Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Obsah: 1. Uvedení do širšího kontextu 2. Učňovské vzdělávání ve Švýcarsku Systém vzdělávání Preference a volby mladých lidí Organizační struktura odborného vzdělávání 3. Financování učňovského školství Náklady Zisky 4. Závěr
Německo Francie Itálie Rakousko Nizozemí Švédsko Spojené království Dánsko Spojené státy Švýcarsko OECD Švýcarský vzdělávací systém v porovnání s vybranými státy Několik ukazatelů mezinárodní srovnání (údaje z roku 2009) Veřejné výdaje na školství v % HDP 1) 4,6 5,6 4,6 5,5 5,5 6,8 5,4 7,7 5,4 5,4 5,4 Procento studentů, kteří získají některé ze závěrečných středoškolských osvědčení 84 81 74 92 85 76 91 82 Procento studentů, kteří získají některý z diplomů terciárního stupně vzdělávání 28 33 29 42 36 48 47 38 31 39 OCDE Další informace: educindicators@bfs.admin.ch OFS - Ency clopédie statistique de la Suisse
Odborné vzdělávání ve Švýcarsku Odborné vzdělání : si ve Švýcarsku vyberou ⅔ obyvatel vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti mladých lidí nabízí 230 učebních oborů v délce trvání od 2 do 4 let: dvouleté obory zakončené získáním federálního vysvědčení tříleté a čtyřleté obory zakončené získáním federálního osvědčení způsobilosti tzv. Certificat Fédéral de Capacité (CFC) vzdělávání v podnicích (duální systém) nebo denní studium Zahrnuje spolupráci : Konfederace (federální stát) Kantonů (26 kantonálních úřadů pro odborné vzdělávání) Profesních sdružení Podniků a řemeslníků
Schéma vzdělávacího systému ve Švýcarsku Přibližný věk 30 25 20 16
Odborné vs. všeobecné vzdělání: čemu dávají mladí Švýcaři přednost: přibližný věk 30 25 26% (2009) Specializovaná maturita Všeobecná maturita gymnaziálního typu 20 Střední školy Gymnázia Střední školy všeobecného zaměření 16
Odborné vs. všeobecné vzdělání: čemu dávají mladí Švýcaři přednost: Přibližný věk 30 25 74% (2009) Odborná maturita 20 Federální vysvědčení o odborném vzdělávání Federální osvědčení způsobilosti (3-4 roky) Základní odborná příprava Tranzitní učební obory 15% 16
Odborné vs. všeobecné vzdělání 91 % mladých získá osvědčení či maturitu Střední stupeň škol poměr ukončených vzdělání v roce 2008 Odborné vzdělávání Odborné vzdělání s maturitou Všeobecné vzdělání Bez osvědčení
Jaké odborné obory si ve Švýcarsku mladí lidé volí nejčastěji? Počet přijatých studentů (2010) Zaměstnanec obchodního odvětví Manažer maloobchodu Absolvent obchodní školy Zdravotnický a pečovatelský personál Sociální a pedagogický asistent Kuchař Instalatér elektrikář Mechanik IT technik Projektant Automechanik Kadeřník Asistent - maloobchod Truhlář / umělecký truhlář Pracovník v logistice Zahradník Zedník Zemědělec Tesař Malíř
Odborné vzdělávání ve firmách vs. ve školách 84%: vyučovaných v podnicích (duální systém) 16%: formou denního studia 74% (2009) Odborná maturita Federální vysvědčení o odborném vzdělání Federální osvědčení způsobilosti (3-4 roky) Základní odborná příprava Tranzitní učební obory
Odborné vzdělávání ve firmách vs. ve školách Odborné vzdělávání podle jednotlivých jazykových oblastí Německy mluvící oblasti Frankofonní oblast Ticino Celkem Vzdělávání ve firmách Vzdělání ve škole formou denního studia
Odborné vzdělávání ve firmách a podnicích(duální systém) 3 místa vzdělávání jež spadají pod: Podnik/firma Soukromý sektor( či státní správu) Odborná škola kanton Podnikové kurzy Profesní sdružení (či kantony)
Odborné vzdělávání ve firmách a podnicích (duální systém) 3,5 až 4 dny v týdnu v podniku Pracovní postupy v praxi + výroba 1 až 1,5 dne týdně ve škole Teoretické základy profese + všeobecné předměty
Odborné vzdělávání ve firmách a podnicích (duální systém) Podnikové kurzy 20 až 120 dnů během studia (formou blokové výuky) Zodpovědnost náleží profesním sdružením.
Odborné vzdělávání ve Švýcarsku: aktivní přispění všech zúčastněných: Konfederace Profesní organizace Kantony Strategický rozvoj a pilotáž Zajištění kvality a plynulého rozvoje systému jako celku Porovnatelnost a transparentnost nabízených vzdělávacích programů na celém území Výnos nařízení týkající se základní odborné přípravy (230 programů) Pravidla konání zkoušek a uznávání rámcových studijních plánů vyšší odborné přípravy Uznávání vzdělávacích programů určených pro pedagogy odborného vzdělávání Náplň vzdělávání a místo vzdělávání Stanovení obsahu vzdělávání a státních kvalifikačních postupů Zřizování vzdělávacích center Předávání odborných kvalifikací Vývoj vzdělávacích nabídek Realizace a dohled Kantonální úřady odborného vzdělávání a dohled nad vzděláváním Odborné školy a nabídky vzdělávání ve školách formou denního studia Informační centra odborného vzdělávání profesní orientace Marketing učňovských míst Podílejí se na průběžném rozvoji a směřování odborného vzdělávání Spravuje 25 procent veřejných výdajů
Proměny trhu s učňovskými místy Strukturální změny Nabídka učňovských míst reaguje na dlouhodobé potřeby trhu práce Demografický vývoj Období silného populačního nárůstu se samozřejmě projeví v poptávce po učňovských místech. Podle odhadů federálního statistického úřadu (OFS) klesá od roku 2009 počet mladých lidí s ukončenou povinnou školní docházkou. Proměny konjunkturní situace ve světové ekonomice Tyto změny rovněž ovlivňují trh s učňovskými místy, aby mohly školící podniky poskytnout výuční místa, musí mít samy dostatek objednávek. Trh s učňovskými místy Zájem mladých Výuková způsobilost podniků 30% švýcarských podniků, které mají možnost výuky mladých, jim vzdělání také poskytuje, neboť pro ně má tato investice vysokou návratnost. Výběr budoucího povolání je pro mladé lidi důležitý životní krok. Při uskutečňování svých snů a přání by však měli vzít v úvahu i reálnou nabídku učňovských míst, Mladým lidem, kteří v tomto ohledu potřebují informovat a poradit, pomáhají s výběrem zaměření střediska pro profesní orientaci
Terciální odborné vzdělávání Přibližný věk 30 25 5.6% 5.6% 7.2% 7.2% 12.8% (2010) Maturité professionnelle 12.8% (2010) 20 16
Systém financování švýcarského odborného vzdělávání 3 přispěvovatelé: Konfederace (25% čistých nákladů) Kantony (financování škol) Ekonomická aktivita - Vzdělávání odborná praxe - Plat učňů - Odvětvový fond / Kantonální fondy
Výdajová stránka švýcarského odborného vzdělávání Veřejné základní odborná a soukromé příprava výdaje v rámci na celkových základní výdajů odborné na vzdělávání, 2000-2009 vzdělání (v procentech) 2000 2005 2009 Celkem 100,0 100,0 100,0 v eřejné v ý daje 54,5 55,1 52,6 soukromé v ý daje (odhad) 45,5 44,9 47,4 2012 OFS / BFS / UST Veřejné a soukromé výdaje na základní odborné vzdělávání, 2000-2009 V miliónech švýc. Franků 2000 2005 2009 Celkem 5 278 5 885 6 818 v eřejné v ý daje 2 878 3 242 3 588 soukromé v ý daje (odhad) 2 400 2 644 3 230
Náklady švýcarského odborného vzdělávání Z celkových výdajů na odborné vzdělávání v roce 2009 Příprava na základní odbornou přípravu Odborné školy Podnikové kurzy Základní odborná příprava Organizace kvalifikačních procedur Celkové výdaje na odborné vzdělávání
Odborné vzdělávání - náklady a zisky Náklady/zisk švýcarských podniků z učňovského vzdělávání, studie z roku 2004 Produktivní činnost učňů Hrubé náklady Čistý zisk Náklady/zisk v závislosti na délce trvání vzdělání, studie z roku 2004 Základní odborná příprava 2-letá Hrubé náklady Základní odborná příprava 3-letá Základní odborná příprava 4-letá Produktivní činnost učňů Hrubé náklady
Závěry Silné stránky švýcarského odborného vzdělávání Sociální integrace mladých lidí Otevírá dveře k stabilnímu povolání Dobrá prostupnost mezi jednotlivými vzdělávacími programy Zvýšený dohled nad mladými lidmi v nesnázích (case management) Představuje jednu ze silných stránek hospodářského a sociálního systému Švýcarska Dostává se mu velmi dobré podpory ze strany státní správy Vynikající podpora ze strany profesních organizací (sdružení) Vedoucí role ve vytváření nabídek vzdělávání podle potřeb (populace a hospodářství)
Závěry Výzvy, kterým odborné vzdělávání ve Švýcarsku čelí: Udržet počet učňovských míst v duálním vzdělávání Udržet si atraktivnost pro mladé lidi (konkurence všeobecného vzdělávání) Sloučit odborné a akademické vzdělávací programy pod jedno ministerstvo Zvýšit jeho hodnotu v Evropském referenčním rámci klíčových kompetencí