Úloha 3: Mřížkový spektrometr

Podobné dokumenty
PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.III. Název: Mřížkový spektrometr

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika

MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM

Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika

Úloha 21: Studium rentgenových spekter

Balmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3

3. OHYB A INTERFERENCE SVĚTLA OPTICKOU MŘÍŽKOU

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Tabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy

Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky

2 (3) kde S je plocha zdroje. Protože jas zdroje není závislý na směru, lze vztah (5) přepsat do tvaru:

Praktikum III - Optika

Úloha 5: Charakteristiky optoelektronických součástek

Úloha 4: Totální účinný průřez interakce γ záření absorpční koeficient záření gama pro některé elementy

1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne

LMF 2. Optická aktivita látek. Postup :

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

Praktikum školních pokusů 2

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 10: Interference a ohyb světla

Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Studium ohybových jevů v laserovém svazku

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

Úloha 5: Spektrometrie záření α

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3.

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

Graf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A]

Balmerova série vodíku

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny

M I K R O S K O P I E

Praktikum III - Optika

Úloha 10: Interference a ohyb světla

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.XI. Název: Měření stočení polarizační roviny

4. Z modové struktury emisního spektra laseru určete délku aktivní oblasti rezonátoru. Diskutujte,

2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte stupnici monochromátoru SPM 2.

Fyzikální praktikum III

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

Studium ultrazvukových vln

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt

Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

Petr Šafařík 21,5. 99,1kPa 61% Astrofyzika Druhý Třetí

3. Totéž proveďte pro 6 8 hodnot indukce při pozorování ve směru magnetického pole. Opět určete polarizaci.

Úloha 8: Absorpce beta záření. Určení energie betarozpadu měřením absorpce emitovaného záření.

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

Měření koncentrace roztoku absorpčním spektrofotometrem

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů

Fyzikální praktikum Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Světlo x elmag. záření. základní principy

L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y

Podle studijních textů k úloze [1] se divergence laserového svaku definuje jako

Vlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika

Digitální učební materiál

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

5.3.6 Ohyb na mřížce. Předpoklady: 5305

Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie

Systém vykonávající tlumené kmity lze popsat obyčejnou lineární diferenciální rovnice 2. řadu s nulovou pravou stranou:

Optika pro mikroskopii materiálů I

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Vlnové vlastnosti světla difrakce, laser

18. dubna Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

1. Zadání Pracovní úkol Pomůcky

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Posuzoval:... dne:...

I Mechanika a molekulová fyzika

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Spektrální charakteristiky světelných zdrojů a světla prošlého

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Měření indexu lomu kapalin a skel. obor (kruh) FMUZV (73)

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 8 : Studium ultrazvukových vln

Balmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty

1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou.

Závislost odporu termistoru na teplotě

Základním praktikum z optiky

Úloha 6: Geometrická optika

Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou

Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra

Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce

Abstrakt. fotodioda a fototranzistor) a s jejich základními charakteristikami.

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

STUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ LASEROVÉHO ZÁŘENÍ

Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

A5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Název: Měření vlnové délky světla pomocí interference a difrakce

Transkript:

Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 3: Mřížkový spektrometr 1 Zadání 1. Seřiďte spektrometr pro kolmý dopad světla(rovina optické mřížky je kolmá k ose kolimátoru) pomocí bočního osvětlení nitkového kříže. 2. Stanovte mřížkovou konstantu použité mřížky. K měření užijte čar sodíkového dubletu v 1.a2.řádu. 3. Odhadněte rozlišovací schopnost spektrometru ze zobrazení sodíkového dubletu ve spektru 1. a 2. řádu. Vypočtěte teoreticky maximální dosažitelnou rozlišovací schopnost a oba výsledky porovnejte. 4. Proměřte viditelné čáry ve spektru rtuti v 1. řádu. S pomocí vámi stanovené mřížkové konstanty z úkolu 2) spočtěte vlnové délky rtuťového spektra a porovnejte je s tabelovanými hodnotami. 5. Vytvořte kalibrační křivku spektrometru jako závislost úhlu na vlnové délce. 6. Určete úhlovou disperzi mřížky ve žluté oblasti spektra 1. a 2. řádu. Vypočtěte teoretické hodnoty a porovnejte s experimentálními hodnotami. 7. Spočtěte relativní chyby výsledků. 2 Teorie Mřížkový spektrometr je přístroj, který využívá rovinné mřížky na průchod k rozložení spektra světla kolmo dopadajícího na mřížku a poté ho umožňuje proměřit. Získané spektrum vzniká pomocí interference procházejících svazků na mřížce, čímž pro každou vlnovou délku λ nastanou ostrámaximavesměrechsvírajíchskolmicíkroviněmřížkyúhly ϕ k (viz.obr.1),splňujícívztah sin ϕ k = kλ a, (1) kde ajemřížkovákonstantaakjeceléčíslo. Rozlišovací schopnost můžeme určit jako podíl vlnové délky λ ku nejmenšímu rozdílu vlnových délek λ, který ještě rozlišíme R= λ λ, (2) což závisí na konstrukci každého spektrometru. Podle[2] však můžeme spočíst teoretickou maximální rozlišovací schopnost pro kruhový svazek popadajícího světla a průměru D v k-tém řádu difrakce R teor =0,82k D a. (3)

Petra Suková, 2.ročník, F-14 2 Dále definujme úhlovou disperzi soustavy vztahem D a = dϕ k dλ, (4) tedy ze vztahu(1) vyplývá D a = k acos ϕ k. (5) Obrázek 1: Konstrukce mřížkového spektrometru 3 Měření Nejdříve jsem měřila spektrum sodíkové výbojky v prvním a druhém řádu(naměřené hodnoty viztabulka1,kdehodnotaprodruhýřádjeprůměremhodnotprooběčáry).pomocífunkce linfit jazyka IDL jsem určila směrnici závislosti sinu úhlu ϕ na řádu pozorovaného maxima(viz vztah(1)) λ =(0,3361 ±0,0002). a Dosazenímstřednívlnovédélkysodíkovéhodubletu λ=(589,3±0,3)nmjsemurčilavelikost mřížkovékonstanty a=(1754 ±3)nm(relativníchyba η a =0,0014). Převrácená hodnota mřížkové konstanty udává počet vrypů na délkovu jednotku, dosazením tedyvychází N=(570 ±1)mm 1 (relativníchyba η N =0,0014),cožodpovídávýrobcemuvedné hodnotě N vr =570mm 1. V prvním řádu byly čáry sodíkového dubletu sotva rozlišitelné, jejich vzdálenost jsem tedy dosadila do vztahu(2) a určila rozlišení spektrometru R 1000. Teoretická rozlišovací schopnost jepřitomomnohovětší(zevztahu(3)vychází R teor 8400). Dále jsem měřila spektrum rtuťové výbojky. Tabulka 1: Spektrální čáry sodíkové výbojky řád 2 1 0-1 2 ϕ 42,42 19,90 0,26 340,57 318,03 σ ϕ 0,05 0,03 0,03 0,03 0,05 sin ϕ 0,6746 0,3404 0,0045-0,3327-0,6688 σ sin ϕ 0,0005 0,0003 0,0003 0,0003 0,0005

Petra Suková, 2.ročník, F-14 3 Tabulka 2: Spektrum rtuti v prvním řádu ϕ σ ϕ sin ϕ σ sinϕ λ η λ σ λ sílačáry λ teor 11,40 0,03 0,1977 0,0001 346,6 0,002 0,6 velmi slabá 12,00 0,03 0,2079 0,0001 364,6 0,002 0,6 velmi slabá 13,38 0,03 0,2313 0,0001 405,6 0,002 0,7 silná 404,7 13,46 0,03 0,2327 0,0001 408,1 0,002 0,7 slabá 407,8 14,40 0,03 0,2487 0,0001 436,1 0,002 0,8 velmi silná 435,8 16,29 0,03 0,2805 0,0001 491,9 0,002 0,9 silná 491,6 16,43 0,03 0,2829 0,0001 496,1 0,002 0,9 slabá 16,74 0,03 0,2881 0,0001 505,1 0,002 0,9 velmi slabá 17,84 0,03 0,3064 0,0001 537,3 0,002 1,0 velmi slabá 18,18 0,03 0,3119 0,0001 547,0 0,002 1,0 velmi silná 546,1 18,94 0,03 0,3246 0,0001 569,2 0,002 1,0 velmi slabá 19,24 0,03 0,3296 0,0001 577,9 0,002 1,0 velmi silná 577,0 19,34 0,03 0,3312 0,0001 580,8 0,002 1,0 velmi silná 579,1 19,58 0,03 0,3350 0,0001 587,5 0,002 1,0 velmi slabá 19,66 0,03 0,3364 0,0001 589,9 0,002 1,1 velmi slabá 20,30 0,03 0,3469 0,0001 608,4 0,002 1,1 slabá 607,3 20,48 0,03 0,3499 0,0001 613,6 0,002 1,1 slabá 612,3 20,87 0,03 0,3562 0,0001 624,6 0,002 1,1 slabá 623,4 Vtabulce2jsounaměřenéhodnotypročáryrtutivprvnímřádu.Úheljsemurčilajakoprůměr úhlů vychýlení spetrometru na obě strany. Přesnost odečtu úhlu na spektrometru byla 0,5 kvůli tloušťce zobrazované čáry však uvažuji chybu 2. U několika čar, které však byly všechny velmi slabé, se mi nepodařilo najít odpovídající tabelované čáry. Tabelované čáry spektra rtuti viz například[2], str. 114. Hodnoty naměřených úhlů jsem vynesla do grafu 1 oproti tabelovaným hodnotám vlnových délek příslušných čar, čímž jsem získala kalibrační křivku spektrometru(ϕ = sλ). Stejným způsobemjakovýšejsemzískalasměrnicitétopřímky s=(0,0343 ±0,0001)nm 1. Žlutouoblastspektra(tedyčárymnouurčenéjako577,9a580,8nm)jsemproměřilaive druhémřádu.proobětatoměřeníjsemurčilazevztahů(4)a(5)úhlovoudisperzi.připoužití vztahu(4) jsem spočetla rozdíly úhlů a vlnových délek obou čar a získala jsem následující hodnoty D a (0,6 ±0,4) 10 3 nm 1 (1,2 ±0,4) 10 3 nm 1 η Da 0,6 0,3 Při výpočtu podle vztahu(5) jsem použila střední hodnotu úhlu pro žluté čáry. D a (0,6042 ±0,0008) 10 3 nm 1 (1,518 ±0,003) 10 3 nm 1 η Da 0,001 0,002

Petra Suková, 2.ročník, F-14 4 4 Diskuze Změřená mřížková konstanta velmi přesně souhlasí s výrobcem uvedenou hodnotou. Experimentální rozlišovací schopnost je téměř o řád menší než hodnota vypočtená, což je pravděpodobně způsobeno nedokonalým splněním podmínek platnosti tohoto vztahu(například svazek paprsků není přesně rovnoběžný). Ani zúžení štěrbiny rozlišovací schopnost příliš nezlepší, protože čáry tím ztrácejí svou intenzity a nejsou už dále rozeznatelné. Pro určení rozlišení spektrometru ve druhém řádu jsem neměla potřebné údaje(čáry dubletu již od sebe byly znatelně rozlišitelné a neměřila jsem žádné bližší čáry, takže jsem nemohla určit hodnotu λ), ze vzorce(3) vidíme, že teoretické rozlišení v druhém řádu je dvojnásobné. Při měření spektra rtuti se mi některé čáry, které se ve spektrometru jevily jako velmi slabé, nepodařilo přiřadit k žádné z tabelovaných čar. To může být způsobeno buď změřením jiného signálu(například slabá čára o vlnové délce(589,9±1,1) nm může pocházet ze sodíkové výbojky, která svítila nedaleko spektrometru, i když byla otočená do stěny) nebo se může jednat o čáry stopových příměsí ve výbojce. Také je možné, že docházelo k rušivým odrazům na optických prvcích uvnitř přístroje. Z výsledků měření úhlové disperze je vidět, že použití vztahu(4) není výhodné, protože odečtením dvou blízkých hodnot se velmi zvyšuje relativní chyba výsledku. Použití vztahu(5) je daleko přesnější. Oba výsledky se však v rámci chyby shodují. Vytvořením kalibrační křivky jsem potvrdila lineární charakteristiku spektrometru v prvním řádu(úhel odklonu čáry je přímo úměrný její vlnové délce).

Petra Suková, 2.ročník, F-14 5 5 Závěr 1. Proměřením čar sodíkového dubletu jsem určila mřížkovou konstantu a =(1754 ± 3) nm (relativníchyba η a =0,0014).Tatohodnotajevdobréshoděsvýrobcemudávanouhodnotou. 2. Z rozdílu vlnových délek čar sodíkového dubletu jsem určila rozlišovací schopnost spektrometru R 1000,cožjetéměřořádméněnežteoretickáhodnota R teor 8400. 3. Proměřila jsem spektrum rtuti a porovnala ho s tabelovanými hodnotami. Výsledky měření viz tabulka 2. 4. Vytvořila jsem kalibrační křivku přístroje(viz graf 1) a určila její směrnici s=(0,0343 ± 0,0001)nm 1. 5. Určila jsem úhlovou disperzi ve žluté oblasti spektra. Použitá literatura D a exp (0,6 ±0,4) 10 3 nm 1 (1,2 ±0,4) 10 3 nm 1 η Da exp 0,6 0,3 D a teor (0,6042 ±0,0008) 10 3 nm 1 (1,518 ±0,003) 10 3 nm 1 η Da teor 0,001 0,002 [1] J. Mikulčák, B. Klimeš, J. Široký, V. Šůla, F. Zemánek: Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy, SPN, Praha 1989 [2] I. Pelant, J. Fiala, J. Pospíšil, J. Fähnrich: Fyzikální praktikum III- Optika, Karolinum, Praha 1993 [3] http://physics.mff.cuni.cz/vyuka/zfp/