Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva SocietasEuropaea Bakalářská práce Autor: Michal Boudný Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Natália Štefanková, Ph.D. Praha Březen 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Ve Slavkově u Brna dne 31. 3. 2015 Michal Boudný
Poděkování Rád bych poděkoval JUDr. Natálii Štefankové, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce.
Anotace Tématem této bakalářské práce je seznámení se s nadnárodní obchodní společností SocietasEuropaea. První kapitola se zabývá základní charakteristikou a historií SE. Dále se práce věnuje současným pramenům právní úpravy SE od jejího založení, podmínkám vzniku, sídle a možnosti jeho přemístění až k jejímu zrušení a zániku. Ve třetí kapitole jsou popsány možnosti řízení SE a složení dualistické a monistické koncepce vč. zapojení zaměstnanců a publicity SE. Ve čtvrté kapitole je představena ready - made společnost a její výhody i nevýhody nabízených služeb. Závěrečnou kapitolu tvoří zamyšlení se, jaké výhody přináší evropská společnost českým podnikatelům. Cílem této práce je seznámit se s evropskou společností jako takovou, představit její možnosti, výhody a hlavně poukázat, že kromě klasických a. s., s. r. o., atd. existují na trhu i společnosti SE. Klíčová slova: SocietasEuropaea, evropská společnost, právní úprava, monistický systém, dualistický systém, ready - made společnosti, evropské právo. Annotation The theme of this thesis isintroducing with multinational trading company Societas Europaea (SE). The first charter deals with the basic characteristics and history of SE. Furthermore, the work deals with current sources of legislativ since the grounding, conditions of origin, headquarter and posibility of relocation to revocation and termination. In the third charter is describing management options with a composition dualistic and monistic conception incl.employee involvement SE and publicity. In the fourth charter is presenting a ready -made company and advantages and disadvantages of the services offered. The final charter is consisting of reflection, the benefits of. European society for czech entrepreneurs. The aim of this work is to introdukce to the society as a whole, to present its possibilities, advantages and especially point out that in addition to classical a.s.,s.r.o., etc.exist in the market the SE society. Keywords:Societas Europaea, European companyl aw, unitary, monism dualism system, ready made company, European law.
OBSAH ÚVOD... 7 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ... 9 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA... 10 1.1 Societas Europaea (Evropská akciová společnost)... 10 1.1.1 Kategorie evropských společností... 11 1.2 Historický vývoj... 13 2 EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ... 16 2.1 Prameny práva evropské společnosti... 16 2.1.1 Nařízení Rady č. 2157/2001... 17 2.1.2 Směrnice Rady č. 2001/86/ES... 18 2.1.3 Vnitrostátní právní úprava... 19 2.1.4 Stanovy společnosti... 19 2.2 Založení SE... 19 2.3 Vznik SE... 29 2.4 Sídlo SE a jeho přemístění... 29 2.5 Zrušení a zánik SE... 30 2.6 Základní kapitál SE... 31 3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ŘÍZENÍ SE... 32 3.1 Monistická koncepce... 32 3.1.1 Správní orgán... 33 3.1.2 Předseda správní rady... 34 3.1.3 Statutární ředitel... 35 3.1.4 Valná hromada SE... 36 3.2 Dualistická koncepce... 36 3.2.1 Představenstvo... 37 3.2.2 Dozorčí rada... 38 3.3 Společná ustanovení pro monistický a dualistický systém... 39 3.4 Zapojení zaměstnanců do záležitostí SE... 40 3.5 Publicita SE... 42 4 READY - MADE společnost... 43 4.1 Charakteristika ready - made společnosti... 43 5
4.2 Vývoj ready - made společností v České republice... 44 4.3 Výhody a nevýhody ready - made společností... 45 5 VÝHODY EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI PRO ČESKÉ PODNIKATELE... 46 5.1 Dostat se z vlivu českých úřadů... 46 5.2 Výběr nejvhodnějšího daňového systému v rámci EU... 47 5.3 Anonymita... 47 5.4 Lepší image... 47 5.5 Možnost vybrat vhodný právní systém... 48 5.6 Využití smluv o ochraně investic uzavřených Českou republikou... 48 5.7 Úsporu nákladů na správu a řízení... 48 ZÁVĚR... 49 Seznam použité literatury... 51 Odborná literatura:... 51 Právní předpisy:... 51 Odborné a časopisecké články:... 51 Internetové zdroje:... 52 Seznam použitých zkratek... 54 Seznam obrázků... 55 Seznam tabulek... 55 Přílohy... 56 6
ÚVOD Tato bakalářská práce je zaměřena na představení nadnárodní formy obchodní společnosti SocietasEuropaea, která byla uvedena v České republice v souvislosti s přistoupením naší země do Evropské unie. Hlavní myšlenkou bylo otevření vnitřního trhu českým podnikatelům, který by jim nabízel široké možnosti, využití nových právních forem, díky kterým by mohli rozvíjet své ekonomické aktivity v rámci celé EU. V rámci EU vznikly tři nové formy nadnárodních evropských společností. Jednou z nich je evropská akciová společnost, další, které stojí za zmínku, jsou evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS) a evropská družstevní společnost (SCE). Hlavním tématem této práce bude evropská akciová společnost, která je nejoblíbenější formou evropské společnosti. Z tohoto důvodu jsem si zvolil dané téma, které je velmi aktuální, SE stále přibývá a Česká republika oproti ostatním zemím, mimo Německa, které je srovnatelné, drží nárůstový trend v zakládání SE. Cílem této práce je přispět a obohatit se o znalosti v této formě nadnárodní obchodní společnosti, která není příliš známa, jak u podnikatelů, tak v podvědomí občanů, kteří mnohdy vůbec netuší, že mají možnost takové formy podnikání. Dalším cílem práce je vysvětlení a nastínění důvodů, proč a jak tuto společnost zakládat a poukázat na její slabé stránky, se kterými se pojí proces zakládání a překážky před jejím vznikem. V práci je poměrně dopodrobna zanalyzována právní problematika vztahující se k SE. Česká republika v počtu založených SE vykazuje abnormální nárůst těchto společností oproti ostatním státům. Tento nárůst je zřejmě zapříčiněn velkým počtem ready - made společností, které působí na českém trhu. Práce je rozdělena do několika dílčích kapitol a subkapitol. V první části v souvislosti s kapitolou základní charakteristika popíši důvod založení SE a myšlenky EU, proč vlastně evropská akciová společnost vznikla a co má přinést v oblasti podnikání a co má usnadnit. Dále se zmíním o jednotlivých neformálních označeních a rozděleních skupin SE, díky kterým se lze lépe zorientovat v tom, které společnosti jsou aktivní a které naopak nevyvíjejí žádnou hospodářskou aktivitu. Pomocí statistických údajů uvedu procentuální zastoupení SE v jednotlivých odvětvích. Na závěr této kapitoly popíši historický vývoj a prvotní myšlenky, které vedly k vytvoření SE. V následující kapitole podrobněji popíši SE v právní úpravě, kde budou rozvedeny konkrétní prameny evropské společnosti vč. českých zákonů, kterých se daná problematika dotýká. Subkapitola 2.2 Založení SE bude pojata velmi podrobně a to z důvodu, že se jedná o poměrně složitou problematiku, kterou považuji za stěžejní v rámci 7
informací o SE. Dále popíši finanční stránku v podobě základního kapitálu. Následuje rozsáhlá kapitola týkající se organizační struktury a řízení evropské společnosti. Jsou zde popsány obě koncepce, jak dualistická, tak monistická. Pro lepší orientaci vytvořím přehlednou tabulku, ve které jsou srovnány jednotlivé systémy SE společně s českou akciovou společností. V této kapitole je zmíněna problematika zapojení zaměstnanců do záležitostí SE, která byla velmi důležitou pro přijetí statutu o SE. Následuje kapitola popisující funkci tzv. ready - made společností, které jsou na českém trhu velmi oblíbené. Již od roku 2001 narůstá v ČR abnormálně jejich počet oproti jiným státům. Statistické údaje o počtu těchto společností ve světě jsem vytvořil a pro lepší orientaci uvádím v tabulce. Na závěr této kapitoly se zamýšlím nad výhodami a nevýhodami ready - made společností pro české podnikatele, kteří poměrně často kupují již předzaložené společnosti. V závěru práce budou shrnuty veškeré poznatky o problematice SE, které jsem během své práce získal. Zamyslím se zde nad účelem a celkovým přínosem evropských společností a nad splněním cíle této práce. 8
ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ Podklady k sepsání této bakalářské práce vycházejí z knižní bibliografie, která převážně posloužila k vytvoření teoretických hledisek. K doplnění dalších informací sloužili i internetové odkazy a samozřejmě právní předpisy evropské i české, které posloužily k pochopení právní úpravy SE. Po prostudování všech získaných informací a možností založení SE i pomocí ready - made společností byly vyvozeny výhody a nevýhody tohoto založení. A na závěr celkový pohled na to, jaké výhody přináší evropská společnost pro českého podnikatele. 9
1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA 1.1 SocietasEuropaea (Evropská akciová společnost) Jednou z myšlenek Evropské unie je sjednocení právních řádů členských států a vytvoření jednotných nadnárodních institutů, díky kterým by bylo značně zjednodušeno podnikání v rámci EU. Proto se postupně Evropskou komisí začali vytvářet nadnárodní formy obchodních společností. Jejich cílem bylo ujednotit formy obchodních společností v členských státech. Jednou z důležitých myšlenek jsou jednotné formy zkratek nadnárodních společností, které budou pro všechny státy stejné a budou se v nich všichni dobře orientovat. V dnešní době je totiž na trhu tolik zkratek, že bez velmi dobrých znalostí není možné bez daných zkratek zjistit, o jakou formu společnosti se vůbec jedná. Pod latinským názvem SocietasEuropaea (SE) se skrývá evropská akciová společnost, jenž je nadnárodní formou akciové společnosti vytvořenou komunitárním právem. SocietasEuropaea, je také do jisté míry symbolem. Symbolem sjednocené Evropy, naplňující myšlenku Roberta Schumana a Jeana Monneta založit společenství evropských států na hospodářské bázi, která by přinesla Evropě víc, než všechny politické projekty minulých století. 1 Hlavním důvodem vzniku evropské společnosti jako nadnárodní právnické osobybylo usnadnit volný pohyb kapitálu a sjednotit právní formy obchodních společností v rámci celé EU. Evropská společnost představuje stejný druh právnické osoby v jakékoliv zemi. Samotné použití zkratky SE za názvem firmy dodá zakládané společnosti jistou prestiž napříč celou EU bez ohledu na zemi, v níž byla společnost založena. 2 V literatuře se uvádí několik pojmů např. evropská společnost, SocietasEuropaea, evropská akciová společnost nebo zkráceně SE. Všechny tyto termíny označují obchodní společnost - právnickou osobu, jejíž základní kapitál je rozvržen na akcie a která je založena určitým způsobem a za určitých podmínek, které jsou stanoveny pomocí Nařízení Rady (ES/EU) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). 3 Dalším důležitým 1 HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6. 2 ipodnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2015-03-31]. Www.ipodnikatel.cz. Dostupné z WWW: <http://www.ipodnikatel.cz/zalozeni-obchodni-spolecnosti/evropska-spolecnost-se-kapitalova-obchodnispolecnost-zalozena-evropskym-pravem.html.>. 3 Viz Článek 1 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 10
předpisem je Směrnice Rady č. 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. V českém právním řádu je upravena v zákoně č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti. Podle nařízení SE se v členském státě přistupuje ke společnosti stejně, jako by se jednalo o akciovou společnost, která je založena podle práva členského státu, ve kterém sídlí. 4 Je nutno upozornit, že možnost vyvíjet činnost pod právní formou SE se netýká pouze členských států Evropské unie, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale také ostatních států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to na základě rozhodnutí Smíšeného výboru Evropského hospodářského prostoru č. 93/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se mění příloha XXII (Právo obchodních společností) Dohody o Evropském hospodářském prostoru. K dnešnímu dni se toto rozšíření působnosti týká Norska, Lichtenštejnska a Islandu. 5 Evropská společnost není první nadnárodní formou společnosti. V pořadí je až druhou, před ní je evropské hospodářské zájmové sdružení, po evropské společnosti následovala evropská družstevní společnost. Jako poslední se připravuje statut evropské soukromé společnosti (SocietasPrivata Europaea se zkratkou SPE ). Tento statut by měl sloužit jako alternativa pro společnosti s ručením omezeným. Bude sloužit převážně pro malé a střední podniky, které si mohou vytvořit společnost na evropské úrovni, která jim pomůže při obchodování v Evropském hospodářském prostoru. Evropská komise zahájila v roce 2010 hospodářskou strategii Evropa 2020, která má za úkol vyvést Evropu z hospodářské krize a připravit ji na další dekádu. V rámci této strategie je i Akční plán: Evropské právo obchodních společností a správa a řízení společnosti, ten má přispět k modernizaci obchodního práva v EU. Dosažení vyšší konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniku může být podle komisaře pro vnitřní trh a služby Michela Barniera provedeno skrze větší transparentnost, které povede k účinnější správě a akcionáři by podle jeho názoru měli dostat více práv, ale i zodpovědnosti, aby byla zajištěna lepší konkurenceschopnost společnosti. 6 1.1.1 Kategorie evropských společností 4 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 5 Tamtéž. 6 Komise chce modernizovat evropské právo obchodních společností a jejich správu a řízení. In: Europa: zastoupení v České republice [online]. 2012, [cit. 2015-07-06]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/12_1340_cs.htm. 11
Z důvodu, že bylo obtížné rozlišit evropské společnosti, jestli jsou fungující a aktivní od těch, které nejsou a nevyvíjí hospodářskou aktivitu, vzniklo neformální označení a rozdělení do následujících skupin: - Normální SE: společnosti, které vyvíjí ekonomickou činnost a mají alespoň pět zaměstnanců. - Prázdné SE: společnosti, které jsou ekonomicky aktivní, ale nemají zaměstnance nebo mají méně než pět zaměstnanců. - UFO: společnosti, o jejichž aktivitě nejsou známé žádné informace a spíše aktivní nejsou. Řadí se sem i kategorie, která někdy bývá uváděna zvlášť, tzv. Shelf nebo Shell SE, o kterých se s jistotou ví, že nevyvíjejí žádnou aktivitu a ani nemají zaměstnance. 7 Musím říci, že nejvíce společností patří do třetí skupiny UFO, kde se nachází prázdné společnosti. Česká republika se zde umístila na prvním místě ze všech států EHP. Další zajímavostí je procentuální poměr, který vyjadřuje, kolik evropských společností je založených v jednotlivých ekonomických sektorech. V databázi evropských společností, spadajících pod ETUI jasně vyplynulo, že nejčastěji se podniká v oblasti finančních a obchodních služeb, následuje kovozpracující a chemický průmysl. Není asi velkým překvapením, že se právě nejvíce daří SE v oblasti finančních a obchodních služeb. Toto odvětví asi nejvíce využívá zvláště jednoduchého přesunu sídla společnosti do jiného státu. 7 EUROPEAN FOUNDATION FOR THE IMPROVEMENT OF LIVING AND WORKING CONDITIONS. [AUTHORS, EuropeanFoundationfortheImprovementofLiving and WorkingConditions.UdoRehfeldt. Employeeinvolvement in companiesuntertheeuropeancompany Statute [online]. Luxembourg: Publ. Off. ofthe Europ. Union, 2011 [cit. 2015-07-06]. ISBN 978-928-9708-814. s. 25. 12
Tabulka č. 1 Procentuální zastoupení jednotlivých odvětví v rámci SE 8 Oblast % zastoupení SE Finanční služby 21 Obchodní služby 18 Kovozpracující průmysl 15 Chemický průmysl 12 Ostatní služby 10 Informační technologie 7 Ostatní 5 Stavebnictví a zpracování dřeva 5 Hotelnictví a potravinářství 4 Transport 2 Neznámý 1 1.2 Historický vývoj Za úvodní impuls k vytvoření nadnárodní kapitálové společnosti může být považováno 34. zasedání německých právníků v Kolíně nad Rýnem, kde Karl Geilers požadoval vytvoření nadstátní kapitálové organizace ve formě obchodní společnosti. Návrh Karla Geilerse zůstal nevyslyšen až do roku 1949 a 1952, kdy Rada Evropy předložila dva různé návrhy k vytvoření evropské společnosti. První požadavky na vytvoření evropské nadnárodní společnosti na půdě Evropských společenství se objevily v roce 1959, kdy francouzský notář Thibièrge na 57. Kongresu notářů Francie a později nizozemský profesor PieterSanders navrhovali vytvoření společnosti evropského typu jako doplnění národního akciového práva. Evropská komise v roce 1959 označila zmíněné požadavky za cenný příspěvek k vytvoření evropské formy obchodní společnosti. Vytvoření evropské akciové společnosti získalo v následujících letech podporu, především ve Francii; v roce 1962 předložil francouzský Svaz průmyslu návrh Statutu evropské společnosti o 194 článcích, v roce 1965 obdržela Rada ES nótu francouzské vlády, která 8 CARLSON, Anders, Melinda KELEMEN a Michael STOLLT. Overviewofcurrentstateof SE founding in Europe. In: Worker - prticipation[online]. 2013, [cit. 2015-07-06]. Dostupné z: http://www.workerparticipation.eu/european-company-se/facts-figures. 13
navrhovala,vytvoření evropské obchodní společnosti uzavřením státní smlouvy všech šesti členů společenství. Komise přijala oba návrhy kladně a pověřila v roce 1966 skupinu odborníků vedenou Sandersem, aby určili, jak by mohla vypadat právní forma evropské akciové společnosti. Forma akciové společnosti byla zvolena proto, že existovala ve všech právních systémem členských států a umožňovala vstup na burzu. Ještě v roce 1966 Sandersova skupina předložila návrh, který měl být podkladem pro uzavření smlouvy o SocietasEuropaea. Sandersův návrh se později stal základem pro návrh nařízení o Statutu evropské akciové společnosti, který byl předložen Komisí Radě ministrů v roce 1970. Po řadě připomínek Komise návrh přepracovala a předložila jej opět v roce 1975. V Radě nebylo dosaženo shody ani tentokrát, spornými otázkami byly především struktura orgánů, koncernové a daňové právo a rovněž otázka spolurozhodování zaměstnanců. Další fáze se odehrála v osmdesátých letech. Na zasedání Evropské rady v roce 1985 v Bruselu byla Komise vyzvána k vypracování detailního plánu k zajištění vnitřního trhu. Komise předložila Radě v roce 1985 tzv. Bílou knihu obsahující 279 návrhů zákonů a časový plán jejich přijetí, která rovněž zmiňovala potřebu přijetí evropské akciové společnosti. Po přijetí Jednotného evropského aktu byla Komise v roce 1987 vyzvána k harmonizaci práva obchodních společností s cílem vytvoření evropské společnosti a rychlému přijetí statutu. Po memorandu z roku 1988 vypracovala v roce 1989 zcela nový návrh nařízení o statutu evropské akciové společnosti, který byl doplněn návrhem směrnice o postavení zaměstnanců. Oba návrhy měly být přijaty v tzv. řízení spolupráce. Po kritických připomínkách Komise oba návrhy přepracovala a v roce 1991 opět předložila Radě ministrů, tentokrát již s oddělenou směrnicí o spolurozhodování zaměstnanců. Tato nová koncepce rozdvojení právních aktů a vyčlenění otázky zapojení zaměstnanců do samostatné směrnice bylo přijatelnější, protože jednotlivé členské státy mají velmi rozdílný postup k problematice zapojení zaměstnanců do chodu společnosti. Směrnice tak umožňuje vlastní praktiky států, co se týká jejího provedení. Návrh směrnice obsahoval tři možné způsoby řešení zapojení zaměstnanců: 1. Zástupce zaměstnanců v dozorčí radě. 2. Vytvoření zvláštního zastupujícího orgánu zaměstnanců. 3. Ad-hoc dohoda mezi společností a zástupci odborů. Záleželo by na rozhodnutí jednotlivé společnosti, kterou variantu by si zvolila, ale členské státy by mohly tuto volbu omezit pro společnosti se sídlem na jejich území. Tímto návrhem se Evropská komise úplně vzdala idee jednotné právní formy pro evropskou společnost. Návrh 14
statutu z roku 1991 obsahoval pouze 108 článků z původních 284 článků v 60. letech. Z návrhu například zcela zmizela sporná otázka koncernového práva a byl vyřešen spor o strukturu společnosti, protože byla umožněna volba mezi monistickým a dualistickým systémem. Po 1. lednu 1993, kdy vstoupil v platnost Evropský vnitřní trh, pracovalo několik skupin odborníků z řad ekonomů a právníků na návrhu SocietasEuropaea. V roce 1995 ocenila skupina vedená Carlo Ciampim potenciál ročních úspor na 30 miliard. Komise v návaznosti na zveřejněnouciampiho zprávu ustanovila skupinu vedenou bývalým viceprezidentem Evropské komise EtiennemDavignomem, která měla za úkol zjistit rozdíly v míněních členských států a navrhnout přijatelný kompromis. Skupina vedená Davignom předložila závěrečnou zprávu v roce 1997, která viděla řešení sporu v zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě i v představenstvu a na místo několika modelů rozhodování zaměstnanců navrhla záchytné pravidlo. Po předložení Davignovi zprávy přijala k poradě návrh opět Rada ministrů. V roce 1998 byl za britského předsednictví v EU předložen návrh řešící problém spolurozhodování zaměstnanců, s nímž souhlasily všechny členské státy vyjma Španělska. Souhlas Španělska byl získán až v roce 2000 na zasedání Evropské rady prezidentů a předsedů vlády poskytnutím Option-out pravidla a následně byla Rada ministrů vyzvána k přijetí rozhodnutí o vytvoření evropské akciové společnosti do konce roku 2000; stalo se tak 8. prosince 2000. Nařízení o statutu evropské společnosti spolu se směrnicí k doplnění státu evropské společnosti ohledně podílení zaměstnanců bylo Radou ministrů schváleno 8. října 2001. Přijetí směrnice mohlo být ohroženo ještě žádostí na vznesení žaloby podanou Evropským parlamentem, která byla ovšem krátce před uplynutím lhůty k podání žaloby stažena. Dne 8. října 2004, kdy se stane směrnice bezprostředně použitelnou a kdy nejpozději musí vstoupit v platnost potřebné prováděcí zákony jednotlivých členských států, tak může být založena první supranacionální akciová společnost. 9 9 KREJSA, Jan. Epravo.cz [online]. 2004 [cit. 2015-03-15]. Epravo. Dostupné z WWW: <http://www.epravo.cz/top/clanky/societas-euroapaea-evropska-akciova-spolecnost-i-historicky-vyvoj-cile-aprameny-26698.html>. 15
2 EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ 2.1 Prameny práva evropské společnosti Vymezení a systém právních předpisů, které upravují evropskou společnost, je velmi složitou problematikou. Právní úpravu evropské společnosti tvoří několik právních předpisů na různých úrovních. Tyto úrovně jsou uspořádány podle právní síly a společně svojí strukturou a vzájemnými vazbami mezi jednotlivými předpisy, vytváří ucelený systém právních norem. Tento systém je zčásti tvořen normami komunitárního a národního práva. Tyto normy jsou dále doplněny a upraveny o stanovy konkrétních evropských společností. Hierarchie právních norem aplikovaných na SE přináší značné aplikační potíže a je velmi nepřehledný. Právě tato nepřehlednost může být jedním z důvodů, který přináší nepříznivý vliv na atraktivitu tzv. evropských společností. Z původní verze právní úpravy SE, která byla komplexně pojata nadnárodními úpravami, se postupem času stal hybridní model zkombinovaný s komunitární úpravou a úpravou vycházející z národních předpisů. Ve finále vznikla nadnárodní forma společnosti, která je v zásadě podrobena nadnárodní úpravě a národní úpravě obchodních společností. Jednou z nejasností v Nařízení o evropské společnosti je její systematika, kterou tvoří odlišně formulované odkazy, které odkazují na další právní normy. Právní úprava SE je tvořena dvojicí norem v podobě Nařízení Rady č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statusu evropské společnosti a směrnicí Rady č. 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, která doplňuje statut evropské společnosti o zapojení zaměstnanců. Dnem účinnosti daného Nařízení se jeho ustanovení stávají přímo aplikovatelné pro všechny členské státy a členské státy tvořící EHP. V těchto článcích jsou především upraveny základní otázky podmínek a možností zakládání evropských společností na území EU a jiné normy. Tyto právní předpisy však nejsou jediné předpisy, které by jednoznačně upravovaly veškeré zřízení, fungování a zánik společnosti. Normy, které vydávají evropské instituce, musí brát také ohled na nadnárodní právní řády. Z tohoto důvodu byl v České republice přijat zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti ve znění pozdějších předpisů, aby bylo provedeno nařízení o SE. Daná směrnice je také částečně provedena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. 16
Pro lepší orientaci je lepší popsat stručnou a přehlednou představu o komplexnosti právních předpisů, které jsou aplikovatelné na evropskou společnost. Primární právo SE je složeno ze Smlouvy o založení ES, další je právo sekundární neboli akty orgánů EU, jedná se zde o nařízení o statutu SE, které má na území členských států přímý účinek a přednost v aplikaci, a směrnice o zapojení zaměstnanců v SE. Na ně pak navazují v úpravě stanovy SE, které jsou přijaty na základě nařízení o SE. U těch věcí, které nařízení neupravuje, se použije úprava národní. Na čtvrté úrovni se nachází národní akciové právo, kde nalezneme přesné ustanovení veřejných akciových společností. Pro aplikovatelnost je rozhodující sídlo SE. Posledním aplikovatelným předpisem jsou ustanovení stanov SE, která jsou přijata na základě vnitrostátního práva daného státu, ve kterém je sídlo společnosti. Pro přehlednost a shrnutí uvádím právní předpisy aplikovatelné na evropskou společnost, které se použijí v následujícím pořadí: 10 Obrázek č. 1 Pořadí právních předpisů 2.1.1 Nařízení Rady č. 2157/2001 V následující části bude podrobněji rozebráno nařízení Rady č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti.nařízení o SE je až sekundárním pramenem komunitárního práva, tím primárním je Smlouva o založení Evropského společenství. Toto nařízení musí být tedy zcela v souladu se Smlouvou. Nařízení se skládá ze sedmi hlav, ty obsahují normy kolizní a hmotněprávní. Nařízení obsahuje obecná ustanovení, založení a strukturu SE. Jednotlivé články v nařízení odkazují na právní úpravu nebo na konkrétní stanovy dané společnosti. 10 DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nadnarodni-formy-spolecnosti-ppbi- 51141.html#!&chapter=3>. 17
Díky odkazům na akciové právo jednotlivých států v nařízení o SE je zabráněno diskriminaci evropské společnosti vůči národní akciové společnosti. Cíl, aby státy evropskou společnost stavěly na úroveň národním akciovým společnostem, je splněn. Články, které odkazují na národní akciové právo ať už zcela nebo částečně jsou: - Čl. 5 (základní kapitál, akcie, dluhopisy, ostatní cenné papíry) - Čl. 13 (zveřejňování listin a údajů) - Čl. 15 (založení) - Čl. 18-29 (založení SE fúzí) - Čl. 36 (založení dceřiné SE) - Čl. 47 (způsobilost člena orgánu/zástupce) - Čl. 51 (odpovědnost členů orgánů za škodu) - Čl. 52-59 (záležitosti týkající se valné hromady) - Čl. 61-62 (vedení účetnictví) - Čl. 63 (zrušení, likvidace, platební neschopnosti, zastavení plateb) 11 Nařízení dále odkazuje např. na směrnici Rady č. 2001/86/ES, ve které je brán ohled na účast zaměstnanců, která musí být součástí statutu. 2.1.2 Směrnice Rady č. 2001/86/ES Tato směrnice se zakládá na závěrečné zprávě skupiny profesionálů vč. EtiennaDavignona tzv. European Systems ofworkerinvolvement. Jedná se zde o zapojení zaměstnanců, kteří se aktivně účastní při založení nové SE. Tato problematika byla před schválením směrnice vnímána velmi rozdílně jednotlivými státy. Část států byla pro aktivní zapojení zaměstnanců a část zase naopak prosazovala spíše systém, který je založen na informování a konzultacích. Tato směrnice má za cíl zajistit, aby účast zaměstnanců ve společnosti nebyla ničím omezována. Směrnice se dělí do třech oddílů a součástí jejího znění jsou i přílohy, které se skládají z referenčního ustanovení do třech částí. V prvním oddíle jsou obecná ustanovení jako cíl směrnice a definice, které nám pomáhají s výkladem této směrnice. Druhý oddíl nám blíže specifikuje postup vyjednávání tj. vytvoření zvláštního vyjednávacího výboru, obsah dohody, dobu trvání vyjednávání, právní předpisy, které slouží jako podklad pro postup vyjednávání. Třetí oddíl zahrnuje různá ustanovení jako např. mlčenlivost a důvěrnost informací, postup při 11 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 18
informování zaměstnanců, ochranu zástupců zaměstnanců, dodržování směrnice a její vztah s jinými ustanoveními. 2.1.3 Vnitrostátní právní úprava V souvislosti s nařízení o SE a současně se směrnicí o SE Česká republika přijala zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ze dne 11. listopadu 2004, který upravuje evropské společnosti, které sídlí na území České republiky. Zákon přesněji popisuje informace k založení, vzniku, likvidaci, k přesunu sídla společnosti a k jejímu zrušení. Dále zákon upravuje zapojení zaměstnanců do SE. Dalším zákonem, kdy nařízení o SE odkazuje na národní akciové právo, je zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ze dne 25. ledna 2012. Velmi důležitým zákonem je také zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. 2.1.4 Stanovy společnosti Stanovy společnosti jsou stěžejním dokumentem, který určuje vnitřní řád a celou organizaci společnosti. Dále nám stanovují systém řízení a to buď dualistický nebo monistický. Vybraný systém je možno v budoucnu změnit pomocí změnou stanov, který musí odhlasovat valná hromada. Jednou z důležitých věcí, na kterou je potřeba nezapomenout je podmínka, aby ve stanovách byla zohledněna pravidla pro zapojení zaměstnanců. 2.2 Založení SE Každá již existující kapitálová společnost má možnost si založit evropskou společnost. Častým důvodem, díky kterému společnosti uvažují a posléze se i rozhodnou založit SE je působnost společnosti ve státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kde mají možnost si přesunout svá sídla do jiných států. Dalším z důvodů je i označení právní formy, které je pro všechny jednotné a tím i srozumitelné, zkratka SE a samozřejmě zde vzniká možnost výběru struktury řízení mezi dualistickou formou nebo monistickou. Možnosti založení evropské společnosti mají čtyři možné způsoby výběru, které umožňuje nařízení o SE. Blíže budu tyto způsoby specifikovat v této kapitole. 19
Jak jsem již konstatoval výše, evropskou společnost není možné založit primárně jako úplně novou, ale sekundárně jako již zavedenou. Založení SE probíhá u právnických osob, které mají sídlo na území Evropského společenství. Nařízení o SE povoluje členským státům stanovit výjimku v ustanovení (23) a také v čl. 2 odst. (5), která povoluje společnosti se skutečným správním sídlem mimo území ES, ale s oficiálním sídlem ve členském státu a založené podle práva tohoto státu, aby se účastnila založení SE, pokud má trvalou a skutečnou vazbu na hospodářství tohoto státu.(v České republice 3 ZoSE). Jedním z důležitých požadavků na založení SE je nadnárodní prvek, který jasně říká, že alespoň dvě zakládající společnosti se řídí právem různých členských států, a nebo mají dceřiné společnosti, které oproti těm mateřským, se řídí jiným právem po dobu dvou let.další z možností je, že se organizační složka nachází na území jiného státu. Sídlo evropské společnosti se dle nařízení musí nacházet ve stejném členském státě. Jednou z výhod je, že zakladatelé si vyberou stát, u kterého se neřeší právní řády již zakladatelské společnosti, která se nachází v daném státě. Česká republika určila v 5 ZoSE, že skutečné i zapsané sídlo evropské společnosti se musí nacházet na tom samém místě, jinak soud evropskou společnost i bez návrhu zruší. Právní subjektivitu nabývá evropská společnost bez ohledu na způsob svého založení dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku určeného právními předpisy členského státu sídla evropské společnosti. 12 Za úkony provedené před zápisem evropské společnosti do příslušného rejstříku jejím jménem a závazky takto vzniklé odpovídají společně a nerozdílně fyzické osoby, společnosti nebo jiné právnické osoby, které tyto úkony provedly, pokud vzniklá SE tyto závazky po svém zápisu nepřevezme nebo nebylo dohodnuto něco jiného. 13 Evropskou společnost lze založit několika způsoby: fúzí, vytvořením holdingové společnosti, vytvořením společnosti dceřiné, vytvořením dceřiné společnosti existující evropské společnosti, změnou právní formy společnosti. 12 Viz Článek 16 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 7. 7. 2015]. 13 Tamtéž 20