Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k přednášce Studijní a profesní příprava žáků se speciálně vzdělávacími potřebami, kariérní růst PhDr. Marcela Süsslandová, Mgr. Jana Janková Cíl přednášky: Získat přehled o možnostech profesní přípravy na speciálních středních školách a v běžném školství. Znát kritéria volby povolání žáků se zdravotním postižením specifická a doporučená povolání, vyrovnání pracovních příležitostí. Vytvoření vhodných pracovních podmínek a možnost profesního růstu. Volný pracovní trh a podmínky pro profesní uplatnění občanů se zdravotním postižením. Témata: Přehled školského systému sekundárního vzdělávání a terciárního vzdělávání. Střední školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením studijní obory a specializace v oblasti profesionálního uplatnění. Vývojové hledisko a vznik nových profesí, tradiční a nové studijní obory, zahraniční studium. Jednotlivé druhy a stupně postižení a podpora reálných šancí na uplatnění v běžných pracovních podmínkách. Kontaktování úřadů práce a hledání pracovních příležitostí pomocí informativních akcí pro zaměstnavatele. 1
Koučování klientů a vytváření podmínek zaměstnávání s podporou odborných pracovníků. Klíčová slova: kariérové poradenství, výchovný poradce, volný trh práce, komprehenzivní rehabilitace, klíčové kompetence, pracovní potenciál, změněná pracovní schopnost Vzdělávání v oblasti volby povolání je velmi důležitou součástí rámcových vzdělávacích programů základních i středních škol. Jedna z klíčových kompetencí všech těchto škol je kompetence pracovní. Úspěšnost absolventů škol na trhu práce je do značné míry ovlivněna tím, zda přicházejí ze škol dostatečně vybaveni potřebnými kompetencemi. Z hlediska všech vzdělanostních skupin i skupiny zdravotně postižených má prioritní význam ochota učit se, dále se vzdělávat a být otevřen novým poznatkům, schopnost nést zodpovědnost, řešit praktické problémy a rozhodovat se. Značný význam je přikládán rovněž rozvinutým komunikačním schopnostem, včetně schopnosti prezentace a umění jednat s lidmi. Na významu nabývá schopnost pracovat v týmu, samostatná a kreativní práce, samostatné a analytické myšlení. Zaměstnavatelé rovněž velmi oceňují pracovitost a ochotu pracovat. Úlovcová (2007) Za naprostou samozřejmost je považována zběhlost v cizích jazycích a používání výpočetní techniky. Pro jedince s určitým druhem postižení (např. zrakové) je používání výpočetní techniky a znalost cizího jazyka jednoznačným předpokladem konkurenceschopnosti. Kariérové poradenství je součást poradenských služeb, které pomáhají žákům a studentům v jejich profesní volbě a zahrnuje: Informační podporu typy škol, oborů, přijímací řízení. Poradenské a diagnostické služby pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, úřady práce. Výchovně-vzdělávací činnosti vzdělávací programy pro základní vzdělávání zařazují oblast - Výchova k volbě povolání (Metodický pokyn č. j.19485/2001-22) středoškolské vzdělávání Úvod do světa práce (Metodický pokyn č. j.22067/2000-2). Instituce a pracovníci Školy výchovný poradce, metodik prevence, třídní učitel, učitelé odborných předmětů, školní psycholog, školní speciální pedagog. Školská poradenská zařízení pedagogicko-psychologické poradny (PPP), speciálněpedagogická centra (SPC). Další instituce Informační a poradenská střediska při úřadech práce (IPS ÚP), další nestátní soukromé, církevní instituce. 2
Faktory ovlivňující další studijní a profesní cestu Zdravotní hledisko současný stav a jeho prognóza, typ a míra znevýhodnění (postižení), fáze vyrovnání se s postižením (ovlivní výkon žáka). Rozumové schopnosti a osobnostní předpoklady, vědomosti, dovednosti, návyky. Školní výsledky, zájmy (šíře a míra), pracovní hodnoty a budoucí priority (preference). Prostředí a sociální vztahy (užší a širší prostředí) (podpora rodiny). Další činitelé kombinace více druhů postižení, (manuální zručnost, pracovní tempo, motorika, komunikace ). Nepříznivé faktory Nedostatečné informace o jednotlivých možnostech a povoláních. Nedostatečná informovanost o nárocích jednotlivých povolání. Nedostatečné sebepoznání. Nedostatečné cíle a představy o své vlastní budoucnosti. V minulosti byli zdravotně postižení objektem péče charitativních organizací, které si kladly za cíl především uspokojit základní životní potřeby postiženého člověka. Vzdělávání a výchova byly chápány jako něco navíc. V průběhu 19. století vznikaly první jednotlivé ústavy, které si již určovaly výchovně vzdělávací cíle. Záleželo na druhu postižení. Např. první výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé vznikl v Paříži již v roce 1784. Zakladatel ústavu Valentin Hauy dokázal svým působením, že nevidomé je možné vzdělávat. V naších zemích vznikl první ústav v roce 1807 na Hradčanech. V letech 1825 1828 byl ředitelem tohoto ústavu profesor Aloys Klar, který je autorem základní směrnice pro výchovu a výcvik v zaměstnání. Tím byl položen základ vzniku tradičních řemesel. Pro zrakově postižené jsou to např. kartáčník, ladič, košíkář, čalouník. Později se stále častěji prosazují obory s prvkem duševní práce, jako jsou u zrakově postižených učitelé hudby, telefonisté, programátoři. Podobná tradiční řemesla bychom našli i u jiných druhů postižení. V posledních letech sledujeme změnu, která vyplývá ze změny technologií, z rozvoje automatizace průmyslu, z důrazu na multidisciplinaritu v pracovním zařazení. V podstatě vymizelo zaměstnání telefonisty. Telefonní ústředny jsou digitální a tedy automatické, ve firmách přijímá telefony většinou pracovník recepce, který musí zároveň zastat i mnoho dalších úkolů. Organizace zdravotně postižených již nemají monopol na určitá pracovní místa ve firmách. Důležitým úkolem těchto organizací je vyhledávání vhodných zaměstnání na trhu práce, podporovat na legislativní úrovni zaměstnávání zdravotně postižených. Žáci a studenti se zdravotním postižením by ve svých individuálních vzdělávacích plánech měli mít zpracované vzdělávání na téma jak se uplatnit na volném trhu práce. Na ZŠ jsou tato témata 3
obsažena ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Slabiny při vzdělávání zdravotně postižených cítíme zvláště v motivaci ke studiu a v dovednosti vyhledávání zaměstnání. Je třeba si uvědomit, že stále více je v oblasti vlastního uplatnění akcentován aktivní přístup jedinců, což si uvědomuje pouze malé procento absolventů se zdravotním postižením i jejich rodičů. Podporou reálných šancí na uplatnění zdravotně postižených na volném trhu práce se v současné době zabývá mnoho institucí, zvláště střední odborné školy, vysoké školy a další odborná pracoviště. Řešení této oblasti zahrnujeme do pojmu rehabilitace zdravotně postižených, která se řeší prostředky léčebnými, sociálními, pedagogickými a pracovními. Souhrn všech těchto neustále probíhajících prostředků představuje rehabilitaci komprehenzivní (tj. ucelenou) Jesenský (1995). Přípravu na povolání bychom u žáků a studentů zařadili do rehabilitace pedagogické, v rámci které by studenti měli získat základní vědomosti, dovednosti a návyky (kompetence pracovní) k výkonu zvolené profese. Cílem pracovní rehabilitace je rozvoj specifických vědomostí, dovedností schopností a návyků k vykonávání zvolené profese zejména u dospělých jedinců v produktivním věku. Problematika pracovního uplatnění z hlediska současného pojetí postižení vždy zahrnuje dva rozhodující prvky: - připravenost a motivaci zdravotně postiženého k hledání zaměstnání - připravenost a motivaci zaměstnavatele takto postiženého člověka zaměstnat Ve školním prostředí je naším úkolem především připravit a dostatečně motivovat zdravotně postiženého k práci. Zřejmě nestačí mít výborně zpracovanou část ŠVP, která se tohoto problému týká, ale je třeba edukační úsilí zaměřit individuálně na zdravotně postiženého jedince, využít jeho pracovního potenciálu a ten rozvíjet. Samozřejmostí je spolupráce s celou rodinou. Struktura vzdělávacích programů ve středním školství Postupně posun podílu k vyšší úrovni vzdělání a k oborům s výučním listem a s maturitou Školský zákon č. 561/2004 Sb., rozlišuje stupně středního vzdělání: 1/ Střední vzdělání bez maturity a vyučení - praktická škola (1-2 leté vzdělávací programy) a střední odborné vzdělání bez VL a M 2/ Nižší střední odborné vzdělání - vzdělávání v programech zejména pro žáky se zdravotním postižením a žáky se SVP - vzdělávání ve dvouletých učebních oborech Střední odborné vzdělání s výučním listem 4
- běžné vyučení v učebních oborech SOU (3 leté), lze navázat nástavbové maturitní studium - zkrácené studium studentů s maturitní zkouškou (1-1,5 leté), lze získat výuční list 3/ Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou - střední odborná učiliště 4 ISO - střední odborné školy - úplné střední všeobecné vzdělání gymnázium - úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou nástavbové, pro absolventy 3 letých učebních oborů Vyšší odborné vzdělání - pro absolventy středních škol s maturitní zkouškou (3 leté) - konzervatoř (8-mi leté po ukončení 5. roč. ZŠ, 6-ti leté po 9. roč. ZŠ) Kariérové poradenství propojení rezortu školství (MŠMT) a práce a sociálních věcí (MPSV) Metodický pokyn MPSV ČR č. 10/1993 zřizování Informačních a poradenských středisek pro volbu povolání na úřadech práce (IPS ÚP). Zaměření poradenství při volbě povolání, jeho změně (rekvalifikace), pro mladistvé, pro lidi se změněnou pracovní schopností (ZPS), zprostředkování zaměstnání. Poskytuje služby žákům základních škol se speciálně vzdělávacími potřebami, studentům i absolventům, jejich rodičům, ev. zákonným zástupcům, školským zařízením a dalším, zejména o síti škol a možnosti uplatnění absolvent. Počítačové programy vyhledávání studijních programů škol, testování profesních zájmů, informativní videofilmy o jednotlivých profesích. Informativní akce ve spolupráci škol Burza škol, besedy. Jedinci s postižením jsou v problematice práce a sociálních věcí osobami zdravotně postiženými a aktuální otázky zaměstnávání vycházejí z ustanovení o vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Část těchto osob po absolvování předprofesní a profesní přípravy v institucích rezortu školství je schopná se dále bez speciální podpory a pomoci zařadit do pracovního procesu. Nás nyní zajímá část osob se změněnou pracovní schopností (ZPS). Tato skupina představuje rizikovou a zranitelnou skupinu. Její problém je zdravotní postižení, často fyzická omezení a nízká kvalifikační úroveň. Potřeba upraveného pracovního prostředí či režimu limituje tuto skupinu při výběru a vykonávání vhodného zaměstnání. 5
Při úřadech práce jsou zřízena poradenská centra pro občany s těžkým zdravotním postižením a občany se ZPS. Pracovní rehabilitace zahrnuje poradenství, přípravu na práci, zaškolení, rekvalifikaci, zprostředkování zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání. Pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci nabízejí a provádějí většinou organizace zdravotně postižených. Přípravou na práci jedince se ZPS se rozumí speciální příprava, která umožní postupné přizpůsobení se na výkon pracovní činnosti na pracovištích vhodných pro tento účel. Zaškolení se poskytuje jednici se ZPS, který není ze zdravotních důvodů schopný se podrobit přípravě na povolání nebo pro jeho povolání stačí zaškolení, které je většinou zakončené zkouškou. Příprava na práci a zaškolení jedinců se ZPS se realizuje: - na pracovištích vhodně přizpůsobených zdravotnímu stavu jedinců se ZPS, - v chráněných dílnách a pracovištích, - v rekvalifikačních zařízeních, - ve vzdělávacích zařízeních a v zařízeních na pracovní rehabilitaci. V devadesátých letech se u nás začal prudce rozvíjet model tzv. podporovaného zaměstnávání. Definice podporovaného zaměstnávání se různí, všechny však obsahují následující: - jde o smysluplnou, placenou a konkurenceschopnou práci, - pracovní náplň je sestavena z pomocných, nekvalifikovaných činností, - člověk s postižením pracuje na běžném pracovišti a je v kontaktu se spolupracovníky bez postižení, - pro pracovníky je ze strany zprostředkovatelské agentury zajištěna dlouhodobá podpora, nejčastěji jde o pracovní asistenci. Význam podporovaného zaměstnávání spočívá zejména ve flexibilní podpoře reagující na měnící se potřeby jak zaměstnance s postižením, tak zaměstnavatele. Podporované zaměstnávání se může stát účinným nástrojem boje se sociálním vyloučením osob se zdravotním postižením. Náměty a úkoly pro samostudium Zjistěte, jaké jsou rozdíly v práci v chráněných dílnách a v práci formou podporovaného zaměstnávání. V rámcovém programu pro základní vzdělávání zjistěte, jak je zajištěno vzdělávání k volbě povolání na základních školách. Pomocí internetu zjistěte, jaké obory nabízejí aktuálně střední odborné školy pro studenty s různým druhem zdravotního postižení. 6
Doplňující otázky Jaké vidíte největší problémy v kariérovém poradenství u žáků a studentů se SVP? Proč je důležitá spolupráce odborníků a kterých v kariérovém poradenství pro žáky se SVP? Literatura: Jesenský, J.: Úvod do rehabilitace zdravotně postižených. Praha, Karolinum 1995 Kucharská, A. a kol., Obligatorní diagnózy a obligatorní diagnostika ve speciálně pedagogických centrech, IPPP ČR, 2007, ISBN 978-80-86856-42-1 Lechta V. a kol. Základy inkluzivní pedagogiky, Portál, 2010 Strádal J. Praktické činnosti pro 6. -9. ročník základních škol, Fortuna 2001, ISBN 80-7168- 778-2 Trhlíková J. Volba střední školy a spokojenost žáků se zdravotním postižením se studiem, NUOV, 2009 Úlovcová, H. a kol: Uplatnění absolventů škol na trhu práce. Praha, NUOV 2007, ISBN978-80-85118-00-1 Vendel Š. Kariérní poradenství, Grada 2008 ISBN 978-80- 247-1731-9 Vítková M. a kol. Integrativní speciální pedagogika, Portál 2001 ISBN 80-7178-800-7 Vítková, M. a kol.: Integrace handicapovaných na trhu práce v mezinárodní dimenzi. Brno, MSD 2005 ISBN 80-86633-31-4 Zapletalová J., Vaňková H. Kariérové poradenství, IPPP ČR 2006, ISBN 80-86856-21-6 7