Věc ve smyslu pr{vním a laickém

VĚC VE SMYSLU PRÁVA

Věc ve smyslu pr{vním a laickém věc lat. terminologie res odlišné ch{p{ní obsahu pojmu věc v laickém a pr{vním jazyce (ne všechno, co je věcí v re{lném světě, se uzn{v{ za věc v pr{vním smyslu) pr{vní definice věci není definicí re{lnou (nevypovíd{ nic o re{lném světě), nýbrž nomin{lní (stanovení obsahu pojmu nez{visle na re{lném světě) věc v pr{vním smyslu specifický obsah pojmu význam pro pr{vo věc jako objekt (předmět) pr{vních vztahů z{klad věcných pr{v (zejména pr{va vlastnického)

Různé přístupy k pojetí věci ve smyslu pr{vním z{sadně dvojí možný přístup k vymezení věci úzké či široké vymezení úzké vymezení věcí je pouze hmotný předmět vnějšího světa (res corporales) např. Německo, Polsko, ČR dle OZ 1964 široké vymezení věcí jsou hmotné i nehmotné předměty (res incorporales) např. Rakousko, Francie, ČR dle NOZ příklady úzkého vymezení židle, jízdní kolo, pozemek příklady širokého vymezení pohled{vky, cenné papíry, ochranné zn{mky, patenty, software, know-how, klientela

Věc dle NOZ 489: věc v pr{vním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí (širok{ koncepce zahrnující i nehmotné předměty) 493: lidské tělo ani jeho oddělené č{sti nejsou věcí, a to ani po smrti člověka 112: nakl{d{ní s určitými oddělenými č{stmi těla (fikce, že takové č{sti těla jsou pro účely pr{vních dispozic věcmi movitými) veřejnopr{vní úprava z{kon č. 285/2002 Sb. (transplantační z{kon) - 28 494: živé zvíře není věc hodnotový a etický přístup (tzv. dereifikace zvířat). Užití ustanovení o věci jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje povaze zvířete (např. zřízení z{stavního pr{va na psovi, exekuce na st{do krav apod.) veřejnopr{vní úprava z{kon č. 246/1992 Sb. (na ochranu zvířat proti týr{ní) odlišné vymezení zvířete ve veřejném pr{vu - 3 písm. a)

Definiční znaky věci definiční znaky věci odlišnost od osoby a živého zvířete samostatn{ existence ve vnějším světě (ne jako č{st jiného předmětu) ovladatelnost (v objektivním smyslu), tj. objektivní možnost dostat daný předmět do sféry lidského vlivu např. možnost využití vodní energie užitečnost (v objektivním smyslu), tj. způsobilost přin{šet užitek hospod{řský, estetický, vzděl{vací apod. margin{lní případy zrnko písku kapka tekutiny tříska dřeva

Veřejný statek 490: veřejný statek zvl{štní druh věci věc určen{ k obecnému užív{ní věc movit{ i nemovit{ nerozhodné, kdo je jejím vlastníkem (veřejné či soukromé vlastnictví) podstatný je chtěný (zamýšlený) účel užív{ní, nikoli faktický stav příklady užití 1016 odst. 1 plody spadlé na sousední pozemek, je-li veřejným statkem 1049 vymezení zvířete bez p{na

Cena věci 492 (1) Hodnota věci, lze-li ji vyj{dřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvykl{, ledaže je něco jiného ujedn{no nebo stanoveno z{konem (2) Mimoř{dn{ cena věci se stanoví, m{-li se její hodnota nahradit, s přihlédnutím ke zvl{štním poměrům nebo ke zvl{štní oblibě vyvolané n{hodnými vlastnostmi věci tzv. cena zvl{štní obliby (pretium affectionis) 2969 N{hrada při poškození věci (1) Při určení výše škody na věci se vych{zí z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit (2) Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvl{štní obliby

Rozdělení věcí hmotné a nehmotné ( 496) hmotn{ věc je ovladateln{ č{st vnějšího světa, kter{ m{ povahu samostatného předmětu nehmotn{ věc je pr{vo, jehož povaha to připouští a jin{ věc bez hmotné podstaty ovladatelné přírodní síly ( 497) na ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, se použijí přiměřeně ustanovení o věcech hmotných

Rozdělení věcí movité a nemovité ( 498) nemovité (res imobiles): pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcn{ pr{va k nim, a pr{va, kter{ za nemovité věci prohl{sí z{kon (např. pr{vo stavby). Stanoví-li jiný pr{vní předpis, že určit{ věc není souč{stí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovit{ movité (res mobiles): všechny ostatní věci, ať je jejich podstata hmotn{ nebo nehmotn{ význam dělení jiné druhy věcných pr{v jiný pr{vní režim při vzniku věcných pr{v jiné form{lní požadavky na pr{vní jedn{ní publicita věcných pr{v k nemovitým věcem (katastr)

Rozdělení věcí určené individu{lně (jednotlivě) a genericky (druhově) individu{lně určené: charakterizov{ny určitými individu{lními znaky, resp. vlastnostmi, které nejsou typické pro jiné věci téhož druhu např. origin{l obrazu, pozemek, bankovka označen{ sériovým číslem genericky určené: nejsou charakterizov{ny ž{dnými zvl{štními znaky, resp. vlastnostmi např. pšenice, písek, voda rozhodující je vůle stran a povaha pr{vního jedn{ní (např. peníze mohou být jak individu{lně, tak i genericky určené) dle některých teorií nelze o genericky určených věcech vůbec uvažovat jedn{ se totiž o vymezení předmětu z{vazku, nikoli o věc! význam dělení různé druhy pr{vních jedn{ní rozdílný okamžik vzniku některých pr{v vliv z{niku těchto věcí na trv{ní povinnosti plnit (druhově určené věci nezanikají)

Rozdělení věcí zastupitelné a nezastupitelné ( 499) někdy toto dělení splýv{ s předchozím kritériem (nespr{vný postup) movit{ věc, kter{ může být nahrazena jinou věcí téhož druhu, je zastupiteln{; ostatní věci jsou nezastupitelné. V pochybnostech se případ posoudí podle zvyklostí rozhodující je faktick{ vlastnost jako objektivní stav (vůlí stran nelze tuto povahu věci změnit) zuživatelné a nezuživatelné ( 500) movit{ věc, jejíž běžné použití spočív{ v jejím spotřebov{ní, zpracov{ní nebo zcizení, je zuživateln{; zuživatelné jsou i ty movité věci, které n{leží ke skladu nebo k jinému souboru, pokud jejich běžné užití spočív{ v tom, že jsou prod{v{ny jednotlivě obchodní z{vod a pobočka ( 502 a 503), obchodní tajemství ( 504)

Soubor věcí, věc hromadn{ soubor věcí není normativně definov{n, nejasný význam pojmu, pravděpodobně soubor samostatných věcí, které mají odlišnou hospod{řskou funkci a mohou patřit i více různým vlastníkům užití např. v 2850 odst. 2 (pojištění souboru věcí) věc hromadn{ (universitas rerum) 501: soubor jednotlivých věcí n{ležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, pokl{d{ se za celek a tvoří hromadnou věc (např. čajový servis, p{r bot, sbírka zn{mek určité série apod.) sporn{ koncepce věci hromadné a pochybný význam (některé pr{vní ř{dy věc hromadnou neuzn{vají) užití např. v 2850 odst. 1 (pojištění hromadné věci)

Plody a užitky věci (fructus) 491: věc plodonosn{ (hlavní) a plod, resp. užitek plod (fructus naturales) to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, ať již s přičiněním člověka či bez něho plody dlouhodobé (vznikající opakovaně) např. ovoce ze stromu, ml{ďata zvířete plody jednor{zové např. k{men z kamenolomu užitek (fructus civiles) to, co věc pravidelně poskytuje ze své pr{vní povahy (úroky z peněz, dividendy z akcií) vlastník věci plodonosné je i vlastníkem plodů (užitků); důležitý okamžik nabytí vlastnického pr{va, zpravidla separací plodu od věci plodonosné (možnost odchylného ujedn{ní)

Souč{st věci 505: souč{st věci je vše, co k ní podle její povahy n{leží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí u věcí movitých i nemovitých definiční znaky souč{sti věci: hlavní věc a její souč{st (možn{ existence více souč{stí téže věci) nutnost odlišovat souč{st věci od č{sti věci souč{st není samostatnou věcí v pr{vním smyslu (neexistuje možnost samostatných pr{vních dispozic jen se souč{stí, dokud trv{ tento stav) souč{st věci sdílí pr{vní osud věci hlavní pevné (motor u auta) či volné (sluch{tko telefonu, které není spojeno s telefonem šňůrou) spojení s hlavní věcí (hospod{řsk{ prov{zanost věci hlavní a souč{sti) odnětí souč{sti m{ za n{sledek zhoršení (zničení) věci hlavní, tj. její hospod{řské, ale i estetické, vzděl{vací a jiné hodnoty. Zhoršení souč{sti věci není relevantní

Souč{st pozemku 506: souč{stí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jin{ zařízení, s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je souč{stí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek opuštění dosavadní koncepce ( 120 odst. 1 OZ 1964) a n{vrat k tradiční z{sadě superficies solo cedit sjednocení pr{vního režimu v r{mci přechodných ustanovení ( 3054 an.) 507: souč{stí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé

Souč{st pozemku 508: (1) Stroj nebo jiné upevněné zařízení (d{le jen stroj ) není souč{stí nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, byla-li se souhlasem jejího vlastníka zaps{na do téhož seznamu výhrada, že stroj jeho vlastnictvím není. Výhrada bude vymaz{na, prok{že-li vlastník nemovité věci nebo jin{ osoba opr{vněn{ k tomu podle z{pisu ve veřejném seznamu, že se vlastník nemovité věci stal vlastníkem stroje 509: Inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou souč{stí pozemku. M{ se za to, že souč{stí inženýrských sítí jsou i stavby a technick{ zařízení, kter{ s nimi provozně souvisí

Příslušenství věci 510: příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo s věcí hlavní v r{mci jejich hospod{řského určení definiční znaky příslušenství: hlavní věc a její příslušenství (možn{ existence více příslušenství téže věci hlavní) jsou ve vlastnictví jedné a téže osoby příslušenství je samostatnou věcí v pr{vním smyslu (existuje možnost samostatných pr{vních dispozic jen s příslušenstvím (příslušenství nemusí nutně sdílet pr{vní osud věci hlavní) příslušenství slouží k lepšímu (snazšímu), prospěšnějšímu či efektivnějšímu hospod{řskému či jinému využív{ní věci hlavní existence funkčního svazku (faktické z{vislosti) mezi hlavní věcí a příslušenstvím (automobil nemůže být příslušenstvím šicího stroje) pevné (sada n{řadí u jízdního kola) či volné (d{lkové ovl{d{ní televizoru) spojení s hlavní věcí

Příslušenství věci vůle vlastníka užívat vedlejší věc dlouhodobě (trvale) jako příslušenství (dočasné spojení věci hlavní a vedlejší nem{ za n{sledek vznik příslušenství) dočasné odnětí vedlejší věci od věci hlavní nem{ za n{sledek z{nik povahy vedlejší věci jako příslušenství (vlastník odejme z jízdního kola hustilku a zapůjčí ji na týden třetí osobě) u věcí movitých i nemovitých příslušenstvím nemovité věci může být jin{ věc nemovit{ (gar{ž jako příslušenství vily) či věc movit{ (n{bytek jako příslušenství domu) příslušenstvím movité věci může být jen věc movit{ význam ustanovení o příslušenství m{ se za to, že se pr{vní jedn{ní a pr{va i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství ( 510) jsou-li pochybnosti, zda je něco příslušenstvím věci, posoudí se případ podle zvyklostí ( 511)

Příslušenství pozemku a pohled{vky příslušenství pozemku ( 512) je-li stavba souč{stí pozemku, jsou vedlejší věci vlastníka u stavby příslušenstvím pozemku, je-li jejich účelem, aby se jich se stavbou nebo pozemkem v r{mci jejich hospod{řského účelu trvale užívalo příslušenství pohled{vky ( 513) úroky, úroky z prodlení, n{klady spojené s uplatněním pohled{vky

Majetek a jmění 495: majetek (aktiva), jmění (souhrn aktiv a pasiv) souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů dosavadní vymezení: ObchZ: ( 6 obchodní majetek, obchodní jmění, čistý obchodní majetek) OZ 1964: majetek (např. 42a, 135b, 143-146, 415), jmění (např. 20a odst. 3, 143 a n{sl.)