Číslo účtu a další náležitosti platebních příkazů Doc. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., proděkan pro výzkum a publikační činnost a vedoucí Katedry financí Vysoké školy finanční a správní, a. s. a externí člen Katedry BaP VŠE
Základní platební instrumenty Základními platebními instrumenty jsou: Příkaz k úhradě příkaz z podnětu plátce platby, Příkaz k inkasu příkaz z podnětu příjemce platby. Vzory viz přednáška nebo kniha Platební služby.
Číslo účtu a další náležitosti platebních příkazů Bankovní spojení v vnitrostátním platebním styku bylo vždy chápáno jako číslo účtu a kód banky. Nyní, po účinnosti vyhlášky č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku, tento pojem zanikl. Je nutno si zvyknout na skutečnost, že číslo účtu je tvořeno identifikátorem účtu klienta a kódem platebního styku.
Číslo účtu a další náležitosti platebních příkazů Číslo účtu je chápáno jako jedinečný identifikátor klienta ve vnitrostátním platebním styku. Číslo účtu ve formátu IBAN je užíváno pro přeshraniční, příp. zahraničním platební styk.
Číslo účtu a další náležitosti platebních příkazů Složení čísla účtu: První část tzv. předčíslí (prefix) max.6 číslic Druhá část tzv. základní část nejméně 2, nejvíce 10 číslic Kód platebního styku 4 číslice UUUUUK MMMMMMMMKM YYYY Předčíslí a základní část čísla účtu tvoří identifikátor účtu klienta.
Číslo účtu a další náležitosti platebních příkazů Příklad bankovního spojení: ABO forma: 12-4538111/0100 Psaná forma nová: 120004538111/0100
Číslo účtu a další náležitosti platebních příkazů IBAN pro ČR stanoven v rozsahu 24 znaků: CZKK XXXX YYYY YYMM MMMM MMMM BIC obecný tvar je pro všechny uživatele stejný: K K K K C Z Y Y C C C (např. KOBACZPPccc)
Číslo účtu a další náležitosti platebních příkazů Podstatné náležitosti tuzemského platebního příkazu jsou: označení, o jaký platební příkaz se jedná, (úrada vs. inkaso) číslo účtu plátce a příjemce, částka v české měně, podpis nebo elektronický podpis. Nepodstatné náležitosti pak jsou: tzv. AV pole, nebo-li textová zpráva, symboly (VS, KS, SS s výjimkou), datum splatnosti, datum (místo) vystavení platebního příkazu
Předpokladem pro řádné provedení příkazu k inkasu je souhlas plátce s inkasem, které vůči jeho účtu dává příkazce. Tento souhlas může být dán dvojí formou: na bázi kontroly souhlasu s inkasem na účtu plátce (inkasovaného); tato metoda se označuje jako DMF (Debet Mandate Flow), na bázi kontroly souhlasu s inkasem na účtu příjemce (tedy příkazce); tato metoda se označuje jako CMF (Credit Mandate Flow), Systém SCT na bázi core systémi využívá metodu CMF, na bázi B2B pak metodu DMF.
Pro metodu DMF je potřeby vyhotovit tzv. mandát, který mezi sebou uzavírají plátce a příjemce v písemné nebo elektronické formě. Tento mandát je předán nebo zaslán bance příjemce, která jej uschovává pro případné potřeby reklamací.
Kroky při realizaci SDD probíhají následovně: Příjemce peněţních prostředků zasílá plátci tzv. Pre-Notification (např. účet za telefon) 14 dní před splatností inkasa, Vlastní výzvu k inkasu zasílá příjemce zpravidla 5 dní před splatností inkasa, nejdříve však 14 dní před jeho splatností a nejpozději 2 dny. Výzva k inkasu je vždy doplněna základními údaji ze SEPA mandátu (souhlas k inkasu). Příjemce je povinen uvést zda se jedná o první nebo jednorázovou výzvu k inkasu. Pro přímá inkasa jsou určeny všechny platební klientské účty, není-li klientem předem určeno jinak. Z důvodu omezení kurzových rizik v případě výplaty náhrad (refund), je vhodnější provádět přímá inkasa pouze z účtů vedených v EUR.
Vypořádání přímého inkasa, zatížení účtu plátce a připsání inkasované částky probíhá v jeden den, jedná-li se o den pracovní, v případě státního svátku může dojít k posunutí splatnosti o 1 den. Vypořádání se uskutečňuje výhradně v EUR. Zásadní rozdíl mezi vnitrostátními a SEPA inkasy je, že banka příjemce v okamžiku vyslání výzvy k inkasu bance plátce zároveň předúčtuje požadovanou finanční částku předepsanou splatností ve prospěch účtu příjemce.
Kód příjemce inkasa: Ve smyslu příslušných pravidel Roolbook pro SDD, atribut AT 02 je třeba v mandátu uvést mimo jiných náležitostí také kód příjemce inkasa. Tento kód (PRINK) jednoznačně identifikuje příjemce inkasa. Česká národní banka z titulu své zákonné povinnosti řídit platební styk a po dohodě s Českou bankovní asociací stanovila Pravidla pro vedení registru příjemců inkas v České republice. Registr eviduje příjemce inkas v ČR pro potřeby inkasa SEPA Direct Debit (v EUR), tj. příjemce mající účty pro příjem inkasních plateb v EUR v bankách v ČR.
Identifikátor má umožnit plátci a jeho bance zkontrolovat údaje o subjektu v žádosti o inkaso s údaji uvedenými v souhlasu s inkasem ( SEPA MANDATE ). Některé země pro účely SEPA využívají identifikační kódy příjemců zavedené již dříve (např. pro vnitrostátní platební styk), v ČR se identifikační kód příjemce inkas nepoužíval. Poslední verze registru ze dne 30. září 2012 obsahuje 5 subjektů.
Kód PRINK má tvar CZkkZZZnnnnn, kde kk je kontrolka modulo 97, ZZZ nepoužívá se vyplňují se písmena ZZZ, nnnnn je číslo od 10000 do 99999, které jednoznačně určuje příjemce inkas.
Jednotlivý záznam v registru má tyto atributy: kód PRINK, název subjektu příjemce, IČ příjemce, kontaktní údaj příjemce určený ke zveřejnění (nepovinný) obvykle webová adresa, případně e-mail či další údaje dle volby příjemce, kontaktní údaj příjemce pro potřeby ČNB, datum počátku platnosti kódu PRINK, kód platebního styku (dle Číselníku CPS), která garantuje výše uvedené údaje o příjemci, datum poslední změny údajů (technický, informativní údaj) a záznam o důvodu změny.