Informace k tématům: - Zootechnická taxonomie - Exteriér HZ - Kondice HZ - Konstituce - Ranost - Genové zdroje - Rozdělení plemen dle prošlechtění Hlavní zdroje: Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 ČZU Praha Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B. Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B. wikipedia
zootechnická taxonomie
zootechnická taxonomie - navazuje na zoologickou druh plemeno = rasa v rámci plemene určujeme: ráz chov (kmen) linie rodina jedinec Obecnou taxonomickou jednotkou je POPULACE = skupina (plemeníků a plemenic) vzájemně se pářících jedinců podílejících se na genofondu Plemeník vybraný (komisionálně) samec k plemenitbě (s licencí k připouštění či inseminaci) Plemenice vybraná samice k plemenitbě
Plemeno = rasa Plemeno je základní taxonomická jednotka: - populace hospodářských zvířat téhož druhu - stejného fylogenetického původu - s charakteristickými morfologickými znaky a fyziologickými vlastnostmi (užitkovostí) - které se za standardních podmínek dědičně přenáší na potomstvo populace musí být dostatečně početná (zajištění reprodukce bez nutnosti příbuzenské plemenitby nebo křížení = připařování jiným plemenem)
Taxonomické jednotky uvnitř plemene: Ráz - skupina zvířat téhož plemene, vzniklá na velkém okrsku území, při plemenitbě preference určitých znaků nebo vykazující vlivem klimatologických podmínek vznik charakteristických odlišností - velikosti, zbarvení; Chov - skupina zvířat vykazující odlišnosti spojené s konkrétním místem chovu Kmen - skupina zvířat s výraznými odlišnostmi v zevnějšku, pocházející po vynikajícím plemeníkovi (zejména koně).
Linie Menší populace zvířat určitého plemene schopná samostatné reprodukce, vyznačující se určitými charakteristickými znaky a vlastnostmi a) genealogická (krevní) linie odvozená od jednoho společného předka plemeníka - zakladatele, výčet samčích potomků, bez ohledu na morfologickou, fyziologickou podobnost (např. pro sestavení připařovacích plánů), označená dle zakladatele, příslušníci linie nesou název zakladatele a odlišují se číslem. b) plemenná = chovná linie, cílevědomě vyhraněná, geneticky vyrovnaná skupina zvířat ze společného předka k němu příbuzensky blízká. Linie trvá cca 4-5 generací od vzniku buď zaniká nebo přechází v linii genealogickou.
Jiné formy linií dle metody plemenitby c) inbrední vytvořena záměrnou příbuzenskou plemenitbou; koeficient intenzity příbuzenské plemenitby (F x ) je 37,5% a více. d) izogenní linie skupina s vysokou genetickou podobností, koeficient příbuzenské plemenitby (F x ) je 90 % a více (zde monozygotická dvojčata, dělení embrya a embryotransfery) e) syntetická linie vznikla kombinací chovných linií i linií různých plemen f) tester linie vznikla méně intenzivní příbuzenskou plemenitbou; užívá se k testaci dosahování maximálního heterózního efektu (u drůbeže a prasat)
Rodina Skupina samičích zvířat pocházejících z matky zakladatelky (nepřesahuje zpravidla rámec chovu) Vzniká v rámci plemenné linie užití zejména u multiparních zvířat (prasata) skupina vlastních sourozenců matka dcera vnučka polosestry JEDINEC nejnižší taxonomická jednotka v zootechnice
NÁZVOSLOVÍ Čistokrevné zvíře příslušnost k plemeni ( potvrzení o původu až 5 generací předků stejného plemene), produkt čistokrevné plemenitby (páření jedinců stejného plemene). Evidence = plemenné knihy Plnokrevníci = čistokrevní teplokrevníci (dlouhodobě prošlechtěn na určitou vlastnost natolik, že ji nelze přikřížením jiného plemene vylepšit): např. anglický plnokrevník (jezdectví - dostihy) Příměs cizí krve je vyloučena, uzavřená plemenná kniha. Uzavření plemenné knihy = lze připsat pouze potomka jehož oba rodiče jsou zde zapsáni Polokrevnik produkt páření plnokrevníka s koňmi neplnokrevnými
Exteriér hospodářských zvířat
Exteriér zvířat Exteriér - souhrn vnějších morfologických znaků a vlastností zvířete vnější projev stavby a činnosti tkání, orgánů a partií těla zvířete (vnější forma fyziologických funkcí) K exteriéru počítáme zbarvení a pokryv těla. Interiér - lze zjistit např. po porážce či pitvě zvířete Exteriér výslednice spolupůsobení faktorů: Vnitřních (genetických): druhová a plemenná příslušnost, genotyp, pohlaví, věk Vnějších (negenetických): výživa, ošetřování (ustájení), pohyb, pracovní využívání zvířete, klima Zejména u koní zřejmý vztah mezi stavbou těla a využitím či výkonem.
Při posuzování exteriéru zvířat využíváme těch znaků a vlastností, které mají vztah k interiéru zvířat užitkovosti pro něž je zvíře chováno. Hlavní ukazatel pro výběr k chovu je u hospodářských zvířat je jejich užitkovost (resp. PH). Exteriér nemá být cílem, ale prostředkem k dosažení vysoké užitkovosti a konstituční zdatnosti. U zvířat oblíbených a okrasných (psi, kočky okrasní ptáci, okrasné rybky) je možno exteriér (s důrazem na estetické hledisko) považovat za hlavní užitkovou vlastnost.
Hodnocení exteriéru: Hodnotitel by měl brát v úvahu psychické a fyziologické vlastnosti individualitu zvířete, rovněž by měl přihlédnout ke kondici a věku zvířete. Méně závažné nedostatky v exteriéru mohou být vykompenzovány vysokou užitkovostí. Cílem hodnocení exteriéru nemá být pouze kritika vad posuzovaného jedince, ale je nutno si všímat i jeho předností. Změna v exteriéru např. metody selekce Upevnění znaku v populaci např. čistokrevná plemenitba včetně selekce Radikální změna v exteriéru např. křížení včetně selekce
Metody posuzování exteriéru Principem každého hodnocení exteriéru je srovnání hodnoceného zvířete s ideálem plemenným standardem. Zvíře posuzujeme jako celek (z přijatelné vzdálenosti) - v klidu a v pohybu Následuje hodnocení jednotlivých partií Metody subjektivní (starší metody význam trvá): - slovní popis - značkový klíč - bodové systémy Metody objektivní: - měření, vážení, fotografování, kamerování. Metoda kombinovaná: - lineární popis (moderní metoda)
Nejen posuzovatel exteriéru zvířat se musí této umění - dovednosti dlouhodobě cvičit učit, ale i zvíře musíme, k úkonům spojených s předvedením svého exteriéru přivykat připravovat. Zvíře musí být čisté, suché, ošetřené paznehty, kopyta, upravené hřívy, ocasní žíně, vyčesanou srst, mírně nakrmené, neunavené, zvyklé na vodění ošetřovatelem na vhodné předváděcí pomůcce: uzda - kůň ohlávka - hříbata, telata, jalovice, krávy, berani kožený obojek - kozy předváděcí tyč - plemenní býci proutek - volně prasata zvyklé na jiné prostory než stáj musí umět zaujmout základní postoj pro předvádění, hrubou chybou je např. odklánění hlavy od posuzujícího. Drůbež a kožešinová zv. se nepředvádějí, ale vystavují (ohrady, klece, voliéry)
Exteriér Výraz vysoké výkonnosti Výraz plemenné příslušnosti Výraz pohlavní příslušnosti Výrazem souladnosti a harmonie stavby těla Ukazatel zdravotního stavu (kondice), konstituce, věku
Exteriér Výraz vysoké výkonnosti (ne vždy platí) (hodnotíme stupeň vývinu souboru znaků charakterizujících užitkové zaměření zvířete užitkový typ) Exterierové znaky (tělesná stavba) charakterizují obecně užitkové zaměření, neurčí však kvantitu a kvalitu produkce.
Habitus (složka konstituce) - souhrn zevních tvarů jedince podmíněný jejich morfologickou stavbou a fyziologickou reaktivností. Typy: Dýchací (respiratorní) - odvozený slabošský; - odvozený mozkový; Zažívací (digestivní) Svalový (muskulatorní) přechod mezi dýchacím a zažívacím.
respiratorní habitus mléčný užitkový typ skotu Lichoběžníkový obrys trupu digestivní až muskulatorní habitus masný užitkový typ skotu Obdélníkový obrys trupu
Habitus respiratorní - dýchací (např. mléčná plemena skotu, anglický plnokrevník, nosná plemena drůbeže, dojná plemena ovcí) Dýchací respiratorní habitus - skotu temperament sangvinika dlouhý, plochý hrudník, dlouhá a plochá žebra široko od sebe, k páteři šikmo postavená, nápadné délkové rozměry, štíhlé tvary, ušlechtilá tělesná stavba, velká kapacita plic a srdce, čilý metabolismus, jemná kůže,
Mozkový (cerebrální) habitus je vedlejším habituálním typem nižší končetiny, kratší trup nápadně vyvinutá lebeční část hlavy s širokým, vysokým čelem výrazné, reaktivní oko energické pohyby menší energie svalová vysoký stupeň inteligence, vynikající učenlivost (lipický kůň, arabský plnokrevník, plemena loveckých psů výmarský ohař)
Slabošský (astenický) habitus je přešlechtěným habitem dýchacím odpovídá mu slabý, příliš reaktivní, méně rovnovážný temperament úzký hrudník se sklonem k zaškrcení nedostatečné hloubkové a šířkové rozměry nedostatečná funkční kapacita některých orgánů slabé osvalení příliš tenká kůže sklon ke slabošskému habitu vykazují někteří jedinci ušlechtilých plemen (např. jersey)
Habitus digestivní - zažívací (pl.chladnokrevných koní, klasická kombinovaná plemena skotu český strakatý skot; starší plemena prasat, plemena drůbeže - kočinka ) Skot habitus digestivní temperament - flegmatik relativně krátké tělesné partie vystupňovaný vývin v šířkových, hloubkových a zejména obvodových rozměrech relativně nižší končetiny kolmo k páteři postavená žebra relativně malá kapacita srdce a plic intenzivně vyvinutá zažívací soustava pomalejší metabolismus
Svalový (musculatorní) habitus přechodný typ mezi dýchacím a zažívacím habitem; nenese vyhraněný plemenný ani nervový typ; převažuje sangvinik; nápadně zvýrazněné osvalení. ušlechtilá masná plemena prasat (např. duroc, pietrain ) skotu (např. belgický modrobílý, limousine, charolais..) ovcí (texel )
Těsnější vtah mezi exteriérem a užitkovostí nacházíme u specializovaných plemen než u plemen s kombinovanou užitkovostí Užitkový typ zvíře s dokonale vyjádřenými znaky charakterizujících užitkové zaměření; Užitkové zaměření: a) specializovaná plemena (šlechtěno na jeden užitkový směr) b) kombinovaná (šlechtěno na více užitkových směrů)
plemena se specializovanou užitkovostí šlechtěná na jeden užitkový směr, vysoce specializovaná produkce, nebezpečí přešlechtění a degenerace, méně odolná k nepříznivým vlivům, vhodné pro intenzivně hospodařící podniky; vysoce náročná na podmínky prostředí (ošetřování - výživu); plemena s kombinovanou užitkovostí šlechtění na dva i více užitkové směry (žádný není nadměrně vyvinut), větší přizpůsobivost k podmínkám pevnější tělesná konstituce, proti specializovaným plemenům mají nižší úroveň užitkovosti širší chovatelské uplatnění Pokud jeden směr mírně převládá (v názvu převládá směr uvedený na druhém místě) sádelno-masný typ prasat, mléčno-masný, maso-mléčný skotu atd.)
Rozdělení plemen dle užitkovosti : Skot: Plemena dojná (mléčná): holštýnsko-frízský skot, jersey, ayrshire Plemena masná (produkce masa): charolais, aberdeen angus, hereford, limousine, belgické modrobílé Plemena s kombinovanou užitkovostí (zpravidla jeden směr mírně převládá záleží na linii): - maso-mléčná : český strakatý skot, simentálský skot - mléčno-masná: některé linie český strakatý skot
Rozdělení plemen dle užitkovosti prasata: Plemena masná (vysoký podíl masa v jatečném trupu): Klasický masný užitk, typ: bílá ušlechtilá prasata a typ landrase, (bílé ušlechtilé - otcovská linie), české výrazně masné, hybridi OL 87,88,89,99) Výrazně masné - pietrain, belgická landrase, duroc Bekonový typ - dánská landrase (porážka 90 kg) Plemena sádelná (produkce sádla, špeku ) - starší užitkové typy plemen: berkshire, střední bílé anglické rané plemeno, mangalica pozdní plemeno Plemena s kombinovanou užitkovostí (zpravidla jeden směr mírně převládá záleží na linii): - sádelno-masná, maso-sádelná: - anglické velké bílé a od něj odvozena národní bílá plemena (hybridi) Tržní typy - dle hmotnosti při porážce: V ČR prase výsekové : lehké - 105 110 kg těžké - 115 120 kg
Rozdělení plemen dle užitkovosti: OVCE Plemena dojná (vynikající mléčnost): východofrízská ovce, awassi, lacaune, assaf Plemena masná (produkce masa): (plodnost >140 %, přírůstky jehňat v odchovu >300 g /den, produkce vlny odpovídá standardu): suffolk, charolais, kent, texel Plemena vlnařská (vynikající produkce vlny), dle kvality vlny, počtu střiží: australské merino, jihoafrické merino Plemena velmi plodná: romanovská ovce (velmi plodné plemeno plodnost 250 350 % ), finská ovce, východofrízská ovce Plemena kožichová (produkce kůže): romanovská ovce, vřesůvka Plemena kožišinová (produkce kožišiny např. perzián) karakulská ovce Plemena s kombinovanou užitkovostí: (plodnost >140 %, přírůstky jehňat v odchovu 240 g /den, produkce vlny odpovídá standardu) Vlna maso (mléko): zušlechtěná valaška, šumavská ovce, cigája
Rozdělení plemen dle užitkovosti: KONĚ dle temperamentu: Teplokrevná plemena původ především z plemenné skupiny koní orientální nebo i kříženci s plemeny západní skupiny: koně lehčí tělesné stavby a živého temperamentu Využití pro jezdectví (dostihy ), zápřež (kočárová, klusácké dostihy) starokladrubský kůň, lipický kůň Plnokrevníci = čistokrevní teplokrevníci (dlouhodobě prošlechtěn na určitou vlastnost natolik, že ji nelze přikřížením jiného plemene vylepšit): - anglický plnokrevník (jezdectví - dostihy), arabský plnokrevník Chladnokrevná plemena pocházejí z plemenné skupiny koní západních : koně mohutní, těžcí, klidný temperament. Využití pro tah, nošení břemen práce polní a lesní, norický kůň, českomoravský belgický kůň, slezský norik,
Užitkové vlastnosti koní: Výkonnost koní Masná užitkovost koňské maso je velmi blízké hovězímu (výkrm mladých koní nevhodných k dalšímu chovu) Kůže, žíně, mléčná užitkovost (cca 140 dní, cca 1500 l) koňský hnůj
Rozdělení plemen dle užitkovosti: drůbež klasické rozdělení : Plemena nosná (produkce vajec) - leghornka bílá, vlaška koroptví (kur), khaki cambell (kachna) Nosné hybridy (velkochovy): Shaver, Hisex Brown, Tetra, Lohman, - Moravia SSL, Dominant Plemena masná (produkce masa) plymutka, kornyška (kur), - pekingská kachna, - plemena hus, krůt, holubů Masné hybridy: (velkochovy) brojlerová kuřata: Ross, Hybro, Cobb, Lohman, brojlerová kachňata, krůťata Plemena s kombinovanou užitkovostí (maso-vejce): rodajlendka, hempšírka, wyandotka, sasexka Plemena okrasná: hedvábnička Plemena sportovní: asijská bojovná plemena (kohouti)
Exteriér Výraz vysoké výkonnosti Výraz plemenné příslušnosti Výraz pohlavní příslušnosti Souladnost a harmonie stavby těla Ukazatel zdravotního stavu (kondice), konstituce, věku
Plemenné znaky: Souhrn typických morfologických, fyziologických a psychických znaků a vlastností, kterými se příslušníci jednoho plemene odlišují od jiných plemen; Plemenný typ: zvíře s dokonale vyjádřenými typickými znaky plemene Plemenný standard: souhrn požadavků na vlastnosti zvířat v dané etapě šlechtění - konkrétní požadavky na úroveň užitkovosti, exteriéru. Chovný cíl souhrn požadavků na významné morfologické, fyziologické, psychické vlastnosti plemene, vytýčený pro dlouhodobý zušlechťovací proces;
Vlastnosti plemene Vyrovnanost plemene vnější tělesné znaky jedinců (exteriér) vykazují jednotnost v rámci plemene, fyziologické (užitkové vlastnosti) určitá variabilita mezi jedinci plemene. Snaha šlechtitelů o vysoký stupeň homogenity plemene: - vyrovnanost v exteriéru, produkci i kvalitě produktů (vyrovnanost je nutná i z hlediska organizace chovu) Vyšší vyrovnanost je mezi jedinci specializovaných plemen než u plemen s kombinovanou užitkovostí Genetická proměnlivost jedinců plemene výběrem vhodných jedinců vzniklých vhodnou plemenitbou - schopnost zvířat zvyšovat svoji produktivitu,
Na vzniku plemen se podílí : - podmínky prostředí - člověk Pokud člověk o plemena nepečuje (neudržuje je - zanikají) Dle registru FAO Global Data Bank je k dispozici cca 7616 plemen hospodářských zvířat, cca 20 % plemen je ohroženo vyhynutím (citace: I. Majzlík, 2012) Zamezení zániku, udržení a rozvoj tzv. národních plemen podporuje ČR dotacemi tzv. Genové zdroje genové rezervy (od 90. let)
Podle stupně ohrožení plemene rozlišujeme: Plemeno - ohroženo vyhynutím: Počet plemenic 100 1000 nebo s počtem plemenných samců od 5 20 nebo plemeno jehož rozsah se blíží nebo mírně přesahuje 1000 jedinců (při klesajícím trendu).. Plemeno kriticky ohroženo vyhynutím: Počet plemenic je nižší než 100 nebo s počtem plemenných samců menším nebo rovno 5, nebo celkový rozsah populace je mírně nad 100 jedinců (při klesajícím trendu).
Rozdělení plemen podle stupně prošlechtění: - primitivní - přechodná (zušlechtěná, krajová) - kulturní (ušlechtilá)
I. Primitivní plemena rozhodující působení přírodních podmínek - přírodní selekce - převažuje malý zásah chovatele; otužilá venkovní odchov nízká užitkovost i variabilita častěji malý nebo velmi velký tělesný rámec odolná, skromná na výživu dlouhověká pevné zdraví - velká rezistence vůči chorobám Např. mongolský kůň, shetlandský pony, uherský stepní skot, mangalica, valaška, racka tvrdá konstituce pozdní dospělost (pohlavní i tělesná) výborné mateřské schopnosti
II. Přechodná (zušlechtěná, krajová) plemena Vznik z plemen primitivních - větší vliv člověka na utváření vzhledu a užitkovosti užitkovost vyšší než u primitivních plemen skromné, odolné, dokonale přizpůsobené místním podmínkám vzniku Např. kůň huculský, česká červinka, přeštické černostrakaté prase, česká zlatá kropenka, valašská ovce (zušlechtěná) krajová (rustikální) plemena podíl na tvorbě kulturních plemen - zdrojem vitality, zdraví a pevné konstituce GENOVÉ rezervy
III. Kulturní (ušlechtilá) plemena cílevědomá šlechtitelská práce; a) Vznik převážně selekcí např. arabský kůň, jerseyský skot, romanovská ovce b) Vznik křížením plemen a užitkových typů s následnou selekcí : (anglický plnokrevník, červenostrakatá plemena skotu, bílá plemena prasat..) Plemena intenzivních chovů maximálně vystupňovaná užitkovost; vysoká plodnost; ztráta přizpůsobivosti jemná konstituce, horší rezistence k chorobám (tendence ke zhoršování) zvýšené nároky na prostředí, krmení a ošetřování!
Genové zdroje
Úmluva o biologické rozmanitosti, v Rio de Janeiru v červnu 1992, (ČR ratifikuje r. 1993) FAO - OSN V ČR zákon ( O šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat ) č. 154 / 2000 Sb. a prováděcí vyhláška a rozhodnutí Mze: Národní referenční středisko pro uchování a využití genetických zdrojů HZ (sídlo VÚZV Uhříněves) - Rada genetických živočišných zdrojů Od roku 2012 nová verze Národního programu zvířat (poskytování státních dotací chovatelská sdružení vedou plemenné knihy) (naplňování programu péče o genetické zdroje) Centrální banka genetických zdrojů : Banka semene ČMSCH a.s. - Hradíštko pod Medníkem
Nejdůležitější důvody, proč je všeobecně třeba uchovat regionální plemena 1. Tato plemena představují tradiční, historicky podložené hodnoty určitého teritoria, zvířata jsou spjata s kulturou a sociálními vlivy této krajiny. 2. Většinou se jedná o populace s jedinci konstitučně tvrdými, mimořádně pevného zdraví a odolnosti, plně naplňující pojem interakce genotypu a prostředí 3. Existence původních genotypů hospodářských zvířat představuje v některých vyhraněných regionech "krajinotvorný prvek" s eventuálně příznivými dopady na agroturistiku. 4. U genetických zdrojů nešlechtěných na extrémní produkci je výjimečně dobrý předpoklad pro prosazení se v ekologické produkci potravin. 5. Termín Genetické zdroje nebo Genové rezervy" je používán pro ohrožená plemena právě proto, že takováto plemena mohou být zdrojem dosud, na současné úrovni genetiky, nepoznaných genů, jejichž ztrátě je potřeba zabránit. 6. Péče o genetické zdroje je i naplňováním Úmluvy o biologické rozmanitosti, přijaté v Rio de Janeiru v červnu 1992 a následně ratifikované i ČR v roce 1993.
Genové zdroje: (od r. 1992) skot : - česká červinka prase: - přeštické černostrakaté - český strakatý skot ovce : - šumavská koza: - bílá krátkosrstá bezrohá - valašská - hnědá krátkosrstá bezrohá koně: - starokladrubský nutrie: - stříbrná a vícebarevná - huculský - slezský norik - českomoravský belgický králík : český strakáč, český albín, český červený, český luštič, český černopesíkatý, moravský modrý, moravský bílý hnědooký Ryby: - kapr obecný, lín obecný, vyza velká, jeseter malý, pstruh duhový, pstruh potoční, sumec velký, síh peleď, síh maréna Drůbež : - česká slepice zlatě kropenatá; - česká husa Včela medonosná - plemeno kraňské (Apis mellifera carnica Pollmann, 1879)
Exteriér Výraz vysoké výkonnosti Výraz plemenné příslušnosti Výraz pohlavní příslušnosti Souladnost a harmonie stavby těla Ukazatel zdravotního stavu (kondice), konstituce, věku, kondice
Čím primitivnější plemeno tím více vystupňovaný pohlavní dimorfismus! U plemen skotu - dojná plemena výraznější pohlavní dimorfismus (ve srovnání s masnými plemeny) Obecně samci: - širší, kratší a hrubší hlava a krk (býci zátylek - tukovitě vazivový, hřebci na krku tukový hřeben) (kly kanců, kyrys zesílení kůže hřbetu) - mohutnější středotrupí, větší tělesný formát a hmotnost - zakrnělé mléčné žlázy, - živější temperament bojovnější, - silnější a hrubší hlas - pestřejší zbarvení (kohouti větší hřeben, ostruhy) Kastráti: (čím dříve kastrace, tím nevýraznější dimorfismus) - bývají vysocí, nohatí neharmoničtí - pozdní ukončení růstu, menší osvalení, sklony k tučnění Inersexualita býčice - freemartinismus
Exteriér Výraz vysoké výkonnosti Výraz plemenné příslušnosti Výraz pohlavní příslušnosti Souladnost a harmonie stavby těla Ukazatel zdravotního stavu (kondice), konstituce, věku, kondice
Souladnost a harmonie stavby těla - Podmíněna tvarem těla (obrysem těla a proporcionalitou) - Jednotlivé partie mají být v přiměřených vzájemných proporcích i k celku - Poměr výškových, šířkových a délkových rozměrů různých částí těla - Harmonie závisí na užitkovém typu, věku a podmínkách chovu
Vliv věku na harmoničnost kopytníci: (kůň, skot, ovce, koza): po narození: dobře vyvinuté končetiny a relativně méně vyvinutý trup intenzivně narostlé výškové rozměry prasata, šelmy a hlodavci: po narození: relativně lépe vyvinutý trup, méně končetiny Silueta mláďat promítnuta do siluety dospělého jedince
poruchy růstu a vývinu Embryonalismus např. důsledek nedostatečné výživy matky (nedostatečná výživa plodu v těle matky) slabý vývin končetin, krátká hlava, nízká hmotnost Infantilismus např. důsledek nedostatečné výživy mláděte po narození nevyvinuté šířkové a hloubkové rozměry nohatost, přestavěnost, slabá kostra
Exteriér Výraz vysoké výkonnosti Výraz plemenné příslušnosti Výraz pohlavní příslušnosti Souladnost a harmonie stavby těla Ukazatel zdravotního stavu (kondice), konstituce, věku, kondice
Zdraví - svěží vzhled - přiměřená reakce na podněty - narůžovělá sliznice přiměřené prokrvení bez patol. výtoků - chřípí teplé, suché - mulec, rypák studený a vlhký - kůže bez zánětů, dekubitů, patolog. pigmentace - srst lesklá, hustá přiléhavá, hladká (viz plemen. standard) - přiměřená teplota a dechová frekvence - kondice vzhledem k užitkovosti a plem. standardu (kachexie, ztučnění) - paznehty, kopyta nepřerostlá, bez zánětů a poškození
KONSTITUCE
Konstituce je stupeň zdraví daného jedince jako výsledek anatomické struktury a fyziologické činnosti tkání a orgánů těla. Navenek se projeví určitým stupněm reaktivnosti na okolí a různou odolností vůči škodlivým vlivům. (Bílek, 1933) Posuzování konstituce hodnocení adaptibility, odolnosti vůči zátěži (stresu) Praktické znaky dobré konstituce: - přiměřená užitkovost - zdraví - dlouhověkost Některé stresory: - transportní stres - psychosociální stres - alimentární stres - stres z pracovního zatížení Péče o konstituci - interakce genotypu a prostředí: optimalizovat životní podmínky, trénink, selekce dle KU (kontroly užitkovosti), KDZ (kontroly dědičnosti zdraví),
KONSTITUCE Temperament nervová složka Komplexe fyziologická složka Habitus tělesná stavba
Konstituční typy: Tvrdý = zdravý = silný = pevný Hrubý Lymfatický Jemný Slabý Obecně: Konstitučně jemní bývají jedinci plemen kulturních (= ušlechtilých) Konstitučně tvrdí bývají jedinci plemen primitivních a zušlechtěných Adaptační nedostatečnost hrozí zejména u kulturních plemen (v intenzivních chovech), pokud nejsou chována v optimálních podmínkách.
Temperament Typ síla vzruchu a útlumu rovnováha podnětu a útlumu rychlost měnlivosti reakce jiné hodnocení sangvinický velmi silný rovnovážný živý učenlivý, přizpůsobivý = optimální flegmatický silný rovnovážný klidný reflexy a reakce pomalejší přetrvávají (masná plemena, chladnokrevníci) cholerický velmi silný nerovnovážný velmi živý (nervózní) melancholický slabý nerovnovážný pomalý (apatický) hůře ovladatelná, při zátěži podléhá neurózám málo učenlivé, hůře ovladatelné a přizpůsobivé, typické pro kastráty (vůl, valach)
Habitus - souhrn zevních tvarů jedince podmíněný jejich morfologickou stavbou a fyziologickou reaktivností. Typy HABITU: Dýchací (respiratorní) - odvozený slabošský; - odvozený mozkový; Zažívací (digestivní) Svalový (muskulatorní) přechod mezi dýchacím a zažívacím.
Komplexe po nervové složce nejdůležitější komponenta konstituce; vrozený i získaný způsob fyziologických funkcí organismu; určuje reaktivnost organismu na okolí; projevuje se větší nebo menší odolností vůči nákazám a zátěžím vnějšího prostředí.
Komplexe Posuzování komplexe hledisko intenzity metabolismu (asimilačních a disimilačních) pochodů ve tkáních: Komplexe se zvýšenou oxidační činností zvýšené disimilační (rozkladné) pochody, v dospělosti nezvyšuje hmotnost - produkce (mléka, práci) na úkor tělesných tkání (odpovídá habitu dýchacímu) Komplexe se sníženou oxidační činností zvýšené asimilační (skladné) pochody, v dospělosti ztučnění zvyšování hmotnosti (odpovídá habitu výkrmovému) Komplexe s průměrnou oxidační činností vyrovnané asimilační a disimilační procesy (výdej energie se rovná přibližně příjmu) tuk se v dospělosti neukládá (odpovídá habitu svalovému)
1. Konstituce tvrdá (např. jedinci plemen česká červinka, přeštické prase, arabský plnokrevník, plemena s kombinovanou užitkovostí: český strakatý skot, zušlechtěná valaška, suffolk) Konstituce tvrdá, zdravá, silná, pevná: harmonická tělesná stavba; přiměřeně silná, dobře vyvinutá kostra; pevná hřbetní linie; přiměřená hloubka hrudníku; pevné spěnky; tvrdá a silná rohovina; pevné šlachy a vazy; čisté, výrazné klouby; středně silná, elastická kůže; hustá, lesklá, hladká srst; čilý metabolismus; zvířata dobře zužitkují potravu; vysoká výkonnost; dobrá schopnost aklimatizace; živý temperament; vystupňovaný mateřský pud u plemenic a pohlavní pud u plemeníků; dlouhověkost; celkově zdravý výraz.
2. Konstituce hrubá - vystupňovaná konstituce tvrdá; - středně silná kostra; silně vyvinuté, méně jadrné svalstvo; - silná kůže; hrubé husté chlupy; - bezvýrazné tvary na hlavě; - nezřetelné klouby; - horší zhodnocení krmiva; - pomalý metabolismus, sklon k tučnění; - mohutná tělesná stavba; - nižší skutečný užitek, než jaký slibuje exteriér Kříženka skotu a zubra
3. Konstituce lymfatická - vystupňovaná hrubá konstituce; - silná, ale málo pevná kostra; - silná, měkká, houbovitá kůže; - malá pohyblivost; - velmi pomalý metabolismus; - nápadný sklon k tučnění; - apatický temperament; - nízká odolnost; (např. masné plemeno slepic kočinka)
4. Konstituce jemná - ušlechtilá plemena mléčná, masná, nosná - slabá, ale dostatečně pevná kostra; pevné svalstvo; - celkově jemná a ušlechtilá tělesná stavba; - nápadně se rýsující tělesné obrysy (suchá těl. stavba); - pevné šlachy a vazy; - velmi jemná, tenká, elastická kůže; - jemné, hebké, přiléhavé chlupy; - velmi čilý metabolismus; - velmi živý temperament; - menší odolnost; - vysoké nároky na ošetřování a podmínky prostředí
5. Konstituce přejemnělá, slabá - slabá kostra a v důsledku toho exteriérové vady; - nedostatečné šířkové a hloubkové rozměry; - přestavěnost tělesné stavby; - tenké, slabé končetiny; - málo vyvinuté svalstvo; - nápadně tenké chlupy a kůže; - špatné zužitkování krmiva; - vysoká náročnost na podmínky prostředí, malá odolnost; - neuspokojivá užitkovost; - není typická pro plemeno, spíše pro jedince v rámci ušlechtilých plemen.
Přešlechtění - degenerace Zhroucení organismu snížení životaschopnosti následkem chybného šlechtění. Ke zhoršení konstituce může dojít i vlivem dlouhodobě uplatňované (mnoho generací) příbuzenské plemenitby (inbreeding).
Inbrední deprese Snížení hodnot znaku (nejprve reprodukčních, zhoršení konstituce) u potomků úzce příbuzných jedinců. Jev je vyvoláván déletrvající příbuzenskou plemenitbou, ke které dochází především v početně malých populacích. Malý počet jedinců v populaci a příbuzenské křížení vedou k neodvratnému poklesu genetické rozmanitosti populace. Vlivem déletrvající příbuzenské plemenitby - nárůst genotypů homozygotních kombinací alel genů na úkor heterozygotních (heterozygotnost je měřítkem genetické variability v populaci) Odkrytí i tzv. genetické zátěže, kterou si nese každý z jedinců (některé recesivní alely genů nesoucí genetická postižení, letální varianty genů, v heterozygotních kombinacích zůstávají skryty, v homozygotních kombinacích se snáze projeví). Část mutací v důsledku sbalancovaného genomu (vazba s geny příznivě působícími -preferovanými) vlivem genové vazby může přežívat v heterozygotním genotypu. Výsledkem je inbrední deprese (snížení užitkovosti, zvýšení frekvence genetických chorob).
Kondice zvířat aktuální stav (stupeň zmasilosti a ztučnění) daný úrovní výživy, podmínkami chovu (ošetření) a zdravotním stavem = i výsledek působení vnějšího prostředí - Chovná (plemenná) - Užitková (pracovní), Tréninková (závodní) - Výstavní - Žírná (výkrmová) - Hladová - Pastevní (skot)
1. Kondice chovná (plemenná) dobrý výživný stav; přiměřený temperament; harmonický zevnějšek; přiměřený vývin svalů; vyváženost tělesných funkcí; podmíněna plnohodnotnou výživou a přiměřeným pohybem užitkovost velmi dobrá žádoucí u plemenných a chovných zvířat
2. Kondice pracovní (užitková) středně dobrý výživný stav; nižší zásoby podkožního tuku; krmná dávka bohatší na glycidy; vystupňováním pracovní kondice vzniká kondice závodní (tréninková) (koně, chrti), která je podmíněná individuálním, specifickým tréninkem, která je typická vysokou úrovní metabolismu, hubené svalstvo vtažené břicho
3. Kondice výstavní nadprůměrný výživný stav zvířete; pečlivé ošetřování; podmíněná zejména pečlivou úpravou předváděného či vystavovaného jedince Reprezentace užitkového a plemenného typu
4. Kondice výkrmová (žírná) velmi bohatá výživa; Zaoblené tělesné tvary (ztučnění ve vyšším věku) u svalového habitu se projeví mohutným vývinem svalstva; u žírného habitu silnou vrstvou podkožního tuku a celkové ztučnění; Vhodná u zvířat ve výkrmu a k jatečným účelům Nežádoucí u plemenných a chovných zvířat opakem je kondice hladová, která je charakteristická špatným výživným stavem, vyhublostí a sešlostí zvířat.
5. Kondice hladová Nežádoucí u zvířat charakteristická špatným výživným stavem, vyhublostí a sešlostí zvířat. neměla by se vyskytovat u zdravých zvířat
Ranost hospodářských zvířat
Ranost: 1. schopnost rychlejšího růstu; 2. časnější ukončení vývinu; dřívější pohlavní dospělost - dřívější dosažení chovatelské dospělosti; relativně kratší březost relativně rychlejším stárnutí nižší věk dožití 3. dřívější poskytování užitkovosti; 4. vázaná na užitkový typ často souvisí s muskulatorním nebo digestivním typem (případně až lymfatickou konstitucí) často spojena s dobrou výkrmností a časnějším a intenzivnějším ukládáním rezervního tuku v souvislosti s výše uvedenými body - raná plemena se lépe hodí pro intenzivní metody výkrmu (při kvalitní výživě) Za stejných podmínek a věku: jatečná (výtěžnost) hmotnost raných masných plemen (hybridů) je vyšší (než např.pozdních) a kvalita masa je lepší.
Ranost schopnost rychlejšího růstu a časnějšího ukončení vývinu ve srovnání s jinými plemeny (nebo jedinci, liniemi, rázy) i druhy, souvisí s užitkovými typy. plemena: raná středně raná pozdní velmi pozdní Ranější: masná plemena skotu, ovcí, prasat; ale i např.vietnamské svislobřiché prase, specializovaná plemena skotu s vysokou mléčnou užitkovostí, chladnokrevná plemena koní). Současná plemena (kulturní) hospodářských zvířat jsou obecně ranější ve srovnání s primitivními plemeny či nedomestikovanými zvířaty. Vnitřní činitele ranosti: dědičný základ a hormonální činnost Vnější činitelé ranosti: úroveň výživy v mládí
znaky ranosti ve vztahu k masné užitkovosti relativně kratší končetiny; široký, kratší hřbet; výrazné objemové a hloubkové proporce; typické pro masná plemena skotu, ovcí a prasat; oxford down
Vztah ranosti a stupně prošlechtění plemen: Ranost: raná (středně raná, pozdní) velmi pozdní Stupeň prošlechtění: (ušlechtilá) (zušlechtěná) (primitivní) holštýnský skot bílé ušlechtilé česká červinka přeštické prase uherský stepní skot mangalica skotský náhorní skot