Výskyt nadváhy a obezity



Podobné dokumenty
Výskyt nadváhy a obezity

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

Prevence nemocí vyvolaných nadváhou a obezitou prostřednictvím sportu

Přehled základních faktů k tvorbě Národní strategie Zdraví 2020 Pohybová aktivita

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

Mediální kampaně k propagaci zdravého životního stylu

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Předběžné výsledky. Socialní & Ekonomické Determinanty nerovností v obezitě a užívání tabáku včeské republice

Státní zdravotní ústav Praha

PREVENCE DĚTSKÉOBEZITY MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE

Kampaň a soutěž pro děti základních škol

1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné. hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Podpora pohybových aktivit v obcích jak na to?

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

SISP - charakteristika výběrového souboru

9803/05 IH/rl 1 DG I

Projekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace

Prevence a léčba obezity v Evropské unii Současný stav v ČR

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

EHIS Vybrané výsledky v Evropě. Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav. 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017

Pohyb do škol Projektováčinnost v oblasti podpory pohybové aktivity

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ - OBĚD A SVAČINA SYTÍCÍ,PREVENTIVNÍ A EDUKATIVNÍ VÝZNAM P. TLÁSKAL

Výskyt nadváhy a obezity

Zdravotní stav české populace výsledky studie EHIS/EHES 2014

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů

Doprava a zdraví - souvislosti. MUDr. Helena Kazmarová,, SZÚ MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D., MZ ČR

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění

Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha

STUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

SPORT NEJPŘIROZENĚJŠÍ PREVENCE ZDRAVOTNÍCH RIZIK

Přijmi a vydej 2009 MUDr. Věra Kernová MUDr. Ludmila Skálová Státní zdravotní ústav Praha

WHO podporovaný evropský projekt COSI výsledky monitorování v ČR a v Evropě

Výběrové šetření EHES

Nadbytek soli škodí dětem i dospělým The 2nd CZ - Salt Awareness Week 2013 (týdenní masmediální kampaň od listopadu 2013

Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s.

Celospolečenské ztráty z dopravních nehod a nedostatku pohybu Zdravotní přínosy aktivní mobility

Obezita u dětí je rizikem diabetu 2. typu Irena Aldhoon Hainerová

KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Ozdravení školního stravování z pohledu hygienika

Důsledky podfinancování českého sportu. Michal Kraus

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem.

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Staré a nové výzvy v ochraně veřejného zdraví v MSK

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Výživa. pilíř zdraví.

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Diabetes neboli Cukrovka

Balíček ICN 2009 Ohlédnutí

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/

Studie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová

Výsledky studie vývoje a úrazovosti u školních dětí IGA MZ ČR NS (Rok ) MUDr. Zuzana Zvadová RNDr. Stanislav Janoušek

STUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016

CUKROVKA /diabetes mellitus/

Státní zdravotní ústav Praha

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

1 Zdraví, právo na zdraví

Strategie Zdraví 2020 v mezinárodním kontextu Změna přístupu k vlastnímu zdraví

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

Název: Zdravý životní styl 1

Je rutinní vážení těhotných zbytečností či ještě stále prvním krokem k prevenci těhotenských komplikací?

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

Hodnocení stavu výživy. MUDr. Matej Pekař

Výživová politika v evropském regionu WHO. Zuzana Derflerová Brázdová Masarykova univerzita

Rekondice a regenerace

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008

MOTIVY STRAVOVACÍCH ZVYKLOSTÍ A OBEZITA V RODINĚ

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY

Využití a prezentace dat šetření EHIS ČR

Transkript:

Datum: září 2013 Výskyt nadváhy a obezity Definice: Procentuální zastoupení dospělých osob v populaci s nadváhou (index BMI 25-29,9 kg/m 2 ) a obézních (index BMI nad 30 kg/m 2 ) 1, podíl dětí s vyšší než normální váhou (podle BMI standardů pro mládež podle (1), používaných v mezinárodní studii The Health Behaviour in School-aged Children - HBSC) 2. Kód: RPG2_Hous_E2 Úvod Indikátor popisuje vývoj výskytu nadváhy a obezity u dospělých osob a dětí ve věku 13 a 15 let a srovnává jej se zahraničními údaji. Zdrojem informací jsou výběrová šetření, prováděná Ústavem zdravotnických informací a statistiky a periodické mezinárodní šetření zdravotního stavu a životního stylu dětí a mládeže HBSC (The Health Behaviour in School-aged Children (2,3,4)). Odůvodnění Nadbytek energeticky bohatých potravin a nedostatek přirozeného pohybu jsou vedle genetických dispozic základními příčinami obezity. Výskyt nadváhy a obezity má v průmyslově rozvinutých zemích rostoucí trend, což přináší značný problém pro veřejné zdraví. Jedná se o významný rizikový faktor vzniku závažných onemocnění. Právě chronická neinfekční onemocnění, která jsou způsobena zejména špatnými stravovacími návyky a nedostatečnou pohybovou aktivitou, představují nejčastější příčinu úmrtí v rozvinutých zemích. Klíčové sdělení Polovina dospělých v České republice má vyšší než normální hmotnost a tento podíl se nedaří snižovat, počet obézních osob od počátku 90. let dokonce stoupá. Choroby spojené s obezitou jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí, kterým je možné předcházet, po onemocněních souvisejících s kouřením. Také podíl dětí s vyšší než normální váhou narůstá, zejména chlapců každý pátý chlapec má vyšší než normální váhu. Přitom je známo, že s výskytem nadměrné hmotnosti v dětském věku stoupá riziko nadváhy v dospělosti se všemi negativními následky. Je zřejmé, že jednotlivě vyvíjené aktivity různých subjektů na podporu zdravého stravování a přiměřené fyzické aktivity nejsou v širším měřítku účinné a že jsou zapotřebí opatření ve všech oblastech vládní politiky, na všech úrovních veřejné správy pomocí řady nástrojů včetně legislativních, s účastí soukromého sektoru (např. potravinářského průmyslu) a občanské společnosti. 1 Body mass index je hodnota vypočtená podle vztahu váha (v kg) dělená výškou (v metrech) na druhou 2 Pro posouzení nadváhy a obezity u dětí (7-18 let) jsou v ČR používány národní standardy BMI, založené na výsledcích celostátního antropologického výzkumu. Za nadváhu je považováno zařazení jedince podle BMI do pásma mezi 90. až 97. percentilem BMI, za obezitu zařazení do pásma nad 97. percentil. Zdroj Standardy léčebných postupů a kvalita ve zdravotní péči, Pediatrie, Obezita u dětí, květen 2011.

Grafy Obr. 1 Podíl osob (15+ let) s nadváhou (BMI 25 29,9) a obezitou (BMI přes 30) v letech 1993-2008, ČR MUŽI ŽENY 70 70 60 60 % 50 40 30 10.4 10.4 15.0 13.4 17.3 Obezita Nadváha % 50 40 30 12.3 12.1 13.6 16.1 17.5 20 10 44.1 40.1 41.8 42.5 45.2 20 10 28 29.1 30 30.4 29 0 1993 1996 1999 2002 2008 0 1993 1996 1999 2002 2008 Pozn.: Na základě údajů respondenta o výšce a hmotnosti. Zdroj: ÚZIS (9) Obr. 2 Podíl dětí ve věku 13 a 15 let s udávanou vyšší než normální hmotností ve třech etapách studie HBSC, ČR Pozn.: Na základě údajů respondenta-dítěte o své výšce a hmotnosti. Zdroj: HBSC studie 2001/2002, 2005/2006 a 2010 (2,3,4)

Obr. 3 Podíl 13letých dětí s nadváhou a obézních mezinárodní srovnání (vybrané země), 2009/2010 Pozn.: na základě údajů respondenta dítěte o své výšce a hmotnosti. Zdroj: HBSC studie 2009/2010 (5) Tabulka k obr. 3 Chlapci Dívky USA 32 22 Řecko 25 15 Portugalsko 22 13 Španělsko 21 13 Polsko 21 13 Itálie 20 14 ČR 20 7 Slovensko 20 8 Maďarsko 19 10 Finsko 19 14 Rakousko 17 11 Německo 15 13 Švédsko 13 9 Francie 13 10 Norsko 13 9 Litva 13 8 Dánsko 10 8 Holandsko 9 8 Popis grafů Na obr. 1 je porovnán výskyt nadváhy a obezity u dospělých osob mezi jednotlivými studiemi zdravotního stavu, prováděnými v letech 1993, 1996, 1999, 2002 a 2008. Zdroji dat byla šetření zdravotního stavu obyvatel - HIS - výběrová šetření o zdravotním stavu a mezinárodně srovnatelné Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu EHIS. Šetření zajišťoval Ústav pro zdravotnické informace a statistiku. Údaj o BMI je získáván z odpovědí respondenta na otázku týkající se váhy a výšky. Pravděpodobnost nadváhy je

u mužů 2,4 krát větší než u žen (9), důvodem může být také odlišná tělesná stavba mužů a žen při stejných kritérií pro nadváhu pro oboje pohlaví (BMI nad 25). Další obdobné šetření o zdravotním stavu obyvatel je plánováno na rok 2014. Obr. 2 porovnává údaje ze tří etap mezinárodní studie The Health Behaviour in Schoolaged Children pro 13leté a 15leté děti v České republice. Údaje z odpovědí dětí na otázku týkající se výšky a váhy byly zpracovány podle BMI standardů pro mládež (1). Z grafu je patrný postupný vzestup výskytu chlapců s udávanou vyšší než normální hmotností. U 13-ti letých dívek došlo k návratu na nižší hodnotu srovnatelnou s první etapou šetření, u 15-ti letých dívek výsledek odpovídá předchozímu šetření. Na obr. 3 je zobrazeno srovnání výsledků o výskytu dětí udávajících vyšší než normální hmotnost v zemích Evropy a pro srovnání také v USA. ČR se nejen v tomto výběru řadí do horší poloviny sledovaných zemí. Souvislost zdraví a životního prostředí Obezita zvyšuje riziko řady chorob, zejména kardiovaskulárních (např. ischemická choroba srdeční, arteriální hypertenze, srdeční selhání, cévní mozková příhoda, tromboembolická nemoc), metabolických (např. diabetes mellitus II), některých nádorových (např. kolorektální karcinom) a onemocnění pohybového aparátu (např. artróza nosných kloubů). Obezita rovněž významně zvyšuje riziko respiračních a gastrointestinálních nemocí (např. nealkoholického tukového postiženi jater a dalších chorob, (6)). Může být provázena řadou psychických a psychosociálních problémů. Studie realizovaná v roce 2005 společností STEM/MARK, jejímž iniciátorem byla Česká obezitologická společnost ČLS JEP ve spolupráci s Národní radou pro obezitu potvrdila, jak významně nejenom obezita (BMI nad 30), ale i nadváha (BMI 25-30) ovlivňuje výskyt zdravotních komplikací. Nadváha zvyšuje riziko zvýšeného krevního tlaku a nemocí srdce a cév více než třikrát, cukrovky 2,5 krát, dny a onemocnění kloubů a páteře 2 krát. U obezity je riziko ještě vyšší, v případě cukrovky 7 krát, zvýšeného krevního tlaku více než 5 krát, nemocí srdce a cév 5 krát (7). Podíl obézních dětí se podle Světové zdravotnické organizace za posledních 20 let ztrojnásobil. Hlavní příčinou vzniku nadváhy a obezity u dětí je zhoršující se životní styl, který provází nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Riziko nadváhy v dospělosti stoupá s výskytem nadměrné hmotnosti v dětském věku. Velkou roli hraje výskyt nadměrné hmotnosti v rodině. S nadváhou rodičů se výrazně zvyšuje riziko nadváhy u dítěte v rodinách, kde jsou oba rodiče obézní, má dítě ve věku 6 12 let více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že bude také obézní, u dospívajících je toto riziko dokonce téměř pětinásobné. Vliv mají jak genetické faktory, tak skladba jídelníčku a celkový životní styl rodiny. Souvislost s politikami Světová zdravotnická organizace na základě celosvětového hrozivého nárůstu počtu lidí s nadměrnou hmotností zpracovala v roce 2004 Globální strategii pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví (Global Strategy for Diet, Physical Activity and Health, DPAS), která je zaměřena zejména na prevenci. Vede státy k tomu, aby implementovaly strategii zdravotní politiky boje proti obezitě do zdravotnictví a dalších odvětví. Součástí strategie je například podpora programů pro školy, které mají vést děti k pohybu a zdravějším stravovacím návykům. Evropská komise zřídila v roce 2005 EU akční platformu pro výživu, fyzickou aktivitu a zdraví. Úkolem členů je investovat zdroje na boj proti obezitě, aktivně podporovat zdravou výživu a fyzickou aktivitu, vyměňovat si vědomosti o tom, jaké aktivity jsou účinné a neúčinné a šířit dodržování zásad v rámci EU v praxi. V roce 2006 byla přijata Evropská charta proti obezitě, dokument vyzývá především k ochraně dětí před reklamou nezdravých výrobků. V roce 2007 byla Komisí Evropských společenství vydána tzv. Bílá kniha Strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou, která shrnuje možné cesty k omezení

nemocí spojených se špatnou výživou, inaktivitou a obezitou pro integrovaný postup v rámci EU. Opatření mají působit ve všech oblastech vládní politiky, na všech úrovních veřejné správy pomocí řady nástrojů včetně legislativních, s účastí soukromého sektoru (např. potravinářského průmyslu) a občanské společnosti. V zásadě jde o lepší informování spotřebitele, zejména o kvalitě potravinářských výrobků a jejich správném výběru, zpřístupnění zdravých možností, včetně iniciování změny složení potravin, a všestrannou podporu fyzické aktivity. V České republice byl v roce 2002 schválen Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století, jehož cíle s problematikou obezity úzce souvisí, a to zejména ve snaze snížit výskyt neinfekčních nemocí a posílit zdravější životní styl. Proto byl na Ministerstvu zdravotnictví vytvořen Národní program zdraví projekty podpory zdraví, který usiluje prostřednictvím neinvestičních dotací o zvýšení povědomí občanů o zdravém způsobu života a možnostech prevence nemocí a o změny jejich chování. V rámci dotačního programu byla Ministerstvem zdravotnictví vydána Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR. Tato doporučení byla připravena pracovní skupinou hlavního hygienika ČR pro návrhy postupů k implementaci Globální strategie pro výživu, fyzickou aktivitu a zdraví ve spolupráci s Národní radou pro obezitu a Společností pro výživu. V roce 2004 byla zřízena Národní rada pro obezitu, která se zabývá problematikou výživy a potravin, fyzické aktivity, léčby obezity, dětské obezity, komunitními programy a edukací. Měla za úkol vytvořit Národní akční plán prevence a léčby obezity, což se bohužel zatím nezdařilo. V roce 2013 byla schválena nová Koncepce hygienické služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví, kterou zpracovala pracovní skupina odborníků včetně hlavního hygienika. Koncepce je základem pro strategii prevence nemocí, zdravotních rizik a zlepšování zdravotního stavu populace ČR. Dostatečná pohybová aktivita a správná výživa jsou prioritami koncepce. Sledování výskytu obezity v populaci zařadily některé evropské země jako jeden z indikátorů udržitelného rozvoje/života. Hodnocení Podle aktuálních údajů (Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR EHIS CR 2008) má hmotnost nad hranicí normální hmotnosti 54 % dospělé české populace, z toho 17 % trpí obezitou (BMI nad 30). K tak vysokému podílu populace s nadměrnou hmotností přispívají větší měrou muži, z hlediska věku pak starší lidé. V populaci je 63 % mužů a 46 % žen s vyšší než normální hmotností (BMI nad 25). Nárůst mezi lety 2002 a 2008 byl statisticky významný u mužů. U mužů také došlo k statisticky významnému nárůstu obézních (BMI nad 30), u žen se podíl obézních nezměnil. Nejvyšší nárůst výskytu obézních byl ve věkové skupině 35 44letých mužů, u žen ve skupině 65-74letých. Studie dokumentují také nárůst počtu dětí s vyšší než normální hmotností. Podle poslední etapy šetření HBSC (4) činí v ČR podíl 13-15letých chlapců s vyšší než normální hmotností asi 19 %, dívek o polovinu méně. Ze srovnání tří etap studie HBSC vyplývá, že v ČR došlo v posledních zhruba 10 letech k 50% nárůstu počtu chlapců s vyšší než normální hmotností. U dívek je třeba brát v úvahu větší pravděpodobnost podhodnocení situace vzhledem k tomu, že studie vychází z údajů reportovaných samotnými dětmi. Podle české studie (7), provedené v roce 2005 společností STEM/MARK, jejímž iniciátorem byla Česká obezitologická společnost ČLS JEP ve spolupráci s Národní radou pro obezitu, byl výskyt nadváhy a obezity u 6-12letých dětí kolem 20 % a u 13-17letých pak 11 %. Podle studie Světové zdravotnické organizace Childhood obesity surveillance

initiative (8) z roku 2008 mělo v ČR 15 % 7letých chlapců a 12,7 % 7letých dívek vyšší než normální hmotnost; 8,2 % chlapců a 5,4 % dívek bylo obézních. Zdroj dat ÚZIS Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny, Aktuální informace 70, 2010 http://www.uzis.cz/rychle-informace/evropske-vyberove-setreni-zdravotnim-stavu-crehis-cr-index-telesne-hmotnosti-fyzicka-aktivita-spotr Studie The Health Behaviour in School-aged Children - HBSC 2001/2002, 2005/2006 a 2009/2010 http://www.euro.who.int/ data/assets/pdf_file/0008/110231/e82923.pdf http://www.euro.who.int/ data/assets/pdf_file/0005/53852/e91416.pdf http://www.euro.who.int/ data/assets/pdf_file/0003/163857/social-determinants-ofhealth-and-well-being-among-young-people.pdf Popis dat Šetření ÚZIS HIS, Informace ÚZIS ze šetření EHIS 2008 Studie HBSC 2001/2002, 2005/2006, 2009/2010 V případě všech šetření zpracované odpovědi respondentů na výšku a váhu. Geografické pokrytí Reprezentativní výběr pokrývající ČR Perioda 2002-2008 2001/2002 2009/2010 Frekvence aktualizace Periodicky po 4-5 letech Kvalita dat Údaje jsou získávány na základě odpovědí respondentů, nikoliv objektivního měření, což může vést k pod- i nadhodnocení situace. Citace 1. Cole TJ et al. Establishing a standard definition for child overweight and obesity worldwide: international survey. British Medical Journal, 2000, 320:1240 1243. 2. The Health Behaviour in School-aged Children study; international report from the 2001/2002 survey, WHO 2004. http://www.euro.who.int/ data/assets/pdf_file/0008/110231/e82923.pdf 3. The Health Behaviour in School-aged Children study; international report from the 2005/2006 survey, WHO 2008. http://www.euro.who.int/ data/assets/pdf_file/0005/53852/e91416.pdf 4. Kalman M. et al.: Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků. HBSC Česká republika 2010. Universita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2983-0. 5. Social determinants of health and well-being among young people. Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study: international report from the 2009/2010 survey, WHO 2008 http://www.euro.who.int/ data/assets/pdf_file/0005/167423/e96444_part2_3.p df 6. Braunerová R., Hainer V.: Obezita diagnostika a léčba v praxi, Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity, Endokrinologický ústav, Praha, Med. Pro Praxi 2010; 7(1): 19 22, http://www.solen.cz/pdfs/med/2010/01/05.pdf

7. Kunešová M.: Tisková konference Životní styl a obezita v České republice Praha, 5. dubna 2006. www.stemmark.cz/download/press_release_obezita_kunesova.pdf 8. Kunešová M. et al.: CHILDHOOD OBESITY SURVEILLANCE INITIATIVE IN THE CZECH REPUBLIC, PRELIMINARY RESULTS. http://www.anthropology.cz/kongres/data/download/14_oral_kunesova_prochazk a_vignerova_braunerova_parizkova_riedlova_zamrazilova_steflova_wijnhoven_cz ech_republic.pdf 9. ÚZIS Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny, Aktuální informace 70, 2010, http://www.uzis.cz/rychle-informace/evropske-vyberove-setrenizdravotnim-stavu-cr-ehis-cr-index-telesne-hmotnosti-fyzic Další informace Česká obezitologická společnost http://www.obesitas.cz/download/dospeli_web.ppt#11 Stop obezitě http://www.stob.cz/ SZÚ http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/nadvaha-a-obezita-1 Autor: RNDr. Vladimíra Puklová, Státní zdravotní ústav