Předběžné výsledky. Socialní & Ekonomické Determinanty nerovností v obezitě a užívání tabáku včeské republice

Transkript

1 Socialní & Ekonomické Determinanty nerovností v obezitě a užívání tabáku včeské republice Předběžné výsledky E. Gottvaldová /MZd/ & L. Kostelecká /MZd/ & S.Simpson /WHO/ a kol. 22 září 2011, Praha

2 O projektu Priorita 1: Nepřenosná onemocnění Očekávané výsledky: Posílení politik veřejného zdraví za účelem lepší reakce na hlavní rizikové faktory a socioekonomické determinanty zdraví se zaměřením se na prevenci obezity a užívání tabáku. Produkt: Zhodnocení a tvorba doporučení ohledně sociálních determinant obezity a kouření a distribuce rizik v rámci české populace.

3 Co bylo dosud provedeno? Schůzka v říjnu 2011 k diskuzi nad účelem & rozsahem projektu Návrh rámce profilu Přehled literatury identifikující klíčové zdroje dat & analýza Sběr & přezkoumání dat s přispěním expertů & jejich podporou

4 Minimum pro ekvitu ve zdraví Sarah will provide input along lines of CSDH final report, minimum equity surveillance etc

5 Obezita: zátěž nemocemi? Více než 50% české populace trpí nadváhou nebo obezitou 100% 90% 15 Overweight and obesity (%) % 70% % 50% 40% 30% Nadváha: BMI > 25 Obezita: BMI > 30 20% 10% 0% normální hmotnost nadváha obezita years Source: upraveno podle STEM/MARK, a.s. Vnitřní lékařství 2010; 56(10):

6 Obezita: zátěž nemocemi Od r se obsolutní počet dětí a daolescentů léčených pro nadváhu či obezitu než zdvojnásobil (UZIS, 2010) Nárůst jedinců trpících nadváhou či obezitou u obou pohlaví, i když Muži trpí nadváhou či obezitou častěji než ženy Nadváha a obezita jsou častější u jedinců starších 50let věku Source: upraveno podle STEM/MARK, a.s. Vnitřní lékařství 2010; 56(10):

7 Obezita: zátěž nemocemi Nadváha a obezita jsou hlavními přispěvateli k hlavním rizikovým faktorům chronických neinfekčních onemocnění V roce 2010 přibylo v ČR téměř nových případů Diabetes Mellitus 2 Typu (DM) DM 2 Typu patří k nejnákladnějším onemocněním 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Overweight and obesity (%) normal weight overweight years obesity Source: upraveno podle STEM/MARK, a.s. Vnitřní lékařství 2010; 56(10):

8 Obezita: hlavní rizikové faktory (Ne)Zdravé stravovací návyky Pohybová (Ne)Aktivita Alkohol (?)

9 (Ne)Zdravé stravovací návyky Vyšší konzumace masných výrobků a nízká konzumace ovoce a zeleniny jsou charakteristické pro dospělé trpící nadváhou a obezitou HBSC 2010 data naznačují, že děvčata jedíčastěji ovoce, zeleninu a light produkty a zároveň jí méně častěji maso, mléčné výrobky a pijí méněčastěji mléko a soft drinky než chlapci Chlapci se zvyšujícím se věkem jedí méně ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a light produktů, na druhé straně jedí více masa a masných produktů

10 (Ne)Zdravé stravovací návyky Děti (4 14 let věku) v průměru konzumují 250g of O&Z na osobu/den (SISP, SZÚ 2010) Děti konzumují pouze 3 porce O&Z za den (doporučení 5 porcí O&Z za den) Podle HBSC 2010 dat pouze polovina dětí každý den snídá S narůstajícím věkem počet dětí, které snídají klesá Podle HBSC 2010 dat 73,4% dětí obědvá ve školní jídelně Počet dětí, které obědvají ve školní jídelně klesá s věkem 79,5 % of 11letých vs 64,5 % 15letých

11 Pohybová (Ne)Aktivita Volnočasová pohybová aktivita je na poměrně nízké úrovni Po 25 roku věku je většina dospělé populace během svého volného času pohybově neaktivní Muži se zabývají intenzivnějšími pohybovými aktivitami více než ženy, i když Více než polovina žen a třetina mužů uvádí, že se pohybové aktivitě nevěnují vůbec Source: Vnitřní lékařství 2010; 56(10):

12 Pohybová (Ne)Aktivita Pohybová aktivita - Alespoň 1 hodinu denně - HBSC let věku 13 let věku 15 let věku Chlapci Dívky boys girls Chlapci Dívky Vůbec 3,7% 3,4% 3,2% 2,0% 2,8% 4,1% 1 5,7% 7,4% 6,6% 7,8% 5,7% 8,9% 2 11,1% 11,6% 7,5% 12,8% 10,4% 14,7% 3 13,3% 14,8% 13,3% 17,7% 14,9% 19,8% 4 15,6% 16,4% 14,9% 18,8% 16,3% 19,3% 5 13,2% 14,5% 14,3% 12,9% 15,1% 12,8% 6 9,1% 8,5% 10,8% 9,1% 10,4% 6,6% 7 dní 28,4% 23,4% 29,5% 18,9% 24,4% 13,9% Health Behaviour in School-aged Children: WHO collaborative cross-national study

13 Alkohol (?) Muži pijí alkoholické nápoje častěji než ženy; abstinence je běžnější u žen (EHIS 2008) Denní konzumaci alkoholu uvádí - muži 16%; ženy 3% HBSC 2010 data ukazují vysokou konzumaci alkoholu již u dětí Pití piva alespoň jednou týdně udávalo 17% of 13letých chlapců a 10% 13letých dívek a 39% 15letých chlapců a 20% 15letých dívek

14 Obezita a sociální determinanty

15 Socialní determinanty nadváhy a obezity v ČR Prevalence nadváhy a obezity je nižší ve skupinách s vyšším vzděláním Role vzdělání je významnější u žen než u mužů Literární zdroje předpokládají, že ženy bývají více ovlivněny ideálem štíhlosti a držením diet než muži a že tento vliv je vyšší ve vyšších socioekonomických vrstvách Navíc, je uváděno, že v mnoha společnostech je u mužů jejich větším tělesným rozměrům připisován význam síly a dominance V roce 2008 pouze 9% žen nepovažovalo jejich tělesnou hmotnost za problém oproti 19% mužů a zároveň 78% můžu trpících nadměrnou tělesnou hmotností svoji hmotnost nepovažovalo za problém

16 Socialní determinanty nadváhy a obezity v ČR Nižší SE status ženy je spojován nejen s její vlastní nadměrnou tělesnou hmotností, ale může negativně ovlivnit i tělesnou hmotnost jejích dětí HBSC data sebraná v r naznačují, že dětí s nadměrnou tělesnou hmotností signifikantněčastěji udávaly, že je jejich matka nižšího socioekonomického statutu Děti s nadměrnou tělesnou hmotností takéčastěji udávaly nezaměstnanost svých rodičů byť tento údaj nebyl signifikantní Počet dní, kdy děti uváděly, že snídají silně souvisel s udávanou socioekonomickou úrovní rodiny Počet dní, kdy děti uváděly, že obědvají ve školní jídelně, silně souvisel s udávanou socioekonomickou úrovní rodiny a děti z chudších rodin častěji udávaly ujídaní mezi denními jídly (snacking) Health Behaviour in School-aged Children: WHO collaborative cross-national study

17 Užívání tabáku: zdravotní zátěž Každý rok zemře v České republice zhruba osob v souvislosti s užívání tabáku Tyto osoby ztratí v průměru 15 let života v porovnání s délkou života bez kouření

18 Užívání tabáku: zdravotní zátěž Podíl úmrtí v souvislosti s kouřením v ČR /rok 2000/ 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 37% 25% 16% 19% 12% 5% 7% All All All M+Ž Muži (podle věku) Ženy (podle věku) Zdroj: Peto, Lopez et al. (2006)

19 Užívání tabáku: Prevalence v České republice Více nežčtvrtina populace v produktivním věku (15-64 let) v roce 2010 kouřila alespoň 1 cigaretu denně (v uplynulé dekádě více méně stabilní trend) Každý třetí muž a pátá žena ve věkové sk let v ČR kouří nejméně 1 cigaretu denně. 70% současných kuřáků začalo s kouřením do 18 let. Nejvíce kritickým obdobím je bez ohledu na pohlaví věk 15 let. Zdroj: Sovinová H. a kol. - SZÚ (2011)

20 Užívání tabáku: Prevalence včeské rep. Prevalence kouření u čeké populace (věk let) /rok 2010/ 25% 36% 4% 11% Zdroj: Sovinová H. a kol. - SZÚ (2011) 24% kuřák /alespoň 1 cigareta a více denně/ kuřák /méně než 1 cigareta denně/ ex-kuřák /více než 100 cigaret v životě/ ex-kuřák /méně než 100 cigaret v životě/ nekuřák

21 Užívání tabáku: prevalence u dětí rozdíly podle pohlaví a věku Trendy v pravidelném kuřáctví (jedenkrát týdně a častěji) mezi českými dětmi /HBSC/ % year Source: Csémy, L., Sovinova H., (2011) 13 letí chlapci 13 leté dívky 15 letí chlapci 15 leté dívky

22 Příklady rozdílů podle vzdělání /dospělí/ Procento denních kuřáků v ČR podle vzdělání /EHIS 2008/ % ostatní úplné střední vzdělání a 28 vyšší Total Total Muži (podle věku) Ženy (podle věku) Source: EHIS 2008 /UZIS (2011)/

23 Příklad rozdílů podle vzdělání /mládež/ Kuřáctví u 16letých studentů v České rep. Srovnání podle typu školy /ESPAD 2007/ % základní školy - Celkem střední školy - Celkem gymnázium střední odborná škola střední odborné učiliště denní kuřáctví silné kuřáctví Source: Csémy, L., Chomynová, P., Sadílek, P. Úřad vlády České republiky, 2009

24 Příklad rozdílů podle ekonomického statutu /mládež/ kouření u 16 letých studentů ve vztahu k VZDĚLÁNÍ RODIČŮ /ESPAD 2007/ % nízké střední vyšší nízké střední vyšší nízké střední vyšší chlapci dívky studenti celkem denní kouření silné kouření Source: Csémy, L., Chomynová, P., Sadílek, P. Úřad vlády České republiky, 2009

25 Příklad rozdílů podle ekonomického statutu Kouření mezi 16 letými studenty ve vztahu k subjektivně hodnocené ekonomické situaci rodiny /ESPAD 2007/ % vyšší střední nízká vyšší střední nízká vyšší střední nízká chlapci dívky Studenti celkem denní kouření silné kouření Source: Csémy, L., Chomynová, P., Sadílek, P. Úřad vlády České republiky, 2009

26 Užívání tabáku - SED Souhrn zjištění pro Českou republiku Rozdíly podle: Pohlaví & věk Užívání tabáku je: mezi dospělými: více rozšířené mezi muži mezi dětmi a mladistvými: více rozšířené mezi dívkami Zdroje: SZÚ, Sovinová a kol.(2011); EHIS (2008), HBSC, ESPAD (2007), GYTS (2007) Vzdělání více rozšířené ve skupinách s nižším vzděláním Více zřetelné rozdíly dle vzdělání u mužů Zdroje: SZÚ, Sovinová a kol. (2011);EHIS (2008) atd.

27 Rozdíly podle: /pokr./ Ekonomické aktivity V porovnání s pracujícími kuřáctví více rozšířené mezi nezaměstnanými + méně rozšířené mezi studenty a penzisty Zdroj: Spilková a kol. (2011) kouřeníčastější u řemeslných a dělnických profesí (v porovnání s jinými profesemi) nenalezeny žádné rozdíly dle výše měsíčního příjmu atd. Zdro: SZÚ, Sovinová a kol. (2011) Rodinného stavu (struktury rodiny) Kouření častější u rozvedených a svobodných osob V případě mladistvých, pravděpodobnost kuřáctví je vyšší u dětí z reorganizovaných a neúplných rodin Zdroje: SZÚ, Sovinová a kol.(2011); Spilková a kol. (2011); ESPAD 2007

28 Rozdíly podle: /pokr./ Místa bydliště dospělí: žádné významné rozdíly podle velikosti místa bydliště ani kraje; Zdroj: Sovinová a kol. /2011/ Zjištěny regionální rozdíly,pokud jde o kuřáctví u mladistvých /ESPAD 2007/ Příslušnosti k etnickým menšinám a znevýhodněným sk. obyvatelstva Výsledky různých studií prokázaly vyšší prevalenci kouření u: Romů, migrantů (bývalý SSSR), bezdomovců, pacientů s duševními onemocněními atd.

29 Děkujeme za pozornost!