Porada pořizovatelů 11/2016
... 2
Aplikuje-li správní úřad neurčitý právní pojem, musí vyložit, co pod ním rozumí, které znaky k jeho naplnění vyhledává, v jakém rozsahu a jakým procesem je nalezl, a jakou logickou úvahou shledal, že jsou dány. Výklad neurčitých pojmů musí být předvídatelný do té míry, že v obdobních případech musí být tyto pojmy vykládány obdobně, aby nedocházelo k libovůli při aplikaci práva a vytváření nedůvodného rozdílného zacházení. Výklad neurčitého právního pojmu je správním soudem chápán jako výklad práva. Vyklad neurčitého právního pojmu je tedy možné přezkoumávat správním soudem v plném rozsahu. 3
Internetový článek z července 2009: Kde se tedy stala chyba a kudy ven z takové právní nejistoty? Hlavní vina výjimečně možná neleží na zákonodárci, který opomněl určité pojmy definovat, ale především na straně zpracovatelů územních plánů, kteří s oblibou používají pojmy, jež právní řád nezná a jejichž výklad tak může být velmi vratký. V územních plánech je nutno používat v maximálním rozsahu jen pojmy, které zná právní řád a které definuje S tímto názorem nelze souhlasit, alespoň ne v případě pojmu vyjadřujícího neurčitou intenzitu využití území. 4
Je třeba si uvědomit, že urbanista nemá v době zpracovávání územního plánu informace o bližším charakteru budoucího záměru (zda budou vyráběny šperky nebo lodě, zda bude chován hmyz nebo skot, ). Urbanista ani pořizovatel územního plánu tak nemohou dopředu přesně specifikovat přijatelnou míru využití. Proto je nutné dát prostor správním orgánu, aby se sám v každém jednotlivém případě rozhodl, po posouzení všech specifik a okolností konkrétního případu. 5
Tento postup je legitimní i v právních předpisech jelikož existují takové pojmy, pro které nelze stanovit kritéria použitelná pro všechny možné vztahy, ve kterých se mohou uplatnit. (Např. 14 zákona o azylu: Jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu. ) 6
Intenzitu využití lze v územním plánu regulovat obecnými podmínkami i přesnými parametry. Obecné podmínky mohou být např.: nedojde k narušení užívání staveb v okolí a ke snížení kvality prostředí, využití musí být slučitelné s hlavním využitím, apod. Nápomocný může být i příkladný výčet, ze kterého lze odvodit přípustná intenzita využití např. truhlárny, pekárny, chovatelství a pěstitelství samozásobovacího charakteru, apod. Přesné parametry mohou být např.: maximální procento využití užitné plochy pro výrobu, maximální výška zástavby pro zemědělství apod. 7
... 8
Závěr: Nerezignovat v územním plánu na výklad pojmů v něm použitých a to i přes úskalí výše zmíněné neznalosti budoucích záměrů a také úskalí vyplývající z ustanovení 43 odst. (3) stavebního zákona, o přípustné podrobnosti územního plánu. V územním rozhodování, které je vrcholem územního plánování, se v případě ponechání prostoru územním plánem, nevyhneme nutnosti definovat přípustnou míru využití, na základě podrobné znalosti okolností a specifik jednotlivého záměru a to i přes úskalí možného přezkumu soudem. 9
Závěr Děkuji za pozornost 10