Dětská klinika FN a LF UP Olomouc. hráč imunitního systému. Žírná buňka významný F. KOPŘIVA



Podobné dokumenty
SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Játra a imunitní systém

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Imunitní systém.

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Imunopatologie. Luděk Bláha

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Hypersenzitivní reakce. Experimentáln navozená anafylaktická reakce u králíka

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Zánět. Zánět. Systémové manifestace zánětu. Reakce akutní fáze

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

ZÁNĚT A TĚLNÍCH TEKUTIN. se nacházejí v různých částech organismu: v tělních tekutinách (včetně krve) v granulích buněk

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny

Intracelulární detekce Foxp3

Imunologická rovnováha TH1/TH2 v obraze cytokinů

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace. Ústav imunologie LF UP

MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno

M.Teřl, Klinika TRN FN a LF UK v Plzni

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Tělesná teplota Horečka

Hypereozinofilní syndrom (HES) a chronická eozinofilní leukemie (CEL)

Vazivo. Chrupavka. Kost

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

MUDr Zdeněk Pospíšil

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Funkce imunitního systému

CZ.1.07/1.5.00/

Základy FRM v interní medicíně

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

ALERGIE Mgr. Marie Vilánková ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Alergický zánět a antileukotrieny

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Dýchací ústrojí a fyziologie dýchání

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

MUDr. Martina Vachová

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno

Cirkulační, cévní systém obratlovců

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Funkční poruchy a mikrobiom. Pavel Hrabák IV. interní klinika VFN a 1.LF UK

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Struktura a funkce imunitního systému. Igor Hochel

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Model alergického astmatu a hodnocení parametrů respiračních funkcí

Antihistaminika HISTAMIN HISTAMIN. Poznámky ke cvičením z Farmakologie II ZAŘAZENÍ, KLASIFIKACE. výskyt : základní funkce v lidském organismu

Leukemie a myeloproliferativní onemocnění

METABOLISMUS POJIVA PLICNÍCH CÉV PŘI CHRONICKÉ HYPOXII. Jana Novotná

STRES STRES VŠEOBECNÝ ADAPTAČNÍ SYNDROM PSYCHOSOMATICKÉ CHOROBY

Souhrn údajů o přípravku

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

15. REGULACE IMUNITNÍCH DĚJŮ

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D. IVA 2014 FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Léčba astma bronchiale

Imunita na sliznici a kůži. bariéry nespecifická imunita, epiteliální buňky lymfocyty a Ig regulace těchto složek na sliznici

B lymfocyty. B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď.

Prevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

Transkript:

Žírná buňka významný hráč imunitního systému F. KOPŘIVA Dětská klinika FN a LF UP Olomouc

Řečník má vyčerpat téma, ne posluchače.

Paul Ehrlich

Histamin 1907 histos 1927 Lewis Histamin 1:10 000 i.d. vyvolá vazodilataci a permeabilitu kapilár U králíka, koně - převážně volný histamin U člověka, psa - volný a vázaný a.p.

Mediátor histamin tryptáza chymáza karboxypeptidáza β-hexoaminidáza β-d-galaktosidáza arylsulfatáza heparin chondroitin 4 a 6 Fyzikálně-chemická charakteristika Biogenní aminy diamin Neutrální proteázy tetramer (134kDa) monomer (30 kda) monomer (35kDa) Kyselé hydrolázy izoenzym β β 4 (108kDa) tetramer (75 kda) izoenzym B (72 kda) Proteoglykany (60 kda)

Rozdíly mezi populacemi žírných buněk I. slizniční tkáňové Rozmístění střevo, plíce ve všech tkáních Doba života < 40 dnů > 40dnů Závislost na T buňkách + - Množství Fce receptorů 25 x 10 5 3 x 10 4 Obsah histaminu + ++ Cytoplazmatické IgE + - LTC4/PGD2 poměr 25:1 1:40 Inhibice uvolnění histaminu - + Hlavní proteoglykany Chondroitin sulfát heparin

Rozdíly mezi populacemi žírných buněk II. Typ buňky Umístění Množství na 1 buňku (pg) tryptáza chymáza MC T (MMC) MC TC (CTMC) Plicní a nosní dutiny, střevní sliznice Kůže, cévy, střevní submukóza 10 < 0,04 35 4,5 basofil cirkulace 0,04 < 0,04

% zastoupení žírných buněk ve tkáních Podtyp žírných buněk (%) tkáň MC T MC TC kůže 12 88 Tenké střevo sliznice 98 2 submukóza 13 87 Plíce bronchy, bronchioly subepitelium 77 23 alveoly 93 7 rozptýlené buňky 90 10

Histaminové receptory Receptor Chromozom G - protein Tkáň H1 3 Gq cévy, bronchiální a střevní hladké svalstvo H2 5 Gs žaludek H3 20 Gi nervy H4 18 Gi eozinofily, buňky kostní dřeně

Polymorfismus ITAM

DEGRANULACE METABOLICKÉ PRODUKTY KYS. ARACHIDONOVÉ EXPRESE CYTOKINŮ

Dvě cesty tvorby leukotrienů žírnými buňkami

Interakce pomocí SCF žírná buňka eozinofil fibroblast C kit SCF

Alergický zánět přežívání a/nebo aktivace žírná buňka SCF Fibróza a přestavba fibroblast GM CSF přežívání TNF α MBP eozinofil GM CSF TGF β - proliferace - produkce kolagenu - kontrakce kolagenového gelu

žírná buňka uvolnění histaminu tryptáza tryptáza PGJ 2 15dPGJ 2 PAR2 PAR2 tryptáza tryptáza fibroblast tryptáza PAR2 Produkce IL-8 a IL-6 PPAR - γ eozinofil proliferace

Žírná buňka

Selektivní uvolňování mediátorů Serotonin bez histaminu!! Eotaxin. IL-4 CRH VEGF PGE2.VEGF, MCP-1 IL-33 IL-13 LPS IL-6 TLR3, 7, 9. TNF alfa, IL-6

Historie W.M.Baylliss 1900 N. Bruce 1910 T. Lewis 1927 Antidromická vazodilatace Triple response W.M. Bayliss. On the origin from the spinal cord of the vasa-dilator fibres of the hindlimb, and on the nature of these fibers. j. Physiol. (Lond.) 32 (1901) 1025-1043

Viry Viry NK1 receptory Mediátory Přestavba nervů Zánět G Piedimonte

Neuropeptidy Substance P Neurokinin A CGRP vazoaktivní peptid neurotenzin peptid histidin-izoleucin a histidin-methionin somatostatin beta-endorfin atriální natriuretický peptid alfa-melanocyty stimulující hormon hormon uvolňující kortikotropin proopiomelanokortinové peptidy enkefalin galanin

Tachykininy Generické jméno rodiny úzce příbuzných krátkých neuropeptidů, identifikovaných původně podle jejich funkce jako neurotransmitery substance P, neurokinin A, substance K, neurokinin B, CGRP Vznikají alternativním sestřihem trna z preprotachykininového genu (PTT) Receptor G-coupled

Nádory Parazitární infekce Alergie Autoimunita Přestavba tkání Fibróza Angiogeneze Získaná imunita Vrozená imunita

Schéma komunikace mezi imunitním a neuroendokrinním systémem

Děkuji za pozornost

Makrofágy Eozinofily Neutrofily T lymfocyty Bazofily Fibroblasty Endotel Epitel Hladké svaly

Systémová mastocytóza kostní dřeň

Žírná buňka ve světle třetího tisíciletí... F. KOPŘIVA Dětská klinika FN a LF UP Olomouc

Schéma C-kit receptoru (CD117) NH 2 SCF vázací místo Dimerizační doména Buněčná membrána Juxtamembránová oblast Cytosol Asp816Val COOH Tyrozin kinázová doména

Schéma C-kit receptoru (CD117) NH 2 SCF vázací místo Dimerizační doména Buněčná membrána Juxtamembránová oblast Cytosol Asp816Val COOH Tyrozin kinázová doména

Klasifikace mastocytózy I. Indolentní Kožní onemocnění Ulcerózní onemocnění Malabsorpce II. III. IV. Onemocnění skeletu Hepatosplenomegalie Lymfadenopatie Sdružené hematologické onemocnění Myeloproliferativní Myelodysplastické Agresivní Lymfadenopatická mastocytoza s eozinofilií Mastocytární leukémie

Anafylaktická reakce na protein hadího jedu

Urticaria pigmentosa

Efekt SCF na žírné buňky a eozinofily Kostní dřeň Krev Tkáně CD34+ Progenitor žírné buňky: -iniciace diferenciace a maturace Eozinofily: - zvyšuje adhezi Žírná buňka: -zahajuje adhezi -spouští uvolnění mediátorů -zvyšuje Fc ε RI dependentní uvolnění mediátorů -inhibice apoptózy -indukce chemotaxe

Interakce pomocí SCF žírná buňka eozinofil C kit fibroblast SCF

Alergický zánět Fibróza a přestavba přežívání a/nebo aktivace žírná buňka SCF fibroblast GM CSF TNF α MBP GM CSF TGF β - proliferace - produkce kolagenu - kontrakce kolagenového gelu přežívání eozinofil

žírná buňka tryptáza uvolnění histaminu PGJ 2 tryptáza 15dPGJ 2 PAR2 PAR2 tryptáza tryptáza fibroblast tryptáza PAR2 Produkce IL-8 a IL-6 PPAR - γ eozinofil proliferace

Efekt SCF na žírné buňky a eozinofily Kostní dřeň Krev Tkáně CD34+ Progenitor žírné buňky: -iniciace diferenciace a maturace Eozinofily: - zvyšuje adhezi Žírná buňka: -zahajuje adhezi -spouští uvolnění mediátorů -zvyšuje Fc ε RI dependentní uvolnění mediátorů -inhibice apoptózy -indukce chemotaxe

Žírná buňka Proteázy sekrečních granul Proliferace

H1 (Yamashita 1991) H receptory jejich aktivace vyvolává kontrakci hladké svaloviny bronchů, střeva a dělohy zvýšení propustnosti postkapilárních venul plicní vazokonstrikci zvýšení tvorby hlenu na nosní sliznici zvýšení nitrobuněčných hladin cgmp zvýšení chemotaxe leukocytů a tvorby prostaglandinů v plicní tkáni

H2 (Gantz 1991) H receptory jejich stimulace vyvolává zvýšenou sekreci žaludeční kyseliny stimuluje tvorbu hlenu v dýchacích cestách nitrobuněčnou hladinu camp inhibuje chemotaxi leukocytů a působí stimulaci tlumivých lymfocytů T H3 (Lovenberg 1993) jejich stimulace potlačuje uvolnění a tvorbu histaminu nacházejí na buňkách v CNS uplatňují se i při cévních stazích a aktivitě gastrointestinálního traktu.

H receptory Histamin H1 receptor chromozom 3p25 Diaminoxidáza (histamináza), Histamin- N-methyl transferáza chromozom 1p32 L-histidin-dekarboxylázadekarboxyláza chromozom 15q25

H receptory Nguyen objevil na 18. chromozomu gen pro H4 receptor 58% identických transmembranózních úseků váže histamin a amitryptylin, chlorpromazin, cyproheptadine a mianserin.

Ligandy Receptory Jádro žírná buňka Granula Histamin TNF- alfa

DEGRANULACE METABOLICKÉ PRODUKTY KYS. ARACHIDONOVÉ EXPRESE CYTOKINŮ

Uvolnění mediátorů (mol/10 6 žírných buněk) Původ mastocytu Histamin PGD 2 LTC 4 svalovina střeva 6906±3128 177±80 x plíce 17027±2072 153±34 8,6±0,7 sliznice střeva 5797±2881 121±73 x předkožka 4345±1002 100±20 6,2±0,9 Molární hmotnosti svalovina střeva 1000 26 x plíce 1000 9 0,5 sliznice střeva 1000 21 x předkožka 1000 23 1,4

H receptory Histamin H1 receptor chromozom 3p25 Diaminoxidáza (histamináza), Histamin-N-methyl methyl transferáza chromozom 1p32 L-histidin-dekarboxylázadekarboxyláza chromozom 15q25

H2 (Gantz 1991) H receptory jejich stimulace vyvolává zvýšenou sekreci žaludeční kyseliny stimuluje tvorbu hlenu v dýchacích cestách nitrobuněčnou hladinu camp inhibuje chemotaxi leukocytů a působí stimulaci tlumivých lymfocytů T H3 (Lovenberg 1993) jejich stimulace potlačuje uvolnění a tvorbu histaminu nacházejí na buňkách v CNS uplatňují se i při cévních stazích a aktivitě gastrointestinálního traktu.

H receptory H1 (Yamashita 1991) jejich aktivace vyvolává kontrakci hladké svaloviny bronchů, střeva a dělohy zvýšení propustnosti postkapilárních venul plicní vazokonstrikci zvýšení tvorby hlenu na nosní sliznici zvýšení nitrobuněčných hladin cgmp zvýšení chemotaxe leukocytů a tvorby prostaglandinů v plicní tkáni

Přehled vztahů mezi eozinofily, TH2 lymfocyty a žírnými buňkami

Hladina histaminu Zvyšuje histamin v alkoholických nápojích histamin v potravě uvolnění histaminu na alergen Snižuje H1 blokátory HISTAMIN AKTIVITA DIAMINO-OXIDÁZYOXIDÁZY těhotenství Vitamín B6 Léky Alkohol Jarisch R, Wantke F.: Int Arch Allerg Immunol, 1996, 110

H receptory Nguyen objevil na 18. chromozomu gen pro H4 receptor 58% identických transmembranózních úseků váže histamin a amitryptylin, chlorpromazin, cyproheptadine a mianserin.