní inventura pro základní znečišťující látky pro rok 2004 a předběžná emisní inventura pro rok 2005. Vývoj emisí posledních let vykazuje stagnaci prakticky všech emisí sledovaných znečišťujících látek. Tento fakt je varující v kontextu s tím, že národní emisní stropy navržené v rámci EU pro ČR od roku 2020 jsou významně nižší (a to až několikanásobně), než současné platné národní emisní stropy a národní projekce emisí. Díky zásadnímu zpřesnění v bilanci emisí oxidů dusíku z dopravy během roku 2006 došlo k významnému snížení celkových emisí oxidů dusíku (odborné zdůvodnění změn v bilanci - viz. příloha č. 1). Ke kolísání u emisí oxidů dusíku dochází zejména v důsledku zvyšování intenzity dopravy. Byly korigovány již dříve sestavené projekce emisí pro rok 2010. Zpracovaná prognóza přináší následující závěry: ČR je schopna dodržet k r. 2010 národní emisní strop pro oxid siřičitý ve výši 265 kt. ČR je schopna dodržet k r. 2010 národní emisní strop pro těkavé organické látky ve výši 220 kt. ČR je schopna dodržet k r. 2010 národní emisní strop pro amoniak ve výši 80 kt. ČR bude na základě současných předpokladů schopna splnit k r. 2010 s velkou pravděpodobností emisní strop pro oxidy dusíku ve výši 286 kt. Přes velké snížení emisní znečišťujících látek sledovaných na národní úrovni i určité zlepšení v oblastech kde dochází k překračování kritických zátěží, nelze zatím předpokládat dosažení směrné cílové hodnoty stanovené jako snížení výměry území, kde je překročena kritická zátěž pro acidifikaci, o nejméně 50% vzhledem k roku 1990. 4
Podrobné odůvodnění změny v emisní bilanci oxidů dusíku z dopravy Příloha č. 1 Základem pro přepočet emisí oxidů dusíku z mobilních zdrojů byla aktualizovaná metodika stanovení spotřeb pohonných hmot jednotlivých skupin mobilních zdrojů a z nich vypočítávaných emisí znečišťujících látek. Vzhledem k tomu, že tyto přepočtené údaje ovlivnily výrazně také dosavadní prezentované celkové emise, bylo doporučeno promítnutí těchto přepočtených údajů do časové řady emisí pro období let 2000-2004. V uplatněné nové metodice stanovení spotřeb pohonných hmot a emisí z mobilních zdrojů spadajících pod Ministerstvo dopravy (především osobní a nákladní doprava) došlo při zpracování oficiálních statistických údajů pro ČR za rok 2005 k přerozdělení spotřeby motorové nafty mezi dopravní prostředky a ostatní nesilniční mobilní zdroje. Výstupy aktualizované bilance spotřeby pohonných hmot souvisí s výrazným snížením odhadu spotřeby motorové nafty a emisí zemědělských a lesních strojů a dalších nesilničních vozidel (např. stavebních strojů). Původní, méně přesná, metodika vycházela z údajů o prodeji pohonných hmot poskytovaných Českou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu. Sledování těchto údajů již plně přešlo na Český statistický úřad, který provedl rozdělení spotřebovaného paliva mezi jednotlivé druhy dopravy (silniční, železniční, vodní a letecká) a ostatní mobilní zdroje, na základě údajů přepravních společností. Jako vstupní údaj pro výpočty emisí slouží roční množství příslušného paliva spotřebovaného daným druhem dopravy. Spotřeba silniční dopravy je dále rozdělena na podrobnější kategorie vozidel ve dvou fázích výpočtu. V první fázi jsou silniční vozidla rozdělena podle druhu dopravy (osobní + lehká nákladní, těžká nákladní, autobusová) a podle spotřebovaného paliva (benzín, nafta, LPG, CNG, biopaliva). K výpočtům spotřeby těchto kategorií slouží tzv. váhový faktor, který je dán výkony dané kategorie dopravy a průměrné měrné spotřeby. V druhé fázi jsou tyto kategorie dále podrobně rozděleny dle emisní normy, kterou musí tato vozidla splnit. Podkladem pro toto detailnější rozdělení je tzv. dynamická skladba vozidel zjišťována speciálními dopravními průzkumy. Tímto způsobem je možno zohlednit, že starší a více znečišťující vozidla jsou v provozu zastoupena mnohem méně než jej jejich celkový podíl ve vozovém parku. V případě osobní dopravy se dynamická skladba mění velmi výrazně ve prospěch nových vozidel, což se projevilo v příznivějších emisních hodnotách než v původní metodice. V nákladní dopravě není situace tak příznivá, neboť obměna vozového parku neprobíhá tak intenzivně jako v případě osobní dopravy. 5